Dávej si pozor na zrádné srdce

1, 2. Proč je obtížné zjistit skutečný stav našeho obrazného srdce?

PŘEDSTAV si, že se jednou ráno probudíš s ostrou bolestí na hrudi a špatně se ti dýchá. Možná tě napadne, že by to mohl být infarkt. Kdybys ten problém popíral, tvůj stav by se nezlepšil. Správné by bylo hned něco udělat. A tak asi zavoláš sanitku, abys dostal odbornou lékařskou pomoc. Lékař tě důkladně vyšetří a přitom ti pravděpodobně udělá EKG. Je potřeba jednat rychle — určit diagnózu a zahájit léčbu. Může na tom záviset tvůj život.

² A jak je to s naším obrazným srdcem? Zjistit jeho skutečný stav nemusí být snadné. Proč? V Bibli čteme: „Srdce je zrádnější než cokoli jiného a je k zoufání. Kdo je může znát?“ (Jer. 17:9) Naše srdce nás tedy může klamat. Může v nás vyvolávat dojem, že v duchovním smyslu je s námi všechno v pořádku, zatímco jiní vidí nějaké varovné příznaky a znepokojuje je to. Jak to, že se necháme oklamat? Mohou proti nám působit naše hříšné sklony a také Satan a jeho systém věcí před námi skutečný stav našeho srdce maskují. Chceme-li své srdce prozkoumat, můžeme se poučit od Jeremjáše a od Judejců, kteří žili v jeho době.

3. Co se pro mnohé lidi stalo bohem?

³ Na většině Judejců bylo vidět, že jejich srdce je ve špatném duchovním stavu. Opustili jediného pravého Boha a začali uctívat kananejské bohy, aniž měli výčitky svědomí. Starověkou Judu Jehova vyzval: „Kde jsou tvoji bohové, které sis udělala? Ať vstanou, jestliže tě mohou zachránit v čase tvého neštěstí. Vždyť tvých bohů, Judo, je počtem jako tvých měst.“ (Jer. 2:28) Nikdo z nás by samozřejmě neřekl, že uctívá nějaké bohy. V jednom slovníku je však pod heslem „bůh“ uvedeno, že je to „osoba nebo věc nejvyšší hodnoty“. Mnoho lidí v tomto světě má na prvním místě v životě kariéru, zdraví, rodinu, nebo dokonce domácí mazlíčky. Pro jiné je tím nejdůležitějším sport, slavní zpěváci a herci, technika, cestování nebo tradice. Mnozí dávají těmto věcem přednost před vztahem ke Stvořiteli. Mohlo by se něco takového stát pravým křesťanům dnes, podobně jako se to stalo Judejcům v Jeremjášově době?

ZRÁDNÉ SRDCE MŮŽE KLAMAT

4. Když lidé říkali „Kde je Jehovovo slovo? Ať, prosím, přijde“, mysleli to upřímně?

⁴ Pravděpodobně tě bude zajímat kontext Jeremjášových slov o tom, že srdce je k zoufání. Lidé Jeremjášovi říkali: „Kde je Jehovovo slovo? Ať, prosím, přijde.“ (Jer. 17:15) Mysleli to upřímně? Sedmnáctá kapitola knihy Jeremjáš začíná slovy: „Hřích Judy je zapsán železným rydlem. Diamantovým hrotem je vyryt na desku jejich srdce.“ Závažný problém Judejců spočíval v tom, že ‚vkládali důvěru v pozemského člověka a skutečně činili tělo svou paží a jejich srdce se odvracelo od Jehovy‘. Těch, kteří naopak důvěřovali Bohu, hledali u něj vedení a toužili po jeho požehnání, byla menšina. (Jer. 17:1, 5, 7)

5. Jak Judejci v Jeremjášově době reagovali na Jehovovy pokyny?

⁵ Stav srdce většiny Judejců byl patrný z jejich reakce na Boží výroky. (Přečti Jeremjáše 17:21, 22.) Například Sabat měl být dnem odpočinku od běžné práce a byl vyhrazen pro duchovní činnosti. Judejci v Jeremjášově době neměli v ten den obchodovat ani obstarávat žádné pochůzky. Ale oni „nenaslouchali ani nenaklonili ucho a přistoupili k tomu, aby zatvrdili svou šíji, aby neslyšeli a aby nepřijali ukázňování“. Ačkoli Boží zákon znali, jednali po svém — i o Sabatu měli co dělat. (Jer. 17:23; Iz. 58:13)

6, 7. (a) Jakým nemoudrým způsobem by mohl křesťan uvažovat, i když zná rady, které dnes dává třída věrného a rozvážného otroka? (b) Jak se může stát, že křesťan začne vynechávat shromáždění?

⁶ Dnes se na nás zákon o Sabatu nevztahuje, ale z reakce tehdejších lidí si můžeme vzít varovné poučení. (Kol. 2:16) Abychom činili Boží vůli, dali jsme stranou sobecké nebo světské cíle. Uvědomujeme si, že kdybychom se chtěli zalíbit Bohu nějakým pohodlným způsobem, bylo by to opravdu pošetilé. A možná známe mnoho křesťanů, kteří se na činění Boží vůle zaměřili a zjistili, že je to příjemné a osvěžující. Jak bychom tedy mohli být oklamáni?

⁷ Některý křesťan, podobně jako mnozí Židé v Jeremjášově době, se možná chybně domnívá, že jeho srdce by ho nikdy oklamat nemohlo. Někdo by si mohl například říct: „Musím si udržet práci, abych uživil svou rodinu.“ To je pochopitelné. Může ho to však vést k další úvaze: „Abych získal dobré zaměstnání nebo o něj nepřišel, potřebuji lepší vzdělání.“ I to zní logicky. Mohl by tedy dospět k závěru: „Doba se změnila, a aby si člověk dnes udržel práci a přežil, musí mít vysokoškolské vzdělání.“ K dodatečnému vzdělání nám třída věrného a rozvážného otroka dává moudré, vyrovnané rady. Jak snadno se může stát, že je křesťan začne podceňovat a přestane pravidelně chodit na shromáždění! Někteří se v tomto směru postupně nechali ovlivnit světským uvažováním a názory. (Ef. 2:2, 3) Bible nás však varuje: „Nedovolte, aby vás okolní svět vtlačil do své formy.“ (Řím. 12:2, Phillips)a

8. (a) Na co může být křesťan hrdý? (b) Proč je zapotřebí víc než znát fakta o Bohu a jeho činech?

⁸ Je pravda, že někteří křesťané v prvním století byli bohatí a možná měli ve světě určité postavení. To platí také o některých křesťanech dnes. Jak by se měli dívat na to, čeho dosáhli, a jak by na ně měli pohlížet druzí? Jehova odpovídá prostřednictvím proroka Jeremjáše. (Přečti Jeremjáše 9:23, 24.) Moudrý křesťan se nechlubí tím, čeho ve světě dosáhl, ale uznává, že ze všeho nejcennější je znát Svrchovaného Panovníka. (1. Kor. 1:31) Co to však znamená mít poznání a pochopení Jehovy? Lidé v Jeremjášově době znali Boží jméno. Věděli také, co Jehova udělal, když jejich předky zachránil u Rudého moře, a jak je ochraňoval, když vstupovali do Zaslíbené země, v dobách soudců i za vlády věrných králů. Jehovu ale ve skutečnosti neznali ani v něj neprojevovali opravdovou víru. Přesto říkali, že ‚zůstali nevinní a že se Boží hněv od nich jistě obrátil zpět‘. (Jer. 2:35)

JAK NÁS JEHOVA TVARUJE

9. Jak víme, že se srdce může změnit, a jak k tomu může dojít?

⁹ Srdce Židů, kterým Jeremjáš oznamoval Boží poselství, se muselo změnit. To bylo možné, protože o těch, kdo se vrátí z vyhnanství, Bůh řekl: „Dám jim srdce, aby mě znali, že já jsem Jehova; a stanou se mým lidem a já se stanu jejich Bohem, neboť se ke mně vrátí.“ (Jer. 24:7) K podobné změně může dojít i dnes. Navíc většina z nás může stav svého duchovního srdce zlepšit. Jsou k tomu zapotřebí tři věci: do hloubky osobně studovat Boží Slovo, porozumět tomu, jak Bůh působí v našem životě, a uplatňovat to, co jsme se o něm dozvěděli. Na rozdíl od tehdejších Židů bychom měli chtít, aby Jehova naše srdce prozkoumal. Své srdce můžeme zkoumat i my, a to studiem Bible a přemýšlením o tom, co už pro nás Jehova udělal. (Žalm 17:3) Zkoumat své srdce je opravdu velmi moudré.

10, 11. (a) Proč šel Jeremjáš do hrnčířova domu? (b) Co je pro Jehovu rozhodující, když tvaruje lidi?

¹⁰ Satan chce lidi tvarovat tak, že je všechny vtlačí do určité formy, ale Bůh je tvaruje jako jednotlivce. Názorně je to vidět z jednoho Jeremjášova zážitku. Bůh mu řekl, aby šel do hrnčířova domu. Hrnčíř pracoval u svého kruhu, ale když se nádoba zkazila, jednoduše z té vlhké hlíny vytvaroval jinou. (Přečti Jeremjáše 18:1–4.) Proč Bůh Jeremjášovi přikázal, aby hrnčíře pozoroval, a jaké poučení si z Jeremjášova zážitku můžeme vzít?

¹¹ Jehova chtěl Jeremjášovi a Izraelitům ukázat, že má pravomoc vytvarovat z lidí a národů to, co chce on. Jak Bůh zachází s hlínou? Na rozdíl od lidských hrnčířů nedělá chyby ani díla svých rukou neničí jen tak z rozmaru. O tom, co s lidmi dělá, rozhoduje to, jak na jeho tvarování reagují. (Přečti Jeremjáše 18:6–10.)

12. (a) Jak Jehojakim reagoval na to, že se ho Bůh snažil tvarovat? (b) Jaké poučení sis vzal ze zprávy o Jehojakimovi?

¹² Jak tedy Jehova tvaruje jednotlivce? V dnešní době to dělá zejména prostřednictvím Bible. Když člověk čte Boží Slovo a na poučení z něj reaguje, dává tím najevo, jaký v podstatě je, a Bůh ho může tvarovat. Ukažme si to na příkladu krále Jehojakima a uvidíme, jak mohli být Jeremjášovi současníci tvarováni v záležitostech každodenního života. Zákon nařizoval: „Neošidíš námezdného dělníka.“ Právě to však král dělal, když Izraelity využíval jako levnou pracovní sílu ke stavbě ‚prostorného domu‘. (5. Mojž. 24:14; Jer. 22:13, 14, 17) Bůh se snažil tvarovat Jehojakima prostřednictvím svého slova, které králi předávali proroci. Král přesto podlehl sklonu svého zrádného srdce. Řekl: „Nebudu poslouchat“, a dál se držel cesty, kterou si zvolil už v mládí. Bůh proto o něm řekl: „Bude pohřben pohřbem osla, bude vlečen a odhozen.“ (Jer. 22:19, 21) Bylo by velmi pošetilé, kdybychom na Jehovovo tvarování reagovali ve smyslu: „Jsem prostě takový.“ Dnes Bůh neposílá proroky, jako byl Jeremjáš, ale nabízí nám vedení. Třída věrného a rozvážného otroka nám pomáhá poznat a uplatňovat biblické zásady. Ty se mohou týkat takových stránek života, jako je oblékání a osobní vzhled nebo hudba a tanec při svatbě nebo při jiné společenské události. Necháme se Božím Slovem tvarovat?

13, 14. (a) Proč se jeruzalémští majitelé otroků shodli na tom, že propustí své hebrejské otroky? (b) Co odhalilo skutečný stav srdce majitelů otroků?

¹³ Přemýšlejme o jiném příkladu. Babylóňané dosadili Sedekjáše na judský trůn jako vazalského krále. Sedekjáš však jednal v rozporu s radou, kterou mu Bůh dal prostřednictvím Jeremjáše, a proti Babylóňanům se vzbouřil. (Jer. 27:8, 12) Babylónská vojska tedy oblehla Jeruzalém. Král a jeho knížata si uvědomovali, že by měli něco udělat, aby vyhověli Zákonu a získali Boží přízeň. Věděli, že hebrejští otroci měli být v sedmém roce svého otroctví propuštěni, a tak Sedekjáš uzavřel se vším lidem smlouvu, aby jim dal volnost. (2. Mojž. 21:2; Jer. 34:14) Když byl tedy Jeruzalém obklíčen nepřáteli, najednou se zdálo výhodné otroky propustit. (Přečti Jeremjáše 34:8–10.)

¹⁴ Později přišly Jeruzalému na pomoc egyptské vojenské síly, takže se Babylóňané stáhli. (Jer. 37:5) Co udělali ti, kdo předtím své otroky propustili? Nutili je zpátky do otroctví. (Jer. 34:11) Co je z toho vidět? Když byli Židé v nebezpečí, chtěli Boží zákony poslouchat, jako by tím mohli vyrovnat svou dřívější neposlušnost. Ale jakmile nebezpečí pominulo, vrátili se ke špatnému jednání. Předstírali, že se budou řídit duchem Zákona, ale z jejich pozdějších skutků bylo patrné, že je srdce nevede k poslušnosti Božího Slova a že se jím nechtějí nechat tvarovat.

NECH SE JEHOVOU TVAROVAT

15. Do jaké míry by ses chtěl nechat Jehovou tvarovat? Ukaž to na příkladu.

¹⁵ S pomocí Jehovova celosvětového sboru si vždy můžeme uvědomit, které biblické zásady se dají vztáhnout k určitému jednání. Například asi víme, jak bychom měli reagovat, když nám někdo ze spolukřesťanů nechtěně ublíží. (Ef. 4:32) Možná uznáváme, že příslušná biblická rada je správná a moudrá, ale co o nás odhalí naše reakce? Jakou jsme hlínou? Opravdu se Jehovovu tvarování poddáváme? Pokud je naše srdce tvárné, budeme se měnit k lepšímu. Velký Hrnčíř z nás vytvaruje nádobu, kterou bude moci lépe používat. (Přečti Římanům 9:20, 21; 2. Timoteovi 2:20, 21.) Neměli bychom mít srdce jako Jehojakim nebo majitelé otroků v Sedekjášově době, ale měli bychom se nechat Jehovou tvarovat k čestnému účelu.

16. Jakou důležitou pravdu si Jeremjáš uvědomoval?

¹⁶ I Jeremjáš byl Bohem tvarován. Jaký postoj k tomu měl? To můžeš poznat z jeho pokorných slov: „Muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok.“ Poté prosil: „Napravuj mě, Jehovo.“ (Jer. 10:23, 24) Mladí křesťané, budete Jeremjáše napodobovat? Pravděpodobně se budete muset v mnoha věcech rozhodovat. Někteří mladí lidé si chtějí ‚svůj krok řídit‘ sami. Když budeš dělat nějaké rozhodnutí ty, budeš hledat vedení u Boha? Budeš jako Jeremjáš a pokorně uznáš, že lidé nejsou schopni řídit svůj vlastní krok? Pamatuj, že pokud budeš hledat Boží vedení, Bůh tě bude tvarovat.

17–19. (a) Proč šel Jeremjáš dlouhou cestu k Eufratu? (b) Co mohlo být zkouškou Jeremjášovy poslušnosti? (c) Jaký byl účel toho, co Jeremjáš udělal s opaskem?

¹⁷ K tomu, aby Jeremjáš mohl vykonávat své pověření, musel poslouchat Boží pokyny. Kdybys byl na jeho místě, uposlechl bys jakýkoli Boží příkaz? Jednou mu Jehova řekl, aby si opatřil lněný opasek a dal si ho přes boky. Pak mu přikázal, aby cestoval k Eufratu. Když se podíváš do mapy, zjistíš, že to bylo asi 500 kilometrů daleko. Jakmile se tam Jeremjáš dostal, měl opasek schovat v rozsedlině skalního útesu a pak se vydat zpátky do Jeruzaléma. Později mu Bůh přikázal, aby se pro opasek vrátil. (Přečti Jeremjáše 13:1–9.) Celkem tedy Jeremjáš urazil asi 2 000 kilometrů. Kritikům Bible se zdá neuvěřitelné, že cestoval tak daleko a šel několik měsíců.b (Ezra 7:9) Ale Bůh to řekl a Jeremjáš to udělal.

¹⁸ Představ si, jak se tento prorok trmácí přes judské hory a potom nějakou cestou do pouště k Eufratu — a to vše jen proto, aby tam schoval lněný opasek! Byl dlouho pryč, což muselo vzbudit zvědavost lidí, kteří žili v jeho okolí. Když se vrátil, lněný opasek už na sobě neměl. Bůh mu pak řekl, aby tu dlouhou cestu absolvoval znovu a opasek vzal zpět. Ten byl nyní zkažený a „nehodil se k ničemu“. Není těžké si představit, že by si člověk mohl říct: „Tak tohle už je příliš! To přece nemá žádný smysl!“ Jeremjáš se však předtím nechal Bohem tvarovat, a tak nic podobného neřekl. Nestěžoval si, ale udělal, co mu Bůh nařídil.

¹⁹ Smysl toho všeho Bůh objasnil až po druhé Jeremjášově cestě. Svým jednáním prorok připravil půdu, aby mohl sdělit mocné Boží poselství: „Tento špatný lid, který odmítá uposlechnout má slova, který chodí v zatvrzelosti svého srdce a který stále chodí za jinými bohy, aby jim sloužil a klaněl se jim, se také stane podobným právě tomuto opasku, který se nehodí k ničemu.“ (Jer. 13:10) Jehova opravdu působivě poučil svůj lid. To, že Jeremjáš ochotně poslechl Jehovu ve zdánlivě nepodstatné věci, mělo svůj význam. Jehova se totiž snažil zapůsobit na srdce lidí. (Jer. 13:11)

20. S jakou reakcí ze strany některých lidí se můžeš setkat kvůli tomu, že posloucháš Boha, ale čím si můžeš být jistý?

²⁰ Když chce Bůh dát lidem nějaké poučení v dnešní době, nevyžaduje od křesťanů, aby ušli stovky kilometrů. Je však možné, že se tvoji sousedé nebo známí pozastavují nad tvým křesťanským způsobem života, nebo tě dokonce kritizují. Může jim vadit, jak se oblékáš a upravuješ, jaké sis zvolil vzdělání a životní dráhu nebo jaký máš názor na pití alkoholu. Chceš se řídit Božím vedením podobně jako Jeremjáš? Pokud Bohu dovoluješ, aby tvaroval tvé srdce, a v důsledku toho se správně rozhoduješ, můžeš vydat pěkné svědectví. To, že posloucháš Jehovovy pokyny obsažené v jeho Slově a přijímáš jeho vedení prostřednictvím třídy věrného otroka, je v každém případě k tvému trvalému užitku. Nenech se vést zrádným srdcem, ale vezmi si příklad z Jeremjáše. Buď odhodlaný, že se necháš Bohem tvarovat. Kéž z tebe vytvaruje nádobu k čestnému účelu, aby tě mohl používat stále!