„Prokázalo se, že na . . . starších mužích bylo“ Jehovovo oko

STARŠÍ ve sborech dnes často musí činit rozhodnutí, která se zdají přesahovat jejich poznání a zkušenosti. Zamysli se však nad situací, v níž se octli někteří židovští starší za Ezrových dnů.

Po návratu židovského ostatku z Babylóna nastalo šestnáctileté období nečinnosti; prorokům Ageovi a Zecharjášovi se podařilo Židy vyburcovat z jejich apatie a dílo nové stavby Jehovova chrámu pokračovalo. Brzy se však proti této práci postavili perští úředníci. „Kdo vám vydal nařízení, abyste stavěli tento dům?“ ptali se odpůrci. — Ezra 5:1–3.

Na odpovědi na tuto otázku mnoho záviselo. Kdyby se starší dali zastrašit, obnova chrámu se rázem zastaví. Kdyby si starší tyto úředníky znepřátelili, mohl by být vynesen okamžitý zákaz práce. Starší (bezpochyby vedení místodržitelem Zerubabelem a veleknězem Jozuem) tedy složili taktní, ale účinnou odpověď. Připomněli úředníkům dávno zapomenutý Cyrův výnos, jenž udílel Židům královské svolení k této práci. Tito úředníci znali perskou praxi nikdy neměnit vynesený zákon, a proto se chytře rozhodli nestavět se proti královskému výnosu. A tak bylo dovoleno, aby dílo pokračovalo, až dal král Dareios později své oficiální schválení. — Ezra 5:11–17; 6:6–12.

Vděčili za tento ohromující výsledek lidské moudrosti? Naopak, Ezrova zpráva říká: „Prokázalo se, že na židovských starších mužích bylo oko jejich Boha.“ (Ezra 5:5) Je zřejmé, že Jehova řídil jak jejich odpověď, tak příznivou reakci perského krále. Křesťanští starší dnes podobně mohou vzhlížet k Jehovovi o vedení a řízení, když stojí před obtížným rozhodnutím nebo jednají s odpůrci. Jehova ujišťuje v Žalmu 32:8: „Způsobím, abys měl pochopení, a budu tě poučovat o cestě, po níž bys měl jít. Chci radit s okem upřeným na tebe.“