Před námi je lepší doba

„MY MÁME obvykle jedna-nula-jedna,“ říká jistá žena.

„Jsem na tom hůř,“ odpovídá její přítelkyně. „Já mám jen nula-nula-jedna.“

V některých částech západní Afriky taková vyjádření není třeba vysvětlovat. Člověk, který má „jedna-nula-jedna“, si místo tří jídel denně může dovolit jen dvě jídla denně — jednou ráno a jednou večer. Jeden mladý muž, který jí nula-nula-jedna, vysvětluje svou situaci: „Jím jednou denně. Do chladničky si dávám vodu. Večer před spaním si vezmu gari [maniok]. Tak se to snažím vydržet.“

V takové nepříjemné situaci je dnes stále více lidí. Ceny stoupají a kupní síla peněz klesá.

Předpověděný nedostatek potravin

V řadě vidění, jež byla dána apoštolu Janovi, Bůh předpověděl obtížné poměry, ve kterých dnes žije mnoho lidí. K tomu patří také nedostatek potravin. Jan vysvětluje: „A viděl jsem, a pohleďme, černý kůň; a ten, kdo na něm seděl, měl v ruce váhy.“ (Zjevení 6:5) Tento zlověstný kůň a jezdec představují hlad — bude tak málo potravin, že budou na příděl, budou odvažovány na vahách.

Apoštol Jan dále říká: „A slyšel jsem hlas . . . , jak říká: ‚Litr pšenice za denár a tři litry ječmene za denár.‘ “ Litr pšenice byl v Janově době denním přídělem vojáka a denár byl denní mzdou. Proto Ekumenický překlad překládá tento verš takto: „Za denní mzdu jen mírka pšenice, za denní mzdu tři mírky ječmene.“ (Zjevení 6:6)

Jak vysoká je dnešní denní mzda? Ve zprávě State of World Population, 1994 (Stav světové populace, 1994) se uvádí: „Přibližně 1,1 miliardy lidí, což je asi třicet procent obyvatel rozvojového světa, má na jeden den jeden americký dolar.“ Chudí lidé si tedy za denní mzdu koupí víceméně jen jeden bochník chleba.

Toto zjištění jistě nepřekvapí ty, kdo jsou velmi chudí. „Chléb!“ zvolal jeden muž. „Kdo si ho dnes může dovolit? Chléb je svátečním jídlem!“

Je však paradoxní, že dnes nedostatek potravy není. Podle informací od OSN během minulého desetiletí vzrostla celosvětová produkce potravin o dvacet čtyři procent, což byl větší vzrůst než vzrůst světové populace. Avšak z přibývajících potravin neměli užitek všichni. Například v Africe klesla produkce potravin o pět procent, zatímco počet obyvatel vzrostl o třicet čtyři procent. I když je tedy na celém světě nadbytek, v mnoha zemích nedostatek potravin nadále přetrvává.

Nedostatek potravin má za následek růst cen. Málo pracovních příležitostí, nízké mzdy a rostoucí ceny znesnadňují to, aby si člověk vydělal dost peněz na ty věci, které jsou k dostání. Human Development Report 1994 (Zpráva o rozvoji lidstva, 1994) uvádí: „Lidé nehladovějí proto, že by potraviny nebyly k dostání — hladovějí proto, že si je nemohou dovolit.“

Je stále více beznaděje, zklamání a zoufalství. „Lidé mají pocit, že dnes je to špatné, ale že zítra to bude horší,“ říká Glory, která žije v západní Africe. Jiná žena řekla: „Lidé cítí, že se blíží pohroma. Cítí, že přijde den, kdy už na trhu nezbude nic.“

V minulosti Jehova o své služebníky pečoval

Boží služebníci vědí, že Jehova své věrné ctitele odměňuje tím, že se stará o jejich potřeby a dává jim sílu vypořádat se s obtížnými podmínkami. Tato důvěra, že Bůh se o ně může postarat, je vlastně neodmyslitelnou součástí jejich víry. Apoštol Pavel napsal: „Kdo se přibližuje k Bohu, musí věřit, že je a že se stává dárcem odměny těm, kteří ho vážně hledají.“ (Hebrejcům 11:6)

Jehova vždy pečoval o své věrné služebníky. Staral se o proroka Elijáše během tří a půl roku, kdy bylo v Izraeli sucho. Bůh nejprve přikázal krkavcům, aby Elijášovi nosili chléb a maso. (1. Královská 17:2–6) Později Jehova zázračně doplňoval zásoby mouky a oleje jedné vdově, která se o Elijáše starala. (1. Královská 17:8–16) Během tohoto hladomoru Jehova opatřil chléb a vodu pro své proroky, přestože byli prudce pronásledováni ničemnou královnou Jezábel. (1. Královská 18:13)

Když později babylónský král oblehl odpadlý Jeruzalém, lidé museli „jíst chléb na váhu a v úzkostlivé péči“. (Ezekiel 4:16) Situace byla tak zoufalá, že některé ženy jedly maso svých vlastních dětí. (Nářky 2:20) Prorok Jeremjáš byl ve vazbě, protože kázal, ale Jehova se postaral o to, aby ‚denně dostával kulatý chléb z ulice pekařů, dokud se ve městě všechen chléb nevyčerpal‘. (Jeremjáš 37:21)

Zapomněl snad Jehova na Jeremjáše, když chléb ve městě došel? Zjevně nezapomněl, protože když Jeruzalém padl do rukou Babylóňanů, Jeremjáš dostal ‚příděl potravy a dar a byl propuštěn‘. (Jeremjáš 40:5, 6; viz také Žalm 37:25.)

I dnes Bůh své služebníky podporuje

Stejně jako se Jehova staral o své služebníky v minulých generacích, pečuje o ně i dnes, a to jak v hmotném, tak i v duchovním ohledu. Uvažujme například o tom, co zažil Lamitunde, který žije v západní Africe. Vypráví: „Měl jsem poměrně velkou drůbeží farmu. Jednoho dne přišli ozbrojení lupiči a ukradli většinu kuřat, nouzový generátor a peníze. Krátce nato zemřela zbylá kuřata na jakousi chorobu. Tak skončilo mé podnikání s drůbeží. Asi dva roky jsem se bezúspěšně snažil najít práci. Opravdu to nebylo snadné, ale Jehova se o nás staral.

Uvědomoval jsem si, že Jehova tyto věci připouští, aby tříbil naši víru, a to mi pomohlo vyrovnat se s tím. Dále jsme s manželkou pravidelně měli rodinné studium Bible a to nám opravdu pomáhalo. Velkou sílu jsme také získávali díky modlitbě. Někdy jsem neměl chuť se modlit, ale když jsem to udělal, bylo mi lépe.

V tom obtížném období jsem poznal, jakou hodnotu má rozjímání nad Písmem. Často jsem přemýšlel o Dvacátém třetím žalmu, který mluví o Jehovovi jako o našem Pastýři. Jiné povzbudivé verše byly v dopise Filipanům 4:6, 7, kde se píše o ‚Božím pokoji, který převyšuje všechno myšlení‘. Další úryvek z Písma, který mě posiloval, byl z 1. Petra 5:6, 7, kde je řečeno: ‚Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku, aby vás vyvýšil v patřičném čase, zatímco na něj uvrhnete všechnu svou úzkost, protože o vás pečuje.‘ V té těžké době mi tyto verše pomáhaly. Když takto rozjímáte, vyženete skličující myšlenky ze své mysli.

Teď už práci zase mám, ale upřímně řečeno, není to snadné. Je to přesně tak, jak předpověděla Bible ve 2. Timoteovi 3:1–5. Žijeme ‚v posledních dnech‘, které se vyznačují ‚kritickými časy, s nimiž je těžké se vyrovnat‘. Nemůžeme změnit to, co tento verš říká. A tak neočekávám, že život bude jednoduchý. Přesto cítím, že mi Jehovův duch pomáhá, abych se s tím vším vyrovnal.“

Lidé, kteří doufají v Jehovu a v jeho Syna, Krále Ježíše Krista, nebudou zklamáni, přestože žijí v kritických časech. (Římanům 10:11) Samotný Ježíš nás ujišťuje: „Proto vám říkám: Přestaňte být úzkostliví o své duše, pokud jde o to, co budete jíst nebo co budete pít, nebo o své tělo, pokud jde o to, co si budete oblékat. Což neznamená duše víc než pokrm a tělo víc než oblečení? Bedlivě pozorujte nebeské ptáky, protože ti nesejí semeno ani nežnou ani neshromažďují do zásobáren; a přesto je váš nebeský Otec živí. Což nemáte větší cenu než oni? Kdo z vás může přidat jeden loket k délce svého života tím, že je úzkostlivý? Proč jste také úzkostliví v záležitosti oblékání?“ (Matouš 6:25–28)

V těchto kritických časech nám tyto otázky jistě pomohou zjistit, co je v našem srdci. Ale Ježíš pokračoval těmito utěšujícími slovy: „Vezměte si poučení z polních lilií, jak rostou; nelopotí se ani nepředou; ale říkám vám, že ani Šalomoun v celé své slávě nebyl oděn jako jedna z nich. Jestliže tedy Bůh tak obléká polní rostlinstvo, které je dnes zde a zítra je hozeno do pece, nebude tím spíše oblékat vás, vy malověrní? Nikdy tedy nebuďte úzkostliví a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo ‚Co budeme pít?‘ nebo ‚Co si oblékneme?‘ O to všechno totiž dychtivě usilují národy. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Neustále tedy hledejte nejprve království a jeho spravedlnost, a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Matouš 6:28–33)

Před námi je lepší doba

Vše naznačuje, že se v mnoha částech světa budou už tak otřesné hospodářské a sociální podmínky nadále zhoršovat. Boží ctitelé však vědí, že tyto podmínky jsou dočasné. Slavná vláda krále Šalomouna předstínila spravedlivé panství většího krále, než byl Šalomoun — krále, který bude vládnout nad celou zemí. (Matouš 12:42) Tímto králem je Ježíš Kristus — „Král králů a Pán pánů“. (Zjevení 19:16)

Žalm 72, jenž se poprvé splnil na králi Šalomounovi, předstiňuje velkolepou vládu Ježíše Krista. Uvažujme o některých podivuhodných věcech, které předpovídá o budoucnosti země, jíž bude vládnout Kristus jako Král.

Pokojné podmínky na celém světě: „V jeho dnech bude rašit spravedlivý a hojnost pokoje, dokud nepomine měsíc. A bude mít podřízené od moře k moři a od Řeky až do konců země.“ (Žalm 72:7, 8)

Hluboký zájem o ponížené lidi: „On totiž osvobodí chudého, volajícího o pomoc, také ztrápeného a každého, kdo nemá pomocníka. Bude litovat poníženého a chudého a duše chudých zachrání. Z útlaku a z násilí vykoupí jejich duši, a jejich krev bude v jeho očích drahocenná.“ (Žalm 72:12–14)

Hojnost potravy: „Na zemi bude spousta obilí; na vrcholku hor bude nadbytek.“ (Žalm 72:16)

Jehovova sláva naplní zemi: „Požehnaný buď Jehova Bůh, Izraelův Bůh, jediný, který koná podivuhodná díla. A požehnané buď jeho slavné jméno na neurčitý čas, a jeho sláva ať naplní celou zemi.“ (Žalm 72:18, 19)

Před námi je tedy opravdu lepší doba.