mwbr18 02 Vypsané odkazy k Pracovnímu sešitu

5.–11. února

POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | MATOUŠ 12, 13

Hledání duchovních drahokamů

nwtsty studijní poznámka k Mt 12:20

doutnající lněný knot: Lampy, které se běžně používaly v domácnostech, byly vlastně malé hliněné nádoby naplněné olivovým olejem. Lněný knot nasával olej, který živil plamen. Řecký výraz pro „doutnající knot“ může označovat knot, ze kterého jde dým, protože plamen už pohasíná nebo úplně zhasl. V proroctví v Iz 42:3 bylo předpovězeno, že Ježíš bude soucitný – nikdy by neuhasil poslední jiskřičku naděje, kterou ponížený a utlačovaný člověk má.

12.–18. února

POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | MATOUŠ 14, 15

Sycení mnohých prostřednictvím několika

nwtsty studijní poznámka k Mt 14:21

kromě žen a malých dětí: Pouze Matouš se ve zprávě o tomto zázraku zmiňuje o ženách a malých dětech. Je možné, že Ježíš zázračně nasytil celkem přes 15 000 lidí.

Hledání duchovních drahokamů

nwtsty studijní poznámka k Mt 15:7

Pokrytci: Řecké slovo hypokrites se původně vztahovalo na řecké (a později římské) divadelní herce, kteří nosili velké masky uzpůsobené tak, aby zesilovaly hlas. Toto slovo se začalo používat v obrazném smyslu na někoho, kdo jedná falešně nebo něco předstírá, aby skryl své úmysly nebo to, jaký je. Ježíš označil za pokrytce židovské náboženské představitele. (Mt 6:5, 16)

nwtsty studijní poznámka k Mt 15:26

dětem ... psíkům: Podle Mojžíšova zákona patřili psi mezi nečistá zvířata, a tak Bible toto slovo často používá v negativním smyslu. (3Mo 11:27; Mt 7:6; Fil 3:2; Zj 22:15) V Markově (7:27) a Matoušově záznamu je ale použita zdrobnělina, která znamená „malý pes“ nebo „domácí pes“, takže přirovnání nevyznělo tak negativně. Vypadá to, že Ježíš použil pojem, který se v nežidovských domácnostech vztahoval na domácího mazlíčka. Když tedy přirovnal Izraelity k dětem a lidi z jiných národů k psíkům, chtěl tím pouze naznačit, kdo má přednost – děti vždy dostanou najíst jako první.

19.–25. února

POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | MATOUŠ 16, 17

Hledání duchovních drahokamů

nwtsty studijní poznámka k Mt 16:18

Ty jsi Petr, a na tomto skalním masivu: Řecké slovo petros (v mužském rodě) znamená „kus skály“ nebo „kámen“. V tomto verši je použité jako vlastní jméno (Petr), což je řecká podoba jména, které dal Ježíš Šimonovi. (Jan 1:42) Ženský rod tohoto slova, petra, se překládá jako „skála“ a může se vztahovat na skalní podloží, útes nebo skalní masiv. Toto slovo se objevuje také v Mt 7:24, 25; 27:60; Lk 6:48; 8:6; Ří 9:33; 1Ko 10:4; 1Pe 2:8. Za skálu, na které Ježíš vystaví svůj sbor, Petr očividně sám sebe nepovažoval, protože v 1Pe 2:4–8 napsal, že předpovězený „základní úhelný kámen“, který vybral Bůh, je Ježíš. Podobně i apoštol Pavel říká o Ježíšovi, že je „základ“ a „duchovní skalní masiv“. (1Ko 3:11; 10:4) Je tedy vidět, že Ježíš použil slovní hříčku. V podstatě řekl: „Ty, kterému jsem dal jméno Petr neboli kus skály, jsi poznal, kdo je Kristus neboli skalní masiv, na kterém bude vystavěn křesťanský sbor.“

sbor: Jedná se o první výskyt řeckého slova ekklesia. To pochází ze dvou řeckých slov – ek, které znamená „ven; z“, a kaleo, které znamená „volat; svolat“. Vztahuje se tedy na určitou skupinu lidí, která byla svolána za nějakým účelem nebo k nějaké činnosti. V tomto kontextu Ježíš předpovídá vznik křesťanského sboru tvořeného pomazanými křesťany, kteří jsou jako „živé kameny budováni v duchovní dům“. (1Pe 2:4, 5) Tento řecký výraz se často používá v Septuagintě jako ekvivalent hebrejského slova pro sbor, které se obvykle vztahuje na celý Boží lid. (5Mo 23:3; 31:30) Ve Sk 7:38 je slovo „sbor“ použité na Izraelity, kteří byli vyvedeni z Egypta. Jako Boží sbor jsou v Bibli označeni křesťané, kteří byli povoláni ze tmy a které Ježíš „vyvolil ze světa“. (1Pe 2:9; Jan 15:19; 1Ko 1:2)

nwtsty studijní poznámka k Mt 16:19

klíče nebeského království: Když se v Bibli píše, že někomu byly dány klíče, ať už doslovné, nebo obrazné, znamená to, že dostal určitou pravomoc. (1Pa 9:26, 27; Iz 22:20–22) Výraz „klíč“ tedy představuje autoritu nebo odpovědnost. „Klíče“, které Petr dostal, měl použít k tomu, aby Židům (Sk 2:22–41), Samaritánům (Sk 8:14–17) a lidem z jiných národů (Sk 10:34–38) otevřel možnost získat Božího svatého ducha a naději na život v nebeském království.

26. února – 4. března

POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | MATOUŠ 18, 19

Neubližuj duchovně sobě ani druhým

nwtsty studijní poznámky k Mt 18:6, 7

mlýnský kámen, jakým otáčí osel: Nebo „velký mlýnský kámen“, dosl. „mlýnský kámen osla“. Takový kámen měl průměr asi 1,2 až 1,5 metru a byl tak těžký, že jím musel otáčet osel.

kameny klopýtání: Původní význam řeckého slova skandalon, které je přeložené jako „kámen klopýtání“, se podle odborníků vztahuje na past. Někteří zastávají názor, že se jedná o tyčku, na které je umístěna návnada. Později se význam rozšířil a začal se vztahovat na jakoukoli překážku, kvůli které někdo zakopne nebo spadne. V obrazném smyslu se toto slovo vztahuje na činnost nebo situaci, které vedou k tomu, že se člověk vydá nesprávným směrem, nějak morálně „zakopne“ či „upadne“ nebo naprosto propadne špatnému jednání. Příbuzné sloveso skandalizo, které je v Mt 18:8, 9 přeložené jako „přivádět ke klopýtání“, se dá také přeložit jako „stát se pastí“ nebo „svádět k hříchu“.

nwtsty multimédia

Mlýnský kámen

Mlýnské kameny sloužily k mletí obilí a k lisování oleje z oliv. Některé byly malé, a tak se jimi dalo otáčet ručně, ale jiné byly tak velké, že jimi muselo otáčet zvíře. S takovým velkým kamenem možná musel pracovat Samson, když ho Filištíni donutili, aby pro ně mlel obilí. (Sd 16:21) Zvířata se k otáčení mlýnským kamenem používala nejenom v Izraeli, ale i na většině území Římské říše.

Horní a spodní mlýnské kameny

Velkým mlýnským kamenem, jako je ten na obrázku, otáčelo nějaké domácí zvíře, například osel. Tento kámen se používal k mletí obilí a k lisování oliv. Horní kámen mohl mít v průměru až 1,5 metru a otáčel se na ještě větším spodním kameni.

nwtsty studijní poznámka k Mt 18:9

gehenna: Tento pojem pochází z hebrejských slov gé hinnom, což znamená „údolí Hinnom“. Toto údolí leželo směrem na Z a J od Jeruzaléma (viz sgd, 16. část, mapa „Jeruzalém a okolí“). V době, kdy byl Ježíš na zemi, se na tomto místě spaloval odpad, takže slovo „gehenna“ se dobře hodí pro označení naprostého zničení.

nwtstg Slovníček pojmů

Gehenna

Řecký výraz pro údolí Hinnom, které leželo jihozápadně od starověkého Jeruzaléma. (Jer 7:31) V proroctvích se o něm mluví jako o místě posetém mrtvolami. (Jer 7:32; 19:6) Neexistují důkazy, že by zvířata nebo lidé byli do gehenny házeni zaživa, aby byli upáleni nebo mučeni. Gehenna proto nemůže symbolizovat neviditelné místo, kde by byly lidské duše věčně mučeny v doslovném ohni. Ježíš a jeho učedníci používali výraz „gehenna“ jako symbol definitivního trestu v podobě „druhé smrti“ neboli věčného zničení. (Zj 20:14; Mt 5:22; 10:28)

nwtsty studijní poznámka k Mt 18:10

hledí na obličej mého Otce: Nebo „mají přístup k mému Otci“. Pouze duchovní bytosti mají přístup k Bohu a můžou vidět jeho tvář. (2Mo 33:20)

Hledání duchovních drahokamů

nwtsty studijní poznámka k Mt 18:22

sedmasedmdesátkrát: Dosl. „sedmdesát krát sedm“. Tento řecký výraz se dá pochopit buď jako „70 plus 7“ (77krát), nebo „70 krát 7“ (490krát). V Septuagintě je ale stejný výraz použit v 1Mo 4:24 k překladu hebrejského výrazu „sedmasedmdesátkrát“. To podporuje použití této varianty v Mt 18:22. Bez ohledu na přesný význam ale opakování čísla sedm vyjadřovalo, že má být něco „na neurčito“ nebo „bez omezení“. Když Ježíš opravil Petrovo 7krát na 77krát, chtěl tím svým učedníkům ukázat, že si v odpouštění nemají dávat žádné hranice. Naproti tomu v Babylonském talmudu (Joma 86b) se píše: „Když se člověk dopustí přestupku, odpustí se mu poprvé, podruhé a potřetí, ale počtvrté se mu neodpustí.“

nwtsty studijní poznámka k Mt 19:7

potvrzení o propuštění: Nebo „potvrzení o rozvodu“. Mojžíšův zákon vyžadoval, aby muž, který uvažuje o rozvodu, připravil příslušný právní dokument. Pravděpodobně to tedy musel probrat se staršími. Díky tomu vlastně dostal čas, aby tento závažný krok dobře zvážil. Účelem zřejmě bylo předejít zbrklým rozhodnutím a poskytnout ženě určitou míru právní ochrany. (5Mo 24:1) V době, kdy žil Ježíš na zemi, se ale potvrzení o rozvodu dalo od náboženských představitelů získat velmi snadno. Josephus, historik a farizeus, který žil v prvním století a sám byl rozvedený, zastával názor, že rozvod je možný, „ať je příčinou cokoli (a takových příčin mezi muži vyvstává mnoho)“.

nwtsty multimédia

Potvrzení o rozvodu

Toto potvrzení o rozvodu se datuje do roku 71 nebo 72 n. l. a je v aramejštině. Našlo se na severním břehu Vádí Murabbaat, suchého říčního koryta v Judské poušti. Píše se v něm, že v šestém roce židovského povstání se Josef, syn Naksanův, žijící v Masadě rozvedl s Miriam, dcerou Jonatana.