mwbr18 03 Vypsané odkazy k Pracovnímu sešitu
5.–11. března
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | MATOUŠ 20, 21
„Kdokoli se chce stát velkým mezi vámi, bude vaším služebníkem“
nwtsty multimédia k Mt 20:3
Tržiště
Některá tržiště, jako třeba to na obrázku, byla umístěna podél cesty. Prodejci často vystavili tolik zboží, že to cestu zablokovalo. Místní si tam mohli koupit běžné věci do domácnosti, hliněné výrobky, ale také čerstvé potraviny nebo drahé skleněné předměty. Tehdy nebyla možnost uchovávat potraviny v chladu, a tak si je lidé museli kupovat na tržišti každý den. Zákazníci se tu od obchodníků a dalších lidí dozvídali nejrůznější novinky, děti si tu hrály a lidé, kteří neměli práci, tu čekali, až je někdo najme. Ježíš na tržištích léčil nemocné a Pavel tam vyučoval. (Sk 17:17) Naproti tomu pyšní znalci Zákona a farizeové měli rádi, když si jich na těchto veřejných místech lidé všímali a zdravili je.
nwtsty studijní poznámky k Mt 20:20, 21
matka synů Zebedeových: Jednalo se o matku apoštola Jakuba a Jana. Podle Markova záznamu to byli přímo Jakub a Jan, kdo za Ježíšem zašli. Očividně to tedy napadlo je, ale chtěli, aby Ježíše šla poprosit jejich matka Salome, která možná byla Ježíšovou tetou. (Mt 27:55, 56; Mr 15:40, 41; Jan 19:25)
jeden po tvé pravici a jeden po tvé levici: V tomto případě představují obě strany úctyhodné a vysoké postavení, ale nejvýznamnější je vždy místo po pravici. (Ža 110:1; Sk 7:55, 56; Ří 8:34)
nwtsty studijní poznámky k Mt 20:26, 28
služebníkem: Nebo „sluhou“. V Bibli je řecké slovo diakonos často použité na někoho, kdo pokorně pracuje ve prospěch druhých. Tento pojem je použitý na Ježíše Krista (Ří 15:8), na Kristovy služebníky (1Ko 3:5–7; Kol 1:23), na služební pomocníky (Fil 1:1; 1Ti 3:8) a také na sloužící v domácnosti (Jan 2:5, 9) nebo na vládní úředníky (Ří 13:4).
nepřišel, aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil: Nebo „nepřišel, aby byl obsluhován, ale aby obsluhoval“.
Hledání duchovních drahokamů
nwtsty studijní poznámka k Mt 21:9
Zachraň, prosíme: Dosl. „Hosanna“. Tento řecký pojem pochází z hebrejského výrazu, který znamená „zachraň, prosíme“. V tomto případě je to prosba vznesená k Bohu, a to o záchranu nebo vítězství. Může se také přeložit jako „prosíme, zachraň [někoho]“. Časem se tento pojem začal používat pro vyjádření jak prosby, tak chvály. Původní, hebrejský výraz můžeme najít v Ža 118:25, což je součást Žalmů Hallel, které se každoročně zpívaly v období Pesachu. V popsané situaci si proto lidé tato slova snadno vybavili. Jedním způsobem, jak Jehova reagoval na prosbu, aby zachránil Syna Davidova, bylo to, že Ježíše vzkřísil. V Mt 21:42 sám Ježíš cituje Ža 118:22, 23 a vztahuje tuto pasáž na Mesiáše.
Syna Davidova: Toto vyjádření ukazuje, že lidé rozpoznali, z jaké rodové linie Ježíš pochází a že je slíbený Mesiáš.
12.–18. března
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | MATOUŠ 22, 23
Poslouchej dvě největší přikázání
nwtsty studijní poznámka k Mt 22:37
srdcem: Pokud je toto slovo použité v obrazném smyslu, obvykle se vztahuje na to, jaký je člověk uvnitř. Když je ale srdce zmíněno společně s duší a myslí, je zřejmé, že má užší význam a vztahuje se především na emoce a touhy. Tyto tři pojmy (srdce, duše a mysl) se nicméně významově překrývají a z toho, že jsou použity dohromady, je vidět, jak důležité je milovat Boha v největší možné míře.
duší: Nebo „celou bytostí“.
myslí: Tj. svými rozumovými schopnostmi. Člověk musí použít svůj rozum, aby poznal Boha a zamiloval si ho. (Jan 17:3; Ří 12:1) Jedná se o citát z 5Mo 6:5, kde se v hebrejském textu vyskytují pojmy „srdce“, „duše“ a „síla“. V řeckém textu Matoušova evangelia je ale namísto „síly“ použito slovo „mysl“. Může to být z několika důvodů. Zaprvé, starověká hebrejština neměla pro „mysl“ samostatný termín. Jeho význam totiž pokrývalo hebrejské slovo pro „srdce“, které se v obrazném smyslu vztahovalo na celého vnitřního člověka, včetně jeho myšlenek, pocitů, názorů a pohnutek. (5Mo 29:4; Ža 26:2; 64:6; viz studijní poznámka „srdcem“ k tomuto verši) Proto se v Septuagintě k překladu hebrejského slova pro „srdce“ často používá řecké slovo pro „mysl“. (1Mo 8:21; 17:17; Př 2:10; Iz 14:13) Druhým důvodem, proč Matouš v citaci z 5Mo 6:5 použil řecké slovo označující „mysl“, a ne „sílu“, by mohlo být to, že hebrejský výraz doslova znamená „životní síla“. Tento výraz se vztahuje na fyzickou sílu i rozumové schopnosti. Ať už to ale bylo jakkoli, skutečnost, že se významy hebrejských a řeckých pojmů překrývají, nám pomáhá pochopit, proč pisatelé evangelií použili odlišnou formulaci, než je v 5. Mojžíšově.
nwtsty studijní poznámka k Mt 22:39
To druhé: V Mt 22:37 je zaznamenána Ježíšova přímá odpověď na farizeovu otázku. V tomto verši ale Ježíš svou odpověď doplňuje a cituje ještě jedno přikázání. (3Mo 19:18) Ukázal tím, že tato dvě přikázání jsou nerozlučně spjata a že shrnují celý Zákon a Proroky. (Mt 22:40)
bližního: Řecké slovo překládané jako „bližní“ doslova znamená „ten blízko“. Nevztahuje se pouze na ty, kdo žijí poblíž, ale může jím být označen kdokoli, s kým člověk přijde do kontaktu. (Lk 10:29–37; Ří 13:8–10)
nwtsty studijní poznámka k Mt 22:40
Zákon a Proroci: Slovem „Zákon“ se označovala 1. až 5. Mojžíšova. Výrazem „Proroci“ se označovaly prorocké knihy Hebrejských písem. Když jsou ale tyto výrazy použity společně, můžeme si pod nimi představit celá Hebrejská písma. (Mt 7:12; 22:40; Lk 16:16)
závisí: Řecké sloveso doslova znamená „viset na“. Ježíš tím řekl, že na lásce nestojí pouze Zákon a jeho Deset přikázání, ale celá Hebrejská písma. (Ří 13:9)
Hledání duchovních drahokamů
nwtsty studijní poznámka k Mt 22:21
césarovy věci césarovi: Tato Ježíšova slova, zaznamenaná i v paralelních zprávách v Mr 12:17 a Lk 20:25, jsou jeho jediná zmínka o římském císaři. Mezi „césarovy věci“ patří platba za služby, které zajišťuje vláda v dané zemi, a také patřičná úcta a relativní poslušnost. (Ří 13:1–7)
Boží věci Bohu: To znamená, že Jehovu uctíváme celým srdcem, milujeme ho celou duší a věrně a bez výhrad ho posloucháme. (Mt 4:10; 22:37, 38; Sk 5:29; Ří 14:8)
nwtsty studijní poznámka k Mt 23:24
cedíte komára, ale polykáte velblouda: Ze zvířat, která Izraelité znali a považovali za nečistá, patřil komár mezi nejmenší a velbloud zase mezi největší. (3Mo 11:4, 21–24) Ježíš s nadsázkou a také lehce ironicky poznamenal, že náboženští vůdci cedí svoje nápoje, aby se neznečistili polknutím komára, ale vůbec jim nevadí polykat velblouda, tedy naprosto přehlížet mnohem závažnější ustanovení Zákona.
19.–25. března
Hledání duchovních drahokamů
nwtsty studijní poznámka k Mt 24:8
tísnivých bolestivých křečí: Jedná se o překlad řeckého výrazu, který doslova označuje porodní bolesti. V tomto verši se sice mluví o tísni, bolesti a trápení obecně, ale z použitého výrazu se dá usoudit, že podobně jako bolesti před porodem se budou předpovězené problémy s blížícím se velkým soužením (o kterém mluví Mt 24:21) vyskytovat častěji, budou intenzivnější a budou trvat déle.
nwtsty studijní poznámka k Mt 24:20
v zimním čase: V tomto období bývají silné deště, záplavy a chladné počasí. Nebylo by proto jednoduché cestovat a shánět si jídlo a přístřeší. (Ezr 10:9, 13)
v sabatním dnu: V Judeji i na dalších místech bylo kvůli pravidlům spojeným se sabatem obtížné urazit delší vzdálenost nebo nést nějaký náklad. O sabatu navíc zůstávaly zavřené městské brány. (viz Sk 1:12 a sgd, 16. část)