mwbr18 04 Vypsané odkazy k Pracovnímu sešitu
2.–8. dubna
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | MATOUŠ 26
Pesach a Památná slavnost – co mají společného a jaké jsou rozdíly
nwtsty multimédia k Mt 26:18
Jídlo při Pesachu
Při pesachové večeři byly nezbytné tyto věci: pečený beránek (neměl mít zlomenou žádnou kost) (1), nekvašené chleby (2) a hořké byliny (3). (2Mo 12:5, 8; 4Mo 9:11) Hořké byliny, mezi které mohla podle Mišny patřit řeřicha, pampeliška nebo různé druhy salátu a čekanky, měly zjevně Izraelitům připomínat, jak hořké bylo otroctví v Egyptě. Ježíš použil nekvašený chléb jako symbol svého dokonalého těla. (Mt 26:26) A apoštol Pavel řekl o Ježíšovi, že je Pesach neboli pesachový beránek. (1Ko 5:7) V prvním století se při pesachové večeři také pilo víno (4). Ježíš řekl, že toto víno představuje jeho krev, která má být vylita jako oběť za hříchy lidí. (Mt 26:27, 28)
nwtsty studijní poznámka k Mt 26:26
znamená: Řecké slovo estin, které doslova znamená „je“, má v tomto případě význam „představovat; znamenat; symbolizovat“. Apoštolům byl tento význam naprosto jasný, protože v tu chvíli tam s nimi byl jak Ježíš ve svém dokonalém těle, tak nekvašený chléb, který se chystali sníst. Chléb tedy nemohl být Ježíšovo tělo v doslovném smyslu. Stojí za zmínku, že stejné řecké slovo je použité i u Mt 12:7 a v mnoha Biblích je přeloženo jako „znamená“.
nwtsty studijní poznámka k Mt 26:28
krev smlouvy: Nová smlouva, tedy smlouva mezi Jehovou a pomazanými křesťany, začala platit díky Ježíšově oběti. (Heb 8:10) Ježíš tu použil stejný výraz jako Mojžíš u hory Sinaj, když jako prostředník uváděl v platnost smlouvu Zákona. (2Mo 24:8; Heb 9:19–21) Stejně jako krví býků a kozlů byla stvrzena smlouva Zákona, kterou Bůh uzavřel se starověkým Izraelem, tak byla Ježíšovou krví stvrzena nová smlouva, kterou Jehova uzavřel s duchovním Izraelem. Ta začala platit o Letnicích roku 33 n. l. (Heb 9:14, 15)
Hledání duchovních drahokamů
nwtsty studijní poznámka k Mt 26:17
První den nekvašených chlebů: Svátek nekvašených chlebů začínal 15. nisanu, tedy den po Pesachu (14. nisan), a trval sedm dnů (viz sgd, 19. část). V Ježíšově době byl ale Pesach s tímto svátkem tak úzce spojený, že se jako „svátek nekvašených chlebů“ někdy říkalo celým osmi dnům včetně 14. nisanu. (Lk 22:1) Na tomto místě se navíc vyjádření „první den“ dá přeložit jako „den před“. (Srovnej s Janem 1:15, 30, kde je řecký výraz pro slovo „první“ [protos] ve stejné gramatické konstrukci přeložený jako „před“, konkrétně „existoval přede [protos] mnou“.) Takže jak řečtina, tak to, co bylo tehdy mezi Židy běžné, připouští možnost, že učedníci položili Ježíšovi svoji otázku 13. nisanu. Ten den učedníci připravili Pesach, a „když nastal večer“ a začal 14. nisan, oslavili ho. (Mr 14:16, 17)
nwtsty studijní poznámka k Mt 26:39
ať ode mne odejde tento pohár: V Bibli slovo „pohár“ často představuje Boží vůli vzhledem k nějakému člověku neboli jeho úděl. Ježíše určitě velmi trápilo, že když zemře jako rouhač a buřič, vrhne to na Boha špatné světlo, a tak se modlil, aby od něj tento „pohár“ odešel.
9.–15. dubna
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | MATOUŠ 27, 28
„Jděte ... a čiňte učedníky“ – proč, kde a jak?
nwtsty studijní poznámky k Mt 28:19
čiňte učedníky: Řecké sloveso matheteuo se dá přeložit jako „učit“, a to s cílem udělat z někoho žáka nebo učedníka. (Srovnej s použitím u Mt 13:52, kde je přeloženo jako „byl vyučován“.) V řečtině tvary sloves „křtěte“ a „vyučujte“ ukazují, co všechno pokyn „čiňte učedníky“ obnáší.
z lidí všech národů: Doslova „ze všech národů“, ale kontext ukazuje, že se jedná o jednotlivce z těchto národů. Původní řecké zájmeno ve spojení „křtěte je“ je v mužském rodě a vztahuje se proto na lidi, ne na národy, které jsou v řečtině ve středním rodě. Ježíšův pokyn jít za lidmi ze „všech národů“ byl něčím novým. Do té doby platilo, že lidé z jiných národů, kteří chtěli sloužit Jehovovi, mohli přijít do Izraele. (1Kr 8:41–43) Tímto pokynem Ježíš rozšířil kazatelskou činnost svých učedníků i na lidi, kteří nebyli Židé, a ukázal tak, že křesťané mají činit učedníky po celém světě. (Mt 10:1, 5–7; Zj 7:9)
nwtsty studijní poznámka k Mt 28:20
vyučujte je: Řecké slovo přeložené jako „vyučovat“ zahrnuje vysvětlování, předávání pokynů, argumentaci a předkládání důkazů (viz studijní poznámky k Mt 3:1; 4:23). Učit druhé, aby zachovávali všechno, co Ježíš říkal, je dlouhodobý proces. Patří k němu předávat jim, co Ježíš vyučoval, a pomáhat jim, aby to uplatňovali a napodobovali ho. (Jan 13:17; Ef 4:21; 1Pe 2:21)
Hledání duchovních drahokamů
nwtsty studijní poznámky k Mt 27:51
opona: Tento krásně zdobený závěs odděloval v chrámu Svatou od Nejsvětější. Podle židovské tradice měla tato těžká opona asi 18 m na délku, 9 m na šířku a její tloušťka byla přibližně 7 cm. Tím, že se roztrhla na dvě části, chtěl Jehova nejen ukázat, jaký vztek má na ty, kdo zavraždili jeho Syna, ale také tím dal najevo, že je od této chvíle možné vstoupit do samotného nebe. (Heb 10:19, 20)
svatyně: Řecké slovo naos se tu vztahuje na centrální chrámovou budovu se Svatou a Nejsvětější.
nwtsty studijní poznámka k Mt 28:7
povězte jeho učedníkům, že byl vzbuzen z mrtvých: Tyto ženy byly nejen první z Ježíšových učedníků, kdo se dozvěděl o jeho vzkříšení, ale také byly pověřeny, aby to řekly ostatním. (Mt 28:2, 5, 7) Podle nebiblické židovské tradice nebylo svědectví ženy u soudu přijatelné. Naproti tomu Jehovův anděl tyto ženy poctil tím, že jim svěřil tento radostný a důležitý úkol.
16.–22. dubna
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | MAREK 1, 2
„Tvé hříchy jsou odpuštěny“
nwtsty studijní poznámka k Mr 2:9
Co je snadnější: Kdokoli mohl snadno říct, že dokáže odpouštět hříchy, protože takové tvrzení nemusel podložit viditelným důkazem. Ale říct „vstaň ... a choď“ znamenalo udělat zázrak, ze kterého bylo všem jasné, že Ježíš má moc odpouštět hříchy. Tato zpráva a také Iz 33:24 ukazují, že nemoci souvisí s dědičným hříchem.
Hledání duchovních drahokamů
nwtsty studijní poznámky k Mr 1:11
z nebes vyšel hlas: Toto je první ze tří případů zaznamenaných v evangeliích, kdy Jehova mluvil přímo k lidem. (Mr 9:7; Jan 12:28; viz studijní poznámka k Mr 9:7)
Ty jsi můj... Syn: Jako duchovní bytost byl Ježíš Božím Synem. (Jan 3:16) Když se narodil jako člověk, mohl být označen za jednoho z Božích synů, stejně jako kdysi dokonalý Adam. (Lk 1:35; 3:38) Zdá se však, že to, co při této příležitosti Jehova řekl, je víc než jenom informace o Ježíšově totožnosti. Tím, že Jehova na Ježíše zároveň vylil svatého ducha, chtěl očividně ukázat, že ho zplodil jako svého duchovního Syna. Ježíš se v tu chvíli jakoby „znovu narodil“, aby se mohl vrátit k životu v nebi, a byl pomazán jako Bohem ustanovený král a velekněz. (Jan 3:3–6; 6:51; srovnej s Lk 1:31–33; Heb 2:17; 5:1, 4–10; 7:1–3)
schválil jsem tě: Nebo „jsem s tebou velmi spokojený; děláš mi velkou radost“. Stejné vyjádření je použité v Mt 12:18, kde je citovaný Iz 42:1, který mluví o slíbeném Mesiášovi neboli Kristu. Vylitím svatého ducha a svými slovy dal Bůh jasně najevo, že slíbeným Mesiášem je Ježíš.
nwtsty studijní poznámka k Mr 2:28
Pánem ... sabatu: Ježíš takto označil sám sebe. (Mt 12:8; Lk 6:5) Ukázal tím, že práci, kterou mu dal jeho nebeský Otec, může vykonávat i během sabatu. (Srovnej s Janem 5:19; 10:37, 38.) O sabatu Ježíš udělal jedny ze svých nejpůsobivějších zázraků, mezi které patřilo i uzdravování. (Lk 13:10–13; Jan 5:5–9; 9:1–14) Naznačuje to, jakou úlevu zažijí lidé během jeho tisícileté vlády, která bude připomínat sabatní odpočinek. (Heb 10:1)
23.–29. dubna
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | MAREK 3, 4
Ježíš uzdravoval i o sabatu
nwtsty studijní poznámka k Mr 3:5
s rozhořčením, protože byl hluboce zarmoucen: Pouze Marek zaznamenal, jak Ježíš reagoval, když si všiml, s jakou necitelností se náboženští vůdci v této chvíli zachovali. (Mt 12:13; Lk 6:10) Tím, kdo Ježíšovy pocity Markovi tak barvitě popsal, mohl být Petr, který byl sám velmi emotivní (viz video Úvod k Markovi).
Hledání duchovních drahokamů
nwtsty studijní poznámky k Mr 3:29
rouhá proti svatému duchu: Rouháním se označuje to, když někdo mluví hanlivě, urážlivě či hrubě o Bohu nebo svatých věcech. Svatý duch pochází od Boha, takže pokud se někdo vědomě staví proti jeho činnosti nebo ji popírá, rouhá se vlastně proti Bohu. Jak ukazuje Mt 12:24, 28 a Mr 3:22, židovští náboženští vůdci viděli, jak Ježíš díky svatému duchu vykonával zázraky, ale tvrdili, že to dělá díky síle od Satana Ďábla.
vinen věčným hříchem: Podle všeho se jedná o úmyslný hřích, který má věčné následky – smrt bez možnosti vzkříšení. Neexistuje žádná oběť, která by mohla tento hřích přikrýt. (Viz studijní poznámka „rouhá proti svatému duchu“ k tomuto verši.)
ŽIVOT KŘESŤANA
nwtsty studijní poznámka k Mr 4:9
Kdo má uši k naslouchání, ať naslouchá: Podobenství o rozsévači Ježíš uvedl slovem: „Naslouchejte.“ (Mr 4:3) A podobenství uzavřel touto vybídkou. Chtěl tím ukázat, jak je důležité, aby si jeho následovníci vzali jeho slova k srdci. Podobná vybídka je zaznamenaná také v Mt 11:15; 13:9, 43; Mr 4:23; Lk 8:8; 14:35; Zj 2:7, 11, 17, 29; 3:6, 13, 22; 13:9.
30. dubna – 6. května
POKLADY Z BOŽÍHO SLOVA | MAREK 5, 6
Ježíš dokáže vzkřísit naše blízké, kteří zemřeli
nwtsty studijní poznámka k Mr 5:39
nezemřelo, ale spí: V Bibli je smrt často přirovnaná ke spánku. (Ža 13:3; Jan 11:11–14; Sk 7:60; 1Ko 7:39; 15:51; 1Te 4:13) Ježíš tato slova řekl těsně před tím, než holčičku vzkřísil. Chtěl lidem okolo zřejmě ukázat, že je možné oživit někoho mrtvého, stejně jako je možné probudit někoho, kdo tvrdě spí. Ježíš mohl tuto holčičku vzkřísit díky síle od svého Otce, „který oživuje mrtvé, a věci, které nejsou, povolává, jako by byly“. (Ří 4:17)
Hledání duchovních drahokamů
nwtsty studijní poznámka k Mr 5:19
podej jim zprávu: Když Ježíš udělal nějaký zázrak, obvykle nechtěl, aby o tom dotyční mluvili. (Mr 1:44; 3:12; 7:36) V tomto případě ale požádal muže, kterému pomohl, aby o tom vyprávěl svým příbuzným. Jedním důvodem mohlo být to, že Ježíš neměl možnost tam osobně kázat, protože ho lidé předtím prosili, aby odtamtud odešel. Dalším důvodem mohla být snaha, aby se nešířily pouze negativní zprávy o smrti stáda vepřů.
nwtsty studijní poznámka k Mr 6:11
setřeste ... špínu, která je pod vašima nohama: Toto gesto ukazovalo, že se učedníci zříkají odpovědnosti za následky, které Bůh na lidi přivede kvůli jejich jednání. Podobné vyjádření je v Mt 10:14 a Lk 9:5. Marek a Lukáš dodávají „jim [nebo „proti nim“] na svědectví“. Pavel a Barnabáš tento pokyn uposlechli, když odcházeli z pisidské Antiochie. (Sk 13:51) A Pavel udělal něco podobného v Korintu, když si setřásl prach z oděvu, a na vysvětlenou řekl: „Ať přijde vaše krev na vaši vlastní hlavu. Já jsem čistý.“ (Sk 18:6) Učedníkům mohla tato gesta připomínat to, co dělali někteří Židé, když se vraceli z cest mimo židovské území. Považovali za nečistý i prach, který se jim dostal na sandály, a proto se ho před návratem na židovské území snažili oklepat. Je zřejmé, že když o tomto gestu mluvil Ježíš, chtěl po učednících něco jiného.