5D Propuštěn, aby byl s Kristem

Fil 1:23 — ‚propuštění‘. Řec. a·na·lyʹsai; lat. dis·solʹvi

Sloveso a·na·lyʹsai je zde použito jako podstatné jméno slovesné. V Křesťanských řeckých písmech se vyskytuje ještě jednou, a to u Lk 12:36, kde se vztahuje na Kristův návrat. Příbuzné podstatné jméno a·naʹly·sis se vyskytuje pouze jednou, a to ve 2Ti 4:6, kde apoštol říká: „Patřičný čas pro mé propuštění je na dosah.“ U Lk 12:36 jsme toto sloveso přeložili ve významu „vrátit se“, protože se vztahuje na to, že pán otroků opouští svatební hostinu, odchází, a tím hostinu rozpouští. Ale zde ve Fil 1:23 jsme sloveso nepřeložili ve významu ‚návrat‘ nebo ‚odchod‘, ale ve významu ‚propuštění‘. Toto slovo totiž může vyjadřovat dvě myšlenky: jednak ‚propuštění‘ apoštola, aby byl s Kristem při jeho návratu, a jednak to, že Pán sám se uvolňuje od toho, čím je vázán v nebesích, aby se mohl podle svého slibu vrátit.

Apoštol zde v žádném případě neříká, že bude bezprostředně při své smrti proměněn v duchovní bytost, aby byl navždy s Kristem. Apoštol sám v 1Te 4:15–17 pod inspirací prohlásil, že dostat se do přítomnosti Krista, Pána, bude možné teprve při Kristově návratu, až nejprve vstanou mrtví v Kristu. Ve Fil 1:23 mluví Pavel právě o tomto Kristově návratu a o tom, že on sám bude propuštěn, aby byl stále s Pánem. Říká zde, že bezprostředně má dvě možnosti, totiž (1) dále žít v těle a (2) zemřít. Vzhledem k daným okolnostem prohlásil, že je pod tlakem těchto dvou možností, ale nevyjádřil, kterou z nich by si vybral. Potom uvádí třetí věc, po které skutečně touží. Je nepochybné, že po této věci touží především, totiž po tom, aby byl „propuštěn“, protože to znamená, že bude s Kristem.

Výraz to a·na·lyʹsai, ‚propuštění‘, se tedy nemůže vztahovat na to, že apoštol jakožto lidský tvor zemře a odejde z tohoto života. Musí se vztahovat na události při návratu Krista a při jeho přítomnosti (viz dodatek 5B), až budou všichni, kdo jsou mrtví v Kristu, vzkříšeni, aby s ním byli navždy.