6F Ježíš existoval před Abrahamem

Jan 8:58 — „dříve než Abraham začal existovat, byl jsem já“

řec. πρὶν ᾿Αβραὰμ γενέσθαι ἐγὼ εἰμί

(prin A·bra·amʹ ge·neʹsthai e·goʹ ei·miʹ)

Čtvrté/páté století	„než byl Abraham, byl jsem já“	syrsky — vydání: A Translation of the Four Gospels from the Syriac of the Sinaitic Palimpsest, Agnes Smith Lewis, Londýn, 1894.
Páté století	„než vůbec začal existovat Abraham, byl jsem já“	Curetonijský syrský překlad — vydání: The Curetonian Version of the Four Gospels, F. Crawford Burkitt, Anglie, Cambridge, 1904, sv. 1.
Páté století	„než existoval Abraham, byl jsem já“	syrská Pešita — vydání: The Syriac New Testament Translated into English from the Peshitto Version, James Murdock, Boston a Londýn, 1896, sedmé vydání.
Páté století	„než začal existovat Abraham, byl jsem já“	gruzínsky — vydání: The Old Georgian Version of the Gospel of John, Robert P. Blake a Maurice Brière, Paříž, 1950, vydáno v „Patrologia Orientalis“, sv. XXVI, oddíl 4.
Šesté století	„než se narodil Abraham, byl jsem já“	etiopsky — vydání: Novum Testamentum . . . Æthiopice (Nový zákon . . . etiopsky), Thomas Pell Platt, revidoval F. Praetorius, Lipsko, 1899.

Děj, o kterém se pojednává u Jana 8:58, začal „dříve než Abraham začal existovat“, a probíhá až dosud. V takovém případě je výraz εἰμί (ei·miʹ), což je první osoba jednotného čísla přítomného indikativu, přesně přeložen přítomným indikativem. Příklady téže syntaxe jsou rovněž u Lk 2:48; 13:7; 15:29; Jana 5:6; 14:9; 15:27; Sk 15:21; 2Ko 12:19; 1Ja 3:8.

G. B. Winer ve svém díle A Grammar of the Idiom of the New Testament (Andover, 1897, sedmé vydání) na s. 267 o této gramatické konstrukci říká: „Přítomný čas někdy zahrnuje i čas minulý (Mdv. 108), a to tehdy, jestliže sloveso vyjadřuje stav, který začal v minulosti, ale dosud trvá — stav v jeho trvání; například Jan xv. 27 ἀπʼ ἀρχῆς μετʼ ἐμοῦ ἐστέ [apʼ ar·chesʹ metʼ e·mouʹ e·steʹ], viii. 58 πρὶν ᾿Αβραὰμ γενέσθαι ἐγὼ εἰμι [prin A·bra·amʹ ge·neʹsthai e·goʹ ei·mi].“

Také Nigel Turner ve III. svazku díla A Grammar of New Testament Greek (J. H. Moulton, Edinburgh, 1963) na s. 62 říká: „Přítomný čas, který vyjadřuje, že děj trvá od minulosti až do okamžiku, kdy se o něm mluví, je v podstatě totožný s perfektem, a jediný rozdíl je v tom, že děj je chápán jako dosud probíhající. . . V N[ovém] Z[ákoně] k tomu dochází často: Lk 2⁴⁸ 13⁷. . . 15²⁹. . . Jn 5⁶ 8⁵⁸. . .“

Ve snaze ztotožnit Ježíše s Jehovou někteří lidé říkají, že ἐγὼ εἰμί (e·goʹ ei·miʹ) je ekvivalent hebrejského výrazu ʼaniʹ huʼ, „jsem to já“, který používá Bůh. Je však třeba poznamenat, že tento hebrejský výraz používá i člověk. (Viz 1Pa 21:17 ppč.)

To, že někteří lidé chtějí ztotožnit Ježíše s Jehovou, se dále projevuje také snahou využít 2Mo 3:14 (LXX); v tomto znění se uvádí: ᾿Εγώ εἰμι ὁ ὤν (E·goʹ ei·mi ho on), což znamená „já jsem Ten Jsoucí“ nebo „já jsem Ten, který existuje“. Tato snaha je neopodstatněná, protože výraz ve 2Mo 3:14 je odlišný od výrazu u Jana 8:58. (Viz 2Mo 3:14 ppč.) Nikde v Křesťanských řeckých písmech nelze Ježíše ztotožnit s Jehovou, jako by šlo o tutéž osobu. (Viz 1Pe 2:3 ppč.; dodatek 6A, 6E.)