Skutečně nápad zavést letní čas předstihl svou dobu?
Proč si tolik lidí musí dvakrát za rok znovu nařídit hodiny? Někomu dělá skutečné potíže orientovat se v tom, kdy má posunout ručičky hodin dopředu a kdy zase nazpátek. A kdy si je posunete vy, a kterým směrem? Rčení „na jaře kupředu a na podzim dozadu“ lidem připomíná, kam ručičky hodin posunout na jaře a kam na podzim. Jak došlo k zavedení letního času? Kdo s tím začal?
Encyclopædia Britannica uvádí, že myšlenka zavést letní čas poprvé napadla Benjamina Franklina v roce 1784. O více než století později ji aktivně prosazoval Angličan William Willett. Avšak Willett zemřel dříve, než bylo zavedení letního času uzákoněno v parlamentu.
Podle vyjádření britského spisovatele Tonyho Francise napadlo Willetta, vynikajícího stavitele z Chislehurstu v Kentu, že by bylo užitečné zavést časový posun, když si jednou v létě v městečku Petts Wood vyjel časně ráno na koni. Při jízdě si povšiml, že v mnoha domech jsou zavřené okenice, a jistě si pomyslel: ‚Takové plýtvání denním světlem!‘ Zahájil kampaň za to, aby byl v britském parlamentu projednán návrh zákona o posunu času. Kdyby se v jarních a letních měsících jednoduše všechny hodiny posunuly dopředu o 80 minut, čtyřikrát po dvaceti minutách, a na podzim zase zpátky, lidé by mohli mít večer delší dobu denní světlo.
Francis uvádí, že Willet v jednom ze svých letáků napsal: „Světlo je jeden z největších darů, jaké Stvořitel dal člověku. Když jsme obklopeni denním světlem, panuje radostná nálada, úzkostné starosti už nejsou tak tíživé a rodí se v nás odvaha bojovat se životem.“
Král Eduard VII. nečekal na rozhodnutí Parlamentu. Prohlásil Sandringham, své královské sídlo o rozloze 7 900 hektarů, za zónu letního času. Tutéž změnu času později zavedl také na svých královských panstvích ve Windsoru a Balmoralu.
Co politiky nakonec přesvědčilo, že ustoupili a přijali zavedení letního času? Za první světové války chtěli omezit nutnost umělého osvětlení, a tak ušetřit pohonné hmoty. Z podobných důvodů tento nápad brzy převzaly i jiné země. V Anglii bylo za druhé světové války dokonce přijato zavedení dvojnásobného letního času. To umožňovalo v létě posunout čas o dvě hodiny a v zimě o hodinu.
Na obrázku vpravo je pomník, který byl na počest Williama Willetta postaven v Petts Woodu. Tento pomník je věnován „neúnavnému zastánci ‚letního času‘“. Nápis pod slunečními hodinami zní: „Horas non numero nisi aestivas“, což znamená: „Nepočítám hodiny, pokud [to] nejsou [hodiny] letního času“.
[Podpisek obrázku na straně 31]
S díky společnosti National Trust