PENTATEUCH

Tímto počeštěným řeckým slovem (které znamená „pět svitků“ nebo „pětinásobný svazek“) se označuje prvních pět knih Bible — 1. až 5. kniha Mojžíšova neboli Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium.

Obsah. Pentateuch je velice důležitá část Božího psaného slova — poskytuje pevný základ pro mnoho záznamů, které následují po něm. Jeho první kniha, 1. Mojžíšova neboli Genesis, obsahuje inspirovanou zprávu o stvoření a dále sleduje lidské dějiny od Edenu až daleko do období patriarchů, totiž do smrti Josefa (tedy od událostí „na počátku“ do roku 1657 př. n. l.). Druhá kniha, Exodus, začíná smrtí Josefa a vypráví o tom, jak se v době otroctví narodil Mojžíš, jak byl Boží lid osvobozen z poddanství v Egyptě, a o tom, jak byla na Sinaji zasvěcena smlouva Zákona; obsahuje podrobnosti týkající se stavby ústředního místa pro uctívání, totiž svatostánku, který byl postaven v pustině (historické události od roku 1657 do roku 1512 př. n. l.). Leviticus, třetí kniha, zahrnuje dobu jen asi jednoho měsíce (1512 př. n. l.) a poskytuje neocenitelné informace o levitském kněžstvu, jeho ordinování a jeho povinnostech, a také o zákonech a předpisech, které určovaly, jakým způsobem je sbor povinen podporovat uctívání Jehovy. Čtvrtá kniha — v souladu se svým jménem Numeri — pojednává o tom, jak na počátku a na konci putování pustinou bylo provedeno sčítání lidu. Poskytuje nám také mnoho podrobností o 40 letech putování Izraelitů (do roku 1473 př. n. l.) a obsahuje mnoho zákonů zahrnutých do rámce národní smlouvy. Poslední kniha, Deuteronomium, zahrnuje dobu asi dvou měsíců (1473 př. n. l.). Vysvětluje části smlouvy Zákona a obsahuje mnoho předpisů potřebných pro novou generaci Izraelitů, kteří tábořili na Moabských pláních, připraveni vstoupit do Zaslíbené země a obsadit ji. Závěrečné kapitoly pojednávají o tom, jak byl Jozue jmenován vůdcem, a o Mojžíšově smrti.

Pisatel. Ani jeden text přímo neuvádí, že celý Pentateuch napsal Mojžíš, ale v celém textu jsou na různých místech rozsety jasné výroky, které mluví v tom smyslu. (2Mo 17:14; 24:4; 34:27; 4Mo 33:2; 5Mo 31:9, 19, 22, 24–26) Celá řada výroků je také připisována přímo Mojžíšovi, od jeho prvního zaznamenaného rozhovoru (2Mo 2:13, 14) až po závěrečné požehnání, které dal lidu (5Mo 33:1–29), včetně některých z jeho rozsáhlých promluv (5Mo 1:1; 5:1; 27:1; 29:2; 31:1) a pozoruhodných písní. (2Mo 15:1–19; 5Mo 31:30–32:43) Úvodní verše dvaceti ze 27 kapitol knihy Leviticus nám říkají, že dále jsou uvedena slova, která Jehova řekl Mojžíšovi, aby je Mojžíš sdělil lidu. Totéž platí o více než 50 podobných místech ve 4. Mojžíšově. Pentateuch tedy obsahuje doklady o tom, že kromě závěrečných veršů 5. Mojžíšovy jej skutečně napsal Mojžíš.

Také mnoho jiných biblických textů svědčí o tom, že Pentateuch pochází z ruky Mojžíše. (Joz 1:7; Sd 3:4; 2Kr 18:6; Mal 4:4) Ze slov mužů, jako byli David (1Kr 2:1–3), Daniel (9:11), Ezra (6:18), Nehemjáš (8:1), Ježíš (Mr 12:26; Lk 16:29; Jan 7:19), Lukáš (24:27) a Jan (1:17), je patrné, že to bylo dílo Mojžíše. Ještě důležitější jsou jednoznačná slova Ježíše, který řekl, že Mojžíš byl pisatelem tohoto díla (Mr 10:3–5; Jan 5:46, 47), a stejně se vyjádřili saduceové. (Mr 12:18, 19)