MOABSKÝ KIR

Důležité moabské město, pravděpodobně bývalé hlavní město. Aramejský targum soustavně označuje (moabský) Kir, Kir-chareset a Kir-cheres jako Karak, což svědčí o tom, že to jsou jen odlišná jména téhož místa. „Moabský Kir“ je tedy obvykle ztotožňován s dnešním Karakem. (Iz 15:1) Toto město leží na malé náhorní rovině v nadmořské výšce přes 900 m, asi 35 km na J od Dibonu. Údolí s příkrými srázy oddělují větší část Karaku od okolních vyšších hor.

Koncem desátého století př. n. l. zaútočila na Kir-chareset spojenecká vojska Izraele, Judy a Edomu. Jestliže je toto místo správně ztotožňováno s Karakem, pak střelci z praku ostřelovali toto město kameny bezpochyby právě z okolních hor. Kir-chareset sice zřejmě nebyl dobyt, ale boj proti moabskému králi byl tvrdý. Z nějakého důvodu, který není uveden, se král snažil probít se společně se 700 bojovníky bitevními řadami, aby se dostali k edomskému králi, ale nepodařilo se mu to. Zdá se, že se nakonec moabský král uchýlil k tomu, že veřejně obětoval svého prvorozeného syna, pravděpodobně proto, aby usmířil boha Kemoše. (2Kr 3:5, 9, 25–27) Hebrejskému textu (2Kr 3:27) je také možno rozumět tak, že se vztahuje na prvorozeného syna edomského krále, a někteří znalci se domnívají, že se k této události vztahují slova Amose 2:1. To však je méně pravděpodobné.

Izajášovo proroctví ukázalo, že Moabci budou truchlit kvůli kir-charesetským rozinkovým koláčům, jež možná byly v tomto městě hlavním výrobkem, s nímž se obchodovalo. (Iz 16:6, 7) Izajáš také mluvil o tom, že je kvůli Moabu a kvůli Kir-charesetu rozbouřen jako harfa. Jako se struny harfy rozechvívají zvukem, tak se Izajášovo nitro rozechvělo poselstvím o tom, že Kir-chareset postihne neštěstí. (Iz 16:11; viz také Jer 48:31, 36.)