PAMFÝLIE

Malá římská provincie na již. pobřeží Malé Asie. Pamfýlii Pavel navštívil na své první misionářské cestě. Velikost této provincie se sice během let měnila, přesto však o Pamfýlii běžně panuje názor, že to byl pruh podél pobřeží dlouhý asi 120 km a široký až 50 km. Na Z hraničila s provincií Lykie, na S s římskou provincií Galácie a na V s Antiochovou říší. Na pobřeží bylo horké, tropické podnebí, ale jakmile se vystoupilo výše do pohoří Taurus, tam bylo podnebí mírné.

Obyvatelé jsou považováni za směsici domorodého kmene a Řeků, a někteří badatelé se dokonce domnívají, že Pamfýlie znamená „smíšené kmeny nebo rasy“. (Greek-English Lexicon od Liddella a Scotta, revidoval H. Jones, Oxford, 1968, s. 1295.) Na tomto území nepochybně žili Židé nebo proselyté, protože lidé z Pamfýlie byli o Letnicích roku 33 n. l. v Jeruzalémě a žasli, když slyšeli učedníky mluvit svým „vlastním jazykem“. (Sk 2:6, 10)

Na pobřeží nebo v jeho blízkosti bylo několik významných měst, například přístavní město Attalie, Pergé na řece Kestros (Aksu) a Side, kde pobřežní piráti prodávali svou kořist a kde probíhal obchod s otroky. Z Páfu na Kypru se Pavel, Barnabáš a Jan Marek plavili přes moře na SZ „a připluli do Pergé v Pamfýlii“. Není přesně známo, zda se vylodili v Attalii a několik kilometrů do Pergé cestovali po pevnině, nebo zda pluli přímo do Pergé; uvádí se, že ve starověku byl Kestros splavný přinejmenším až do Pergé. V tomto místě se Jan Marek od nich oddělil a vrátil se do Jeruzaléma, ale Pavel a Barnabáš šli na S přes hory do Antiochie v Pisidii (v provincii Galácie). (Sk 13:13, 14; 15:38; 27:5) Tato cesta byla smutně proslulá tlupami banditů. (Srovnej 2Ko 11:26.) Na zpáteční cestě se tito dva křesťané vydali přes Pamfýlii do Pergé a kázali tam. Dále šli do přístavu Attalie a odtamtud se plavili do Antiochie v Sýrii. (Sk 14:24–26)

Během let byla Pamfýlie pod vládou Lýdie, Persie, Makedonie a Říma. V době nadvlády Římanů byla v různých obdobích spojena do jedné provincie s Kilikií (na V), potom s Galácií a nakonec s Lykií. (Sk 13:13; 16:6; 27:5)