ZACHRÁNCE

Ten, kdo chrání před nebezpečím či zničením nebo z nich osvobozuje. Jehova je označen jako hlavní Zachránce, jediný Zdroj vysvobození. (Iz 43:11; 45:21) Znovu a znovu byl Zachráncem a Vysvoboditelem Izraele. (Ža 106:8, 10, 21; Iz 43:3; 45:15; Jer 14:8) Zachraňoval nejen národ, ale také jednotlivce, kteří mu sloužili. (2Sa 22:1–3) Jeho záchrana byla často vykonána prostřednictvím mužů, které jako zachránce povolal. (Ne 9:27) V době soudců byli tito zvláštní zachránci božsky vybíráni a obdařováni mocí, aby osvobozovali Izrael od útlaku cizích lidí. (Sd 2:16; 3:9, 15) Dokud soudce žil, udržoval Izraelity na správné cestě a to jim přineslo úlevu od nepřátel. (Sd 2:18) Když byl na zemi Ježíš, byl jeho Zachráncem Jehova, který ho podporoval a posiloval, aby Ježíš zachoval ryzost ve svých těžkých zkouškách. (Heb 5:7; Ža 28:8)

Kromě úlohy Zachránce má Jehova také úlohu „Výkupce“. (Iz 49:26; 60:16) V minulosti vyplatil svůj lid ze zajetí. Při vysvobozování křesťanů z pout hříchu je vykupuje prostřednictvím svého Syna Ježíše Krista (1Ja 4:14), Jehovova opatření k záchraně. Ten je proto vyvyšován jako ‚Hlavní zprostředkovatel a Zachránce‘. (Sk 5:31) Ježíš Kristus tedy může být oprávněně nazýván „naším Zachráncem“, i když zachraňuje jako Jehovův zprostředkovatel. (Tit 1:4; 2Pe 1:11) Jméno Ježíš, které dostal Boží Syn na andělský příkaz, znamená „Jehova je záchrana“. Jak řekl anděl, Ježíš dostal toto jméno proto, že „zachrání svůj lid od jejich hříchů“. (Mt 1:21; Lk 1:31) Toto jméno poukazuje na to, že Jehova je Zdrojem záchrany, která je vykonána skrze Ježíše. Proto se v souvislosti se záchranou mluví společně o Otci i o Synovi. (Tit 2:11–13; 3:4–6)

Prostřednictvím Ježíše Krista poskytuje Jehova záchranu ‚lidem všeho druhu‘. (1Ti 4:10) Zachraňuje je od hříchu a smrti (Ří 8:2), od Velkého Babylóna (Zj 18:2, 4), od tohoto světa ovládaného Satanem (Jan 17:16; Kol 1:13) a od zničení a věčné smrti. (Zj 7:14–17; 21:3, 4) Ve Zjevení 7:9, 10 je ukázán „velký zástup“, který připisuje záchranu Bohu a Beránkovi.

Základem pro záchranu je výkupní oběť. Kristus Ježíš jako Král a věčný Velekněz má autoritu a moc „úplně zachránit ty, kdo se skrze něho přibližují k Bohu“. (Heb 7:23–25; Zj 19:16) Je „zachránce tohoto těla“, sboru svých pomazaných následovníků, a také všech, kdo v něho projevují víru. (Ef 5:23; 1Ja 4:14; Jan 3:16, 17)