NÁMOŘNÍK

Ten, kdo řídí nebo obsluhuje loď při plavbě; člen lodní posádky. (1Kr 9:26, 27; Ez 27:8, 9; Zj 18:17–19) Život starověkých námořníků byl plný nebezpečí. Na rozbouřeném moři byli téměř bezmocní. Žalmista napsal: „Kvůli tomu neštěstí právě jejich duše taje. Motají se a pohybují se nejistě jako opilec, a dokonce i všechna jejich moudrost se prokazuje jako zmatená. A začínají volat k Jehovovi ve své tísni.“ (Ža 107:26–28)

Ve Skutcích 27:15–19 je živě popsáno, co všechno museli námořníci podniknout za bouře. Na palubu byl vyzvednut pomocný člun, který byl vlečen za lodí a zřejmě sloužil jako záchranný člun. Pomocnými prostředky — pravděpodobně provazy anebo řetězy — byla loď podpásána, to znamená, že tyto prostředky se protáhly pod trupem lodi a na palubě se pevně spojily. Byla spuštěna výstroj. To možná znamenalo, že byla spuštěna hlavní plachta. Přes palubu se vyhazovaly věci, aby se loď odlehčila a tak se snáze udržela na hladině. (Srovnej Jon 1:5; Sk 27:38; viz heslo LOĎ.)