Má Bůh jméno?

Co lidé často říkají

◼ „Jeho jméno je Bůh.“

◼ „Žádné jméno nemá.“

Co řekl Ježíš?

◼ „Budete se tedy modlit takto: ‚Náš Otče v nebesích, ať je posvěceno tvé jméno.‘“ (Matouš 6:9) Ježíš věděl, že Bůh má jméno.

◼ „Dal jsem jim tvé jméno na vědomí a dám je na vědomí, aby láska, kterou jsi mě miloval, byla v nich, a já ve spojení s nimi.“ (Jan 17:26) Ježíš Boží jméno oznamoval.

◼ „Rozhodně mě neuvidíte, dokud neřeknete: ‚Požehnaný je ten, kdo přichází v Jehovově jménu!‘“ (Lukáš 13:35; Žalm 118:26) Ježíš Boží jméno používal.

ANO, má. Lidstvu ho sdělil on sám, když řekl: „Já jsem Jehova. To je mé jméno.“a (Izajáš 42:8) Jméno Jehova je nejznámějším českým tvarem hebrejského jména, které si Bůh dal. Možná vás překvapí, že ve starověkých biblických rukopisech se hebrejský tvar tohoto jedinečného jména objevuje mnohotisíckrát. V Bibli se vyskytuje daleko častěji než kterékoli jiné jméno.

Na otázku, jaké je Boží jméno, někteří lidé možná odpovědí „Bůh“. To nám řekne asi tolik, jako když na otázku, kdo vyhrál volby, dostaneme odpověď „kandidát“. Žádná z těchto odpovědí nepodává jasnou informaci, protože neuvádí jméno.

Proč nám Bůh své jméno zjevil? Udělal to proto, abychom ho mohli lépe poznat. Znázorněme si to. Nějaký člověk může být podle okolností oslovován jako pán, vedoucí, tatínek nebo děda. Tato oslovení nám o člověku prozrazují jen něco, ale jméno nám připomíná všechno, co o něm víme. Podobně tituly jako Pán, Všemohoucí, Otec a Stvořitel poukazují na různé stránky Boží činnosti. Avšak jenom Boží osobní jméno Jehova nám připomíná vše, co o něm víme. Mohli byste Boha opravdu znát, aniž byste znali jeho jméno?

Je důležité Boží jméno nejen znát, ale také ho používat. Proč? Protože Bible říká: „Každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn.“ (Římanům 10:13; Joel 2:32)

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 6]

Nějaký člověk může být podle okolností oslovován jako pán, vedoucí, tatínek nebo děda. Avšak jeho jméno nám připomíná všechno, co o něm víme