Máš obrovskou výsadu – Můžeš spolupracovat s Jehovou!

1. Jak se Jehova dívá na práci a k čemu ho to vede?

JEHOVA pracuje rád. (Žalm 135:6; Jan 5:17) Chce, aby i andělé a lidé měli z práce radost a zažívali pocit uspokojení. Proto jim vždycky svěřoval nějaké úkoly. Například dovolil svému prvorozenému Synovi, aby mu pomáhal při tvoření. (Přečti Kolosanům 1:15, 16.) Z Bible se dozvídáme, že než Ježíš přišel na zem, pracoval po Jehovově boku jako „mistr v díle“. (Přísl. 8:30)

2. Jak víme, že andělé mají důležitou a uspokojující práci?

² Z celé Bible je vidět, že Jehova pověřuje anděly všemi možnými úkoly. Hned v první knize čteme, že potom co Adam a Eva zhřešili a už dál nesměli žít v ráji, Jehova „postavil na východě zahrady Eden cherubíny a planoucí čepel meče, který se neustále otáčel“. Cherubíni měli za úkol střežit cestu ke stromu života. (1. Mojž. 3:24) A z poslední knihy, ve Zjevení 22:6, se dozvídáme, že Jehova „vyslal svého anděla“, aby lidem ukázal, co se má stát v budoucnosti.

A CO LIDÉ?

3. Jak Ježíš napodoboval Jehovu, když byl na zemi?

³ Když byl Ježíš na zemi, s radostí se věnoval práci, kterou mu Jehova dal. A po vzoru svého Otce svěřil důležitou práci svým učedníkům. Chtěl je pro ni nadchnout, a proto jim řekl: „Vpravdě vám říkám: Kdo projevuje víru ve mne, ten bude také činit skutky, které já činím; a bude činit skutky větší než tyto, protože odcházím k Otci.“ (Jan 14:12) Aby ukázal, jak naléhavá jejich práce je, prohlásil: „Musíme konat skutky toho, kdo mě poslal, dokud je den; přichází noc, kdy nikdo nemůže pracovat.“ (Jan 9:4)

4.–6. (a) Proč můžeme být rádi, že Noe a Mojžíš přesně poslechli pokyny, které dostali od Jehovy? (b) Co mají společného různé úkoly, které Bůh svěřuje lidem?

⁴ Jehova dával lidem uspokojující práci i před tím, než byl na zemi Ježíš. Je pravda, že Adam s Evou úkol od Boha nesplnili. (1. Mojž. 1:28) Ale jiní lidé Boží pokyny přesně poslouchali. Jedním z nich byl Noe. Jehova mu podrobně popsal, jak má postavit archu, aby spravedliví lidé mohli přežít potopu. Noe svědomitě udělal všechno, co Jehova řekl. Díky jeho poslušnosti jsme dnes tady. (1. Mojž. 6:14–16, 22; 2. Petra 2:5)

⁵ Dalším, kdo Boha poslouchal, byl Mojžíš. Dostal podrobné pokyny, jak má vypadat svatostánek a jak má být zorganizovaná služba kněží. Těchto pokynů se přesně držel. (2. Mojž. 39:32; 40:12–16) I z jeho poslušnosti těžíme dodnes. Jak? Apoštol Pavel vysvětlil, že svatostánek a služba kněží byla předobrazem „budoucích dobrých věcí“. (Hebr. 9:1–5, 9; 10:1)

⁶ Splňování Božího záměru postupuje kupředu, a proto se práce, kterou Bůh svěřuje svým služebníkům, v průběhu času liší. Jedno má ale společné – vždycky oslavuje Jehovu a poslušní lidé z ní mají užitek. To rozhodně platí o všem, co vykonal Ježíš v nebi i později na zemi. (Jan 4:34; 17:4) A Jehovu oslavuje i práce, kterou svěřil nám. (Mat. 5:16; přečti 1. Korinťanům 15:58) Proč to můžeme říct?

NA ZMĚNY SE DÍVEJ POZITIVNĚ

7., 8. (a) Jakou práci od Jehovy mají křesťané dnes? (b) Jak bychom měli reagovat na pokyny od Jehovy?

⁷ To, že Jehova chce, aby s ním spolupracovali nedokonalí lidé, je úžasné. Je to pro nás velká výsada. (1. Kor. 3:9) Stejně jako kdysi Noe a Mojžíš, i dnes se někteří křesťané účastní stavebních projektů. Pomáhají při stavbách sálů Království, sjezdových sálů a odboček. Patříš k nim i ty? Ať už se účastníš rekonstrukce sálu Království ve své zemi, nebo pomáháš se stavbou světového ústředí ve Warwicku, této výsady si važ. (Viz úvodní obrázek, na kterém je hrubý nákres nového ústředí.) Je to svatá služba. Pravdou ale je, že zdaleka ne všichni křesťané se mohou věnovat stavebním projektům. Každý se ale může účastnit obrovského duchovního projektu. Jde o kazatelskou službu. I tato činnost oslavuje Jehovu a poslušní lidé z ní mají užitek. (Sk. 13:47–49) Jehova používá svou organizaci, aby nám říkal, jakým způsobem ji máme vykonávat. Čas od času to může znamenat, že od něj dostaneme nové úkoly.

⁸ Jako Jehovovi věrní služebníci se jeho vedení ochotně podřizujeme. (Přečti Hebrejcům 13:7, 17.) Nejdřív možná nemusíme úplně rozumět, proč máme určitý úkol nebo práci vykonávat konkrétním způsobem. I tak si ale uvědomujeme, že když Jehova považuje za vhodné udělat nějaké změny a my s ním spolupracujeme, nemůže to dopadnout jinak než dobře.

9. Jak jdou starší příkladem sboru?

⁹ Dobrý příklad nám dávají starší. Z toho, jak vedou sbor, je vidět, že chtějí dělat věci Jehovovým způsobem. (2. Kor. 1:24; 1. Tes. 5:12, 13) Tvrdě pracují a rychle reagují na změny. Ty se mohou týkat nových metod, které používáme při kázání dobré zprávy. Některým starším se ze začátku moc nechtělo organizovat vydávání svědectví po telefonu, v přístavech nebo na veřejnosti. Brzy ale viděli, že to přináší dobré výsledky. Například v Německu se čtyři průkopníci vydali do obvodu s firmami a obchody, ve kterém už dlouho nikdo nekázal. Sborový starší Michael, který byl jedním z nich, říká: „Téhle službě jsme se už několik let nevěnovali, takže jsme byli hrozně nervózní. Jehova to určitě viděl, protože to dopoledne jsme měli tak nádhernou službu, že na to nikdy nezapomeneme. Byli jsme moc rádi, že jsme poslechli pokyny z Naší služby Království a spolehli se na Jehovu, že nám pomůže.“ A co ty? Zapojuješ se nadšeně do nových druhů služby, které organizuje váš sbor?

10. Jaké organizační změny proběhly v posledních letech?

¹⁰ Někdy se musí udělat organizační změny. Například během posledních let se hodně odboček sloučilo s jinými. Bratři a sestry, kteří tam sloužili, se museli přizpůsobit novým okolnostem. Oni i ostatní ale zanedlouho viděli, jaké výhody slučování odboček přináší. (Kaz. 7:8) Tito ochotní služebníci mají velkou radost, že mohou být při tom, když se píšou novodobé dějiny Jehovova lidu.

11.–13. S čím se museli vypořádat někteří betelité při slučování odboček?

¹¹ Od bratrů a sester, kterých se slučování odboček přímo týkalo, se toho můžeme hodně naučit. Někteří z nich v těchto odbočkách sloužili desítky let. Jedny manžele, kteří pracovali v malé rodině betel ve Střední Americe, bratři požádali, aby se přestěhovali do asi třicetkrát větší odbočky v Mexiku. Rogelio vzpomíná: „Opustit rodinu a přátele bylo neskutečně těžké.“ Juan, jiný bratr, který se přestěhoval do odbočky v Mexiku, říká: „Je to, jako byste se narodili znovu a začínali od začátku. Vytváříte si nové vztahy. Musíte se přizpůsobit místním zvykům a způsobu myšlení.“

¹² Hodně betelitů se z různých evropských odboček přestěhovalo do odbočky v Německu. Ani pro ně to nebylo lehké. Jestli máte rádi hory, asi si dokážete představit, jaké to bylo, když někteří museli odjet ze Švýcarska a nechat za sebou impozantní Alpy. A betelitům, kteří se odstěhovali z Rakouska, se zase stýskalo po domácím prostředí menší rodiny betel.

¹³ Ti, kdo se přestěhovali do jiné země, si musí zvykat na nový domov, nové spolupracovníky a někdy na novou práci. Poznávají nový sbor, přizpůsobují se novému obvodu, a možná se dokonce učí nový jazyk. Takové změny mohou být opravdu těžké. Hodně betelitů je ale udělalo. Proč? Ať nám to řeknou oni sami.

14., 15. (a) Jak dalo hodně betelitů najevo, že si váží možnosti spolupracovat s Jehovou? (b) V čem si z těchto betelitů můžeme vzít příklad?

¹⁴ Grethel říká: „Souhlasila jsem, že se přestěhuju, protože jsem chtěla dát Jehovovi najevo, že moje láska k němu není závislá na konkrétní zemi, budově ani výsadě.“ Dayska vypráví: „Když jsem si uvědomila, že pozvání sloužit v jiné zemi jsem dostala od Jehovy, ráda jsem to přijala.“ André a Gabriela s tím souhlasí a dodávají: „Dali jsme stranou svoje osobní zájmy, protože jsme v tom viděli další příležitost, jak sloužit Jehovovi. Řekli jsme si, že když od Jehovy fouká vítr, který s sebou přináší změny, je lepší napnout plachty a nechat se jím unášet než proti němu stavět zábrany.“

¹⁵ Při slučování odboček byli někteří betelité posláni do průkopnické služby. Zažili to například betelité z Dánska, Norska a Švédska, když se jejich odbočky sloučily a vznikla skandinávská odbočka. Byli mezi nimi Florian a Anja. Říkají: „Na náš nový úkol od Jehovy se díváme jako na zajímavou výzvu. Nezáleží nám na tom, kde sloužíme. Jsme rádi, že nás Jehova používá. Můžeme upřímně říct, že cítíme, jak nám žehná.“ Většinu z nás asi takové změny nikdy nepotkají. Ale co myslíš, můžeš i ty napodobovat ochotu těchto bratrů a sester a dávat službu Jehovovi na první místo? (Iz. 6:8) Jehova vždycky žehná těm, kdo si váží možnosti být jeho spolupracovníky bez ohledu na to, kde mu budou sloužit.

MĚJ RADOST Z TOHO, CO MŮŽEŠ PRO JEHOVU DĚLAT TY OSOBNĚ

16. (a) Co nám říká Galaťanům 6:4? (b) Co je tou největší výsadou, jakou člověk může mít?

¹⁶ Jsme nedokonalí, a tak máme tendenci srovnávat se s ostatními. Ale Boží Slovo nám říká, že se máme zaměřovat na to, co můžeme dělat my osobně. (Přečti Galaťanům 6:4.) Ne každý může být starším, průkopníkem, misionářem nebo betelitou. Jsou to sice krásné výsady, ale nikdy nesmíme zapomínat, že tu největší výsadu máme všichni – můžeme spolupracovat s Jehovou v kazatelské službě. Ze srdce si toho važme.

17. Jaké okolnosti nemůžeme ovlivnit, ale proč se tím nemusíme nechat sklíčit?

¹⁷ Dokud bude existovat Satanův svět, různé okolnosti tě mohou ve službě Jehovovi omezovat. Například nemůžeš ovlivnit, co se stane s tvými nejbližšími nebo s tvým zdravím. Nenech se tím ale sklíčit. I ty můžeš spolupracovat s Jehovou a mluvit o něm a o jeho království při každé vhodné příležitosti. Hlavní je, že pro Jehovu děláš všechno, co je ve tvých silách, a modlíš se, aby pomáhal bratrům a sestrám, kteří mohou dělat víc. Nezapomínej, že pro Jehovu je drahocenný každý člověk, který ho svými slovy i skutky chválí.

18. Co bychom měli odsunout stranou a proč?

¹⁸ Jehova s námi rád spolupracuje, i když jsme nedokonalí a máme různé slabosti. Navíc s ním můžeme spolupracovat v tak výjimečné době, jako jsou poslední dny! To nás motivuje, abychom odsunuli stranou mnohé zájmy a záliby. Uvědomujeme si, že v Jehovově novém světě si budeme moct užívat „skutečného života“, tedy věčného života v krásných podmínkách. (1. Tim. 6:18, 19)

19. Co nám Jehova slibuje do budoucna?

¹⁹ Krátce před tím, než Izraelité vstoupili do Zaslíbené země, jim Mojžíš řekl: „Jehova, tvůj Bůh, vskutku způsobí, že budeš mít více než dost v každém díle své ruky.“ (5. Mojž. 30:9) Nový svět je za dveřmi, a tak pro nás tato slova mají zvláštní význam. Po Armagedonu Jehova splní svůj slib a těm, kdo s ním spolupracují, dá zemi. Potom se pustíme do nového úkolu – budeme ji přeměňovat v nádherný ráj.