„Snažte se zachovávat jednotu ducha“
APOŠTOL Pavel křesťany v Efezu vybízel: „S láskou se navzájem snášejte a opravdově se snažte zachovávat jednotu ducha ve sjednocujícím svazku pokoje.“ (Ef. 4:2, 3)
Jednota, kterou mezi sebou máme, je „jednota ducha“. To znamená, že je výsledkem působení Boží aktivní síly. Pavel ale zmiňuje, že se musí zachovávat. Kdo by to měl dělat? Každý křesťan. Všichni se musíme snažit „zachovávat jednotu ducha“.
Přirovnejme si to. Představ si, že ti někdo dá nové auto. Kdo bude zodpovědný za to, aby bylo v dobrém stavu? Odpověď je jasná. Přece ty! Kdyby ses totiž o to auto nestaral a pokazilo by se, nemůžeš vinit toho, kdo ti ho dal.
Podobně i když je naše křesťanská jednota dar od Jehovy, každý z nás má zodpovědnost ji zachovávat. Jestli s nějakým bratrem nebo sestrou nemáme dobré vztahy, měli bychom se sami sebe zeptat: Dělám všechno pro to, aby byla ve sboru jednota?
„OPRAVDOVĚ SE SNAŽTE ZACHOVÁVAT JEDNOTU“
Z Pavlových slov vyplývá, že zachovávat jednotu ducha nemusí být vždycky jednoduché a může to vyžadovat hodně úsilí. Zvlášť to může platit ve chvílích, kdy se nás nějaký bratr nebo sestra dotkne. Když chceme zachovávat jednotu, znamená to vždycky, že za tím člověkem zajdeme a ten problém s ním řešíme? Ne nutně. Zeptej se sám sebe: Když to udělám, zlepší to situaci, nebo spíš zhorší? Někdy je prostě lepší ten problém přehlídnout a odpustit. (Přísl. 19:11; Mar. 11:25)
Zeptej se sám sebe: Když ten problém budu řešit, zlepší to situaci, nebo spíš zhorší?
Chceme se řídit Pavlovou vybídkou, abychom se neustále s láskou navzájem snášeli. (Ef. 4:2) Jedna publikace říká, že tohle slovní spojení se dá taky vyjádřit jako „brát druhé takové, jací jsou“. To znamená, že si uvědomujeme, že jsou naši bratři a sestry hříšní, tak jako my. Samozřejmě se snažíme oblékat si „novou osobnost“. (Ef. 4:23, 24) Ale nikdo z nás to nedokáže dělat dokonale. (Řím. 3:23) Když tuhle myšlenku přijmeme, bude pro nás jednodušší snášet jeden druhého a odpouštět si. A to povede k tomu, že budeme „zachovávat jednotu ducha“.
Když problémy, které s někým máme, vyřešíme – i kdyby jenom ve svém srdci – budeme dál zažívat „sjednocující svazek pokoje“. Řecké slovo, které je v Efezanům 4:3 přeložené jako „sjednocující svazek“, je v Kolosanům 2:19 přeložené jako „vazy“. Vazy jsou pevné pruhy tkáně, které spojují kosti k sobě. A podobně nám pokoj a láska k našim bratrům pomáhají, abychom k nim měli blízko, a to i když s nimi ne vždycky souhlasíme.
Takže když se tě někdo ze sboru dotkne, něčím tě rozhodí nebo štve, snaž se pro něj mít pochopení, místo abys na něm hledal chyby. (Kol. 3:12) Všichni jsme nedokonalí, a tak ses i ty dost pravděpodobně už někdy někoho dotkl. Když na to budeš pamatovat, pomůže ti to, abys přispíval k zachování jednoty ducha.