34 Nato si Jákob roztrhl oděv, opásal se pytlovinou a mnoho dnů nad svým synem truchlil. 35 Všichni jeho synové a dcery se ho snažili utěšit, ale on to odmítal a říkal: „V zármutku nad svým synem sestoupím do hrobu.“*+ A nepřestával ho oplakávat.

36 Jejich otec Jákob zvolal: „Připravujete mě o děti!+ Už nemám Josefa+ ani Simeona+ a teď mi chcete vzít Benjamína! Proč mě to všechno potkalo?“

30 Izrael Josefovi řekl: „Teď už můžu umřít, protože jsem tě viděl a vím, že jsi ještě naživu.“