17 Izraelitům se Jehovova sláva jevila jako planoucí oheň na vrcholku hory.

11 Přišli jste tedy blíž a postavili se na úpatí hory. Z hory šlehal oheň až do samotných nebes.* Kolem byla tma, oblak a hustá temnota.+ 12 A z ohně k vám začal mluvit Jehova.+ Slyšeli jste slova, ale neviděli jste žádnou podobu.+ Byl tam jen hlas.+

7 Jakmile se Šalomoun domodlil,+ z nebe sestoupil oheň+ a pohltil zápalné i jiné oběti. A Jehovova sláva naplnila dům.+ 2 Kněží nemohli vstoupit do Jehovova domu, protože Jehovův dům naplnila Jehovova sláva.+ 3 Když všichni Izraelité viděli, jak sestoupil oheň a nad domem se objevila Jehovova sláva, padli na dlážděném nádvoří na kolena, poklonili se až k zemi a děkovali Jehovovi, „protože je dobrý a jeho věrná láska trvá navěky“.