22 Odpověděl: „Dokud bylo dítě naživu, postil jsem se+ a plakal jsem, protože jsem si říkal: ‚Kdo ví, jestli se nade mnou Jehova neslituje a nenechá dítě žít?‘+

8 Ať se všichni oblečou do pytloviny a zahalí do ní i zvířata. A ať úpěnlivě volají k Bohu a odvrátí se od špatných skutků a od násilí, které páchají. 9 Kdo ví, možná pravý Bůh změní své rozhodnutí* a přestane planout hněvem, takže nezahyneme.“