45 Hned potom řekl svým učedníkům, aby nastoupili do člunu a pluli napřed k protějšímu břehu směrem k Betsaidě, a on mezitím poslal shromážděné lidi pryč.+ 46 Když se s nimi rozloučil, odešel na horu, aby se modlil.+ 47 Nastal večer a člun byl uprostřed moře, ale Ježíš byl sám na souši.+ 48 Viděl, jak těžko se jim vesluje, protože proti nim vane silný vítr, a tak se za nimi kolem čtvrté noční hlídky* vydal a kráčel po moři. Vypadalo to ale, že je mine.* 49 Když ho zahlédli, jak jde po moři, pomysleli si: „To je přízrak“ a křičeli. 50 Všichni ho totiž viděli a vyděsili se. Ale Ježíš na ně hned promluvil: „Seberte odvahu! To jsem já, nebojte se.“+ 51 Nastoupil k nim do člunu a vítr se utišil. Byli tím naprosto ohromeni, 52 protože nepochopili, jak to bylo s těmi chleby. Jejich srdce totiž bylo ještě pořád otupělé.