3 Ale někteří znalci Zákona si říkali: „Ten člověk se rouhá.“ 4 Ježíš věděl, co si myslí, a tak se jich zeptal: „Proč si ve svém srdci myslíte takové špatné věci?+ 5 Je jednodušší říct ‚Jsou ti odpuštěny hříchy‘, nebo ‚Vstaň a choď‘?+ 6 Abyste však věděli, že Syn člověka má na zemi pravomoc odpouštět hříchy...“ Nato řekl ochrnutému: „Vstaň, vezmi si nosítka a jdi domů.“+ 7 A on vstal a odešel domů. 8 Když to viděly zástupy, žasly a oslavovaly Boha, který dal lidem takovou moc.

21 Znalci Zákona a farizeové o tom začali přemýšlet a říkali: „Kdo je to, že se tak rouhá? Kdo jiný může odpustit hříchy než sám Bůh?“+ 22 Ale Ježíš poznal, co si myslí, a řekl jim: „O čem to v srdci přemýšlíte? 23 Je jednodušší říct ‚Jsou ti odpuštěny hříchy‘, nebo ‚Vstaň a choď‘? 24 Ale abyste věděli, že Syn člověka má na zemi pravomoc odpouštět hříchy...“ Obrátil se k ochrnutému muži se slovy: „Říkám ti, vstaň, vezmi si nosítka a jdi domů.“+ 25 Nato se muž před nimi postavil, vzal si to, na čem ležel, a šel domů a oslavoval Boha. 26 Všichni do jednoho byli ohromeni. Oslavovali Boha a plní bázně říkali: „Dnes jsme viděli úžasné věci!“