17 Ježíš řekl: „Nevěřící a pokřivená generace,+ jak dlouho ještě budu muset být s vámi? Jak dlouho vás budu muset snášet? Přiveďte mi ho sem.“ 18 Potom Ježíš démona ostře napomenul a ten z něj vyšel. V tu chvíli se chlapec uzdravil.+

19 Řekl jim: „Nevěřící generace,+ jak dlouho ještě budu muset být s vámi? Jak dlouho vás budu muset snášet? Přiveďte ho ke mně.“+ 20 A tak ho k němu přivedli. Ale jakmile duch uviděl Ježíše, zachvátil chlapce křečemi a ten spadl, válel se po zemi a měl pěnu u úst. 21 Ježíš se zeptal otce: „Jak dlouho se mu to děje?“ Odpověděl: „Od dětství. 22 Mnohokrát ho hodil do ohně i do vody, aby ho zabil. Ale pokud můžeš něco udělat, slituj se nad námi a pomoz nám.“ 23 Ježíš mu řekl: „Říkáš ‚pokud můžeš‘? Pro toho, kdo věří, je možné všechno.“+ 24 Chlapcův otec okamžitě vykřikl: „Věřím! Pomoz mi, kde víru potřebuji!“+

25 Když si Ježíš všiml, že se k nim sbíhá zástup, ostře napomenul nečistého ducha: „Němý a hluchý duchu, nařizuji ti, vyjdi z něho a už do něho nevstupuj!“+ 26 Ten vykřikl, způsobil mu silné křeče a vyšel z něho. Chlapec zůstal ležet jako mrtvý, takže většina lidí říkala: „Je mrtvý!“ 27 Ale Ježíš ho vzal za ruku, zvedl ho a on se postavil.