10 Když místodržitel pokynul Pavlovi, aby mluvil, ten řekl:

„Vím, že jsi soudcem tohoto národa už mnoho let, a tak před tebou rád přednesu svou obhajobu.+

14 Ale přiznávám, že v souladu s učením,* které označují za sektářské, sloužím* Bohu svých praotců+ a věřím všemu, co se píše v Zákoně a Prorocích.+

10 Ale Pavel odpověděl: „Stojím před císařovým soudcovským stolcem a tady mám být souzen. Jak sám dobře víš, Židům jsem nic špatného neudělal. 11 Pokud jsem se provinil a spáchal něco, za co zasloužím smrt,+ neprosím o milost. Ale pokud obvinění, která proti mně tito muži vznesli, nejsou pravdivá, nikdo nemá právo vydat mě jim do rukou, jen aby se jim zavděčil. Odvolávám se k císaři!“+ 12 Festus si promluvil se svými rádci a řekl: „K císaři ses odvolal, k císaři půjdeš.“