Přísloví

 2 Moudrost stojí na výšinách+ u cesty,

postavila se na rozcestí.

 3 U bran, které vedou do města,

u jejich vchodů, hlasitě volá:+

 4 „Na vás, lidé, volám,

pozvedám svůj hlas ke každému.*

 5 Nezkušení, naučte se prozíravosti,+

hlupáci, získejte porozumění.*

 6 Poslouchejte, vždyť má slova jsou důležitá,

mé rty mluví o tom, co je správné.

 7 Má ústa tiše pronáší pravdu,

mé rty si hnusí, co je ničemné.

 8 To, co říkám, je čestné,*

v mých slovech není žádná faleš ani klam.

 9 Jsou jasná těm, kdo mají dobrý úsudek,

správná pro ty, kdo našli poznání.

10 Vyvolte si mé poučování,* a ne stříbro,

vyvolte si poznání spíš než ryzí zlato.+

11 Moudrost je totiž lepší než korály,*

nic, po čem člověk touží, se jí nevyrovná.

12 Já, moudrost, přebývám s prozíravostí,

nacházím poznání a schopnost přemýšlet.+

14 Vlastním dobré rady a rozumnost,+

mám porozumění+ a moc.+

15 S mou pomocí vládnou králové

a vysocí úředníci vydávají spravedlivé výnosy.+

16 S mou pomocí panují knížata

a urození spravedlivě soudí.

17 Miluji ty, kdo milují mě,

a ti, kdo mě hledají, mě najdou.+

18 Je u mě bohatství a sláva,

trvalý majetek* a spravedlnost.

19 Mé plody jsou lepší než zlato, dokonce než přečištěné zlato,

má úroda je lepší než ryzí stříbro.+

20 Kráčím cestou spravedlnosti,

jdu středem stezek práva.

21 Dávám bohaté dědictví těm, kdo mě milují,

a plním jejich zásobárny.

22 Jehova mě vytvořil jako počátek svého díla,+

jako první ze svých dávných činů.+

23 Byla jsem ustanovena v dávných dobách,*+

na začátku, dřív než země.+

24 Zrodila jsem se,* když ještě nebyly vodní hlubiny,+

žádné prameny překypující vodou.

25 Ještě než byly zasazeny hory,

dřív než kopce jsem se zrodila,

26 ještě než udělal zemi a pole

i první hroudy zemské půdy.

Když vyznačil obzor* na hladině vod,+

28 když ve výšinách umístil* oblaka

a v hlubinách založil zřídla,

29 když vydal výnos pro moře,

že jeho vody nesmí překročit hranice, které určil,*+

když ustanovil základy země,

30 tehdy jsem byla po jeho boku zručným řemeslníkem.*+

Den co den jsem byla jeho velkým potěšením+

a stále jsem se před ním radovala.+

31 Radovala jsem se z jeho země*

a mým velkým potěšením byli lidští synové.*

33 Naslouchejte poučování*+ a zmoudřete,

neodmítejte ho.

34 Šťastný je člověk, který mi naslouchá,

který den co den brzy ráno přichází k mým dveřím,*

čeká u vchodu do mého domu.

35 Vždyť ten, kdo mě nachází, najde život+

a získá Jehovovo schválení.

36 Ale ten, kdo mě přehlíží, škodí sám sobě

a ti, kdo mě nenávidí, milují smrt.“+