Hebrejcům

1 V dávné minulosti Bůh při mnoha příležitostech a mnoha způsoby mluvil k našim předkům prostřednictvím proroků.+ 2 Na konci těchto dnů k nám ale mluvil prostřednictvím Syna,+ kterého ustanovil dědicem všeho+ a skrze kterého vytvořil věky.*+ 3 On je odleskem Boží slávy+ a věrným obrazem jeho podstaty+ a všechno udržuje v existenci svým mocným slovem. Když nás očistil od hříchů,+ posadil se po pravici Majestátu ve výšinách.+ 4 Stal se o to vyšším než andělé,+ o co vznešenější jméno oproti nim zdědil.+

5 Vždyť kterému z andělů kdy Bůh řekl „Ty jsi můj syn, dnes jsem se stal tvým otcem“?+ A také „Budu jeho otcem a on bude mým synem“?+ 6 Ale o době, kdy znovu přivede svého Prvorozeného+ na zem, říká: „Ať se mu pokloní* všichni Boží andělé.“

7 O andělech říká: „Ze svých andělů dělá mocné duchy a ze svých služebníků+ plamen ohně.“+ 8 Ale o Synovi říká: „Bůh je po celou věčnost tvým trůnem+ a žezlo tvého království je žezlo práva. 9 Miloval jsi spravedlnost* a nenáviděl špatnost.* Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal+ olejem radosti víc než tvé společníky.“+ 10 A také: „Pane, ty jsi na počátku položil základy země a nebesa jsou dílem tvých rukou. 11 Ony zaniknou, ale ty zůstaneš. Všechny se obnosí jako oděv. 12 Svineš je jako plášť, jako oděv je vyměníš. Ale ty jsi stále stejný a tvá léta nikdy neskončí.“+

13 A o kterém z andělů kdy řekl „Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele jako podnožku pod tvé nohy“?+ 14 Copak to všechno nejsou duchové pro svatou službu,*+ kteří jsou posíláni, aby sloužili těm, kdo zdědí záchranu?