2. Korinťanům

5 Víme přece, že náš pozemský dům, tento stan, bude zbořen*+ a my budeme mít stavbu od Boha, dům ne udělaný rukama,+ ale věčný v nebesích. 2 V tomto domě* totiž vzdycháme a velmi toužíme obléct si ten, který je pro nás připravený v nebi,*+ 3 takže až si ho oblečeme, nebudeme nazí. 4 My, kdo jsme v tomto stanu, vzdycháme, protože je to pro nás těžké. Nechceme ho totiž svléct, ale chceme obléct ten druhý,+ aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem.+ 5 Ten, kdo nás k tomu připravil, je Bůh+ a dal nám ducha jako záruku toho,* co má přijít.+

6 Jsme tedy stále plní důvěry a víme, že dokud jsme doma v těle, jsme daleko od Pána.+ 7 Žijeme* totiž vírou, ne tím, co vidíme. 8 Jsme plní důvěry a raději bychom byli daleko od těla a byli už doma u Pána.+ 9 Naším cílem tedy je mít jeho schválení, ať jsme u něj doma, nebo jsme od něj daleko. 10 Všichni se přece musíme objevit* před Kristovým soudcovským stolcem, aby každému bylo odplaceno podle toho, co dělal, dokud byl v těle, ať to bylo dobré, nebo špatné.+

11 Proto, když víme, co je bázeň před Pánem, přesvědčujeme lidi. Bůh nás dobře zná a doufám, že nás dobře zná i vaše svědomí. 12 Nechceme se vám znovu doporučovat, jen vám dáváme důvod, abyste se námi mohli chlubit. Tak dokážete odpovědět těm, kdo se chlubí tím, co je vidět navenek,+ a ne tím, co je v srdci. 13 Pokud jsme se totiž chovali jako blázni,+ bylo to kvůli Bohu, pokud se chováme rozumně, je to kvůli vám. 14 Pohání nás Kristova láska. Došli jsme totiž k tomuto závěru: Jeden člověk zemřel za všechny,+ protože všichni zemřeli. 15 A zemřel za všechny, aby ti, kdo žijí, už nežili pro sebe,+ ale pro toho, kdo za ně zemřel a byl vzkříšen.

16 A tak se odteď na nikoho nedíváme z lidského pohledu.*+ I kdybychom se na Krista dřív dívali z lidského pohledu,* teď už se na něj tak nedíváme.+ 17 Pokud je tedy někdo v jednotě s Kristem, je novým stvořením.+ Staré věci zanikly a začaly existovat nové. 18 Všechno je to od Boha, který nás se sebou smířil prostřednictvím Krista+ a dal nám službu smíření.+ 19 To znamená, že Bůh se sebou smiřuje svět prostřednictvím Krista+ a nepočítá lidem jejich provinění.+ A poselství o tom smíření svěřil nám.+

20 Jsme tedy vyslanci,+ kteří zastupují Krista,+ jako by Bůh naším prostřednictvím vybízel lidi. Jako Kristovi zástupci prosíme: „Smiřte se s Bohem.“ 21 Toho, kdo byl bez hříchu,+ za nás učinil hříchem,* abychom díky němu mohli být před Bohem bezúhonní.*+