1. Samuelova

21 Později přišel David do Nobu+ ke knězi Achimelekovi. Když se setkali, Achimelek dostal strach a zeptal se ho: „Proč jsi sám a nikdo s tebou není?“+ 2 David mu odpověděl: „Král mě pověřil jistým úkolem a řekl mi: ‚Ať se nikdo nedozví, kvůli čemu jsem tě poslal a jaké pokyny jsem ti dal.‘ Se svými muži jsem se domluvil, že se sejdeme na určitém místě. 3 Pokud bys tedy měl po ruce pět chlebů, dej mi je – nebo cokoli jiného, co se najde.“ 4 Kněz mu řekl: „Žádný obyčejný chléb nemám. Je tady svatý chléb,+ ale tvoji muži ho můžou jíst jenom pod podmínkou, že se drželi dál od žen.“*+ 5 David knězi odpověděl: „Od žen jsme se drželi dál, stejně jako při mých předchozích výpravách.+ Těla mých mužů jsou svatá i v případě, že úkol je obyčejný, a tím spíš to platí dnes.“ 6 Kněz mu tedy dal svatý chléb.+ Nebyl tam totiž jiný chléb než chléb vystavení, který byl odnesen z místa Jehovovy přítomnosti a byl ten den nahrazen čerstvým chlebem.

7 Tehdy tam byl před Jehovou zadržovaný* jeden ze Saulových sluhů. Jmenoval se Doeg+ a byl to Edomita,+ předák Saulových pastýřů.

8 David se pak Achimeleka zeptal: „Nemáš tady nějaké kopí nebo meč? Nevzal jsem si totiž svůj meč ani jinou zbraň, protože úkol, který jsem od krále dostal, byl naléhavý.“ 9 Kněz odpověděl: „Je tady meč Filištína Goliáše,+ kterého jsi zabil v údolí* Elah.+ Je za efodem,+ zabalený v látce. Pokud chceš, vezmi si ho, protože jiný meč tady není.“ David na to řekl: „Žádný není jako on. Dej mi ho.“

12 David o těch slovech přemýšlel a dostal z gatského krále Akiše velký strach.+ 13 A tak začal předstírat, že se zbláznil,+ a choval se mezi nimi* jako šílenec. Dělal značky na vrata městské brány a nechal si po vousech stékat sliny. 14 Nakonec Akiš řekl svým sluhům: „Vždyť vidíte, že je to blázen! Proč ho ke mně vodíte? 15 Mám tady snad málo šílenců, že mi přivádíte dalšího? Tenhle muž má vstoupit do mého domu?“