1. Samuelova
16 Jehova nakonec Samuelovi řekl: „Jak dlouho se budeš kvůli Saulovi trápit?+ Já jsem ho jako krále nad Izraelem zavrhl.+ Naplň si roh olejem+ a jdi. Posílám tě k Betlémanu Jišaiovi,+ protože jsem si vybral krále mezi jeho syny.“+ 2 Ale Samuel namítl: „Jak bych tam mohl jít? Když se o tom Saul doslechne, zabije mě.“+ Jehova mu odpověděl: „Vezmi s sebou mladou krávu a řekni: ‚Přišel jsem obětovat Jehovovi.‘ 3 Přizvi Jišaie k oběti a já ti pak dám vědět, co máš dělat. Pomažeš mi toho, koho určím.“+
4 Samuel udělal, co Jehova řekl. Když přišel do Betléma+ a potkali ho starší z města, začali se třást strachy a ptali se: „Znamená tvůj příchod pokoj?“ 5 Samuel odpověděl: „Ano, znamená. Přišel jsem obětovat Jehovovi. Posvěťte se a pojďte se mnou k oběti.“ Pak posvětil Jišaie a jeho syny a k oběti přizval i je. 6 Když přišli a Samuel uviděl Eliaba,+ řekl si: „To je určitě Jehovův pomazaný.“ 7 Ale Jehova Samuelovi řekl: „Nedívej se na to, jak vypadá a jak je vysoký,+ protože jsem ho zavrhl. Bůh se na věci dívá jinak než člověk. Člověk totiž vidí jen to, co má před očima, ale Jehova vidí do srdce.“+ 8 Potom Jišai zavolal Abinadaba+ a přivedl ho před Samuela, ale ten řekl: „Ani toho Jehova nevybral.“ 9 Pak Jišai přivedl Šammaha,+ ale Samuel řekl: „Ani toho Jehova nevybral.“ 10 Jišai tedy před Samuela postupně přivedl svých sedm synů, ale Samuel mu řekl: „Jehova nevybral žádného z nich.“
11 Nakonec se Samuel Jišaie zeptal: „Jsou to všichni tvoji chlapci?“ Odpověděl: „Ještě zbývá nejmladší.+ Pase ovce.“+ Samuel mu na to řekl: „Pošli pro něj, protože nezačneme jíst, dokud sem nepřijde.“ 12 A tak pro něj poslal a přivedl ho před Samuela. Byl to hezký mladík s červenými tvářemi+ a krásnýma očima. Jehova potom Samuelovi řekl: „Vstaň, pomaž ho, protože to je on!“+ 13 Samuel tedy vzal roh s olejem+ a Davida v přítomnosti jeho bratrů pomazal. A od toho dne na Davida působil Jehovův duch.+ Pak se Samuel zvedl a odešel do Ramy.+
14 Pokud jde o Saula, Jehova mu svého ducha odebral.+ A tak Jehova dovolil, aby Saula děsila jeho vlastní mysl.*+ 15 Jeho sluhové mu řekli: „Bůh dovolil, aby tě děsila tvá mysl.* 16 Ať náš pán prosím přikáže svým sluhům, kteří stojí před tebou, aby hledali muže, který umí dobře hrát na harfu.+ Kdykoli pak Bůh dovolí, aby tě děsila tvá mysl,* bude ten muž hrát a tobě se uleví.“ 17 Saul tedy svým sluhům řekl: „Najděte prosím muže, který umí dobře hrát, a přiveďte mi ho.“
18 Jeden ze sloužících řekl: „Viděl jsem, že syn Betlémana Jišaie umí hrát. Je to odvážný a silný válečník.+ Dokáže dobře mluvit, je pohledný+ a Jehova je s ním.“+ 19 Potom Saul vyslal k Jišaiovi posly se vzkazem: „Pošli ke mně svého syna Davida, který se stará o ovce.“+ 20 Jišai tedy vzal osla, naložil na něj chleba, kožený měch vína a kůzle a po svém synu Davidovi to poslal Saulovi. 21 A tak David přišel k Saulovi a začal mu sloužit.+ Saul si ho velmi zamiloval a David se stal jeho zbrojnošem. 22 Saul pak Jišaiovi vzkázal: „Ať prosím David zůstane v mých službách, protože jsem si ho velmi oblíbil.“ 23 Kdykoli Bůh dovolil, aby Saula děsila jeho mysl,* David vzal harfu a začal na ni hrát. Saulovi se pak ulevilo, cítil se lépe a jeho mysl ho přestala děsit.*+