JOZUE

1 Když Jehovův služebník Mojžíš zemřel, Jehova řekl Jozuovi,*+ synovi Nuna, který byl Mojžíšovým pomocníkem:+ 2 „Můj služebník Mojžíš je mrtvý.+ A teď ty spolu s celým izraelským lidem překročte Jordán a vejděte do země, kterou vám dávám.+ 3 Jak jsem slíbil Mojžíšovi, dám vám každé místo, na které vkročíte svou nohou.+ 4 Bude vám patřit území sahající od pustiny až k Libanonu a k velké řece, Eufratu, tedy celá země Chetitů,+ a až k Velkému moři* na západě.+ 5 Po všechny dny tvého života proti tobě v boji nikdo neobstojí.+ Stejně jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou.+ Nenechám tě bez pomoci ani tě neopustím.+ 6 Buď odvážný a silný,+ protože pod tvým vedením tento lid zdědí zemi, o které jsem jejich praotcům přísahal, že jim ji dám.+

7 Hlavně buď odvážný a velmi silný a pečlivě dodržuj celý zákon, který ti předal můj služebník Mojžíš. Neodchyluj se od něj napravo ani nalevo.+ Pak budeš vždy jednat moudře.+ 8 O této knize Zákona bys neměl přestat mluvit+ a měl by sis ji číst polohlasem* dnem i nocí, abys pečlivě dodržoval všechno, co je v ní napsáno.+ Potom budeš mít v životě úspěch a budeš jednat moudře.+ 9 Znovu ti přikazuji: Buď odvážný a silný. Neměj strach ani se neděs, vždyť Jehova, tvůj Bůh, bude s tebou, kamkoli půjdeš.“+

10 Pak Jozue přikázal vůdcům lidu: 11 „Projděte táborem a dejte lidem tento příkaz: ‚Připravte si zásoby potravin, protože za tři dny překročíte Jordán, abyste získali zemi, kterou vám Jehova, váš Bůh, dává do vlastnictví.‘“+

12 A Rubenovcům, Gadovcům a polovině kmene Manasse Jozue řekl: 13 „Nezapomeňte, co vám přikázal Jehovův služebník Mojžíš:+ ‚Jehova, váš Bůh, vám dopřává odpočinek. Dal vám tuto zemi. 14 Vaše manželky a děti a vaše stáda budou bydlet v zemi, kterou vám dal Mojžíš na této straně* Jordánu.+ Ale vy všichni silní válečníci+ byste měli překročit Jordán v bojovém šiku před svými bratry.+ Budete svým bratrům pomáhat, 15 dokud jim Jehova nedopřeje odpočinek, stejně jako ho dopřál vám, a dokud i oni nezískají zemi, kterou jim Jehova, váš Bůh, dává. Potom se vrátíte do země, kterou vám Jehovův služebník Mojžíš dal na východní straně Jordánu, a usadíte se v ní.‘“+

16 Odpověděli Jozuovi: „Uděláme všechno, co přikazuješ, a půjdeme, kamkoli nás pošleš.+ 17 Stejně jako jsme ve všem poslouchali Mojžíše, tak budeme poslouchat tebe. Hlavně ať je Jehova, tvůj Bůh, s tebou, jako byl s Mojžíšem.+ 18 Kdokoli se vzbouří proti tvým nařízením a nebude ve všem poslouchat tvé příkazy, bude usmrcen.+ Hlavně buď odvážný a silný.“+

2 Potom Jozue, syn Nuna, tajně vyslal ze Šittimu+ dva muže jako zvědy a řekl jim: „Jděte a prozkoumejte zemi, zvlášť Jericho.“ Tak se vydali na cestu, a když přišli do Jericha, ubytovali se v domě prostitutky, která se jmenovala Raab.+ 2 Jerišskému králi bylo řečeno: „Dnes večer sem přišli na výzvědy Izraelité.“ 3 Nato jerišský král vzkázal Raab: „Vydej ty muže, kteří se ubytovali ve tvém domě, protože přišli jako zvědové prozkoumat celou zemi.“

4 Ale Raab ty dva muže odvedla a ukryla. Potom řekla: „Ano, ti muži ke mně přišli, ale nevěděla jsem, odkud jsou. 5 A ještě než se za soumraku měla zavřít brána, odešli. Nevím, kam šli, ale pokud za nimi rychle vyrazíte, určitě je doženete.“ 6 (Ve skutečnosti je odvedla na střechu a ukryla je pod stonky lnu, které tam měla rozložené.) 7 Královi muži za nimi tedy vyrazili směrem k jordánským brodům,+ a jakmile opustili město, zavřeli za nimi bránu.

8 Než zvědové ulehli ke spánku, Raab za nimi přišla na střechu. 9 Řekla jim: „Dobře vím, že vám Jehova dá tuto zemi.+ Dostali jsme z vás velký strach+ a všichni obyvatelé země propadli beznaději,+ 10 protože jsme slyšeli, jak před vámi Jehova vysušil vody Rudého moře, když jste vyšli z Egypta,+ a jak jste na druhé straně* Jordánu zabili* dva amorejské krále, Sichona+ a Oga.+ 11 Když jsme o tom uslyšeli, ochromil nás strach* a nikdo z nás nemá odvahu* se vám postavit, protože jsme si uvědomili, že váš Bůh Jehova je Bohem vysoko v nebesích i tady na zemi.+ 12 Teď mi prosím přísahejte při Jehovovi, že prokážete laskavost* domácnosti mého otce, protože jsem já prokázala laskavost* vám. A dejte mi nějakou záruku, že dodržíte své slovo.* 13 Ušetřete život mého otce a matky, mých bratrů a sester a všech, kdo k nim patří. Zachraňte nás* před smrtí.“+

14 Nato jí ti muži řekli: „Ručíme vám svým životem.* Pokud nás neprozradíte, prokážeme vám laskavost* a dodržíme své slovo, až nám Jehova dá tuto zemi.“ 15 Potom je spustila po provaze z okna. Její dům byl totiž součástí městských hradeb, vlastně bydlela na hradbách.+ 16 Řekla jim: „Jděte do hor a tam se tři dny skrývejte, aby vás pronásledovatelé nenašli. Potom, až se vrátí, můžete jít svou cestou.“

17 Muži jí řekli: „To, co jsme ti přísahali, pro nás bude závazné+ 18 jen v případě, že až přijdeme do této země, uvážeš tuto červenou šňůru z okna, ze kterého nás spustíš. Svého otce, matku, bratry a celou otcovu domácnost bys měla shromáždit k sobě domů.+ 19 Pokud někdo z tvého domu vyjde ven, za svou smrt bude odpovědný on sám,* nebude to naše vina. Ale pokud někdo ublíží* komukoli, kdo s tebou zůstane v domě, budeme za jeho smrt odpovědní my. 20 A kdybys nás prozradila,+ pak to, co jsme ti přísahali, pro nás nebude závazné.“ 21 Raab jim odpověděla: „Ať se stane, jak jste řekli.“

Potom je poslala pryč, a když odešli, uvázala v okně červenou šňůru. 22 Vydali se tedy do hor a zůstali tam tři dny, dokud se jejich pronásledovatelé nevrátili. Ti je hledali na všech cestách, ale nenašli je. 23 Zvědové pak sestoupili z hor, překročili řeku, a když přišli k Jozuovi, synovi Nuna, vyprávěli mu všechno, co zažili. 24 Pak mu řekli: „Jehova nám dává celou tu zemi.+ Všichni její obyvatelé kvůli nám propadli beznaději.“+

3 Potom Jozue a všichni Izraelité* brzy ráno vstali a odtáhli ze Šittimu.+ Došli až k Jordánu, a než ho překročili, přenocovali tam.

2 Po těch třech dnech prošli vůdci lidu+ táborem 3 a vydali příkaz: „Jakmile uvidíte, že levitští kněží nesou truhlu smlouvy Jehovy, vašeho Boha,+ měli byste se zvednout ze svého místa a následovat ji, 4 abyste věděli, kudy máte jít, protože jste touto cestou ještě nešli. Ale nepřibližujte se k ní – udržujte si od ní odstup asi 2 000 loket.“*

5 A Jozue řekl lidu: „Posvěťte se,+ protože zítra Jehova vykoná ve vašem středu úžasné věci.“+

6 Potom Jozue řekl kněžím: „Zdvihněte truhlu smlouvy+ a jděte před lidem.“ Zdvihli ji tedy a šli před lidem.

7 Jehova tehdy řekl Jozuovi: „Dnes tě začnu vyvyšovat v očích celého Izraele,+ takže poznají, že jsem s tebou,+ stejně jako jsem byl s Mojžíšem.+ 8 Kněžím, kteří nesou truhlu smlouvy, bys měl dát tento příkaz: ‚Když dojdete k Jordánu, vkročte do vody a zůstaňte tam stát.‘“+

9 A Jozue řekl Izraelitům: „Přistupte sem a naslouchejte slovům Jehovy, svého Boha.“ 10 Potom jim řekl: „Teď uvidíte, že živý Bůh je ve vašem středu+ a že před vámi jistě vyžene Kananejce, Chetity, Chivijce, Perizejce, Girgašejce, Amorejce a Jebusejce.+ 11 Truhla smlouvy Pána celé země vstoupí před vámi do Jordánu. 12 Vyberte z izraelských kmenů 12 mužů, jednoho muže za každý kmen,+ 13 a jakmile se kněží, kteří nesou truhlu Jehovy, Pána celé země, dotknou svými chodidly vody v Jordánu, voda přitékající shora se zastaví a zůstane stát jako hráz.“*+

14 Když se tedy lid zvedl z místa, kde tábořil, a vydal se překročit Jordán, kněží nesoucí truhlu smlouvy+ šli před lidem. 15 Jakmile došli k Jordánu a vkročili do vody (po celou dobu žní se Jordán vylévá z břehů),+ 16 voda přitékající shora se zastavila. Zvedla se jako hráz* velmi daleko od nich, až u města Adamu, které leží poblíž Caretanu. A voda, která tekla směrem k moři Araby, Solnému moři,* odtekla. Lid tedy překročil řeku naproti Jerichu. 17 Kněží, kteří nesli truhlu Jehovovy smlouvy, stáli uprostřed Jordánu na suchém dně,+ dokud celý Izrael nepřešel suchou nohou+ na druhou stranu Jordánu.

4 Jakmile celý národ překročil Jordán, Jehova řekl Jozuovi: 2 „Svolej těch 12 mužů z lidu, jednoho muže z každého kmene,+ 3 a přikaž jim: ‚Vyneste zprostřed Jordánu, z místa, kde stojí kněží,+ 12 kamenů, vezměte je s sebou a položte je na místě, kde budete dnes nocovat.‘“+

4 A tak Jozue svolal 12 mužů, které vybral z Izraelitů, jednoho muže z každého kmene, 5 a řekl jim: „Jděte doprostřed Jordánu před truhlu Jehovy, svého Boha, a každý z vás si zvedněte na rameno jeden kámen, podle počtu izraelských kmenů, 6 aby vám připomínaly, co Bůh udělal. Až se vás v budoucnu děti* zeptají: ‚Proč jsou tady ty kameny?‘,+ 7 odpovíte jim: ‚Tyto kameny slouží Izraelitům jako trvalý památník*+ toho, že se vody Jordánu zastavily před truhlou Jehovovy smlouvy,+ když ji přenášeli přes řeku.‘“

8 Izraelité to tedy udělali tak, jak Jozue přikázal. Zdvihli zprostřed Jordánu 12 kamenů, podle počtu izraelských kmenů, přesně jak Jehova řekl Jozuovi. Vzali je s sebou na místo, kde měli nocovat, a položili je tam.

9 Jozue také postavil 12 kamenů uprostřed Jordánu na místě, kde stáli kněží, kteří nesli truhlu smlouvy.+ Ty kameny jsou tam až dodnes.

10 Kněží nesoucí truhlu zůstali stát uprostřed Jordánu, dokud se nevykonalo všechno, co Jehova nařídil lidu prostřednictvím Jozua, v souladu se vším, co Jozuovi předtím přikázal Mojžíš. Po celou tu dobu lidé rychle přecházeli přes řeku. 11 Jakmile se všichni dostali na druhou stranu, přešli před zraky lidu kněží s Jehovovou truhlou.+ 12 A Rubenovci, Gadovci a polovina kmene Manasse přešli Jordán v bojovém šiku před ostatními Izraelity,+ jak jim uložil Mojžíš.+ 13 Asi 40 000 vojáků vyzbrojených do bitvy přešlo před Jehovou na jerišské pláně.

14 V ten den Jehova vyvýšil Jozua v očích celého Izraele,+ takže si ho po všechny dny jeho života hluboce vážili,* stejně jako si hluboce vážili Mojžíše.+

15 Jehova pak Jozuovi řekl: 16 „Přikaž kněžím, kteří nesou truhlu svědectví,+ aby vystoupili z Jordánu.“ 17 A tak Jozue přikázal kněžím: „Vystupte z Jordánu.“ 18 Když kněží, kteří nesli truhlu Jehovovy smlouvy,+ vyšli zprostřed Jordánu a vkročili svými chodidly na břeh, vody Jordánu začaly znovu téct a vylily se z břehů+ tak jako předtím.

19 Lid přešel Jordán desátý den prvního měsíce a utábořil se v Gilgalu+ na východním pomezí Jericha.

20 A těch 12 kamenů, které vzali z Jordánu, Jozue postavil v Gilgalu.+ 21 Potom Izraelitům řekl: „Až se vás v budoucnu děti zeptají: ‚Co znamenají ty kameny?‘,+ 22 vysvětlíte jim: ‚Izraelité přešli Jordán po suchém dně,+ 23 když Jehova, váš Bůh, před nimi vysušil jeho vody, dokud ho nepřešli, stejně jako to Jehova, váš Bůh, udělal s Rudým mořem, když ho před nimi vysušil, dokud ho nepřešli.+ 24 Udělal to, aby všechny národy na zemi věděly, jak je Jehovova ruka mocná,+ a abyste se Jehovy, svého Boha, stále báli.‘“

5 Jakmile všichni amorejští+ králové, kteří žili na západní straně Jordánu,* a všichni kananejští+ králové, kteří žili u moře, uslyšeli, že Jehova před Izraelity vysušil vody Jordánu, dokud ho nepřešli, ochromil je strach*+ a nikdo z nich neměl odvahu* se Izraelitům postavit.+

2 V té době Jehova řekl Jozuovi: „Udělej si pazourkové nože a znovu, podruhé, obřež+ izraelské muže.“ 3 Jozue tedy udělal pazourkové nože a v Gibeat-haaralotu* izraelské muže obřezal.+ 4 Obřezal je z následujícího důvodu: Všichni muži, kteří vyšli z Egypta, všichni válečníci,* zemřeli v době, kdy lid putoval pustinou.+ 5 Všichni, kdo vyšli z Egypta, byli obřezaní, ale nikdo z těch, kdo se narodili během cestování pustinou, obřezaný nebyl. 6 Izraelité chodili pustinou 40 let,+ dokud nevymřeli všichni válečníci, kteří vyšli z Egypta a kteří neposlouchali Jehovův hlas.+ Jehova jim přísahal, že jim nikdy nedovolí spatřit zemi,+ která oplývá mlékem a medem,+ zemi, o které Jehova přísahal našim praotcům, že nám ji dá.+ 7 Místo nich tedy povolal jejich syny.+ Ty během cesty neobřezali, a proto je Jozue obřezal teď.

8 Když se dal celý národ obřezat, zůstali na svém místě v táboře, dokud se nezotavili.

9 Pak Jehova řekl Jozuovi: „Dnes jsem se postaral o to, aby se vám Egypťané už nemohli posmívat.“* Proto se tomu místu až dodnes říká Gilgal.*+

10 Izraelité dál tábořili v Gilgalu a večer 14. den toho měsíce slavili na jerišských pláních Pesach.+ 11 A den po Pesachu začali jíst z úrody té země. Udělali si nekvašené chleby+ a upražili obilí. 12 Ten den, kdy snědli něco z úrody té země, se přestala objevovat mana. Izraelité začali v tom roce jíst z úrody kananejské země+ a mana se už nikdy neobjevila.+

13 Jednoho dne, když byl Jozue poblíž Jericha, najednou uviděl, jak před ním stojí muž+ s vytaseným mečem v ruce.+ Jozue k němu vykročil a zeptal se ho: „Jsi na naší straně, nebo na straně našich protivníků?“ 14 Odpověděl mu: „Přicházím* jako kníže* Jehovova vojska.“+ Nato Jozue padl tváří k zemi, poklonil se mu a řekl: „Co chce můj pán říct svému sluhovi?“ 15 Kníže Jehovova vojska Jozuovi odpověděl: „Zuj si sandály, protože místo, kde stojíš, je svaté.“ Jozue to hned udělal.+

6 Jericho bylo kvůli Izraelitům pevně uzavřené. Nikdo z něj nevycházel a nikdo do něj nevstupoval.+

2 Jehova potom Jozuovi řekl: „Vydávám ti do rukou Jericho a jeho krále a silné bojovníky.+ 3 A vy všichni válečníci budete pochodovat okolo města a celé ho jednou obejdete. Tak byste to měli dělat šest dnů. 4 Ať sedm kněží nese před truhlou sedm beraních rohů. Ale sedmý den byste měli pochodovat okolo města sedmkrát. Kněží budou troubit na rohy.+ 5 Jakmile však uslyšíte, že na beraní rohy zatroubí dlouze, všichni byste měli vydat mohutný válečný pokřik. Hradby města se potom zbortí+ a vejdete do města, každý přímo vpřed.“

6 Jozue, syn Nuna, tedy svolal kněze a řekl jim: „Vezměte truhlu smlouvy a ať sedm kněží nese před Jehovovou truhlou sedm beraních rohů.“+ 7 Potom řekl válečníkům: „Vydejte se na pochod okolo města. Ozbrojení muži+ půjdou před Jehovovou truhlou.“ 8 A stalo se, jak Jozue řekl. Sedm kněží, kteří nesli před Jehovou sedm beraních rohů, vyšlo a troubilo na rohy a truhla Jehovovy smlouvy je následovala. 9 Před kněžími, kteří troubili na rohy, šli ozbrojení muži a za truhlou šla zadní stráž. A zvuk rohů neutichal.

10 Jozue válečníkům přikázal: „Nebudete křičet a nevydáte ani hlásku. Budete zticha, dokud vám neřeknu: ‚Křičte!‘ Potom budete křičet.“ 11 Na jeho pokyn šli s Jehovovou truhlou okolo města. Obešli ho jednou a potom se vrátili do tábora a přenocovali tam.

12 Následující den Jozue brzy ráno vstal, kněží vzali Jehovovu truhlu+ 13 a sedm kněží, kteří nesli sedm beraních rohů, šlo před Jehovovou truhlou a stále troubilo na rohy. Před nimi šli ozbrojení muži a za Jehovovou truhlou šla zadní stráž. A zvuk rohů neutichal. 14 I druhý den pochodovali okolo města. Jednou ho obešli a potom se vrátili do tábora. Tak to dělali šest dnů.+

15 Sedmý den vstali brzy ráno, hned za úsvitu, a pochodovali okolo města stejným způsobem, ale obešli ho sedmkrát. Jenom ten den obešli město sedmkrát.+ 16 A když ho obcházeli posedmé a kněží troubili na rohy, Jozue řekl válečníkům: „Křičte,+ protože Jehova vám to město vydal! 17 Město a všechno, co je v něm, se má zničit,*+ patří to Jehovovi. Jen prostitutka Raab+ má zůstat naživu, ona a všichni, kdo jsou s ní v domě, protože ukryla zvědy, které jsme vyslali.+ 18 Ale držte se dál od toho, co se má zničit,+ abyste po ničem z toho nezatoužili a nevzali si to,+ protože tak by se izraelský tábor kvůli vám stal něčím, co se má zničit, a uvrhli byste ho do neštěstí.*+ 19 Ale všechno stříbro a zlato a měděné a železné předměty patří Jehovovi jako něco svatého.+ Mělo by to přijít do pokladnice Jehovova domu.“+

20 Když válečníci slyšeli troubení rohů, začali křičet.+ Jakmile zazněl zvuk rohů a mohutný válečný pokřik, hradby se zbortily.+ Válečníci pak vešli do města, každý přímo vpřed, a dobyli ho. 21 Zabili* mečem všechny, kdo byli ve městě, muže i ženy, mladé i staré, býky, ovce i osly.+

22 Dvěma mužům, kteří byli v zemi na výzvědech, Jozue řekl: „Jděte do domu té prostitutky a vyveďte ji odtamtud spolu se všemi, kdo k ní patří, jak jste jí přísahali.“+ 23 A tak ti mladí zvědové vešli dovnitř a vyvedli ven Raab spolu s jejím otcem, matkou, bratry a všemi, kdo k ní patřili, tedy celou její rodinu,+ a bezpečně je odvedli na místo mimo izraelský tábor.

24 Pak město a všechno, co bylo v něm, spálili. Ale stříbro, zlato a měděné a železné předměty dali do pokladnice Jehovova domu.+ 25 Jen prostitutku Raab a domácnost jejího otce a všechny, kdo k ní patřili, Jozue ušetřil.+ A žije v Izraeli dodnes,+ protože ukryla muže, které Jozue vyslal na výzvědy do Jericha.+

26 V té době pronesl Jozue tuto přísahu:* „Ať je před Jehovou prokletý muž, který se Jericho pokusí znovu postavit. Když položí jeho základy, přijde o svého prvorozeného syna, a když zasadí jeho brány, přijde o svého nejmladšího syna.“+

27 Jehova byl tedy s Jozuem+ a jeho sláva se šířila po celé zemi.+

7 Ale Izraelité se zachovali nevěrně a neposlechli příkaz ohledně toho, co se mělo zničit.* Achan,+ syn Karmiho, syna Zabdiho, syna Zeracha, z kmene Juda, totiž vzal něco z věcí, které se měly zničit.+ A tak proti Izraelitům vzplanul Jehovův hněv.+

2 Jozue potom z Jericha vyslal muže do Aje,+ který je blízko Bet-avenu a východně od Betelu.+ Řekl jim: „Jděte do té země na výzvědy.“ Muži se tedy vydali na výzvědy do Aje. 3 Když se vrátili k Jozuovi, řekli mu: „Nemusí tam jít celé vojsko. Na dobytí Aje budou stačit asi dva nebo tři tisíce mužů. Neunavuj tím celé vojsko, vždyť je tam jenom málo lidí.“

4 Vydalo se tam tedy asi 3 000 válečníků, ale museli se před muži z Aje dát na útěk.+ 5 Ajští muži jich 36 zabili. Hnali se za nimi od městské brány dolů až k Šebarim* a cestou je pobíjeli. Lid se proto roztřásl strachy a úplně ztratil odvahu.*

6 Nato si Jozue a izraelští starší roztrhli oděvy a padli tváří k zemi před Jehovovou truhlou. Leželi tak až do večera a sypali si na hlavu prach. 7 Jozue řekl: „Běda, Svrchovaný pane Jehovo! Proč jsi vůbec tento lid převáděl přes Jordán? Jen abys nás vydal do rukou Amorejců a vyhladil nás? Kdybychom raději zůstali na druhé straně* Jordánu! 8 Odpusť, Jehovo, co na to mám říct, když se teď Izrael dal na ústup* před svými nepřáteli? 9 Až se o tom Kananejci a ostatní obyvatelé té země doslechnou, obklíčí nás a vymažou naše jméno z povrchu zemského. Co potom uděláš pro své velké jméno?“+

10 Jehova Jozuovi odpověděl: „Vstaň! Proč ležíš tváří k zemi? 11 Izrael zhřešil. Porušili mou smlouvu,+ kterou měli dodržet. Vzali něco z toho, co se mělo zničit+ – ukradli to+ a schovali mezi své věci.+ 12 Proto nedokážou porazit své nepřátele. Obrátí se a dají se před nimi na útěk, protože se sami stali něčím, co se má zničit. Nebudu už při vás stát, pokud ze svého středu neodstraníte to, co se má zničit.+ 13 Vstaň a posvěť lid!+ Řekni jim: ‚Na zítřek se posvěťte, protože Jehova, Bůh Izraele, vám říká: „Máš ve svém středu to, co se má zničit, Izraeli. Nedokážeš porazit své nepřátele, dokud ze svého středu neodstraníš to, co se má zničit. 14 Ráno budete předstupovat kmen po kmeni. Z kmene, který Jehova vybere,+ bude předstupovat rodina po rodině a z rodiny, kterou Jehova vybere, bude předstupovat domácnost po domácnosti. Z domácnosti, kterou Jehova vybere, bude předstupovat muž po muži. 15 A když se odhalí, kdo vzal to, co se mělo zničit, bude spálen*+ se vším, co mu patří. Porušil totiž Jehovovu smlouvu+ a dopustil se v Izraeli něčeho hanebného.“‘“

16 Brzy ráno tedy Jozue vstal a nechal Izrael předstupovat kmen po kmeni. Byl vybrán kmen Juda. 17 Nechal předstupovat rodiny z kmene Juda a byla vybrána rodina Zerachovců.+ Potom nechal předstupovat rodinu Zerachovců, jednoho muže po druhém, a byl vybrán Zabdi. 18 Nakonec nechal předstupovat Zabdiho domácnost, jednoho muže po druhém, a byl vybrán+ Achan, syn Karmiho, syna Zabdiho, syna Zeracha, z kmene Juda. 19 Jozue pak Achanovi řekl: „Můj synu, projev prosím úctu Jehovovi, Bohu Izraele, a vyznej mu svůj hřích. Řekni mi prosím, co jsi udělal. Netaj to přede mnou.“

20 Achan Jozuovi odpověděl: „Ano, byl jsem to já, kdo zhřešil proti Jehovovi, Bohu Izraele. Udělal jsem toto: 21 Když jsem mezi kořistí uviděl krásný oděv ze Šinaru,+ 200 šekelů* stříbra a jednu zlatou tyč vážící 50 šekelů, zatoužil jsem po tom a vzal si to. Všechno je to schované v zemi uvnitř mého stanu, stříbro a zlato leží pod oděvem.“

22 Jozue hned vyslal muže, ti běželi do stanu a našli tam schovaný oděv a pod ním stříbro a zlato. 23 Vzali tedy ty věci ze stanu, přinesli je k Jozuovi a všem Izraelitům a položili je před Jehovou. 24 Jozue a celý Izrael pak vzali Zerachova syna Achana,+ stříbro, oděv a zlatou tyč+ a také jeho syny a dcery, jeho býky, osly, ovce, stan a všechno, co mu patřilo, a vyvedli je do údolí* Achor.+ 25 Jozue mu řekl: „Proč jsi nás uvrhl do neštěstí?*+ Jehova dnes uvrhne do neštěstí tebe.“ A celý Izrael je ukamenoval+ a potom je spálil.+ Ukamenovali je všechny. 26 A navršili nad ním velkou hromadu kamení, která je tam až dodnes. Pak se Jehovův planoucí hněv utišil.+ Proto se tomu místu až dodnes říká údolí Achor.*

8 Potom Jehova řekl Jozuovi: „Neboj se ani se neděs.+ Vezmi s sebou všechny válečníky a vytáhni proti Aji. Vydávám ti do rukou ajského krále, jeho lid, město i zemi.+ 2 Naložíš s Ajem a jeho králem stejně, jako jsi naložil s Jerichem a jeho králem,+ ale ukořistěné věci a dobytek si tentokrát smíte nechat. Postav za městem zálohu.“

3 A tak Jozue a všichni válečníci vytáhli proti Aji. Jozue vybral 30 000 silných bojovníků a vyslal je v noci 4 s tímto příkazem: „Měli byste za městem čekat v záloze. Příliš se od něj nevzdalujte a všichni buďte v pohotovosti. 5 Já a všichni, kdo budou se mnou, se k městu přiblížíme. A až proti nám vyjdou jako předtím,+ dáme se na ústup. 6 Řeknou si, že před nimi zase utíkáme, a vyrazí za námi. A my budeme ustupovat, dokud je neodlákáme od města.+ 7 Vy pak vyrazíte ze zálohy a město dobudete. Jehova, váš Bůh, vám ho vydá do rukou. 8 Jakmile se města zmocníte, zapálíte ho.+ Měli byste to udělat podle Jehovova slova. To jsou moje rozkazy.“

9 Potom je Jozue vyslal a pochodovali k místu, kde měli čekat v záloze. Zaujali postavení mezi Betelem a Ajem, na západ od Aje, zatímco Jozue tu noc zůstal s ostatními válečníky.

10 Brzy ráno vstal, shromáždil* vojsko a spolu s izraelskými staršími ho vedl k Aji. 11 Všichni válečníci,+ kteří byli s ním, vyšli a dostali se před město. Utábořili se na sever od Aje a od města je oddělovalo jenom údolí. 12 V tu dobu už měl Jozue 5 000 mužů postavených v záloze+ mezi Betelem+ a Ajem, na západ od města. 13 Vojsko tedy mělo svůj hlavní tábor severně od města+ a zálohu západně od města.+ Jozue tu noc došel do údolí.*

14 Jakmile to uviděl ajský král, on a muži z města neotáleli a brzy ráno vytáhli, aby se s Izraelem střetli na místě před plání.* Nevěděl však, že za městem je proti němu postavená záloha. 15 Když ajští muži zaútočili, Jozue a celý Izrael se dali na útěk směrem k pustině.+ 16 Nato byli všichni obyvatelé města svoláni, aby Izraelity pronásledovali. A jak se za Jozuem hnali, nechali se od města odlákat. 17 V Aji ani v Betelu nezůstal žádný muž, všichni vyrazili za Izraelity a nechali městskou bránu dokořán otevřenou.

18 Jehova teď řekl Jozuovi: „Napřáhni svůj oštěp směrem k Aji,+ protože ti to město vydám do rukou.“+ Jozue tedy napřáhl svůj oštěp směrem k městu. 19 Jakmile to udělal, záloha se rychle zvedla ze svého místa a vběhla do města. Dobyli ho a hned ho zapálili.+

20 Když se ajští muži otočili, uviděli, jak z města stoupá k nebi dým, a neměli sílu nikam prchat. Izraelité, kteří utíkali k pustině, se pak obrátili proti svým pronásledovatelům. 21 Když totiž Jozue a všichni Izraelité, kteří byli s ním, viděli, že záloha dobyla město a stoupá z něj dým, otočili se a zaútočili na ajské muže. 22 Pak na ně vyrazili i ti, kdo dobyli město. Tak se ajští muži ocitli v pasti, protože měli Izraelity z obou stran. Izraelité je všechny pobili, takže nikdo nepřežil ani neutekl.+ 23 Ale ajského krále+ zajali živého a přivedli ho k Jozuovi.

24 Když Izrael pozabíjel ajské muže v pustině, kam je pronásledovali, a všichni do jednoho padli mečem, celý Izrael se vrátil do Aje a pobil mečem ostatní obyvatele. 25 Ten den zahynuli všichni lidé z Aje, padlo 12 000 mužů a žen. 26 Jozue držel ruku s oštěpem zvednutou+ tak dlouho, dokud nebyli všichni obyvatelé Aje zabiti.*+ 27 Ale dobytek a věci ukořistěné z města si Izraelité nechali, jak Jehova přikázal Jozuovi.+

28 Jozue potom Aj vypálil a natrvalo ho proměnil v hromadu sutin+ – a tak je to až dodnes. 29 Ajského krále pověsil na kůl.* A večer, než zapadlo slunce, přikázal, aby jeho mrtvé tělo sundali z kůlu.+ Hodili ho ke vchodu do městské brány a navršili nad ním velkou kupu kamení, která je tam až dodnes.

30 Tehdy Jozue postavil na hoře Ebal+ oltář Jehovovi, Bohu Izraele, 31 jak Izraelitům přikázal Jehovův služebník Mojžíš a jak se píše v knize Mojžíšova zákona+ – „oltář z celých kamenů, které nebyly opracované železným nástrojem“.+ Obětovali na něm Jehovovi zápalné oběti a oběti společenství.+

32 Potom Jozue napsal na kameny opis zákona,+ který v přítomnosti Izraelitů kdysi zapsal Mojžíš.+ 33 Celý Izrael včetně starších, vůdců lidu a soudců stál po obou stranách truhly před levitskými kněžími, kteří nesli truhlu Jehovovy smlouvy. Byli tam Izraelité i cizinci.+ Polovina stála před horou Gerizim a druhá polovina před horou Ebal+ (jak přikázal Jehovův služebník Mojžíš),+ aby izraelský lid mohl dostat požehnání. 34 Potom Jozue předčítal všechna slova Zákona,+ slova požehnání+ i prokletí,+ přesně jak jsou zapsaná v knize Zákona. 35 Nevynechal ani jediné slovo ze všeho, co Mojžíš přikázal. Všechna je přečetl celému shromáždění Izraele,+ včetně žen a dětí a cizinců, kteří mezi nimi žili.*+

9 Když se o tom všem doslechli králové Chetitů, Amorejců, Kananejců, Perizejců, Chivijců a Jebusejců,+ tedy ti na západní straně Jordánu+ – v hornatém kraji, v Šefele, podél celého pobřeží Velkého moře*+ a před Libanonem – 2 spojili své síly, aby bojovali proti Jozuovi a Izraeli.+

3 Také obyvatelé Gibeonu+ slyšeli, co Jozue udělal s Jerichem+ a Ajem.+ 4 A tak jednali chytře a naložili na osly zásoby potravin v opotřebovaných pytlích a opotřebované kožené měchy na víno, které byly popraskané a zašívané. 5 Obuli si obnošené a spravované sandály a oblékli si obnošené oděvy. Všechen chléb, který si vzali s sebou, byl suchý a drobil se. 6 Pak šli k Jozuovi do tábora v Gilgalu+ a řekli jemu a izraelským mužům: „Přicházíme ze vzdálené země. Uzavřete s námi smlouvu.“ 7 Ale izraelští muži těmto Chivijcům+ odpověděli: „Možná že žijete někde poblíž. Jak bychom s vámi mohli uzavřít smlouvu?“+ 8 Řekli Jozuovi: „Jsme ochotní ti sloužit.“*

Jozue se jich pak zeptal: „Kdo jste a odkud přicházíte?“ 9 Odpověděli mu: „Tvoji sluhové přišli z velmi vzdálené země+ z úcty ke jménu Jehovy, tvého Boha. Slyšeli jsme totiž o jeho slávě a o všem, co vykonal v Egyptě,+ 10 a také o všem, co udělal dvěma amorejským králům, kteří byli na druhé straně* Jordánu, chešbonskému králi Sichonovi+ a bašanskému králi Ogovi+ z Aštarotu. 11 Starší muži a všichni obyvatelé naší země nám proto řekli: ‚Vezměte si s sebou zásoby potravin a vyjděte jim vstříc. Řekněte jim: „Budeme vám sloužit.+ Uzavřete s námi smlouvu.“‘+ 12 Když jsme vycházeli z domova, tento chléb, který jsme si vzali na cestu, byl ještě horký. A podívejte, teď je suchý a drobí se.+ 13 Tyto kožené měchy na víno byly nové, když jsme je plnili, ale teď jsou popraskané.+ A naše oděvy a sandály se tou dlouhou cestou obnosily.“

14 Izraelští muži tedy prozkoumali něco z jejich zásob potravin, ale Jehovy se nedotazovali.+ 15 A tak s nimi Jozue uzavřel mírovou smlouvu+ a slíbil jim, že je nechá naživu. Náčelníci lidu jim to odpřisáhli.+

16 Třetí den potom, co s nimi uzavřeli smlouvu, se dozvěděli, že žijí nedaleko, v jejich sousedství. 17 Izraelité totiž vytáhli a třetí den přišli k jejich městům. Byla to města Gibeon,+ Kefira, Beerot a Kirjat-jearim.+ 18 Ale Izraelité na ně nezaútočili, protože náčelníci jim přísahali při Jehovovi,+ Bohu Izraele. A celý lid začal proti náčelníkům reptat. 19 Nato všichni náčelníci celému lidu řekli: „Přísahali jsme jim při Jehovovi, Bohu Izraele, a proto jim nesmíme ublížit. 20 Musíme je nechat naživu, aby na nás kvůli porušení přísahy nedopadl Boží hněv.“+ 21 A dodali: „Ať zůstanou naživu, ale budou pro celý lid sbírat* dřevo a čerpat vodu.“ Tak zněl slib, který jim náčelníci dali.

22 Jozue si je tedy zavolal a řekl jim: „Proč jste nás oklamali? Tvrdili jste: ‚Přicházíme z velmi vzdáleného místa‘, a přitom žijete blízko!+ 23 Od nynějška jste prokletí.+ Navždy budete otroky a budete sbírat* dřevo a čerpat vodu pro dům mého Boha.“ 24 Odpověděli Jozuovi: „Tvým sluhům bylo jasně řečeno, co Jehova, tvůj Bůh, přikázal svému služebníku Mojžíšovi, totiž že vám dá celou tuto zemi a vyhladí před vámi všechny její obyvatele.+ A tak jsme se kvůli vám začali bát o život.*+ Proto jsme to udělali.+ 25 Teď jsme ti vydáni na milost.* Udělej s námi, cokoli považuješ za dobré a správné.“ 26 Jozue to tedy udělal. Zachránil je z rukou Izraelitů, takže je nezabili. 27 Ale ten den jim uložil, aby sbírali* dřevo a čerpali vodu pro lid+ a pro Jehovův oltář na místě, které Bůh zvolí.+ A tak je to až dodnes.+

10 Jakmile se jeruzalémský král Adoni-cedek doslechl, že Jozue dobyl Aj a zničil* ho – že s Ajem a jeho králem+ naložil stejně jako s Jerichem a jeho králem+ – a že obyvatelé Gibeonu uzavřeli s Izraelity mírovou smlouvu+ a smí zůstat mezi nimi, 2 vyděsil se,+ protože Gibeon byl velké město, velké jako jedno z královských měst. Byl větší než Aj+ a všichni jeho muži byli válečníci. 3 Jeruzalémský král Adoni-cedek proto poslal vzkaz hebronskému+ králi Hohamovi, jarmutskému králi Piramovi, lakišskému králi Jafiovi a eglonskému králi Debirovi.+ Žádal je: 4 „Přijďte mi na pomoc a zaútočme na Gibeon, protože uzavřel mírovou smlouvu s Jozuem a Izraelity.“+ 5 Nato se pět amorejských+ králů (jeruzalémský král, hebronský král, jarmutský král, lakišský král a eglonský král) shromáždilo i se svými vojsky. Pochodovali ke Gibeonu, utábořili se u něj a začali proti němu bojovat.

6 Gibeonští muži pak vzkázali Jozuovi do tábora v Gilgalu:+ „Neopouštěj* své otroky.+ Přijď nám rychle na pomoc a zachraň nás! Shromáždili se proti nám všichni amorejští králové z hornatého kraje.“ 7 A tak Jozue se všemi bojovníky a silnými válečníky vytáhli z Gilgalu.+

8 Jehova potom řekl Jozuovi: „Neboj se jich,+ protože ti je vydávám do rukou.+ V boji proti tobě nikdo z nich neobstojí.“+ 9 Jozue pochodoval z Gilgalu celou noc a nečekaně na ně zaútočil. 10 Jehova je uvrhl do zmatku+ a Izraelité jim u Gibeonu způsobili velkou porážku. Pronásledovali je cestou stoupající k Bet-choronu a pobíjeli je až do Azeky a Makkedy. 11 Když před Izraelem prchali z bet-choronského svahu, Jehova na ně až do Azeky vrhal z nebe velké kroupy a oni umírali. Těch, kteří zemřeli při krupobití, bylo víc než těch, které Izraelité zabili mečem.

12 Ten den, kdy Jehova porazil Amorejce před očima Izraelitů, se Jozue obrátil na Jehovu a řekl před Izraelem:

13 Slunce se tedy zastavilo a měsíc se nepohnul, dokud národ neporazil* své nepřátele. Není to snad zapsané v knize Jašar?+ Slunce stálo uprostřed nebe a nespěchalo zapadat zhruba celý den. 14 Nikdy předtím ani potom nenastal den, kdy by Jehova někoho takovým způsobem vyslyšel.+ Jehova totiž bojoval za Izrael.+

15 Potom se Jozue s celým Izraelem vrátili do tábora v Gilgalu.+

16 A těch pět králů uprchlo a schovalo se v jeskyni u Makkedy.+ 17 Jozuovi pak podali zprávu: „Našli jsme těch pět králů. Schovávají se v jeskyni u Makkedy.“+ 18 Jozue tedy řekl: „Přivalte ke vchodu do jeskyně velké kameny a postavte tam stráže. 19 Ale vy ostatní se nezastavujte. Pronásledujte své nepřátele a napadněte je zezadu.+ Nedovolte jim vstoupit do jejich měst. Jehova, váš Bůh, vám je vydává do rukou.“

20 Jozue a Izraelité jim způsobili velkou porážku a skoro všechny je vyhladili. Jen někteří přežili, protože se jim podařilo uniknout do opevněných měst. 21 Potom se všichni válečníci bezpečně vrátili k Jozuovi do tábora u Makkedy. Nikdo se už proti Izraelitům neodvážil říct jediné slovo.* 22 Jozue pak řekl: „Odkryjte vchod do jeskyně, vyveďte z ní těch pět králů a přiveďte je ke mně.“ 23 A tak k němu přivedli z jeskyně těchto pět králů: jeruzalémského krále, hebronského krále, jarmutského krále, lakišského krále a eglonského krále.+ 24 Když je k Jozuovi přivedli, svolal všechny izraelské muže. Velitelům válečníků, kteří šli s ním, řekl: „Pojďte sem a stoupněte těmto králům nohou na šíji.“ A tak přišli a stoupli jim na šíji.+ 25 Potom jim Jozue řekl: „Nebojte se ani se neděste.+ Buďte odvážní a silní, protože to samé Jehova udělá všem vašim nepřátelům, proti kterým bojujete.“+

26 Potom Jozue ty krále usmrtil a pověsil na pět kůlů.* Zůstali na nich viset až do večera. 27 Při západu slunce Jozue nařídil, aby je z kůlů sundali+ a hodili je do jeskyně, kde se předtím schovávali. Ke vchodu do jeskyně pak dali velké kameny, které jsou tam až dodnes.

28 V ten den Jozue dobyl Makkedu+ a její obyvatele vyhladil mečem. Zabil* jejího krále a všechny* ve městě, takže nikdo nepřežil.+ S králem Makkedy+ naložil stejně jako s králem Jericha.

29 Potom Jozue s celým Izraelem táhli od Makkedy k Libně+ a bojovali proti ní. 30 Také Libnu a jejího krále+ Jehova vydal do rukou Izraelitů. Zaútočili na město a všechny pobili mečem, takže v něm nikdo nepřežil. S králem Libny naložili stejně jako s králem Jericha.+

31 Jozue s celým Izraelem pak táhli od Libny k Lakiši,+ utábořili se tam a bojovali proti němu. 32 Jehova vydal Lakiš do rukou Izraelitů, takže ho druhý den dobyli. Zaútočili na město a všechny v něm pobili mečem,+ stejně jako to udělali s Libnou.

33 Gezerský+ král Horam vytáhl Lakiši na pomoc, ale Jozue ho usmrtil a pobil i jeho lid, takže nikdo z nich nepřežil.

34 Potom Jozue s celým Izraelem táhli od Lakiše k Eglonu,+ utábořili se tam a bojovali proti němu. 35 Ten den ho dobyli a jeho obyvatele vyhladili mečem. Zabili ten den všechny ve městě, stejně jako to udělali s Lakišem.+

36 Jozue s celým Izraelem potom táhli od Eglonu k Hebronu+ a bojovali proti němu. 37 Dobyli ho a pobili mečem jeho krále a všechny ve městě i v okolních městečkách, takže nikdo nepřežil. Jozue vyhladil* celé město, všechny obyvatele, stejně jako to udělal s Eglonem.

38 Nakonec se Jozue s celým Izraelem obrátili k Debiru+ a bojovali proti němu. 39 Dobyl město i všechna okolní městečka a zabil mečem jeho krále i všechny obyvatele. Vyhladil je všechny, takže nikdo nepřežil.+ Naložil s Debirem a jeho králem stejně jako s Hebronem a také s Libnou a jejím králem.

40 Jozue dobyl celou zemi – hornatý kraj, Negeb, Šefelu+ a svahy – a porazil všechny jejich krále. Nezanechal nikoho naživu. Všechny je vyhladil,+ jak přikázal Jehova, Bůh Izraele.+ 41 Jozue dobyl území od Kadeš-barneje+ ke Gaze,+ celou zemi Gošen+ a odtamtud až po Gibeon.+ 42 Všech těchto králů a jejich území se zmocnil při jediném tažení, protože za Izrael bojoval Jehova, Bůh Izraele.+ 43 Potom se Jozue s celým Izraelem vrátili do tábora v Gilgalu.+

11 Jakmile se to doslechl chacorský král Jabin, poslal vzkaz madonskému králi+ Jobabovi, šimronskému králi, akšafskému králi,+ 2 králům v hornatém kraji na severu, na pláních* jižně od Kinneretu, v Šefele a na dorských+ svazích na západě, 3 Kananejcům+ na východě i na západě, Amorejcům,+ Chetitům, Perizejcům a Jebusejcům v hornatém kraji a Chivijcům+ v zemi Micpa na úpatí Hermonu.+ 4 Vytáhli tedy se všemi svými vojsky. Bylo jich obrovské množství, jako zrnek písku na břehu moře, a měli spoustu koní a válečných vozů. 5 Všichni tito králové se podle domluvy setkali a společně se utábořili u meromských vod, aby bojovali proti Izraeli.

6 Tehdy řekl Jehova Jozuovi: „Neboj se jich,+ protože zítra touto dobou je Izraeli vydám a všechny je pobijete. Jejich koním přeřízneš šlachy+ a jejich vozy spálíš.“ 7 Jozue se všemi válečníky pak přitáhli k meromským vodám a tam na své nepřátele nečekaně zaútočili. 8 Jehova je Izraelitům vydal do rukou.+ Porazili je a pronásledovali je až k Velkému Sidonu+ a k Misrefot-majimu+ a k údolí Micpe na východě. Pobíjeli je tak dlouho, až nikdo nezůstal naživu.+ 9 Jozue potom udělal, co mu Jehova řekl. Jejich koním přeřízl šlachy a jejich vozy spálil.+

10 Kromě toho se Jozue vrátil a dobyl Chacor a jeho krále zabil mečem,+ protože Chacor byl nejvýznamnější ze všech těchto království. 11 Všechny,* kdo byli ve městě, pobili mečem. Vyhladili* je, takže nikdo nezůstal naživu,+ a Chacor pak vypálili. 12 Jozue pobil mečem všechny tyto krále a zmocnil se všech jejich měst.+ Vyhladil je,+ jak přikázal Jehovův služebník Mojžíš. 13 Izraelité však nevypálili žádné město stojící na kopci, kromě Chacoru. Ten jediný Jozue vypálil. 14 Dobytek a všechny věci ukořistěné z těchto měst si Izraelité vzali pro sebe.+ Ale lidi pobíjeli mečem, dokud je všechny nevyhladili.+ Nikoho nenechali naživu.+ 15 Jak Jehova přikázal svému služebníku Mojžíšovi, tak přikázal Mojžíš Jozuovi+ a tak to Jozue udělal. Neopomněl vykonat nic z toho, co Jehova přikázal Mojžíšovi.+

16 Jozue dobyl celou zemi: hornatý kraj, celý Negeb,+ celou zemi Gošen, Šefelu,+ Arabu+ a hornatý kraj Izraele a jeho podhůří,* 17 tedy celé území od hory Chalak, která se zvedá k Seiru, až k Baal-gadu+ v Libanonském údolí na úpatí hory Hermon.+ Porazil všechny jejich krále, zajal je a usmrtil. 18 Se všemi těmito králi vedl válku dlouhou dobu. 19 Kromě Chivijců, kteří žili v Gibeonu, žádné město neuzavřelo s Izraelity mírovou smlouvu.+ Všech ostatních měst se zmocnili bojem.+ 20 Sám Jehova nechal jejich srdce zatvrdit,+ aby proti Izraeli vedli válku a aby je bez milosti vyhladil.+ Měli být odstraněni, jak to Jehova přikázal Mojžíšovi.+

21 V té době Jozue také vyhladil Anakovce+ z hor: z Hebronu, Debiru, Anabu a celého hornatého kraje Judy a celého hornatého kraje Izraele. Vyhladil je i s jejich městy.+ 22 V zemi Izraelitů žádní Anakovci nezůstali. Žili už jen+ v Gaze,+ Gatu+ a Ašdodu.+ 23 Jozue si tedy podmanil celou zemi, jak Jehova slíbil Mojžíšovi.+ Potom ji dal Izraeli jako dědictví a rozdělil ji na podíly mezi jednotlivé kmeny.+ A země si odpočinula od válek.+

12 Toto jsou králové té země, které Izraelité porazili a jejichž území se zmocnili na východní straně Jordánu, území od údolí* Arnon+ až k hoře Hermon+ i s celou východní částí Araby:+ 2 Jedním byl amorejský král Sichon,+ který žil v Chešbonu. Vládl nad městem Aroer,+ které leželo na okraji údolí Arnon,+ a patřilo mu celé území od středu tohoto údolí až k údolí* Jabbok, které tvořilo hranici s Ammonity. Vládl nad polovinou Gileadu. 3 Vládl i nad východní částí Araby až ke Kinneretskému moři*+ a až k moři Araby (neboli Solnému moři*), na východ směrem k Bet-ješimotu a na jih ke svahům Pisgy.+

4 Zmocnili se také území bašanského krále Oga,+ který byl jedním z posledních Refajců+ a žil v Aštarotu a Edrei. 5 Vládl nad územím zahrnujícím horu Hermon, Saleku a celý Bašan+ až k hranici s Gešurovci a Maakaťany+ a také nad polovinou Gileadu až k území chešbonského krále Sichona.+

6 Jehovův služebník Mojžíš a Izraelité tyto krále porazili+ a potom dal Jehovův služebník Mojžíš jejich zemi do vlastnictví Rubenovcům, Gadovcům a polovině kmene Manasse.+

7 A toto jsou králové té země, které Jozue a Izraelité porazili na západní straně Jordánu, od Baal-gadu+ v Libanonském údolí+ až k hoře Chalak+ zvedající se k Seiru.+ Jejich zemi dal potom Jozue do vlastnictví izraelským kmenům podle jejich podílů.+ 8 Dal jim hornatý kraj s jeho východními svahy, Šefelu, Arabu, pustinu a Negeb+ – zemi Chetitů, Amorejců,+ Kananejců, Perizejců, Chivijců a Jebusejců.+ Byli to tedy tito králové:

13 Jozue už byl starý, v pokročilém věku.+ Jehova mu tedy řekl: „Ty jsi zestárl, jsi v pokročilém věku, ale ještě je potřeba dobýt velkou část země. 2 Zbývá se zmocnit+ všech krajů Filištínů a Gešurovců+ 3 (území od ramene Nilu,* které je východně od* Egypta, až k pomezí Ekronu na severu, tedy území kdysi považovaného za kananejské+), včetně území pěti vládců Filištínů+ – Gazanů, Ašdoďanů,+ Aškaloňanů,+ Gaťanů+ a Ekroňanů+ – a také území obývaného Avvijci+ 4 na jihu; celé země Kananejců; území od Meary, která patří Sidoncům,+ po Afek, až k amorejskému pomezí; 5 země Gebalanů+ a celého Libanonu směrem na východ, od Baal-gadu na úpatí hory Hermon až k Lebo-chamatu;*+ 6 země všech Sidonců,+ kteří obývají hornatý kraj od Libanonu+ po Misrefot-majim.+ Já sám je před Izraelity vyženu.*+ Stačí, abys tu zemi rozdělil a dal ji Izraeli jako dědictví, jak jsem ti přikázal.+ 7 Proto tuto zemi rozděl na podíly a dej ji jako dědictví devíti kmenům a polovině kmene Manasse.“+

8 Druhá polovina kmene Manasse, Rubenovci a Gadovci přijali dědictví, které jim dal Mojžíš na východní straně Jordánu. Jehovův služebník Mojžíš jim dal území+ 9 od Aroeru,+ který je na okraji údolí* Arnon,+ spolu s městem uprostřed údolí a celou náhorní plošinou u Medeby až k Dibonu; 10 všechna města amorejského krále Sichona, který vládl v Chešbonu, až k ammonskému pomezí;+ 11 také Gilead, území Gešurovců a Maakaťanů,+ celou horu Hermon a celý Bašan+ až do Saleky;+ 12 celou královskou říši Oga v Bašanu, který vládl v Aštarotu a v Edrei. (Byl jedním z posledních Refajců.)+ Mojžíš je porazil a vyhnal.*+ 13 Izraelité ale nevyhnali*+ Gešurovce a Maakaťany. Obyvatelé Gešuru a Maakatu mezi nimi žijí až dodnes.

14 Jenom kmeni Levitů nedal dědictví.+ Jejich dědictvím jsou ohnivé oběti Jehovovi, Bohu Izraele,+ jak jim slíbil.+

15 Kmeni Ruben dal Mojžíš pro jejich rodiny toto dědictví: 16 území od Aroeru, který je na okraji údolí Arnon, město uprostřed údolí a celou náhorní plošinu u Medeby; 17 Chešbon a všechna okolní městečka+ na náhorní plošině, Dibon, Bamot-baal, Bet-baal-meon,+ 18 Jahac,+ Kedemot,+ Mefaat,+ 19 Kirjatajim, Sibmu,+ Ceret-šachar na hoře u údolí,* 20 Bet-peor, svahy Pisgy,+ Bet-ješimot,+ 21 všechna města na náhorní plošině a celou říši amorejského krále Sichona, který vládl v Chešbonu.+ Mojžíš porazil jeho+ i midianské náčelníky Eviho, Rekema, Cura, Chura a Rebu,+ Sichonovy vazaly,* kteří v té zemi bydleli. 22 Mezi těmi, které Izraelité zabili mečem, byl i věštec Balám,+ syn Beora. 23 Hranici území Rubenovců tvořil Jordán. Tato města s okolními vesnicemi připadla jako dědictví rodinám Rubenovců.

24 A kmeni Gad, rodinám Gadovců, dal Mojžíš toto dědictví: 25 Jazer+ a všechna gileadská města a polovinu země Ammonitů+ až k Aroeru u Rabby;+ 26 území od Chešbonu+ k Ramat-micpe a Betonimu a od Machanajimu+ k pomezí Debiru; 27 v údolí* města Bet-haram, Bet-nimru,+ Sukkot+ a Cafon, zbytek říše chešbonského krále Sichona.+ Hranicí jejich území byla východní strana Jordánu až k jižním břehům Kinneretského moře.*+ 28 Tato města s okolními vesnicemi připadla jako dědictví rodinám Gadovců.

29 I polovině kmene Manasse, rodinám poloviny Manasseovců, dal Mojžíš dědictví.+ 30 Jejich území se rozkládalo od Machanajimu+ a zahrnovalo celý Bašan, celou říši bašanského krále Oga a všechny Jairovy stanové vesnice+ v Bašanu, 60 městeček. 31 A polovina Gileadu a Aštarot a Edrei,+ města Ogovy královské říše v Bašanu, připadly synům Makira,+ syna Manasseho, rodinám poloviny Makirovců.

32 To bylo dědictví, které jim Mojžíš dal na moabských pláních za Jordánem, východně od Jericha.+

33 Ale kmeni Levitů Mojžíš nedal dědictví.+ Jejich dědictvím je Jehova, Bůh Izraele, jak jim to slíbil.+

14 A toto je dědictví, které Izraelité získali v Kanaánu a které jim přidělili kněz Eleazar a Jozue, syn Nuna, a vůdci rodů izraelských kmenů.+ 2 Pro devět a půl kmene bylo dědictví určeno losem,+ jak Jehova přikázal prostřednictvím Mojžíše.+ 3 Zbývajícím dvěma a půl kmenům dal Mojžíš dědictví na druhé straně* Jordánu,+ zatímco Levitům žádné dědictví mezi nimi nedal.+ 4 Z potomků Josefa se staly dva kmeny,+ Manasse a Efrajim.+ Levité v zemi žádný podíl nedostali, kromě měst k bydlení a pastvin pro svá stáda.+ 5 Izraelité tedy rozdělili zemi na podíly, jak Jehova přikázal Mojžíšovi.

6 Potom přišli za Jozuem v Gilgalu+ muži z kmene Juda. Kaleb,+ syn Kenizejce Jefunneho, mu řekl: „Dobře víš, co o mně a o tobě řekl Jehova+ v Kadeš-barneji+ Mojžíšovi, muži pravého Boha.+ 7 Bylo mi 40 let, když mě Jehovův služebník Mojžíš vyslal z Kadeš-barneje na výzvědy v této zemi.+ Po návratu jsem o tom poctivě podal zprávu.*+ 8 Přestože moji bratři, kteří vyšli se mnou, způsobili, že lid ztratil odvahu,* já jsem celým srdcem* následoval svého Boha Jehovu.+ 9 Mojžíš v ten den přísahal: ‚Zemi, po které kráčela tvá noha, dostaneš ty a tvoji synové jako trvalé dědictví, protože jsi celým srdcem následoval mého Boha Jehovu.‘+ 10 A tak mě Jehova podle svého slibu+ zachoval naživu.+ Uplynulo 45 let od chvíle, kdy to Jehova slíbil Mojžíšovi, když Izrael chodil pustinou.+ Teď je mi 85 let a jsem stále tady. 11 Jsem stejně silný jako v den, kdy mě Mojžíš vyslal. Mám tolik sil jako tehdy, ať už k válčení, nebo k čemukoli jinému. 12 Dej mi proto tento hornatý kraj, o kterém Jehova ten den mluvil. Tehdy jsi slyšel, že tam ve velkých opevněných městech žijí Anakovci,+ ale Jehova bude určitě* se mnou+ a vyženu je,* jak Jehova slíbil.“+

13 A tak Jozue Kalebovi, synovi Jefunneho, požehnal a dal mu jako dědictví Hebron.+ 14 Hebron je až dodnes dědictvím Kaleba, syna Kenizejce Jefunneho, protože celým srdcem následoval Jehovu, Boha Izraele.+ 15 Hebron se dřív jmenoval Kirjat-arba+ (Arba byl významný muž mezi Anakovci). A země si odpočinula od válek.+

15 Země určená losem+ pro rodiny z kmene Juda sahala k hranici Edomu,+ pustině Cin a jižnímu konci Negebu. 2 Jižní hranice vedla od konce Solného moře,*+ od jeho jižního zálivu. 3 Vedla na jih k průsmyku Akrabbim+ a pokračovala přes Cin, od jihu potom vycházela ke Kadeš-barneji,+ šla přes Checron k Addaru a stáčela se ke Karce. 4 Pak pokračovala k Acmonu+ a sahala až k říčnímu údolí* Egypt+ a končila u moře.* To byla jižní hranice.

5 Východní hranici tvořilo Solné moře* až k ústí Jordánu. A severní hranice začínala u mořského zálivu, u ústí Jordánu.+ 6 Stoupala k Bet-chogle,+ pokračovala severně od Bet-araby+ a pak stoupala ke kameni Bohana,+ syna Rubena. 7 Odtamtud stoupala k Debiru v údolí* Achor+ a stáčela se na sever ke Gilgalu,+ který je před průsmykem Adummim, který je jižně od říčního údolí.* Pokračovala k prameni En-šemeš+ a končila u En-rogelu.+ 8 Stoupala k údolí Hinnomova syna,+ k jižnímu svahu jebusejského města, což je Jeruzalém.+ Pak stoupala na vrcholek hory, která se zvedá západně od údolí Hinnom a je na severním konci údolí* Refajců. 9 Od vrcholku této hory byla hranice vytyčena k prameni Neftoa+ a vedla k městům podél hory Efron a dál k Baale, což je Kirjat-jearim.+ 10 Od Baaly se stáčela západně k hoře Seir, pokračovala přes severní svah hory Jearim, což je Kesalon, sestupovala k Bet-šemeši+ a vedla přes Timnah.+ 11 Mířila k severnímu svahu Ekronu,+ pokračovala k Šikkeronu, pak přes horu Baala k Jabneelu a končila u moře.

12 Západní hranici tvořilo Velké moře*+ a jeho pobřeží. To byly hranice území přiděleného rodinám z kmene Juda.

13 A Kalebovi,+ synovi Jefunneho, dal Jozue podíl mezi potomky Judy podle Jehovova nařízení. Dal mu Kirjat-arbu (Arba byl otcem Anaka), což je Hebron.+ 14 Kaleb odtamtud vyhnal tři Anakovy syny:+ Šešaie, Achimana a Talmaie,+ potomky Anaka. 15 Potom odtamtud vytáhl proti obyvatelům Debiru.+ (Debir se dřív jmenoval Kirjat-sefer.) 16 Tehdy Kaleb řekl: „Tomu, kdo zaútočí na Kirjat-sefer a dobude ho, dám za manželku svou dceru Aksu.“ 17 Dobyl ho Otniel,+ syn Kalebova bratra Kenaze.+ A tak mu Kaleb dal svou dceru Aksu+ za manželku. 18 Cestou domů na Otniela naléhala, aby požádal jejího otce o pole. Když potom sesedla z osla,* Kaleb se jí zeptal: „Co si přeješ?“+ 19 Odpověděla mu: „Dej mi prosím dar jako projev svého požehnání, vždyť jsem od tebe dostala jen kus suché země na jihu.* Dej mi také Gullot-majim.“* A tak jí dal Horní Gullot a Dolní Gullot.

20 To je dědictví kmene Juda, které bylo rozděleno podle jejich rodin.

21 V nejjižnější části území kmene Juda, směrem k hranici Edomu,+ byla tato města: Kabceel, Eder, Jagur, 22 Kina, Dimona, Adada, 23 Kedeš, Chacor, Jitnan, 24 Zif, Telem, Bealot, 25 Chacor-chadatta, Kerijot-checron, což je Chacor, 26 Amam, Šema, Molada,+ 27 Chacar-gadda, Chešmon, Bet-pelet,+ 28 Chacar-šual, Beer-šeba,+ Bizjotja, 29 Baala, Ijim, Ecem, 30 Eltolad, Kesil, Chorma,+ 31 Ciklag,+ Madmanna, Sansanna, 32 Lebaot, Šilchim, Ajin a Rimmon.+ Celkem to bylo 29 měst s okolními vesnicemi.

33 V Šefele:+ Eštaol, Cora,+ Ašna, 34 Zanoach, En-gannim, Tappuach, Enam, 35 Jarmut, Adullam,+ Soko, Azeka,+ 36 Šaarajim,+ Aditajim, Gedera a Gederotajim* – 14 měst s okolními vesnicemi.

37 Cenan, Chadaša, Migdal-gad, 38 Dilean, Micpe, Jokteel, 39 Lakiš,+ Bockat, Eglon, 40 Kabbon, Lachmam, Kitliš, 41 Gederot, Bet-dagon, Naama a Makkeda+ – 16 měst s okolními vesnicemi.

42 Libna,+ Eter, Ašan,+ 43 Jiftach, Ašna, Necib, 44 Keila, Akzib a Mareša – devět měst s okolními vesnicemi.

45 Ekron a okolní vesnice* a osady. 46 Západně od Ekronu všechna místa kolem Ašdodu a okolní vesnice.

47 Ašdod+ a okolní vesnice a osady, Gaza+ a okolní vesnice a osady a až k říčnímu údolí Egypt a Velkému moři* a jeho pobřeží.+

48 V hornatém kraji: Šamir, Jattir,+ Soko, 49 Danna, Kirjat-sanna, což je Debir, 50 Anab, Eštemo,+ Anim, 51 Gošen,+ Cholon a Gilo+ – 11 měst s okolními vesnicemi.

52 Arab, Duma, Ešan, 53 Janim, Bet-tappuach, Afeka, 54 Chumta, Kirjat-arba, což je Hebron,+ a Cior – devět měst s okolními vesnicemi.

55 Maon,+ Karmel, Zif,+ Jutta, 56 Jezreel, Jokdeam, Zanoach, 57 Kajin, Gibea a Timnah+ – deset měst s okolními vesnicemi.

58 Chalchul, Bet-cur, Gedor, 59 Maarat, Bet-anot a Eltekon – šest měst s okolními vesnicemi.

60 Kirjat-baal, což je Kirjat-jearim,+ a Rabba – dvě města s okolními vesnicemi.

61 V pustině: Bet-araba,+ Middin, Sekaka, 62 Nibšan, Město soli a En-gedi+ – šest měst s okolními vesnicemi.

63 Muži z kmene Juda však nedokázali vyhnat Jebusejce,+ kteří bydleli v Jeruzalémě,+ a ti tam proto žijí s Judovci až dodnes.

16 A hranice území, které losem připadlo+ potomkům Josefa,+ vedla od Jordánu u Jericha k vodám, které jsou východně od Jericha, přes pustinu stoupající od Jericha a pak do hornatého kraje kolem Betelu.+ 2 Z Betelu, který je u Luzu, pokračovala k hranici s Arkity v Atarotu, 3 pak sestupovala na západ k hranici s Jafletity až k hranici Dolního Bet-choronu+ a ke Gezeru+ a končila u moře.

4 Josefovi potomci,+ Manasse a Efrajim, tedy získali svou zemi.+ 5 Toto byla hranice území, které pro své rodiny dostali potomci Efrajima: Hranice jejich dědictví na východě vedla od Atarot-addaru+ k Hornímu Bet-choronu+ 6 a sahala až k moři. Od Mikmetatu+ na severu se hranice stáčela na východ k Taanat-šilu a dál k Janoachu. 7 Od Janoachu sestupovala k Atarotu a Naaře, vedla k Jerichu+ a dosáhla k Jordánu. 8 Od Tappuachu+ pokračovala západně k říčnímu údolí* Kana a končila u moře.+ To je dědictví rodin z kmene Efrajim. 9 Potomci Efrajima také dostali města* uprostřed dědictví Manasseovců,+ všechna města s okolními vesnicemi.

10 Ale nevyhnali Kananejce, kteří bydleli v Gezeru,+ a ti až dodnes žijí mezi Efrajimovci+ a vykonávají pro ně nucené práce.+

17 Potom připadlo losem+ území potomkům Manasseho,+ který byl Josefovým prvorozeným.+ Makir,+ prvorozený Manasseho a otec Gileada, byl válečníkem, a proto dostal Gilead a Bašan.+ 2 Losem připadlo území zbývajícím potomkům Manasseho pro jejich rodiny: synům Abi-ezera,+ synům Cheleka, synům Asriela, synům Šekema, synům Chefera a synům Šemidy. To byli mužští potomci Josefova syna Manasseho podle svých rodin.+ 3 Ale Celofchad,+ syn Chefera, syna Gileada, syna Makira, syna Manasseho, neměl syny, jen dcery. Jmenovaly se Machla, Noa, Chogla, Milka a Tirca. 4 Předstoupily tedy před kněze Eleazara,+ Jozua, syna Nuna, a náčelníky a řekly: „Sám Jehova přikázal Mojžíšovi, aby nám dal dědictví mezi našimi bratry.“+ A tak na Jehovův příkaz dostaly dědictví mezi bratry svého otce.+

5 Kromě gileadské a bašanské země, které byly na druhé straně* Jordánu, připadlo Manassemu ještě deset dílů,+ 6 protože Manasseho dcery dostaly dědictví spolu s jeho syny. Zbývající potomci Manasseho dostali gileadskou zemi.

7 Území kmene Manasse sahalo od Ašera k Mikmetatu,+ který je naproti Šekemu.+ Odtamtud vedla hranice na jih* k zemi obyvatel En-tappuachu. 8 Země Tappuach+ připadla Manassemu, ale město Tappuach na Manasseho hranici patřilo potomkům Efrajima. 9 A hranice sestupovala k říčnímu údolí* Kana, jižně od něj. Mezi městy Manasseho tam byla města Efrajima.+ Hranice Manasseho vedla severně od říčního údolí a končila u moře.+ 10 Na jih to patřilo Efrajimovi a na sever Manassemu. Hranicí Manasseho bylo moře+ a jeho území sahalo* na severu k Ašerovi a na východě k Isacharovi.

11 Manassemu připadla na území Isachara a Ašera následující města spolu s jejich obyvateli a okolními vesnicemi:* Bet-šean, Jibleam,+ Dor,+ En-dor,+ Taanak+ a Megiddo. Připadly mu tři výšiny.

12 Ale potomci Manasseho se těch měst nedokázali zmocnit. Kananejci v té zemi bydleli dál.+ 13 Když Izraelité zesílili, donutili Kananejce vykonávat nucené práce,+ ale úplně je nevyhnali.*+

14 Potomci Josefa řekli Jozuovi: „Proč jsi nám* dal jako dědictví jenom jeden los+ a jeden díl? Vždyť jsme početný lid, protože nám Jehova až doteď žehnal.“+ 15 Jozue jim odpověděl: „Když jste tak početný lid, vyjděte k lesu a tam si v zemi Perizejců+ a Refajců+ vykácejte místo, protože hornatý kraj Efrajima+ je pro vás moc těsný.“ 16 Potomci Josefa na to řekli: „Hornatý kraj nám nestačí a všichni Kananejci, kteří bydlí v údolí,* jak ti v Bet-šeanu+ a okolních vesnicích, tak ti v údolí* Jezreel,+ mají válečné vozy+ se železnými kosami.“* 17 Jozue tedy řekl Josefovým potomkům, Efrajimovi a Manassemu: „Jste početný a silný lid. Nedostanete jen jeden los,+ 18 ale bude vám patřit celý hornatý kraj.+ Vykácíte ho, protože je zalesněný, a tam bude hranice vašeho území. Vyženete Kananejce, i když jsou silní a mají válečné vozy se železnými kosami.“*+

18 Celý izraelský lid se potom shromáždil v Šilu+ a postavili tam stan setkávání.+ Už si totiž podmanili zemi.+ 2 Ještě ale zbývalo sedm izraelských kmenů, kterým nebylo jejich dědictví přiděleno. 3 Jozue tedy Izraelitům řekl: „Jak dlouho budete otálet? Kdy konečně obsadíte zemi, kterou vám dal Jehova, Bůh vašich praotců?+ 4 Vyberte z každého kmene tři muže. Vyšlu je na cestu, aby prošli zemi a zmapovali ji, aby se vaše dědictví dalo rozdělit. Pak by se měli vrátit ke mně. 5 Rozdělí ji na sedm dílů.+ Juda zůstane na svém území na jihu+ a Josefovi potomci zůstanou na svém území na severu.+ 6 Zmapujte zemi, rozdělte ji na sedm dílů a záznamy přineste sem ke mně. Já pro vás budu před Jehovou, naším Bohem, házet los.+ 7 Ale Levité nedostanou mezi vámi žádný podíl,+ protože jejich dědictvím je Jehovův kněžský úřad.+ A Gad, Ruben a polovina kmene Manasse+ už své dědictví dostali na východní straně Jordánu, jak jim ho dal Jehovův služebník Mojžíš.“

8 Muži, kteří měli zmapovat zemi, se tedy připravili na cestu a Jozue jim přikázal: „Jděte. Projděte zemi, zmapujte ji a vraťte se ke mně. Já pro vás tady v Šilu+ budu před Jehovou házet los.“+ 9 Muži se tedy vydali na cestu. Prošli zemi, zmapovali ji, rozdělili ji na sedm dílů podle měst a zaznamenali to do svitku. Potom se vrátili k Jozuovi do tábora v Šilu. 10 Tam pro ně pak Jozue před Jehovou házel los+ a přidělil Izraelitům zemi podle podílů, které jim připadly.+

11 První los vyšel na potomky Benjamína, na jejich rodiny. Území, které jim losem připadlo, bylo mezi potomky Judy+ a potomky Josefa.+ 12 Jejich severní hranice začínala u Jordánu, stoupala k severnímu svahu Jericha+ a dál na západ do hor a vedla do pustiny u Bet-avenu.+ 13 Odtamtud pokračovala k Luzu, po jižním svahu Luzu, což je Betel,+ a klesala k Atarot-addaru,+ který leží na hoře jižně od Dolního Bet-choronu.+ 14 Na západní straně se hranice stáčela k jihu. Vedla od hory, která je jižně od Bet-choronu, a končila u Kirjat-baalu, což je Kirjat-jearim,+ město na území Judy. To byla západní strana.

15 Jižní hranice začínala na okraji Kirjat-jearimu a mířila na západ. Pak vedla k prameni Neftoa.+ 16 Klesala na okraj hory, která se zvedá nad údolím Hinnomova syna+ a je na sever od údolí* Refajců,+ a dál klesala do údolí Hinnom, k jižnímu svahu jebusejského města,+ a dolů k En-rogelu.+ 17 Pak vedla na sever k En-šemeši a ke Gelilotu, který je před průsmykem Adummim,+ a potom klesala ke kameni+ Bohana,+ syna Rubena. 18 Pokračovala k severnímu svahu, který je naproti Arabě, a klesala do Araby. 19 Dál vedla k severnímu svahu Bet-chogly+ a končila u severního zálivu Solného moře*+ v místě, kde do něj ústí Jordán. To byla jižní hranice. 20 Na východní straně tvořil hranici Jordán. To bylo dědictví rodin z kmene Benjamín, vymezené hranicemi kolem dokola.

21 Rodinám z kmene Benjamín patřila tato města: Jericho, Bet-chogla, Emek-kecic, 22 Bet-araba,+ Cemarajim, Betel,+ 23 Avvim, Para, Ofra, 24 Kefar-ammoni, Ofni a Geba+ – 12 měst s okolními vesnicemi.

25 Gibeon,+ Rama, Beerot, 26 Micpe, Kefira, Mocah, 27 Rekem, Jirpeel, Tarala, 28 Cela,+ Ha-elef, Jebusi, což je Jeruzalém,+ Gibea+ a Kirjat – 14 měst s okolními vesnicemi.

To bylo dědictví potomků Benjamína.

19 Druhý los+ vyšel na Simeona, na rodiny z kmene Simeon.+ Jejich dědictví bylo na území kmene Juda.+ 2 Připadla jim Beer-šeba+ se Šebou, Molada,+ 3 Chacar-šual,+ Bala, Ecem,+ 4 Eltolad,+ Betul, Chorma, 5 Ciklag,+ Bet-markabot, Chacar-susa, 6 Bet-lebaot+ a Šaruchen – 13 měst s okolními vesnicemi. 7 Ajin, Rimmon, Eter a Ašan+ – čtyři města s okolními vesnicemi. 8 A všechny vesnice, které byly kolem těchto měst až po Baalat-beer, tedy Ramu na jihu. To bylo dědictví rodin z kmene Simeon. 9 Dědictví potomků Simeona bylo vzato z podílu kmene Juda, protože pro Judovce bylo jejich území příliš velké. Potomci Simeona tedy dostali dědictví na jejich území.+

10 Třetí los+ vyšel na potomky Zebulona,+ na jejich rodiny. Hranice jejich dědictví sahala až k Saridu. 11 Odtamtud stoupala na západ k Marealu a vedla k Dabbešetu a pak do údolí* před Jokneamem. 12 Ze Saridu směrem na východ vedla k pomezí Kislot-taboru, dál k Daberatu+ a pak nahoru k Jafii. 13 Pokračovala na východ do Gat-cheferu,+ Et-kacinu, dál k Rimmonu a sahala až k Neji. 14 Na severu se stáčela kolem Channatonu a končila v údolí Jiftach-el. 15 Patřila jim také města Kattat, Nahalal, Šimron,+ Jidala a Betlém+ – celkem 12 měst s okolními vesnicemi. 16 Tato města s okolními vesnicemi připadla jako dědictví rodinám z kmene Zebulon.+

17 Čtvrtý los+ vyšel na Isachara,+ na rodiny z kmene Isachar. 18 A jejich hranice vedla k Jezreelu+ a zahrnovala Kesullot, Šunem,+ 19 Chafarajim, Šion, Anacharat, 20 Rabbit, Kišjon, Ebec, 21 Remet, En-gannim,+ En-chaddu a Bet-paccec. 22 Táhla se k Taboru,+ Šachacumě a Bet-šemeši a končila u Jordánu. Celkem to bylo 16 měst s okolními vesnicemi. 23 Tato města s okolními vesnicemi připadla jako dědictví rodinám z kmene Isachar.+

24 Pátý los+ vyšel na potomky Ašera,+ na jejich rodiny. 25 Jejich hranice zahrnovala Chelkat,+ Chali, Beten, Akšaf, 26 Allammelek, Amad a Mišal. Táhla se na západ ke Karmelu+ a k Šichor-libnatu 27 a na východ k Bet-dagonu, dosáhla k Zebulonovi a k severní straně údolí Jiftach-el, pokračovala k Bet-emeku a Neielu a vedla nalevo od Kabulu 28 a pak k Ebronu, Rechobu, Chammonu, Kaně a až k Velkému Sidonu.+ 29 Vracela se k Ramě a až k opevněnému městu Tyros,+ dál k Chose a končila u moře, kde byla města Akzib, 30 Umma, Afek+ a Rechob.+ Celkem to bylo 22 měst s okolními vesnicemi. 31 Tato města s okolními vesnicemi připadla jako dědictví rodinám z kmene Ašer.+

32 Šestý los+ vyšel na potomky Naftaliho, na jejich rodiny. 33 Jejich hranice vedla od Chelefu a od velkého stromu v Caanannimu+ k Adami-nekebu a Jabneelu a až k Lakkumu a končila u Jordánu. 34 Vracela se na západ k Aznot-taboru, odtamtud pokračovala k Chukkoku a na jihu dosáhla k Zebulonovi, na západě k Ašerovi a na východě k Judovi* u Jordánu. 35 Patřila jim opevněná města Ciddim, Cer, Chammat,+ Rakkat, Kinneret, 36 Adama, Rama, Chacor,+ 37 Kedeš,+ Edrei, En-chacor, 38 Jiron, Migdal-el, Chorem, Bet-anat a Bet-šemeš+ – 19 měst s okolními vesnicemi. 39 Tato města s okolními vesnicemi připadla jako dědictví rodinám z kmene Naftali.+

40 Sedmý los+ vyšel na potomky Dana,+ na jejich rodiny. 41 A hranice jejich dědictví zahrnovala Coru,+ Eštaol, Ir-šemeš, 42 Šaalabbin,+ Aijalon,+ Jitlu, 43 Elon, Timnah,+ Ekron,+ 44 Elteke, Gibbeton,+ Baalat, 45 Jehud, Bene-berak, Gat-rimmon,+ 46 Me-jarkon, Rakkon a vedla naproti Joppe.+ 47 Ale toto území bylo pro potomky Dana příliš malé.+ A tak vytáhli do boje proti Lešemu+ a dobyli ho a obyvatele pobili mečem. Zmocnili se ho a usadili se tam. Podle svého předka Dana pak Lešem přejmenovali na Dan.+ 48 Tato města s okolními vesnicemi připadla jako dědictví rodinám z kmene Dan.

49 Tak Izraelité ukončili rozdělování země na dědičné podíly. Potom dali ve své zemi dědictví Jozuovi, synovi Nuna. 50 Na Jehovovo nařízení mu dali město, o které požádal – Timnat-serach+ v hornatém kraji Efrajima. Vystavěl ho a usadil se v něm.

51 To byly dědičné podíly, které kněz Eleazar, Jozue, syn Nuna, a vůdci rodů izraelských kmenů rozdělili+ losem v Šilu+ před Jehovou, u vchodu do stanu setkávání.+ Tím dokončili rozdělování země.

20 Jehova potom řekl Jozuovi: 2 „Řekni Izraelitům: ‚Určete si útočištná města,+ jak jsem o tom s vámi mluvil prostřednictvím Mojžíše, 3 aby tam mohl uprchnout ten, kdo někoho neúmyslně, nešťastnou náhodou zabil. Budou vám sloužit jako útočiště před mstitelem krve.+ 4 Ten, kdo zabil, uprchne do jednoho z těchto měst,+ postaví se u vchodu do městské brány+ a předloží svůj případ starším toho města. Ti ho do města přijmou a poskytnou mu místo, aby tam mohl bydlet. 5 Pokud ho bude pronásledovat mstitel krve, nevydají mu ho. Zabil totiž svého bližního neúmyslně a necítil k němu předtím nenávist.+ 6 Bude v tom městě bydlet, dokud se nepostaví před shromáždění a neproběhne soud.+ A do svého domu ve městě, ze kterého uprchl, se může vrátit až po smrti úřadujícího velekněze.‘“+

7 Vyčlenili tedy k tomuto zvláštnímu účelu* Kedeš+ v Galileji, v hornatém kraji Naftaliho, Šekem+ v hornatém kraji Efrajima a Kirjat-arbu, což je Hebron,+ v hornatém kraji Judy. 8 Na druhé straně Jordánu na východ od Jericha vybrali Becer,+ který byl v pustině na náhorní plošině a patřil kmeni Ruben, Ramot+ v Gileadu na území kmene Gad a Golan+ v Bašanu na území kmene Manasse.+

9 Tato města byla určená pro všechny Izraelity i cizince, kteří se mezi nimi usadili. Každý, kdo někoho neúmyslně zabil, tam mohl uprchnout,+ aby mu nehrozilo, že zemře rukou mstitele krve dřív, než se postaví před shromáždění a proběhne soud.+

21 Vůdci levitských rodů tehdy přišli za knězem Eleazarem,+ Jozuem, synem Nuna, a vůdci rodů izraelských kmenů 2 a v Šilu+ v kananejské zemi jim řekli: „Jehova prostřednictvím Mojžíše přikázal, abychom dostali města, ve kterých budeme bydlet, a pastviny pro naše stáda.“+ 3 Na Jehovovo nařízení tedy Izraelité dali Levitům ze svého dědictví tato města+ s okolními pastvinami:+

4 První los vyšel na rodiny Kehatovců.+ Levité, kteří byli potomky kněze Árona, získali losem 13 měst na území kmenů Juda,+ Simeon+ a Benjamín.+

5 Zbývající Kehatovci získali losem deset měst od rodin z kmenů Efrajim+ a Dan a poloviny kmene Manasse.+

6 Geršonovci+ získali losem 13 měst od rodin z kmenů Isachar, Ašer a Naftali a poloviny kmene Manasse v Bašanu.+

7 A rodiny Merariovců+ získaly 12 měst na území kmenů Ruben, Gad a Zebulon.+

8 Izraelité přidělili Levitům losem tato města s jejich pastvinami, jak to Jehova přikázal prostřednictvím Mojžíše.+

9 Na území kmenů Juda a Simeon tedy určili města, která jsou vyjmenovaná dále.+ 10 Připadla Áronovým potomkům z rodin Kehatovců, protože na tyto Levity vyšel první los. 11 V hornatém kraji Judy jim dali Kirjat-arbu+ (Arba byl otcem Anaka), což je Hebron,+ a okolní pastviny. 12 Ale pole toho města a okolní vesnice dali do vlastnictví Kalebovi, synovi Jefunneho.+

13 Potomkům kněze Árona dali Hebron+ s jeho pastvinami jako útočištné město pro ty, kdo někoho zabili,+ a také Libnu+ s jejími pastvinami, 14 Jattir+ s jeho pastvinami, Eštemou+ s jejími pastvinami, 15 Cholon+ s jeho pastvinami, Debir+ s jeho pastvinami, 16 Ajin+ s jeho pastvinami, Juttu+ s jejími pastvinami a Bet-šemeš s jeho pastvinami – devět měst na území těchto dvou kmenů.

17 A na území kmene Benjamín dostali Gibeon+ s jeho pastvinami, Gebu s jejími pastvinami,+ 18 Anatot+ s jeho pastvinami a Almon s jeho pastvinami – čtyři města.

19 Celkem dostali Áronovi potomci, kněží, 13 měst s jejich pastvinami.+

20 Zbývající rodiny Kehatovců, kteří patřili k Levitům, získaly losem města na území kmene Efrajim. 21 V hornatém kraji Efrajima jim dali Šekem+ s jeho pastvinami jako útočištné město pro ty, kdo někoho zabili,+ a také Gezer+ s jeho pastvinami, 22 Kibcajim s jeho pastvinami a Bet-choron+ s jeho pastvinami – čtyři města.

23 Na území kmene Dan dostali Elteke s jeho pastvinami, Gibbeton s jeho pastvinami, 24 Aijalon+ s jeho pastvinami a Gat-rimmon s jeho pastvinami – čtyři města.

25 A na území poloviny kmene Manasse dostali Taanak+ s jeho pastvinami a Gat-rimmon s jeho pastvinami – dvě města.

26 Celkem dostaly zbývající rodiny Kehatovců deset měst s jejich pastvinami.

27 Rodiny Geršonovců,+ kteří patřili k Levitům, dostaly na území poloviny kmene Manasse Golan+ v Bašanu s jeho pastvinami jako útočištné město pro ty, kdo někoho zabili, a Beešteru s jejími pastvinami – dvě města.

28 Na území kmene Isachar+ dostali Kišjon s jeho pastvinami, Daberat+ s jeho pastvinami, 29 Jarmut s jeho pastvinami a En-gannim s jeho pastvinami – čtyři města.

30 Na území kmene Ašer+ dostali Mišal s jeho pastvinami, Abdon s jeho pastvinami, 31 Chelkat+ s jeho pastvinami a Rechob+ s jeho pastvinami – čtyři města.

32 A na území kmene Naftali dostali Kedeš+ v Galileji s jeho pastvinami jako útočištné město+ pro ty, kdo někoho zabili, a také Chammot-dor s jeho pastvinami a Kartan s jeho pastvinami – tři města.

33 Celkem dostaly rodiny Geršonovců 13 měst s jejich pastvinami.

34 A rodiny Merariovců,+ zbývající Levité, dostaly na území kmene Zebulon+ Jokneam+ s jeho pastvinami, Kartu s jejími pastvinami, 35 Dimnu s jejími pastvinami a Nahalal+ s jeho pastvinami – čtyři města.

36 Na území kmene Ruben dostali Becer+ s jeho pastvinami, Jahac s jeho pastvinami,+ 37 Kedemot s jeho pastvinami a Mefaat s jeho pastvinami – čtyři města.

38 A na území kmene Gad+ dostali Ramot v Gileadu+ s jeho pastvinami jako útočištné město pro ty, kdo někoho zabili, a také Machanajim+ s jeho pastvinami, 39 Chešbon+ s jeho pastvinami a Jazer+ s jeho pastvinami – celkem čtyři města.

40 Rodinám Merariovců, zbývajícím levitským rodinám, připadlo losem celkem 12 měst.

41 Na území Izraelitů bylo celkem 48 levitských měst s jejich pastvinami.+ 42 Kolem každého z těchto měst byly pastviny.

43 Jehova tedy dal Izraelitům celou zemi, jak přísahal jejich praotcům,+ a zmocnili se jí a usadili se v ní.+ 44 Jehova jim navíc dopřál odpočinek od všech okolních nepřátel, jak přísahal jejich praotcům,+ a nikdo z jejich nepřátel před nimi neobstál.+ Jehova jim je všechny vydal do rukou.+ 45 Neselhal ani jediný slib* ze všech dobrých slibů, které dal Jehova Izraelitům. Všechny se splnily.+

22 Tehdy Jozue svolal Rubenovce, Gadovce a polovinu kmene Manasse 2 a řekl jim: „Udělali jste všechno, co vám přikázal Jehovův služebník Mojžíš.+ I mě jste poslechli ve všem, co jsem vám přikázal.+ 3 Neopustili jste své bratry celou tu dobu až dodnes+ a splnili jste příkaz, který vám dal Jehova, váš Bůh.+ 4 Jehova, váš Bůh, teď dopřál vašim bratrům odpočinek, jak jim slíbil.+ A tak se můžete vrátit do svých stanů v zemi, kterou vám Jehovův služebník Mojžíš dal do vlastnictví na druhé straně* Jordánu.+ 5 Jen pečlivě dodržujte přikázání a zákon, který vám dal Jehovův služebník Mojžíš:+ Milujte Jehovu, svého Boha,+ choďte po všech jeho cestách,+ řiďte se jeho přikázáními,+ věrně se ho držte+ a služte mu+ celým srdcem a celou duší.“*+

6 Pak jim Jozue požehnal a propustil je a oni odešli ke svým stanům. 7 Jedné polovině kmene Manasse dal už dřív Mojžíš dědictví v Bašanu+ a druhé polovině dal Jozue zemi na západní straně Jordánu,+ spolu s jejich bratry. Když je Jozue propouštěl, aby šli ke svým stanům, požehnal jim 8 a řekl: „Vraťte se do svých stanů s velkým bohatstvím, velkým množstvím dobytka, stříbrem, zlatem, mědí a železem a spoustou oděvů.+ Vezměte si svůj díl kořisti,+ kterou jste získali od nepřátel, a podělte se o ni se svými bratry.“

9 Rubenovci, Gadovci a polovina kmene Manasse potom odešli ze Šila v kananejské zemi od ostatních Izraelitů a vrátili se do gileadské země,+ do země, kterou získali do vlastnictví a kde se usadili na Jehovovo nařízení dané prostřednictvím Mojžíše.+ 10 Když Rubenovci, Gadovci a polovina kmene Manasse přišli k Jordánu v kananejské zemi, postavili tam velký, nápadný oltář. 11 Za nějakou dobu se k ostatním Izraelitům doneslo:+ „Rubenovci, Gadovci a polovina kmene Manasse postavili oltář u Jordánu na hranici kananejské země, na straně, která patří Izraelitům.“ 12 Když se o tom Izraelité doslechli, všichni se shromáždili v Šilu,+ aby proti nim vytáhli do boje.

13 Izraelité potom vyslali k Rubenovcům, Gadovcům a polovině kmene Manasse do gileadské země Pinechase,+ syna kněze Eleazara, 14 a s ním deset náčelníků – po jednom náčelníkovi z každého rodu,* z každého izraelského kmene. Každý z nich byl vůdcem jednoho izraelského rodu.*+ 15 Když přišli k Rubenovcům, Gadovcům a polovině kmene Manasse do Gileadu, řekli jim:

16 „Toto říká celý Jehovův lid: ‚Jak jste mohli takhle zradit Boha Izraele?+ Přestali jste dnes následovat Jehovu. Postavili jste si oltář a vzbouřili se proti Jehovovi.+ 17 To nám nestačilo provinění, kterého jsme se dopustili u Peoru? Až dodnes jsme se od něho neočistili, i když na Jehovův lid přišla pohroma.+ 18 A vy teď chcete přestat následovat Jehovu! Pokud se dnes proti Jehovovi bouříte, on se zítra rozhořčí na celý Izrael.+ 19 Pokud je vaše země nečistá, přejděte do Jehovovy země,+ kde stojí Jehovův svatostánek,+ a usaďte se mezi námi. Ale nebouřete se proti Jehovovi a nedělejte buřiče z nás tím, že si k oltáři Jehovy, našeho Boha, stavíte ještě další oltář.+ 20 Když se Zerachův syn Achan+ dopustil zrady ohledně toho, co se mělo zničit,* nepřišlo snad rozhořčení na celý Izrael?+ A nebyl sám, kdo kvůli tomu provinění zemřel.‘“+

21 Nato Rubenovci, Gadovci a polovina kmene Manasse odpověděli vůdcům izraelských rodů:*+ 22 „Jehova je Bůh bohů!* Jehova je Bůh bohů!+ On to ví a dozví se to i Izrael. Pokud jsme se vzbouřili a zradili jsme Jehovu, ať nás dnes neochrání. 23 Pokud jsme si postavili oltář proto, že jsme už nechtěli následovat Jehovu a chtěli jsme na něm obětovat zápalné oběti, obilné oběti a oběti společenství, ať nás Jehova potrestá.+ 24 Udělali jsme to proto, že jsme se báli, aby v budoucnu vaši synové neřekli našim synům: ‚Jakým právem uctíváte Jehovu, Boha Izraele, spolu s námi?* 25 Jehova stanovil mezi námi a mezi vámi, Rubenovci a Gadovci, jako hranici Jordán. Nemáte s Jehovou nic společného.‘ A vaši synové zabrání našim synům uctívat* Jehovu.

26 A tak jsme si řekli: ‚Pojďme postavit oltář. Nebude sloužit pro zápalné ani jiné oběti, 27 ale bude svědkem mezi vámi a námi+ i našimi potomky,* že budeme uctívat Jehovu svými zápalnými oběťmi, oběťmi společenství a jinými oběťmi.+ Vaši synové pak nebudou moct někdy v budoucnu říct našim synům: „Nemáte s Jehovou nic společného.“‘ 28 Řekli jsme si: ‚Kdyby to v budoucnu nám a našim potomkům* řekli, odpovíme jim: „Podívejte se na napodobeninu Jehovova oltáře, kterou udělali naši předkové, ne pro zápalné ani jiné oběti, ale aby byl svědkem mezi vámi a námi.“‘ 29 Rozhodně bychom si nedovolili vzbouřit se proti Jehovovi a přestat Jehovu následovat.+ Nechtěli jsme postavit oltář pro zápalné, obilné ani jiné oběti, protože už máme oltář Jehovy, našeho Boha, který stojí před svatostánkem!“+

30 Když kněz Pinechas, náčelníci a vůdci izraelských rodů* slyšeli, co řekli potomci Rubena, Gada a Manasseho, byli s tím spokojení.+ 31 Pinechas, syn kněze Eleazara, tedy řekl potomkům Rubena, Gada a Manasseho: „Dnes jsme se přesvědčili, že Jehova je stále v našem středu, protože jste Jehovu nezradili. Zachránili jste Izraelity před Jehovovou rukou.“

32 Pinechas, syn kněze Eleazara, a náčelníci pak odešli z gileadské země od Rubenovců a Gadovců a vrátili se do Kanaánu k ostatním Izraelitům a podali jim zprávu. 33 A Izraelity ta zpráva potěšila. Chválili Boha a přestali mluvit o tom, že vytáhnou do boje proti Rubenovcům a Gadovcům, aby zničili jejich zemi.

34 A tak Rubenovci a Gadovci oltář pojmenovali* a řekli: „Je svědkem mezi námi, že Jehova je pravý Bůh.“

23 Uplynulo hodně času od doby, kdy Jehova dopřál Izraeli odpočinek+ od všech okolních nepřátel. Jozue zestárl a byl v pokročilém věku.+ 2 Svolal tedy celý Izrael,+ jeho starší, náčelníky, soudce a vůdce lidu,+ a řekl jim: „Zestárl jsem, jsem v pokročilém věku. 3 Sami jste viděli všechno, co kvůli vám Jehova, váš Bůh, udělal všem těm národům. Byl to Jehova, váš Bůh, kdo za vás bojoval.+ 4 Podívejte, přidělil jsem vašim kmenům losem+ jako dědictví zemi zbývajících národů+ a také všech národů, které jsem vyhladil,+ od Jordánu až k Velkému moři* na západě. 5 To Jehova, váš Bůh, je před vámi vypudil.+ Vyhnal je* kvůli vám a zmocnili jste se jejich země, jak vám Jehova, váš Bůh, slíbil.+

6 A tak buďte velmi odvážní a dodržujte všechno, co je napsáno v knize Mojžíšova zákona,+ a jednejte podle něj. Nikdy se od něj neodchylujte napravo ani nalevo+ 7 a nestýkejte se s národy,+ které mezi vámi ještě zůstávají. Nezmiňujte se o jménech jejich bohů+ ani při nich nepřísahejte, neslužte jim ani se jim neklaňte.+ 8 Ale držte se věrně Jehovy, svého Boha,+ jak jste to až dosud dělali. 9 Jehova před vámi zažene velké a mocné národy.+ Až dodnes před vámi nikdo neobstál.+ 10 Jediný z vás bude pronásledovat tisíc mužů,+ protože za vás bojuje Jehova, váš Bůh,+ jak to slíbil.+ 11 A tak vždy dbejte+ na to, abyste milovali Jehovu, svého Boha.+

12 Kdybyste ho však opustili a přilnuli k lidem z národů, které mezi vámi ještě zůstávají,+ vstupovali s nimi do manželství+ a stýkali se s nimi, 13 rozhodně byste měli vědět, že Jehova, váš Bůh, už před vámi nebude ty národy dál vyhánět.*+ Stanou se vám pastí a léčkou, bičem na zádech a trnem v oku,+ dokud nevymřete z této dobré země, kterou vám dal Jehova, váš Bůh.

14 Brzy zemřu* a vy dobře víte celým srdcem a celou duší,* že neselhal žádný slib ze všech dobrých slibů, které vám dal Jehova, váš Bůh. Všechny se splnily, ani jediný neselhal.+ 15 Ale stejně jako Jehova, váš Bůh, splnil všechny dobré sliby, které vám dal,+ tak na vás Jehova přivede všechno neštěstí, o kterém mluvil.* Jehova, váš Bůh, vás vyhladí z této dobré země, kterou vám dal.+ 16 Když budete porušovat smlouvu Jehovy, svého Boha, kterou máte dodržovat, a budete sloužit jiným bohům a klanět se jim, pak proti vám vzplane Jehovův hněv+ a rychle vymřete z této dobré země, kterou vám dal.“+

24 Jozue pak shromáždil všechny izraelské kmeny do Šekemu. Svolal izraelské starší, náčelníky, soudce a vůdce lidu+ a postavili se tam před pravým Bohem. 2 Jozue řekl všemu lidu: „Toto říká Jehova, Bůh Izraele: ‚Vaši předkové,+ ke kterým patřil Abrahamův a Nachorův otec Terach, žili před dávnou dobou na druhé straně Řeky*+ a sloužili tam jiným bohům.+

3 Po nějaké době jsem vzal vašeho praotce Abrahama+ z druhé strany Řeky, provedl jsem ho celou kananejskou zemí a dal jsem mu mnoho potomků.*+ Dal jsem mu Izáka+ 4 a Izákovi jsem dal Jákoba a Ezaua.+ Ezauovi jsem potom dal do vlastnictví pohoří Seir,+ zatímco Jákob a jeho synové sešli do Egypta.+ 5 Pak jsem poslal Mojžíše a Árona,+ postihl jsem Egypt ranami+ a vyvedl vás z něj. 6 Když jsem vaše předky vedl z Egypta+ a oni došli k Rudému moři, Egypťané se za nimi hnali až k moři s válečnými vozy a jezdci.+ 7 Začali jste k Jehovovi volat o pomoc,+ a tak jsem od vás Egypťany oddělil tmou a způsobil, aby je přikrylo moře.+ Na vlastní oči jste viděli, co jsem v Egyptě udělal.+ Potom jste mnoho let* žili v pustině.+

8 A přivedl jsem vás do země Amorejců, kteří žili na druhé straně* Jordánu. Bojovali proti vám,+ ale vydal jsem vám je do rukou a vyhladil je před vámi, abyste se mohli zmocnit jejich země.+ 9 Potom proti Izraeli bojoval moabský král Balak, Cipporův syn. Zavolal si Baláma, Beorova syna, aby vás proklel.+ 10 Ale já jsem Balámovi nenaslouchal.+ Proto vám opakovaně požehnal+ a já jsem vás osvobodil z jeho rukou.+

11 Potom jste překročili Jordán+ a přišli k Jerichu.+ A jerišští vůdci,* Amorejci, Perizejci, Kananejci, Chetité, Girgašejci, Chivijci a Jebusejci proti vám bojovali, ale vydal jsem vám je do rukou.+ 12 Poslal jsem tedy před vámi pocit beznaděje* a ten je před vámi vyhnal,+ stejně jako dva amorejské krále. Nezpůsobil to váš meč ani luk.+ 13 A tak jsem vám dal zemi, kterou jste získali bez námahy, a města, která jste nepostavili,+ a usadili jste se v nich. Jíte plody vinic a olivových hájů, které jste nevysadili.‘+

14 Proto se bojte Jehovy a služte mu bezúhonně a věrně.*+ Zbavte se bohů, kterým vaši předkové sloužili na druhé straně Řeky a v Egyptě,+ a služte Jehovovi. 15 Pokud vám nepřijde dobré sloužit Jehovovi, rozhodněte se dnes, komu budete sloužit+ – jestli bohům, kterým sloužili vaši předkové na druhé straně Řeky,+ nebo bohům Amorejců, v jejichž zemi žijete.+ Ale já a moje domácnost budeme sloužit Jehovovi.“

16 Lid na to odpověděl: „Je nemyslitelné, abychom opustili Jehovu a sloužili jiným bohům. 17 Byl to Jehova, náš Bůh, kdo nás a naše předky vyvedl z Egypta,+ kde jsme byli v otroctví.+ To on před našima očima provedl ty velké zázraky*+ a chránil nás během celé naší cesty a mezi všemi národy, jejichž územím jsme procházeli.+ 18 Jehova vyhnal všechny národy, které v této zemi žily před námi, včetně Amorejců. Proto i my budeme sloužit Jehovovi, vždyť on je náš Bůh.“

19 Ale Jozue lidu řekl: „Opravdu dokážete Jehovovi sloužit? Je to svatý Bůh,+ je to Bůh, který vyžaduje výlučnou oddanost.+ Nepromine vám vaše provinění* a vaše hříchy.+ 20 Pokud Jehovu opustíte a budete sloužit cizím bohům, obrátí se proti vám a vyhladí vás, i když vám předtím prokazoval dobro.“+

21 Lid Jozuovi odpověděl: „Ne, budeme sloužit Jehovovi!“+ 22 A tak Jozue řekl lidu: „Vy sami jste svědky, že jste se z vlastní vůle rozhodli sloužit Jehovovi.“+ Nato řekli: „Jsme svědky.“

23 „Zbavte se proto cizích bohů, které máte u sebe, a obraťte se celým srdcem k Jehovovi, Bohu Izraele.“ 24 Lid Jozuovi řekl: „Budeme sloužit Jehovovi, našemu Bohu, a jeho budeme poslouchat!“

25 Jozue tedy ten den v Šekemu uzavřel s lidem smlouvu a stanovil jim předpis a nařízení. 26 Potom zapsal tato slova do knihy Božího zákona,+ vzal velký kámen+ a postavil ho pod mohutný strom, který je u Jehovovy svatyně.

27 Pak Jozue všemu lidu řekl: „Podívejte, tento kámen bude svědčit proti nám,+ protože slyšel všechno, co nám Jehova řekl. Ten kámen bude svědčit proti vám, abyste svého Boha nezapřeli.“ 28 S tím Jozue lid propustil a každý odešel ke svému dědictví.+

29 Po těchto událostech Jehovův služebník Jozue, syn Nuna, ve věku 110 let zemřel.+ 30 Pohřbili ho tedy na území, které patřilo k jeho dědictví, v Timnat-serachu,+ který je v hornatém kraji Efrajima severně od hory Gaaš. 31 Izrael sloužil Jehovovi po všechny Jozuovy dny i po všechny dny starších, kteří Jozua přežili a kteří viděli všechno, co Jehova udělal pro Izrael.+

32 Josefovy kosti,+ které Izraelité přinesli z Egypta, byly pohřbeny v Šekemu na kusu pole, který Jákob koupil za 100 kesít* od synů Chamora,+ Šekemova otce.+ Toto pole připadlo jako dědictví Josefovým synům.+

33 Zemřel také Áronův syn Eleazar.+ Pohřbili ho v hornatém kraji Efrajima na pahorku, který patřil jeho synu Pinechasovi.+