RUT

1 V době, kdy zajišťovali právo* soudci,+ nastal v zemi hladomor. A jeden muž vyšel z judského Betléma,+ aby s manželkou a dvěma syny bydlel jako cizinec na území* Moabu.+ 2 Ten muž se jmenoval Elimelek,* jeho manželka se jmenovala Noemi* a jeho dva synové se jmenovali Machlon* a Kiljon.* Byli z Efraty neboli judského Betléma. Přišli do Moabu a usadili se tam.

3 Po nějaké době Elimelek zemřel a jeho manželka Noemi zůstala sama se dvěma syny. 4 Později se ti muži oženili s Moabkami. Jedna se jmenovala Orpa a druhá se jmenovala Rut.+ Zůstali tam asi deset let. 5 Potom zemřeli i Machlon a Kiljon, a Noemi tak zůstala bez svých dvou synů a bez manžela. 6 Když se pak doslechla, že Jehova obrátil svou pozornost ke svému lidu a dal mu jídlo,* vydala se se snachami na cestu, aby se z Moabu vrátila domů.

7 Noemi tedy se svými snachami odešla z místa, kde žila. Cestou zpět do judské země 8 oběma snachám řekla: „Jděte a vraťte se každá do domu své matky. Ať vám Jehova projevuje věrnou lásku,+ jako jste ji vy projevovaly svým manželům, kteří zemřeli, a také mně. 9 Ať Jehova dá,* abyste si obě našly manžela a klidný domov.“*+ Pak je políbila a daly se do usedavého pláče. 10 Stále jí říkaly: „Ne, půjdeme s tebou k tvému lidu.“ 11 Ale Noemi řekla: „Vraťte se, mé dcery. Proč byste měly jít se mnou? Mohla bych ještě porodit syny, kteří by se stali vašimi manžely?+ 12 Vraťte se, mé dcery. Jděte, protože já jsem příliš stará na to, abych se mohla znovu vdát. A i kdybych si snad dnes večer našla manžela a kdybych porodila syny, 13 čekaly byste na ně, dokud nevyrostou? Zůstaly byste kvůli nim do té doby bez manžela? Ne, mé dcery, je mi opravdu hořko, když pomyslím na to, co se vám stalo kvůli tomu, že se Jehova obrátil proti mně.“+

14 Znovu se usedavě rozplakaly. Potom Orpa svou tchyni políbila a odešla. Ale Rut s ní zůstala. 15 Noemi jí proto řekla: „Podívej, tvá ovdovělá švagrová se vrací ke svému lidu a ke svým bohům. Vrať se s ní.“

16 Ale Rut jí odpověděla: „Nenaléhej na mě, abych tě opustila a už tě nedoprovázela. Vždyť kam půjdeš ty, tam půjdu já, a kde strávíš noc ty, tam ji strávím já. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh bude mým Bohem.+ 17 Kde zemřeš ty, tam zemřu já a tam budu také pohřbena. Ať mě Jehova přísně potrestá,* kdyby mě od tebe odloučilo něco jiného než smrt.“

18 Když Noemi viděla, že je Rut pevně rozhodnutá jít s ní, přestala ji přemlouvat. 19 A obě pokračovaly v cestě, dokud nedošly do Betléma.+ Jakmile tam dorazily, nastal v celém městě rozruch. Ženy říkaly: „Není to Noemi?“ 20 Ona jim odpovídala: „Neříkejte mi Noemi.* Říkejte mi Mara,* protože Všemohoucí mi naplnil život hořkostí.+ 21 Když jsem odcházela, měla jsem všechno, ale Jehova způsobil, že se vracím s prázdnýma rukama. Proč byste mi měly říkat Noemi, když se sám Jehova postavil proti mně a sám Všemohoucí mi způsobil neštěstí?“+

22 A tak se Noemi vrátila z Moabu+ a s ní i její snacha, Moabka Rut. Přišly do Betléma na začátku sklizně ječmene.+

2 Noemi měla velmi bohatého příbuzného z manželovy strany, z Elimelekovy rodiny. Jmenoval se Boaz.+

2 Moabka Rut se zeptala Noemi: „Mohla bych prosím jít na pole a paběrkovat+ tam klasy za někým, kdo mi to dovolí?“ Noemi jí řekla: „Jdi, má dcero.“ 3 A tak šla a začala na poli paběrkovat za ženci. Náhodou se dostala na kus pole, který patřil Boazovi+ z Elimelekovy rodiny.+ 4 V té době přišel Boaz z Betléma a řekl žencům: „Ať je Jehova s vámi.“ Odpověděli mu: „Ať ti Jehova požehná.“

5 Pak se Boaz zeptal mladého muže, který dohlížel na žence: „Kdo je ta mladá žena?“ 6 Muž odpověděl: „Ta mladá žena je Moabka,+ která se s Noemi vrátila z Moabu.+ 7 Ptala se: ‚Mohla bych prosím sbírat+ posečené klasy,* které zůstanou za ženci?‘ Přišla hned ráno a byla celou dobu na nohou. Až teď si na chvíli sedla pod přístřešek, aby si odpočinula.“

8 Boaz potom Rut řekl: „Poslyš, má dcero, neodcházej paběrkovat na jiné pole. Nechoď nikam jinam, ale drž se mých mladých žen.+ 9 Sleduj, kde na poli sklízejí, a choď s nimi. Přikázal jsem mladým mužům, aby tě neobtěžovali.* Když dostaneš žízeň, jdi k nádobám a napij se vody, kterou mladí muži načerpali.“

10 Nato padla na kolena, poklonila se až k zemi a řekla mu: „Jak to, že jsem získala tvou přízeň? Jak to, že sis mě všiml, když jsem cizinka?“+ 11 Boaz jí odpověděl: „Podrobně mi vyprávěli, co všechno jsi po smrti manžela udělala pro svou tchyni a jak jsi opustila svého otce a matku i zemi svých příbuzných a odešla k lidu, který jsi předtím neznala.+ 12 Kéž tě Jehova odmění za to, co jsi udělala.+ Kéž dostaneš bohatou odměnu* od Jehovy, Boha Izraele, pod jehož křídla jsi přišla hledat útočiště.“+ 13 Rut na to řekla: „Kéž mám dál tvou přízeň, můj pane. Potěšil jsi mě a mluvil jsi povzbudivě ke své služce,* i když k tvým služkám ani nepatřím.“

14 V době jídla jí Boaz řekl: „Pojď sem, vezmi si chleba a namáčej si ho v octu.“ A tak se posadila vedle ženců. Pak jí Boaz podal pražené obilí a ona jedla, nasytila se a ještě jí něco zbylo. 15 Když vstala, aby šla znovu paběrkovat,+ Boaz svým mladým mužům přikázal: „Nechte ji paběrkovat i mezi posečenými klasy* a nijak jí nebraňte.+ 16 Navíc pro ni vytahujte nějaké klasy z těch, které držíte v ruce, a nechávejte je za sebou, aby je mohla sbírat, a neokřikujte ji.“

17 Rut tedy pokračovala v paběrkování až do večera.+ Když nasbíraný ječmen vymlátila, bylo toho asi jedno efa.* 18 Pak to vzala, vrátila se do města a ukázala své tchyni, co napaběrkovala. Také vyndala jídlo, které jí zbylo,+ když se na poli dosyta najedla, a dala jí ho.

19 Noemi se jí zeptala: „Kde jsi dnes paběrkovala? Kde jsi pracovala? Ať je požehnaný ten, kdo si tě všiml.“+ A tak jí řekla, u koho pracovala: „Ten muž, u kterého jsem dnes pracovala, se jmenuje Boaz.“ 20 Noemi jí na to řekla: „Ať mu požehná Jehova, ten, kdo nepřestal projevovat věrnou lásku živým i mrtvým.“+ A pokračovala: „Ten muž je náš příbuzný.+ Je jedním z našich výkupců.“*+ 21 Moabka Rut pak dodala: „Také mi řekl: ‚Drž se mých mladých lidí, dokud mi nesklidí celou úrodu.‘“+ 22 Noemi tedy své snaše Rut řekla: „Bude pro tebe lepší, má dcero, když budeš pracovat ve společnosti jeho mladých žen, než aby tě na jiném poli někdo obtěžoval.“

23 A tak se Rut držela Boazových mladých žen a paběrkovala, dokud neskončila sklizeň ječmene+ a sklizeň pšenice. A dál bydlela se svou tchyní.+

3 Jednoho dne řekla Noemi své snaše: „Má dcero, neměla bych ti najít domov,*+ aby ses měla dobře? 2 Boaz, s jehož mladými ženami jsi pracovala, je přece náš příbuzný.+ Dnes večer bude na mlatu převívat ječmen. 3 Proto se umyj, natři se vonným olejem, oblékni se* a sejdi k mlatu. Ale neukazuj se mu, dokud se nenají a nenapije. 4 Až půjde spát, všimni si, kam si lehá. Potom jdi k němu, odkryj mu nohy a lehni si u nich. On už ti poví, co máš dělat dál.“

5 Rut odpověděla: „Udělám všechno, co mi říkáš.“ 6 A tak sešla k mlatu a udělala všechno podle pokynů, které od své tchyně dostala. 7 Boaz se mezitím najedl a napil a spokojený si šel lehnout na kraj hromady obilí. Rut potom potichu přišla, odkryla mu nohy a lehla si. 8 O půlnoci se Boaz začal chvět, posadil se a zjistil, že u jeho nohou leží žena. 9 Zeptal se: „Kdo jsi?“ Odpověděla: „Jsem Rut, tvá služka. Přikryj svou služku svým oděvem,* protože jsi výkupce.“+ 10 Řekl jí na to: „Kéž ti Jehova požehná, má dcero. Tentokrát jsi projevila věrnou lásku ještě víc než v prvním případě,+ protože jsi nešla hledat manžela mezi mladými muži, chudými ani bohatými. 11 A teď se neboj, má dcero. Všechno, co říkáš, pro tebe udělám,+ protože celé město* ví, že jsi znamenitá žena. 12 Je sice pravda, že jsem výkupce,+ ale je ještě jeden výkupce, který je bližším příbuzným než já.+ 13 Přenocuj tady, a když tě ráno vykoupí, dobrá. Ať tě vykoupí.+ Ale když tě nebude chtít vykoupit, vykoupím tě já sám, jakože Jehova žije. Zůstaň tady ležet až do rána.“

14 A tak ležela u jeho nohou až do rána a potom vstala ještě před rozedněním, aby ji nikdo neviděl. Boaz jí totiž řekl: „Nikdo by se neměl dozvědět, že na mlat přišla nějaká žena.“ 15 Také řekl: „Vezmi svůj přehoz a nastav ho.“ Když ho nastavila, nasypal jí do něj šest měr* ječmene a pomohl jí to zvednout. Potom odešel do města.

16 Rut se vrátila ke své tchyni a ta se jí zeptala: „Jak to dopadlo,* má dcero?“ A tak jí vyprávěla všechno, co pro ni Boaz udělal. 17 Pak dodala: „Dal mi těchto šest měr ječmene a řekl: ‚Ať se ke své tchyni nevrátíš s prázdnýma rukama.‘“ 18 Noemi nato řekla: „Teď tady počkej, má dcero, než se dozvíš, jak to celé dopadne. Ten muž totiž nebude mít klid, dokud to dnes nedořeší.“

4 Boaz šel k městské bráně+ a posadil se tam. A když kolem procházel výkupce, o kterém předtím mluvil,+ Boaz mu řekl: „Pojď sem a posaď se.“* Přišel tedy k němu a posadil se. 2 Potom Boaz požádal deset městských starších:+ „Posaďte se tady.“ A tak se posadili.

3 Boaz teď řekl výkupci:+ „Noemi, která se vrátila z Moabu,+ musí prodat pole, které patřilo našemu příbuznému Elimelekovi.+ 4 Proto jsem si řekl, že ti to dám vědět a navrhnu ti: ‚Kup ho před očima obyvatel města a starších mého lidu.+ Pokud ho chceš vykoupit, vykup ho. Ale pokud ho nechceš vykoupit, pověz mi to. Jsi totiž první, kdo má výkupní právo, a já jsem hned po tobě.‘“ Odpověděl mu: „Vykoupím ho.“+ 5 Pak Boaz řekl: „V den, kdy koupíš pole od Noemi, koupíš ho i od Moabky Rut, která je vdovou, spolu se závazkem zachovat v tomto dědictví jméno jejího mrtvého manžela.“+ 6 Výkupce na to řekl: „Nemůžu to pole vykoupit, protože bych tím poškodil své vlastní dědictví. Vykup ho pro sebe mým výkupním právem, protože já ho vykoupit nemůžu.“

7 V Izraeli byl v dřívějších dobách zvyk, že se jakákoli dohoda ohledně výkupního práva a převedení tohoto práva potvrzovala takto: Člověk si musel zout sandál+ a dát ho druhé straně. Tak se v Izraeli stvrzovaly dohody.* 8 Když tedy výkupce řekl Boazovi: „Kup ho pro sebe“, zul si sandál. 9 Pak Boaz řekl starším a všem, kdo tam byli: „Jste dnes svědky,+ že od Noemi kupuji všechno, co patřilo Elimelekovi, a všechno, co patřilo Kiljonovi a Machlonovi. 10 A také tím získám za manželku Moabku Rut, vdovu po Machlonovi, abych v jeho dědictví zachoval jeho jméno.+ Mezi jeho příbuznými a lidmi v jeho domovském městě se tak na jméno tohoto mrtvého muže nezapomene. Vy jste toho dnes svědky.“+

11 Nato starší a všichni, kdo byli v městské bráně, řekli: „Jsme svědky! Ať Jehova dá, aby manželka, která vstupuje do tvého domu, byla jako Ráchel a jako Lea, které vystavěly dům Izraele.+ Ať se ti v Efratě+ dobře daří a získáš v Betlémě+ dobré jméno.* 12 Ať ti Jehova skrze tuto mladou ženu dopřeje potomstvo,+ díky kterému bude tvůj dům jako dům Perece,+ kterého Tamar porodila Judovi.“

13 Tak si Boaz vzal Rut a ona se stala jeho manželkou. Jehova jí potom dopřál, aby otěhotněla a porodila syna. 14 Ženy pak řekly Noemi: „Chvála Jehovovi, který tě dnes nenechal bez výkupce. Ať se jméno tohoto chlapce oznamuje v Izraeli! 15 Vrátil ti chuť do života a bude ti ve stáří oporou. Vždyť se narodil tvé snaše, která tě miluje+ a je pro tebe lepší než sedm synů.“ 16 Noemi vzala dítě do náruče a stala se jeho chůvou. 17 Sousedky mu pak daly jméno. Řekly: „Noemi se narodil syn“ a pojmenovaly ho Obed.+ Stal se otcem Jišaie,+ který je otcem Davida.

18 A to je Perecova rodová linie:*+ Perec se stal otcem Checrona,+ 19 Checron se stal otcem Rama, Ram se stal otcem Amminadaba,+ 20 Amminadab+ se stal otcem Nachšona, Nachšon se stal otcem Salmona, 21 Salmon se stal otcem Boaze, Boaz se stal otcem Obeda, 22 Obed se stal otcem Jišaie+ a Jišai se stal otcem Davida.+