DRUHÁ KRÁLOVSKÁ

1 Po Achabově smrti se Moab+ vzbouřil proti Izraeli.

2 Jednoho dne Achazjáš propadl mříží ve střešní místnosti svého domu v Samaří a zranil se. Vyslal tedy posly a řekl jim: „Jděte a zeptejte se Baal-zebuba, boha Ekronu,+ jestli se z toho zranění vyléčím.“+ 3 Ale Jehovův anděl řekl Tišbeanu Elijášovi:*+ „Vstaň, jdi naproti poslům samařského krále a zeptej se jich: ‚To v Izraeli není žádný Bůh, že se jdete ptát Baal-zebuba, boha Ekronu?+ 4 Jehova proto říká: „Z lůžka, na kterém ležíš, už nevstaneš. Zemřeš.“‘“ Elijáš tedy šel.

5 Když se poslové vrátili ke králi, zeptal se jich: „Proč jste se vrátili?“ 6 Odpověděli: „Přišel nám naproti nějaký muž a řekl: ‚Vraťte se ke králi, který vás poslal, a vyřiďte mu: „Jehova říká: ‚To v Izraeli není žádný Bůh, že vysíláš posly, aby se ptali Baal-zebuba, boha Ekronu? Proto z lůžka, na kterém ležíš, už nevstaneš. Zemřeš.‘“‘“+ 7 Král se jich zeptal: „Jak vypadal ten muž, který vám přišel naproti a řekl vám tato slova?“ 8 Odpověděli: „Měl na sobě oděv ze srsti+ a kolem pasu kožený opasek.“+ Král řekl: „To byl Tišbean Elijáš.“

9 Král za ním poslal vojenského velitele s jeho 50 muži. Velitel přišel k Elijášovi, který seděl na vrcholu hory, a řekl mu: „Muži pravého Boha,+ král ti přikazuje: ‚Pojď dolů!‘“ 10 Ale Elijáš mu odpověděl: „Pokud jsem Boží muž, ať z nebe sestoupí oheň+ a pohltí tebe i tvých 50 mužů.“ A z nebe sestoupil oheň a pohltil velitele i jeho 50 mužů.

11 Král za ním tedy poslal dalšího vojenského velitele s jeho 50 muži. Když přišel k Elijášovi, řekl mu: „Muži pravého Boha, toto ti přikazuje král: ‚Okamžitě pojď dolů!‘“ 12 Ale Elijáš jim odpověděl: „Pokud jsem muž pravého Boha, ať z nebe sestoupí oheň a pohltí tebe i tvých 50 mužů.“ A z nebe sestoupil oheň od Boha a pohltil velitele i jeho 50 mužů.

13 Pak za ním král poslal třetího vojenského velitele a jeho 50 mužů. Třetí velitel vyšel nahoru, padl před Elijášem na kolena a začal ho naléhavě prosit: „Muži pravého Boha, považuj prosím můj život i život těchto tvých 50 sluhů za drahocenný. 14 Z nebe sestoupil oheň a pohltil oba předchozí vojenské velitele, každého s jeho 50 muži. Můj život ale prosím považuj za drahocenný.“

15 Jehovův anděl potom Elijášovi řekl: „Jdi s ním, neboj se ho.“ A tak vstal a šel s ním ke králi. 16 Elijáš pak králi oznámil: „Toto říká Jehova: ‚Vyslal jsi posly, aby se ptali Baal-zebuba, boha Ekronu.+ To v Izraeli není žádný Bůh?+ Proč ses neptal jeho? Proto z lůžka, na kterém ležíš, už nevstaneš. Zemřeš.‘“ 17 Král tedy zemřel, tak jak řekl Jehova prostřednictvím Elijáše. A protože neměl syna, stal se po něm králem Jehoram,*+ a to ve druhém roce vlády judského krále Jehorama,+ syna Jehošafata.

18 Ostatní události Achazjášova+ života – to, co udělal – jsou zapsané v kronice izraelských králů.

2 Když se Jehova chystal vzít ve větrné bouři Elijáše+ k nebesům,*+ vyšel Elijáš a Eliša+ z Gilgalu.+ 2 Elijáš řekl Elišovi: „Zůstaň prosím tady, protože Jehova mě poslal do Betelu.“ Eliša ale odpověděl: „Jakože žije Jehova a jakože žiješ ty, neopustím tě.“ A tak šli do Betelu.+ 3 Synové proroků,* kteří v Betelu žili, přišli k Elišovi a zeptali se ho: „Víš, že už nad sebou nebudeš mít svého pána, protože ho dnes od tebe Jehova vezme?“+ Odpověděl: „Vím to. Mlčte.“

4 Pak mu Elijáš řekl: „Elišo, zůstaň prosím tady, protože Jehova mě poslal do Jericha.“+ Eliša ale odpověděl: „Jakože žije Jehova a jakože žiješ ty, neopustím tě.“ A tak šli do Jericha. 5 Synové proroků, kteří v Jerichu žili, přišli k Elišovi a zeptali se ho: „Víš, že už nad sebou nebudeš mít svého pána, protože ho dnes od tebe Jehova vezme?“ Odpověděl: „Vím to. Mlčte.“

6 Pak mu Elijáš řekl: „Zůstaň prosím tady, protože Jehova mě poslal k Jordánu.“ Eliša ale odpověděl: „Jakože žije Jehova a jakože žiješ ty, neopustím tě.“ A tak oba pokračovali v cestě. 7 Padesát mužů ze synů proroků šlo za nimi a zdálky je pozorovali, zatímco ti dva stáli u Jordánu. 8 Potom vzal Elijáš svůj oděv,*+ svinul ho, uhodil jím do vody a ta se rozestoupila. Oba tak přešli po suché zemi.+

9 Když přešli na druhou stranu, Elijáš řekl Elišovi: „Pověz mi, co pro tebe mám udělat, než mě Bůh od tebe vezme.“ Eliša odpověděl: „Ať prosím dostanu dvojitý podíl*+ tvého ducha.“+ 10 Elijáš mu řekl: „Žádáš o obtížnou věc. Pokud mě uvidíš, až mě Bůh od tebe bude brát, dostaneš, o co prosíš. Ale pokud ne, nedostaneš to.“

11 Zatímco spolu šli a povídali si, najednou je od sebe oddělil ohnivý válečný vůz tažený ohnivými koňmi+ a Elijáš vystoupil ve větrné bouři k nebesům.*+ 12 Když to Eliša viděl, zvolal: „Můj otče, můj otče! Válečný vůz Izraele a jeho jezdci!“+ Když mu Elijáš zmizel z dohledu, vzal Eliša svůj oděv a roztrhl ho na dva kusy.+ 13 Potom zvedl oděv,*+ který spadl z Elijáše, vrátil se a zůstal stát na břehu Jordánu. 14 Oděvem,* který z Elijáše spadl, pak uhodil do vody a zvolal: „Kde je Jehova, Elijášův Bůh?“ Když do vody uhodil, ta se rozestoupila a Eliša přešel na druhou stranu.+

15 Zdálky ho viděli synové proroků z Jericha a řekli: „Elijášův duch se usadil na Elišovi.“+ A tak mu šli naproti a poklonili se mu až k zemi. 16 Řekli mu: „Mezi tvými sluhy je 50 schopných mužů. Ať jdou prosím tvého pána hledat. Možná ho Jehovův duch* zvedl a hodil ho na nějakou horu nebo do nějakého údolí.“+ Eliša odpověděl: „Neposílejte je.“ 17 Oni na něj ale naléhali, až mu to bylo nepříjemné, takže nakonec řekl: „Pošlete je.“ Poslali tedy těch 50 mužů a ti ho tři dny hledali, ale nenašli ho. 18 Když se vrátili k Elišovi, který zůstal v Jerichu,+ zeptal se jich: „Neříkal jsem vám, abyste nechodili?“

19 Po nějaké době muži z města řekli Elišovi: „Jak náš pán vidí, město má dobrou polohu.+ Ale je tu špatná voda a země je neúrodná.“* 20 Odpověděl: „Doneste mi novou misku a dejte do ní sůl.“ A tak mu ji donesli. 21 Eliša šel k prameni, hodil do něj sůl+ a prohlásil: „Toto říká Jehova: ‚Uzdravuji tuto vodu. Už nebude působit smrt ani neplodnost.‘“* 22 A ta voda je zdravá až dodnes, tak jak to Eliša řekl.

23 Pak se odtamtud vydal nahoru do Betelu. Když šel po cestě, z města vyšli nějací chlapci a začali se mu pošklebovat.+ Křičeli: „Táhni,* ty holohlavče! Táhni, ty holohlavče!“ 24 Nakonec se otočil, podíval se na ně a proklel je v Jehovově jménu. Nato vyšly z lesa dvě medvědice+ a 42 chlapců roztrhaly.+ 25 Eliša se odtamtud vydal na horu Karmel+ a pak se vrátil do Samaří.

3 V 18. roce vlády judského krále Jehošafata se v Samaří stal králem nad Izraelem Jehoram,+ syn Achaba. Vládl 12 let. 2 Dělal to, co je špatné v Jehovových očích, i když ne v takové míře jako jeho otec a matka. Odstranil totiž Baalův posvátný sloup,* který udělal jeho otec.+ 3 Dopouštěl se ale stejných hříchů, k jakým Jeroboam, syn Nebata, svedl Izrael.+ Neodvrátil se od nich.

4 Moabský král Meša byl chovatelem ovcí a odváděl izraelskému králi jako poplatek 100 000 jehňat a 100 000 neostříhaných beranů. 5 Když ale Achab zemřel,+ moabský král se proti izraelskému králi vzbouřil.+ 6 Král Jehoram proto tehdy vytáhl ze Samaří a shromáždil celý Izrael. 7 Také vzkázal judskému králi Jehošafatovi: „Vzbouřil se proti mně moabský král. Půjdeš se mnou válčit proti Moabu?“ Odpověděl: „Půjdu s tebou.+ Můj lid půjde s tvým lidem a moji koně s tvými koňmi.“+ 8 A zeptal se: „Kudy potáhneme?“ Odpověděl mu: „Přes edomskou pustinu.“

9 Izraelský král pak vytáhl spolu s judským králem a edomským+ králem. Když šli oklikou sedm dnů, došla jim voda pro vojsko i pro zvířata, která měli s sebou. 10 Izraelský král zvolal: „Běda! Jehova povolal tři krále, jen aby je vydal do rukou Moabců!“ 11 Jehošafat se zeptal: „Není tu nějaký Jehovův prorok, prostřednictvím kterého se můžeme zeptat Jehovy?“+ Jeden ze sluhů izraelského krále odpověděl: „Je tu Šafatův syn Eliša,+ který byl Elijášovým služebníkem.“*+ 12 Jehošafat řekl: „Jehova mluví jeho prostřednictvím.“ Izraelský král, Jehošafat a edomský král se tedy za ním vydali.

13 Eliša izraelskému králi řekl: „Proč přicházíš za mnou?*+ Jdi za proroky svého otce a za proroky své matky.“+ Ale izraelský král odpověděl: „Ne, vždyť je to Jehova, kdo tyto tři krále povolal, aby je vydal do rukou Moabců.“ 14 Eliša mu řekl: „Jakože žije Jehova, Bůh vojsk,* kterému sloužím,* kdybych neměl úctu k judskému králi Jehošafatovi,+ nevšímal bych si tě a ani bych se na tebe nepodíval.+ 15 Teď mi přiveďte nějakého hudebníka.“*+ Když hudebník začal hrát, na Elišu zapůsobil Jehovův duch.*+ 16 Oznámil: „Toto říká Jehova: ‚Vykopejte v tomto údolí* spoustu příkopů. 17 Jehova totiž říká: „Nepřijde vítr ani déšť, a přesto se údolí naplní vodou+ a budete pít vy, váš dobytek i ostatní zvířata.“‘ 18 Pro Jehovu to bude maličkost,+ protože vám navíc vydá Moabce do rukou.+ 19 Zničíte všechna opevněná města+ a všechna významná města, pokácíte všechny dobré stromy, ucpete všechny prameny a všechna dobrá pole zaházíte kamením.“+

20 Ráno, v době, kdy se předkládá obilná oběť,+ se od Edomu náhle začala valit voda a naplnila celou zemi.

21 Když se všichni Moabci doslechli, že proti nim ti králové táhnou do boje, svolali všechny bojeschopné muže* a rozestavili se na hranici. 22 Když brzy ráno vstali a slunce zazářilo na vodu, Moabcům na protější straně se zdálo, že je rudá jako krev. 23 Řekli si: „To je krev! Králové se určitě navzájem pobili mečem. Za kořistí,+ Moabe!“ 24 Když Moabci přišli do izraelského tábora, Izraelité se zvedli, začali je pobíjet a zahnali je na útěk.+ Pronásledovali je až do Moabu a cestou je pobíjeli. 25 Jejich města zbořili a všechna dobrá pole zaházeli kamením – každý muž tam hodil kámen. Ucpali všechny prameny+ a pokáceli všechny dobré stromy.+ Nakonec zůstaly stát jen kamenné hradby Kir-charesetu.+ Vojáci s praky město obklíčili a zaútočili na něj.

26 Když moabský král viděl, že je boj ztracený, vzal 700 mužů ozbrojených mečem a snažili se probít k edomskému králi,+ ale nepodařilo se jim to. 27 Král tedy vzal svého prvorozeného syna, který měl vládnout po něm, a na hradbách ho předložil jako zápalnou oběť.+ Proti Izraelitům pak vzplanul velký hněv, takže odtáhli a vrátili se do své země.

4 Manželka jednoho ze synů proroků+ začala volat k Elišovi: „Tvůj sluha, můj manžel, je mrtvý a ty víš, že se vždycky bál Jehovy.+ Teď ale přišel věřitel, aby si obě moje děti vzal za otroky.“ 2 Eliša se jí zeptal: „Co pro tebe můžu udělat? Řekni mi, co máš doma.“ Odpověděla mu: „Tvoje služka nemá doma vůbec nic, jenom džbán oleje.“+ 3 Řekl jí: „Jdi a požádej všechny své sousedy o nádoby, prázdné nádoby. Sežeň jich co nejvíc. 4 Pak se vrať domů, zavři za sebou a svými syny dveře, začni do všech těch nádob nalévat olej a plné dávej stranou.“ 5 A tak od něj odešla.

Zavřela za sebou a svými syny dveře, synové jí podávali nádoby a ona je plnila.+ 6 Když byly nádoby plné, řekla jednomu ze svých synů: „Podej mi další nádobu.“+ Odpověděl jí: „Další nádoby už tady nejsou.“ Tehdy olej přestal téct.+ 7 Šla tedy a pověděla to muži pravého Boha. On jí řekl: „Jdi, prodej olej a splať své dluhy. Ty a tvoji synové pak můžete žít z toho, co zbude.“

8 Jednou šel Eliša do Šunemu.+ Žila tam jistá významná žena a ta ho přemluvila, aby se u ní najedl.+ Kdykoli pak šel kolem, zastavil se tam na jídlo. 9 Po nějaké době řekla svému manželovi: „Vím, že ten, kdo tudy chodívá, je svatý Boží prorok. 10 Prosím, udělejme mu na střeše malou místnost+ a dejme tam lůžko, stůl, židli a svícen. Kdykoli k nám pak přijde, může tam zůstat.“+

11 Jednoho dne Eliša přišel a vstoupil do střešní místnosti, aby si tam lehl. 12 Pak řekl svému sloužícímu Gechazimu:+ „Zavolej tu Šunemanku.“+ Zavolal ji tedy, aby k němu přišla. 13 Eliša mu potom řekl: „Pověz jí prosím: ‚Máš s námi hodně starostí.+ Co pro tebe můžu udělat?+ Mám se za tebe přimluvit u krále nebo u velitele vojska?‘“+ Ona ale odpověděla: „Mezi svým lidem jsem v bezpečí.“ 14 Eliša se pak zeptal: „Co pro ni tedy můžu udělat?“ Gechazi mu odpověděl: „Nemá syna+ a její manžel je starý.“ 15 A tak řekl: „Zavolej ji.“ Gechazi ji zavolal a ona zůstala stát ve dveřích. 16 Eliša jí oznámil: „Příští rok touto dobou budeš chovat syna.“+ Odpověděla: „Ne, můj pane, muži pravého Boha! Nedávej své služce falešné naděje.“

17 Žena ale otěhotněla a příští rok tou dobou porodila syna, tak jak jí Eliša řekl. 18 Chlapec rostl. Jednou šel za svým otcem, který byl venku s ženci. 19 Začal si svému otci stěžovat: „Moje hlava, moje hlava!“ Jeho otec tedy řekl sloužícímu: „Odnes ho k matce.“ 20 A tak ho odnesl k matce. Chlapec jí seděl na klíně a v poledne zemřel.+ 21 Ona pak šla nahoru, položila ho na lůžko muže pravého Boha,+ zavřela za sebou dveře a odešla. 22 Zavolala svého manžela a řekla mu: „Pošli mi prosím jednoho ze sloužících a jednu oslici. Půjdu rychle za mužem pravého Boha a vrátím se.“ 23 Zeptal se jí: „Proč za ním jdeš dnes? Není novoluní+ ani sabat.“ Odpověděla mu: „Neboj se, všechno je v pořádku.“ 24 Osedlala oslici a řekla sloužícímu: „Poháněj ji a nezpomaluj kvůli mně – jen kdybych ti řekla.“

25 A tak se vydala za mužem pravého Boha na horu Karmel. Když ji muž pravého Boha v dálce uviděl, řekl svému sloužícímu Gechazimu: „Podívej, tamhle je ta Šunemanka. 26 Běž jí prosím naproti a zeptej se jí: ‚Daří se ti dobře? Daří se dobře manželovi? Daří se dobře dítěti?‘“ Odpověděla: „Ano, daří.“ 27 Když přišla na horu k muži pravého Boha, chytila se jeho nohou.+ Gechazi k ní přistoupil a chtěl ji odstrčit, ale muž pravého Boha mu řekl: „Nech ji, prožívá velkou bolest* a Jehova mi to zatajil, nepověděl mi to.“ 28 Žena se zeptala: „Prosila jsem snad svého pána o syna? Neříkala jsem ‚Nedávej mi falešné naděje‘?“+

29 Eliša řekl Gechazimu: „Uvaž si oděv k bokům,+ vezmi si moji hůl a jdi. Když někoho potkáš, nezdrav ho, a když někdo pozdraví tebe, neodpovídej mu. Jdi a polož moji hůl chlapci na obličej.“ 30 Chlapcova matka ale řekla: „Jakože žije Jehova a jakože žiješ ty, bez tebe neodejdu.“+ Eliša tedy vstal a šel s ní. 31 Gechazi šel napřed a položil hůl chlapci na obličej, ale ten nejevil žádné známky života.+ A tak se vrátil k Elišovi a řekl mu: „Chlapec se neprobudil.“

32 Když Eliša vešel do domu, chlapec ležel mrtvý na jeho lůžku.+ 33 Vstoupil k němu do místnosti, zavřel za sebou dveře a začal se modlit k Jehovovi.+ 34 Potom si klekl na lůžko a položil se na chlapce. Svá ústa položil na jeho ústa, své oči na jeho oči a své dlaně na jeho dlaně. Zůstal nad ním takto skloněný a chlapcovo tělo se postupně zahřálo.+ 35 Pak se Eliša prošel po domě tam a zpátky, znovu si klekl na lůžko a sklonil se nad chlapcem. Chlapec sedmkrát kýchl a otevřel oči.+ 36 Eliša zavolal Gechaziho a řekl mu: „Zavolej tu Šunemanku.“ A tak ji zavolal. Když přišla, Eliša jí řekl: „Vezmi si svého syna.“+ 37 Vstoupila, padla mu k nohám a poklonila se mu až k zemi. Potom vzala svého syna a odešla.

38 Eliša se vrátil do Gilgalu. V té době byl v zemi hladomor.+ Když před ním seděli synové proroků,+ Eliša řekl svému sloužícímu:+ „Postav na oheň velký hrnec a uvař pro syny proroků něco k jídlu.“ 39 Jeden z nich šel na pole nasbírat sléz. Našel planou tykev, natrhal její plody a naplnil jimi svůj oděv. Pak se vrátil, a aniž by je znal, nakrájel je do hrnce. 40 Později to dali mužům k jídlu, ale oni, jakmile to ochutnali, vykřikli: „Muži pravého Boha, v hrnci je smrt!“ A nemohli jíst dál. 41 Eliša tedy požádal: „Přineste mi mouku.“ Nasypal ji do hrnce a řekl: „Dejte to mužům, ať se najedí.“ A v hrnci už nebylo nic škodlivého.+

42 Z Baal-šališi+ přišel jeden muž a přinesl muži pravého Boha 20 ječných chlebů+ z prvních zralých plodů a vak nového obilí.+ Eliša řekl: „Dej to mužům, ať se najedí.“ 43 Jeho sloužící se ale zeptal: „Jak mám tohle dát stovce mužů?“+ Eliša odpověděl: „Dej jim to, ať se najedí, protože toto říká Jehova: ‚Najedí se a ještě něco zbude.‘“+ 44 Dal jim to tedy, oni se najedli a ještě něco zbylo,+ tak jak Jehova řekl.

5 Naaman, velitel vojska syrského krále, byl významný muž. Jeho pán si ho vážil, protože Jehova dal jeho prostřednictvím Sýrii vítězství.* Byl to silný válečník, ale byl malomocný.* 2 Při jednom ze svých nájezdů Syřané zajali v izraelské zemi dívenku, která se pak stala služkou Naamanovy manželky. 3 Jednou řekla své paní: „Kdyby se tak můj pán vydal za prorokem,+ který je v Samaří! Ten by ho z malomocenství uzdravil.“+ 4 Šel* tedy za svým pánem a pověděl mu, co ta izraelská dívka řekla.

5 Syrský král řekl: „Jdi! Pošlu izraelskému králi dopis.“ A tak se Naaman vydal na cestu a vzal s sebou deset talentů* stříbra, 6 000 kousků zlata a deset oděvů. 6 Izraelskému králi předal dopis, ve kterém stálo: „Spolu s tímto dopisem k tobě posílám svého služebníka Naamana, abys ho uzdravil z malomocenství.“ 7 Jakmile si izraelský král dopis přečetl, roztrhl si oděv a zvolal: „Jsem snad Bůh, abych usmrcoval a oživoval?+ Posílá ke mně tohoto muže a chce, abych ho uzdravil z malomocenství! Podívejte se, jak se snaží vyvolat se mnou spor!“

8 Když se Eliša, muž pravého Boha, doslechl, že si izraelský král roztrhl oděv, vzkázal mu: „Proč sis roztrhl oděv? Ať prosím přijde ke mně, aby poznal, že je v Izraeli prorok.“+ 9 Naaman tedy přišel se svými koňmi a válečnými vozy a zůstal stát u vchodu do Elišova domu. 10 Eliša k němu vyslal posla se vzkazem: „Jdi a sedmkrát+ se umyj v Jordánu.+ Tvé tělo pak bude jako dřív a budeš čistý.“ 11 Naamana to rozčílilo a obrátil se k odchodu se slovy: „Říkal jsem si: ‚Přijde za mnou ven, postaví se tady, bude vzývat jméno Jehovy, svého Boha, a bude nad postiženým místem pohybovat rukou sem a tam – a tak mě z malomocenství uzdraví.‘ 12 Nejsou damašské+ řeky Abana a Parpar lepší než všechny vody v Izraeli? Nemůžu se umýt v nich a být čistý?“ S tím se otočil a rozzlobeně odcházel.

13 Přistoupili k němu ale jeho sluhové a zeptali se ho: „Otče, kdyby ti ten prorok řekl, abys udělal něco náročného, neudělal bys to? Neměl bys ho tedy poslechnout tím spíš, když ti řekl jenom ‚Umyj se, a budeš čistý‘?“ 14 A tak Naaman šel a sedmkrát se ponořil do Jordánu, jak řekl muž pravého Boha.+ Jeho tělo pak bylo znovu jako dřív, jako tělo malého chlapce.+ Byl čistý.+

15 Potom se i s celým svým doprovodem* vrátil k muži pravého Boha,+ předstoupil před něj a řekl: „Teď vím, že na celé zemi není Bůh, jen v Izraeli.+ Prosím, přijmi od svého sluhy dar.“* 16 Eliša ale odpověděl: „Jakože žije Jehova, kterému sloužím,* nepřijmu to.“+ A přestože na něj Naaman naléhal, dar si nevzal. 17 Nakonec Naaman řekl: „Když nic nechceš, dovol prosím, aby si tvůj sluha odvezl z této země tolik půdy, kolik unesou dvě muly. Tvůj sluha už totiž nebude předkládat zápalné ani jiné oběti žádným bohům kromě Jehovy. 18 Kéž ale Jehova tvému sluhovi odpustí tuto věc: Když jde můj pán do Rimmonova domu,* aby se tam klaněl, opírá se o moji ruku, takže se i já musím klanět v Rimmonově domě. Až se tedy budu v Rimmonově domě klanět, kéž to prosím Jehova tvému sluhovi odpustí.“ 19 Eliša mu odpověděl: „Jdi v pokoji.“ Když od něj Naaman odešel a urazil už kus cesty, 20 Gechazi,+ sloužící Eliši, muže pravého Boha,+ si řekl: „Můj pán nechal toho Syřana Naamana+ jen tak odejít a nevzal si od něj, co přinesl. Jakože Jehova žije, poběžím za ním a něco si od něj vezmu.“ 21 A tak se Gechazi rozběhl za Naamanem. Když Naaman viděl, že za ním někdo běží, seskočil ze svého vozu a šel mu naproti. Zeptal se ho: „Je všechno v pořádku?“ 22 Odpověděl: „Ano, je. Posílá mě můj pán a vzkazuje: ‚Právě ke mně z hornatého kraje Efrajima přišli dva mladí muži ze synů proroků. Dej jim prosím talent stříbra a dva oděvy.‘“+ 23 Naaman řekl: „Prosím, vezmi si dva talenty.“ A naléhal na něj.+ Potom zabalil dva talenty stříbra do dvou vaků spolu se dvěma oděvy a dal je dvěma svým sloužícím, aby je před Gechazim nesli.

24 Když dorazil do Ofelu,* vzal si je od nich, uložil je v domě a poslal muže pryč. Potom co odešli, 25 vrátil se ke svému pánovi. Eliša se ho zeptal: „Odkud jdeš, Gechazi?“ Odpověděl mu: „Tvůj sluha nikam nešel.“+ 26 Eliša mu ale řekl: „Nebyl jsem snad v duchu* s tebou, když ten muž seskočil ze svého vozu a šel ti naproti? Myslíš, že je vhodná doba přijímat stříbro, oděvy, olivové háje, vinice, ovce, dobytek nebo sluhy a služky?+ 27 Naamanovo malomocenství+ proto navždy ulpí na tobě a na tvých potomcích.“ A Gechazi od něj odešel malomocný, bílý jako sníh.+

6 Synové proroků+ řekli Elišovi: „Podívej se, místo, kde s tebou bydlíme, je pro nás příliš malé. 2 Dovol nám prosím odejít k Jordánu. Každý odtamtud vezme kládu a postavíme si tam místo k bydlení.“ Odpověděl: „Jděte.“ 3 Jeden z nich se zeptal: „Půjdeš prosím se svými sluhy?“ Řekl na to: „Půjdu.“ 4 Šel tedy s nimi. Když dorazili k Jordánu, začali kácet stromy. 5 Jednomu z nich při kácení stromu spadla hlava sekery do vody. Vykřikl: „Běda, můj pane, byla půjčená!“ 6 Muž pravého Boha se zeptal: „Kam spadla?“ Potom co mu to místo ukázal, Eliša usekl kus dřeva, hodil ho tam a hlava sekery vyplavala. 7 Pak řekl: „Vezmi si ji.“ A tak natáhl ruku a vzal si ji.

8 Proti Izraeli vytáhl do boje syrský král.+ Poradil se se svými sluhy a řekl: „Utáboříme se na tom a tom místě.“ 9 Muž pravého Boha+ ale izraelskému králi vzkázal: „Dej si pozor, abys tamtudy nechodil, protože tam přichází Syřané.“ 10 Izraelský král tedy varoval lidi na místě, na které ho muž pravého Boha upozornil. Eliša varoval krále několikrát* a on se těm místům pokaždé vyhnul.+

11 Krále* Sýrie to rozzuřilo. Svolal své sluhy a nařídil jim: „Mluvte! Kdo z nás je na straně izraelského krále?“ 12 Jeden z nich odpověděl: „Nikdo, můj pane, králi! Je to Eliša, prorok v Izraeli, kdo sděluje izraelskému králi i to, co říkáš ve své ložnici.“+ 13 Král tedy řekl: „Jděte a zjistěte, kde je. Pošlu tam své muže, aby ho zajali.“ Později mu oznámili: „Je v Dotanu.“+ 14 Okamžitě tam poslal velké vojsko s koňmi a válečnými vozy. Přitáhli v noci a obklíčili město.

15 Když služebník* muže pravého Boha brzy ráno vstal a vyšel ven, uviděl, že město je obklíčené vojskem s koňmi a válečnými vozy. Zvolal: „Běda, můj pane! Co budeme dělat?“ 16 Eliša mu ale řekl: „Neboj se.+ Těch, kdo jsou s námi, je víc než těch, kdo jsou s nimi.“+ 17 Pak se začal modlit: „Jehovo, otevři mu prosím oči, aby viděl.“+ Jehova sloužícímu okamžitě otevřel oči a on viděl, že hornatý kraj kolem Eliši je plný ohnivých koní a válečných vozů.+

18 Když se k němu Syřané začali přibližovat, Eliša se k Jehovovi pomodlil: „Prosím, postihni tento národ slepotou.“+ Postihl je tedy slepotou, tak jak Eliša žádal. 19 Eliša jim pak řekl: „To není ta cesta ani to město. Pojďte za mnou a já vás dovedu k muži, kterého hledáte.“ Dovedl je ale do Samaří.+

20 Když přišli do Samaří, Eliša řekl: „Jehovo, otevři jim oči, aby viděli.“ Jehova jim tedy otevřel oči a oni zjistili, že jsou uprostřed Samaří. 21 Když je izraelský král uviděl, zeptal se Eliši: „Mám je pobít? Mám je pobít, můj otče?“ 22 On ale řekl: „Ne. Pobíjíš snad ty, které jsi zajal v boji?* Dej jim chleba a vodu, ať se najedí a napijí,+ a pak ať se vrátí ke svému pánovi.“ 23 A tak pro ně připravil velkou hostinu a oni se najedli a napili. Pak je propustil, aby se vrátili ke svému pánovi. Od té doby už syrští nájezdníci+ do izraelské země nikdy nevpadli.

24 Po nějaké době syrský král Ben-hadad shromáždil celé své vojsko,* vytáhl a oblehl Samaří.+ 25 V Samaří nastal velký hladomor.+ Obléhání trvalo tak dlouho, že cena oslí hlavy+ dosáhla 80 kousků stříbra a čtvrtina kavu* holubího trusu se prodávala za pět kousků stříbra. 26 Když šel izraelský král po hradbách, jedna žena na něj zavolala: „Pomoz nám, můj pane, králi!“ 27 Řekl na to: „Když ti nepomůže Jehova, jak ti můžu pomoct já? Zbylo snad něco na mlatu nebo v lisu na víno či na olej?“ 28 A zeptal se jí: „Co se ti stalo?“ Odpověděla: „Tahle žena mi řekla: ‚Dej sem svého syna. Dnes sníme jeho a mého syna sníme zítra.‘+ 29 Uvařily jsme tedy mého syna a snědly ho.+ Druhý den jsem jí řekla: ‚Dej sem svého syna, sníme ho.‘ Ale ona svého syna schovala.“

30 Jakmile král uslyšel slova té ženy, roztrhl si oděv.+ Když pak šel po hradbách, lidé viděli, že má pod ním* oblečenou pytlovinu. 31 Král potom prohlásil: „Ať mě Bůh přísně potrestá,* pokud dnes Šafatův syn Eliša nepřijde o hlavu!“+

32 Eliša seděl se staršími ve svém domě. Král k němu vyslal napřed posla, ale než ten muž dorazil, Eliša starším řekl: „Víte, že ten vrahův syn+ vyslal posla, aby mi usekl hlavu? Dávejte pozor, a až ten muž přijde, zavřete dveře a držte je, aby se nedostal dovnitř. Za ním už jsou slyšet kroky jeho pána.“ 33 Zatímco s nimi ještě mluvil, posel k němu přišel. Král řekl: „To neštěstí je od Jehovy. Proč mám ještě čekat na Jehovovu pomoc?“

7 Eliša prohlásil: „Naslouchejte Jehovovým slovům. Toto říká Jehova: ‚Zítra asi touto dobou se bude v samařské bráně* prodávat sea* jemné mouky za šekel* a dvě sea ječmene také za šekel.‘“+ 2 Pobočník, kterému král důvěřoval, řekl muži pravého Boha: „I kdyby Jehova otevřel nebeská stavidla, bylo by to možné?“+ Odpověděl mu: „Uvidíš to na vlastní oči,+ ale jíst z toho nebudeš.“+

3 U vchodu do městské brány byli čtyři malomocní.+ Řekli si: „Proč tu sedíme a čekáme na smrt? 4 Pokud se rozhodneme jít do města, kde je hladomor,+ zemřeme. A pokud budeme sedět tady, také zemřeme. Pojďme do tábora Syřanů. Když nás ušetří, budeme žít, ale když nás zabijí, zemřeme.“ 5 A tak za soumraku vstali a vydali se do syrského tábora. Když došli na jeho okraj, zjistili, že tam nikdo není.

6 Jehova totiž způsobil, že v syrském táboře byl slyšet hluk válečných vozů a koní – hluk obrovského vojska.+ Syřané si řekli: „Izraelský král najal chetitské a egyptské krále, aby přitáhli proti nám!“ 7 Okamžitě tedy vstali a za soumraku utekli. Nechali tam své stany, koně, osly a celý tábor, tak jak byl, a utíkali, aby si zachránili život.*

8 Když ti malomocní došli na okraj tábora, vstoupili do jednoho stanu a začali jíst a pít. Vzali odtamtud stříbro, zlato a oděvy a odešli to schovat. Potom se vrátili, vešli do jiného stanu a i odtamtud odnesli věci a schovali je.

9 Pak si ale řekli: „To, co děláme, není správné. Dnešek je dnem dobrých zpráv! Pokud bychom váhali a čekali až do rozednění, zasluhovali bychom trest. Pojďme to oznámit v králově domě.“ 10 A tak šli, zavolali na strážce městské brány a oznámili jim: „Vydali jsme se do tábora Syřanů, ale nikdo tam nebyl – vůbec nikoho jsme neslyšeli. Byli tam jen uvázaní koně a osli a opuštěné stany.“ 11 Strážci brány tu zprávu okamžitě předali do králova domu.

12 Král ještě v noci vstal a pověděl svým sluhům: „Řeknu vám, co mají Syřané v plánu. Vědí, že jsme hladoví,+ a tak odešli z tábora a schovali se na poli. Říkají si: ‚Až vyjdou z města, chytíme je živé a pak do města vstoupíme.‘“+ 13 Jeden z jeho sluhů navrhl: „Ať si několik mužů vezme těch pět koní, kteří ve městě zbyli, a vydají se zjistit, co se stalo. Určitě nedopadnou hůř než ostatní Izraelité, kteří zůstanou ve městě, ani nedopadnou hůř než ti, kteří už zemřeli.“ 14 A tak vzali dva vozy s koňmi a král je poslal do tábora Syřanů s příkazem: „Jeďte se tam podívat!“ 15 Šli za Syřany až k Jordánu. Všude po cestě byly oděvy a jiné věci, které Syřané zahodili, když v panice utíkali. Poslové se vrátili a oznámili to králi.

16 Lidé potom vyšli a vydrancovali tábor Syřanů. A tak jak řekl Jehova, sea jemné mouky se pak prodávalo za šekel a dvě sea ječmene také za šekel.+ 17 Dozorem u brány král pověřil pobočníka, kterému důvěřoval. Lidé ho ale v bráně ušlapali k smrti, tak jak řekl muž pravého Boha, když k němu král přišel. 18 Stalo se přesně to, co řekl muž pravého Boha králi: „Zítra touto dobou se budou v samařské bráně prodávat dvě sea ječmene za šekel a sea jemné mouky také za šekel.“+ 19 Pobočník ale tehdy muži pravého Boha řekl: „I kdyby Jehova otevřel nebeská stavidla, bylo by to možné?“ Eliša mu odpověděl: „Uvidíš to na vlastní oči, ale jíst z toho nebudeš.“ 20 A to se mu také stalo. Lidé ho v bráně ušlapali k smrti.

8 Eliša řekl ženě, jejíhož syna vzkřísil:+ „Vstaň a se svou domácností se přestěhuj do ciziny. Usaď se, kde to bude možné. Jehova totiž oznámil, že v zemi nastane hladomor,+ a ten bude trvat sedm let.“ 2 Žena tedy vstala a udělala, co jí muž pravého Boha řekl. Se svou domácností se na sedm let přestěhovala do filištínské země.+

3 Po sedmi letech se z filištínské země vrátila a šla požádat krále o svůj dům a pole. 4 Král právě mluvil s Gechazim, sloužícím muže pravého Boha. Řekl mu: „Vyprávěj mi prosím o všech těch výjimečných činech, které Eliša vykonal.“+ 5 Zrovna když králi vyprávěl o tom, jak Eliša vzkřísil mrtvého chlapce,+ matka toho chlapce přišla krále požádat o svůj dům a pole.+ Gechazi řekl: „Můj pane, králi, to je ta žena a to je její syn, kterého Eliša vzkřísil.“ 6 Král ženu požádal, aby mu o tom vyprávěla. Potom jí přidělil dvorního úředníka a přikázal mu: „Postarej se, ať dostane zpátky všechno, co jí patří, a celý výnos z jejího pole ode dne, kdy opustila zemi, až dodnes.“

7 Jednou přišel Eliša do Damašku.+ Syrský král Ben-hadad+ byl nemocný, a tak mu oznámili: „Je tady muž pravého Boha.“+ 8 Král řekl Chazaelovi:+ „Vezmi s sebou dar a jdi muži pravého Boha naproti.+ Požádej ho, aby se zeptal Jehovy, jestli se z této nemoci uzdravím.“ 9 Chazael tedy šel Elišovi naproti a vzal s sebou dar – všelijaké dobré věci z Damašku naložené na 40 velbloudech. Přišel, předstoupil před něj a řekl: „Posílá mě k tobě tvůj syn, syrský král Ben-hadad, a ptá se: ‚Uzdravím se z této nemoci?‘“ 10 Eliša odpověděl: „Jdi a řekni mu: ‚Uzdravíš se.‘ Ale Jehova mi ukázal, že zemře.“+ 11 A upřeně se na Chazaela díval, až ho uvedl do rozpaků. Potom se muž pravého Boha rozplakal. 12 Chazael se zeptal: „Proč můj pán pláče?“ Eliša mu odpověděl: „Protože vím, kolik zla způsobíš Izraelitům.+ Jejich opevněná města vypálíš, jejich mladé muže pobiješ mečem, jejich děti rozdrtíš a jejich těhotné ženy rozpářeš.“+ 13 Chazael namítl: „Tvůj sluha je pouhý pes. Jak by mohl udělat něco takového?“ Eliša řekl: „Jehova mi ukázal, že budeš králem nad Sýrií.“+

14 Pak od něj Chazael odešel a vrátil se ke svému pánovi. Ten se ho zeptal: „Co ti Eliša řekl?“ Odpověděl: „Řekl mi, že se uzdravíš.“+ 15 Ale příští den vzal Chazael přikrývku, namočil ji do vody a držel mu ji na obličeji, dokud nezemřel.+ A stal se králem místo něj.+

16 V pátém roce vlády izraelského krále Jehorama,+ syna Achaba, zatímco byl v Judsku králem Jehošafat, se judským králem stal i Jehošafatův syn Jehoram.+ 17 Bylo mu 32 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě osm let. 18 Jednal jako izraelští králové,+ stejně jako ti z Achabova domu.+ Jeho manželkou se totiž stala Achabova dcera.+ Dělal to, co je špatné v Jehovových očích.+ 19 Jehova ale nechtěl Judsko zničit kvůli svému služebníku Davidovi,+ protože mu slíbil, že jemu a jeho synům dá lampu,*+ která nebude nikdy uhašena.

20 Za Jehoramových dnů se proti Judsku vzbouřil Edom+ a dosadil si vlastního krále.+ 21 Jehoram tedy se všemi svými válečnými vozy přitáhl do Cairu. V noci vstal a porazil Edomity, kteří obklíčili jeho a velitele válečných vozů. Vojáci pak utekli domů.* 22 Vzpoura Edomu proti Judsku ale trvá až dodnes. A v té době se vzbouřila i Libna.+

23 Ostatní události Jehoramova života – všechno, co udělal – jsou zapsané v kronice judských králů. 24 Když Jehoram zemřel,* pohřbili ho k jeho předkům ve Městě Davidově.+ Po něm se stal králem jeho syn Achazjáš.+

25 Achazjáš, syn judského krále Jehorama, se stal králem ve 12. roce vlády izraelského krále Jehorama, syna Achaba.+ 26 Achazjášovi bylo 22 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě jeden rok. Jeho matka se jmenovala Atalja+ a byla vnučkou izraelského krále Omriho.+ 27 Jednal jako ti z Achabova domu+ a dělal to, co je špatné v Jehovových očích, stejně jako Achabův dům, protože byl Achabovým příbuzným.+ 28 Achazjáš vytáhl s Achabovým synem Jehoramem k Ramot-gileadu+ do boje proti syrskému králi Chazaelovi, ale Syřané Jehorama zranili.+ 29 Král Jehoram se vrátil do Jezreelu,+ aby se vyléčil ze zranění, která v Ramě* utrpěl, když bojoval proti syrskému králi Chazaelovi.+ Za zraněným* Jehoramem, synem Achaba, se do Jezreelu vydal judský král Achazjáš, syn Jehorama, aby ho tam navštívil.

9 Prorok Eliša zavolal jednoho ze synů proroků a řekl mu: „Uvaž si oděv k bokům, vezmi tuto lahvičku oleje a jdi do Ramot-gileadu.+ 2 Až tam dorazíš, vyhledej Jehua,+ syna Jehošafata, syna Nimšiho. Odveď ho stranou od jeho bratrů a vezmi ho do vnitřní místnosti. 3 Lahvičku oleje mu vylij na hlavu a pověz mu: ‚Toto říká Jehova: „Pomazávám tě za krále nad Izraelem.“‘+ Potom otevři dveře a rychle uteč.“

4 Prorokův sloužící se tedy vydal na cestu do Ramot-gileadu. 5 Když přišel, seděli tam vojenští velitelé. Řekl: „Mám pro tebe zprávu, veliteli.“ Jehu se zeptal: „Pro koho z nás?“ Odpověděl: „Pro tebe, veliteli.“ 6 Jehu tedy vstal a vešel do domu. Sloužící mu na hlavu vylil olej a prohlásil: „Toto říká Jehova, Bůh Izraele: ‚Pomazávám tě za krále nad Jehovovým lidem, nad Izraelem.+ 7 Vyhladíš dům svého pána Achaba. Tak pomstím krev svých proroků a všech ostatních Jehovových služebníků, kteří zemřeli rukou Jezábel.+ 8 Zanikne celý Achabův dům. Vyhladím z něj každého muže* v Izraeli, včetně těch bezmocných a slabých.+ 9 Udělám s Achabovým domem totéž co s domem Jeroboama,+ syna Nebata, a s domem Baaši,+ syna Achijáše. 10 A Jezábel sežerou psi na jezreelské půdě+ a nikdo ji nepohřbí.‘“ Potom sloužící otevřel dveře a utekl.+

11 Když se Jehu vrátil ke sluhům svého pána, zeptali se ho: „Je všechno v pořádku? Proč za tebou přišel ten blázen?“ Odpověděl jim: „Vždyť ho znáte a víte, jak mluví.“ 12 Oni ale řekli: „Nevymlouvej se! Pověz nám pravdu.“ Jehu tedy odpověděl: „To a to mi řekl a potom dodal: ‚Jehova říká: „Pomazávám tě za krále nad Izraelem.“‘“+ 13 Každý z nich hned vzal svůj oděv a položil ho pod něj na schody.+ Potom zatroubili na roh a volali: „Jehu se stal králem!“+ 14 A tak se Jehu,+ syn Jehošafata, syna Nimšiho, spikl proti Jehoramovi.

Král Jehoram byl předtím s celým Izraelem u Ramot-gileadu+ a bránil Izrael před syrským králem Chazaelem.+ 15 Později se ale vrátil do Jezreelu,+ aby se vyléčil ze zranění, která v boji proti syrskému králi Chazaelovi utrpěl.+

Jehu řekl: „Pokud jste na mé straně, postarejte se, aby nikdo neutekl z města a neoznámil to v Jezreelu.“ 16 Potom nastoupil do svého vozu a rozjel se do Jezreelu, kde ležel zraněný Jehoram a kam se vydal judský král Achazjáš, aby Jehorama navštívil. 17 Strážný, který stál na věži v Jezreelu, uviděl blížící se oddíl Jehuových mužů a zvolal: „Vidím nějaký oddíl.“ Jehoram přikázal: „Pošli jim naproti jezdce a ať se jich zeptá: ‚Přijíždíte v míru?‘“ 18 Jezdec přijel k Jehuovi a řekl: „Král se ptá: ‚Přijíždíte v míru?‘“ Ale Jehu odpověděl: „Proč se o to staráš? Zařaď se za mě!“

Strážný potom oznámil: „Posel dojel až k nim, ale nevrací se.“ 19 A tak vyslal druhého jezdce. Když k nim přijel, řekl: „Král se ptá: ‚Přijíždíte v míru?‘“ Ale Jehu odpověděl: „Proč se o to staráš? Zařaď se za mě!“

20 Strážný oznámil: „Dojel až k nim, ale nevrací se. A ta jízda připomíná jízdu Jehua, vnuka Nimšiho. Ten totiž jezdí jako šílenec.“ 21 Jehoram řekl: „Zapřáhněte!“ A tak mu zapřáhli válečný vůz. Izraelský král Jehoram a judský král Achazjáš,+ každý ve svém válečném voze, pak vyjeli Jehuovi naproti. Setkali se s ním na poli Jezreelity Nabota.+

22 Když Jehoram Jehua uviděl, zeptal se ho: „Přijíždíš v míru, Jehu?“ Ale on řekl: „Jak by mohl být mír, když je tu prostituce tvé matky Jezábel+ a její mnohá kouzla?“+ 23 Jehoram okamžitě otočil vůz, dal se na útěk a volal na Achazjáše: „Je to zrada, Achazjáši!“ 24 Jehu vzal luk a střelil Jehorama do zad, takže mu šíp pronikl srdcem a on se ve svém válečném voze zhroutil. 25 Potom Jehu řekl svému pobočníku Bidkarovi: „Zvedni ho a hoď ho na pole Jezreelity Nabota.+ Vzpomeň si – když jsme spolu jeli* za jeho otcem Achabem, Jehova nad ním vynesl tento rozsudek:+ 26 ‚„Včera jsem viděl krev Nabota+ a krev jeho synů,“ říká Jehova, „a rozhodně ti přímo na tomto poli odplatím,“+ říká Jehova.‘ Zvedni ho tedy a hoď ho na to pole, tak jak Jehova řekl.“+

27 Když judský král Achazjáš+ viděl, co se děje, dal se na útěk po cestě vedoucí k zahradnímu domu. (Později ho Jehu pronásledoval a přikázal: „Zabijte i jeho!“ A tak ho zasáhli v jeho voze, když jel ke Guru, který je u Jibleamu.+ Dostal se až do Megidda a tam zemřel. 28 Potom ho jeho sluhové odvezli na voze do Jeruzaléma a pohřbili ho k jeho předkům do jeho hrobu ve Městě Davidově.+ 29 Achazjáš+ se stal králem nad Judou v 11. roce vlády Jehorama, syna Achaba.)

30 Když Jehu přijel do Jezreelu,+ doslechla se o tom Jezábel.+ Nalíčila si oči černou barvou,* upravila si účes a vyhlížela z okna. 31 Potom co Jehu projel branou, Jezábel řekla: „Jak dopadl Zimri, který zavraždil svého pána?“+ 32 Jehu se podíval směrem k oknu a zeptal se: „Kdo je na mé straně? Kdo?“+ Z okna vyhlédli dva nebo tři dvorní úředníci. 33 „Shoďte ji dolů!“ přikázal Jehu. A tak ji shodili a trochu její krve se rozstříklo na zeď a na Jehuovy koně, kteří ji pošlapali. 34 Potom šel dovnitř, a když se najedl a napil, řekl: „Postarejte se prosím o tu prokletou ženu a pohřběte ji. Přece jen to byla dcera krále.“+ 35 Když ji ale přišli pohřbít, nenašli z ní nic než lebku, nohy a ruce.+ 36 Vrátili se, pověděli to Jehuovi a on prohlásil: „Splnilo se to, co řekl Jehova+ prostřednictvím svého služebníka Tišbeana Elijáše: ‚Tělo Jezábel sežerou psi na jezreelské půdě.+ 37 Mrtvola Jezábel bude na jezreelské půdě jako hnůj na poli, aby nikdo nemohl říct: „To je Jezábel.“‘“

10 Achab+ měl v Samaří 70 synů. Jehu proto napsal dopisy a poslal je do Samaří jezreelským knížatům, starším+ a opatrovníkům Achabových dětí.* V dopisech stálo: 2 „Jsou s vámi synové vašeho pána a máte válečné vozy, koně, opevněné město a zbraně. Až vám přijde tento dopis, 3 vyberte ze synů svého pána toho nejlepšího a nejvhodnějšího* a dosaďte ho na trůn jeho otce. Pak bojujte za dům svého pána.“

4 Oni ale dostali velký strach a řekli: „Když před ním neobstáli dva králové,+ jak by se to mohlo podařit nám?“ 5 Správce paláce,* velitel města, starší a opatrovníci tedy Jehuovi vzkázali: „Jsme tvoji sluhové a uděláme všechno, co nám řekneš. Nikoho za krále nedosadíme. Udělej, co považuješ za dobré.“

6 Napsal jim tedy druhý dopis, ve kterém stálo: „Pokud jste na mé straně a jste ochotní mě poslouchat, vezměte hlavy synů svého pána a zítra touto dobou přijďte ke mně do Jezreelu.“

Králových 70 synů vychovávali významní muži města. 7 Jakmile jim dopis došel, vzali těch 70 králových synů a pobili je.+ Jejich hlavy dali do košů a poslali je Jehuovi do Jezreelu. 8 K Jehuovi přišel posel a oznámil mu: „Přinesli hlavy králových synů.“ Řekl na to: „Složte je na dvě hromady u vchodu do městské brány a ať tam zůstanou až do rána.“ 9 Ráno vyšel ven, předstoupil před lid a prohlásil: „Jste nevinní. Já jsem se spikl proti svému pánovi a zabil ho,+ ale kdo pobil ty všechny? 10 Buďte si tedy jistí, že ani jediné Jehovovo slovo, které Jehova pronesl proti Achabovu domu, nezůstane nesplněné.*+ Jehova udělal to, co řekl prostřednictvím svého služebníka Elijáše.“+ 11 Jehu potom pobil všechny, kdo v Jezreelu zůstali z Achabova domu, a také všechny Achabovy významné muže, jeho přátele a jeho kněze.+ Nikoho z nich nenechal naživu.+

12 Pak se vydal do Samaří. Po cestě byl dům, ve kterém pastýři stříhali* ovce. 13 Jehu tam potkal bratry judského krále Achazjáše+ a zeptal se jich: „Kdo jste?“ Odpověděli: „Jsme Achazjášovi bratři a jdeme se zeptat, jak se daří královým synům a synům královny matky.“* 14 Jehu přikázal: „Chyťte je živé!“ Chytili je tedy živé a všech 42 mužů pobili u nádrže,* která byla vedle domu na stříhání ovcí. Ani jednoho z nich nenechal naživu.+

15 Když odtamtud odešel, potkal Jehonadaba,+ syna Rekaba,+ který mu přicházel naproti. Pozdravil ho* a zeptal se: „Je tvé srdce se mnou, tak jako je mé srdce s tvým srdcem?“

Jehonadab odpověděl: „Je.“

„Pokud ano, podej mi ruku.“

A tak mu podal ruku a Jehu ho vytáhl k sobě do vozu. 16 Řekl mu: „Pojeď se mnou a sleduj, jak nesnesu, aby někdo soupeřil s Jehovou.“*+ A nechal ho jet ve svém válečném voze. 17 Když dojel do Samaří, pobil všechny, kdo tam zůstali z Achabova domu. Vyhladil je,+ tak jak řekl Jehova Elijášovi.+

18 Jehu pak shromáždil všechen lid a řekl jim: „Achab udělal pro uctívání Baala málo.+ Jehu toho udělá mnohem víc. 19 Svolejte ke mně všechny Baalovy proroky,+ všechny jeho služebníky a všechny jeho kněze.+ Ať nikdo nechybí, protože pro Baala chystám velkou oběť. Kdo bude chybět, nezůstane naživu.“ Byla to ale past, protože Jehu chtěl Baalovy služebníky vyhladit.

20 Jehu přikázal: „Vyhlaste* slavnostní shromáždění pro Baala.“ Udělali to tedy. 21 Potom Jehu rozeslal posly po celém Izraeli. Přišli všichni Baalovi služebníci, nikdo nechyběl. Vstoupili do Baalova domu*+ a ten se zaplnil od jednoho konce k druhému. 22 Jehu řekl správci šatny: „Přines oděvy pro všechny Baalovy služebníky.“ A tak jim je přinesl. 23 Jehu s Jehonadabem,+ synem Rekaba, pak vstoupil do Baalova domu a Baalovým služebníkům řekl: „Dobře se podívejte a ujistěte se, že tady není nikdo z Jehovových služebníků, jen ti, kdo slouží Baalovi.“ 24 Nakonec začali předkládat zápalné i jiné oběti. Jehu venku rozmístil 80 svých mužů a řekl jim: „Pokud někdo z těch, které jsem vám vydal do rukou, unikne, zaplatíte za jeho život svým životem.“

25 Když skončilo předkládání zápalné oběti, Jehu přikázal strážcům* a pobočníkům: „Jděte dovnitř a pobijte je! Nikoho z nich nenechte uniknout!“+ Strážci a pobočníci je tedy začali pobíjet mečem a jejich mrtvoly vyhazovali ven. Dostali se až do vnitřní svatyně* Baalova domu. 26 Potom z Baalova domu vynesli posvátné sloupy+ a všechny je spálili.+ 27 Strhli Baalův posvátný sloup+ a zbořili Baalův dům+ a udělali z něj veřejné záchody, které tam jsou až dodnes.

28 Tak Jehu odstranil Baala z Izraele. 29 Neodvrátil se ale od hříchů, ke kterým Jeroboam, syn Nebata, svedl Izrael. Nezničil zlatá telata, která byla v Betelu a v Danu.+ 30 Jehova řekl Jehuovi: „Protože jsi jednal dobře a udělal jsi to, co je správné v mých očích, když jsi s Achabovým domem naložil tak, jak jsem rozhodl,+ na izraelském trůnu budou sedět čtyři generace tvých synů.“+ 31 Jehuovi ale nezáleželo na tom, aby zákon Jehovy, Boha Izraele, dodržoval celým srdcem.+ Neodvrátil se od hříchů, ke kterým Jeroboam svedl Izrael.+

32 V té době začal Jehova z izraelského území postupně ukrajovat. Chazael na Izraelity útočil po celém jejich území+ 33 od Jordánu na východ, v celé zemi Gilead (v zemi Gadovců, Rubenovců a Manasseovců)+ od Aroeru, který je u údolí* Arnon, až po Gilead a Bašan.+

34 Ostatní události Jehuova života – všechno, co udělal, a všechny jeho mocné skutky – jsou zapsané v kronice izraelských králů. 35 Když Jehu zemřel,* pohřbili ho v Samaří. Po něm se stal králem jeho syn Jehoachaz.+ 36 Jehu vládl v Samaří nad Izraelem 28 let.

11 Když Achazjášova matka Atalja+ zjistila, že její syn zemřel,+ vyvraždila celý královský rod.*+ 2 Achazjášova sestra Jehošeba, dcera krále Jehorama, ale vzala Achazjášova syna Jehoaše+ a potají ho odnesla* zprostřed králových synů, kteří měli být zabiti. Spolu s jeho kojnou ho schovala do vnitřní ložnice. Podařilo se jim ho před Ataljou ukrýt, takže unikl smrti. 3 Zůstal s ní šest let, schovaný v Jehovově domě, zatímco nad zemí vládla Atalja.

4 V sedmém roce Jehojada poslal pro velitele set, kteří byli nad karijskou osobní stráží a nad palácovou stráží,*+ a zavolal je k sobě do Jehovova domu. Uzavřel s nimi smlouvu, nechal je v Jehovově domě přísahat a potom jim ukázal králova syna.+ 5 Přikázal jim: „Uděláte toto: Až budete mít o sabatu službu, třetina z vás bude pečlivě hlídat králův dům,*+ 6 další třetina bude u brány Základu a zbývající třetina bude u brány za palácovou stráží. Budete se střídat v hlídání domu. 7 Vaše dva oddíly, které o sabatu službu mít neměly, budou pečlivě hlídat Jehovův dům a chránit krále. 8 Obklopte krále ze všech stran, každý se zbraní v ruce. Pokud se někdo pokusí proniknout do vašich řad, zabijete ho. Zůstaňte s králem, ať půjde kamkoli.“*

9 Velitelé set+ udělali přesně to, co jim kněz Jehojada přikázal. Každý vzal své muže – ty, kteří měli o sabatu službu, i ty, kteří ji neměli – a přišli ke knězi Jehojadovi.+ 10 Ten dal velitelům set kopí a kulaté štíty, které patřily králi Davidovi a byly v Jehovově domě. 11 Vojáci palácové stráže,+ každý se zbraní v ruce, se rozestavili od pravé strany domu až k levé straně domu, u oltáře+ a u domu, aby chránili krále ze všech stran. 12 Potom Jehojada vyvedl králova syna+ ven, nasadil mu korunu* a položil na něj svědectví.*+ Když ho prohlásili za krále a pomazali ho, začali tleskat a volat: „Ať žije král!“+

13 Jakmile Atalja zaslechla, jak lidé pobíhají a volají, přišla mezi ně do Jehovova domu+ 14 a uviděla krále, který stál u sloupu, tak jak bylo zvykem.+ Byli tam s ním velitelé a trubači.+ Všechen lid země se radoval a troubil na trubky. Atalja si roztrhla oděv a vykřikla: „Spiknutí! Spiknutí!“ 15 Kněz Jehojada přikázal velitelům set,+ kteří byli nad vojskem: „Vyveďte ji odsud, a pokud někdo půjde za ní, zabijte ho mečem!“ Řekl totiž: „Nezabíjejte ji v Jehovově domě.“ 16 A tak se jí chopili, odvedli ji na místo, kudy koně vstupují do králova domu,+ a tam ji zabili.

17 Potom Jehojada uzavřel smlouvu mezi Jehovou a králem a lidem,+ že budou dál Jehovův lid. Uzavřel také smlouvu mezi králem a lidem.+ 18 Nato se všechen lid země vydal do Baalova domu.* Zbořili jeho oltáře,+ rozdrtili jeho sochy+ a před oltáři zabili Baalova kněze Mattana.+

Kněz Jehojada pak dosadil dozorce nad Jehovovým domem.+ 19 Vzal velitele set,+ karijskou osobní stráž, palácovou stráž+ a všechen lid země a společně doprovodili krále na cestě z Jehovova domu. Branou palácové stráže vešli do králova domu, kde se posadil na královský trůn.+ 20 Všechen lid země se radoval a ve městě nastal klid, protože Atalju u králova domu zabili mečem.

21 Jehoašovi+ bylo sedm let, když se stal králem.+

12 Jehoaš+ se stal králem v sedmém roce Jehuovy vlády+ a vládl v Jeruzalémě 40 let. Jeho matka se jmenovala Cibja a byla z Beer-šeby.+ 2 Po celou dobu, kdy ho poučoval kněz Jehojada, dělal Jehoaš to, co je správné v Jehovových očích. 3 Výšiny+ ale nezmizely. Lid tam dál předkládal oběti a nechával z nich stoupat obětní dým.

4 Jehoaš řekl kněžím: „Vezměte všechny peníze, které se přinášejí do Jehovova domu jako svaté oběti,+ tedy peníze, které každý platí jako daň,+ peníze od těch, kdo složili nějaký slib, a všechny peníze, které se někdo dobrovolně rozhodl přinést do Jehovova domu.+ 5 Kněží je od dárců* osobně převezmou a použijí je na všechny opravy domu, které je potřeba udělat.“*+

6 Když ani do 23. roku vlády krále Jehoaše kněží dům neopravili,+ 7 Jehoaš zavolal kněze Jehojadu+ a ostatní kněze a řekl jim: „Proč neopravujete dům? Už od lidí nevybírejte žádné další peníze, pokud se nepoužijí na opravy domu.“+ 8 Kněží tedy souhlasili, že už nebudou od lidí vybírat žádné další peníze a nebudou mít na starost opravy domu.

9 Kněz Jehojada pak vzal truhlici,+ provrtal do jejího víka otvor a postavil ji u oltáře, napravo z pohledu toho, kdo vchází do Jehovova domu. Kněží, kteří sloužili jako vrátní, do ní dávali všechny peníze přinesené do Jehovova domu.+ 10 Pokaždé když viděli, že je v truhlici hodně peněz, přišel králův tajemník s veleknězem a peníze přinesené do Jehovova domu vybrali* a spočítali.+ 11 Spočítané peníze dávali těm, kdo dohlíželi na práci v Jehovově domě. Ti je zase vypláceli tesařům a dělníkům, kteří na Jehovově domě pracovali,+ 12 a také zedníkům a kameníkům. Kromě toho za ně kupovali trámy a tesané kameny na opravy poškozených částí Jehovova domu a hradili z nich všechny ostatní výdaje, které byly s opravami spojené.

13 Za peníze přinesené do Jehovova domu se ale nevyráběly stříbrné nádrže, kratiknoty, misky, trubky+ ani žádné jiné zlaté nebo stříbrné předměty pro Jehovův dům.+ 14 Peníze dávali těm, kdo dohlíželi na práci, a ti je používali na opravy Jehovova domu. 15 Od mužů, kteří dostávali peníze pro pracovníky, se nevyžadovalo vyúčtování, protože byli důvěryhodní.+ 16 Peníze z obětí za vinu+ a z obětí za hřích se na Jehovův dům nedávaly. Patřily kněžím.+

17 V té době syrský král Chazael+ vytáhl proti Gatu+ a dobyl ho. Potom se rozhodl zaútočit* na Jeruzalém.+ 18 Judský král Jehoaš vzal všechny svaté oběti, které posvětili jeho předkové, judští králové Jehošafat, Jehoram a Achazjáš, a také své svaté oběti a všechno zlato z pokladnic Jehovova domu a králova domu* a poslal to syrskému králi Chazaelovi.+ Ten potom od Jeruzaléma odtáhl.

19 Ostatní události Jehoašova života – všechno, co udělal – jsou zapsané v kronice judských králů. 20 Proti Jehoašovi se spikli jeho sluhové+ a zabili ho u domu Valu,*+ na cestě, která vede do Silly. 21 Zabili ho jeho sluhové Jozakar, syn Šimeat, a Jehozabad, syn Šomera.+ Jehoaše pohřbili k jeho předkům ve Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Amacjáš.+

13 Ve 23. roce vlády judského krále Jehoaše,+ syna Achazjáše,+ se v Samaří stal králem nad Izraelem Jehoachaz, syn Jehua.+ Vládl 17 let. 2 Dělal to, co je špatné v Jehovových očích, a dopouštěl se stejných hříchů, k jakým Jeroboam, syn Nebata, svedl Izrael.+ Neodvrátil se od nich. 3 A tak proti Izraeli vzplanul Jehovův hněv+ a po všechny ty dny je vydával do rukou syrského krále Chazaela+ a do rukou Chazaelova syna Ben-hadada.+

4 Jehoachaz ale prosil Jehovu o přízeň* a Jehova ho vyslyšel, protože viděl, jak syrský král utlačuje Izrael.+ 5 Jehova dal Izraelitům zachránce,+ aby je z rukou Syřanů osvobodil. Izraelité pak znovu žili v míru, tak jako dřív. 6 (Neodvrátili se ale od hříchů Jeroboamova domu, ke kterým Jeroboam svedl Izrael.+ Pokračovali v nich a v Samaří nechali stát posvátný kůl.*+) 7 Jehoachazovi zůstalo z vojska jen 50 jezdců na koních, 10 vozů a 10 000 pěších vojáků. Syrský král totiž jeho vojsko rozdrtil+ – pošlapal ho jako prach na mlatu.+

8 Ostatní události Jehoachazova života – všechno, co udělal, a jeho mocné skutky – jsou zapsané v kronice izraelských králů. 9 Když Jehoachaz zemřel,* pohřbili ho v Samaří.+ Po něm se stal králem jeho syn Jehoaš.

10 Jehoaš,+ syn Jehoachaze, se v Samaří stal králem nad Izraelem ve 37. roce vlády judského krále Jehoaše. Vládl 16 let. 11 Dělal to, co je špatné v Jehovových očích. Neodvrátil se od hříchů, ke kterým Jeroboam, syn Nebata, svedl Izrael.+ Pokračoval v nich.

12 Ostatní události Jehoašova života – všechno, co udělal, jeho mocné skutky a to, jak bojoval proti judskému králi Amacjášovi+ – jsou zapsané v kronice izraelských králů. 13 Když Jehoaš zemřel,* na jeho trůn usedl Jeroboam.*+ Jehoaše pohřbili v Samaří s izraelskými králi.+

14 Když Eliša+ smrtelně onemocněl, přišel k němu izraelský král Jehoaš a rozplakal se nad ním. Naříkal: „Můj otče, můj otče! Válečný vůz Izraele a jeho jezdci!“+ 15 Eliša mu řekl: „Vezmi luk a šípy.“ A tak je vzal. 16 Eliša pokračoval: „Polož ruku na luk.“ Když to král udělal, Eliša položil své ruce na jeho ruce. 17 Pak mu řekl: „Otevři okno na východ.“ Když ho otevřel, Eliša mu nařídil: „Střel!“ A tak vystřelil. Eliša zvolal: „Jehovův šíp vítězství,* šíp vítězství nad* Sýrií! Syřanům způsobíš u Afeku+ drtivou porážku.“

18 Potom řekl: „Vezmi šípy.“ Když je vzal, Eliša izraelskému králi nařídil: „Tluč o zem.“ A tak třikrát udeřil do země a přestal. 19 Muž pravého Boha se na něj rozzlobil a řekl: „Měl jsi do země udeřit pětkrát nebo šestkrát! Pak bys Sýrii porazil úplně. Teď ji ale porazíš jen třikrát.“+

20 Eliša potom zemřel a pohřbili ho. Vždy začátkem roku* přicházeli do země moabští nájezdníci.+ 21 Když nějací Izraelité pohřbívali jednoho muže, zahlédli skupinu nájezdníků, a tak ho rychle hodili do Elišova hrobu a utekli. Jakmile se muž dotkl Elišových kostí, ožil+ a postavil se na nohy.

22 Syrský král Chazael+ utlačoval Izraelity+ po všechny Jehoachazovy dny. 23 Jehova jim ale projevil přízeň a milosrdenství+ a obrátil k nim pozornost kvůli své smlouvě s Abrahamem,+ Izákem+ a Jákobem.+ Nechtěl je zničit a až dodnes je od sebe neodvrhl. 24 Když syrský král Chazael zemřel, stal se po něm králem jeho syn Ben-hadad. 25 Za jeho vlády Jehoachazův syn Jehoaš znovu získal města, která Ben-hadadův otec Chazael vzal ve válce Jehoašovu otci Jehoachazovi. Jehoaš Ben-hadada třikrát porazil+ a ta izraelská města získal zpátky.

14 Ve druhém roce vlády izraelského krále Jehoaše,+ syna Jehoachaze, se stal králem Amacjáš, syn judského krále Jehoaše. 2 Bylo mu 25 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 29 let. Jeho matka se jmenovala Jehoaddin a byla z Jeruzaléma.+ 3 Amacjáš dělal to, co je správné v Jehovových očích, i když ne jako jeho předek David.+ Ve všem jednal jako jeho otec Jehoaš.+ 4 Výšiny ale nezmizely.+ Lid tam dál předkládal oběti a nechával z nich stoupat obětní dým.+ 5 Jakmile měl Amacjáš kralování pevně v rukou, pobil své sluhy, kteří zavraždili krále, jeho otce.+ 6 Syny těch vrahů ale nezabil, v souladu s Jehovovým příkazem zapsaným v knize Mojžíšova zákona: „Otcové by neměli být usmrceni za hříchy svých synů a synové by neměli být usmrceni za hříchy svých otců. Každý by měl být usmrcen za svůj vlastní hřích.“+ 7 Amacjáš pobil 10 000 Edomitů+ v Solném údolí+ a dobyl Selu.+ Nazval ji Jokteel a tak se jmenuje až dodnes.

8 Pak vyslal posly k izraelskému králi Jehoašovi, synovi Jehoachaze, syna Jehua, a vzkázal mu: „Pojď, střetneme se v bitvě.“*+ 9 Izraelský král Jehoaš judskému králi Amacjášovi odpověděl: „Libanonský bodlák vzkázal libanonskému cedru: ‚Dej mému synovi svou dceru za manželku.‘ Šlo ale kolem divoké zvíře, které bylo v Libanonu, a ten bodlák zašláplo. 10 Porazil jsi Edom+ a stouplo ti to do hlavy. Užívej si slávu a zůstaň doma.* Proč bys na sebe přivolával neštěstí? Proč bys měl padnout a strhnout s sebou i Judsko?“ 11 Ale Amacjáš si nedal říct.+

Izraelský král Jehoaš tedy vytáhl a s judským králem Amacjášem se střetl v bitvě u Bet-šemeše+ v Judsku.+ 12 Izrael Judsko porazil a všichni judští vojáci se rozutekli domů.* 13 Izraelský král Jehoaš zajal u Bet-šemeše judského krále Amacjáše, syna Jehoaše, syna Achazjáše. Potom s ním přišel do Jeruzaléma a zbořil jeruzalémské hradby v délce 400 loket,* od Efrajimovy brány+ až k Nárožní bráně.+ 14 Vzal všechno zlato a stříbro a všechny předměty z Jehovova domu a z pokladnic králova domu a vzal také rukojmí. Pak se vrátil do Samaří.

15 Ostatní události Jehoašova života – to, co udělal, jeho mocné skutky a to, jak bojoval proti judskému králi Amacjášovi – jsou zapsané v kronice izraelských králů. 16 Když Jehoaš zemřel,* pohřbili ho v Samaří+ s izraelskými králi. Po něm se stal králem jeho syn Jeroboam.*+

17 Judský král Amacjáš,+ syn Jehoaše, žil po smrti izraelského krále Jehoaše,+ syna Jehoachaze, ještě 15 let.+ 18 Ostatní události Amacjášova života jsou zapsané v kronice judských králů. 19 V Jeruzalémě se proti němu spikli,+ a když utekl do Lakiše, poslali tam za ním muže a ti ho zabili. 20 Přivezli ho zpátky na koních a pohřbili ho k jeho předkům v Jeruzalémě, ve Městě Davidově.+ 21 Místo něj všechen judský lid dosadil za krále jeho syna Azarjáše,*+ kterému bylo 16 let.+ 22 Když král* zemřel,* Azarjáš získal Elat+ zpátky do judských rukou a přestavěl ho.+

23 V 15. roce vlády judského krále Amacjáše, syna Jehoaše, se v Samaří stal králem Jeroboam,+ syn izraelského krále Jehoaše. Vládl 41 let. 24 Dělal to, co je špatné v Jehovových očích. Neodvrátil se od hříchů, ke kterým Jeroboam, syn Nebata, svedl Izrael.+ 25 Obnovil hranici Izraele od Lebo-chamatu*+ až k moři Araby,*+ tak jak Jehova, Bůh Izraele, řekl prostřednictvím svého služebníka Jonáše,+ syna Amittaie, proroka z Gat-cheferu.+ 26 Jehova totiž viděl zoufalou situaci Izraele.+ Nezůstal tam nikdo, kdo by Izraeli pomohl – ani bezmocný nebo slabý. 27 Jehova ale slíbil, že jméno Izraele nevymaže zpod nebes,+ a tak je zachránil prostřednictvím Jeroboama, syna Jehoaše.+

28 Ostatní události Jeroboamova života – všechno, co udělal, jeho mocné skutky, jak bojoval a jak vrátil Damašek+ a Chamat+ do rukou Judska a Izraele – jsou zapsané v kronice izraelských králů. 29 Když Jeroboam zemřel,* pohřbili ho s izraelskými králi. Po něm se stal králem jeho syn Zecharjáš.+

15 Ve 27. roce vlády izraelského krále Jeroboama* se stal králem Azarjáš,*+ syn judského krále Amacjáše.+ 2 Bylo mu 16 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 52 let. Jeho matka se jmenovala Jekolja a byla z Jeruzaléma. 3 Dělal to, co je správné v Jehovových očích, stejně jako jeho otec Amacjáš.+ 4 Výšiny ale nezmizely.+ Lid tam dál předkládal oběti a nechával z nich stoupat obětní dým.+ 5 Jehova krále postihl malomocenstvím+ a on zůstal malomocný až do smrti a bydlel v odděleném domě.+ Jeho syn Jotam+ byl správcem domu* a soudil lid země.+ 6 Ostatní události Azarjášova+ života – všechno, co udělal – jsou zapsané v kronice judských králů. 7 Když Azarjáš zemřel,*+ pohřbili ho k jeho předkům ve Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Jotam.

8 Ve 38. roce vlády judského krále Azarjáše+ se v Samaří stal králem nad Izraelem Zecharjáš,+ syn Jeroboama. Vládl šest měsíců. 9 Dělal to, co je špatné v Jehovových očích, stejně jako jeho předkové. Neodvrátil se od hříchů, ke kterým Jeroboam, syn Nebata, svedl Izrael.+ 10 Potom se proti němu spikl Jabešův syn Šallum a zabil ho+ u Jibleamu.+ Po jeho smrti se stal králem místo něj. 11 Ostatní události Zecharjášova života jsou zapsané v kronice izraelských králů. 12 Tak se splnilo to, co Jehova řekl Jehuovi: „Na izraelském trůnu budou sedět čtyři generace tvých synů.“+ A to se také stalo.

13 Šallum, syn Jabeše, se stal králem ve 39. roce vlády judského krále Uzzijáše.+ Vládl v Samaří jeden měsíc. 14 Potom z Tirci+ do Samaří přitáhl Menachem, syn Gadiho, a Jabešova syna Šalluma+ zabil. Po jeho smrti se stal králem místo něj. 15 Ostatní události Šallumova života, včetně spiknutí, které zosnoval, jsou zapsané v kronice izraelských králů. 16 V té době Menachem vytáhl z Tirci a zaútočil na Tifsach. Zabil všechny ve městě a jeho okolí, protože mu město neotevřelo brány. Menachem ho dobyl a těhotné ženy rozpáral.

17 Menachem, syn Gadiho, se stal králem nad Izraelem ve 39. roce vlády judského krále Azarjáše. Vládl v Samaří deset let. 18 Dělal to, co je špatné v Jehovových očích. Po všechny své dny se neodvrátil od hříchů, ke kterým Jeroboam, syn Nebata, svedl Izrael.+ 19 Do země přitáhl asyrský král Pul.+ Menachem mu dal 1 000 talentů* stříbra, aby mu Pul pomohl upevnit jeho královskou moc.+ 20 Menachem toto stříbro vymohl od Izraelitů.+ Vybral ho od významných, bohatých mužů a za každého dal asyrskému králi 50 šekelů* stříbra. Asyrský král pak ze země odtáhl. 21 Ostatní události Menachemova+ života – všechno, co udělal – jsou zapsané v kronice izraelských králů. 22 Když Menachem zemřel,* stal se po něm králem jeho syn Pekachjáš.

23 Pekachjáš, syn Menachema, se v Samaří stal králem nad Izraelem v 50. roce vlády judského krále Azarjáše. Vládl dva roky. 24 Dělal to, co je špatné v Jehovových očích. Neodvrátil se od hříchů, ke kterým Jeroboam, syn Nebata, svedl Izrael.+ 25 Nakonec se proti němu spikl jeho pobočník Pekach,+ syn Remaljáše, a zabil ho v opevněné věži králova domu v Samaří spolu s Argobem a Arjem. Měl s sebou 50 mužů z Gileadu. Potom co ho zabil, se stal králem místo něj. 26 Ostatní události Pekachjášova života – všechno, co udělal – jsou zapsané v kronice izraelských králů.

27 Pekach,+ syn Remaljáše, se v Samaří stal králem nad Izraelem v 52. roce vlády judského krále Azarjáše. Vládl 20 let. 28 Dělal to, co je špatné v Jehovových očích. Neodvrátil se od hříchů, ke kterým Jeroboam, syn Nebata, svedl Izrael.+ 29 Za dnů izraelského krále Pekacha přitáhl asyrský král Tiglat-pileser,+ dobyl Ijon, Abel-bet-maaku,+ Janoach, Kedeš,+ Chacor, Gilead,+ Galileu a celé území Naftaliho+ a obyvatele odvedl do Asýrie.+ 30 Proti Pekachovi, synovi Remaljáše, pak zosnoval spiknutí Hošea,+ syn Elaha. Zabil ho a ve 20. roce vlády Jotama,+ syna Uzzijáše, se stal králem místo něj. 31 Ostatní události Pekachova života – všechno, co udělal – jsou zapsané v kronice izraelských králů.

32 Ve druhém roce vlády izraelského krále Pekacha, syna Remaljáše, se stal králem Jotam,+ syn judského krále Uzzijáše.+ 33 Bylo mu 25 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 16 let. Jeho matka se jmenovala Jeruša a byla dcerou Cadoka.+ 34 Jotam dělal to, co je správné v Jehovových očích, stejně jako jeho otec Uzzijáš.+ 35 Výšiny ale nezmizely. Lid tam dál předkládal oběti a nechával z nich stoupat obětní dým.+ Právě Jotam postavil horní bránu Jehovova domu.+ 36 Ostatní události Jotamova života – to, co udělal – jsou zapsané v kronice judských králů. 37 V té době začal Jehova posílat proti Judsku syrského krále Recina a také Pekacha,+ syna Remaljáše.+ 38 Když Jotam zemřel,* pohřbili ho k jeho předkům ve Městě Davidově, městě jeho předka. Po něm se stal králem jeho syn Achaz.

16 Achaz,+ syn judského krále Jotama, se stal králem v 17. roce vlády Pekacha, syna Remaljáše. 2 Achazovi bylo 20 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 16 let. Na rozdíl od svého předka Davida nedělal to, co je správné v očích Jehovy, jeho Boha.+ 3 Jednal jako izraelští králové,+ a dokonce obětoval svého syna v ohni*+ podle odporných zvyků národů,+ které Jehova před Izraelity vyhnal. 4 Na výšinách,+ na kopcích a pod každým zeleným stromem+ předkládal oběti a nechával z nich stoupat obětní dým.

5 Proti Achazovi přitáhl syrský král Recin a izraelský král Pekach, syn Remaljáše.+ Oblehli Jeruzalém, ale nedokázali ho dobýt. 6 V té době syrský král Recin vrátil Edomu město Elat+ a vyhnal z něj Židy.* Edomité se v něm usadili a žijí tam až dodnes. 7 Achaz vyslal posly k asyrskému králi Tiglat-pileserovi+ se vzkazem: „Jsem tvůj sluha a tvůj syn. Přitáhni a vysvoboď mě z rukou syrského krále a izraelského krále, kteří na mě zaútočili.“ 8 Achaz vzal stříbro a zlato z Jehovova domu a z pokladnic králova domu* a poslal to asyrskému králi jako úplatek.+ 9 Asyrský král jeho žádosti vyhověl. Přitáhl k Damašku a dobyl ho. Jeho obyvatele odvedl do Kiru+ a Recina zabil.+

10 Král Achaz se pak vydal za asyrským králem Tiglat-pileserem do Damašku. Když uviděl oltář, který tam stál, poslal knězi Urijášovi nákres oltáře se všemi detaily.+ 11 Kněz Urijáš+ pak postavil oltář+ podle toho, co mu král Achaz z Damašku poslal. Dokončil ho ještě před tím, než se odtamtud Achaz vrátil. 12 Když se král z Damašku vrátil a oltář uviděl, přistoupil k němu a předložil na něm oběti.+ 13 Nechal na něm dýmat své zápalné oběti a obilné oběti. Také na něj vylil své tekuté oběti a pokropil ho krví svých obětí společenství. 14 Měděný oltář,+ který byl před Jehovou a stál před domem, mezi novým oltářem a Jehovovým domem, potom přesunul severně od nového oltáře. 15 Knězi Urijášovi+ král Achaz přikázal: „Na velkém oltáři nechávej dýmat ranní zápalnou oběť i večerní obilnou oběť,+ královu zápalnou oběť a jeho obilnou oběť a také zápalné, obilné a tekuté oběti lidu.+ Měl bys ho pokropit krví všech zápalných obětí i krví všech ostatních obětí. Pokud jde o měděný oltář, ještě se rozhodnu, co se s ním stane.“ 16 Kněz Urijáš udělal všechno tak, jak mu král Achaz přikázal.+

17 Achaz navíc rozřezal boky vozíků+ a odstranil z nich nádrže.+ Sundal Moře z měděných býků,+ na kterých stálo, a dal ho na kamenné dláždění.+ 18 A ze strachu z asyrského krále odstranil z Jehovova domu krytou chodbu používanou o sabatu, která byla u domu postavena, i zvláštní vchod pro krále.

19 Ostatní události Achazova života – to, co udělal – jsou zapsané v kronice judských králů.+ 20 Když Achaz zemřel,* pohřbili ho k jeho předkům ve Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Ezekjáš.*+

17 Ve 12. roce vlády judského krále Achaze se v Samaří stal králem nad Izraelem Hošea,+ syn Elaha. Vládl devět let. 2 Dělal to, co je špatné v Jehovových očích, i když ne v takové míře jako izraelští králové, kteří byli před ním. 3 Přitáhl proti němu asyrský král Salmanasar.+ Hošea se stal jeho sluhou a začal mu odvádět poplatky.+ 4 Pak se ale asyrský král dozvěděl, že se proti němu Hošea spikl. Hošea totiž vyslal posly k egyptskému+ králi Soovi a na rozdíl od předchozích let neodvedl asyrskému králi poplatek. Asyrský král ho proto dal spoutat a zavřel ho do vězení.

5 Potom vpadl do celé země, přitáhl k Samaří a tři roky ho obléhal. 6 V devátém roce Hošeovy vlády asyrský král Samaří dobyl+ a Izraelity odvedl+ do Asýrie. Přesídlil je do Chalachu a do Chaboru u řeky Gozan+ a do médských měst.+

7 Stalo se to proto, že Izraelité hřešili proti Jehovovi, svému Bohu, který je vyvedl z Egypta a vysvobodil je z rukou faraona, egyptského krále.+ Uctívali* jiné bohy+ 8 a řídili se zvyky národů, které Jehova před Izraelity vyhnal, a zvyky, které zavedli izraelští králové.

9 Izraelité dělali to, co se jejich Bohu Jehovovi nelíbilo. Ve všech svých městech, od strážních věží po opevněná města,* si stavěli výšiny.+ 10 Na každém vyšším kopci a pod každým zeleným stromem+ si stavěli posvátné sloupy a posvátné kůly.+ 11 Na všech výšinách nechávali stoupat obětní dým stejně jako národy, které před nimi Jehova vyhnal.+ Dělali špatné věci, kterými Jehovu provokovali.

12 Uctívali odporné modly,*+ i když jim Jehova řekl: „Nebudete to dělat.“+ 13 Jehova prostřednictvím všech svých proroků a vizionářů Izrael a Judsko varoval:+ „Odvraťte se od svého špatného jednání!+ Dodržujte má přikázání a nařízení – všechno, co je zapsané v zákoně, který jsem dal vašim předkům a který jsem vám předal prostřednictvím svých proroků.“ 14 Ale nenaslouchali mu a byli stejně zatvrzelí* jako jejich předkové, kteří Jehovovi, svému Bohu, nevěřili.+ 15 Zavrhli jeho ustanovení a smlouvu,+ kterou uzavřel s jejich předky, i jeho připomínky, kterými je varoval.+ Klaněli se bezcenným modlám+ a sami se stali bezcennými.+ Napodobovali okolní národy, i když jim Jehova přikázal, aby to nedělali.+

16 Opustili všechna přikázání Jehovy, svého Boha, udělali si dvě kovové* sochy telat+ a posvátný kůl,+ klaněli se celému nebeskému vojsku+ a sloužili Baalovi.+ 17 Obětovali své syny a své dcery v ohni,*+ věnovali se věštění+ a hledali znamení. Oddávali se tomu,* co je špatné v Jehovových očích, a tím ho provokovali.

18 Jehova se proto na Izrael velmi rozzlobil a odvrhl ho od sebe.+ Nenechal v zemi nikoho kromě kmene Juda.

19 Ani obyvatelé Judska ale nedodržovali přikázání Jehovy, svého Boha,+ a žili podle zvyků, kterými se řídil Izrael.+ 20 Jehova zavrhl celé potomstvo Izraele, pokořoval je a vydával je do rukou nájezdníků, až je od sebe nakonec odvrhl. 21 Když odtrhl Izrael od Davidova domu, dosadili si za krále Jeroboama,+ syna Nebata. Ale Jeroboam odvrátil Izraelity od následování Jehovy a svedl je k velkému hříchu. 22 Izraelité se dopouštěli stejných hříchů jako Jeroboam.+ Neodvrátili se od nich, 23 až je od sebe Jehova nakonec odvrhl, tak jak to říkal prostřednictvím všech svých proroků.+ Izrael byl tedy odveden ze své země do Asýrie,+ kde je až dodnes.

24 Asyrský král pak přivedl lidi z Babylonu, Kuty, Avvy, Chamatu a Sefarvajimu,+ aby v samařských městech bydleli místo Izraelitů. Obsadili tedy Samaří a usídlili se v jeho městech. 25 Když tam začali bydlet, neuctívali* Jehovu. Proto mezi ně Jehova poslal lvy+ a ti některé z nich zabili. 26 Asyrskému králi oznámili: „Národy, které jsi odvedl do vyhnanství a přesídlil do samařských měst, nevědí, jak uctívat Boha té země. Proto mezi ně posílá lvy a ti je zabíjejí, protože nikdo z nich neví, jak má Boha té země uctívat.“

27 Asyrský král přikázal: „Pošlete tam jednoho z kněží, které jste odtamtud odvedli do vyhnanství. Ať se tam vrátí a učí je, jak Boha té země uctívat.“ 28 Jeden z kněží, které ze Samaří odvedli do vyhnanství, se tam tedy vrátil, usadil se v Betelu+ a začal je učit, jak mají uctívat* Jehovu.+

29 Každý národ si ale udělal svého boha* a dal ho do svatyní na výšinách, které postavili obyvatelé Samaří. Každý národ to udělal ve městech, kde bydlel. 30 Babylonští muži si udělali Sukkot-benota, kutští muži si udělali Nergala, chamatští+ muži si udělali Ašimu 31 a Avvané si udělali Nibchaze a Tartaka. Sefarvané spalovali své syny v ohni jako oběť Adrammelekovi a Anammelekovi, bohům Sefarvajimu.+ 32 I když se báli Jehovy, vybírali kněze pro výšiny z obyčejných lidí, aby sloužili v jejich svatyních na výšinách.+ 33 Báli se Jehovy, ale uctívali své vlastní bohy, tak jak to dělaly národy v zemích, ze kterých byli přesídleni.+

34 Dodnes dodržují své dřívější náboženské zvyky. Nikdo z nich neuctívá* Jehovu a nedodržuje jeho nařízení, ustanovení, zákony a přikázání, které Jehova dal synům Jákoba, jemuž změnil jméno na Izrael.+ 35 Když Jehova s Izraelity uzavřel smlouvu,+ přikázal jim: „Nebudete se bát jiných bohů, nebudete se jim klanět, sloužit jim ani jim obětovat.+ 36 Ten, koho se budete bát,+ komu se budete klanět a komu budete obětovat, je Jehova, který vás velkou mocí a vztaženou paží vyvedl z Egypta.+ 37 Budete pečlivě dodržovat předpisy, ustanovení, zákony a přikázání, které pro vás napsal,+ a nebudete se bát jiných bohů. 38 Nezapomenete na smlouvu, kterou jsem s vámi uzavřel,+ a nebudete se bát jiných bohů. 39 Budete se bát Jehovy, svého Boha, protože je to on, kdo vás vysvobodí z rukou všech vašich nepřátel.“

40 Ale tyto národy podle toho nejednaly a dodržovaly své dřívější náboženské zvyky.+ 41 Sice se bály Jehovy,+ ale zároveň uctívaly své vlastní vytesané modly. Jejich synové i jejich vnuci až dodnes jednají stejně jako jejich předkové.

18 Ve třetím roce vlády izraelského krále Hošey,+ syna Elaha, se stal králem Ezekjáš,+ syn judského krále Achaze.+ 2 Bylo mu 25 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 29 let. Jeho matka se jmenovala Abi* a byla dcerou Zecharjáše.+ 3 Ezekjáš dělal to, co je správné v Jehovových očích,+ stejně jako jeho předek David.+ 4 Odstranil výšiny,+ rozbil posvátné sloupy a podetnul posvátný kůl.+ Také rozdrtil měděného hada, kterého udělal Mojžíš.+ Až do té doby totiž před ním Izraelité nechávali stoupat obětní dým a nazývali ho Nechuštan.* 5 Ezekjáš důvěřoval Jehovovi,+ Bohu Izraele. Nikdo z judských králů, kteří byli před ním i po něm, nebyl jako on. 6 Pevně se držel Jehovy.+ Stále ho následoval a řídil se přikázáními, která dal Jehova Mojžíšovi. 7 Jehova byl s ním a on ve všem jednal moudře. Vzbouřil se proti asyrskému králi a odmítl mu sloužit.+ 8 Také dobyl filištínské území+ až po Gazu a její okolí, od strážních věží po opevněná města.*

9 Ve čtvrtém roce vlády krále Ezekjáše, tedy v sedmém roce vlády izraelského krále Hošey,+ syna Elaha, přitáhl asyrský král Salmanasar k Samaří a začal ho obléhat.+ 10 Po necelých třech letech bylo Samaří dobyto.+ Došlo k tomu v šestém roce Ezekjášovy vlády, tedy v devátém roce vlády izraelského krále Hošey. 11 Asyrský král potom Izraelity odvedl+ do Asýrie. Přesídlil je do Chalachu a do Chaboru u řeky Gozan a do médských měst.+ 12 Stalo se to proto, že neposlouchali Jehovu, svého Boha, a porušovali jeho smlouvu – všechno, co přikázal Jehovův služebník Mojžíš.+ Nenaslouchali a nejednali podle toho.

13 Ve 14. roce vlády krále Ezekjáše přitáhl asyrský+ král Senacherib proti všem judským opevněným městům a dobyl je.+ 14 Judský král Ezekjáš potom k asyrskému králi, který byl u Lakiše, vyslal posly se vzkazem: „Udělal jsem chybu. Odtáhni ode mě a já ti dám, co mi nařídíš.“ Asyrský král tedy judskému králi Ezekjášovi nařídil zaplatit 300 talentů* stříbra a 30 talentů zlata. 15 A tak mu Ezekjáš dal všechno stříbro z Jehovova domu a z pokladnic králova domu.*+ 16 Judský král Ezekjáš také z Jehovova chrámu+ odstranil* dveře a zárubně, které předtím potáhl zlatem,+ a dal je asyrskému králi.

17 Asyrský král potom z Lakiše+ do Jeruzaléma poslal za králem Ezekjášem tartana,* rabsarise* a rabšakeho*+ spolu s obrovským vojskem. Přitáhli k Jeruzalému a zastavili se u vodovodu z horního rybníka, u silnice k pradlářovu poli.+ 18 Dali si zavolat krále, ale přišel k nim správce paláce Eljakim,+ syn Chilkijáše, tajemník Šebna+ a zapisovatel Joach, syn Asafa.

19 Rabšake jim řekl: „Vyřiďte Ezekjášovi: ‚Toto říká velký král, král Asýrie: „Na co se spoléháš?+ 20 Prohlašuješ: ‚Mám strategii a dost sil, abych vedl válku.‘ Jsou to ale jen prázdná slova. Komu důvěřuješ, že ses opovážil proti mně vzbouřit?+ 21 Spoléháš se na pomoc Egypta,+ toho nalomeného rákosu? Když se o něj člověk opře, probodne mu dlaň. Tak se faraon, egyptský král, chová k těm, kdo mu důvěřují. 22 A kdybyste mi řekli: ‚Spoléháme se na Jehovu, našeho Boha‘,+ neodstranil snad Ezekjáš jeho výšiny a oltáře+ a neřekl všem v Judsku a Jeruzalémě ‚Budete se klanět před tímto oltářem v Jeruzalémě‘?“‘+ 23 Uzavři s mým pánem, asyrským králem, tuto sázku: Dám ti 2 000 koní, pokud pro ně najdeš dost jezdců.+ 24 Jak bys mohl donutit k ústupu třeba jen toho nejméně významného místodržitele ze sluhů mého pána, když se spoléháš na vozy a jezdce z Egypta? 25 Přitáhl jsem snad zničit toto místo bez Jehovova souhlasu? Sám Jehova mi řekl: ‚Vytáhni proti té zemi a znič ji.‘“

26 Eljakim, syn Chilkijáše, Šebna+ a Joach na to rabšakemu+ řekli: „Mluv prosím se svými sluhy aramejským* jazykem,+ rozumíme mu. Nemluv s námi jazykem Židů, když nás poslouchá lid na hradbách.“+ 27 Ale rabšake jim odpověděl: „Poslal mě snad můj pán jen za tvým pánem a za tebou? Nejsou ta slova určená i mužům na hradbách, kteří s vámi budou jíst své výkaly a pít svou moč?“

28 Potom rabšake jazykem Židů hlasitě zvolal: „Slyšte slova velkého krále, krále Asýrie!+ 29 Toto říká král: ‚Nenechte se Ezekjášem klamat. Nedokáže vás vysvobodit z mých rukou.+ 30 Nedejte se Ezekjášem přesvědčit, abyste důvěřovali Jehovovi. Nevěřte mu, když říká: „Jehova nás určitě zachrání a toto město nepadne do rukou asyrského krále.“+ 31 Nenaslouchejte Ezekjášovi. Asyrský král říká: „Uzavřete se mnou mír a vzdejte se. Každý pak budete jíst plody ze své révy a ze svého fíkovníku a budete pít vodu ze své nádrže,* 32 dokud nepřijdu a nevezmu vás do země podobné té vaší,+ do země obilí a mladého vína, do země chleba a vinic, do země olivovníků a medu. Budete žít, nezemřete. Nenaslouchejte Ezekjášovi. Vždyť vás klame, když říká: ‚Jehova nás zachrání.‘ 33 Vysvobodil některý z bohů národů svou zemi z rukou asyrského krále? 34 Kde jsou bohové Chamatu+ a Arpadu? Kde jsou bohové Sefarvajimu,+ Heny a Ivvy? Vysvobodili z mých rukou Samaří?+ 35 Kdo ze všech těch bohů vysvobodil svou zemi z mých rukou? Jak by tedy mohl Jehova vysvobodit z mých rukou Jeruzalém?“‘“+

36 Ale lid mlčel a neřekl mu na to ani slovo, protože král přikázal: „Neodpovíte mu.“+ 37 Správce paláce Eljakim, syn Chilkijáše, tajemník Šebna a zapisovatel Joach, syn Asafa, potom přišli k Ezekjášovi s roztrženými oděvy a pověděli mu, co řekl rabšake.

19 Když to král Ezekjáš uslyšel, roztrhl si oděv, oblékl se do pytloviny a šel do Jehovova domu.+ 2 Pak poslal správce paláce Eljakima, tajemníka Šebnu a starší kněze, oblečené do pytloviny, za prorokem Izajášem,+ synem Amoce. 3 Vyřídili mu: „Toto říká Ezekjáš: ‚Tento den je dnem tísně, pokárání* a hanby. Jsme jako žena, která má porodit dítě, ale nemá na to sílu.*+ 4 Snad Jehova, tvůj Bůh, uslyší všechna slova rabšakeho, kterého poslal jeho pán, asyrský král, aby se vysmíval živému Bohu.+ Snad s ním Jehova, tvůj Bůh, zúčtuje za slova, která slyšel. Modli se+ tedy za ty, kdo přežili.‘“

5 Když sluhové krále Ezekjáše přišli za Izajášem,+ 6 Izajáš jim řekl: „Vyřiďte svému pánovi: ‚Toto říká Jehova: „Neboj se+ kvůli slovům, která jsi slyšel a kterými mě sloužící asyrského krále uráželi.+ 7 Vnuknu mu myšlenku.* Dostane zprávu, vrátí se do své země a já způsobím, že tam padne mečem.“‘“+

8 Když se rabšake dozvěděl, že asyrský král od Lakiše+ odtáhl, vrátil se k němu. Asyrský král právě bojoval proti Libně.+ 9 Potom se doslechl, že proti němu vytáhl etiopský král Tirhak. A tak znovu vyslal k Ezekjášovi posly+ se slovy: 10 „Vyřiďte judskému králi Ezekjášovi: ‚Nenech se klamat svým Bohem, kterému důvěřuješ. Nevěř mu, když říká: „Jeruzalém nepadne do rukou asyrského krále.“+ 11 Sám jsi slyšel, co asyrští králové udělali všem těm zemím – všechny je zničili.*+ A ty si myslíš, že se zachráníš? 12 Dokázali bohové národů, které zničili moji předkové, zachránit své národy? Kde jsou Gozan, Charan,+ Recef a lid Edenu, který žil v Tel-assaru? 13 Kde je král Chamatu, král Arpadu a král měst Sefarvajim, Hena a Ivva?‘“+

14 Ezekjáš vzal dopisy, které poslové přinesli, a přečetl je. Potom šel do Jehovova domu, rozprostřel je* před Jehovou+ 15 a začal se k Jehovovi modlit:+ „Jehovo, Bože Izraele, který sedíš na trůnu nad* cherubíny,+ jen ty jsi pravý Bůh všech království na zemi.+ Ty jsi udělal nebesa i zemi. 16 Nakloň své ucho, Jehovo, a naslouchej!+ Otevři své oči,+ Jehovo, a podívej se! Naslouchej tomu, co Senacherib vzkázal – tomu, jak se vysmívá živému Bohu. 17 Jehovo, je pravda, že asyrští králové zpustošili národy a jejich země.+ 18 Jejich bohy hodili do ohně, protože to nebyli žádní bohové,+ ale dílo lidských rukou,+ dřevo a kámen. To proto je mohli zničit. 19 Ale ty Jehovo, náš Bože, nás prosím vysvoboď z jeho rukou, aby všechna království na zemi poznala, že jen ty, Jehovo, jsi Bůh.“+

20 Izajáš, syn Amoce, pak Ezekjášovi vzkázal: „Toto říká Jehova, Bůh Izraele: ‚Slyšel jsem, jak ses ke mně modlil+ kvůli asyrskému králi Senacheribovi.+ 21 Jehova proti němu prohlašuje:

„Panenská sionská dcera tebou pohrdá, směje se ti.

Jeruzalémská dcera nad tebou potřásá hlavou.

22 Komu ses vysmíval a koho jsi urážel?+

Proti komu jsi pozvedl hlas+

a na koho jsi pyšně upřel oči?

Byl to Svatý Izraele!+

23 Prostřednictvím svých poslů+ ses vysmíval Jehovovi.+ Řekl jsi:

Pokácím jeho majestátní cedry, jeho nejlepší jalovce.

Vejdu do jeho nejvzdálenějších míst, do jeho nejhlubších lesů.

24 Vykopu studny a budu pít cizí vodu.

Svými chodidly vysuším všechny řeky* Egypta.‘

Teď to uskutečním.+

Z opevněných měst uděláš hromady trosek.+

29 A to pro tebe* bude znamení: Letos budete jíst to, co vyroste samo,* druhý rok budete jíst to, co z toho vzejde,+ ale třetí rok budete sít a sklízet a budete sázet vinice a jíst jejich úrodu.+ 30 Ti z judského domu, kdo zůstanou naživu,+ zakoření a ponesou plody. 31 Vždyť z Jeruzaléma vyjdou ti, kdo zbyli, z hory Sion ti, kdo přežili. Horlivost Jehovy, Boha vojsk, to uskuteční.+

32 Jehova o asyrském králi říká:+

35 Ještě tu noc vyšel Jehovův anděl a pobil v asyrském táboře 185 000 mužů.+ Když lidé brzy ráno vstali, viděli všude samé mrtvoly.+ 36 Asyrský král Senacherib tedy odtáhl. Vrátil se do Ninive+ a zůstal tam.+ 37 A když se klaněl v domě* svého boha Nisroka, jeho synové Adrammelek a Šarecer ho zabili mečem+ a utekli do země Ararat.+ Po něm se stal králem jeho syn Esar-chaddon.+

20 V té době Ezekjáš smrtelně onemocněl.+ Přišel k němu prorok Izajáš, syn Amoce, a oznámil mu: „Toto říká Jehova: ‚Dej pokyny své domácnosti, protože zemřeš. Neuzdravíš se.‘“+ 2 Nato se Ezekjáš otočil tváří ke zdi a začal se k Jehovovi modlit: 3 „Ach Jehovo, vzpomeň si prosím, jak jsem ti věrně a celým* srdcem sloužil a dělal to, co je dobré ve tvých očích.“+ A Ezekjáš se usedavě rozplakal.

4 Izajáš ještě ani nedošel na prostřední nádvoří, když mu Jehova řekl:+ 5 „Vrať se a pověz Ezekjášovi, vůdci mého lidu: ‚Toto říká Jehova, Bůh tvého předka Davida: „Slyšel jsem tvou modlitbu a viděl jsem tvé slzy.+ Uzdravím tě.+ Třetí den vejdeš do Jehovova domu.+ 6 Přidám k tvému životu* 15 let. Vysvobodím tebe i toto město z rukou asyrského krále.+ Budu město bránit kvůli sobě a kvůli svému služebníku Davidovi.“‘“+

7 Izajáš pak řekl: „Přineste koláč lisovaných fíků.“ A tak ho přinesli, položili ho Ezekjášovi na bolák a on se uzdravil.+

8 Ezekjáš se Izajáše zeptal: „Co bude znamením,+ že mě Jehova uzdraví a třetí den vejdu do Jehovova domu?“ 9 Izajáš odpověděl: „To je znamení od Jehovy, že Jehova splní, co řekl: Chceš, aby stín na schodech* postoupil o deset stupňů dopředu, nebo aby se o deset stupňů vrátil?“+ 10 Ezekjáš řekl: „Je snadné, aby stín o deset stupňů postoupil. Ať se tedy o deset stupňů vrátí.“ 11 Prorok Izajáš tedy volal k Jehovovi a on způsobil, že stín, který už sestoupil po Achazových schodech, se o deset stupňů vrátil.+

12 Babylonský král Berodak-baladan, syn Baladana, tehdy poslal Ezekjášovi dopisy a dar. Slyšel totiž, že byl Ezekjáš nemocný.+ 13 Ezekjáš posly přijal* a ukázal jim všechny své poklady+ – stříbro, zlato, balzámový olej a další vzácné oleje, svou zbrojnici a všechno ve svých pokladnicích. Nebylo nic, co by jim ve svém domě* a v celém svém panství neukázal.

14 Pak přišel ke králi Ezekjášovi prorok Izajáš a zeptal se ho: „Co říkali ti muži a odkud byli?“ Ezekjáš odpověděl: „Přišli ze vzdálené země, z Babylonu.“+ 15 Potom se ho zeptal: „Co viděli ve tvém domě?“ Ezekjáš řekl: „Viděli v mém domě všechno. Nebylo nic, co bych jim ve svých pokladnicích neukázal.“

16 Izajáš na to Ezekjášovi řekl: „Naslouchej Jehovovým slovům:+ 17 ‚Přichází dny, kdy všechno, co je ve tvém domě a co tvoji předkové až dodnes nahromadili, bude odneseno do Babylonu.+ Nezůstane nic,‘ říká Jehova. 18 ‚A někteří z tvých potomků budou odvedeni+ a stanou se dvorními úředníky v paláci babylonského krále.‘“+

19 Ezekjáš Izajášovi odpověděl: „Jehovova slova, která jsi mi předal, jsou dobrá.“+ A dodal: „Jsem vděčný, že za mého života* potrvá mír a bezpečí.“*+

20 Ostatní události Ezekjášova života – všechny jeho mocné skutky a to, jak udělal rybník+ a vodovod a přivedl vodu do města+ – jsou zapsané v kronice judských králů. 21 Když Ezekjáš zemřel,*+ stal se po něm králem jeho syn Manasse.+

21 Manassemu+ bylo 12 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 55 let.+ Jeho matka se jmenovala Chefciba. 2 Dělal to, co je špatné v Jehovových očích, podle odporných zvyků národů,+ které Jehova před Izraelity vyhnal.+ 3 Znovu vybudoval výšiny, které jeho otec Ezekjáš zničil.+ Postavil oltáře Baalovi a udělal posvátný kůl,+ stejně jako izraelský král Achab,+ a klaněl se celému nebeskému vojsku a uctíval ho.+ 4 Také postavil oltáře v Jehovově domě,+ o kterém Jehova řekl: „V Jeruzalémě bude přebývat mé jméno.“+ 5 Na dvou nádvořích Jehovova domu+ postavil oltáře celému nebeskému vojsku.+ 6 Obětoval svého syna v ohni,* zabýval se magií, hledal znamení+ a ustanovil spiritistická média a věštce.+ Ve velké míře dělal to, co je špatné v Jehovových očích, a tím ho provokoval.

7 Vytesal modlu v podobě posvátného kůlu+ a dal ji do domu, o kterém Jehova řekl Davidovi a jeho synu Šalomounovi: „V tomto domě a v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů, bude natrvalo přebývat mé jméno.+ 8 Pokud budou Izraelité pečlivě dodržovat všechno, co jsem jim přikázal,+ celý zákon, který jim předal můj služebník Mojžíš, už nikdy nezpůsobím, aby museli odejít ze země, kterou jsem dal jejich předkům.“+ 9 Oni ale neposlouchali. Manasse je sváděl k tomu, aby jednali ještě hůř než národy, které Jehova před Izraelity vyhladil.+

10 Jehova prostřednictvím svých proroků říkal:+ 11 „Protože judský král Manasse prováděl tyto ohavné věci, horší než všichni Amorejci+ před ním,+ a svedl Judsko k hříchu svými odpornými modlami,* 12 Jehova, Bůh Izraele, říká: ‚Přivedu na Jeruzalém a Judsko takové neštěstí,+ že to otřese* každým, kdo o tom uslyší.+ 13 Změřím Jeruzalém stejnou měřicí šňůrou+ jako Samaří+ a stejnou olovnicí* jako Achabův dům.+ Vytřu Jeruzalém do čista, jako se vytírá miska – vytře se a obrátí se dnem vzhůru.+ 14 Ty, kdo zbyli z mého dědictví, opustím+ a vydám je do rukou jejich nepřátel, kteří vydrancují jejich majetek a odvedou je jako svou kořist.+ 15 Dělali totiž to, co je špatné v mých očích, a ode dne, kdy jejich předkové vyšli z Egypta, mě až dodnes provokují.‘“+

16 Kromě toho, že Manasse svedl Judsko k hříchu, takže dělali to, co je špatné v Jehovových očích, prolil takové množství nevinné krve, že zaplavila Jeruzalém od jednoho konce k druhému.+ 17 Ostatní události Manasseho života – co všechno udělal a jaké hříchy spáchal – jsou zapsané v kronice judských králů. 18 Když Manasse zemřel,* pohřbili ho v zahradě jeho domu, v Uzzově zahradě.+ Po něm se stal králem jeho syn Amon.

19 Amonovi+ bylo 22 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě dva roky.+ Jeho matka se jmenovala Mešullemet a byla dcerou Charuce z Jotby. 20 Amon dělal to, co je špatné v Jehovových očích, stejně jako jeho otec Manasse.+ 21 Ve všem jednal jako jeho otec. Uctíval odporné modly, které uctíval jeho otec, a klaněl se jim.+ 22 Opustil Jehovu, Boha svých praotců, a nechodil po Jehovových cestách.+ 23 Nakonec se proti Amonovi spikli jeho sluhové a zabili ho v jeho domě. 24 Lid země ale pobil všechny, kdo se proti králi Amonovi spikli, a dosadil místo něj za krále jeho syna Josijáše.+ 25 Ostatní události Amonova života – to, co udělal – jsou zapsané v kronice judských králů. 26 Amona pohřbili do jeho hrobu v Uzzově zahradě.+ Po něm se stal králem jeho syn Josijáš.+

22 Josijášovi+ bylo osm let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 31 let.+ Jeho matka se jmenovala Jedida a byla dcerou Adajáše z Bockatu.+ 2 Josijáš dělal to, co je správné v Jehovových očích. Ve všem jednal jako jeho předek David+ a neodbočil od toho napravo ani nalevo.

3 V 18. roce své vlády poslal král Josijáš tajemníka Šafana, syna Acaljáše, syna Mešullama, do Jehovova domu.+ Řekl mu: 4 „Jdi za veleknězem Chilkijášem.+ Ať shromáždí všechny peníze přinesené do Jehovova domu,+ které vrátní vybrali od lidí.+ 5 Ať je dají mužům, kteří dohlíží na práci v Jehovově domě. Oni je pak předají těm, kdo budou pracovat na opravách poškozených částí* Jehovova domu,+ 6 tedy řemeslníkům, dělníkům a zedníkům. Za tyto peníze budou nakupovat trámy a tesané kameny na opravy domu.+ 7 Nemělo by se od nich ale vyžadovat vyúčtování, protože jsou důvěryhodní.“+

8 Za nějakou dobu řekl velekněz Chilkijáš tajemníku Šafanovi:+ „Našel jsem v Jehovově domě knihu Zákona.“+ Knihu Šafanovi dal a on ji začal číst.+ 9 Tajemník Šafan pak přišel ke králi a oznámil mu: „Tvoji sluhové shromáždili peníze, které byly v Jehovově domě, a dali je těm, kdo v domě dohlíží na práci.“+ 10 Tajemník Šafan potom králi řekl: „Kněz Chilkijáš mi dal tuto knihu.“+ A začal ji králi číst.

11 Když král slyšel slova knihy Zákona, roztrhl si oděv.+ 12 Potom přikázal knězi Chilkijášovi, Šafanovu synu Achikamovi,+ Mikajášovu synu Akborovi, tajemníku Šafanovi a královu sluhovi Asajášovi: 13 „Jděte se za mě, za lid a za celé Judsko zeptat Jehovy na slova této knihy, která se našla. Jehovův vztek, který proti nám vzplanul, je velký,+ protože naši předkové neposlouchali slova této knihy a nedodržovali to, co je o nás napsáno.“

14 Kněz Chilkijáš, Achikam, Akbor, Šafan a Asajáš tedy šli za prorokyní+ Chuldou, která bydlela v Jeruzalémě ve Druhé čtvrti a jejíž manžel Šallum, syn Tikvy, syna Charchase, měl na starost oděvy. Promluvili si s ní+ 15 a ona jim řekla: „Toto říká Jehova, Bůh Izraele: ‚Vyřiďte muži, který vás ke mně poslal: 16 „Jehova říká: ‚Přivedu na toto místo a jeho obyvatele neštěstí – všechno, co je napsané v knize, kterou četl judský král.+ 17 Protože mě opustili a nechávají stoupat obětní dým před jinými bohy+ a provokují mě všemi svými skutky,+ vzplane proti tomuto místu můj vztek a nebude uhašen.‘“+ 18 Judskému králi, který vás poslal, abyste se dotazovali Jehovy, ale vyřiďte: „Toto říká Jehova, Bůh Izraele, o slovech, která jsi slyšel: 19 ‚Protože bylo tvé srdce vnímavé* a pokořil ses+ před Jehovou, když jsi slyšel, co jsem prohlásil o tomto místě a jeho obyvatelích – že je postihne kletba a lidé se kvůli nim zděsí – a protože sis roztrhl oděv+ a plakal přede mnou, slyšel jsem tě, říká Jehova. 20 Připojím tě k tvým předkům* a budeš v pokoji pohřben do svého hrobu. Tvé oči neuvidí všechno to neštěstí, které přivedu na toto místo.‘“‘“ S touto odpovědí se pak vrátili ke králi.

23 Král dal shromáždit všechny judské a jeruzalémské starší.+ 2 Potom šel do Jehovova domu a s ním všichni judští muži, obyvatelé Jeruzaléma, kněží a proroci – všichni lidé, od nejmladších po nejstarší. Král jim přečetl celou knihu+ smlouvy,+ která se našla v Jehovově domě.+ 3 Pak se postavil ke sloupu a uzavřel* před Jehovou smlouvu,+ že bude Jehovu následovat a dodržovat jeho přikázání, připomínky a nařízení celým srdcem a celou duší* a že se bude řídit slovy této smlouvy zapsanými v knize. A všechen lid se ke smlouvě připojil.+

4 Král potom přikázal veleknězi Chilkijášovi,+ ostatním kněžím a vrátným, aby z Jehovova chrámu vynesli všechny předměty udělané pro Baala, pro posvátný kůl+ a pro celé nebeské vojsko. Spálil je za Jeruzalémem na kidronských terasách a popel odnesl do Betelu.+ 5 Vyhnal kněze cizích bohů, které dosadili judští králové, aby nechávali stoupat obětní dým na výšinách v judských městech a v okolí Jeruzaléma. Vyhnal i ty, kdo nechávali stoupat obětní dým před Baalem, sluncem, měsícem, souhvězdími zvěrokruhu a celým nebeským vojskem.+ 6 Posvátný kůl,+ který byl v Jehovově domě, vynesl za Jeruzalém do údolí Kidron. Tam ho spálil,+ rozdrtil na prach a ten rozsypal na hroby obyčejných lidí.+ 7 V Jehovově domě také zbořil domy chrámových prostitutů,+ kde ženy tkaly stany, které sloužily jako svatyně pro uctívání posvátného kůlu.

8 Potom přivedl všechny kněze z judských měst a znesvětil výšiny, kde kněží nechávali stoupat obětní dým, od Geby+ po Beer-šebu.+ Zničil výšiny, které byly u vchodu do brány velitele města Jozua, nalevo z pohledu toho, kdo do městské brány vcházel. 9 Kněží výšin nesměli sloužit u Jehovova oltáře v Jeruzalémě,+ ale mohli jíst nekvašené chleby se svými bratry. 10 Král také znesvětil Tofet+ v údolí Hinnomových synů,*+ aby nikdo nemohl svého syna nebo svou dceru obětovat v ohni* Molekovi.+ 11 Zakázal, aby do Jehovova domu přiváděli koně, které judští králové zasvětili* slunci (přiváděli je přes místnost* dvorního úředníka Natan-meleka, která byla v krytém sloupořadí). Vozy zasvěcené slunci+ spálil v ohni. 12 Zbořil oltáře, které judští králové postavili na střeše+ Achazovy horní místnosti, a také oltáře, které postavil Manasse na dvou nádvořích Jehovova domu.+ Rozdrtil je a prach rozptýlil v údolí Kidron. 13 Znesvětil výšiny před Jeruzalémem, které byly jižně* od hory Zkázy* a které izraelský král Šalomoun postavil pro Aštoret, ohavnou bohyni Sidonců, pro Kemoše, ohavného boha Moabců, a pro Milkoma,+ odporného boha Ammonitů.+ 14 Rozbil posvátné sloupy, podetnul posvátné kůly+ a místa, kde stály, naplnil lidskými kostmi. 15 Zbořil oltář v Betelu – výšinu, kterou udělal Jeroboam, syn Nebata, a prostřednictvím které svedl Izrael k hříchu.+ Když to udělal, výšinu spálil a rozdrtil na prach a spálil i posvátný kůl.+

16 Potom se Josijáš rozhlédl a uviděl na hoře hroby. Nechal z nich vzít kosti, spálil je na oltáři a tak ho znesvětil. Stalo se to, co řekl Jehova prostřednictvím muže pravého Boha, který to předpověděl.+ 17 Josijáš se pak zeptal: „Co je to tam za náhrobní kámen?“ Muži z města mu odpověděli: „To je hrob muže pravého Boha z Judska,+ který předpověděl to, co jsi udělal s oltářem v Betelu.“ 18 Král řekl: „Ať odpočívá a nikdo nehýbe s jeho kostmi.“ A tak jeho kosti, stejně jako kosti proroka, který přišel ze Samaří, nechali na místě.+

19 Josijáš také odstranil všechny svatyně na výšinách, které v samařských městech+ postavili izraelští králové a tak provokovali Boha. Udělal s nimi totéž, co udělal v Betelu.+ 20 Všechny kněze výšin, kteří tam byli, obětoval na oltářích a pálil na nich lidské kosti.+ Potom se vrátil do Jeruzaléma.

21 Král přikázal všemu lidu: „Slavte Pesach+ pro Jehovu, svého Boha, jak se píše v této knize smlouvy.“+ 22 Takový Pesach se neslavil od doby soudců, kteří soudili Izrael, ani po všechny dny izraelských a judských králů.+ 23 Až v 18. roce vlády krále Josijáše se v Jeruzalémě slavil takový Pesach pro Jehovu.

24 Josijáš také odstranil spiritistická média, věštce,+ sošky terafim,*+ odporné modly* a všechny ohavné věci, které se objevily v judské zemi a v Jeruzalémě. Naplnil tak slova Zákona+ zapsaná v knize, kterou kněz Chilkijáš našel v Jehovově domě.+ 25 Před Josijášem ani po něm nebyl žádný král, který by se tak jako on vrátil k Jehovovi celým srdcem, celou duší*+ a celou silou, v souladu s celým Mojžíšovým zákonem.

26 Přesto Jehova neupustil od svého prudkého hněvu, který vzplanul proti Judsku kvůli všem pobuřujícím věcem, kterými ho Manasse provokoval.+ 27 Jehova prohlásil: „I Judsko od sebe odvrhnu,+ stejně jako jsem odvrhl Izrael.+ Zavrhnu Jeruzalém, město, které jsem vyvolil, a dům, o kterém jsem řekl: ‚Bude tam přebývat mé jméno.‘“+

28 Ostatní události Josijášova života – všechno, co udělal – jsou zapsané v kronice judských králů. 29 Za jeho dnů táhl egyptský král, faraon Neko, na pomoc asyrskému králi k Eufratu. Král Josijáš proti němu vytáhl, ale když ho Neko u Megidda+ uviděl, zabil ho.+ 30 Královi sluhové tedy odvezli jeho tělo na voze z Megidda do Jeruzaléma a pohřbili ho do jeho hrobu. Potom vzal lid země Josijášova syna Jehoachaze a pomazal ho za krále místo jeho otce.+

31 Jehoachazovi+ bylo 23 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě tři měsíce. Jeho matka se jmenovala Chamutal+ a byla dcerou Jeremjáše z Libny. 32 Jehoachaz dělal to, co je špatné v Jehovových očích, přesně jako jeho předkové.+ 33 Faraon Neko+ ho uvěznil v Rible+ v chamatské zemi, aby nemohl vládnout v Jeruzalémě, a nařídil, aby země zaplatila 100 talentů* stříbra a jeden talent zlata.+ 34 Místo Josijáše pak faraon Neko dosadil za krále jeho syna Eljakima a změnil mu jméno na Jehojakim. Jehoachaze odvedl do Egypta,+ kde časem zemřel.+ 35 Jehojakim dal faraonovi stříbro a zlato, které žádal. Aby mu ale mohl dát tolik stříbra, musel na zemi uvalit daň. Od každého z lidu vymohl určené množství stříbra a zlata, aby to mohl dát faraonu Nekovi.

36 Jehojakimovi+ bylo 25 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 11 let.+ Jeho matka se jmenovala Zebida a byla dcerou Pedajáše z Rumy. 37 Dělal to, co je špatné v Jehovových očích,+ přesně jako jeho předkové.+

24 Za Jehojakimových dnů přitáhl babylonský král Nebukadnecar+ a Jehojakim se na tři roky stal jeho sluhou. Pak se ale proti němu vzbouřil. 2 Jehova začal proti Jehojakimovi posílat chaldejské,+ syrské, moabské a ammonské nájezdníky. Posílal je proti Judsku, aby ho zničil, tak jak Jehova řekl+ prostřednictvím svých proroků. 3 To, co se Judsku stalo, bylo na Jehovův příkaz. Odvrhl je od sebe+ kvůli všem hříchům, které spáchal Manasse,+ 4 a kvůli nevinné krvi, kterou prolil.+ Zaplavil totiž Jeruzalém nevinnou krví a Jehova to nebyl ochotný odpustit.+

5 Ostatní události Jehojakimova života – všechno, co udělal – jsou zapsané v kronice judských králů.+ 6 Když Jehojakim zemřel,*+ stal se po něm králem jeho syn Jehojakin.

7 Egyptský král už nikdy nevytáhl ze své země, protože babylonský král zabral celé jeho území+ od říčního údolí* Egypt+ až po Eufrat.+

8 Jehojakinovi+ bylo 18 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě tři měsíce.+ Jeho matka se jmenovala Nechušta a byla dcerou Elnatana z Jeruzaléma. 9 Jehojakin dělal to, co je špatné v Jehovových očích, přesně jako jeho otec. 10 V té době přitáhli k Jeruzalému sluhové babylonského krále Nebukadnecara a město oblehli.+ 11 Zatímco ho obléhali, přitáhl k městu i sám babylonský král Nebukadnecar.

12 Judský král Jehojakin se spolu se svou matkou, svými sluhy, knížaty a dvorními úředníky+ babylonskému králi vzdal+ a on ho v osmém roce své vlády odvedl do zajetí.+ 13 Tak jak Jehova předpověděl, odnesl odtamtud všechny poklady Jehovova domu i králova domu*+ a rozřezal všechny zlaté předměty, které pro Jehovův chrám udělal izraelský král Šalomoun.+ 14 Odvedl do vyhnanství celý Jeruzalém, všechna knížata,+ všechny silné válečníky a všechny řemeslníky a kováře*+ – celkem 10 000 lidí. Nenechal v zemi nikoho kromě těch nejchudších.+ 15 Spolu s Jehojakinem+ odvedl z Jeruzaléma do vyhnanství v Babyloně+ i královu matku, královy manželky, jeho dvorní úředníky a významné muže země. 16 Babylonský král odvedl do vyhnanství všechny válečníky, celkem 7 000, a také 1 000 řemeslníků a kovářů.* Všichni to byli silní muži vycvičení k boji. 17 Za krále místo Jehojakina dosadil babylonský král Jehojakinova strýce Mattanjáše+ a změnil mu jméno na Sedekjáš.+

18 Sedekjášovi bylo 21 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 11 let. Jeho matka se jmenovala Chamutal+ a byla dcerou Jeremjáše z Libny. 19 Sedekjáš dělal to, co je špatné v Jehovových očích, přesně jako Jehojakim.+ 20 To všechno se v Jeruzalémě a v Judsku stalo proto, že se na ně Jehova rozzlobil, až je od sebe nakonec odvrhl.+ Časem se Sedekjáš proti babylonskému králi vzbouřil.+

25 V devátém roce Sedekjášovy vlády, desátý den desátého měsíce, přitáhl babylonský král Nebukadnecar+ s celým svým vojskem proti Jeruzalému.+ Utábořil se u něj a postavil kolem něj obléhací val.+ 2 Obléhání města trvalo až do 11. roku vlády krále Sedekjáše. 3 Devátý den čtvrtého měsíce, kdy ve městě panoval krutý hladomor+ a lidé neměli co jíst,+ 4 byly městské hradby prolomeny.+ Všichni vojáci v noci utekli branou mezi dvěma hradbami u královy zahrady, i když Chaldejci byli všude kolem města. Král se dal na útěk směrem k Arabě.+ 5 Začalo ho ale pronásledovat chaldejské vojsko a na jerišských pláních ho dostihlo. Všichni jeho vojáci od něj utekli. 6 Chaldejci krále zajali,+ přivedli ho k babylonskému králi do Ribly a vynesli nad ním rozsudek. 7 Potom mu před očima pobili jeho syny. Nebukadnecar Sedekjáše oslepil, spoutal ho měděnými okovy a odvedl ho do Babylonu.+

8 Sedmý den pátého měsíce, v 19. roce vlády babylonského krále Nebukadnecara, přišel do Jeruzaléma velitel stráže Nebuzaradan,+ služebník babylonského krále.+ 9 Vypálil Jehovův dům,+ králův dům*+ a všechny domy v Jeruzalémě.+ Také vypálil domy všech významných mužů.+ 10 Chaldejské vojsko v čele s velitelem stráže pak strhlo hradby kolem Jeruzaléma.+ 11 Ty, kdo zůstali ve městě, zběhy, kteří přešli k babylonskému králi, a ostatní obyvatele odvedl velitel stráže Nebuzaradan do vyhnanství.+ 12 Některé z nejchudších lidí ale v zemi nechal, aby pracovali na vinicích a obdělávali pole.+ 13 Měděné sloupy+ Jehovova domu a vozíky+ a měděné Moře,+ které byly v Jehovově domě, Chaldejci rozbili a měď odnesli do Babylonu.+ 14 Odnesli také nádoby na popel, lopatky, kratiknoty, poháry a další měděné náčiní používané při službě v chrámu. 15 Velitel stráže vzal i nádoby na oheň a misky z ryzího zlata+ a stříbra.+ 16 Mědi z těch dvou sloupů, z Moře a z vozíků, které pro Jehovův dům udělal Šalomoun, bylo tolik, že ji ani nešlo zvážit.+ 17 Každý sloup byl vysoký 18 loket*+ a měl měděnou hlavici, která byla vysoká tři lokte. Z mědi bylo i síťoví a granátová jablka kolem hlavice.+ Druhý sloup a jeho síťoví vypadaly stejně.

18 Velitel stráže odvedl předního kněze Serajáše,+ druhého kněze Sefanjáše+ a tři vrátné.+ 19 Z města odvedl také jednoho dvorního úředníka, který velel vojákům, pět králových rádců, tajemníka velitele vojska, který lid povolával k vojenské službě, a 60 mužů z obyčejných lidí, kteří ve městě ještě zůstali. 20 Velitel stráže Nebuzaradan+ je vzal a odvedl k babylonskému králi do Ribly.+ 21 Ten je v Rible v chamatské zemi+ pobil. A tak byli obyvatelé Judska odvedeni ze své země do vyhnanství.+

22 Nad lidmi, které nechal v judské zemi, dosadil babylonský král Nebukadnecar Gedaljáše,+ syna Achikama,+ syna Šafana.+ 23 Když se všichni vojenští velitelé a jejich muži doslechli, že babylonský král dosadil nad lidmi Gedaljáše, přišli za Gedaljášem do Micpy. Byli to Išmael, syn Netanjáše, Jochanan, syn Kareacha, Serajáš, syn Netofana Tanchumeta, a Jaazanjáš, syn Maakaťana, všichni se svými muži.+ 24 Gedaljáš jim a jejich mužům přísahal: „Nebojte se sloužit Chaldejcům. Když zůstanete v této zemi a budete sloužit babylonskému králi, povede se vám dobře.“+

25 V sedmém měsíci přišel Išmael,+ syn Netanjáše, syna Elišamy, který byl z královského rodu,* spolu s deseti muži a zabili Gedaljáše a také Židy a Chaldejce, kteří s ním byli v Micpě.+ 26 Všichni lidé, od nejmladších po nejstarší, potom utekli i s vojenskými veliteli do Egypta,+ protože dostali strach z Chaldejců.+

27 Ve 37. roce vyhnanství judského krále Jehojakina,+ 27. den 12. měsíce, babylonský král Evil-merodak (v roce, kdy se stal králem) propustil* judského krále Jehojakina z vězení.+ 28 Jednal s ním laskavě a jeho trůn vyvýšil nad trůny ostatních králů, kteří s ním byli v Babyloně. 29 Jehojakin svlékl vězeňský oděv a jedl u krále po všechny dny svého života. 30 Až do konce svého života od něj každý den dostával pravidelný příděl jídla.