DRUHÁ PARALIPOMENON

1 Davidův syn Šalomoun upevňoval svou královskou moc. Jeho Bůh Jehova byl s ním a mimořádně ho vyvýšil.+

2 Šalomoun svolal celý Izrael – velitele tisíců a set, soudce a všechny náčelníky celého Izraele, vůdce rodů. 3 Pak šel on a celé to shromáždění na výšinu v Gibeonu.+ Tam byl totiž stan setkávání pravého Boha, který v pustině udělal Jehovův služebník Mojžíš. 4 Ale truhlu pravého Boha David přenesl z Kirjat-jearimu+ na místo, které pro ni připravil v Jeruzalémě. Postavil tam pro ni stan.+ 5 Před Jehovovým svatostánkem stál měděný oltář,+ který udělal Becalel,+ syn Uriho, syna Chura, a před který se Šalomoun a celé shromáždění chodili modlit.* 6 Šalomoun tam přinesl oběti Jehovovi – na měděném oltáři u stanu setkávání předložil 1 000 zápalných obětí.+

7 Tu noc se Šalomounovi objevil Bůh a řekl mu: „Pověz, co ti mám dát.“+ 8 Šalomoun Bohu odpověděl: „Mému otci Davidovi jsi ve velké míře projevoval věrnou lásku+ a dosadil jsi mě za krále místo něj.+ 9 Bože Jehovo, ať se teď splní slib, který jsi dal mému otci Davidovi.+ Dosadil jsi mě totiž za krále nad lidem, kterého je tolik jako prachu na zemi.+ 10 Dej mi teď moudrost a poznání,+ abych mohl tento lid vést.* Vždyť kdo dokáže soudit tvůj velký lid?“+

11 Bůh na to Šalomounovi řekl: „Protože si ze srdce přeješ toto a nežádal jsi o bohatství, majetek, slávu ani smrt těch, kdo tě nenávidí, a nežádal jsi ani o dlouhý život,* ale prosil jsi o moudrost a poznání, abys dokázal soudit můj lid, nad kterým jsem tě dosadil za krále,+ 12 moudrost a poznání dostaneš. Ale dám ti také bohatství, majetek a slávu, jaké neměli žádní králové před tebou a jaké nebude mít žádný král po tobě.“+

13 Potom Šalomoun odešel od stanu setkávání na výšině v Gibeonu,+ vrátil se do Jeruzaléma a vládl nad Izraelem. 14 Šalomoun stále shromažďoval válečné vozy a koně,* až měl 1 400 vozů a 12 000 koní.*+ Rozmístil je do měst určených pro válečné vozy+ a také je měl u sebe v Jeruzalémě.+ 15 Král nahromadil v Jeruzalémě tolik stříbra a zlata, že jich bylo jako kamení,+ a tolik cedrového dřeva, že ho bylo jako sykomor v Šefele.+ 16 Koně Šalomounovi dováželi z Egypta+ a královi obchodníci kupovali stáda koní* za jednotnou cenu.+ 17 Vůz dovezený z Egypta stál 600 kousků stříbra a kůň 150. Královi obchodníci je pak prodávali* všem chetitským a syrským králům.

2 A Šalomoun přikázal, aby byl postaven dům Jehovovu jménu+ a královský dům.*+ 2 Povolal 70 000 dělníků,* 80 000 kameníků pro práci v horách+ a k nim 3 600 dozorců.+ 3 Šalomoun vzkázal tyrskému králi Chiramovi:+ „Když si můj otec David stavěl dům, posílal jsi mu cedrové dřevo.+ Udělej to i pro mě. 4 Chystám se totiž postavit dům jménu Jehovy, svého Boha, abych mu ho posvětil, pálil před Bohem vonné kadidlo+ a také pravidelně předkládal navrstvený chléb*+ a zápalné oběti ráno i večer,+ o sabatech,+ novoluních+ a svátcích+ našeho Boha Jehovy. To je Izrael povinen trvale dělat. 5 Dům, který chci postavit, bude velkolepý, protože náš Bůh převyšuje všechny ostatní bohy. 6 Kdo je schopný postavit mu dům, když ho ani nebesa, nebe nebes, nemůžou obsáhnout?+ A kdo jsem já, abych mu dům postavil? Dokážu postavit jen místo, kde se před ním nechají dýmat oběti. 7 Pošli mi proto řemeslníka, který umí pracovat se zlatem, stříbrem, mědí,+ železem, červenofialovou vlnou a rudou a modrou přízí a který je dobrým řezbářem. Bude pracovat na území Judy a v Jeruzalémě s mými zručnými řemeslníky, které vybral můj otec David.+ 8 Pošli mi také cedrové, jalovcové+ a santalové dřevo+ z Libanonu, protože vím, že tvoji sluhové mají s kácením libanonských stromů zkušenosti.+ Moji sluhové budou pracovat s těmi tvými+ 9 a připraví pro mě velké množství dřeva. Dům, který chci postavit, totiž bude mimořádně velkolepý. 10 Na stravu pro tvé sluhy,+ dřevorubce, dám 20 000 korů* pšenice, 20 000 korů ječmene, 20 000 batů* vína a 20 000 batů oleje.“

11 Tyrský král Chiram Šalomounovi odpověděl dopisem, ve kterém stálo: „Jehova miluje svůj lid, a proto tě nad ním dosadil za krále.“ 12 A Chiram pokračoval: „Ať je Jehova, Bůh Izraele, který udělal nebesa a zemi, chválen za to, že dal králi Davidovi moudrého syna,+ obdařeného prozíravostí a porozuměním,+ který postaví dům Jehovovi a královský dům. 13 Posílám ti Chiram-abiho, zručného řemeslníka, který rozumí své práci.+ 14 Je to syn ženy z kmene Dan a jeho otec byl Tyřan. Umí pracovat se zlatem, stříbrem, mědí, železem, kameny, dřevem, červenofialovou vlnou, modrou a rudou přízí a jemnou tkaninou.+ Dokáže udělat jakoukoli řezbu a vyrobit všechno, co se mu zadá.+ Bude pracovat s tvými zručnými řemeslníky a se zručnými řemeslníky mého pána Davida, tvého otce. 15 Ať tedy můj pán pošle svým sluhům pšenici, ječmen, olej a víno, které slíbil.+ 16 My v Libanonu pokácíme tolik stromů,+ kolik budeš potřebovat. Uděláme z nich vory, budeme ti je po moři přivážet do Joppe+ a ty je budeš odvážet do Jeruzaléma.“+

17 Potom Šalomoun spočítal všechny muže z cizinců, kteří žili v izraelské zemi,+ tak jak to udělal jeho otec David.+ Bylo jich 153 600. 18 Ze 70 000 z nich udělal dělníky,* z 80 000 kameníky+ v horách a ze 3 600 dozorce, kteří měli dohlížet, aby lidé pracovali.+

3 Šalomoun začal stavět Jehovův dům+ v Jeruzalémě na hoře Moria,+ kde se Jehova objevil jeho otci Davidovi.+ Bylo to na místě, které David připravil na mlatu Jebusejce Ornana.+ 2 Začal stavět druhý den druhého měsíce, ve čtvrtém roce své vlády. 3 Základy domu pravého Boha, které Šalomoun položil, měřily podle bývalé míry* 60 loket na délku a 20 loket na šířku.+ 4 Předsíň byla stejně široká jako dům – 20 loket. I její výška byla 20 loket.*+ Uvnitř ji potáhl ryzím zlatem. 5 Velkou místnost* obložil jalovcovým dřevem, potáhl ji ryzím zlatem+ a ozdobil palmami+ a řetězy.+ 6 Dům posázel krásnými drahokamy.+ Zlato,+ které použil, bylo z Parvajimu. 7 Dům a jeho trámy, prahy, stěny i dveře potáhl zlatem+ a na stěny vyryl cherubíny.+

8 Potom udělal Nejsvětější.+ Její délka byla 20 loket, stejně jako šířka domu, a její šířka byla také 20 loket. Potáhl ji 600 talenty* ryzího zlata.+ 9 Zlato na hřeby vážilo 50 šekelů.* Zlatem potáhl i střešní místnosti.

10 V Nejsvětější udělal dvě sochy cherubínů a potáhl je zlatem.+ 11 Délka křídel cherubínů+ byla celkem 20 loket. Jedno křídlo prvního cherubína bylo pět loket dlouhé a dotýkalo se stěny domu. Jeho druhé křídlo bylo také pět loket dlouhé a dotýkalo se křídla druhého cherubína. 12 Jedno křídlo druhého cherubína bylo pět loket dlouhé a dotýkalo se protější stěny domu. Jeho druhé křídlo bylo také pět loket dlouhé a dotýkalo se křídla prvního cherubína. 13 Roztažená křídla těchto cherubínů měřila celkem 20 loket. Stáli vzpřímeně a jejich obličej směřoval dovnitř.*

14 Udělal také oponu+ z modré a rudé příze, červenofialové vlny a jemné tkaniny a vyšil na ni cherubíny.+

15 Potom udělal dva sloupy,+ které měřily 35 loket a měly stát před domem. Na vrcholu každého sloupu byla hlavice vysoká pět loket.+ 16 Udělal řetězy podobné náhrdelníkům a dal je na vrcholy sloupů. Pak udělal 100 granátových jablek a na řetězy je zavěsil. 17 Sloupy postavil před chrám, jeden na pravou* stranu a druhý na levou.* Ten vpravo pojmenoval Jakin* a ten vlevo pojmenoval Boaz.*

4 Šalomoun také udělal měděný oltář,+ který byl 20 loket dlouhý, 20 loket široký a 10 loket vysoký.

2 Pak z mědi odlil takzvané Moře.*+ Bylo kulaté, od jednoho okraje k druhému měřilo 10 loket, bylo vysoké 5 loket a mělo obvod 30 loket.*+ 3 Pod okrajem Moře byly kolem dokola dvě řady ozdob v podobě tykví,+ deset na jeden loket. Byly s Mořem odlité jako jeden kus. 4 Moře stálo na 12 býcích+ – tři byli obrácení k severu, tři k západu, tři k jihu a tři k východu. Býci, na kterých stálo, směřovali zadní částí doprostřed. 5 Tloušťka jeho stěny byla na šířku dlaně.* Okraj měl tvar okraje poháru a podobal se květu lilie. Do nádrže se mohlo vejít* 3 000 batů.*

6 Udělal také deset nádrží, které se používaly na mytí – pět dal napravo a pět nalevo.+ Vodou z nich se oplachovalo všechno pro zápalné oběti.+ Kněží se ale umývali vodou z Moře.+

7 Potom udělal deset zlatých svícnů+ podle stanoveného vzoru+ a dal je do chrámu, pět napravo a pět nalevo.+

8 Udělal také deset stolů a dal je do chrámu, pět napravo a pět nalevo.+ Udělal i 100 zlatých misek.

9 Potom vybudoval nádvoří+ kněží,+ velké nádvoří+ a jeho brány. Brány obou nádvoří potáhl mědí. 10 Moře umístil na pravou stranu domu, směrem k jihovýchodu.+

11 Nakonec Chiram vyrobil nádoby na popel, lopatky a misky.+

Tak dokončil práci, kterou pro krále Šalomouna dělal na domě pravého Boha:+ 12 dva sloupy+ a miskovité hlavice na vrcholu těch dvou sloupů, dvě síťoví,+ která zdobila ty dvě miskovité hlavice na vrcholu sloupů, 13 400 granátových jablek+ pro ta dvě síťoví – dvě řady granátových jablek na každém z těch dvou síťoví, která zdobila miskovité hlavice na sloupech+ – 14 deset vozíků* a deset nádrží pro vozíky,+ 15 Moře a 12 býků pod ním+ 16 a nádoby na popel, lopatky, vidličky+ a další náčiní. To všechno Chiram-abiv+ udělal z leštěné mědi pro krále Šalomouna, pro Jehovův dům. 17 Král to dal odlít v jílovité půdě v jordánském kraji, mezi Sukkotem+ a Ceredou. 18 Všeho náčiní, které dal Šalomoun vyrobit, bylo tolik, že váha mědi zůstala neznámá.+

19 Šalomoun udělal všechno vybavení+ pro dům pravého Boha: zlatý oltář,+ stoly+ pro chléb vystavení,+ 20 svícny a jejich lampy z ryzího zlata,+ které měly podle předpisu svítit před nejvnitřnější místností, 21 jejich květy, lampy a zhasínadla* z nejčistšího zlata, 22 kratiknoty, misky, poháry a nádoby na oheň, všechno z ryzího zlata. Ze zlata udělal i vchod do domu, vnitřní dveře do Nejsvětější+ a dveře chrámu.*+

5 Šalomoun tak dokončil všechnu práci pro Jehovův dům.+ Pak přinesl dovnitř věci, které posvětil jeho otec David,+ a stříbro, zlato a všechny další předměty uložil do pokladnic domu pravého Boha.+ 2 Tehdy Šalomoun svolal izraelské starší, všechny vůdce kmenů a náčelníky izraelských rodů. Přišli do Jeruzaléma, aby z Města Davidova, tedy ze Sionu,+ vynesli truhlu Jehovovy smlouvy.+ 3 Všichni Izraelité se shromáždili před králem o svátku,* který se koná v sedmém měsíci.+

4 Když přišli všichni izraelští starší, Levité zvedli truhlu.+ 5 Vzali truhlu, stan setkávání+ a všechno svaté náčiní, které bylo ve stanu. Nesli to kněží a Levité.* 6 Král Šalomoun a všichni Izraelité, kteří se u něj shromáždili, byli před truhlou a obětovali tolik ovcí a dobytka,+ že se nedaly sepsat ani spočítat. 7 Potom kněží přinesli truhlu Jehovovy smlouvy na její místo, do nejvnitřnější místnosti domu, do Nejsvětější, pod křídla cherubínů.+ 8 Cherubíni měli křídla roztažená nad místem, kde byla truhla, a tak shora zakrývali truhlu i její tyče.+ 9 Tyče byly tak dlouhé, že jejich konce bylo vidět ze Svaté před nejvnitřnější místností, ale zvenčí je vidět nebylo. A jsou tam až dodnes. 10 V truhle byly jen dvě tabulky, které do ní Mojžíš uložil u Chorebu,+ když Jehova uzavřel smlouvu+ s Izraelity po jejich odchodu z Egypta.+

11 Když kněží vyšli ze svatého místa (protože všichni přítomní kněží se posvětili+ bez ohledu na to, do jakého oddílu patřili+), 12 všichni levitští zpěváci,+ které vedl Asaf,+ Heman,+ Jedutun+ a jejich synové a bratři a kteří byli oblečení do jemné tkaniny, stáli s činely, lyrami a harfami východně od oltáře. Bylo tam s nimi také 120 kněží, kteří troubili na trubky.+ 13 Trubači a zpěváci jednohlasně chválili Jehovu a děkovali mu. Když se rozezněly trubky, činely a jiné hudební nástroje a zněla chvála Jehovovi, „protože je dobrý a jeho věrná láska trvá navěky“,+ Jehovův dům se naplnil oblakem.+ 14 Kvůli tomu oblaku kněží nemohli pokračovat ve své službě, protože Jehovova sláva naplnila dům pravého Boha.+

6 Tehdy Šalomoun řekl: „Jehovo, ty sám jsi prohlásil, že budeš přebývat v hustých oblacích.+ 2 Postavil jsem pro tebe majestátní dům, trvalé místo, kde bys navždy bydlel.“+

3 Potom se král otočil ke všem shromážděným Izraelitům, kteří tam stáli, a začal jim žehnat.+ 4 Řekl: „Ať je chválen Jehova, Bůh Izraele, který dal svými ústy slib mému otci Davidovi a svýma rukama ho splnil. Prohlásil: 5 ‚Ode dne, kdy jsem svůj lid vyvedl z Egypta, jsem si v žádném z izraelských kmenů nevyvolil město, ve kterém by byl postaven dům, kde by přebývalo mé jméno,+ ani jsem si nevyvolil nikoho, kdo by byl vůdcem nad mým lidem Izraelem. 6 Ale teď jsem si vyvolil Jeruzalém,+ aby tam přebývalo mé jméno, a vyvolil jsem si Davida, aby vládl nad mým lidem Izraelem.‘+ 7 Můj otec David ze srdce toužil postavit dům jménu Jehovy, Boha Izraele.+ 8 Ale Jehova mu řekl: ‚Máš v srdci touhu postavit dům mému jménu a je dobře, že si to přeješ. 9 Nepostavíš ho ale ty. Tím, kdo postaví dům mému jménu, bude tvůj syn, který se ti narodí.‘*+ 10 A Jehova svůj slib splnil. Usedl jsem na izraelský trůn po svém otci Davidovi,+ tak jak Jehova slíbil,+ a postavil jsem dům jménu Jehovy, Boha Izraele. 11 Umístil jsem tam truhlu se smlouvou,+ kterou Jehova uzavřel s Izraelity.“

12 Potom se Šalomoun před celým izraelským shromážděním postavil před Jehovův oltář a vztáhl ruce k nebi.+ 13 (Šalomoun stál na měděném pódiu, které udělal a které umístil doprostřed nádvoří.+ Bylo pět loket* dlouhé, pět loket široké a tři lokte vysoké.) Poklekl před celým izraelským shromážděním, vztáhl ruce k nebi+ 14 a řekl: „Jehovo, Bože Izraele, v nebesích ani na zemi není žádný Bůh jako ty. Dodržuješ smlouvu a projevuješ věrnou lásku svým služebníkům, kteří ti slouží celým srdcem.+ 15 Splnil jsi slib, který jsi dal mému otci, svému sluhovi Davidovi.+ Dnes jsi svou rukou splnil to, co jsi svými ústy slíbil.+ 16 A teď, Jehovo, Bože Izraele, splň slib, který jsi dal mému otci, svému sluhovi Davidovi, když jsi řekl: ‚Pokud budou tvoji synové dávat pozor na své kroky a budou přede mnou chodit v souladu s mým zákonem tak, jako jsi přede mnou chodil ty, na izraelském trůnu bude přede mnou vždy sedět muž z tvého rodu.‘+ 17 Jehovo, Bože Izraele, ať se uskuteční tvůj slib, který jsi dal svému sluhovi Davidovi.

18 Bude ale Bůh přebývat s lidmi na zemi?+ Vždyť ani nebesa, nebe nebes, tě nemůžou obsáhnout.+ Tím méně pak tento dům, který jsem postavil!+ 19 Jehovo, můj Bože, věnuj pozornost modlitbě svého sluhy a jeho prosbě o přízeň a naslouchej volání o pomoc a modlitbě, kterou ti tvůj sluha předkládá. 20 Ať jsou tvé oči dnem i nocí upřené k tomuto domu – k místu, o kterém jsi řekl, že tam bude přebývat tvé jméno.+ Vyslyš modlitbu, kterou tvůj sluha pronáší směrem k tomuto místu. 21 Naslouchej svému sluhovi a svému lidu Izraeli, když se budou modlit směrem k tomuto místu+ a prosit tě o pomoc. Kéž to uslyšíš ze svého příbytku, z nebes,+ kéž to uslyšíš a odpustíš.+

22 Pokud někdo zhřeší proti svému bližnímu a je přinucený zavázat se přísahou* a pod přísahou* přijde před tvůj oltář v tomto domě,+ 23 kéž v nebesích nasloucháš, zasáhneš a své sluhy rozsoudíš. Kéž špatnému člověku odplatíš a potrestáš ho za jeho špatnost a kéž dobrého* člověka prohlásíš za nevinného* a odměníš ho za jeho správné jednání.*+

24 Pokud bude tvůj lid Izrael poražen nepřítelem, protože proti tobě hřešili,+ a vrátí se a budou oslavovat tvé jméno,+ modlit se+ a naléhavě tě v tomto domě prosit o přízeň,+ 25 kéž v nebesích nasloucháš,+ odpustíš hřích svého lidu Izraele a přivedeš je zpátky do země, kterou jsi dal jim a jejich předkům.+

26 Když se zavře nebe a nebude pršet,+ protože proti tobě hřešili,+ a budou se modlit směrem k tomuto místu a oslavovat tvé jméno a odvrátí se od svého hříchu, protože jsi je pokořil,*+ 27 kéž v nebesích nasloucháš a odpustíš hřích svých sluhů, svého lidu Izraele. Kéž je poučuješ o správné cestě, po které by měli jít,+ a sešleš déšť+ na svou zemi, kterou jsi dal svému lidu jako dědictví.

28 Když zemi postihne hlad,+ mor,+ vysušující vítr, plíseň,+ sarančata+ nebo kobylky, když některé z měst* oblehnou nepřátelé+ nebo když přijde jakákoli jiná pohroma či nemoc+ 29 a když se potom k tobě celý tvůj lid Izrael nebo kterýkoli člověk budou modlit+ a prosit tě o přízeň+ (vždyť každý zná své trápení a bolest+) a vztáhnou ruce k tomuto domu,+ 30 kéž nasloucháš v nebesích, ve svém příbytku,+ a kéž odpustíš.+ Každému odplať jeho jednání, protože znáš jeho srdce (jedině ty opravdu znáš srdce člověka).+ 31 Potom se tě budou bát a chodit po tvých cestách po všechny dny, kdy budou žít v této zemi, kterou jsi dal našim předkům.

32 Pokud jde o cizince, který nepatří k tvému lidu Izraeli a který přijde ze vzdálené země kvůli tvému velkému jménu,*+ kvůli tvé silné ruce a tvé vztažené paži, a bude se modlit směrem k tomuto domu,+ 33 kéž nasloucháš v nebesích, ve svém příbytku, a uděláš všechno, o co tě cizinec žádá, aby všechny národy na zemi poznaly tvé jméno+ a bály se tě stejně jako tvůj lid Izrael a aby poznaly, že se tvé jméno vzývá nad tímto domem, který jsem postavil.

34 Když tvůj lid vytáhne do války proti svým nepřátelům cestou, kterou je pošleš,+ a budou se k tobě modlit+ směrem k tomuto městu, které jsi vyvolil, a směrem k domu, který jsem postavil tvému jménu,+ 35 kéž v nebesích nasloucháš jejich modlitbě a jejich prosbě o přízeň a zjednáš jim spravedlnost.+

36 Když proti tobě zhřeší (vždyť není člověk, který nehřeší+) a ty se na ně rozzlobíš a necháš je napospas nepříteli, který je odvede jako zajatce, ať už do vzdálené, nebo blízké země,+ 37 a oni se v zemi, kam byli odvedeni, vzpamatují, vrátí se k tobě a budou tě v zemi svého zajetí naléhavě prosit o přízeň a řeknou: ‚Zhřešili jsme, provinili jsme se, jednali jsme ničemně‘+ 38 a v zemi svého zajetí, kam byli odvedeni, se k tobě vrátí celým srdcem+ a celou duší*+ a budou se modlit směrem ke své zemi, kterou jsi dal jejich předkům, k městu, které jsi vyvolil,+ a k domu, který jsem postavil tvému jménu, 39 kéž v nebesích, ve svém příbytku, nasloucháš jejich modlitbě a jejich prosbě o přízeň, zjednáš jim spravedlnost+ a svému lidu, který proti tobě zhřešil, odpustíš.

40 A teď, můj Bože, ať jsou prosím tvé uši pozorné a tvé oči upřené k modlitbám proneseným na tomto místě.*+ 41 Bože Jehovo, vejdi do svého příbytku,+ ty a truhla tvé síly. Ať jsou tvoji kněží, Bože Jehovo, oblečeni záchranou a ať se tvoji věrní radují z tvé dobroty.+ 42 Bože Jehovo, neodmítej* svého pomazaného.+ Kéž pamatuješ na věrnou lásku, kterou jsi projevoval svému sluhovi Davidovi.“+

7 Jakmile se Šalomoun domodlil,+ z nebe sestoupil oheň+ a pohltil zápalné i jiné oběti. A Jehovova sláva naplnila dům.+ 2 Kněží nemohli vstoupit do Jehovova domu, protože Jehovův dům naplnila Jehovova sláva.+ 3 Když všichni Izraelité viděli, jak sestoupil oheň a nad domem se objevila Jehovova sláva, padli na dlážděném nádvoří na kolena, poklonili se až k zemi a děkovali Jehovovi, „protože je dobrý a jeho věrná láska trvá navěky“.

4 Potom král a všechen lid předložili Jehovovi oběti.+ 5 Král Šalomoun obětoval 22 000 býků a 120 000 ovcí. Tak král a všechen lid zasvětili dům pravého Boha.+ 6 Kněží stáli na svých místech, stejně jako Levité s nástroji, na které doprovázeli zpěv Jehovovi.+ (Král David udělal tyto nástroje pro vzdávání díků Jehovovi a chválil ho s nimi,* „protože jeho věrná láska trvá navěky“.) Kněží naproti nim hlasitě troubili na trubky+ a všichni Izraelité stáli.

7 Potom Šalomoun posvětil střed nádvoří před Jehovovým domem, aby tam mohl předložit zápalné oběti+ a tuk z obětí společenství. Měděný oltář,+ který Šalomoun udělal, byl totiž pro všechny ty zápalné oběti, obilné oběti+ a tuk+ příliš malý.+ 8 Tehdy Šalomoun slavil sedm dnů svátek+ s celým Izraelem, s obrovským množstvím lidí od Lebo-chamatu* až po říční údolí* Egypt.+ 9 Osmý den* se konalo slavnostní shromáždění,+ protože sedm dnů slavili zasvěcení oltáře a sedm dnů trval svátek. 10 A 23. den sedmého měsíce poslal Šalomoun lidi domů. Vraceli se s dobrou náladou a radovali se+ z toho, že Jehova projevil Davidovi, Šalomounovi a svému lidu Izraeli takovou dobrotu.+

11 Tak Šalomoun dostavěl Jehovův dům a králův dům.*+ Všechno, co se v souvislosti s Jehovovým domem a svým vlastním domem rozhodl udělat, se mu podařilo.+ 12 Tehdy se Šalomounovi v noci objevil Jehova+ a řekl mu: „Slyšel jsem tvou modlitbu a vyvolil jsem si toto místo jako dům oběti.+ 13 Když zavřu nebe a nebude pršet, když přikážu kobylkám, aby zpustošily zemi, nebo když na svůj lid sešlu mor 14 a můj lid, který nese mé jméno,+ se pokoří,+ bude se modlit a pátrat po mně a odvrátí se od svého špatného jednání,+ potom budu v nebesích naslouchat, odpustím jejich hřích a uzdravím jejich zemi.+ 15 Odteď budou mé uši pozorné a mé oči upřené k modlitbám proneseným na tomto místě.+ 16 Vybral jsem si tento dům a posvětil ho, aby tam navždy přebývalo mé jméno.+ Nikdy z něj nespustím oči a vždycky ho budu mít v srdci.+

17 A pokud mi budeš sloužit tak jako tvůj otec David a budeš dělat všechno, co jsem ti přikázal, a budeš dodržovat mé předpisy a ustanovení,+ 18 pak upevním trůn tvého kralování,+ tak jak jsem se zavázal ve smlouvě, kterou jsem uzavřel s tvým otcem Davidem,+ když jsem řekl: ‚Izraeli bude vždy vládnout muž z tvého rodu.‘+ 19 Ale kdybyste se ode mě odvrátili a nedodržovali byste má nařízení a přikázání, která jsem vám dal, a začali byste sloužit jiným bohům a klanět se jim,+ 20 vykořením Izrael ze své země, kterou jsem jim dal,+ a zavrhnu tento dům, který jsem posvětil pro své jméno. Způsobím, že všechny národy budou Izraelem pohrdat* a že se stane terčem posměchu.+ 21 A z tohoto domu zbudou jen trosky. Každý, kdo půjde kolem, se zděsí+ a bude se ptát: ‚Proč to Jehova udělal této zemi a tomuto domu?‘+ 22 A dostane odpověď: ‚Protože opustili Jehovu,+ Boha svých praotců, který je vyvedl z Egypta,+ a přijali jiné bohy, klaněli se jim a sloužili jim.+ Proto na ně přivedl všechno to neštěstí.‘“+

8 Po 20 letech, během kterých Šalomoun stavěl Jehovův dům a svůj vlastní dům,*+ 2 přestavěl města, která mu dal Chiram,+ a osídlil je Izraelity.* 3 Šalomoun také vytáhl k Chamat-cobě a dobyl ji. 4 Potom opevnil* Tadmor v pustině a všechna skladištní města,+ která postavil v Chamatu.+ 5 Vybudoval* Horní Bet-choron+ a Dolní Bet-choron+ – opevněná města s hradbami, branami a závorami – 6 a také Baalat,+ všechna svá skladištní města, všechna města určená pro válečné vozy+ a města pro jezdce na koních. Šalomoun vybudoval všechno, co si přál postavit v Jeruzalémě, v Libanonu a v celé své říši.

7 Všechny, kdo zůstali z Chetitů, Amorejců, Perizejců, Chivijců a Jebusejců,+ kteří nepatřili k Izraeli,+ 8 jejich potomky, kteří zůstali v zemi – potomky těch, které Izraelité nevyhladili+ – Šalomoun povolal, aby vykonávali nucené práce. A je to tak až dodnes.+ 9 Ale z Izraelitů otroky neudělal.+ Byli jeho válečníky, veliteli jeho pobočníků a veliteli jeho vozatajů a jezdců na koních.+ 10 Král Šalomoun měl 250 velitelů zmocněnců, předáků nad lidem.+

11 Faraonovu dceru+ Šalomoun přivedl z Města Davidova do domu, který pro ni postavil.+ Řekl: „Je to sice má manželka, ale neměla by bydlet v domě izraelského krále Davida, protože místa, kde byla Jehovova truhla, jsou svatá.“+

12 Šalomoun Jehovovi předkládal zápalné oběti+ na Jehovově oltáři,+ který postavil před předsíní.+ 13 V souladu s tím, co přikázal Mojžíš, přinášel oběti, které se měly předkládat každý den, o sabatech,+ o novoluních+ a o stanovených svátcích třikrát v roce,+ tedy o Svátku nekvašených chlebů,+ Svátku týdnů+ a Svátku chýší.*+ 14 Přidělil služby kněžským oddílům+ podle pravidla, které určil jeho otec David. Kromě toho přidělil povinnosti Levitům – měli chválit Boha+ a sloužit v přítomnosti kněží podle každodenního rozvrhu – a přidělil strážce bran v jejich oddílech k jednotlivým branám,+ protože to byl příkaz Davida, muže pravého Boha. 15 V ničem se neodchýlili od toho, co král kněžím a Levitům přikázal, ani v souvislosti se zásobárnami. 16 Všechno, na čem Šalomoun pracoval ode dne, kdy byly položeny základy Jehovova domu,+ až do jeho dokončení, bylo dobře zorganizované.* Tak byl Jehovův dům dokončen.+

17 Tehdy se Šalomoun vydal do Ecjon-geberu+ a Elotu+ na břehu moře na území Edomu.+ 18 Chiram+ mu po svých služebnících posílal lodě a zkušené námořníky. Pluli se Šalomounovými sluhy do Ofiru+ a králi Šalomounovi odtamtud pokaždé přivezli 450 talentů* zlata.+

9 O Šalomounovi se doslechla královna ze Sáby.*+ Přišla tedy do Jeruzaléma, aby ho vyzkoušela těžkými otázkami.* Dorazila s velmi působivým průvodem,* s velbloudy, kteří nesli balzámový olej, velké množství zlata+ a drahokamy. Vešla k Šalomounovi a mluvila s ním o všem, co měla na srdci.+ 2 Šalomoun jí odpověděl na všechny její otázky. Nic pro něj nebylo tak složité,* že by jí to nedokázal vysvětlit.

3 Když královna ze Sáby viděla Šalomounovu moudrost,+ dům, který postavil,+ 4 jídlo na jeho stole,+ rozsazení dvorních úředníků, obsluhu u stolu a oděv těch, kdo obsluhovali, jeho číšníky a jejich oděv a jeho zápalné oběti, které pravidelně předkládal u Jehovova domu,+ vyrazilo jí to dech.* 5 Řekla králi: „To, co jsem ve své zemi slyšela o tvých úspěších* a o tvé moudrosti, je pravda. 6 Ale neuvěřila jsem tomu, dokud jsem nepřišla a neviděla to na vlastní oči.+ A teď vidím, že mi o tvé velké moudrosti+ nepověděli ani polovinu! Daleko jsi předčil to, co jsem slyšela.+ 7 Šťastný je tvůj lid a šťastní jsou tvoji sluhové, kteří jsou denně s tebou a naslouchají tvé moudrosti! 8 Ať je chválen Jehova, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a dosadil tě na svůj trůn, abys byl králem pro Jehovu, svého Boha. Protože tvůj Bůh miluje Izrael+ a chce ho zachovat navždy, dosadil tě nad ním za krále, abys zajišťoval právo a spravedlnost.“

9 Potom dala králi 120 talentů* zlata,+ velké množství balzámového oleje a drahokamy. Už nikdy se nedovezlo tolik balzámového oleje, kolik ho královna ze Sáby darovala králi Šalomounovi.+

10 Chiramovi a Šalomounovi sluhové, kteří přiváželi zlato z Ofiru,+ přiváželi také santalové dřevo a drahokamy.+ 11 Král udělal ze santalového dřeva schody pro Jehovův dům+ a pro králův dům*+ a také harfy a lyry pro zpěváky.+ Do té doby takové dřevo v judské zemi neviděli.

12 Král Šalomoun dal královně ze Sáby všechno, co si přála a o co požádala – víc než mu přinesla ona.* Potom odešla a se svými sluhy se vrátila do své země.+

13 Šalomounovi přicházelo každý rok 666 talentů zlata,+ 14 kromě toho, co přiváželi kupci a obchodníci a také všichni arabští králové a místodržitelé země, kteří Šalomounovi přinášeli zlato a stříbro.+

15 Král Šalomoun udělal 200 velkých štítů ze slitiny zlata+ (každý velký štít byl z 600 šekelů* slitiny zlata)+ 16 a 300 malých štítů* ze slitiny zlata (každý malý štít byl ze tří min* zlata). Potom je dal do domu Libanonského lesa.+

17 Král také udělal velký trůn ze slonoviny a potáhl ho ryzím zlatem.+ 18 K trůnu vedlo šest schodů a byla k němu připevněná zlatá podnožka. Po obou jeho stranách byla opěradla pro ruce, vedle kterých stáli dva lvi.+ 19 A na šesti schodech stálo 12 lvů,+ jeden na každém konci všech šesti schodů. Něco takového nemělo žádné jiné království. 20 Všechny nádoby na pití měl král Šalomoun ze zlata a všechno náčiní v domě Libanonského lesa bylo z ryzího zlata. Nic nebylo ze stříbra, protože stříbro se za Šalomounových dnů považovalo za nic.+ 21 Královy lodě totiž pluly s Chiramovými sluhy+ do Taršiše.+ Jednou za tři roky taršišské lodě přijížděly a přivážely zlato, stříbro, slonovinu,+ opice a pávy.

22 Král Šalomoun převyšoval bohatstvím a moudrostí všechny ostatní krále světa.+ 23 A králové z celého světa žádali Šalomouna o audienci,* aby si mohli poslechnout jeho moudrost, kterou mu pravý Bůh vložil do srdce.+ 24 Každý mu přinesl nějaký dar – stříbrné a zlaté předměty, oděvy,+ zbraně, balzámový olej, koně a muly. A tak to bylo rok co rok. 25 Šalomoun měl 4 000 stání pro koně, kteří se zapřahali do válečných vozů, a 12 000 koní.*+ Rozmístil je do měst určených pro válečné vozy a také je měl u sebe v Jeruzalémě.+ 26 Vládl nad všemi králi od Řeky* po filištínskou zemi a hranici Egypta.+ 27 Král nahromadil v Jeruzalémě tolik stříbra, že ho bylo jako kamení, a tolik cedrového dřeva, že ho bylo jako sykomor v Šefele.+ 28 Koně Šalomounovi dováželi z Egypta+ a ze všech ostatních zemí.

29 Ostatní události Šalomounova života+ jsou od začátku do konce uvedené v záznamech proroka Natana,+ v proroctví Šilonity Achijáše+ a ve zprávě o viděních, která dostal vizionář Iddo+ o Jeroboamovi,+ synovi Nebata. 30 Šalomoun vládl v Jeruzalémě nad celým Izraelem 40 let. 31 Potom Šalomoun zemřel* a pohřbili ho ve Městě Davidově, městě jeho otce.+ Po něm se stal králem jeho syn Rechoboam.+

10 Rechoboam se vydal do Šekemu,+ protože tam přišel celý Izrael, aby ho prohlásili za krále.+ 2 Když se o tom doslechl Nebatův syn Jeroboam+ (byl ještě v Egyptě, kam utekl kvůli králi Šalomounovi+), vrátil se z Egypta. 3 Poslali pro něj, a tak on a celý Izrael přišli k Rechoboamovi a řekli mu: 4 „Tvůj otec ztížil naše jho.+ Pokud nám ulehčíš tvrdou službu a těžké jho, které na nás vložil tvůj otec, budeme ti sloužit.“

5 Odpověděl jim: „Vraťte se ke mně za tři dny.“ Lid tedy odešel.+ 6 Král Rechoboam se pak obrátil na starší muže, kteří sloužili jeho otci Šalomounovi, dokud byl naživu, a zeptal se jich: „Co byste mi poradili? Jak mám lidu odpovědět?“ 7 Řekli mu na to: „Pokud budeš k tomuto lidu laskavý, vyhovíš jim a odpovíš jim vstřícně, budou ti navždy sloužit.“

8 Odmítl ale radu, kterou mu dali starší muži, a obrátil se na mladé muže, kteří s ním vyrůstali a kteří teď byli v jeho službách.+ 9 Zeptal se jich: „Co byste poradili? Jak máme odpovědět tomuto lidu, který mi řekl ‚Ulehči nám jho, které na nás vložil tvůj otec‘?“ 10 Mladí muži, kteří s ním vyrůstali, mu odpověděli: „Lidu, který tě žádal: ‚Tvůj otec nám jho ztížil, ale ty nám ho ulehči‘, bys měl říct: ‚Můj malíček bude tlustší než boky mého otce. 11 Můj otec na vás vložil těžké jho, ale já k němu ještě přidám. Můj otec vás trestal obyčejným bičem, ale já vás budu trestat bičem s ostny.‘“

12 Jeroboam a všechen lid přišli třetí den ke králi Rechoboamovi v souladu s jeho slovy: „Za tři dny se ke mně vraťte.“+ 13 Král Rechoboam jim odpověděl drsně a tak neposlechl radu, kterou mu dali starší muži. 14 Řekl jim to, co mu poradili mladí muži: „Ztížím vaše jho a ještě k němu přidám. Můj otec vás trestal obyčejným bičem, ale já vás budu trestat bičem s ostny.“ 15 Král tedy lidu nenaslouchal. Ten zvrat událostí totiž způsobil pravý Bůh,+ aby se splnilo to, co Jehova prostřednictvím Šilonity Achijáše+ řekl Jeroboamovi, synovi Nebata.

16 Když celý Izrael viděl, že jim král odmítl naslouchat, řekli mu: „Co máme společného s Davidem? V Jišaiovu synovi nemáme žádné dědictví. Každý ke svým bohům, Izraeli! Starej se o svůj dům, Davide!“+ Pak se všichni Izraelité vrátili do svých domovů.*+

17 Ale nad Izraelity, kteří bydleli v judských městech, dál vládl Rechoboam.+

18 Král Rechoboam potom k Izraelitům poslal Hadorama,+ který byl nad těmi, kdo vykonávali nucené práce. Izraelité ale Hadorama ukamenovali k smrti. Králi Rechoboamovi se podařilo nastoupit do svého vozu a ujet do Jeruzaléma.+ 19 Tak se Izraelité vzbouřili proti Davidovu domu a jejich vzpoura trvá až dodnes.

11 Když Rechoboam dorazil do Jeruzaléma, okamžitě shromáždil 180 000 vycvičených* válečníků z kmenů Juda a Benjamín,+ aby bojovali proti Izraeli a vrátili Rechoboamovi kralování.+ 2 Potom Jehova řekl svému proroku* Šemajášovi:+ 3 „Řekni judskému králi Rechoboamovi, synovi Šalomouna, a všem Izraelitům z Judy a Benjamína: 4 ‚Toto říká Jehova: „Nevytáhnete a nebudete bojovat proti svým bratrům. Vraťte se domů, protože to, co se stalo, jsem způsobil já.“‘“+ Poslechli tedy Jehovu, vrátili se a nevytáhli proti Jeroboamovi.

5 Rechoboam žil v Jeruzalémě a stavěl v Judsku opevněná města. 6 Vybudoval* Betlém,+ Etam, Tekou,+ 7 Bet-cur, Soko,+ Adullam,+ 8 Gat,+ Marešu, Zif,+ 9 Adorajim, Lakiš,+ Azeku,+ 10 Coru, Aijalon+ a Hebron+ – opevněná města na území Judy a Benjamína. 11 Zesílil opevněná města, ustanovil v nich velitele, zásobil je potravinami, olejem a vínem 12 a vyzbrojil je velkými štíty a kopími. Všechna ta města velmi posílil. A Juda a Benjamín zůstali pod jeho vládou.

13 Kněží a Levité v celém Izraeli se ze všech území, kde žili, přistěhovali za ním. 14 Levité opustili své pastviny a svůj majetek+ a odešli do Judska a Jeruzaléma, protože Jeroboam a jeho synové jim nedovolili, aby dál sloužili jako kněží pro Jehovu.+ 15 Jeroboam si potom ustanovil vlastní kněze,+ aby na výšinách sloužili démonům v kozlí podobě*+ a telatům, která udělal.+ 16 Ke kněžím a Levitům se ze všech izraelských kmenů připojili ti, kdo se v srdci rozhodli hledat Jehovu, Boha Izraele. Přišli do Jeruzaléma, aby mohli obětovat Jehovovi, Bohu svých praotců.+ 17 Tři roky upevňovali judské království a podporovali Šalomounova syna Rechoboama. Ty tři roky totiž chodili ve stopách Davida a Šalomouna.

18 Rechoboam si vzal za manželku Machalat, dceru Davidova syna Jerimota a Abichajil, která byla dcerou Jišaiova syna Eliaba.+ 19 Porodila mu syny Jeuše, Šemarjáše a Zahama. 20 Po ní si vzal Absalomovu+ vnučku Maaku. Ta mu porodila Abijáše,+ Attaie, Zizu a Šelomita. 21 Rechoboam miloval Absalomovu vnučku Maaku víc než všechny ostatní manželky a vedlejší manželky.*+ Měl 18 manželek a 60 vedlejších manželek a narodilo se mu 28 synů a 60 dcer. 22 Rechoboam tedy ustanovil Abijáše, syna Maaky, za velitele a vůdce mezi jeho bratry, protože ho chtěl dosadit za krále. 23 Jednal ale prozíravě a některé ze svých synů rozeslal do všech oblastí Judy a Benjamína, do všech opevněných měst.+ Zajistil, aby měli dostatek potravin, a obstaral jim mnoho manželek.

12 Když se Rechoboamovo kralování upevnilo+ a on zesílil, opustil Jehovův zákon+ a celý Izrael ho následoval. 2 Protože byli Jehovovi nevěrní, v pátém roce vlády krále Rechoboama přitáhl proti Jeruzalému egyptský král Šišak.+ 3 Měl 1 200 válečných vozů, 60 000 jezdců na koních a nespočetné vojsko, které s ním vytáhlo z Egypta. Byli v něm Libyjci, Sukkijci a Etiopané.+ 4 Dobyl opevněná města v Judsku a dostal se až k Jeruzalému.

5 Tehdy přišel prorok Šemajáš+ k Rechoboamovi a judským knížatům, která se ze strachu z Šišaka shromáždila v Jeruzalémě, a oznámil jim: „Toto říká Jehova: ‚Protože jste mě opustili, i já vás opustím+ a vydám vás Šišakovi do rukou.‘“ 6 Nato se izraelská knížata i král pokořili+ a řekli: „Jehova je spravedlivý.“* 7 Když Jehova viděl, že se pokořili, Jehova řekl Šemajášovi: „Pokořili se, a proto je nezničím+ a brzy je zachráním. Nevyliji svůj hněv na Jeruzalém prostřednictvím Šišaka. 8 Ale stanou se jeho sluhy, aby zjistili, jaký je rozdíl mezi tím, sloužit mně a sloužit králům* jiných zemí.“

9 Egyptský král Šišak přitáhl proti Jeruzalému a vzal poklady Jehovova domu+ a poklady králova domu.* Odnesl všechno, včetně zlatých štítů, které udělal Šalomoun.+ 10 Král Rechoboam tedy místo nich udělal měděné štíty a předal je velitelům stráže,* která hlídala vchod do králova domu. 11 Pokaždé když šel král do Jehovova domu, strážci si ty štíty brali, doprovázeli ho a pak štíty vraceli do strážnice. 12 Protože se král pokořil,+ Jehova od něj odvrátil svůj hněv a nezničil město úplně.+ Navíc lidé v Judsku dělali i dobré věci.+

13 Král Rechoboam dál vládl v Jeruzalémě a upevňoval svou moc. Bylo mu 41 let, když se stal králem, a vládl 17 let v Jeruzalémě – městě, které Jehova vyvolil ze všech izraelských kmenů, aby tam přebývalo jeho jméno. Králova matka se jmenovala Naama a byla to Ammonitka.+ 14 Rechoboam ale jednal špatně, protože se v srdci nerozhodl, že bude pátrat po Jehovovi.+

15 Události Rechoboamova života jsou od začátku do konce uvedené v rodopisném záznamu, ve zprávách proroka Šemajáše+ a vizionáře Idda.+ Rechoboam a Jeroboam spolu po celou dobu válčili.+ 16 Když Rechoboam zemřel,* pohřbili ho ve Městě Davidově.+ Po něm se stal králem jeho syn Abijáš.+

13 Abijáš se stal králem nad Judskem v 18. roce vlády krále Jeroboama.+ 2 Vládl v Jeruzalémě tři roky. Jeho matka se jmenovala Mikaja+ a byla dcerou Uriela z Gibeje.+ Abijáš a Jeroboam spolu válčili.+

3 Abijáš vytáhl do boje s vojskem 400 000 silných, vycvičených* válečníků.+ Jeroboam se proti němu rozestavil do bojového šiku s 800 000 vycvičenými,* silnými válečníky. 4 Abijáš se postavil na hoře Cemarajim v hornatém kraji Efrajima a zvolal: „Slyš mě, Jeroboame a celý Izraeli! 5 Nevíte, že Jehova, Bůh Izraele, dal Davidovi a jeho synům navždy kralování nad Izraelem?+ Uzavřel s nimi smlouvu soli.*+ 6 Ale Jeroboam,+ syn Nebata, sluha Davidova syna Šalomouna, povstal a vzbouřil se proti svému pánovi.+ 7 A shromažďovali se k němu zahálčiví ničemové. Vzepřeli se Šalomounovu synu Rechoboamovi, když byl mladý a bojácný, a on jim nedokázal čelit.

8 A teď si myslíte, že se můžete postavit Jehovovu království v rukou Davidových synů, protože je vás tolik a máte zlatá telata, která vám Jeroboam udělal jako bohy.+ 9 Nevyhnali jste snad Jehovovy kněze,+ potomky Árona, a Levity? A neustanovili jste si vlastní kněze, jako to dělají národy jiných zemí?+ Každý, kdo přišel s* mladým býkem a sedmi berany, se mohl stát knězem model, které nejsou bohy. 10 Ale naším Bohem je Jehova,+ my jsme ho neopustili. Naši kněží, potomci Árona, slouží Jehovovi a Levité jim pomáhají. 11 Každé ráno a večer nechávají dýmat zápalné oběti+ Jehovovi a vonné kadidlo,+ dávají na stůl z ryzího zlata navrstvený chléb*+ a každý večer rozsvěcují zlatý svícen+ a jeho lampy.+ My plníme své povinnosti vůči Jehovovi, našemu Bohu, ale vy jste ho opustili. 12 Pravý Bůh je s námi a vede nás. Jsou tu jeho kněží se signálními trubkami, aby zatroubili do útoku proti vám. Izraelští muži, nebojujte proti Jehovovi, Bohu svých praotců, protože nezvítězíte.“+

13 Ale Jeroboam poslal zálohu, aby Judejce obešla, takže hlavní část vojska byla před Judejci a záloha byla za nimi. 14 Když se Judejci otočili, viděli, že na ně útočí zepředu i zezadu. A tak začali volat o pomoc k Jehovovi+ a kněží hlasitě troubili na trubky. 15 Judejci vydali válečný pokřik, a když to udělali, pravý Bůh dal Abijášovi a Judejcům vítězství nad Jeroboamem a celým Izraelem. 16 Izraelité se před Judejci dali na útěk a Bůh jim je vydal do rukou. 17 Abijáš a jeho muži jim způsobili těžké ztráty – z Izraele padlo 500 000 vycvičených* mužů. 18 Tak byli Izraelité pokořeni a Judejci zvítězili, protože se spolehli na* Jehovu, Boha svých praotců.+ 19 Abijáš pronásledoval Jeroboama a dobyl jeho města Betel,+ Ješanu a Efrajin+ a vesnice v jejich okolí.* 20 Jeroboamovi se za Abijášových dnů už nepodařilo obnovit svou moc. Potom ho Jehova potrestal a on zemřel.+

21 Ale Abijášova moc rostla. Vzal si 14 manželek+ a narodilo se mu 22 synů a 16 dcer. 22 Ostatní události Abijášova života – jeho skutky a slova – jsou zapsané v záznamech* proroka Idda.+

14 Když Abijáš zemřel,* pohřbili ho ve Městě Davidově.+ Po něm se stal králem jeho syn Asa. Za jeho dnů byl v zemi deset let klid.

2 Asa dělal to, co je dobré a správné v očích Jehovy, jeho Boha. 3 Odstranil oltáře cizích bohů+ a výšiny, rozbil posvátné sloupy*+ a podetnul posvátné kůly.*+ 4 Judejcům řekl, aby pátrali po Jehovovi, Bohu svých praotců, a dodržovali Zákon a přikázání. 5 Ze všech judských měst odstranil výšiny a stojany s kadidlem+ a za jeho vlády byl v království mír. 6 Vybudoval v Judsku opevněná města,+ protože byl v zemi klid. V těch letech proti němu nevypukla žádná válka. Jehova mu totiž dopřál odpočinek.+ 7 Obyvatelům Judska Asa řekl: „Vybudujme tato města a postavme kolem nich hradby a věže,+ brány* a závory. Země totiž stále patří nám, protože jsme pátrali po Jehovovi, našem Bohu. Pátrali jsme po něm a on nám dopřál odpočinek od všech okolních nepřátel.“ A tak stavěli a dařilo se jim.+

8 V Asově vojsku bylo 300 000 Judovců vyzbrojených velkými štíty a kopími a 280 000 Benjamínovců, silných válečníků, kteří byli vyzbrojení malými štíty* a luky.*+

9 Později proti nim vytáhl Etiopan Zerach, v jehož vojsku bylo 1 000 000 mužů a 300 válečných vozů.+ Když se dostal až k Mareše,+ 10 Asa proti němu vytáhl a v údolí Cefata u Mareši se rozestavili do bojového šiku. 11 Asa potom volal k Jehovovi, svému Bohu:+ „Jehovo, ty dokážeš pomoct jak těm, kdo jsou silní,* tak těm, kdo jsou slabí.+ Pomoz nám, Jehovo, náš Bože! Vždyť se spoléháme na* tebe+ a ve tvém jménu jsme vytáhli proti tomuto velkému vojsku.+ Jehovo, ty jsi náš Bůh. Nedovol, aby nad tebou zvítězil pouhý člověk.“+

12 A tak dal Jehova Asovi a Judejcům vítězství nad Etiopany a Etiopané se dali na útěk.+ 13 Asa je se svými muži pronásledoval až ke Geraru.+ Etiopané utrpěli od Jehovy a jeho vojska zdrcující porážku. Všichni do jednoho padli, nikdo z nich nezůstal naživu. A Judejci si odnesli velkou kořist. 14 Dobyli také všechna města v okolí Geraru, protože jejich obyvatelé dostali z Jehovy velký strach. Všechna města vydrancovali, protože v nich bylo mnoho kořisti. 15 Zaútočili i na ty, kdo pásli stáda a žili ve stanech, a vzali jim velké množství ovcí a velbloudů. Potom se vrátili do Jeruzaléma.

15 Na Azarjáše, syna Odeda, zapůsobil Boží duch. 2 Šel za Asou a řekl mu: „Slyš mě, Aso a celý Judo a Benjamíne! Jehova bude s vámi, dokud vy budete s ním.+ Pokud po něm budete pátrat, dá se vám najít,+ ale pokud ho opustíte, opustí vás.+ 3 Izraelité byli dlouho* bez pravého Boha, bez kněze, který by je učil, a bez zákona.+ 4 Ale když byli v tísni, vrátili se k Jehovovi, Bohu Izraele. Hledali ho a on se jim dal najít.+ 5 V té době nebylo bezpečné cestovat,* protože mezi všemi obyvateli těch oblastí docházelo k mnoha nepokojům. 6 Jeden národ* drtil druhý a město bojovalo proti městu, protože je Bůh uvedl ve zmatek různými těžkostmi.+ 7 Ale vy buďte silní a neztrácejte odvahu,*+ protože budete za své skutky odměněni.“

8 Když Asa slyšel tato slova a proroctví proroka Odeda, sebral odvahu a odstranil odporné modly z celé Judovy a Benjamínovy země+ a z měst, která dobyl v hornatém kraji Efrajima. Také obnovil Jehovův oltář, který byl před předsíní Jehovova domu.+ 9 A shromáždil celého Judu a Benjamína a ty, kdo se přistěhovali z Efrajima, Manasseho a Simeona.+ Mnozí z Izraele totiž přešli k němu, když viděli, že jeho Bůh Jehova je s ním. 10 Shromáždili se tedy v Jeruzalémě ve třetím měsíci 15. roku Asovy vlády. 11 Ten den obětovali Jehovovi 700 býků a 7 000 ovcí z kořisti, kterou přinesli. 12 Potom se zavázali smlouvou, že budou celým srdcem a celou duší* pátrat po Jehovovi, Bohu svých praotců.+ 13 A každý, kdo by nepátral po Jehovovi, Bohu Izraele, by měl být usmrcen, mladý i starý,* muž i žena.+ 14 Přísahali tedy Jehovovi silným hlasem, s jásotem a za zvuku trubek a rohů. 15 Všichni obyvatelé Judska se z té přísahy radovali, protože přísahali celým srdcem. Hledali Jehovu s velkým odhodláním a on se jim dal najít+ a dopřál jim odpočinek od všech okolních nepřátel.+

16 Král Asa dokonce zbavil svou babičku Maaku+ postavení královny matky,* protože udělala hnusnou modlu pro uctívání posvátného kůlu.+ Asa její hnusnou modlu podetnul, rozdrtil ji a spálil v údolí Kidron.+ 17 Výšiny sice z Izraele nezmizely,+ ale Asovo srdce bylo po celý jeho život* úplně oddané Bohu.+ 18 Asa přinesl do domu pravého Boha věci, které on a jeho otec posvětili – stříbro, zlato a různé náčiní.+ 19 Až do 35. roku Asovy vlády nevypukla žádná válka.+

16 Ve 36. roce Asovy vlády přitáhl proti Judsku izraelský král Baaša+ a začal budovat* Ramu,+ aby z území judského krále Asy nemohl nikdo odejít ani na něj vstoupit.+ 2 A tak vzal Asa stříbro a zlato z pokladnic Jehovova domu+ a králova domu,* poslal to syrskému králi Ben-hadadovi,+ který žil v Damašku, a vzkázal mu: 3 „Mezi mnou a tebou je smlouva, stejně jako byla mezi mým otcem a tvým otcem. Posílám ti stříbro a zlato. Zruš svou smlouvu s izraelským králem Baašou, aby ode mě odtáhl.“

4 Ben-hadad prosbu krále Asy vyslyšel a poslal velitele svých vojsk proti izraelským městům. Dobyli Ijon,+ Dan+ a Abel-majim a zmocnili se všech skladišť Naftaliho měst.+ 5 Když se to Baaša dozvěděl, přestal budovat* Ramu. 6 Král Asa povolal celé Judsko, aby z Ramy+ odnesli kameny a trámy, ze kterých ji Baaša stavěl.+ Asa z nich pak vybudoval* Gebu+ a Micpu.+

7 Tehdy přišel k judskému králi Asovi jasnovidec Chanani+ a řekl mu: „Protože ses spolehl na* syrského krále, a ne na Jehovu, svého Boha, vojsko syrského krále uniklo z tvých rukou.+ 8 Neměli Etiopané a Libyjci obrovské vojsko a mnoho válečných vozů a jezdců? Ale spolehl ses na Jehovu, a on ti je vydal do rukou.+ 9 Jehovovy oči se totiž toulají po celé zemi,+ aby ukázal svou sílu ve prospěch* těch, jejichž srdce je mu úplně oddané.+ Zachoval ses nerozumně a odteď se proti tobě povedou války.“+

10 Asa se ale urazil. Byl na jasnovidce tak rozzlobený, že ho dal zavřít do vězení.* Také začal utlačovat další z lidu. 11 Události Asova života jsou od začátku do konce zapsané v Knize judských a izraelských králů.+

12 Ve 39. roce vlády postihla Asu vážná choroba nohou. Ale i když byl nemocný, místo na Jehovu se obrátil na lékaře. 13 Nakonec Asa ve 41. roce své vlády zemřel.*+ 14 Pohřbili ho do jeho velkolepé hrobky, kterou si dal vytesat ve Městě Davidově.+ Položili ho na máry, které byly naplněné balzámovým olejem a zvláštní mastí vyrobenou z různých přísad.+ Na jeho počest také zapálili mimořádně velký pohřební oheň.

17 Po Asovi se stal králem jeho syn Jehošafat+ a ten upevnil svou moc nad Izraelem. 2 Do všech judských opevněných měst rozmístil vojenské oddíly a v judské zemi a do efrajimských měst, která dobyl jeho otec Asa,+ rozmístil posádky. 3 Jehova byl s Jehošafatem, protože jednal jako jeho předek David+ a nesloužil Baalům. 4 Sloužil Bohu svého otce,+ dodržoval jeho přikázání a neřídil se zvyky Izraele.+ 5 Jehova upevnil kralování v jeho rukou+ a celé Judsko dávalo Jehošafatovi dary, takže získal velké bohatství a slávu.+ 6 Odvážně se držel Jehovových cest a odstranil z Judska výšiny+ a posvátné kůly.+

7 Ve třetím roce vlády svolal svá knížata Ben-chajila, Obadjáše, Zecharjáše, Netanela a Mikajáše a poslal je do judských měst, aby tam vyučovali. 8 Šli s nimi Levité Šemajáš, Netanjáš, Zebadjáš, Asahel, Šemiramot, Jehonatan, Adonijáš, Tobijáš a Tob-adonijáš a také kněží Elišama a Jehoram.+ 9 Začali v Judsku vyučovat a měli s sebou knihu Jehovova zákona.+ Procházeli všemi judskými městy a vyučovali lid.

10 Všechna království, která sousedila s Judskem, dostala z Jehovy velký strach a nebojovala proti Jehošafatovi. 11 Filištíni přinášeli Jehošafatovi dary a peníze jako poplatek. A Arabové mu ze svých stád přiváděli 7 700 beranů a 7 700 kozlů.

12 Jehošafatova moc neustále rostla.+ V Judsku budoval pevnosti+ a skladištní města+ 13 a v judských městech konal rozsáhlé práce. V Jeruzalémě měl vojáky, silné válečníky, 14 kteří byli rozděleni podle svých rodů.* Velitelé tisíců z kmene Juda: Byl to velitel Adnah, se kterým bylo 300 000 silných válečníků.+ 15 Pod jeho velením byl velitel Jehochanan, se kterým bylo 280 000 mužů. 16 Pod jeho velením byl také Amasjáš, syn Zikriho, který se nabídl pro službu Jehovovi a se kterým bylo 200 000 silných válečníků. 17 Z kmene Benjamín+ to byl silný válečník Eljada, se kterým bylo 200 000 mužů vyzbrojených lukem a štítem.+ 18 Pod jeho velením byl Jehozabad, se kterým bylo 180 000 mužů vyzbrojených do bitvy. 19 Ti všichni byli v králových službách. Další muže král rozmístil do opevněných měst po celém Judsku.+

18 Jehošafat získal velké bohatství a slávu,+ ale spříznil se sňatkem s Achabem.+ 2 Po několika letech přišel do Samaří, aby Achaba navštívil.+ Ten pro Jehošafata a pro ty, kdo ho doprovázeli, porazil* velké množství ovcí a dobytka. Potom ho začal přemlouvat, aby s ním vytáhl proti Ramot-gileadu.+ 3 Izraelský král Achab se judského krále Jehošafata zeptal: „Půjdeš se mnou proti Ramot-gileadu?“ Odpověděl mu: „Půjdu s tebou a můj lid půjde s tvým lidem. V té válce tě podpoříme.“

4 Pak ale izraelskému králi řekl: „Nejdřív se na to prosím zeptej Jehovy.“+ 5 Izraelský král si tedy zavolal proroky, 400 mužů, a zeptal se jich: „Máme jít do boje proti Ramot-gileadu, nebo ne?“ Odpověděli mu: „Vytáhni, pravý Bůh ho králi vydá do rukou.“

6 Ale Jehošafat řekl: „Není tu nějaký Jehovův prorok, prostřednictvím kterého bychom se mohli zeptat?“+ 7 Izraelský král Jehošafatovi odpověděl: „Ještě je tu jeden muž,+ prostřednictvím kterého se můžeme Jehovy zeptat. Já ho ale nenávidím, protože mi nikdy neprorokuje nic dobrého, vždycky jenom to špatné.+ Je to Jimlův syn Mikajáš.“ Jehošafat ale řekl: „Tak by král mluvit neměl.“

8 Izraelský král tedy zavolal jednoho z dvorních úředníků a přikázal mu: „Přiveď rychle Jimlova syna Mikajáše.“+ 9 Izraelský král a judský král Jehošafat, oba v královském oděvu, seděli na svých trůnech na mlatu u vchodu do samařské brány a všichni proroci před nimi prorokovali. 10 Kenaanův syn Sedekjáš si udělal železné rohy a prohlásil: „Toto říká Jehova: ‚Těmito rohy budeš trkat Syřany, dokud je nevyhladíš.‘“ 11 Všichni ostatní proroci tvrdili totéž. Říkali: „Vytáhni k Ramot-gileadu, a budeš úspěšný.+ Jehova ho králi vydá do rukou.“

12 Posel, který šel pro Mikajáše, mu tedy řekl: „Všechny předpovědi proroků jsou pro krále příznivé. Mluv prosím stejně jako oni+ – ať je i tvá předpověď příznivá.“+ 13 Ale Mikajáš řekl: „Jakože Jehova žije, budu mluvit to, co můj Bůh řekne.“+ 14 Když přišel ke králi, král se ho zeptal: „Mikajáši, máme jít do boje proti Ramot-gileadu, nebo ne?“ Okamžitě odpověděl: „Vytáhni, a budeš úspěšný. Budou vám vydáni do rukou.“ 15 Král mu na to řekl: „Kolikrát tě mám zapřísahat, abys mi v Jehovově jménu říkal jen pravdu?“ 16 A tak Mikajáš oznámil: „Vidím všechny Izraelity rozptýlené po horách jako ovce, které nemají pastýře.+ Jehova řekl: ‚Už nemají pána. Ať se každý v pokoji vrátí domů.‘“

17 Izraelský král pak řekl Jehošafatovi: „Neříkal jsem ti, že mi nebude prorokovat nic dobrého, jenom to špatné?“+

18 Mikajáš potom prohlásil: „Teď poslouchej, co říká Jehova. Viděl jsem, jak Jehova sedí na svém trůnu+ a napravo i nalevo od něj stojí celé nebeské vojsko.+ 19 Jehova se zeptal: ‚Kdo oklame izraelského krále Achaba, aby vytáhl a padl u Ramot-gileadu?‘ A jeden říkal to a jiný zase ono. 20 Nakonec před Jehovu předstoupil jeden anděl*+ a řekl: ‚Já ho oklamu.‘ Jehova se ho zeptal: ‚Jak to uděláš?‘ 21 Odpověděl: ‚Půjdu a stanu se lživým duchem v ústech všech jeho proroků.‘ Řekl mu: ‚Uspěješ a oklameš ho. Jdi a udělej to.‘ 22 Jehova tedy těmto tvým prorokům vložil do úst lživého ducha.+ Ve skutečnosti ti ale Jehova předpovídá neštěstí.“

23 Potom k Mikajášovi+ přistoupil Kenaanův syn Sedekjáš,+ uhodil ho do tváře+ a řekl: „Kudy ode mě Jehovův duch odešel, aby mluvil s tebou?“+ 24 Mikajáš odpověděl: „To uvidíš v den, kdy se půjdeš schovat do vnitřní místnosti.“ 25 Izraelský král pak přikázal: „Odveďte Mikajáše k veliteli města Amonovi a královu synu Joašovi 26 a povězte jim: ‚Toto říká král: „Zavřete toho muže do vězení+ a dávejte mu snížený příděl chleba a vody, dokud se v pokoji nevrátím.“‘“ 27 Ale Mikajáš řekl: „Pokud se v pokoji vrátíš, Jehova se mnou nemluvil.“+ A dodal: „Slyšte to, všechny národy!“

28 Izraelský král a judský král Jehošafat pak vytáhli k Ramot-gileadu.+ 29 Izraelský král řekl Jehošafatovi: „Já půjdu do boje v přestrojení, ale ty měj na sobě svůj královský oděv.“ Izraelský král se tedy přestrojil a vyrazili do boje. 30 Syrský král přikázal velitelům svých válečných vozů: „Nebojujte s nikým malým ani velkým, jenom s izraelským králem.“ 31 Když velitelé vozů uviděli Jehošafata, řekli si: „To je izraelský král.“ Zamířili tedy k němu, aby na něj zaútočili, a Jehošafat začal volat o pomoc.+ Jehova mu pomohl a odlákal je od něj. 32 Jakmile velitelé vozů poznali, že to není izraelský král, přestali ho pronásledovat.

33 Jeden muž ale naslepo* vystřelil z luku a zasáhl izraelského krále mezi šupiny jeho pancíře. Král tedy řekl svému vozataji: „Otoč vůz a odvez mě z boje!* Jsem těžce zraněný.“+ 34 Boj ale zuřil celý den a izraelského krále museli ve voze až do večera podpírat, aby mohl stát čelem k Syřanům. Při západu slunce zemřel.+

19 Judský král Jehošafat se bezpečně* vrátil+ do svého domu* v Jeruzalémě. 2 Přišel za ním Jehu,+ syn vizionáře Chananiho,+ a řekl mu: „Je správné, abys pomáhal ničemovi+ a miloval ty, kdo nenávidí Jehovu?+ Proto se na tebe Jehova rozhořčil. 3 Ale vidí v tobě i něco dobrého.+ Odstranil jsi ze země posvátné kůly a připravil jsi své srdce,* abys pátral po pravém Bohu.“+

4 Jehošafat žil v Jeruzalémě. Znovu se vydával mezi lid od Beer-šeby po hornatý kraj Efrajima+ a vybízel je, aby se vrátili k Jehovovi, Bohu svých praotců.+ 5 Po celé zemi, ve všech judských opevněných městech, ustanovil soudce.+ 6 Řekl jim: „K tomu, co děláte, přistupujte zodpovědně, protože nesoudíte ve jménu člověka, ale ve jménu Jehovy. On je s vámi, když vynášíte rozsudek.+ 7 Mějte bázeň před Jehovou.+ Jednejte svědomitě, protože Jehova, náš Bůh, neschvaluje nespravedlnost,+ nadržování+ ani úplatkářství.“+

8 Také v Jeruzalémě ustanovil Jehošafat některé Levity, kněze a vůdce izraelských rodů, aby soudili ve jménu Jehovy a aby řešili právní spory obyvatel Jeruzaléma.+ 9 Přikázal jim: „Jednejte s bázní před Jehovou, s věrností a s úplným* srdcem. 10 Když vaši bratři z jiných měst přijdou s právním sporem týkajícím se prolití krve+ nebo s otázkou ohledně nějakého zákona, přikázání, ustanovení nebo právních předpisů, měli byste je varovat, aby se neprovinili proti Jehovovi. Jinak proti vám a vašim bratrům vzplane jeho hněv. Když to tak budete dělat, neproviníte se. 11 Přední kněz Amarjáš bude nad vámi v každé záležitosti týkající se Jehovy.+ Zebadjáš, syn Išmaela, vůdce judského domu, bude nad vámi v každé záležitosti týkající se krále. A Levité vám budou sloužit jako úředníci. Buďte silní a jednejte. Ať je Jehova s těmi, kdo dělají, co je dobré.“*+

20 Potom proti Jehošafatovi vytáhli do boje Moabci,+ Ammonité+ a s nimi někteří Ammonci.* 2 Jehošafat dostal zprávu: „Vytáhlo proti tobě velké vojsko z kraje od moře,* z Edomu.+ Jsou v Chacacon-tamaru, tedy v En-gedi.“+ 3 Jehošafat dostal strach. Rozhodl se hledat* Jehovu+ a vyhlásil v celém Judsku půst. 4 Obyvatelé Judska se shromáždili, aby se dotazovali Jehovy.+ Ze všech judských měst se přišli s Jehovou poradit.

5 Jehošafat se postavil mezi shromážděnými obyvateli Judska a Jeruzaléma před novým nádvořím Jehovova domu 6 a řekl:

„Jehovo, Bože našich praotců, nejsi snad Bohem v nebesích+ a nepanuješ nade všemi královstvími národů?+ Ve tvé ruce je síla a moc a nikdo před tebou neobstojí.+ 7 Náš Bože, nevyhnal jsi snad obyvatele této země před svým lidem Izraelem a nedal jsi ji natrvalo potomkům* tvého přítele Abrahama?+ 8 Usadili se v ní a postavili ti v ní svatyni pro tvé jméno.+ Řekli: 9 ‚Kdyby na nás přišlo neštěstí – válka, nepříznivý rozsudek, mor nebo hlad – a my bychom se postavili před tento dům a před tebe (protože v tomto domě je tvé jméno+) a ve své tísni bychom k tobě volali o pomoc, kéž nasloucháš a zachráníš nás.‘+ 10 A teď jsou tu Ammonité, Moabci a obyvatelé hornatého kraje Seir.+ Když Izraelité vycházeli z Egypta, nedovolil jsi jim, aby je napadli. Vyhnuli se jim a nevyhladili je.+ 11 A oni nám odplácejí tím, že nás přišli vyhnat z tvé země, kterou jsi nám dal jako dědictví.+ 12 Náš Bože, nevykonáš nad nimi rozsudek?+ Proti tomu velkému vojsku, které táhne proti nám, jsme bezmocní. Nevíme, co máme dělat,+ a proto své oči upíráme k tobě.“+

13 Všichni Judejci stáli před Jehovou spolu se svými manželkami a dětmi,* včetně těch nejmenších.

14 Tehdy uprostřed shromáždění zapůsobil Jehovův duch na Jachaziela, syna Zecharjáše, syna Benajáše, syna Jeiela, syna Mattanjáše, Levitu ze synů Asafa. 15 Řekl: „Slyšte, celé Judsko a obyvatelé Jeruzaléma i ty, králi Jehošafate! Toto vám říká Jehova: ‚Nebojte se ani se neděste toho velkého vojska. Není to váš boj, ale Boží.+ 16 Zítra proti nim vyjděte. Budou vystupovat průsmykem Cic a zastihnete je na konci údolí* před pustinou Jeruel. 17 V této bitvě nebudete muset bojovat. Zaujměte pozice, stůjte+ a sledujte, jak vás Jehova zachrání.+ Judsko a Jeruzaléme, nebojte se ani se neděste.+ Zítra proti nim vytáhněte a Jehova bude s vámi.‘“+

18 Nato se Jehošafat poklonil až k zemi a všichni Judejci a obyvatelé Jeruzaléma padli před Jehovou na kolena a klaněli se Jehovovi. 19 Levité, kteří byli potomky Kehata+ a Koracha, pak vstali a velmi silným hlasem chválili Jehovu, Boha Izraele.+

20 Druhý den brzy ráno vstali a vydali se do pustiny Tekoa.+ Když odcházeli, Jehošafat se před ně postavil a zvolal: „Slyšte mě, Judejci a obyvatelé Jeruzaléma! Věřte Jehovovi, svému Bohu, a obstojíte. Věřte jeho prorokům,+ a zvítězíte.“

21 Když se Jehošafat poradil s lidem, vybral muže, aby zpěvem+ chválili Jehovu. Na sobě měli mít svaté roucho a měli jít před vojáky a zpívat: „Vzdávejte díky Jehovovi, protože jeho věrná láska trvá navěky.“+

22 Když začali radostně zpívat písně chvály, Jehova postavil zálohu proti Ammonitům, Moabcům a obyvatelům hornatého kraje Seir, kteří přitáhli proti Judsku, a ti začali jeden druhého pobíjet.+ 23 Ammonité a Moabci napadli obyvatele hornatého kraje Seir+ a zabíjeli je, dokud je všechny nevyhladili. Když skoncovali s obyvateli Seiru, pozabíjeli se navzájem.+

24 Když Judejci přišli ke strážní věži v pustině+ a podívali se směrem k tomu vojsku, uviděli jen mrtvoly ležící na zemi.+ Nikdo nepřežil. 25 Jehošafat a jeho lid si pak šli pro kořist. Obrali je o tolik věcí, oblečení a cenností, že to nezvládli odnést.+ Kořisti bylo tolik, že ji odnášeli tři dny. 26 Čtvrtý den se shromáždili v údolí* Beraka a chválili* tam Jehovu. Tomu místu se proto až dodnes říká údolí Beraka.*+

27 Potom se všichni muži z Judska a Jeruzaléma v čele s Jehošafatem vrátili s radováním do Jeruzaléma, protože jim Jehova dal vítězství nad jejich nepřáteli.+ 28 Vstoupili do Jeruzaléma s lyrami, harfami+ a trubkami+ a přišli do Jehovova domu.+ 29 Když všechna království slyšela, že Jehova bojoval proti nepřátelům Izraele, dostali z Boha velký strach.+ 30 V Jehošafatově království zavládl mír a Bůh mu dopřál odpočinek od všech okolních nepřátel.+

31 Jehošafat dál vládl nad Judskem. Bylo mu 35 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 25 let. Jeho matka se jmenovala Azuba a byla dcerou Šilchiho.+ 32 Jednal jako jeho otec Asa.+ Řídil se jeho příkladem a dělal to, co je správné v Jehovových očích.+ 33 Výšiny ale nezmizely.+ Lid se ještě v srdci nerozhodl, že bude uctívat Boha svých praotců.+

34 Ostatní události Jehošafatova života jsou od začátku do konce uvedené v záznamech Jehua,+ syna Chananiho,+ které se staly součástí Knihy izraelských králů. 35 Později judský král Jehošafat uzavřel spojenectví s izraelským králem Achazjášem, který jednal ničemně.+ 36 Dohodl se s ním, že spolu budou vyrábět lodě na plavbu do Taršiše.+ Lodě stavěli v Ecjon-geberu.+ 37 Eliezer, syn Dodavahua z Mareši, ale proti Jehošafatovi prorokoval: „Protože jsi uzavřel spojenectví s Achazjášem, Jehova zničí tvá díla.“+ A lodě ztroskotaly,+ takže do Taršiše plout nemohly.

21 Když Jehošafat zemřel,* pohřbili ho k jeho předkům ve Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Jehoram.+ 2 Toto byli jeho bratři, Jehošafatovi synové: Azarjáš, Jechiel, Zecharjáš, Azarjáš, Michael a Šefatjáš. Ti všichni byli synové izraelského krále Jehošafata. 3 Otec jim daroval mnoho stříbra, zlata a cenností a také opevněná města v Judsku.+ Ale království svěřil Jehoramovi,+ protože byl prvorozený.

4 Když se Jehoram ujal kralování po svém otci, upevnil svou moc tím, že pobil mečem všechny své bratry+ a některá izraelská knížata. 5 Jehoramovi bylo 32 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě osm let.+ 6 Jednal jako izraelští králové,+ stejně jako ti z Achabova domu. Jeho manželkou se totiž stala Achabova dcera.+ Dělal to, co je špatné v Jehovových očích. 7 Jehova ale nechtěl Davidův dům zničit kvůli smlouvě, kterou s Davidem uzavřel,+ protože slíbil, že jemu a jeho synům dá lampu,* která nebude nikdy uhašena.+

8 Za Jehoramových dnů se proti Judsku vzbouřil Edom+ a dosadil si vlastního krále.+ 9 Jehoram tedy se svými veliteli a všemi svými válečnými vozy vytáhl do boje. V noci vstal a porazil Edomity, kteří obklíčili jeho a velitele válečných vozů. 10 Vzpoura Edomu proti Judsku ale trvá až dodnes. V té době se proti Jehoramovi vzbouřila i Libna,+ protože opustil Jehovu, Boha svých praotců.+ 11 Na judských horách udělal výšiny+ a tak způsobil, že obyvatelé Jeruzaléma byli Bohu nevěrní,* a svedl i Judsko.

12 Potom od proroka Elijáše+ dostal dopis, ve kterém stálo: „Toto říká Jehova, Bůh tvého předka Davida: ‚Nejednal jsi jako tvůj otec Jehošafat+ ani jako judský král Asa.+ 13 Jednáš jako izraelští králové+ a působíš, že Judsko a obyvatelé Jeruzaléma jsou Bohu nevěrní,*+ stejně jako mu byl nevěrný Achabův dům.+ Dokonce jsi zabil vlastní bratry,+ syny svého otce, kteří byli lepší než ty. 14 Proto Jehova přivede velké neštěstí na tvůj lid, tvé syny, tvé manželky a celý tvůj majetek. 15 A ty vážně onemocníš, postihne tě choroba střev. Bude se den za dnem zhoršovat, až ti střeva vyjdou ven.‘“

16 Jehova proti Jehoramovi podnítil*+ Filištíny+ a Araby,+ kteří žili poblíž Etiopanů. 17 Vtrhli do Judska, z králova domu* odnesli všechen majetek+ a odvedli jeho syny a manželky. Z jeho synů mu zůstal jenom ten nejmladší, Jehoachaz.*+ 18 Po tom všem ho Jehova postihl nevyléčitelnou chorobou střev.+ 19 Když uplynuly dva roky, střeva mu následkem choroby vyšla ven a on v hrozných bolestech zemřel. Lid nezapálil na jeho počest pohřební oheň, tak jak to dělal na počest jeho předků.+ 20 Bylo mu 32 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě osm let. Když zemřel, nikomu to nebylo líto. Pohřbili ho ve Městě Davidově,+ ale ne na pohřebišti králů.+

22 Obyvatelé Jeruzaléma místo něj dosadili za krále jeho nejmladšího syna Achazjáše. Všechny starší syny totiž zabili nájezdníci, kteří přitáhli s Araby do judského tábora.+ Jehoramův syn Achazjáš tedy začal vládnout jako judský král.+ 2 Achazjášovi bylo 22 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě jeden rok. Jeho matka se jmenovala Atalja+ a byla vnučkou Omriho.+

3 I on jednal jako ti z Achabova domu,+ protože ho jeho matka svými radami vedla k ničemnému jednání. 4 Dělal to, co je špatné v Jehovových očích, stejně jako Achabův dům. Lidé z Achabova domu se mu totiž po smrti jeho otce stali rádci a to vedlo k jeho zkáze. 5 Achazjáš dal na jejich radu a společně s Jehoramem, synem izraelského krále Achaba, vytáhl k Ramot-gileadu+ do boje proti syrskému králi Chazaelovi.+ Jehorama tam zranili lukostřelci. 6 Vrátil se do Jezreelu,+ aby se vyléčil ze zranění, která v Ramě utrpěl, když bojoval proti syrskému králi Chazaelovi.+

Za zraněným* Jehoramem,+ synem Achaba, se do Jezreelu vydal judský král Achazjáš,* syn Jehorama,+ aby ho tam navštívil.+ 7 Achazjášovu návštěvu Jehorama ale Bůh využil k tomu, aby způsobil Achazjášovu smrt. Když Achazjáš přišel, vydal se s Jehoramem naproti Jehuovi,+ vnukovi Nimšiho, kterého Jehova pomazal, aby vyhladil Achabův dům.+ 8 Když Jehu vykonával rozsudek nad Achabovým domem, setkal se s judskými knížaty a syny Achazjášových bratrů, kteří byli v Achazjášových službách, a pobil je.+ 9 Potom dal hledat Achazjáše. Zajali ho, když se skrýval v Samaří, přivedli ho k Jehuovi a zabili. Pak ho pohřbili,+ protože řekli: „Je to vnuk Jehošafata, který pátral po Jehovovi celým srdcem.“+ Z Achazjášova domu nebyl nikdo, kdo by byl schopný kralovat.

10 Když Achazjášova matka Atalja+ zjistila, že její syn zemřel, vyvraždila celý královský rod* judského domu.+ 11 Králova dcera Jehošabeat ale vzala Achazjášova syna Jehoaše+ a potají ho odnesla* zprostřed králových synů, kteří měli být zabiti. Spolu s jeho kojnou ho schovala do vnitřní ložnice. Jehošabeat, dceři krále Jehorama,+ která byla manželkou kněze Jehojady+ a sestrou Achazjáše, se ho podařilo před Ataljou ukrýt, takže ho nezabila.+ 12 Zůstal s nimi šest let, schovaný v domě pravého Boha, zatímco nad zemí vládla Atalja.

23 V sedmém roce se Jehojada zachoval odvážně a uzavřel smlouvu s veliteli set+ – s Azarjášem, synem Jerochama, Išmaelem, synem Jehochanana, Azarjášem, synem Obeda, Maasejášem, synem Adajáše, a Elišafatem, synem Zikriho. 2 Ti pak prošli celé Judsko a shromáždili Levity+ ze všech judských měst a vůdce izraelských rodů. Když přišli do Jeruzaléma, 3 celé shromáždění uzavřelo v domě pravého Boha smlouvu s králem.+ Jehojada jim řekl:

„Teď bude vládnout králův syn, tak jak to Jehova slíbil ohledně Davidových synů.+ 4 Uděláte toto: Jedna třetina z kněží a Levitů, kteří budou mít o sabatu službu,+ bude hlídat vchody,+ 5 další třetina bude u králova domu*+ a zbývající třetina bude u brány Základu. Všichni ostatní z lidu budou na nádvořích Jehovova domu.+ 6 Nenechte do Jehovova domu vstoupit nikoho kromě kněží a Levitů, kteří mají službu.+ Ti můžou vstoupit, protože jsou svatí. Ostatní lidé ať dodržují Jehovův příkaz. 7 Levité krále obklopí ze všech stran, každý se zbraní v ruce. Pokud se někdo pokusí vejít do domu, zabijete ho. Zůstaňte s králem, ať půjde kamkoli.“*

8 Levité a všichni Judejci udělali přesně to, co jim kněz Jehojada přikázal. Každý velitel vzal své muže – ty, kteří měli o sabatu službu, i ty, kteří ji neměli.+ Kněz Jehojada totiž žádný oddíl+ neuvolnil ze služby. 9 Velitelům set+ dal kněz Jehojada kopí, malé štíty* a kulaté štíty, které patřily králi Davidovi+ a byly v domě pravého Boha.+ 10 Rozmístil všechen lid, každého se zbraní* v ruce, od pravé strany domu až k levé straně domu, u oltáře a u domu, aby chránili krále ze všech stran. 11 Potom vyvedli králova syna+ ven, nasadili mu korunu,* položili na něj svědectví*+ a prohlásili ho za krále. Když ho Jehojada a jeho synové pomazali, začali volat: „Ať žije král!“+

12 Jakmile Atalja zaslechla, jak lidé pobíhají a oslavují krále, přišla mezi ně do Jehovova domu+ 13 a uviděla krále, který stál u sloupu* vedle vchodu. Byla tam s ním knížata+ a trubači. Všechen lid země se radoval+ a troubil na trubky a zpěváci s hudebními nástroji vedli* provolávání slávy. Atalja si roztrhla oděv a vykřikla: „Spiknutí! Spiknutí!“ 14 Kněz Jehojada vyslal velitele set, kteří byli nad vojskem, a přikázal jim: „Vyveďte ji odsud, a pokud někdo půjde za ní, zabijte ho mečem!“ Řekl totiž: „Nezabíjejte ji v Jehovově domě.“ 15 A tak se jí chopili, odvedli ji ke vchodu do Koňské brány králova domu a tam ji zabili.

16 Potom Jehojada uzavřel smlouvu, že on, všechen lid a král budou dál Jehovův lid.+ 17 Nato se všechen lid vydal do Baalova domu.* Strhli ho,+ zbořili jeho oltáře, rozdrtili jeho sochy+ a před oltáři zabili Baalova kněze Mattana.+ 18 Jehojada pak svěřil dohled nad Jehovovým domem kněžím a Levitům, které David rozdělil do oddílů, aby se starali o Jehovův dům a předkládali Jehovovi zápalné oběti,+ jak je to zapsané v Mojžíšově zákoně.+ Měli to dělat s radostí a zpěvem, jak to nařídil David. 19 K branám Jehovova domu Jehojada postavil strážce,+ aby do něj nevstoupil nikdo jakkoli nečistý. 20 Vzal velitele set,+ urozené muže, vládce lidu a všechen lid země a společně doprovodili krále na cestě z Jehovova domu. Pak vešli horní branou do králova domu, kde krále posadili na královský trůn.+ 21 Všechen lid země se radoval a ve městě nastal klid, protože Atalju zabili mečem.

24 Jehoašovi bylo sedm let, když se stal králem,+ a vládl v Jeruzalémě 40 let. Jeho matka se jmenovala Cibja a byla z Beer-šeby.+ 2 Po celou dobu, kdy žil kněz Jehojada, dělal Jehoaš to, co je správné v Jehovových očích.+ 3 Jehojada mu vybral dvě manželky a Jehoašovi se narodili synové a dcery.

4 Po nějaké době Jehoaš ze srdce zatoužil opravit Jehovův dům.+ 5 Shromáždil tedy kněze a Levity a řekl jim: „Vyjděte do judských měst a od všech Izraelitů vybírejte peníze, aby se mohl dům vašeho Boha každý rok opravovat.+ Pospěšte si.“ Levité s tím ale nespěchali.+ 6 Král si tedy zavolal předního kněze Jehojadu a zeptal se ho:+ „Proč jsi nežádal od Levitů, aby z Judska a Jeruzaléma přinášeli posvátnou daň nařízenou Jehovovým služebníkem Mojžíšem+ – daň od izraelského sboru pro stan svědectví?+ 7 Vždyť víš, že synové té zkažené Atalji+ se vloupali do domu pravého Boha+ a všechny svaté věci Jehovova domu použili k uctívání Baalů.“ 8 Potom na králův příkaz udělali truhlici+ a postavili ji venku u brány Jehovova domu.+ 9 Po celém Judsku a Jeruzalémě pak rozhlásili, že by lidé měli přinášet Jehovovi posvátnou daň,+ kterou Izraeli v pustině uložil Mojžíš, služebník pravého Boha. 10 Všechna knížata a všechen lid se zaradovali.+ Přinášeli příspěvky a házeli je do truhlice, až se naplnila.*

11 Pokaždé když Levité přinesli truhlici ke králi a viděli, že je v ní hodně peněz, přišel králův tajemník s pověřencem předního kněze, truhlici vyprázdnili+ a vrátili na místo. Tak to dělali každý den a vybrali velké množství peněz. 12 Král a Jehojada je pak dávali těm, kdo dohlíželi na práci v Jehovově domě. Ti najímali kameníky a řemeslníky, aby opravovali Jehovův dům.+ Na opravy Jehovova domu najímali i ty, kdo pracovali se železem a mědí. 13 Ti, kdo dohlíželi na práci, zahájili opravy a pod jejich dohledem práce úspěšně postupovala. Dům pravého Boha uvedli do původního stavu a zpevnili ho. 14 Když skončili, přinesli zbytek peněz králi a Jehojadovi. Dali za ně vyrobit náčiní pro Jehovův dům – náčiní používané při službě a předkládání obětí, poháry a zlaté a stříbrné předměty.+ Za Jehojadových dnů se v Jehovově domě pravidelně předkládaly zápalné oběti.+

15 Po dlouhém a uspokojujícím životě* Jehojada zemřel. Bylo mu 130 let. 16 Pohřbili ho ve Městě Davidově spolu s králi,+ protože v Izraeli udělal mnoho dobrého+ pro pravého Boha a jeho dům.

17 Po Jehojadově smrti přišla za králem judská knížata, poklonila se mu a král jim začal naslouchat. 18 Lid opustil dům Jehovy, Boha svých praotců, a začal sloužit posvátným kůlům a modlám. Proti Judsku a Jeruzalému kvůli tomuto provinění vzplanul Boží hněv.* 19 Posílal k nim proroky, aby je přivedli zpátky k Jehovovi. Varovali je,* ale oni je neposlouchali.+

20 Boží duch zapůsobil* na Zecharjáše, syna kněze Jehojady.+ Postavil se před lid a prohlásil: „Toto říká pravý Bůh: ‚Proč porušujete Jehovova přikázání? Nebude se vám dařit! Protože jste opustili Jehovu, on opustí vás.‘“+ 21 Ale spikli se proti němu+ a na králův příkaz ho ukamenovali na nádvoří Jehovova domu.+ 22 Král Jehoaš zapomněl na věrnou lásku, kterou mu projevoval Zecharjášův otec Jehojada, a zabil jeho syna. Ten, když umíral, řekl: „Ať to Jehova vidí a volá tě k odpovědnosti.“+

23 Začátkem* roku přitáhlo proti Jehoašovi syrské vojsko. Syřané vtrhli do Judska a do Jeruzaléma,+ pobili všechna knížata+ lidu a celou kořist poslali damašskému králi. 24 I když bylo syrských vojáků málo, Jehova jim vydal do rukou obrovské vojsko Judejců,+ protože opustili Jehovu, Boha svých praotců. Syřané tak vykonali rozsudek nad Jehoašem. 25 Když od něj odtáhli (zanechali ho těžce raněného*), spikli se proti němu jeho sluhové, protože prolil krev synů* kněze Jehojady,+ a zabili ho na jeho lůžku.+ Tak zemřel a pohřbili ho ve Městě Davidově,+ ale ne na pohřebišti králů.+

26 Spikl se+ proti němu Zabad, syn Ammonitky Šimeat, a Jehozabad, syn Moabky Šimrit. 27 O jeho synech, mnoha prohlášeních proti němu+ a opravách* domu pravého Boha+ se píše v záznamech* v Knize králů. Po něm se stal králem jeho syn Amacjáš.

25 Amacjášovi bylo 25 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 29 let. Jeho matka se jmenovala Jehoaddan a byla z Jeruzaléma.+ 2 Dělal to, co je správné v Jehovových očích, i když ne celým srdcem. 3 Jakmile měl kralování pevně v rukou, zabil své sluhy, kteří zavraždili krále, jeho otce.+ 4 Jejich syny ale nezabil. Jednal v souladu s Jehovovým příkazem zapsaným v Zákoně, v Mojžíšově knize: „Otcové by neměli zemřít za hříchy svých synů a synové by neměli zemřít za hříchy svých otců. Každý by měl zemřít za svůj vlastní hřích.“+

5 Potom Amacjáš shromáždil Judejce a nechal všechny muže z kmene Juda a z kmene Benjamín nastoupit podle rodů, velitelů tisíců a velitelů set.+ Sepsal všechny, kterým bylo 20 let a víc,+ a zjistil, že má 300 000 vycvičených* válečníků schopných sloužit ve vojsku a bojovat s kopím a velkým štítem. 6 A z Izraele najal za 100 talentů* stříbra 100 000 silných válečníků. 7 Tehdy k němu přišel muž pravého Boha a řekl: „Králi, ať s tebou izraelské vojsko nejde, protože Jehova není s Izraelem,+ s nikým z Efrajimovců. 8 Jdi sám a buď v boji odvážný. Jinak by tě pravý Bůh mohl vydat nepříteli. Bůh totiž dokáže pomáhat+ i nechat padnout.“ 9 Amacjáš na to muži pravého Boha řekl: „Ale co těch 100 talentů, které jsem dal izraelským vojákům?“ Muž pravého Boha mu odpověděl: „Jehova ti může dát mnohem víc.“+ 10 Amacjáš tedy propustil vojáky, kteří k němu přišli z Efrajima, a poslal je domů. Ti se na Judejce velmi rozzlobili a vrátili se domů plní hněvu.

11 Amacjáš pak sebral odvahu a vedl své vojsko do Solného údolí,+ kde pobil 10 000 mužů ze Seiru.+ 12 Dalších 10 000 zajali Judejci živé. Odvedli je na vrchol skály a shodili je odtamtud dolů. Všichni se roztříštili. 13 Ale vojáci, které Amacjáš poslal pryč a nevzal s sebou do boje,+ začali drancovat judská města od Samaří+ až po Bet-choron.+ Pobili v nich 3 000 lidí a odnesli velkou kořist.

14 Když se Amacjáš vrátil po porážce Edomitů, přinesl si s sebou bohy obyvatel Seiru a udělal z nich své bohy.+ Klaněl se jim a nechával před nimi stoupat obětní dým. 15 Jehova se proto na Amacjáše velmi rozzlobil a poslal za ním proroka, který mu řekl: „Proč sloužíš těmto bohům, kteří svůj lid nevysvobodili z tvých rukou?“+ 16 Zatímco mluvil, král řekl: „Jmenovali jsme tě snad královým rádcem?+ Přestaň,+ nebo zemřeš!“ Prorok tedy přestal, ale ještě dodal: „Vím, že se tě Bůh rozhodl zničit za to, co jsi udělal, a za to, že jsi nedal na moji radu.“+

17 Judský král Amacjáš se poradil se svými rádci a pak vzkázal izraelskému králi Jehoašovi, synovi Jehoachaze, syna Jehua: „Pojď, střetneme se v bitvě.“*+ 18 Izraelský král Jehoaš judskému králi Amacjášovi odpověděl: „Libanonský bodlák vzkázal libanonskému cedru: ‚Dej mému synovi svou dceru za manželku.‘ Šlo ale kolem divoké zvíře, které bylo v Libanonu, a ten bodlák zašláplo. 19 Řekl sis: ‚Porazil jsem* Edom.‘+ Stouplo ti to do hlavy a toužíš po slávě. Zůstaň doma.* Proč bys na sebe přivolával neštěstí? Proč bys měl padnout a strhnout s sebou i Judsko?“

20 Ale Amacjáš si nedal říct,+ protože se pravý Bůh rozhodl vydat je do rukou nepřátel+ za to, že sloužili edomským bohům.+ 21 Izraelský král Jehoaš tedy vytáhl a s judským králem Amacjášem se střetl v bitvě u Bet-šemeše+ v Judsku. 22 Izrael Judsko porazil a všichni judští vojáci se rozutekli domů.* 23 Izraelský král Jehoaš zajal u Bet-šemeše judského krále Amacjáše, syna Jehoaše, syna Jehoachaze.* Potom ho přivedl do Jeruzaléma a zbořil jeruzalémské hradby v délce 400 loket,* od Efrajimovy brány+ až k Nárožní bráně.+ 24 Vzal všechno zlato a stříbro a všechny předměty z domu pravého Boha svěřené Obed-edomovi* a z pokladnic králova domu*+ a vzal také rukojmí. Pak se vrátil do Samaří.

25 Judský král Amacjáš,+ syn Jehoaše, žil po smrti izraelského krále Jehoaše,+ syna Jehoachaze, ještě 15 let.+ 26 Ostatní události Amacjášova života jsou od začátku do konce zapsané v Knize judských a izraelských králů. 27 Od doby, kdy se Amacjáš odvrátil od Jehovy, proti němu v Jeruzalémě připravovali spiknutí.+ A když utekl do Lakiše, poslali tam za ním muže a ti ho zabili. 28 Přivezli ho zpátky na koních a pohřbili ho k jeho předkům v judském městě.

26 Místo Amacjáše všechen judský lid dosadil za krále jeho syna Uzzijáše,+ kterému bylo 16 let.+ 2 Když král* zemřel,* Uzzijáš získal Elot+ zpátky do judských rukou a přestavěl ho.+ 3 Bylo mu+ 16 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 52 let. Jeho matka se jmenovala Jekolja a byla z Jeruzaléma.+ 4 Dělal to, co je správné v Jehovových očích, stejně jako jeho otec Amacjáš.+ 5 Uzzijáš pátral po Bohu, dokud žil Zecharjáš, který ho učil bát se pravého Boha. A v době, kdy pátral po Jehovovi, mu pravý Bůh dával úspěch.+

6 Vytáhl do boje proti Filištínům+ a prolomil hradby Gatu,+ Jabne+ a Ašdodu.+ Potom vybudoval města v okolí Ašdodu a jinde na filištínském území. 7 Pravý Bůh mu pomáhal v boji proti Filištínům, proti Arabům,+ kteří žili v Gurbaalu, a proti Meunitům. 8 Ammonité+ odváděli Uzzijášovi poplatky. Jeho sláva se rozšířila až do Egypta, protože v mimořádné míře upevnil svou moc. 9 Uzzijáš postavil v Jeruzalémě věže+ u Nárožní brány,+ Údolní brány+ a Opěrného pilíře a opevnil je. 10 Postavil také věže+ v pustině a vyhloubil* mnoho nádrží na vodu,* protože měl hodně dobytka. Totéž udělal i v Šefele a na náhorní plošině. Na horách a na Karmelu měl rolníky a vinaře, protože měl rád zemědělství.

11 Uzzijáš měl ozbrojené vojsko, které bylo rozdělené do oddílů a podnikalo válečné výpravy. Tajemník+ Jeiel a úředník Maasejáš vojáky sečetli a sepsali+ pod dohledem Chananjáše, jednoho z králových knížat. 12 Vůdců rodů, kteří těmto silným válečníkům veleli, bylo celkem 2 600. 13 Pod jejich velením bylo 307 500 bojeschopných mužů. Bylo to silné vojsko, které krále podporovalo v boji proti nepřátelům.+ 14 Uzzijáš vyzbrojil celé vojsko štíty, kopími,+ přilbami, pancíři,+ luky a kameny do praků.+ 15 V Jeruzalémě podle návrhu vynálezců sestrojil válečné stroje k vystřelování šípů a vrhání velkých kamenů a umístil je na věže+ a nároží hradeb. Jeho sláva se roznesla široko daleko, protože mu Bůh úžasným způsobem pomáhal a on upevnil svou moc.

16 Ale když byl mocný, jeho srdce zpychlo a to vedlo k jeho zkáze. Zachoval se nevěrně vůči Jehovovi, svému Bohu. Vstoupil do Jehovova chrámu, aby na oltáři pro kadidlo pálil kadidlo.+ 17 Okamžitě za ním vešel kněz Azarjáš a 80 dalších odvážných Jehovových kněží. 18 Postavili se proti králi Uzzijášovi a řekli mu: „Uzzijáši, nemáš právo pálit Jehovovi kadidlo!+ Pálit kadidlo smí jenom kněží. Jsou potomky Árona+ a Bůh je posvětil. Vyjdi ze svatyně, protože jsi jednal nevěrně. Od Boha Jehovy za to žádnou slávu nezískáš.“

19 Ale Uzzijáš, který měl v ruce kadidelnici k pálení kadidla, se rozzuřil.+ A zatímco stál před kněžími v Jehovově domě, vedle oltáře pro kadidlo, a vztekal se na ně, vyrazilo mu na čele malomocenství.+ 20 Když se na něj přední kněz Azarjáš a ostatní kněží podívali, zjistili, že má na čele malomocenství. Rychle ho odtamtud vyvedli a on sám spěchal ven, protože ho Jehova udeřil.

21 Král Uzzijáš zůstal malomocný až do smrti a jako malomocný bydlel v odděleném domě,+ protože už nesměl chodit do Jehovova domu. Jeho syn Jotam byl správcem králova domu* a soudil lid země.+

22 Ostatní události Uzzijášova života od začátku do konce zapsal prorok Izajáš,+ syn Amoce. 23 Když Uzzijáš zemřel,* pohřbili ho k jeho předkům na pohřebním poli, ale ne na pohřebišti králů, protože řekli: „Je malomocný.“ Po něm se stal králem jeho syn Jotam.+

27 Jotamovi+ bylo 25 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 16 let. Jeho matka se jmenovala Jeruša a byla dcerou Cadoka.+ 2 Jotam dělal to, co je správné v Jehovových očích, stejně jako jeho otec Uzzijáš.+ Na rozdíl od něj ale nevpadl do Jehovova chrámu.+ Lid však dál jednal zkaženě. 3 Jotam postavil horní bránu Jehovova domu+ a hodně toho vybudoval na hradbách Ofelu.+ 4 V hornatém kraji Judy+ postavil města+ a v lesnatých oblastech vybudoval pevnosti+ a věže.+ 5 Válčil proti ammonskému králi+ a nakonec Ammonity porazil. V tom roce mu dali 100 talentů* stříbra, 10 000 korů* pšenice a 10 000 korů ječmene. Totéž mu zaplatili také ve druhém a ve třetím roce.+ 6 Jotamova moc rostla, protože byl rozhodnutý chodit po cestách Jehovy,* svého Boha.

7 Ostatní události Jotamova života – jak válčil a co udělal – jsou zapsané v Knize izraelských a judských králů.+ 8 Bylo mu 25 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 16 let.+ 9 Když Jotam zemřel,* pohřbili ho ve Městě Davidově.+ Po něm se stal králem jeho syn Achaz.+

28 Achazovi+ bylo 20 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 16 let. Na rozdíl od svého předka Davida nedělal to, co je správné v Jehovových očích.+ 2 Jednal jako izraelští králové,+ a dokonce udělal kovové modly*+ Baalů. 3 Nechával stoupat obětní dým v údolí Hinnomova syna* a spálil své syny v ohni+ podle odporných zvyků národů,+ které Jehova před Izraelity vyhnal. 4 Na výšinách,+ na kopcích a pod každým zeleným stromem+ předkládal oběti a nechával z nich stoupat obětní dým.

5 Jeho Bůh Jehova ho proto vydal do rukou syrského krále.+ Syřané ho porazili, odvedli mnoho zajatců a přivedli je do Damašku.+ Bůh ho také vydal do rukou izraelského krále, který mu způsobil těžké ztráty. 6 Pekach,+ syn Remaljáše, zabil v Judsku za jediný den 120 000 vojáků – všechno to byli stateční muži. Stalo se to proto, že Judejci opustili Jehovu, Boha svých praotců.+ 7 Efrajimský bojovník Zikri zabil králova syna Maasejáše, správce paláce* Azrikama a Elkanu, který byl druhý po králi. 8 Izraelité zajali mezi svými judskými bratry 200 000 žen, synů a dcer. Vzali také velkou kořist a odnesli ji do Samaří.+

9 Ale byl tam Jehovův prorok, který se jmenoval Oded. Když vojsko přicházelo do Samaří, vyšel jim naproti a řekl: „Jehova, Bůh vašich praotců, se na Judejce rozzlobil, a proto vám je vydal do rukou.+ Vy jste je ale pobíjeli s takovým vztekem, že to volá až do nebe. 10 A teď si chcete z obyvatel Judska a Jeruzaléma udělat své sluhy a služky!+ Ale nenesete i vy sami vinu před Jehovou, vaším Bohem? 11 Poslechněte mě a vraťte zajatce, které jste odvedli od svých bratrů, protože proti vám plane Jehovův hněv.“

12 Tehdy se někteří efrajimští vůdci – Azarjáš, syn Jehochanana, Berekjáš, syn Mešillemota, Jechizkijáš, syn Šalluma, a Amasa, syn Chadlaie – postavili proti těm, kdo se vraceli z vojenského tažení, 13 a řekli jim: „Nevoďte sem ty zajatce, jinak se proviníme proti Jehovovi. Chcete snad ještě přidat k našim hříchům a naší vině? Vždyť naše vina je už teď velká a proti Izraeli plane Boží hněv.“ 14 Vojáci tedy předali zajatce a kořist+ knížatům a celému shromáždění. 15 Zajatců se ujali jmenovitě určení muži a všechny nahé oblékli do ukořistěných oděvů. Oblékli je, obuli, dali jim najíst a napít a potřeli je olejem. Všechny vyčerpané pak na oslech dopravili k jejich bratrům do Jericha, města palem, a vrátili se do Samaří.

16 V té době král Achaz požádal o pomoc asyrské krále.+ 17 Do Judska pak znovu vtrhli Edomité a odvedli zajatce. 18 Do měst v Šefele+ a v judském Negebu vpadli Filištíni.+ Dobyli Bet-šemeš,+ Aijalon,+ Gederot, Soko a okolní vesnice,* Timnah+ a okolní vesnice a Gimzo a okolní vesnice a usadili se tam. 19 Jehova Judsko pokořil kvůli izraelskému králi Achazovi, který obyvatele Judska svedl k tomu, že se chovali nevázaně a dopouštěli se velké nevěrnosti vůči Jehovovi.

20 Asyrský král Tilgat-pilneser+ k němu přitáhl, ale místo aby mu pomohl, způsobil mu tíseň.+ 21 Achaz sice předtím vydrancoval Jehovův dům, králův dům*+ a domy knížat a poslal asyrskému králi dar, ale nijak mu to nepomohlo. 22 Když byl král Achaz v tísni, dopouštěl se vůči Jehovovi ještě větší nevěrnosti. 23 Začal obětovat damašským bohům,+ kteří ho porazili,+ protože si řekl: „Syrským králům jejich bohové pomáhají. Budu jim obětovat, a pomůžou i mně.“+ Ale právě oni přivedli jeho i celý Izrael k pádu. 24 Achaz shromáždil náčiní používané v domě pravého Boha a rozřezal ho.+ Zavřel dveře Jehovova domu+ a udělal si oltáře na každém rohu jeruzalémských ulic. 25 A ve všech judských městech postavil výšiny, aby na nich nechávali stoupat obětní dým jiným bohům.+ Tak provokoval Jehovu, Boha svých praotců.

26 Ostatní události jeho života – všechno, co od začátku do konce udělal – jsou zapsané v Knize judských a izraelských králů.+ 27 Když Achaz zemřel,* pohřbili ho ve městě, v Jeruzalémě, ale ne na pohřebišti izraelských králů.+ Po něm se stal králem jeho syn Ezekjáš.

29 Ezekjášovi+ bylo 25 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 29 let. Jeho matka se jmenovala Abija a byla dcerou Zecharjáše.+ 2 Ezekjáš dělal to, co je správné v Jehovových očích,+ stejně jako jeho předek David.+ 3 V prvním měsíci prvního roku své vlády otevřel dveře Jehovova domu a opravil je.+ 4 Potom přivedl kněze a Levity a shromáždil je na východním náměstí. 5 Řekl jim: „Naslouchejte mi, Levité. Posvěťte se+ a posvěťte i dům Jehovy, Boha svých praotců. A vyneste ze svatého místa všechno nečisté.+ 6 Naši otcové totiž jednali nevěrně a dělali to, co je špatné v očích Jehovy, našeho Boha.+ Opustili ho, odvrátili tvář od Jehovova svatostánku a otočili se k Bohu zády.+ 7 Zavřeli také dveře předsíně+ a zhasli lampy.+ Přestali pálit kadidlo+ a předkládat Bohu Izraele zápalné oběti+ na svatém místě. 8 Proto se Jehova na Judsko a Jeruzalém rozhořčil+ a způsobil, že se stali příčinou zděšení a úžasu a terčem posměchu,* jak to vidíte na vlastní oči.+ 9 Naši předkové kvůli tomu padli mečem+ a naši synové, naše dcery a naše manželky byli odvedeni do zajetí.+ 10 Ze srdce teď toužím uzavřít smlouvu s Jehovou, Bohem Izraele,+ aby se od nás odvrátil jeho planoucí hněv. 11 Moji synové, není vhodná doba, abyste zanedbávali své úkoly,* protože vás Jehova vyvolil, abyste před ním stáli, sloužili mu+ a nechávali dýmat oběti.“+

12 A tak se Levité dali do práce: z Kehatovců+ Machat, syn Amasaie, a Joel, syn Azarjáše, z Merariovců+ Kiš, syn Abdiho, a Azarjáš, syn Jehallelela, z Geršonovců+ Joach, syn Zimmy, a Eden, syn Joacha, 13 z Elicafanových synů Šimri a Jeuel, z Asafových synů+ Zecharjáš a Mattanjáš, 14 z Hemanových synů+ Jechiel a Šimei a z Jedutunových synů+ Šemajáš a Uzziel. 15 Shromáždili své bratry, posvětili se a na králův příkaz přišli očistit Jehovův dům,+ jak to řekl Jehova. 16 Kněží vešli do Jehovova domu, aby ho očistili, a vynesli na nádvoří+ Jehovova domu všechno nečisté, co v Jehovově chrámu našli. Levité to pak vzali a odnesli do údolí Kidron.+ 17 S posvěcováním začali první den prvního měsíce a osmý den toho měsíce se dostali k předsíni Jehovova domu.+ Jehovův dům posvěcovali dalších osm dnů a šestnáctý den prvního měsíce skončili.

18 Potom přišli za králem Ezekjášem a řekli: „Očistili jsme celý Jehovův dům, oltář pro zápalnou oběť+ i všechno jeho náčiní+ a stůl pro navrstvený chléb*+ i všechno jeho náčiní. 19 Připravili jsme a posvětili+ všechno náčiní, které nevěrný+ král Achaz během své vlády odstranil. Náčiní je před Jehovovým oltářem.“

20 Král Ezekjáš brzy ráno vstal, shromáždil knížata z města a společně se vydali do Jehovova domu. 21 Přivedli sedm býků, sedm beranů, sedm beránků a sedm kozlů jako oběť za hřích, a to za království, za svatyni a za Judsko.+ Král pak řekl kněžím, Áronovým potomkům, aby je obětovali na Jehovově oltáři. 22 Porazili býky,+ kněží vzali krev a pokropili jí oltář,+ porazili berany a jejich krví pokropili oltář a porazili beránky a jejich krví pokropili oltář. 23 Potom před krále a shromáždění přivedli kozly jako oběť za hřích a položili na ně ruce. 24 Kněží je porazili a předložili jako oběť za hřích. Jejich krev dali na oltář, aby vykonali smíření pro celý Izrael. Král totiž řekl, že ta zápalná oběť a oběť za hřích mají být za celý Izrael.

25 U Jehovova domu rozmístil Levity s činely, lyrami a harfami+ podle příkazu Davida,+ králova vizionáře Gada+ a proroka Natana.+ Byl to příkaz, který dal Jehova prostřednictvím svých proroků. 26 Levité tedy stáli s Davidovými nástroji a kněží s trubkami.+

27 Ezekjáš přikázal, aby na oltáři předložili zápalnou oběť.+ Když začali zápalnou oběť předkládat, rozezněla se píseň pro Jehovu a také nástroje izraelského krále Davida doprovázené trubkami. 28 Za zvuku písně a trubek se celé shromáždění klanělo, dokud neskončilo předkládání zápalné oběti. 29 Když dokončili obětování, král a všichni, kdo byli s ním, padli na kolena a poklonili se až k zemi. 30 Král Ezekjáš a knížata řekli Levitům, aby chválili Jehovu slovy Davida+ a vizionáře Asafa.+ Chválili ho s velkou radostí a pak padli na kolena a poklonili se až k zemi.

31 Potom Ezekjáš řekl: „Když jste teď byli odděleni* pro službu Jehovovi, přistupte a přineste do Jehovova domu oběti díkůvzdání a jiné oběti.“ Shromáždění tedy začalo přinášet oběti díkůvzdání a jiné oběti a každý, kdo měl ochotné srdce, přinesl i zápalné oběti.+ 32 Počet zápalných obětí, které shromáždění přineslo, byl 70 býků, 100 beranů a 200 beránků, to všechno jako zápalná oběť Jehovovi,+ 33 a 600 býků a 3 000 ovcí jako další svaté oběti. 34 Ale kněží bylo příliš málo, než aby dokázali stáhnout z kůže všechna zvířata určená na zápalné oběti. Dokud se tedy práce nedokončila a kněží se neposvětili,+ pomáhali jim jejich bratři Levité.+ Levité se totiž posvěcovali svědomitěji* než kněží. 35 Předložilo se velké množství zápalných obětí,+ tuku z obětí společenství+ a tekutých obětí předkládaných se zápalnými oběťmi.+ Tak byla obnovena* služba v Jehovově domě. 36 Ezekjáš a všechen lid se radovali z toho, co pro ně pravý Bůh udělal,+ protože se to odehrálo tak náhle.

30 Ezekjáš rozeslal posly po celém Izraeli+ a Judsku, a dokonce napsal dopisy kmenům Efrajim a Manasse,+ aby přišli do Jehovova domu v Jeruzalémě slavit Pesach pro Jehovu, Boha Izraele.+ 2 Král, jeho knížata a celé shromáždění v Jeruzalémě se ale rozhodli slavit Pesach až ve druhém měsíci.+ 3 Ve stanovenou dobu ho totiž slavit nemohli,+ protože se neposvětilo dost kněží+ a do Jeruzaléma se neshromáždil lid. 4 Král i celé shromáždění to považovali za správné. 5 A tak se rozhodli, že nechají po celém Izraeli od Beer-šeby po Dan+ rozhlásit, aby lidé přišli do Jeruzaléma a slavili Pesach pro Jehovu, Boha Izraele. Předtím ho totiž jako národ neslavili podle toho, co se píše v Zákoně.+

6 Na králův příkaz tedy poslové* s dopisy od krále a jeho knížat prošli celý Izrael a Judsko a říkali: „Izraelité, vraťte se k Jehovovi, Bohu Abrahama, Izáka a Izraela, a on se vrátí k vám, kdo jste zůstali a unikli z rukou asyrských králů.+ 7 Nebuďte jako vaši předkové a vaši bratři, kteří jednali nevěrně vůči Jehovovi, Bohu svých praotců, takže jim způsobil zkázu, jak sami vidíte.+ 8 Nebuďte zatvrzelí jako vaši předkové.+ Podřiďte se Jehovovi, přijďte do jeho svatyně,+ kterou navždy posvětil, a služte Jehovovi, svému Bohu, aby se od vás odvrátil jeho planoucí hněv.+ 9 Pokud se vrátíte k Jehovovi, potom se ti, kdo drží v zajetí vaše bratry a vaše syny, nad nimi slitují+ a dovolí jim vrátit se do této země.+ Jehova, váš Bůh, je totiž soucitný* a milosrdný.+ Když se k němu vrátíte, neodvrátí od vás svou tvář.“+

10 Poslové* tedy chodili od města k městu po celém území Efrajima a Manasseho+ a až po Zebulona. Lidé se jim posmívali a zesměšňovali je.+ 11 Ale někteří z Ašera, Manasseho a Zebulona se pokořili a přišli do Jeruzaléma.+ 12 Na Judejce zapůsobila ruka pravého Boha, takže jednotně* vykonali to, co jim na Jehovův pokyn přikázal král a knížata.

13 V Jeruzalémě se shromáždilo množství lidí, aby ve druhém měsíci+ slavili Svátek nekvašených chlebů.+ Bylo to obrovské shromáždění. 14 Odstranili oltáře cizích bohů a všechny oltáře pro kadidlo,+ které byly v Jeruzalémě,+ a naházeli je do údolí Kidron. 15 Potom 14. dne druhého měsíce porazili pesachovou oběť. Kněží a Levité se zastyděli, posvětili se a přinesli do Jehovova domu zápalné oběti. 16 Postavili se na svá místa podle zákona Mojžíše, muže pravého Boha, a kněží pak kropili oltář krví,+ kterou si brali od Levitů. 17 Ve shromáždění bylo mnoho těch, kdo se neposvětili. Levité proto poráželi pesachové oběti za všechny, kdo nebyli čistí,+ aby je posvětili Jehovovi. 18 Mnozí lidé, především z Efrajima, Manasseho,+ Isachara a Zebulona, se totiž neočistili, a přesto jedli pesachovou večeři, v rozporu s tím, co se píše v Zákoně. Ezekjáš se ale za ně modlil: „Kéž Jehova ve své dobrotě odpustí+ 19 každému, kdo připravil své srdce, aby pátral po pravém Bohu Jehovovi,+ Bohu svých praotců, i když se neočistil podle měřítek svatosti.“+ 20 Jehova Ezekjáše vyslyšel a lidu odpustil.*

21 Izraelité, kteří byli v Jeruzalémě, slavili sedm dnů Svátek nekvašených chlebů+ a velmi se přitom radovali.+ Levité a kněží každý den chválili Jehovu – k chvále Jehovy hlasitě hráli na své nástroje.+ 22 Ke všem Levitům, kteří s moudrostí sloužili Jehovovi, Ezekjáš promluvil a povzbudil* je. Během celého svátku, sedm dnů,+ lidé jedli, přinášeli oběti společenství+ a děkovali Jehovovi, Bohu svých praotců.

23 Potom se celé shromáždění rozhodlo, že budou slavit svátek dalších sedm dnů, a tak ho s radostí slavili dalších sedm dnů.+ 24 Judský král Ezekjáš daroval shromáždění 1 000 býků a 7 000 ovcí a knížata darovala shromáždění 1 000 býků a 10 000 ovcí.+ Posvětilo se velké množství kněží.+ 25 Radovalo se celé shromáždění Judejců, kněží i Levité, celé shromáždění těch, kdo přišli z Izraele,+ cizinci,+ kteří přišli z izraelské země, i ti, kteří žili v Judsku. 26 V Jeruzalémě zavládla velká radost, protože ode dnů izraelského krále Šalomouna, syna Davida, se v Jeruzalémě nic takového neodehrálo.+ 27 Nakonec se levitští kněží postavili a požehnali lidu.+ Bůh jim naslouchal a jejich modlitba vystoupila do jeho svatého obydlí, do nebes.

31 Když to celé skončilo, všichni Izraelité, kteří tam byli, se vydali do judských měst a rozbili posvátné sloupy,+ podetnuli posvátné kůly+ a zničili výšiny+ a oltáře+ na celém území Judy a Benjamína a také v Efrajimovi a Manassem.+ Úplně je zničili. Potom se všichni Izraelité vrátili do svých měst, každý ke svému vlastnictví.

2 Ezekjáš rozdělil jak kněze, tak Levity do oddílů+ podle toho, jaká služba byla jednotlivým kněžím a Levitům přidělena.+ Měli předkládat zápalné oběti a oběti společenství, sloužit a vzdávat díky a chválu v branách Jehovových nádvoří.*+ 3 Král věnoval podíl ze svého majetku na zápalné oběti+ – zápalné oběti přinášené ráno a večer+ a také o sabatech,+ novoluních+ a svátcích+ podle toho, co se píše v Jehovově zákoně.

4 Obyvatelům Jeruzaléma navíc přikázal, ať dávají podíly kněžím a Levitům,+ aby mohli důsledně dodržovat* Jehovův zákon. 5 Jakmile ten příkaz zazněl, Izraelité začali ve velkém množství přinášet to první z obilí, mladého vína, oleje,+ medu a ze všeho, co se urodilo na poli.+ V hojné míře přinášeli desátek ze všeho.+ 6 Izraelité a Judejci, kteří žili v judských městech, také přinášeli desátek z dobytka a ovcí a desátek ze svatých věcí,+ které byly posvěcené Jehovovi, jejich Bohu. Přinášeli je a dávali je na hromady. 7 Svoje příspěvky začali nosit na hromady ve třetím měsíci+ a v sedmém měsíci+ skončili. 8 Když přišel Ezekjáš a knížata a viděli ty hromady, chválili Jehovu a žehnali jeho lidu Izraeli.

9 Později se na ty hromady Ezekjáš zeptal kněží a Levitů 10 a Azarjáš, přední kněz z Cadokova domu, mu odpověděl: „Od doby, kdy lidé začali do Jehovova domu přinášet příspěvky,+ jedí dosyta a ještě hodně zbývá, protože Jehova svému lidu požehnal. Zbývá tohle velké množství.“+

11 Nato jim Ezekjáš řekl, ať v Jehovově domě připraví zásobárny.*+ A tak je připravili. 12 Svědomitě tam přinášeli příspěvky, desátky+ a svaté věci. Správcem toho všeho se stal Levita Konanjáš a druhý byl jeho bratr Šimei. 13 Konanjášovi a jeho bratru Šimeiovi na příkaz krále Ezekjáše pomáhali pověřenci Jechiel, Azazjáš, Nachat, Asahel, Jerimot, Jozabad, Eliel, Jismakjáš, Machat a Benajáš. Azarjáš byl správcem domu pravého Boha. 14 Levita Kore, syn Jimnaha, strážce východní brány,+ měl na starost dobrovolné dary+ pro pravého Boha a rozděloval příspěvek přinášený Jehovovi+ a nejsvětější dary.+ 15 V kněžských městech+ sloužili pod jeho vedením Eden, Minjamin, Ješua, Šemajáš, Amarjáš a Šekanjáš, důvěryhodní muži, kteří rozdělovali podíly svým bratrům v oddílech.+ Každému dávali stejně, ať byl starý, nebo mladý. 16 Kromě toho se podíly rozdělovaly mužům, kteří každý den přicházeli do Jehovova domu, aby tam sloužili a plnili povinnosti svých oddílů, a jejich synům od tří let výš. Ti všichni byli uvedení v rodopisném záznamu.

17 Kněží byli do rodopisného záznamu zapsáni podle svých rodů+ a podle povinností svých oddílů.+ Stejně byli zapsáni Levité, kterým bylo 20 let a víc.+ 18 V rodopisném záznamu byly uvedené i všechny jejich manželky, synové a dcery, včetně těch nejmenších – celé jejich rodiny. (Udržovali se svatí, protože jim byla svěřena svatá služba.) 19 Byli v něm uvedení i Áronovi potomci, kněží, kteří žili v okolí svých měst.+ Ve všech těch městech byli jmenovitě určeni muži, aby dávali podíly kněžím a všem, kdo byli uvedení v rodopisném záznamu Levitů.

20 Ezekjáš to tak zorganizoval v celém Judsku. Dělal to, co je dobré a správné v očích Jehovy, jeho Boha, a byl mu věrný. 21 A všechno, čemu se při hledání svého Boha věnoval, ať už v souvislosti se službou v domě pravého Boha,+ nebo v souvislosti se Zákonem a přikázáním, dělal celým srdcem a byl v tom úspěšný.

32 Po těchto událostech a Ezekjášových věrných skutcích+ vpadl do Judska asyrský král Senacherib. Oblehl opevněná města s úmyslem prolomit jejich hradby a dobýt je.+

2 Když Ezekjáš viděl, že Senacherib přitáhl a chystá se bojovat proti Jeruzalému, 3 po poradě se svými knížaty a válečníky rozhodl, že zasypou prameny mimo město.+ Oni ho v tom podpořili. 4 Shromáždilo se mnoho lidí a zasypali všechny prameny a potok, který protékal zemí. Říkali: „Proč by měli asyrští králové najít tolik vody, až přijdou?“

5 Ezekjáš se pak s odhodláním pustil do oprav poškozených hradeb, vybudoval na nich věže a zvenčí postavil ještě jednu hradbu. Opravil také Val*+ ve Městě Davidově a vyrobil mnoho zbraní* a štítů. 6 Nad lidem dosadil vojenské velitele, shromáždil je na náměstí u městské brány a povzbudil* je slovy: 7 „Buďte odvážní a silní. Nebojte se ani se neděste asyrského krále+ a celého zástupu, který je s ním. S námi je jich totiž víc než s ním.+ 8 S ním je lidská síla,* ale s námi je Jehova, náš Bůh, aby nám pomáhal a bojoval za nás.“+ Slova judského krále Ezekjáše lid posílila.+

9 Když byl potom asyrský král Senacherib s celým svým vojskem* u Lakiše,+ poslal své sluhy do Jeruzaléma,+ aby judskému králi Ezekjášovi a všem Judejcům v Jeruzalémě vzkázali:

10 „Toto říká asyrský král Senacherib: ‚Na co se spoléháte, že zůstáváte v obleženém Jeruzalémě?+ 11 Neklame vás Ezekjáš a neodsuzuje vás k smrti hladem a žízní, když říká „Jehova, náš Bůh, nás vysvobodí z rukou asyrského krále“?+ 12 Nebyl to právě Ezekjáš, kdo odstranil výšiny+ a oltáře+ vašeho Boha* a potom Judsku a Jeruzalému přikázal „Budete se klanět jen před jedním oltářem a na něm necháte dýmat své oběti“?+ 13 Nevíte, co jsem udělal já a moji předkové všem národům?+ Dokázali bohové těchto národů vysvobodit svou zemi z mých rukou?+ 14 Kdo ze všech bohů těch národů, které moji předkové vyhladili, dokázal vysvobodit svůj lid? Jak by vás tedy z mých rukou mohl vysvobodit váš Bůh?+ 15 Nenechte se Ezekjášem takhle klamat a podvádět!+ Nevěřte mu, protože žádný bůh kteréhokoli národa nebo království nedokázal vysvobodit svůj lid z mých rukou ani z rukou mých předků. Tím spíš vás z mých rukou nevysvobodí váš Bůh!‘“+

16 Senacheribovi sluhové toho proti pravému Bohu Jehovovi a proti jeho služebníku Ezekjášovi říkali ještě víc. 17 Senacherib také napsal dopisy,+ ve kterých urážel Jehovu, Boha Izraele.+ Říkal proti němu: „Stejně jako bohové národů nedokázali vysvobodit svůj lid z mých rukou,+ tak svůj lid nevysvobodí z mých rukou ani Ezekjášův Bůh.“ 18 Hlasitě volali jazykem Židů na jeruzalémský lid, který byl na hradbách, aby ho zastrašili a vyděsili a potom mohli dobýt město.+ 19 Mluvili proti Bohu Jeruzaléma stejně jako proti bohům národů, kteří jsou dílem lidských rukou. 20 Král Ezekjáš a prorok Izajáš,+ syn Amoce, se proto modlili a volali o pomoc k nebesům.+

21 Jehova potom poslal anděla a pobil všechny silné válečníky,+ vůdce a velitele v táboře asyrského krále, takže se s hanbou vrátil do své země. Později vešel do domu* svého boha a tam ho někteří z jeho vlastních synů zabili mečem.+ 22 Tak Jehova vysvobodil Ezekjáše a obyvatele Jeruzaléma z rukou asyrského krále Senacheriba a z rukou všech ostatních a dopřál jim odpočinek od všech okolních nepřátel. 23 Mnozí přinášeli do Jeruzaléma dary Jehovovi a cenné věci judskému králi Ezekjášovi.+ Všechny národy si ho po těch událostech velmi vážily.

24 V té době Ezekjáš smrtelně onemocněl. Modlil se k Jehovovi+ a on mu odpověděl a dal mu znamení.*+ 25 Ale Ezekjáš se za projevené dobro neodvděčil, protože jeho srdce zpychlo. Bůh se proto na něj, na Judsko i na Jeruzalém rozhořčil. 26 Ezekjáš ale své pýchy litoval a pokořil se,+ on i obyvatelé Jeruzaléma, a Jehovovo rozhořčení je za Ezekjášových dnů nepostihlo.+

27 Ezekjáš získal obrovské bohatství a slávu.+ Udělal si zásobárny+ na stříbro, zlato, drahokamy, balzámový olej, štíty a všechny vzácné předměty. 28 Postavil si skladiště na obilí, mladé víno a olej, stáje pro různé druhy dobytka a ohrady pro stáda. 29 Vybudoval si města a získal velká stáda ovcí a dobytka. Bůh mu totiž dal velký majetek. 30 Byl to Ezekjáš, kdo ucpal horní odtok+ vod Gichonu+ a svedl vodu dolů na západ do Města Davidova.+ Byl úspěšný ve všem, co dělal. 31 Ale když k němu babylonská knížata poslala vyslance, aby se ho zeptali na znamení,*+ které se v zemi objevilo,+ pravý Bůh ho nechal samotného, aby ho vyzkoušel+ a zjistil, co má v srdci.+

32 Ostatní události Ezekjášova života a projevy jeho věrné lásky+ jsou zapsané ve vidění proroka Izajáše,+ syna Amoce, v Knize judských a izraelských králů.+ 33 Když Ezekjáš zemřel,* pohřbili ho ve svahu u pohřebiště Davidových synů.+ Všichni Judejci a obyvatelé Jeruzaléma mu po jeho smrti vzdali poctu. Po něm se stal králem jeho syn Manasse.

33 Manassemu+ bylo 12 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 55 let.+

2 Dělal to, co je špatné v Jehovových očích, podle odporných zvyků národů, které Jehova před Izraelity vyhnal.+ 3 Znovu vybudoval výšiny, které jeho otec Ezekjáš zničil.+ Postavil oltáře Baalům, udělal posvátné kůly a klaněl se celému nebeskému vojsku a uctíval ho.+ 4 Také postavil oltáře v Jehovově domě,+ o kterém Jehova řekl: „V Jeruzalémě bude navždy přebývat mé jméno.“+ 5 Na dvou nádvořích Jehovova domu+ postavil oltáře celému nebeskému vojsku. 6 Obětoval své syny v ohni*+ v údolí Hinnomova syna,+ zabýval se magií,+ věštěním a kouzelnictvím a ustanovil spiritistická média a věštce.+ Ve velké míře dělal to, co je špatné v Jehovových očích, a tím ho provokoval.

7 Vytesal modlu a dal ji do domu pravého Boha,+ o kterém Bůh řekl Davidovi a jeho synu Šalomounovi: „V tomto domě a v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů, bude natrvalo přebývat mé jméno.+ 8 Pokud budou Izraelité pečlivě dodržovat všechno, co jsem jim přikázal, celý Zákon, předpisy a ustanovení předané Mojžíšem, už nikdy nezpůsobím, aby museli odejít ze země, kterou jsem dal jejich předkům.“ 9 Manasse sváděl Judsko a obyvatele Jeruzaléma k tomu, aby jednali ještě hůř než národy, které Jehova před Izraelity vyhladil.+

10 Jehova k Manassemu a jeho lidu promlouval, ale oni mu nevěnovali pozornost.+ 11 Jehova proti nim tedy přivedl velitele vojska asyrského krále, kteří Manasseho chytili do háků,* spoutali měděnými okovy a odvedli do Babylonu. 12 Když byl v tísni, úpěnlivě prosil svého Boha Jehovu o přízeň* a velmi se před Bohem svých praotců pokořil. 13 Modlil se k němu a on se od něj nechal uprosit. Vyslyšel jeho žádost o přízeň, přivedl ho zpátky do Jeruzaléma a vrátil mu kralování.+ Manasse tak poznal, že Jehova je pravý Bůh.+

14 Potom vybudoval vnější hradby Města Davidova+ na západ od Gichonu,+ který je v údolí,* až po Rybnou bránu.+ Hradby byly velmi vysoké a táhly se až k Ofelu.+ Do všech opevněných měst v Judsku navíc dosadil vojenské velitele. 15 Odstranil cizí bohy, modlu, která byla v Jehovově domě,+ a všechny oltáře, které postavil na hoře Jehovova domu+ a v Jeruzalémě, a dal je vyházet z města. 16 Také opravil Jehovův oltář,+ začal na něm předkládat oběti společenství+ a oběti díkůvzdání+ a řekl Judejcům, aby sloužili Jehovovi, Bohu Izraele. 17 Lid ale dál přinášel oběti na výšinách, i když je předkládal pouze Jehovovi, svému Bohu.

18 Ostatní události Manasseho života, modlitba, kterou pronesl ke svému Bohu, a slova vizionářů, kteří k němu promlouvali ve jménu Jehovy, Boha Izraele, jsou zapsané v dějinách izraelských králů. 19 Jeho úpěnlivá prosba+ i to, jak byla vyslyšena, všechny jeho hříchy a jeho nevěrnost+ a také to, kde postavil výšiny, posvátné kůly+ a vytesané modly před tím, než se pokořil, jsou uvedené v záznamech jeho vizionářů. 20 Když Manasse zemřel,* pohřbili ho u jeho domu. Po něm se stal králem jeho syn Amon.+

21 Amonovi+ bylo 22 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě dva roky.+ 22 Dělal to, co je špatné v Jehovových očích, stejně jako jeho otec Manasse.+ Obětoval všem vytesaným modlám, které udělal jeho otec Manasse,+ a uctíval je. 23 Ale na rozdíl od svého otce Manasseho+ se nepokořil před Jehovou+ a hřešil ještě mnohem víc. 24 Nakonec se proti Amonovi spikli jeho sluhové+ a zabili ho v jeho domě. 25 Lid země ale pobil všechny, kdo se proti králi Amonovi spikli,+ a dosadil místo něj za krále jeho syna Josijáše.+

34 Josijášovi+ bylo osm let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 31 let.+ 2 Dělal to, co je správné v Jehovových očích. Ve všem jednal jako jeho předek David a neodbočil od toho napravo ani nalevo.

3 V osmém roce své vlády, ještě jako chlapec, začal pátrat po Bohu svého předka Davida.+ Ve 12. roce své vlády začal očišťovat Judsko a Jeruzalém+ od výšin,+ posvátných kůlů a vytesaných i kovových model.*+ 4 V jeho přítomnosti zbořili oltáře Baalů. Strhl stojany s kadidlem, které byly nad nimi, zničil posvátné kůly a vytesané i kovové modly* a rozdrtil je na prach. Ten pak rozsypal na hroby těch, kdo jim obětovali.+ 5 Kosti kněží spálil na jejich oltářích.+ Tak očistil Judsko a Jeruzalém.

6 Také ve městech Manasseho, Efrajima,+ Simeona a až po Naftaliho a v troskách kolem nich 7 zbořil oltáře, zničil posvátné kůly a vytesané modly+ a rozdrtil je na prach. Strhl všechny stojany s kadidlem v celé izraelské zemi+ a vrátil se do Jeruzaléma.

8 V 18. roce své vlády, když očistil zemi a chrám,* poslal Šafana,+ syna Acaljáše, velitele města Maasejáše a zapisovatele Joacha, syna Joachaze, aby opravili dům Jehovy, jeho Boha.+ 9 Přišli k veleknězi Chilkijášovi a dali mu peníze přinesené do Božího domu, které levitští vrátní vybrali od Manasseovců, Efrajimovců a ostatních Izraelitů+ a také od Judovců, Benjamínovců a obyvatel Jeruzaléma. 10 Potom je dali mužům, kteří dohlíželi na práci v Jehovově domě. Oni je zase dali těm, kdo v Jehovově domě pracovali, aby je použili na opravy domu. 11 Dali je řemeslníkům a dělníkům, aby za ně nakoupili tesané kameny a trámy na podpěry a aby pomocí trámů opravili budovy, které judští králové nechali zchátrat.+

12 Ti muži pracovali svědomitě.+ Jako dozorci nad nimi byli dosazeni Levité Jachat a Obadjáš z Merariovců+ a Zecharjáš a Mešullam z Kehatovců.+ Levité, kteří byli všichni zkušenými hudebníky,+ 13 měli na starost dělníky* a dohlíželi na všechny ty, kdo vykonávali jednotlivé druhy práce. Někteří Levité byli tajemníky, úředníky a strážci bran.+

14 Když odnášeli peníze přinesené do Jehovova domu,+ kněz Chilkijáš našel knihu Jehovova zákona,+ která byla dána prostřednictvím* Mojžíše.+ 15 Chilkijáš řekl tajemníku Šafanovi: „Našel jsem v Jehovově domě knihu Zákona.“ A knihu Šafanovi dal. 16 Šafan ji přinesl králi a oznámil mu: „Tvoji sluhové dělají všechno, co dostali za úkol. 17 Shromáždili peníze, které byly v Jehovově domě, a dali je dozorcům a dělníkům.“ 18 Tajemník Šafan potom králi řekl: „Kněz Chilkijáš mi dal tuto knihu.“+ A začal z ní králi číst.+

19 Když král slyšel slova Zákona, roztrhl si oděv.+ 20 Potom přikázal Chilkijášovi, Šafanovu synu Achikamovi,+ Micheášovu synu Abdonovi, tajemníku Šafanovi a královu sluhovi Asajášovi: 21 „Jděte se za mě a za ty, kdo zůstali v Izraeli a v Judsku, zeptat Jehovy na slova té knihy, která se našla. Jehovův vztek, který se na nás vylije, je velký, protože naši předkové nejednali podle Jehovových slov a nedodržovali to, co se v této knize píše.“+

22 Chilkijáš a ti, které král poslal, tedy šli za prorokyní Chuldou,+ která bydlela v Jeruzalémě ve Druhé čtvrti a jejíž manžel Šallum, syn Tikvy, syna Charchase, měl na starost oděvy. Promluvili si s ní+ 23 a ona jim řekla: „Toto říká Jehova, Bůh Izraele: ‚Vyřiďte muži, který vás ke mně poslal: 24 „Jehova říká: ‚Přivedu na toto místo a jeho obyvatele neštěstí+ – veškeré prokletí zapsané v knize,+ kterou četli judskému králi. 25 Protože mě opustili+ a nechávají stoupat obětní dým před jinými bohy a provokují mě+ všemi svými skutky, vylije se na toto místo můj vztek a nebude uhašen.‘“+ 26 Judskému králi, který vás poslal, abyste se dotazovali Jehovy, ale vyřiďte: „Toto říká Jehova, Bůh Izraele, o slovech, která jsi slyšel:+ 27 ‚Protože bylo tvé srdce vnímavé* a pokořil ses před Bohem, když jsi slyšel jeho slova o tomto místě a jeho obyvatelích, pokořil ses přede mnou, roztrhl sis oděv a plakal přede mnou, slyšel jsem tě,+ říká Jehova. 28 Připojím tě k tvým předkům* a budeš v pokoji pohřben do svého hrobu. Tvé oči neuvidí všechno to neštěstí, které přivedu na toto místo a jeho obyvatele.‘“‘“+

S touto odpovědí se pak vrátili ke králi. 29 Král dal shromáždit všechny judské a jeruzalémské starší.+ 30 Potom šel do Jehovova domu a s ním všichni judští muži, obyvatelé Jeruzaléma, kněží a Levité – všichni lidé, staří i mladí. Král jim přečetl celou knihu smlouvy, která se našla v Jehovově domě.+ 31 Pak se postavil na své místo a uzavřel* před Jehovou smlouvu,+ že bude Jehovu následovat a dodržovat jeho přikázání, připomínky a ustanovení celým srdcem a celou duší*+ a že se bude řídit slovy této smlouvy zapsanými v knize.+ 32 Zavázal k tomu i všechny, kdo byli v Jeruzalémě a na území Benjamína. A obyvatelé Jeruzaléma začali dodržovat smlouvu Boha, Boha svých praotců.+ 33 Potom Josijáš odstranil všechny odporné věci* ze všech území, která patřila Izraelitům.+ Všechny Izraelity podnítil, aby sloužili Jehovovi, svému Bohu. Po celý jeho život* se neodvrátili od Jehovy, Boha svých praotců.

35 Josijáš uspořádal v Jeruzalémě Pesach+ pro Jehovu. Pesachovou oběť+ porazili 14. den prvního měsíce.+ 2 Josijáš pověřil kněze, aby se ujali svých povinností, a povzbudil je, aby vykonávali svou službu v Jehovově domě.+ 3 Levitům, kteří vyučovali celý Izrael+ a byli pro Jehovu svatí, pak řekl: „Dejte svatou truhlu do domu, který postavil izraelský král Šalomoun, syn Davida.+ Nemusíte ji už nosit na ramenou.+ Teď služte Jehovovi, svému Bohu, a jeho lidu Izraeli. 4 Připravte se ke službě podle svých rodů* a oddílů, jak to předepsal izraelský král David+ a jeho syn Šalomoun.+ 5 Postavte se na svatém místě a rozdělte se tak, aby každému rodu vašich bratrů z lidu* sloužila příslušná skupina Levitů z určitého rodu. 6 Porazte pesachovou oběť,+ posvěťte se a připravte všechno pro své bratry, aby se vykonalo to, co Jehova přikázal prostřednictvím Mojžíše.“

7 Všem přítomným z lidu Josijáš daroval 30 000 beránků a kozlíků na pesachovou oběť a také 3 000 býků. Bylo to z králova majetku.+ 8 I jeho knížata přispěla lidu, kněžím a Levitům na dobrovolné oběti. Chilkijáš,+ Zecharjáš a Jechiel, přední muži domu pravého Boha, dali kněžím 2 600 beránků a kozlíků na pesachovou oběť a 300 býků. 9 Konanjáš a jeho bratři Šemajáš a Netanel a také Chašabjáš, Jeiel a Jozabad, velitelé Levitů, darovali Levitům 5 000 beránků a kozlíků na pesachovou oběť a 500 býků.

10 Když bylo všechno připravené, kněží se postavili na svá místa a Levité se rozestavili podle svých oddílů,+ jak přikázal král. 11 Potom poráželi zvířata na pesachovou oběť.+ Kněží kropili oltář krví, kterou si brali od Levitů,+ a Levité stahovali zvířata z kůže.+ 12 Připravili zápalné oběti a rozdali je lidu rozdělenému podle rodů, aby mohly být předloženy Jehovovi, jak se píše v Mojžíšově knize. Totéž udělali s býky. 13 Pesachovou oběť pekli podle předpisu na ohni.+ Svaté oběti vařili v hrncích, kotlích a pánvích a rychle to roznášeli lidu. 14 Nakonec Levité připravili pesachovou oběť pro sebe a pro kněze. Kněží, Áronovi potomci, totiž předkládali zápalné oběti a tuk až do noci. Proto Levité připravili pesachovou oběť pro sebe a pro kněze, Áronovy potomky.

15 Zpěváci, synové Asafa,+ byli na svých místech podle příkazu Davida,+ Asafa,+ Hemana a králova vizionáře Jedutuna+ a strážci stáli u jednotlivých bran.+ Nemuseli odcházet od svých povinností, protože jejich bratři Levité připravili pesachovou oběť i pro ně. 16 Tak bylo ten den připraveno všechno ke službě pro Jehovu, aby se mohl slavit Pesach+ a mohly se předložit zápalné oběti na Jehovově oltáři, jak přikázal král Josijáš.+

17 Izraelité, kteří tam byli, tehdy slavili Pesach a pak sedm dnů Svátek nekvašených chlebů.+ 18 Takový Pesach se v Izraeli neslavil ode dnů proroka Samuela. Ani jeden z izraelských králů neslavil takový Pesach, jaký slavil Josijáš,+ kněží, Levité, obyvatelé Jeruzaléma a všichni přítomní Judejci a Izraelité. 19 Tento Pesach se slavil v 18. roce Josijášovy vlády.

20 Po tom všem, když Josijáš obnovil chrám,* vytáhl egyptský král Neko+ do boje ke Karkemiši u Eufratu a Josijáš vytáhl proti němu.+ 21 Neko k němu vyslal posly se vzkazem: „Proč jsi proti mně vytáhl,* judský králi? Dnes nepřicházím proti tobě, jdu bojovat s jiným národem. A Bůh mi přikázal, abych si pospíšil. Ve vlastním zájmu neodporuj Bohu, který je se mnou, jinak tě zničí.“ 22 Ale Josijáš se nestáhl. Přestrojil se+ a šel s ním bojovat. Nedal na Nekova slova, která byla od Boha, a vyrazil do boje na pláň Megiddo.+

23 Krále Josijáše tam zasáhli lukostřelci. Řekl svým sluhům: „Odvezte mě, jsem těžce zraněný.“ 24 Sluhové ho tedy z válečného vozu přenesli do jeho druhého vozu a přivezli ho do Jeruzaléma. Tak Josijáš zemřel. Pohřbili ho do hrobky jeho předků+ a všichni obyvatelé Judska a Jeruzaléma nad ním truchlili. 25 Jeremjáš+ oplakával Josijáše v písni a všichni zpěváci a zpěvačky+ zpívají o Josijášovi ve svých žalozpěvech* až dodnes. Zpěv těchto písní se stal v Izraeli zvykem* a jsou zapsané mezi žalozpěvy.

26 Ostatní události Josijášova života, to, jak v souladu s Jehovovým zákonem projevoval věrnou lásku 27 a co od začátku do konce udělal – to všechno je zapsané v Knize izraelských a judských králů.+

36 Potom vzal lid země Josijášova syna Jehoachaze+ a v Jeruzalémě ho dosadil za krále místo jeho otce.+ 2 Jehoachazovi bylo 23 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě tři měsíce. 3 Egyptský král ho ale v Jeruzalémě sesadil a nařídil, aby země zaplatila 100 talentů* stříbra a jeden talent zlata.+ 4 Za krále nad Judskem a Jeruzalémem egyptský král dosadil Jehoachazova bratra Eljakima a změnil mu jméno na Jehojakim. Jeho bratra Jehoachaze odvedl Neko+ do Egypta.+

5 Jehojakimovi+ bylo 25 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 11 let. Dělal to, co je špatné v očích Jehovy, jeho Boha.+ 6 Přitáhl proti němu babylonský král Nebukadnecar,+ aby ho spoutal měděnými okovy a odvedl do Babylonu.+ 7 Nebukadnecar odnesl do Babylonu část náčiní z Jehovova domu a dal ho do svého paláce v Babyloně.+ 8 Ostatní události Jehojakimova života – odporné věci, které dělal, a všechno špatné, co se o něm zjistilo – jsou zapsané v Knize izraelských a judských králů. Po něm se stal králem jeho syn Jehojakin.+

9 Jehojakinovi+ bylo 18 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě tři měsíce a deset dnů. Dělal to, co je špatné v Jehovových očích.+ 10 Začátkem roku* ho dal král Nebukadnecar přivést do Babylonu+ i se vzácnými předměty z Jehovova domu.+ Za krále nad Judskem a Jeruzalémem dosadil jeho strýce Sedekjáše.+

11 Sedekjášovi+ bylo 21 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 11 let.+ 12 Dělal to, co je špatné v očích Jehovy, jeho Boha. Nepokořil se před prorokem Jeremjášem,+ který mluvil na Jehovův příkaz. 13 Také se vzbouřil proti králi Nebukadnecarovi,+ který ho donutil, aby mu před Bohem přísahal věrnost. Sedekjáš byl zatvrzelý.* Zatvrdil své srdce a odmítl se vrátit k Jehovovi, Bohu Izraele. 14 Všichni přední kněží i lid byli mimořádně nevěrní. Dělali stejné odporné věci jako národy a znečistili Jehovův dům,+ který Bůh v Jeruzalémě posvětil.

15 Jehova, Bůh jejich praotců, k nim znovu a znovu vysílal své posly, aby je varoval, protože měl soucit se svým lidem a se svým příbytkem. 16 Ale oni se poslům pravého Boha vysmívali,+ opovrhovali jeho slovy+ a zesměšňovali jeho proroky,+ až Jehovův vztek vzplanul proti jeho lidu+ a nebylo možné, aby se uzdravili.

17 Přivedl proti nim chaldejského krále,+ který ve svatyni+ pobil jejich mladé muže mečem.+ Neslitoval se nad mladým mužem ani pannou, nad nikým starým ani slabým.+ Bůh mu všechno vydal do rukou.+ 18 Všechno náčiní z domu pravého Boha, velké i malé, poklady Jehovova domu i poklady krále a jeho knížat, to všechno odnesl do Babylonu.+ 19 Vypálil dům pravého Boha,+ strhl hradby Jeruzaléma,+ vypálil všechny jeho opevněné věže a zničil všechno cenné.+ 20 Ty, kdo unikli meči, odvedl jako zajatce do Babylonu.+ Museli sloužit jemu+ a jeho synům, dokud se vlády neujalo perské království,+ 21 aby se splnilo to, co řekl Jehova prostřednictvím Jeremjáše,+ a dokud země nesplatila své sabaty.+ Po celou dobu, kdy byla země zpustošená, odpočívala,* dokud se nedovršilo 70 let.+

22 V prvním roce perského krále Kýra,+ aby se splnilo to, co Jehova řekl prostřednictvím Jeremjáše,+ Jehova podnítil* perského krále Kýra, aby nechal po celém svém království rozhlásit a také zapsat tento výnos:+ 23 „Toto říká Kýros, král Persie: ‚Jehova, Bůh nebes, mi dal všechna království na zemi+ a pověřil mě, abych mu postavil dům v Jeruzalémě, který je v Judsku.+ Kdokoli mezi vámi patří k jeho lidu, ať je jeho Bůh Jehova s ním a ať jde.‘“+