NEHEMJÁŠ

1 Slova Nehemjáše,*+ syna Chakaljáše: V měsíci kislevu,* ve 20. roce,* jsem byl  na hradě* v Šušanu.*+ 2 Tehdy mě navštívil Chanani,+ jeden z mých bratrů, spolu s dalšími muži z Judska. Začal jsem se jich vyptávat na ten zbytek Židů, který se vrátil ze zajetí,+ a také na Jeruzalém. 3 Řekli mi: „Ti, kdo se vrátili ze zajetí a žijí tam v provincii,* jsou v hrozné a potupné situaci.+ Hradby Jeruzaléma jsou pobořené+ a jeho brány spálené.“+

4 Jakmile jsem ta slova uslyšel, sedl jsem si a rozplakal se. Řadu dnů jsem se tím trápil, postil se+ před Bohem nebes a modlil se k němu. 5 Říkal jsem: „Ach Jehovo, Bože nebes, velký a bázeň vzbuzující Bože! Dodržuješ svou smlouvu a projevuješ věrnou lásku těm, kdo tě milují a poslouchají tvá přikázání.+ 6 Prosím, ať je tvé ucho pozorné a tvé oči upřené k modlitbě tvého sluhy, kterou ti dnes předkládám. Modlím se dnem i nocí+ za Izraelity,* tvé sluhy, a celou dobu vyznávám hříchy, kterých jsme se proti tobě dopustili. I já a dům mého otce jsme hřešili.+ 7 Ano, chovali jsme se k tobě trestuhodně,+ když jsme nedodržovali přikázání, předpisy a soudcovská rozhodnutí, které jsi dal svému služebníku Mojžíšovi.+

8 Pamatuj prosím na to, co jsi svému služebníku Mojžíšovi řekl:* ‚Pokud budete jednat nevěrně, rozptýlím vás mezi národy.+ 9 Ale pokud se ke mně vrátíte a budete dodržovat má přikázání a poslouchat je, pak i kdybyste byli rozehnaní až na kraj světa, přivedu vás odtamtud a shromáždím vás+ na místo, které jsem vybral, aby tam přebývalo mé jméno.‘+ 10 Jsou tvými sluhy a tvým lidem, který jsi vyplatil svou velkou mocí a silnou rukou.+ 11 Ach Jehovo, ať je prosím tvé ucho pozorné k modlitbě tvého sluhy a k modlitbě tvých sluhů, kteří mají potěšení v bázni před tvým jménem. Dej prosím, ať tvůj sluha dnes uspěje a ať mi král projeví přízeň.“+

Byl jsem tehdy královým číšníkem.+

2 V měsíci nisanu,* ve 20. roce+ vlády krále Artaxerxa,+ přinesli králi víno a jako obvykle jsem ho vzal a podal mu ho.+ Nikdy předtím jsem v jeho přítomnosti nebyl skleslý. 2 Král mi proto řekl: „Proč vypadáš tak sklesle? Vždyť nejsi nemocný. Musí tě něco trápit.“ Tehdy jsem dostal velký strach.

3 Řekl jsem králi: „Ať král žije navěky! Jak nemám být skleslý, když město, kde jsou pohřbení moji předkové, leží v troskách a jeho brány pohltil oheň?“+ 4 Král se mě zeptal: „Čeho se to snažíš dosáhnout?“ Okamžitě jsem se pomodlil k Bohu nebes+ 5 a odpověděl jsem: „Pokud to král uzná za vhodné a pokud má tvůj sluha tvou přízeň, pošli mě do Judska, do města, kde jsou pohřbení moji předkové, abych ho znovu vystavěl.“+ 6 Král, po jehož boku seděla královna, mi na to řekl: „Jak dlouho ti cesta potrvá a kdy se vrátíš?“ Když jsem mu řekl, jak dlouho budu pryč,+ zdálo se mu dobré mě vyslat.+

7 Pak jsem králi řekl: „Pokud to král uzná za vhodné, ať jsou mi dány dopisy pro místodržitele oblasti Za Řekou,*+ abych měl zajištěný bezpečný průchod až do Judska, 8 a také dopis pro Asafa, správce Královského parku,* aby mi dal dřevo na trámy pro brány Chrámové pevnosti,*+ pro městské hradby+ a pro dům, ve kterém budu bydlet.“ Král mi dopisy dal,+ protože nade mnou byla dobrá ruka mého Boha.+

9 Potom co jsem přišel k místodržitelům oblasti Za Řekou, předal jsem jim královy dopisy. Král se mnou také poslal vojenské velitele a jezdce na koních. 10 Když o tom uslyšeli Choroňan Sanballat+ a ammonský+ úředník* Tobiáš,+ velmi je rozčílilo, že se někdo chystá udělat něco dobrého pro izraelský národ.

11 Nakonec jsem dorazil do Jeruzaléma. A třetí den 12 jsem v noci vstal, já a několik dalších mužů, a nikomu jsem neřekl, co mi můj Bůh vložil do srdce, abych udělal pro Jeruzalém. Neměl jsem s sebou žádné zvíře kromě toho, na kterém jsem jel. 13 A vyjel jsem v noci Údolní branou,+ jel kolem pramene Velkého hada k bráně Hromad popela+ a prohlížel jsem pobořené jeruzalémské hradby a spálené brány.+ 14 A dojel jsem k Pramenné bráně+ a ke Královu rybníku, ale tam už zvíře, na kterém jsem jel, nemělo kudy projít. 15 Já jsem však dál stoupal v noci údolím*+ a prohlížel hradby. Potom jsem se obrátil a Údolní branou se vrátil zpět.

16 Zastupující vládci+ nevěděli, kam jsem se vydal a co jsem dělal, protože jsem Židům, kněžím, urozeným, zastupujícím vládcům ani těm, kdo měli pracovat na stavbě, ještě nic neprozradil. 17 Nakonec jsem jim řekl: „Vidíte, v jak špatné situaci jsme. Jeruzalém leží v troskách a jeho brány jsou spálené. Pojďte, postavme znovu jeruzalémské hradby, aby ta potupa skončila.“ 18 Potom jsem jim vyprávěl, jak nade mnou byla dobrá ruka mého Boha+ a co mi pověděl král.+ Nato řekli: „Pusťme se do stavby!“ A tak jeden druhého povzbudili* k vykonání tohoto dobrého díla.+

19 Když o tom slyšeli Choroňan Sanballat, ammonský+ úředník* Tobiáš+ a Arab Gešem,+ začali nás zesměšňovat+ a pohrdavě říkali: „Co to děláte? Snad se nebouříte proti králi?“+ 20 Odpověděl jsem jim však: „Sám Bůh nebes nám dopřeje úspěch+ a my, jeho služebníci, budeme stavět. Ale vy s Jeruzalémem nemáte nic společného ani jste nikdy neměli* a nemůžete si tu nic nárokovat.“+

3 Velekněz Eljašib+ a jeho bratři, kněží, se pustili do stavby Ovčí brány.+ Posvětili* ji+ a zasadili její vrata. Pak stavěli dál až k věži Mea,+ a když ten úsek hradeb posvětili, pokračovali až k Chananelově věži.+ 2 Vedle nich stavěli muži z Jericha.+ A vedle nich stavěl Zakkur, syn Imriho.

3 Synové Hassenay postavili Rybnou bránu.+ Udělali dřevěný rám+ a pak zasadili její vrata se zástrčkami* a závorami. 4 Vedle nich pracoval na opravách Meremot,+ syn Urijáše, syna Hakkoce, a vedle něj pracoval na opravách Mešullam,+ syn Berekjáše, syna Mešezabela, a vedle něj pracoval na opravách Cadok, syn Baany. 5 Vedle něj pracovali na opravách Tekoané,+ nicméně jejich významní muži se nesnížili k tomu, aby se zapojili* do práce pod jmenovanými dozorci.

6 Jojada, syn Paseacha, a Mešullam, syn Besodejáše, opravili Staroměstskou bránu.+ Udělali dřevěný rám a pak zasadili její vrata se zástrčkami a závorami. 7 Vedle nich pracovali na opravách Gibeoňan+ Melatjáš a Meronoťan Jadon, muži z Gibeonu a Micpy,+ kteří spadali pod pravomoc* místodržitele oblasti Za Řekou.*+ 8 Vedle nich pracoval na opravách zlatník Uzziel, syn Charhajáše, a vedle něj pracoval na opravách Chananjáš, výrobce mastí.* Vydláždili Jeruzalém až k Široké zdi.+ 9 A vedle nich pracoval na opravách Refajáš, syn Chura, kníže poloviny jeruzalémského kraje. 10 Vedle něj pracoval na opravách před svým domem Jedajáš, syn Charumafa, a vedle něj pracoval na opravách Chattuš, syn Chašabnejáše.

11 Malkijáš, syn Charima,+ a Chaššub, syn Pachat-moaba,+ opravili další úsek* a také věž Pecí.+ 12 A vedle nich pracoval na opravách Šallum, syn Hallocheše, kníže poloviny jeruzalémského kraje, spolu se svými dcerami.

13 Chanun a obyvatelé Zanoachu+ opravili Údolní bránu.+ Postavili ji a pak zasadili její vrata se zástrčkami a závorami. Také opravili 1 000 loket* hradeb až po bránu Hromad popela.+ 14 Malkijáš, syn Rekaba, kníže bet-hakkeremského kraje,+ opravil bránu Hromad popela. Postavil ji a zasadil její vrata se zástrčkami a závorami.

15 Šallun, syn Kolchozeho, kníže kraje Micpa,+ opravil Pramennou bránu.+ Postavil ji, zastřešil a zasadil její vrata se zástrčkami a závorami. Také opravil hradby u Kanálového rybníka+ poblíž Královy zahrady+ až ke Schodišti,+ které vede dolů z Města Davidova.+

16 Za ním pracoval na opravách Nehemjáš, syn Azbuka, kníže poloviny bet-curského kraje,+ a to od Davidova pohřebiště+ až k vybudovanému rybníku+ a až k Domu silných.

17 Za ním pracovali na opravách Levité: Rechum, syn Baniho, a vedle něj pracoval na opravách za svůj kraj Chašabjáš, kníže poloviny keilského kraje.+ 18 Za ním pracovali na opravách jejich bratři pod vedením Bavvaie, syna Chenadada, knížete poloviny keilského kraje.

19 Vedle něj Ezer, syn Ješuy,+ kníže z Micpy, opravoval další úsek, před stoupáním ke Zbrojnici u Opěrného pilíře.+

20 Za ním s nadšením pracoval Baruk, syn Zabbaie,+ a opravil další úsek, od Opěrného pilíře až ke vchodu do domu velekněze Eljašiba.+

21 Za ním Meremot,+ syn Urijáše, syna Hakkoce, opravil další úsek, od vchodu do Eljašibova domu až po jeho konec.

22 A za ním pracovali na opravách kněží z jordánského kraje.*+ 23 Za nimi pracovali na opravách před svým domem Benjamín a Chaššub. Za nimi pracoval na opravách poblíž svého domu Azarjáš, syn Maasejáše, syna Ananjáše. 24 Za ním Binnuj, syn Chenadada, opravil další úsek, od Azarjášova domu až k Opěrnému pilíři+ a až k nároží hradeb.

25 Za ním pracoval na opravách Palal, syn Uzaie, před Opěrným pilířem a věží vystupující z Králova domu,*+ tou horní, která je na nádvoří Stráže.+ Za ním pracoval Pedajáš, syn Paroše.+

26 A chrámoví sluhové,*+ kteří bydleli v Ofelu,+ pracovali na opravách až k místu před Vodní branou+ na východě a k vyčnívající věži.

27 Za nimi opravili další úsek Tekoané,+ od místa před velkou vyčnívající věží až po zeď Ofelu.

28 Nad Koňskou branou+ pracovali na opravách kněží, každý před svým domem.

29 Za nimi pracoval na opravách před svým domem Cadok,+ syn Immera.

A za ním pracoval na opravách Šemajáš, syn Šekanjáše, strážce Východní brány.+

30 Za ním opravili další úsek Chananjáš, syn Šelemjáše, a Chanun, šestý syn Calafa.

Za nimi pracoval na opravách před svým domem* Mešullam,+ syn Berekjáše.

31 Za ním pracoval na opravách Malkijáš, jeden ze zlatníků,* a to až k domu chrámových sluhů*+ a obchodníků, v úseku před Prohlídkovou branou, a až ke střešní místnosti na nároží.

32 A mezi střešní místností na nároží a Ovčí branou+ pracovali na opravách zlatníci a obchodníci.

4 Jakmile se Sanballat+ doslechl, že obnovujeme hradby, rozčílil se. Velmi ho to pobouřilo a stále se Židům posmíval. 2 Před svými bratry a samařským vojskem říkal: „Co to ti ubozí Židé dělají? Snad si nemyslí, že to sami zvládnou? Budou předkládat oběti? Chtějí s tím být hotoví za den? Použijí ohořelé kameny z té hromady suti?“+

3 A Ammonita+ Tobiáš,+ který stál vedle něj, řekl: „Tu kamennou zeď, kterou staví, by jim zbořila i liška, kdyby na ni vyběhla.“

4 Náš Bože, slyšíš, jak námi pohrdají?+ Způsob, ať se ten výsměch obrátí proti nim*+ a ať se sami stanou zajatci v cizí zemi. 5 A nezavírej oči nad jejich proviněním ani nevymazávej jejich hřích,+ vždyť uráželi ty, kdo pracují na stavbě.

6 Dál jsme tedy stavěli hradby. Opravili jsme v nich všechny průlomy a hradby jsme obnovili až do poloviny jejich výšky. A lid nadále dával do práce celé srdce.

7 Jakmile Sanballat, Tobiáš,+ Arabové,+ Ammonité a Ašdoďané+ slyšeli, že obnova jeruzalémských hradeb úspěšně pokračuje a že průlomy se opravují, velmi se rozčílili. 8 Spikli se a chtěli vytáhnout do boje proti Jeruzalému a vyvolat v něm zmatek. 9 My jsme se ale modlili k našemu Bohu a ve dne v noci kvůli nim drželi stráž.

10 Judejci však říkali: „Dělníkům* dochází síly a je tu ještě spousta suti. Nikdy ty hradby nedostavíme.“

11 A naši nepřátelé se domlouvali: „Než cokoli zjistí nebo uvidí, vpadneme mezi ně, pobijeme je a práce zastavíme.“

12 Kdykoli přišli Židé, kteří bydleli v jejich sousedství, znovu a znovu* nám říkali: „Zaútočí na nás ze všech stran.“

13 Postavil jsem tedy muže za hradby na nejnižší místa odkrytých úseků a rozmístil jsem je podle jejich rodin, ozbrojené meči, kopími a luky. 14 Když jsem viděl, že mají strach, okamžitě jsem vstal a řekl urozeným mužům,+ zastupujícím vládcům i ostatním lidem: „Nebojte se jich.+ Mějte na mysli Jehovu, který je velký a vzbuzuje bázeň.+ A bojujte za své bratry, své syny a dcery, své manželky a své domovy.“

15 Potom co se naši nepřátelé doslechli, že o jejich plánu víme a že ho pravý Bůh zmařil, všichni jsme se vrátili k práci na hradbách. 16 Od toho dne polovina mých mužů pracovala+ a druhá polovina držela kopí, štíty a luky a měli na sobě pancíře. A knížata+ stála za všemi Judejci, 17 kteří stavěli hradby. Nosiči jednou rukou přenášeli náklad a ve druhé ruce drželi zbraň.* 18 A všichni, kdo stavěli, měli u boku připásaný meč a vedle mě stál muž, který měl v případě nebezpečí zatroubit na roh.+

19 Pak jsem řekl urozeným mužům, zastupujícím vládcům i ostatním lidem: „Dílo je velké a rozsáhlé a jsme na hradbách jeden od druhého daleko. 20 Když uslyšíte zvuk rohu, shromážděte se k nám. Bude za nás bojovat náš Bůh.“+

21 Pokračovali jsme tedy v práci, vždy od svítání až dokud nevyšly hvězdy, zatímco druhá polovina mužů držela kopí. 22 Tehdy jsem lidem řekl: „Ať všichni muži i se svými sloužícími zůstávají přes noc v Jeruzalémě. V noci nás budou střežit a ve dne budou pracovat.“ 23 A tak jsme ani já, ani moji bratři, moji sloužící+ a stráže, které mě doprovázely, nesvlékali oděvy a stále jsme měli v pravé ruce zbraň.

5 Mnoho mužů a jejich manželek si však začalo hlasitě stěžovat na své židovské bratry.+ 2 Někteří říkali: „Máme hodně synů a dcer. Nutně potřebujeme obilí, jinak umřeme hlady.“ 3 Jiní říkali: „Kvůli nedostatku jídla musíme ručit svými poli, svými vinicemi a svými domy, abychom dostali obilí.“ 4 A ještě jiní si stěžovali: „Abychom měli peníze na poplatky pro krále, museli jsme si je půjčit a ručit svými poli a svými vinicemi.+ 5 Jsme přece s našimi bratry jedné krve* a naše děti jsou stejné jako jejich děti. Přesto nám hrozí, že budeme muset své syny a dcery prodat do otroctví, a některé naše dcery už v otroctví jsou.+ Není v našich silách s tím něco udělat, protože naše pole a vinice patří jiným.“

6 Když jsem jejich stížnosti slyšel, velmi jsem se rozhněval. 7 Promyslel jsem si to tedy a začal jsem tu věc vyčítat urozeným mužům i zastupujícím vládcům. Řekl jsem jim: „Vymáháte lichvářský úrok od svých vlastních bratrů.“+

Pak jsem kvůli nim svolal velké shromáždění 8 a řekl jsem jim: „Pokud jsme jen trochu mohli, vykoupili jsme zpět své židovské bratry, kteří byli prodáni národům. A vy teď budete své vlastní bratry prodávat+ a my je máme kupovat zpět?“ Mlčeli, protože na to neměli co říct. 9 Pak jsem pokračoval: „To, co děláte, není dobré. Neměli byste mít bázeň před naším Bohem,+ aby se nám naši nepřátelé z okolních národů nemohli vysmívat? 10 Já, moji bratři a moji sloužící půjčujeme peníze a obilí bezúročně. Ať prosím skončí to půjčování na úrok.+ 11 Vraťte jim prosím ještě dnes jejich pole,+ vinice, olivové háje a domy a také tu setinu* peněz, obilí, mladého vína a oleje, kterou od nich vyžadujete jako úrok.“

12 Nato prohlásili: „Vrátíme jim to a už od nich nebudeme nic vyžadovat. Uděláme to přesně, jak říkáš.“ Svolal jsem tedy kněze a nechal ty muže přísahat, že svůj slib dodrží. 13 Také jsem si vytřepal záhyb oděvu* a řekl jsem: „Každého, kdo tento slib nedodrží, ať pravý Bůh takto vytřepe z jeho domu a z jeho majetku a ať se ten muž stane takto vytřepaným a nic mu nezůstane.“ Celé shromáždění na to řeklo: „Amen!“* a chválilo Jehovu. A lidé udělali, jak slíbili.

14 Kromě toho ode dne, kdy mě král Artaxerxes pověřil, abych se stal místodržitelem+ v judské zemi, od 20. roku+ do 32. roku+ jeho vlády,+ tedy 12 let, jsme já ani moji bratři nevyžadovali dávky náležející místodržiteli.*+ 15 Předchozí místodržitelé lid zatěžovali a brali od nich denně 40 šekelů* stříbra na chléb a víno. Lid utlačovali i jejich sloužící. Ale já jsem to z bázně před Bohem+ nedělal.+

16 Mimoto jsem přiložil ruku k dílu na hradbách a do práce se zapojili i všichni moji sloužící. A nepořídili jsme si ani pole.+ 17 U mého stolu jedlo 150 Židů a zastupujících vládců a také ti, kdo k nám přicházeli z okolních národů. 18 Každý den na mé náklady* připravovali jednoho býka, šest vybraných ovcí a ptáky a jednou za deset dnů jsme měli množství nejrůznějšího vína. Přes to všechno jsem od lidu nevyžadoval dávky náležející místodržiteli, protože služba pro krále byla pro lid už tak dost velkou zátěží. 19 Pamatuj na mě v dobrém, můj Bože, kvůli všemu, co jsem ve prospěch tohoto lidu udělal.+

6 A když se Sanballat, Tobiáš,+ Arab Gešem+ a ostatní naši nepřátelé dozvěděli, že jsem obnovil hradby+ a že v nich nezůstal ani jeden průlom (přestože jsem zatím do bran nezasadil vrata+), 2 Sanballat a Gešem mi hned vzkázali: „Přijď, sejděme se v jedné z vesnic v údolí Ono.“+ Měli ale v plánu mi uškodit. 3 Poslal jsem k nim tedy posly s touto odpovědí: „Pracuji na důležitém díle, a tak nemůžu přijít. Když půjdu za vámi, práce se zastaví.“ 4 Poslali mi stejnou zprávu čtyřikrát a já jim pokaždé odpověděl stejně.

5 Potom ke mně Sanballat poslal svého sloužícího se stejnou zprávou popáté. Měl v ruce otevřený dopis, 6 ve kterém stálo: „Mezi národy se proslýchá, a říká to i Gešem,+ že s ostatními Židy plánuješ vzpouru.+ To proto stavíš hradby. A říká se, že se chceš stát jejich králem. 7 Také jsi prý ustanovil proroky, aby o tobě po celém Jeruzalémě rozhlašovali: ‚Judsko má svého krále!‘ A náš král se to všechno určitě dozví. Přijď tedy a promluvíme si o tom.“

8 Poslal jsem mu však tuto odpověď: „Nic z toho, co říkáš, není pravda. Je to jen výplod tvé fantazie.“* 9 Všichni se nás totiž snažili zastrašit a říkali si: „Jejich ruce zeslábnou a oni práci nedokončí.“+ A tak tě, Bože, prosím, posilni mé ruce.+

10 Pak jsem navštívil Šemajáše, syna Delajáše, syna Mehetabela, který nevycházel z domu. Řekl mi: „Domluvme se, že se sejdeme v domě pravého Boha, uvnitř chrámu, a zavřeme jeho dveře, protože tě chtějí zabít. V noci tě přijdou zabít!“ 11 Ale já jsem odpověděl: „Měl by člověk jako já utíkat? A může člověk jako já vstoupit do chrámu a zůstat naživu?+ Nepůjdu tam!“ 12 Potom jsem si uvědomil, že ho neposlal Bůh, ale že ho najali Tobiáš a Sanballat,+ aby mi těmi slovy uškodil.* 13 Najali ho proto, aby mi nahnal strach a já se dopustil hříchu. Pak by měli příležitost poškodit mou pověst a urážet mě.

14 Pamatuj, můj Bože, na Tobiáše+ a Sanballata a jejich skutky i na prorokyni Noadju a ostatní proroky, kteří se mě neustále snažili zastrašit.

15 Hradby byly dokončeny 25. den měsíce elulu,* za 52 dnů.

16 Jakmile se o tom doslechli všichni naši nepřátelé a uviděli to lidé ze všech okolních národů, cítili se velmi zahanbení*+ a uvědomili si, že jsme to dílo zvládli díky pomoci od našeho Boha. 17 V těch dnech judští urození muži+ posílali mnoho dopisů Tobiášovi a on jim na ně odpovídal. 18 Mnozí v Judsku mu přísahali věrnost, protože byl zetěm Arachova+ syna Šekanjáše a jeho syn Jehochanan si vzal dceru Mešullama,+ syna Berekjáše. 19 Neustále ho také přede mnou vychvalovali a donášeli mu, co jsem řekl. Tobiáš pak posílal dopisy, aby mě zastrašil.+

7 Jakmile byly hradby obnoveny,+ zasadil jsem vrata.+ Také jsem ustanovil strážce bran,+ zpěváky+ a Levity.+ 2 Pak jsem pověřil správou Jeruzaléma svého bratra Chananiho+ a spolu s ním Chananjáše, velitele Pevnosti,+ protože to byl velmi důvěryhodný muž a bál se pravého Boha+ víc než mnozí jiní. 3 A řekl jsem jim: „Brány Jeruzaléma by se neměly otevírat, dokud nezačne hřát slunce. Strážci bran by měli stát na svých místech a na noc by vždy měli zavřít vrata a zasunout zástrčky. A ustanovte stráže z obyvatel Jeruzaléma – některým přidělte stanoviště a jiní ať hlídají před svým domem.“ 4 Město bylo rozlehlé a veliké, ale lidí v něm bylo málo+ a domy ještě nebyly opravené.

5 Pak mě můj Bůh přivedl na myšlenku* shromáždit urozené muže, zastupující vládce a lid, aby byly pořízeny jejich rodopisné záznamy.+ Tehdy jsem našel knihu s rodopisnými záznamy těch, kdo se vrátili jako první. V té stálo:

6 „A toto byli obyvatelé provincie,* kteří pocházeli z řad zajatců, z těch, které babylonský král Nebukadnecar+ odvedl do vyhnanství+ a kteří se později vrátili do Jeruzaléma a do Judska, každý do svého města.+ 7 Přišli se Zerubbabelem,+ Ješuou,+ Nehemjášem, Azarjášem, Raamjášem, Nachamanim, Mordekaiem, Bilšanem, Misperetem, Bigvaiem, Nechumem a Baanahem.

Toto byly počty izraelských mužů:+ 8 synové Paroše, 2 172, 9 synové Šefatjáše, 372, 10 synové Aracha,+ 652, 11 synové Pachat-moaba+ ze synů Ješuy a Joaba,+ 2 818, 12 synové Elama,+ 1 254, 13 synové Zattua, 845, 14 synové Zakkaie, 760, 15 synové Binnuje, 648, 16 synové Bebaie, 628, 17 synové Azgada, 2 322, 18 synové Adonikama, 667, 19 synové Bigvaie, 2 067, 20 synové Adina, 655, 21 synové Atera z Ezekjáše, 98, 22 synové Chašuma, 328, 23 synové Becaie, 324, 24 synové Charifa, 112, 25 synové Gibeonu,+ 95, 26 muži z Betléma a Netofy, 188, 27 muži z Anatotu,+ 128, 28 muži z Bet-azmavetu, 42, 29 muži z Kirjat-jearimu,+ Kefiry a Beerotu,+ 743, 30 muži z Ramy a Geby,+ 621, 31 muži z Mikmaše,+ 122, 32 muži z Betelu+ a Aje,+ 123, 33 muži z druhého Neba, 52, 34 synové druhého Elama, 1 254, 35 synové Charima, 320, 36 synové Jericha, 345, 37 synové Lodu, Chadidu a Ona,+ 721, 38 synové Senay, 3 930.

39 Kněží:+ synové Jedajáše z domu Ješuy, 973, 40 synové Immera, 1 052, 41 synové Pašchura,+ 1 247, 42 synové Charima,+ 1 017.

43 Levité:+ synové Ješuy z Kadmiela+ ze synů Hodevy, 74. 44 Zpěváci:+ synové Asafa,+ 148. 45 Strážci bran:+ synové Šalluma, synové Atera, synové Talmona, synové Akkuba,+ synové Chatity, synové Šobaie, 138.

46 Chrámoví sluhové:*+ synové Cichy, synové Chasufy, synové Tabbaota, 47 synové Kerose, synové Siy, synové Padona, 48 synové Lebany, synové Chagaby, synové Salmaie, 49 synové Chanana, synové Giddela, synové Gachara, 50 synové Reajáše, synové Recina, synové Nekody, 51 synové Gazzama, synové Uzzy, synové Paseacha, 52 synové Besaie, synové Meunitů,* synové Nefušesima,* 53 synové Bakbuka, synové Chakufy, synové Charchura, 54 synové Baclita, synové Mechidy, synové Charši, 55 synové Barkose, synové Sisery, synové Temacha, 56 synové Neciacha, synové Chatify.

57 Synové Šalomounových sluhů:+ synové Sotaie, synové Sofereta, synové Peridy, 58 synové Jaaly, synové Darkona, synové Giddela, 59 synové Šefatjáše, synové Chattila, synové Pokeret-haccebajima, synové Amona. 60 Chrámových sluhů*+ a synů Šalomounových sluhů bylo celkem 392.

61 A tito vyšli z Tel-melachu, Tel-charši, Kerubu, Addonu a Immeru, ale nebyli schopní doložit, z jakého rodu* pochází a že jsou původem Izraelité:+ 62 synové Delajáše, synové Tobiáše, synové Nekody, 642. 63 A z kněží: synové Chabajáše, synové Hakkoce+ a synové Barzillaie, který si vzal za manželku jednu z dcer Gileaďana Barzillaie+ a přijal jeho jméno. 64 Ti hledali ve veřejných záznamech svůj rodokmen, ale nenašli ho, takže nebyli způsobilí sloužit jako kněží.*+ 65 Místodržitel*+ jim řekl, že by neměli jíst z nejsvětějších věcí,+ dokud tu nebude kněz, který by to rozhodl pomocí urim a tumim.+

66 Jejich celkový počet byl 42 360.+ 67 Měli také 7 337 otroků a otrokyň+ a 245 zpěváků a zpěvaček.+ 68 Měli 736 koní, 245 mul, 69 435 velbloudů a 6 720 oslů.

70 Někteří vůdci rodů dali příspěvek na vykonání díla.*+ Místodržitel* daroval do pokladnice 1 000 zlatých drachem,* 50 misek a 530 kněžských rouch.+ 71 Vůdci rodů dali do pokladnice na toto dílo 20 000 zlatých drachem a 2 200 min* stříbra. 72 A ostatní lidé dali 20 000 zlatých drachem, 2 000 min stříbra a 67 kněžských rouch.

73 A kněží, Levité, strážci bran, zpěváci,+ někteří z lidu, chrámoví sluhové* a všichni ostatní Izraelité* se usadili ve svých městech.+ Když přišel sedmý měsíc,+ Izraelité už bydleli ve svých městech.“+

8 Všichni lidé se pak jako jeden muž shromáždili na náměstí u Vodní brány+ a řekli opisovači* Ezrovi,+ aby přinesl knihu Mojžíšova zákona,+ který dal Jehova Izraeli.+ 2 Byl první den sedmého měsíce.+ Kněz Ezra přinesl Zákon před shromáždění+ mužů, žen a všech, kdo byli schopní chápat to, co slyší. 3 Postavil se na náměstí u Vodní brány a od svítání až do poledne předčítal z knihy Zákona+ mužům, ženám a všem, kdo tomu byli schopní rozumět. A lidé pozorně naslouchali.+ 4 Opisovač Ezra stál na dřevěném pódiu, které pro tu příležitost udělali, a napravo od něj stáli Mattitjáš, Šema, Anajáš, Urijáš, Chilkijáš a Maasejáš a nalevo od něj stáli Pedajáš, Mišael, Malkijáš,+ Chašum, Chaš-baddana, Zecharjáš a Mešullam.

5 Když Ezra otevřel knihu, všichni lidé na něj viděli, protože stál výš než ostatní. A jakmile ji otevřel, všichni povstali. 6 Potom Ezra chválil Jehovu, pravého a velikého Boha, a všichni lidé pozvedli ruce a odpověděli: „Amen!* Amen!“+ Nato padli před Jehovou na kolena a poklonili se až k zemi. 7 A Levité Ješua, Bani, Šerebjáš,+ Jamin, Akkub, Šabbetai, Hodijáš, Maasejáš, Kelita, Azarjáš, Jozabad,+ Chanan a Pelajáš vysvětlovali Zákon,+ zatímco lidé stáli. 8 Předčítali z knihy zákona pravého Boha, srozumitelně ho vysvětlovali a objasňovali jeho smysl. Tak lidem pomáhali rozumět tomu, co se čte.+

9 A Nehemjáš, který byl tehdy místodržitelem,* kněz a opisovač Ezra+ a také Levité, kteří vyučovali, řekli všem lidem: „Tento den je pro Jehovu, vašeho Boha, svatý.+ Nebuďte smutní a neplačte.“ Když totiž lidé slyšeli slova Zákona, všichni se rozplakali. 10 Řekl jim: „Jděte, dobře se najezte,* pijte sladké nápoje a rozdělte se o jídlo+ s těmi, kdo si nemohli nic připravit. Tento den je pro našeho Pána svatý, tak nebuďte smutní, vždyť radost od Jehovy je vaší pevností.“* 11 A Levité je všechny uklidňovali a říkali: „Neplačte, vždyť tento den je svatý, nebuďte smutní.“ 12 Všichni lidé tedy odešli a začali jíst a pít, dělit se s druhými o jídlo a velmi se radovat,+ protože pochopili to, co jim bylo vysvětlováno.+

13 A druhý den se vůdci všech rodů, kněží a Levité sešli s opisovačem Ezrou, aby ještě lépe porozuměli slovům Zákona. 14 Pak našli v Zákoně napsáno, že Jehova prostřednictvím Mojžíše přikázal, aby Izraelité během svátku v sedmém měsíci bydleli v chýších*+ 15 a aby ve všech svých městech i v Jeruzalémě dali na vědomí a rozhlásili:+ „Jděte do okolních hor a přineste si větve olivovníků, borovic, myrt a palem i větve jiných listnatých stromů a postavte si chýše, jak je napsáno.“

16 A tak lidé šli, přinesli větve a postavili si chýše – na svých střechách, na svých dvorech, na nádvořích domu pravého Boha,+ na náměstí u Vodní brány+ a na náměstí u Efrajimovy brány.+ 17 Všichni ti,* kdo se vrátili ze zajetí, si tedy postavili chýše a bydleli v nich. Izraelité to takto nedělali ode dnů Jozua,+ syna Nuna, až do toho dne, takže zavládla obrovská radost.+ 18 A den co den, od prvního až do posledního dne, se četla kniha zákona pravého Boha.+ Svátek slavili sedm dnů a osmý den se konalo slavnostní shromáždění, jak bylo stanoveno.+

9 A 24. den toho měsíce se Izraelité shromáždili a postili se, oblečení v pytlovině a s hlavou posypanou prachem.+ 2 Ti, kdo byli izraelského původu, se potom oddělili od všech cizinců.+ Stáli a vyznávali své vlastní hříchy i provinění svých předků.+ 3 Stáli na svých místech a tři hodiny* četli z knihy zákona+ Jehovy, svého Boha, a další tři hodiny vyznávali hříchy a klaněli se Jehovovi, svému Bohu.

4 Ješua, Bani, Kadmiel, Šebanjáš, Bunni, Šerebjáš,+ Bani a Kenani stáli na vyvýšeném pódiu+ pro Levity a silným hlasem volali k Jehovovi, svému Bohu. 5 A Levité Ješua, Kadmiel, Bani, Chašabnejáš, Šerebjáš, Hodijáš, Šebanjáš a Petachjáš řekli: „Vstaňte a chvalte Jehovu, svého Boha, po celou věčnost.*+ Bože, ať chválí tvé slavné jméno, které si zaslouží víc chvály a slávy, než lidé můžou dát.

6 Ty, Jehovo, jsi jediný,+ ty sám jsi udělal nebesa, ano, nebe nebes a všechno jejich vojsko, zemi a všechno na ní, moře a všechno v něm. Všechny zachováváš naživu a nebeské vojsko se ti klaní. 7 Ty jsi Jehova, pravý Bůh, ten, který vyvolil Abrama,+ vyvedl ho z chaldejského města Ur+ a dal mu jméno Abraham.+ 8 Viděl jsi, že je ti ve svém srdci věrný,+ a tak jsi s ním uzavřel smlouvu, že jemu a jeho potomkům* dáš zemi Kananejců, Chetitů, Amorejců, Perizejců, Jebusejců a Girgašejců.+ A svůj slib jsi dodržel, protože vždycky jednáš správně.

9 Viděl jsi trápení našich předků v Egyptě+ a slyšel jsi jejich volání o pomoc u Rudého moře. 10 Znameními a zázraky jsi potrestal faraona, všechny jeho sluhy a všechny obyvatele jeho země,+ protože jsi věděl, že se k našim předkům chovali troufale.+ Slavné jméno, které sis tehdy získal, zůstává až dodnes.+ 11 A rozdělil jsi před nimi moře, takže jím prošli po suché zemi,+ a jejich pronásledovatele jsi uvrhl do hlubin jako kámen do rozbouřených vod.+ 12 Ve dne jsi je vedl pomocí oblačného sloupu a v noci pomocí ohnivého sloupu, abys jim svítil na cestu, kterou měli jít.+ 13 A sestoupil jsi na horu Sinaj,+ mluvil jsi s nimi z nebe+ a dal jsi jim spravedlivá soudcovská rozhodnutí, spolehlivé zákony* a užitečné předpisy a přikázání.+ 14 Naučil jsi je zachovávat svůj svatý sabat+ a prostřednictvím svého služebníka Mojžíše jsi jim dal přikázání, předpisy a zákony. 15 Když měli hlad, dal jsi jim chléb z nebe,+ a když měli žízeň, vyvedl jsi jim vodu ze skály.+ A řekl jsi jim, aby šli a zmocnili se země, o které jsi přísahal,* že jim ji dáš.

16 Ale oni, naši předkové, jednali troufale.+ Začali být zatvrzelí*+ a neposlouchali tvá přikázání. 17 Odmítali poslouchat+ a neměli na paměti úžasné skutky, které jsi mezi nimi vykonal. Začali být zatvrzelí* a určili si vůdce, aby se vrátili do otroctví v Egyptě.+ Ty jsi však Bůh, který ochotně odpouští,* jsi soucitný* a milosrdný, trpělivý* a plný věrné lásky,*+ a proto jsi je neopustil.+ 18 Dokonce i když si udělali kovovou* sochu telete a říkali: ‚To je náš Bůh, který nás vyvedl z Egypta‘+ a chovali se k tobě velmi neuctivě, 19 i tehdy jsi k nim byl nesmírně milosrdný a nezanechal jsi je v pustině.+ Ve dne je nepřestával vést oblačný sloup a v noci jim ohnivý sloup nadále svítil na cestu, kterou měli jít.+ 20 A dával jsi jim svého ducha,* aby získali porozumění,+ nepřestal jsi jim dávat svou manu,+ a když měli žízeň, opatřoval jsi jim vodu.+ 21 Čtyřicet let jsi je živil v pustině.+ Nic jim nescházelo. Ani oděvy se jim neobnosily+ a nohy jim neotekly.

22 Dal jsi jim království a národy, postupně jsi jim přiděloval jejich zemi.+ A tak se zmocnili země chešbonského krále Sichona+ i země bašanského krále Oga.+ 23 A způsobil jsi, že jejich synů bylo tolik jako hvězd na nebi.+ Potom jsi je přivedl do země, o které jsi slíbil jejich praotcům, že do ní vstoupí a získají ji do vlastnictví.+ 24 Jejich synové tedy do té země vešli a obsadili ji.+ A porazil jsi před nimi Kananejce,+ kteří tam žili, a vydal jsi jim do rukou krále i národy té země, aby s nimi naložili podle libosti. 25 A dobyli opevněná města+ a zmocnili se úrodné půdy,+ domů s mnoha nejrůznějšími dobrými věcmi, vyhloubených nádrží na vodu,* vinic, olivových hájů+ a bezpočtu ovocných stromů. A tak jedli do sytosti a ztloustli a těšili se z tvé velké dobroty.

26 Začali však být neposlušní, bouřili se proti tobě+ a obraceli se zády k tvému zákonu.* Zabíjeli tvé proroky, kteří je varovali a kteří se je k tobě snažili přivést zpět. Chovali se k tobě velmi neuctivě.+ 27 Proto jsi je vydával do rukou jejich nepřátel+ a ti je utlačovali.+ Ale když se ocitli v tísni, volali k tobě a ty jsi je z nebe slyšel. A ve svém velkém milosrdenství jsi jim dával zachránce, kteří je z rukou jejich nepřátel osvobozovali.+

28 Ale jakmile přišla úleva, opět dělali to, co je ve tvých očích špatné,+ a tak jsi je nechával napospas jejich nepřátelům, aby nad nimi panovali.*+ Potom se k tobě zase vraceli a volali o pomoc+ a ty jsi je z nebe slyšel a ve svém velkém milosrdenství jsi je znovu a znovu osvobozoval.+ 29 Přestože jsi je opakovaně varoval a snažil ses je přivést zpět ke svému zákonu, chovali se troufale a nechtěli poslouchat tvá přikázání.+ Hřešili proti tvým předpisům, které dávají život tomu, kdo je dodržuje.+ Vzdorovitě se k tobě obraceli zády, byli zatvrzelí* a nechtěli poslouchat. 30 Dlouhá léta jsi s nimi měl trpělivost+ a stále jsi je svým duchem prostřednictvím svých proroků varoval, ale nechtěli naslouchat. Nakonec jsi je vydal do rukou okolních národů.+ 31 Přesto jsi je ve svém velkém milosrdenství nevyhladil+ ani neopustil, protože jsi soucitný* a milosrdný Bůh.+

32 A teď, náš Bože, Bože velký, mocný a vzbuzující bázeň, který dodržuješ svou smlouvu a projevuješ věrnou lásku,+ nepovažuj za malé všechny ty útrapy, které postihly nás, naše krále, naše knížata,+ naše kněze,+ naše proroky,+ naše předky a všechen tvůj lid od doby asyrských králů+ až do dnešního dne. 33 Všechno, co nás potkalo, jsi na nás uvedl po právu. Ty jsi jednal věrně, ale my jsme jednali špatně.+ 34 Naši králové, naše knížata, naši kněží a naši předkové nedodržovali tvůj zákon a nevěnovali pozornost tvým přikázáním ani připomínkám, kterými jsi je varoval. 35 Ani v době, kdy měli své království a těšili se z tvé nezměrné dobroty v rozlehlé a úrodné zemi, kterou jsi jim poskytl, ti nesloužili+ a nepřestali jednat špatně. 36 A podívej, dnes jsou z nás otroci.+ V té zemi, kterou jsi dal našim předkům, aby jedli její plody a její dobré věci, jsme dnes otroky. 37 Její bohatá úroda připadá králům, které jsi nad námi ustanovil kvůli našim hříchům.+ S námi* i s našimi hospodářskými zvířaty zacházejí, jak se jim zlíbí. Jsme ve velmi tíživé situaci.

38 Vzhledem k tomu všemu tedy skládáme závazný slib,+ sepsaný a stvrzený pečetí našich knížat, našich Levitů a našich kněží.“+

10 To jsou ti, kdo stvrdili slib svou pečetí:+

9 Levité: Ješua, syn Azanjáše, Binnuj ze synů Chenadada a Kadmiel+ 10 a jejich bratři Šebanjáš, Hodijáš, Kelita, Pelajáš, Chanan, 11 Mika, Rechob, Chašabjáš, 12 Zakkur, Šerebjáš,+ Šebanjáš, 13 Hodijáš, Bani a Beninu.

14 Vůdci lidu: Paroš, Pachat-moab,+ Elam, Zattu, Bani, 15 Bunni, Azgad, Bebai, 16 Adonijáš, Bigvai, Adin, 17 Ater, Ezekjáš, Azzur, 18 Hodijáš, Chašum, Becai, 19 Charif, Anatot, Nebai, 20 Magpiáš, Mešullam, Chezir, 21 Mešezabel, Cadok, Jaddua, 22 Pelatjáš, Chanan, Anajáš, 23 Hošea, Chananjáš, Chaššub, 24 Hallocheš, Pilcha, Šobek, 25 Rechum, Chašabna, Maasejáš, 26 Achijáš, Chanan, Anan, 27 Malluk, Charim a Baanah.

28 Ke slibu se připojili i ostatní z lidu – kněží, Levité, strážci bran, zpěváci, chrámoví sluhové* a všichni, kdo se oddělili od okolních národů a rozhodli se řídit zákonem pravého Boha,+ a také jejich manželky, jejich synové a jejich dcery, všichni, kdo to byli schopní chápat.* 29 Připojili se ke svým bratrům, významným mužům, a zavázali se slavnostní přísahou,* že budou žít podle zákona pravého Boha, který dostali prostřednictvím Mojžíše, služebníka pravého Boha, a že budou pečlivě dodržovat všechna přikázání Jehovy, našeho Pána, jeho soudcovská rozhodnutí a jeho předpisy. 30 Přísahali: „Nebudeme dávat své dcery okolním národům a nebudeme brát jejich dcery pro své syny.+

31 Pokud lidé z okolních národů přinesou na prodej své zboží a různé druhy obilí v sabatní den, nebudeme od nich v sabatu+ ani v jiný svatý den+ nic kupovat. A každý sedmý rok necháme pole ležet ladem+ a odpustíme všechny nesplacené dluhy.+

32 Také jsme se všichni zavázali, že budeme každý rok dávat třetinu šekelu* na službu vykonávanou v domě* našeho Boha,+ 33 na navrstvený chléb,*+ na pravidelnou obilnou oběť,+ na zápalnou oběť přinášenou o sabatech+ a novoluních,+ na svátky,+ na svaté věci, na oběti za hřích,+ aby se za Izrael vykonalo smíření, a na všechnu činnost v domě našeho Boha.

34 Rozlosovali jsme, v jakém pořadí mají jednotlivé rody* kněží, Levitů a ostatních každý rok v určenou dobu dodávat dřevo pro dům našeho Boha, aby se pálilo na oltáři Jehovy, našeho Boha, podle toho, co se píše v Zákoně.+ 35 Také budeme rok co rok přinášet do Jehovova domu první zralé plody naší země a první zralé plody ze všech druhů ovocných stromů+ 36 i prvorozené z našich synů a z našich zvířat*+ – podle toho, co se píše v Zákoně – a prvorozené z našeho hovězího dobytka a z ovcí a koz. Budeme to přinášet do domu našeho Boha, ke kněžím, kteří tam slouží.+ 37 Také budeme kněžím do zásobáren* domu našeho Boha+ přinášet první hrubou mouku,+ naše příspěvky, plody ze všech druhů stromů,+ mladé víno a olej.+ A budeme dávat Levitům desetinu z úrody naší země,+ protože oni shromažďují desátky ve všech našich zemědělských městech.

38 A když Levité shromažďují desátky, má s nimi být kněz, potomek Árona. Levité by měli přinášet desetinu desátku do domu našeho Boha,+ do místností* v domě zásob. 39 Příspěvky v podobě obilí, mladého vína a oleje by totiž měli Izraelité a Levité přinášet do zásobáren,*+ kde je uložené náčiní svatyně a kde jsou kněží, kteří mají službu, strážci bran a zpěváci. Dům našeho Boha nebudeme zanedbávat.“+

11 V Jeruzalémě tehdy bydlela knížata lidu.+ A z ostatních lidí byl vylosován+ každý desátý, aby se do svatého města Jeruzaléma přestěhoval, zatímco zbývajících devět zůstalo v jiných městech. 2 Kromě toho se někteří nabídli, že se do Jeruzaléma přestěhují dobrovolně, a ostatní je za to chválili.

3 Toto jsou přední muži provincie,* kteří bydleli v Jeruzalémě. (Ostatní Izraelité, kněží, Levité, chrámoví sluhové*+ a synové Šalomounových sluhů+ bydleli v jiných judských městech, každý na svém pozemku ve svém městě.+

4 V Jeruzalémě také bydleli někteří z kmenů Juda a Benjamín.) Z kmene Juda: Atajáš, syn Uzzijáše, syna Zecharjáše, syna Amarjáše, syna Šefatjáše, syna Mahalalela z Perecových+ synů, 5 a Maasejáš, syn Baruka, syna Kolchozeho, syna Chazajáše, syna Adajáše, syna Jojariba, syna Zecharjáše z rodiny Šelovců. 6 Perecových synů, kteří bydleli v Jeruzalémě, bylo celkem 468. Byli to bojeschopní muži.

7 A tito byli z kmene Benjamín: Sallu,+ syn Mešullama, syna Joeda, syna Pedajáše, syna Kolajáše, syna Maasejáše, syna Itiela, syna Ješajáše, 8 a po něm Gabbai a Sallai, 928. 9 Joel, syn Zikriho, byl jejich dozorcem, a Juda, syn Hassenuy, měl druhé nejvyšší postavení ve správě města.

10 Z kněží: Jedajáš, syn Jojariba, Jakin,+ 11 Serajáš, syn Chilkijáše, syna Mešullama, syna Cadoka, syna Merajota, syna Achituba,+ předního muže domu* pravého Boha, 12 a jejich bratři, kteří sloužili v tomto domě, 822, a Adajáš, syn Jerochama, syna Pelaljáše, syna Amciho, syna Zecharjáše, syna Pašchura,+ syna Malkijáše, 13 a jeho bratři, vůdci rodů, 242, a Amašsai, syn Azarela, syna Achzaie, syna Mešillemota, syna Immera, 14 a jejich bratři, kteří byli silní, odvážní muži, 128, a jejich dozorcem byl Zabdiel, člen významné rodiny.

15 A z Levitů: Šemajáš,+ syn Chaššuba, syna Azrikama, syna Chašabjáše, syna Bunniho, 16 a přední Levité Šabbetai+ a Jozabad,+ kteří měli na starost vnější záležitosti domu pravého Boha, 17 a Mattanjáš,+ syn Micheáše, syna Zabdiho, syna Asafa,+ dirigent zpěváků, který vedl vzdávání chvály v době modliteb,+ a jeho pomocník Bakbukjáš a Abda, syn Šammuy, syna Galala, syna Jedutuna.+ 18 Levitů bylo ve svatém městě celkem 284.

19 A strážci bran byli Akkub, Talmon+ a jejich bratři, 172.

20 Ostatní Izraelité, kněží a Levité bydleli v dalších judských městech, každý na svém zděděném pozemku.* 21 Chrámoví sluhové*+ bydleli v Ofelu+ a dohledem nad nimi byli pověřeni Cicha a Gišpa.

22 Dozorcem Levitů v Jeruzalémě byl Uzzi, syn Baniho, syna Chašabjáše, syna Mattanjáše,+ syna Miky ze synů Asafa, zpěváků. Měl na starost každou činnost vykonávanou v domě pravého Boha. 23 Ve prospěch zpěváků byl vydán královský výnos,+ který stanovoval, jak má být každý den postaráno o jejich potřeby. 24 A Petachjáš, syn Mešezabela ze synů Zeracha, syna Judy, byl královým rádcem* pro každou záležitost lidu.

25 Někteří z kmene Juda bydleli v Kirjat-arbě+ a okolních vesnicích,* v Dibonu a okolních vesnicích, v Jekabceelu+ a jeho osadách, 26 v Ješui, v Moladě,+ v Bet-peletu,+ 27 v Chacar-šualu,+ v Beer-šebě a okolních vesnicích, 28 v Ciklagu,+ v Mekoně a okolních vesnicích, 29 v En-rimmonu,+ v Coře,+ v Jarmutu, 30 v Zanoachu,+ v Adullamu a jejich osadách, v Lakiši+ a na jeho polích a v Azece+ a okolních vesnicích. Usadili se* od Beer-šeby až po údolí Hinnom.+

31 A Benjamínovci byli v Gebě,+ Mikmaši, Aiji, Betelu+ a okolních vesnicích, 32 Anatotu,+ Nobu,+ Ananjáši, 33 Chacoru, Ramě,+ Gittajimu, 34 Chadidu, Ceboimu, Neballatu, 35 Lodu a Onu,+ údolí řemeslníků. 36 A některé oddíly Levitů byly z Judy přiděleny na území Benjamína.

12 Toto byli kněží a Levité, kteří se vrátili se Zerubbabelem,+ synem Šealtiela,+ a Ješuou:+ Serajáš, Jeremjáš, Ezra, 2 Amarjáš, Malluk, Chattuš, 3 Šekanjáš, Rechum, Meremot, 4 Iddo, Ginnetoj, Abijáš, 5 Mijamin, Maadjáš, Bilga, 6 Šemajáš, Jojarib, Jedajáš, 7 Sallu, Amok, Chilkijáš a Jedajáš. Ti byli předními muži mezi kněžími a jejich bratry za Ješuových dnů.

8 Z Levitů to byli Ješua, Binnuj, Kadmiel,+ Šerebjáš, Juda a Mattanjáš,+ který se svými bratry vedl zpěv při vzdávání díků. 9 A jejich bratři Bakbukjáš a Unni stáli naproti nim a drželi stráž.* 10 Ješua se stal otcem Jojakima, Jojakim se stal otcem Eljašiba+ a Eljašib otcem Jojady.+ 11 A Jojada se stal otcem Jonatana a Jonatan se stal otcem Jadduy.

12 Toto byli kněží, vůdci rodů, za Jojakimových dnů: za Serajášův+ rod Merajáš, za Jeremjášův rod Chananjáš, 13 za Ezrův+ rod Mešullam, za Amarjášův rod Jehochanan, 14 za Mallukiho rod Jonatan, za Šebanjášův rod Josef, 15 za Charimův+ rod Adna, za Merajotův rod Chelkai, 16 za Iddův rod Zecharjáš, za Ginnetonův rod Mešullam, 17 za Abijášův+ rod Zikri, za Minjaminův rod...,* za Moadjášův rod Piltai, 18 za Bilgův+ rod Šammua, za Šemajášův rod Jehonatan, 19 za Jojaribův rod Mattenai, za Jedajášův+ rod Uzzi, 20 za Sallaiův rod Kallai, za Amokův rod Eber, 21 za Chilkijášův rod Chašabjáš, za Jedajášův rod Netanel.

22 Vůdci levitských a kněžských rodů byli zaznamenáváni za dnů Eljašiba, Jojady, Jochanana i Jadduy,+ tedy až do kralování Peršana Dareia.

23 Levité, kteří byli vůdci rodů, byli zaznamenáváni v kronice té doby, a to až do dnů Jochanana, syna Eljašiba. 24 Vůdci levitských rodů byli Chašabjáš, Šerebjáš a Ješua,+ syn Kadmiela,+ a jejich bratři stáli naproti nim, strážní oddíl vedle strážního oddílu, a vzdávali chválu a díky podle pokynů Davida,+ muže pravého Boha. 25 Mattanjáš,+ Bakbukjáš, Obadjáš, Mešullam, Talmon a Akkub+ byli strážci bran+ a střežili zásobárny u bran. 26 Ti všichni sloužili za dnů Jojakima, syna Ješuy,+ syna Jocadaka, a za dnů místodržitele Nehemjáše a kněze a opisovače* Ezry.+

27 Když se chystalo zasvěcení jeruzalémských hradeb, vyhledali Levity a přivedli je do Jeruzaléma ze všech míst, kde bydleli, aby radostně oslavovali zasvěcení děkovnými písněmi+ a hrou na činely, lyry a harfy. 28 A školení zpěváci* se shromáždili z blízkého kraje,* z celého okolí Jeruzaléma, z vesnic Netofanů,+ 29 z Bet-gilgalu+ a z okolí Geby+ a Azmavetu.+ Zpěváci si totiž postavili vesnice všude kolem Jeruzaléma. 30 A kněží a Levité očistili sebe i lid+ a očistili také brány+ a hradby.+

31 Potom jsem vzal judská knížata nahoru na hradby a zorganizoval jsem zpěváky do dvou velkých sborů, které vzdávaly díky, a lidi do dvou průvodů, které šly za nimi. Jeden sbor se vydal po hradbách doprava, směrem k bráně Hromad popela.+ 32 Za ním kráčeli Hošajáš a polovina judských knížat 33 spolu s Azarjášem, Ezrou, Mešullamem, 34 Judou, Benjamínem, Šemajášem a Jeremjášem. 35 Za nimi šli někteří kněží* s trubkami.+ Byl mezi nimi Zecharjáš, syn Jonatana, syna Šemajáše, syna Mattanjáše, syna Mikajáše, syna Zakkura, syna Asafa,+ 36 a jeho bratři Šemajáš, Azarel, Milalai, Gilalai, Maai, Netanel, Juda a Chanani s hudebními nástroji Davida,+ muže pravého Boha. A před nimi šel opisovač Ezra.+ 37 U Pramenné brány+ přešli přes Schodiště+ Města Davidova+ a stoupali po hradbách k místu nad Davidovým domem a dál až k Vodní bráně+ na východě.

38 Druhý sbor, který vzdával díky, kráčel opačným směrem* a já jsem šel za ním s druhou polovinou lidu. Šli jsme po hradbách nahoru přes věž Pecí,+ dál k Široké zdi,+ 39 nahoru přes Efrajimovu bránu+ k Staroměstské bráně,+ Rybné bráně,+ Chananelově věži,+ věži Mea a dál k Ovčí bráně.+ A zastavili jsme se u Strážní brány.

40 Nakonec se oba sbory postavily před domem pravého Boha. Totéž jsem udělal i já a polovina zastupujících vládců, 41 kněží Eljakim, Maasejáš, Minjamin, Mikajáš, Eljoenai, Zecharjáš a Chananjáš s trubkami 42 a Maasejáš, Šemajáš, Eleazar, Uzzi, Jehochanan, Malkijáš, Elam a Ezer. A zpěváci pod vedením Jizrachjáše hlasitě zpívali.

43 Ten den lidé předložili velké množství obětí a radovali se,+ protože pravý Bůh způsobil, že zavládla velká radost. Radovaly se i ženy a děti,+ takže to, jak se Jeruzalém raduje, bylo slyšet do daleka.+

44 Ten den byli určeni muži nad zásobárnami+ na příspěvky,+ první plody+ a desátky.+ Měli do nich z polí patřících městům shromažďovat podíly vyžadované Zákonem+ pro kněze a Levity.+ Judejci se totiž radovali z toho, že kněží a Levité jsou na svých místech. 45 Ti začali plnit své úkoly spojené se službou Bohu a dbali na očišťování, stejně jako zpěváci a strážci bran. Řídili se při tom pokyny Davida a jeho syna Šalomouna. 46 V minulosti, za dnů Davida a Asafa, byli totiž určeni dirigenti* zpěváků a zpívaly se písně chvály a díků Bohu.+ 47 A za dnů Zerubbabela+ a za dnů Nehemjáše dával celý Izrael podíly zpěvákům+ a strážcům bran,+ aby měli každý den, co potřebují. Také dávali stranou podíly pro Levity+ a Levité zase dávali stranou podíly pro Áronovy potomky.

13 Ten den se lidu předčítalo z Mojžíšovy knihy.+ Našlo se v ní, že do sboru pravého Boha nikdy nesmí vstoupit žádný Ammonita ani Moabec,+ 2 protože nešli Izraelitům vstříc s chlebem a vodou, ale najali na ně Baláma, aby je proklel.+ Náš Bůh však prokletí změnil v požehnání.+ 3 Jakmile lid slyšel Zákon, začal od Izraele oddělovat všechny, kdo byli cizího původu.*+

4 Knězem, který měl předtím na starost zásobárny* domu* našeho Boha,+ byl Eljašib,+ Tobiášův+ příbuzný. 5 Dal Tobiášovi k dispozici jednu velkou zásobárnu,* kam se předtím ukládala obilná oběť, kadidlová pryskyřice, náčiní a desátky z obilí, mladého vína a oleje,+ které byly určené Levitům,+ zpěvákům a strážcům bran, a kam se také ukládal příspěvek pro kněze.+

6 V té době jsem nebyl v Jeruzalémě, protože jsem mezitím odjel k babylonskému králi Artaxerxovi,+ a to ve 32. roce jeho vlády.+ O něco později jsem ho požádal o svolení se vrátit. 7 Po návratu do Jeruzaléma jsem si všiml, co hrozného Eljašib+ udělal. To, že dal Tobiášovi+ k dispozici zásobárnu na nádvoří domu pravého Boha, 8 mě velmi pobouřilo. Všechny Tobiášovy věci jsem tedy z té zásobárny* vyházel ven. 9 Potom na můj příkaz zásobárny* očistili a dal jsem do nich zpátky náčiní domu pravého Boha,+ obilnou oběť a kadidlovou pryskyřici.+

10 Také jsem zjistil, že Levitům nebyly dávány jejich podíly,+ takže Levité a zpěváci, kteří sloužili v chrámu, odešli každý na své pole.+ 11 Vyčetl jsem to zastupujícím vládcům+ a řekl jsem jim: „Jak to, že se dům pravého Boha zanedbává?“+ Potom jsem Levity shromáždil a dohlédl na to, aby se vrátili ke svým povinnostem. 12 A všichni obyvatelé Judska přinesli do zásobáren desátky+ z obilí, mladého vína a oleje.+ 13 Pak jsem dal zásobárny na starost knězi Šelemjášovi, opisovači* Cadokovi a Levitovi Pedajášovi a jejich pomocníkem byl Chanan, syn Zakkura, syna Mattanjáše. Měli totiž pověst spolehlivých mužů. Dostali za úkol rozdělovat podíly svým bratrům.

14 Kvůli tomu všemu na mě pamatuj,+ můj Bože, a nezapomeň na to,* co jsem z věrné lásky dělal pro dům svého Boha a pro službu, která se v něm vykonává.*+

15 V těch dnech jsem viděl, že lidé v Judsku lisují hrozny* o sabatu+ a že v sabatní den nakládají obilí na osly a přiváží ho do Jeruzaléma a také přiváží víno, hrozny, fíky a různý jiný náklad.+ Varoval jsem je tedy, aby ten den potraviny neprodávali.* 16 A Tyřané, kteří bydleli v Jeruzalémě, přiváželi ryby a nejrůznější zboží a o sabatu je ve městě prodávali Judejcům.+ 17 Vyčetl jsem to tedy judským urozeným mužům a řekl jim: „Jak můžete páchat takové zlo? Vždyť znesvěcujete sabatní den! 18 Nedělali totéž vaši předkové? Kvůli tomu na nás i na toto město přivedl náš Bůh všechno toto neštěstí! A vy teď tím, že znesvěcujete sabat,+ provokujete Boha, aby se jeho hněv proti Izraeli rozpálil ještě víc.“

19 Nařídil jsem proto, aby se před sabatem jeruzalémské brány zavíraly hned, jak na ně začne padat stín. Také jsem řekl, že by je měli otevřít, teprve až sabat skončí, a u bran jsem rozmístil některé ze svých vlastních sloužících, aby v sabatní den nikdo nemohl přinášet žádný náklad. 20 Jednou nebo dvakrát tedy obchodníci a prodavači nejrůznějšího zboží přenocovali venku před Jeruzalémem. 21 Tehdy jsem je varoval: „Proč nocujete před hradbami? Ještě jednou, a rázně proti vám zakročím!“ Od té doby už o sabatu nepřicházeli.

22 A řekl jsem Levitům, že by se měli očišťovat a přicházet střežit brány, aby sabatní den zůstal svatý.+ I kvůli tomu na mě pamatuj, můj Bože, a slituj se nade mnou ve své velké věrné lásce.+

23 Také jsem v těch dnech viděl, že někteří Židé mají za manželky* Ašdoďanky,+ Ammonitky a Moabky.+ 24 Polovina jejich dětí mluvila ašdodsky a polovina jazykem jiných národů, ale žádné neumělo mluvit jazykem Židů. 25 A tak jsem to těmto Židům vyčetl a varoval je před trestem od Boha.* Některé z nich jsem udeřil+ a trhal jsem jim vlasy. Řekl jsem jim: „Přísahejte při Bohu, že nebudete dávat své dcery jejich synům a nebudete brát jejich dcery pro své syny ani pro sebe.+ 26 Nezhřešil právě kvůli nim izraelský král Šalomoun? V žádném z mnoha národů nebyl takový král jako on.+ Bůh ho miloval+ a dosadil ho za krále nad celým Izraelem. Ale i jeho přivedly cizozemské manželky k hříchu.+ 27 Je šokující, že jste udělali něco tak hrozného! Když jste se oženili s cizinkami, zradili jste našeho Boha.“+

28 Jeden ze synů Jojady,+ syna velekněze Eljašiba,+ se stal zetěm Choroňana Sanballata.+ Proto jsem ho od sebe odehnal.

29 Pamatuj na ně, můj Bože, protože pošpinili kněžský úřad a smlouvu uzavřenou s kněžími+ a Levity.+

30 A tak jsem očistil lid od všeho cizozemského, rozdělil jsem úkoly kněžím a Levitům v jejich službě+ 31 a zajistil jsem pravidelné dodávky dřeva+ a přinášení prvních zralých plodů.

Pamatuj na mě, můj Bože, v dobrém.+