ESTER

1 Stalo se to za dnů krále Ahasvera* (toho Ahasvera, který vládl nad 127 provinciemi*+ od Indie po Etiopii*), 2 když seděl na svém královském trůnu na hradě* v Šušanu.*+ 3 Ve třetím roce své vlády pořádal hostinu pro všechna svá knížata a služebníky. Shromáždili se u něj velitelé perského+ a médského+ vojska, urození muži a knížata provincií 4 a on jim po mnoho dnů, celých 180 dnů, předváděl bohatství svého slavného království a velkolepost a nádheru svého majestátu. 5 Když ty dny uplynuly, král uspořádal na nádvoří zahrady královského paláce sedmidenní hostinu pro všechny, kdo byli na hradě v Šušanu, pro významné i obyčejné lidi. 6 Nádvoří bylo vyzdobené závěsy z plátna, jemné bavlny a modré látky, které visely na šňůrách z jemné tkaniny a z červenofialové vlny a byly upevněné stříbrnými kroužky na mramorových sloupech. A na dláždění z porfyru, mramoru, perleti a černého mramoru stála lehátka ze zlata a stříbra.

7 Víno se podávalo ve zlatých pohárech* a každý pohár byl jedinečný. Královské víno teklo proudem, tak jak se slušelo na krále. 8 Platilo nařízení, aby k pití nebyl nikdo nucen.* Král totiž dal správcům svého paláce pokyn, aby vyhověli přání každého.

9 Královna Vašti+ v tu dobu uspořádala v královském domě* krále Ahasvera hostinu pro ženy.

10 Sedmý den, když bylo královo srdce rozveselené vínem, řekl Mehumanovi, Biztovi, Charbonovi,+ Bigtovi, Abagtovi, Zetarovi a Karkasovi, sedmi dvorním úředníkům, kteří byli jeho osobními sluhy, 11 aby před něj přivedli královnu Vašti s královskou pokrývkou* na hlavě. Chtěl se národům a knížatům pochlubit její krásou, protože byla skutečně velmi krásná. 12 Ale královna Vašti odmítala přijít na králův příkaz, který jí předali dvorní úředníci. Nato se král velmi rozčílil a dostal obrovský vztek.

13 A tak se král obrátil na moudré muže, kteří věděli, jak se v podobných případech postupovalo v minulosti.* (Král se totiž v každé záležitosti radil se všemi znalci zákonů a právních případů. 14 Jeho nejbližšími rádci+ byli Karšena, Šetar, Admata, Taršiš, Meres, Marsena a Memukan, sedm perských a médských knížat, která měla přístup ke králi a která měla v království nejvyšší postavení.) 15 Král se jich zeptal: „Co se má podle zákona udělat s královnou Vašti za to, že neposlechla příkaz krále Ahasvera předaný dvorními úředníky?“

16 Memukan na to králi a knížatům řekl: „Královna Vašti se provinila nejen proti samotnému králi,+ ale i proti všem knížatům a proti všem národům, které jsou ve všech provinciích krále Ahasvera. 17 Až se totiž o tom, co královna udělala, dozvědí ostatní manželky, začnou pohrdat svými manžely a říkat: ‚Král Ahasverus řekl, ať před něho přivedou královnu Vašti, ale ona odmítla přijít.‘ 18 Perské a médské kněžny, které vědí, co královna udělala, o tom budou ještě dnes mluvit se svými manžely, královými knížaty, a bude z toho značné pohrdání a rozhořčení. 19 Pokud to král uzná za vhodné, ať vydá královský výnos a ten ať je zapsán mezi zákony Persie a Médie, které není možné zrušit,+ že Vašti už nikdy nesmí přijít před krále Ahasvera. A ať udělá královnou místo ní jinou ženu, která bude lepší než ona. 20 Až se králův výnos oznámí po celé jeho rozlehlé říši, všechny manželky budou prokazovat úctu svým manželům, významným i obyčejným.“

21 Tento návrh se králi i knížatům líbil a král to udělal tak, jak Memukan řekl. 22 Poslal tedy dopisy do všech provincií+ své říše,* do každé provincie jejím písmem a každému národu v jeho jazyce, aby každý manžel byl ve svém domě pánem* a aby se v jeho domácnosti mluvilo jazykem jeho národa.

2 Po těch událostech si král Ahasverus,+ když se jeho vztek utišil, připomněl, co Vašti udělala+ a jak o ní rozhodl.+ 2 A tak mu jeho osobní sluhové řekli: „Ať pro krále vyhledají krásné mladé panny. 3 A ať král ve všech provinciích* své říše+ pověří určité muže, aby všechny ty krásné mladé panny shromáždili na hrad* v Šušanu,* do domu žen.* Ať jsou svěřeny do péče Hegaiovi,+ královu eunuchovi a strážci žen, a ať podstoupí zkrášlovací kúry.* 4 A ta mladá žena, která se králi bude líbit nejvíc, se stane královnou místo Vašti.“+ Králi se ten návrh zdál dobrý a udělal to tak.

5 Na hradě v Šušanu+ byl jistý Žid jménem Mordekai,+ syn Jaira, syna Šimeie, syna Kiše, Benjamínovec.+ 6 Ten odešel do vyhnanství s těmi, které babylonský král Nebukadnecar odvedl z Jeruzaléma spolu s judským králem Jekonjášem.*+ 7 Byl opatrovníkem své sestřenice* Hadassy* neboli Ester,+ protože neměla otce ani matku. Ta mladá žena měla krásnou postavu a byla půvabná a Mordekai ji po smrti jejího otce a matky přijal za dceru. 8 Když bylo oznámeno královo slovo a jeho zákon, shromáždili na hrad v Šušanu mnoho mladých žen a svěřili je Hegaiovi do péče.+ Tehdy přivedli do králova domu,* do péče strážce žen Hegaie, také Ester.

9 Tato mladá žena se mu zalíbila a získala si jeho přízeň.* Rychle jí tedy zařídil zkrášlovací kúry*+ a vhodnou stravu a vybral pro ni sedm dívek z králova domu. Kromě toho ji spolu s těmito jejími služkami přestěhoval na nejlepší místo v domě žen. 10 Ester vůbec nic neřekla o svém národu+ ani o svých příbuzných, protože jí Mordekai+ přikázal, aby o tom s nikým nemluvila.+ 11 Mordekai se den co den procházel před nádvořím domu žen, aby zjistil, jak se Ester daří a co se s ní děje.

12 Mladé ženy vcházely ke králi Ahasverovi postupně, po dokončení dvanáctiměsíční kúry, která jim byla předepsána. Jejich zkrášlování* probíhalo takto: šest měsíců je potírali myrhovým+ olejem a šest měsíců balzámovým olejem+ a různými krémy.* 13 Potom byla mladá žena připravená vejít ke králi. Když šla z domu žen do králova domu, dostala všechno, o co požádala. 14 Večer k němu vešla a ráno se vrátila do druhého domu žen, do péče králova eunucha+ Šaašgaze, strážce vedlejších manželek.* Ke králi už znovu nešla, jen pokud se mu zvlášť líbila a nechal si ji zavolat jménem.+

15 A nadešel čas, aby ke králi vešla Ester, dcera Abichajila, sestřenice Mordekaie, který ji přijal za dceru.+ Nežádala o nic kromě toho, co jí doporučil králův eunuch Hegai, strážce žen. (Ester celou dobu získávala přízeň každého, kdo ji viděl.) 16 Uvedli ji ke králi Ahasverovi do jeho královského domu v desátém měsíci, tedy měsíci tebetu,* v sedmém roce+ jeho vlády. 17 A král si zamiloval Ester víc než ostatní ženy. Získala si víc jeho přízně a náklonnosti* než kterákoli jiná panna. Nasadil jí tedy královskou pokrývku hlavy* a udělal ji královnou+ místo Vašti.+ 18 Pak uspořádal velkou hostinu pro všechna svá knížata a služebníky, hostinu na počest Ester. Také vyhlásil v provinciích amnestii* a s královskou štědrostí rozdával dary.

19 Když byly panny*+ shromážděny podruhé, Mordekai seděl v králově bráně.* 20 Ester dosud nic neřekla o svých příbuzných ani o svém národu,+ tak jak jí Mordekai přikázal. Dál dělala to, co řekl Mordekai, stejně jako v době, kdy se o ni staral.+

21 V těch dnech, když Mordekai seděl v králově bráně, se Bigtan a Tereš, dva královi dvorní úředníci, strážní u jeho dveří, rozzlobili a plánovali, že krále Ahasvera zabijí.* 22 Ale Mordekai se o tom dozvěděl a okamžitě to řekl královně Ester. Ta pak Mordekaiovým jménem promluvila s králem. 23 Záležitost se vyšetřovala a nakonec se potvrdilo, že to byla pravda. Oba muži byli pověšeni na kůl a všechno bylo v přítomnosti krále zaznamenáno do kroniky té doby.+

3 Po nějaké době povýšil král Ahasverus Hamana,+ syna Agagovce+ Hammedaty, a dal mu vyšší postavení, než měla všechna ostatní knížata.+ 2 A všichni královi služebníci, kteří byli v králově bráně, se Hamanovi hluboce klaněli a padali před ním na zem, protože tak to přikázal král. Ale Mordekai se mu odmítal hluboce klanět a padat před ním na zem. 3 Královi služebníci, kteří byli v králově bráně, se proto Mordekaie ptali: „Jak to, že porušuješ králův příkaz?“ 4 Říkali mu to den co den, ale on je neposlouchal. Pak to oznámili Hamanovi, aby viděli, jestli bude Mordekaiovo chování tolerovat.+ Mordekai jim totiž o sobě řekl, že je Žid.+

5 Když Haman viděl, že se mu Mordekai opravdu odmítá hluboce klanět a padat před ním na zem, začal zuřit.+ 6 Ale zbavit se* jenom Mordekaie se mu zdálo málo. Řekli mu totiž, z jakého je národa, a tak začal usilovat o vyhlazení celého Mordekaiova lidu, všech Židů v celé Ahasverově říši.

7 V prvním měsíci, tedy měsíci nisanu,* ve 12. roce+ vlády krále Ahasvera házeli před Hamanem pur+ (to znamená „los“), aby určili den a měsíc, kdy se to má stát. A los padl na 12. měsíc, tedy měsíc adar.*+ 8 Haman potom řekl králi Ahasverovi: „Je tu jistý lid, rozptýlený a roztroušený mezi národy+ ve všech provinciích* tvé říše,+ který má jiné zákony než všechny ostatní národy. Tito lidé nedodržují královy zákony a není v králově zájmu nechat je být. 9 Pokud to král uzná za vhodné, ať je vydán výnos, že mají být zničeni. Dám 10 000 talentů* stříbra dvorním úředníkům, aby je vložili do královské pokladnice.“*

10 Nato si král sundal pečetní prsten+ a dal ho Hamanovi,+ synovi Agagovce+ Hammedaty, nepříteli Židů. 11 Král řekl Hamanovi: „Stříbro i národ jsou ve tvých rukou. Udělej, co považuješ za dobré.“ 12 Třináctý den prvního měsíce byli svoláni královi tajemníci.+ Zapsali+ všechny Hamanovy příkazy určené královým satrapům, místodržitelům, kteří byli nad provinciemi, a knížatům různých národů, do každé provincie jejím písmem a každému národu v jeho jazyce. Dopisy byly napsány jménem krále Ahasvera a zapečetěny královým pečetním prstenem.+

13 Pak byly dopisy rozeslány prostřednictvím kurýrů do všech králových provincií. Obsahovaly příkaz, aby byli v jediný den, 13. den 12. měsíce, tedy měsíce adaru,+ zabiti, zničeni a vyhlazeni všichni Židé, mladí i staří, děti i ženy, a aby byl zabaven jejich majetek.+ 14 Text* dopisu se měl vydat jako zákon ve všech provinciích a měl se oznámit všem národům, aby se na ten den mohly připravit. 15 Zákon byl vydaný na hradě* v Šušanu*+ a kurýři na králův rozkaz rychle vyrazili na cestu.+ Král s Hamanem potom zasedli k pití, ale ve městě Šušanu nastal rozruch.

4 Když se o tom všem dozvěděl Mordekai,+ roztrhl si oděv, oblékl se do pytloviny a posypal se popelem. Pak se vydal do středu města a přitom hlasitě a hořce naříkal. 2 Došel ke králově bráně a tam se zastavil, protože do královy brány nesměl vejít nikdo v pytlovině. 3 A v každé provincii,*+ kam se dostalo královo slovo a jeho výnos, začali Židé velmi truchlit. Postili se,+ plakali a naříkali. Mnozí si ustlali v pytlovině a popelu.+ 4 Když za královnou Ester přišli její služky a eunuchové a řekli jí, co se stalo, velmi ji to rozrušilo. Poslala tedy Mordekaiovi oděv, aby si ho oblékl místo pytloviny, ale on ho odmítl. 5 Nato si Ester zavolala Hataka, jednoho z eunuchů, kterého jí král dal k službám, a přikázala mu, aby od Mordekaie zjistil, co se děje.

6 Hatak tedy šel za Mordekaiem, který byl na náměstí před královou branou. 7 Mordekai mu řekl o všem, co ho potkalo, a o tom, kolik Haman slíbil zaplatit+ do královy pokladnice, aby byli Židé zničeni.+ 8 Dal mu také opis výnosu vydaného v Šušanu,*+ na základě kterého mají být Židé vyhlazeni. Řekl mu, ať ho ukáže Ester, všechno jí vysvětlí+ a vyřídí jí, aby se šla ke králi přimluvit a poprosila ho o milost pro svůj lid.

9 Hatak se vrátil k Ester a řekl jí, co jí Mordekai vzkazuje. 10 Ester na to Hatakovi řekla, aby Mordekaiovi+ vyřídil: 11 „Všichni královi služebníci a lidé v králových provinciích vědí, že pokud někdo – ať muž, nebo žena – vejde na vnitřní nádvoří,+ aniž si ho král nechal zavolat, platí jediný zákon: Takový člověk má být usmrcen. Zůstane naživu jenom tehdy, když k němu král vztáhne zlaté žezlo.+ A mě si král nedal zavolat už 30 dnů.“

12 Když se Mordekai dozvěděl, co řekla Ester, 13 vzkázal jí: „Nemysli si, že když patříš do královy domácnosti, budeš na rozdíl od jiných Židů ušetřena. 14 Pokud budeš v tuto chvíli mlčet, pomoc a osvobození přijde pro Židy odjinud,+ ale ty a dům tvého otce zahynete. A kdo ví, jestli ses nestala královnou+ právě kvůli takovéto době?“

15 Ester pak Mordekaiovi odpověděla: 16 „Jdi, shromáždi všechny Židy v Šušanu a držte půst+ v můj prospěch. Tři dny,+ dnem i nocí, nejezte ani nepijte. Já se budu se svými služkami také postit. Pak vejdu ke králi, ačkoli tím poruším zákon, a když zahynu, tak zahynu.“ 17 Mordekai tedy odešel a udělal všechno, co mu Ester přikázala.

5 Třetí den+ si Ester oblékla královské roucho, vešla na vnitřní nádvoří a postavila se naproti královu domu.* Král seděl na trůnu ve svém domě, přímo proti vchodu. 2 Jakmile uviděl královnu Ester stát na nádvoří, získala jeho přízeň a on k ní vztáhl zlaté žezlo,+ které držel v ruce. Ester k němu přišla a dotkla se konce žezla.

3 Král se jí zeptal: „Co se děje, královno Ester? O co žádáš? I kdyby to měla být polovina království, dostaneš ji!“ 4 Ester odpověděla: „Pokud to král uzná za vhodné, ať dnes přijde s Hamanem+ na hostinu, kterou jsem pro krále připravila.“ 5 Král tedy svým mužům řekl: „Vyřiďte Hamanovi, aby rychle přišel, jak Ester žádá.“ A tak král s Hamanem přišli na hostinu, kterou Ester uspořádala.

6 Když se na hostině podávalo víno, král se Ester zeptal: „Jaká je tvá prosba? Bude ti splněna! Řekni, o co žádáš. I kdyby to měla být polovina království, dostaneš ji!“+ 7 Ester odpověděla: „Má prosba a má žádost je taková: 8 Pokud jsem získala královu přízeň a pokud král uzná za vhodné splnit mou prosbu a vyhovět mé žádosti, ať král s Hamanem přijdou na hostinu, kterou pro ně uspořádám zítra. A zítra králi řeknu, o co žádám.“

9 Ten den Haman odcházel veselý a v dobré náladě. Ale když v králově bráně uviděl Mordekaie a všiml si, že nepovstal a netřásl se před ním, dostal na něj velký vztek.+ 10 Ovládl se však a šel domů. Potom poslal pro své přátele a pro svou manželku Zereš.+ 11 Začal se chlubit svým obrovským bohatstvím, tím, kolik má synů,+ a tím, jak ho král povýšil a dal mu vyšší postavení, než mají ostatní knížata a královi služebníci.+

12 Pak dodal: „A to není všechno. Královna Ester připravila hostinu, na kterou pozvala jenom krále a mě.+ Dokonce jsem k ní s králem pozvaný i na zítra.+ 13 Ale nic z toho mě neuspokojuje, když vidím toho Žida Mordekaie sedět v králově bráně.“ 14 Nato mu jeho manželka Zereš a všichni jeho přátelé řekli: „Nech postavit kůl, 50 loket* vysoký. A ráno řekni králi, aby na něj Mordekaie pověsili.+ Pak můžeš jít s králem na hostinu a dobře se bavit.“ Hamanovi se ten návrh líbil a nechal kůl postavit.

6 Tu noc král nemohl spát.* Řekl proto, ať přinesou kroniku událostí té doby.+ Když mu z ní předčítali, 2 narazili na zápis o tom, jak Mordekai podal zprávu o spiknutí Bigtana a Tereše, dvou králových dvorních úředníků, strážných u jeho dveří, kteří chtěli krále Ahasvera zabít.*+ 3 Král se zeptal: „Jaká pocta byla Mordekaiovi prokázána a jak za to byl odměněn?“ Královi osobní sluhové odpověděli: „Nedostal za to nic.“

4 Později král řekl: „Kdo je na nádvoří?“ Na vnějším nádvoří+ králova domu* se právě objevil Haman. Přišel krále požádat, aby dal Mordekaie pověsit na kůl, který pro něj připravil.+ 5 Královi sluhové odpověděli: „Na nádvoří stojí Haman.“+ Král tedy řekl: „Ať vejde.“

6 Když Haman vešel, král se ho zeptal: „Jak má být odměněn muž, kterému chce král prokázat poctu?“ Haman si řekl: „Koho jiného by chtěl král poctít víc než mě?“+ 7 Odpověděl tedy králi: „Muži, kterému chce král prokázat poctu, 8 ať přinesou královský oděv,+ který nosí král, a ať mu přivedou koně, na kterém jezdí král, ozdobeného královskou pokrývkou hlavy. 9 Oděv a koně ať potom svěří jednomu z králových urozených knížat a ať muže, kterému chce král prokázat poctu, obléknou do toho oděvu a provedou ho na koni po náměstí. A měli by před ním provolávat: ‚To je odměna pro muže, kterého chce poctít sám král!‘“+ 10 Nato král Hamanovi řekl: „Rychle vezmi oděv a koně a udělej to, co jsi řekl, pro Žida Mordekaie, který sedí v králově bráně. Nevynech nic z toho, o čem jsi mluvil.“

11 A tak vzal Haman oděv a koně, oblékl Mordekaie+ a provedl ho na koni po náměstí a přitom před ním provolával: „To je odměna pro muže, kterého chce poctít sám král!“ 12 Potom se Mordekai vrátil do královy brány, ale Haman spěchal domů, zdrcený a se zahalenou hlavou. 13 Když Haman své manželce Zereš+ a všem svým přátelům popsal, co se mu stalo, jeho rádci* a manželka mu řekli: „Pokud je Mordekai, kvůli kterému začal tvůj pád, původem Žid,* nezvítězíš nad ním. Jistě před ním padneš.“

14 Zatímco s ním ještě mluvili, přišli královi dvorní úředníci a rychle odvedli Hamana na hostinu, kterou připravila Ester.+

7 Král s Hamanem+ tedy přišli na hostinu královny Ester. 2 Tento druhý den se na hostině při podávání vína král znovu Ester zeptal: „Jaká je tvá prosba, královno Ester? Bude ti splněna! Řekni, o co žádáš. I kdyby to měla být polovina království, dostaneš ji!“+ 3 Královna Ester odpověděla: „Pokud jsem získala tvou přízeň, králi, a pokud to král uzná za vhodné, prosím tě a žádám, abys mi zachránil život a ušetřil můj lid.+ 4 Já a můj lid jsme totiž byli prodáni,+ abychom byli zabiti, zničeni a vyhlazeni.+ Kdybychom byli pouze prodáni do otroctví, mlčela bych. Ale není správné nechat to být, když to neštěstí způsobí škodu i králi.“

5 Král Ahasverus se královny Ester zeptal: „Kdo je to a kde je ten člověk, který se opovážil udělat něco takového?“ 6 Ester odpověděla: „Tím protivníkem a nepřítelem je tento zlý Haman!“

Haman dostal z krále a královny hrozný strach. 7 Král ve vzteku vstal od hostiny a vyšel do palácové zahrady. A Haman se zvedl a začal královnu Ester prosit o milost, protože si uvědomil, že se ho král rozhodl potrestat. 8 Když se král vrátil z palácové zahrady a viděl, že Haman padl na lehátko, na kterém byla Ester, zvolal: „To chce ještě v mém vlastním domě znásilnit královnu?“ Jakmile to král vyslovil, zakryli Hamanovi obličej. 9 Charbona,+ jeden z králových dvorních úředníků, řekl: „Je tu také kůl, který nechal Haman udělat pro Mordekaie,+ toho, který svou zprávou zachránil krále.+ Je 50 loket* vysoký a stojí u Hamanova domu.“ Nato král přikázal: „Pověste ho na něj.“ 10 A tak Hamana pověsili na kůl, který nechal udělat pro Mordekaie, a králův vztek se utišil.

8 Ještě ten den dal král Ahasverus královně Ester majetek Hamana,+ nepřítele Židů.+ A Mordekai předstoupil před krále, protože mu Ester řekla, kým pro ni je.+ 2 Potom si král sundal pečetní prsten,+ který vzal Hamanovi, a dal ho Mordekaiovi. A Ester jmenovala Mordekaie správcem Hamanova majetku.+

3 Ester se pak znovu obrátila na krále. Padla mu k nohám a s pláčem ho prosila, aby odvrátil pohromu způsobenou Agagovcem Hamanem a překazil jeho intriky proti Židům.+ 4 Král vztáhl k Ester zlaté žezlo,+ a ona vstala a postavila se před krále. 5 Řekla: „Pokud to král uzná za vhodné a získala jsem jeho přízeň a pokud se to králi zdá správné a má ve mně potěšení, ať je vydáno nařízení, aby byly prohlášeny za neplatné dopisy, které napsal ten intrikán Haman,+ syn Agagovce+ Hammedaty, a podle kterých mají být vyhlazeni Židé ve všech králových provinciích.* 6 Vždyť jak bych mohla přihlížet neštěstí, které přijde na můj lid, a jak bych se mohla dívat na vyhlazení svých příbuzných?“

7 Král Ahasverus tedy řekl královně Ester a Židovi Mordekaiovi: „Hamanův majetek jsem dal Ester+ a Hamana jsem nechal pověsit na kůl+ za to, že připravoval útok* proti Židům. 8 Vy teď ve prospěch Židů napište královým jménem, cokoli uznáte za vhodné, a zapečeťte to královým pečetním prstenem. Výnos, který je napsaný královým jménem a zapečetěný královým pečetním prstenem, totiž není možné zrušit.“+

9 Tehdy, 23. den třetího měsíce, tedy měsíce sivanu,* byli svoláni královi tajemníci a zapsali všechno, co Mordekai přikázal Židům a také satrapům,+ místodržitelům a knížatům všech 127 provincií+ od Indie po Etiopii. Napsali do každé provincie jejím písmem a každému národu v jeho jazyce a také Židům jejich písmem a v jejich jazyce.

10 Mordekai napsal dopisy jménem krále Ahasvera, zapečetil je královým pečetním prstenem+ a rozeslal prostřednictvím kurýrů, kteří jeli na rychlých poštovních koních, chovaných pro královskou službu. 11 Těmito dopisy král povolil Židům ve všech městech, aby se shromáždili a bránili svůj život, aby zabili, zničili a vyhladili všechny ozbrojené skupiny z každého národa nebo provincie, které by na ně zaútočily, včetně žen a dětí, a aby se zmocnili jejich majetku.+ 12 Ve všech provinciích krále Ahasvera k tomu mělo dojít v jeden den, 13. den 12. měsíce, tedy měsíce adaru.*+ 13 Text* dopisu měl být vydán jako zákon ve všech provinciích. Měl se oznámit všem národům, aby Židé byli ten den připravení pomstít se svým nepřátelům.+ 14 Kurýři na poštovních koních, používaných v královské službě, na králův rozkaz hned vyrazili na cestu. Zákon byl vydaný také na hradě* v Šušanu.*+

15 Mordekai vyšel od krále v modrobílém královském rouchu, s velkou zlatou korunou na hlavě a v červenofialovém plášti z jemné vlny.+ A město Šušan jásalo radostí. 16 Pro Židy to byl den úlevy,* radování, jásotu a slávy. 17 A ve všech provinciích a ve všech městech, kam se dostal králův výnos a jeho zákon, se Židé radovali a jásali, pořádali hostiny a oslavovali. Mnozí lidé z jiných národů se prohlašovali za Židy,+ protože z nich dostali velký strach.

9 Přišel 13. den 12. měsíce, tedy měsíce adaru,*+ kdy se mělo vykonat královo slovo a jeho zákon.+ Nepřátelé Židů doufali, že je v ten den přemůžou, ale stal se opak – Židé porazili ty, kdo je nenáviděli.+ 2 Židé se shromáždili ve svých městech ve všech provinciích* krále Ahasvera,+ aby bojovali* proti těm, kdo jim chtěli ublížit. Nikdo před nimi neobstál, protože všechny národy z nich dostaly velký strach.+ 3 A všechna knížata provincií, satrapové,+ místodržitelé a další královi úředníci podporovali Židy, protože se báli Mordekaie. 4 Mordekai získal v králově domě* významné postavení.+ Jeho vliv stále rostl, a tak se jeho sláva šířila po všech provinciích.

5 Židé pobili mečem všechny své nepřátele, zabili je a vyhladili. S těmi, kdo je nenáviděli, naložili, jak se jim zlíbilo.+ 6 Na hradě* v Šušanu*+ Židé zabili 500 lidí. 7 Zabili také Paršandatu, Dalfona, Aspatu, 8 Poratu, Adalju, Aridatu, 9 Parmaštu, Arisaie, Aridaie a Vaizatu, 10 deset synů Hamana, syna Hammedaty, nepřítele Židů.+ Ale i když je zabili, nevzali si nic z jejich majetku.+

11 Ten den podali králi zprávu o počtu zabitých na hradě v Šušanu.

12 Král řekl královně Ester: „Na hradě v Šušanu Židé zabili 500 lidí i deset Hamanových synů. Co asi udělali v ostatních králových provinciích?+ Jaká je tvá další prosba? Bude ti splněna. A jaká je tvá další žádost? Bude jí vyhověno.“ 13 Ester mu odpověděla: „Pokud to král uzná za vhodné,+ ať je Židům, kteří jsou v Šušanu, dovoleno i zítra jednat podle dnes platného zákona+ a ať je deset Hamanových synů pověšeno na kůl.“+ 14 Král tedy přikázal, ať se tak stane. V Šušanu byl vydán zákon a deset Hamanových synů pověsili.

15 Židé, kteří byli v Šušanu, se shromáždili také 14. den měsíce adaru+ a zabili tam 300 lidí. Ale nevzali si nic z jejich majetku.

16 Ostatní Židé, kteří žili v králových provinciích, se také shromáždili a bránili svůj život.+ Zabili 75 000 těch, kdo je nenáviděli, a tak se zbavili svých nepřátel.+ Ale nevzali si nic z jejich majetku. 17 To se stalo 13. den měsíce adaru. A 14. den už nebojovali, ale pořádali hostiny a radovali se.

18 Židé, kteří byli v Šušanu, se shromáždili 13. den+ i 14. den.+ A 15. den už nebojovali, ale pořádali hostiny a radovali se. 19 Židé žijící v oblastech mimo hlavní město proto udělali ze 14. dne měsíce adaru den radování a hostin, den oslav+ a vzájemného posílání jídla.+

20 Mordekai+ tyto události zaznamenal a rozeslal oficiální dopisy všem Židům ve všech provinciích krále Ahasvera, blízkých i vzdálených. 21 Přikázal jim každoročně slavit 14. i 15. den měsíce adaru, 22 protože v těch dnech už Židé měli klid od svých nepřátel a v tom měsíci jejich zármutek vystřídala radost a místo truchlení+ pro ně nastal den oslav. Napsal jim, aby v těch dnech pořádali hostiny a radovali se a aby si vzájemně posílali jídlo a dávali dary chudým.

23 Židé souhlasili, že budou tento svátek zachovávat i nadále a že budou dělat, co jim Mordekai napsal. 24 Haman,+ syn Agagovce+ Hammedaty, nepřítel všech Židů, totiž předtím plánoval je vyhladit+ a dal házet pur+ (to znamená „los“), aby mezi nimi vyvolal paniku a vyhladil je. 25 Ale když Ester předstoupila před krále, ten písemně nařídil:+ „Ať se všechno zlo, které chtěl způsobit Židům,+ vrátí na jeho vlastní hlavu.“ Hamana i jeho syny pověsili na kůl.+ 26 A tak ty dny nazvali Purim, podle slova „pur“.*+ Proto se Židé v souladu se vším, co bylo v dopise, a s tím, co viděli a zažili, 27 zavázali, že oni a jejich potomci i všichni, kdo se k nim připojí,+ budou slavit tyto dva dny a že každý rok ve stanovenou dobu budou jednat podle toho, co bylo napsané v dopise. 28 Tyto dny se mají zachovávat po všechny generace a slavit v každé rodině, každé provincii a každém městě. Svátek Purim by se mezi Židy neměl přestat slavit a jejich potomci by si ho neměli přestat připomínat.

29 Královna Ester, dcera Abichajila, a Žid Mordekai potom napsali se vší autoritou druhý dopis, ve kterém zachovávání Purim potvrdili. 30 Oficiální dopisy se slovy pokoje a pravdy byly rozeslány všem Židům ve 127 provinciích+ Ahasverovy říše.+ 31 Bylo v nich potvrzeno, že ve stanovenou dobu mají Židé slavit dny Purim v souladu s tím, jak jim to nařídil Žid Mordekai+ a královna Ester, a v souladu se závazkem, který na sebe i na své potomky vzali,+ včetně půstu+ a úpěnlivých proseb.+ 32 A příkaz, který dala Ester, tyto záležitosti ohledně Purim+ potvrdil a byl zaznamenán do knihy.

10 Král Ahasverus zavedl na pevnině i na mořských ostrovech nucené práce.

2 A všechny jeho významné úspěchy a velké činy a také podrobná zpráva o Mordekaiově+ vysokém postavení, které mu dal král,+ jsou zapsané v kronice+ médských a perských králů.+ 3 Žid Mordekai byl totiž druhý po králi Ahasverovi. Mezi Židy byl velmi uznávaný a mnoho jeho bratrů si ho vážilo, protože pracoval pro dobro svého lidu a hájil zájmy* všech jejich potomků.