JEREMJÁŠ
1 Toto jsou slova Jeremjáše,* syna Chilkijáše, jednoho z kněží v Anatotu+ v Benjamínově zemi. 2 Jehova k němu promluvil za dnů judského krále Josijáše,+ syna Amona,+ ve 13. roce jeho vlády. 3 Mluvil k němu i za dnů judského krále Jehojakima,+ syna Josijáše, až do konce 11. roku vlády judského krále Sedekjáše,+ syna Josijáše, dokud Jeruzalém v pátém měsíci neodešel do vyhnanství.+
4 Jehova ke mně promluvil:
Udělal jsem tě prorokem pro národy.“
6 Ale já jsem řekl: „Ach ne, Svrchovaný pane Jehovo!
Neumím mluvit,+ vždyť jsem ještě chlapec.“*+
7 Jehova mi na to řekl:
„Neříkej: ‚Jsem ještě chlapec.‘
Půjdeš ke všem, ke kterým tě pošlu,
a řekneš jim všechno, co ti přikážu.+
9 Pak Jehova natáhl ruku a dotkl se mých úst.+ A Jehova mi řekl: „Vložil jsem ti do úst svá slova.+ 10 Dnes jsem tě ustanovil nad národy a nad královstvími, abys vytrhával a bořil, ničil a strhával, stavěl a sázel.“+
11 Jehova se mě zeptal: „Co vidíš, Jeremjáši?“ „Vidím větev mandloně,“* odpověděl jsem.
12 Jehova mi řekl: „Vidíš dobře. Bdím totiž nad svým slovem, abych ho uskutečnil.“
13 Jehova se mě zeptal podruhé: „Co vidíš?“ Odpověděl jsem: „Vidím hrnec, ve kterém to vře* a který se hrdlem naklání od severu.“ 14 Pak mi Jehova řekl:
„Ze severu bude vypuštěno neštěstí
na všechny obyvatele země.+
15 Vždyť ‚svolávám všechny kmeny severních království,‘ prohlašuje Jehova.+
‚Přijdou a každý si postaví trůn
u vchodu do bran Jeruzaléma,+
proti jeho hradbám kolem dokola
a proti všem judským městům.+
16 A vynesu nad nimi rozsudky za všechno jejich zlo,
protože mě opustili+
a nechávají stoupat obětní dým jiným bohům+
a klaní se dílu vlastních rukou.‘+
17 Ale ty se připrav,*
vstaň a řekni jim všechno, co ti přikážu.
Neměj z nich strach,+
jinak ti já naženu strach před nimi.
18 Dnes jsem tě udělal opevněným městem,
železným sloupem a měděnými hradbami, abys obstál proti celé zemi,+
proti králům Judska a jeho knížatům,
proti jeho kněžím a lidu země.+
19 Budou proti tobě bojovat,
ale nezvítězí nad tebou,
protože ‚jsem s tebou,‘+ prohlašuje Jehova, ‚a zachráním tě.‘“
2 Jehova mi řekl: 2 „Jdi a volej Jeruzalému do uší: ‚Toto říká Jehova:
„Dobře si pamatuji, jak jsi v mládí byla oddaná,*+
jak jsi mě milovala, když jsi se mnou byla zasnoubená,+
jak jsi mě následovala v pustině,
v neoseté zemi.+
3 Izrael byl pro Jehovu svatý,+ byl jako první plody z jeho úrody.“‘
‚Kdo by mu chtěl uškodit, nesl by vinu,
přišlo by na něj neštěstí,‘ prohlašuje Jehova.“+
4 Poslouchej Jehovovo slovo, Jákobův dome,
všechny rodiny Izraelova domu.
5 Toto říká Jehova:
„Jakou chybu na mně našli vaši předkové,+
že se ode mě tak vzdálili,
že chodili za bezcennými modlami+ a sami se stali bezcennými?+
6 Neptali se: ‚Kde je Jehova,
který nás vyvedl z Egypta,+
který nás vedl pustinou,
zemí pouště+ a jam,
zemí vyprahlou+ a temnou,
kudy nikdo necestuje
a kde žádný člověk nebydlí?‘
7 Potom jsem vás přivedl do země sadů,
abyste jedli její ovoce a její dobré věci.+
Ale když jste tam přišli, poskvrnili jste mou zemi,
z mého dědictví jste udělali něco odporného.+
8 Kněží se neptali: ‚Kde je Jehova?‘+
Ti, kdo se zabývali Zákonem, mě neznali,
pastýři se proti mně bouřili,+
proroci prorokovali ve jménu Baala+
a následovali ty, kdo jim nemohli být užiteční.
9 ‚A tak s vámi budu dál vést spor,‘+ prohlašuje Jehova,
‚a budu vést spor i se syny vašich synů.‘
10 ‚Přeplavte se k pobřeží* Kittim+ a podívejte se.
Pošlete posly do Kedaru+ a pořádně se zamyslete,
jestli se už stalo něco takového.
11 Vyměnil už nějaký národ své bohy za ty, kdo nejsou bohové?
Ale můj lid vyměnil mou slávu za to, co je bezcenné.+
12 Zhrozte se nad tím, nebesa,
třeste se velkou hrůzou,‘ prohlašuje Jehova,
13 ‚protože můj lid udělal dvě špatné věci:
14 ‚Je Izrael sluha? Otrok narozený v domácnosti?
Tak proč se stal kořistí?
Z jeho země udělali něco děsivého,
jeho města vypálili a nikdo v nich už nebydlí.
16 Lidé z Nofu*+ a Tachpanesu+ se ti pasou na temeni hlavy.
17 Nemůžeš si za to sama?
Vždyť jsi opustila Jehovu, svého Boha,+
když tě vedl po cestě!
19 Tvá špatnost by tě měla napravovat
a tvá nevěrnost by tě měla kárat.
Pochop a uvědom si, jak je špatné a hořké+
opustit Jehovu, svého Boha.
Nemáš přede mnou bázeň,‘+ prohlašuje Svrchovaný pán, Jehova, Bůh vojsk.*
20 ‚Dávno jsem totiž zlomil tvé jho+
a zpřetrhal tvá pouta.
Ale řekla jsi: „Nebudu ti sloužit.“
21 Zasadil jsem tě jako ušlechtilou révu,+ všechnu vypěstovanou z nejlepšího semene.
Jak to, že ses mi zvrhla v cizí planou révu?‘+
22 ‚I kdyby ses umyla sodou* a nešetřila louhem,*
skvrna tvé viny zůstane přede mnou,‘+ prohlašuje Svrchovaný pán Jehova.
23 Jak můžeš říkat ‚Neposkvrnila jsem se,
nechodila jsem za Baaly‘?
Jen se podívej, co jsi dělala v údolí,
zamysli se nad svým chováním.
Jsi jako hbitá mladá velbloudice,
která bezcílně pobíhá po svých cestách sem a tam,
24 jako divoká oslice zvyklá na pustinu,
která ve svém chtíči větří.
Kdo ji může zadržet, když je v říji?
Žádný samec se nemusí unavovat hledáním,
v období páření* ji najde.
25 Dej si pozor, abys nezůstala bosá
a aby ti žízní nevyschlo v hrdle.
Ale řekla jsi: ‚Marná snaha!+
26 Jako je zahanben zloděj, když ho chytnou,
tak je zahanben izraelský dům,
oni, jejich králové a jejich knížata,
jejich kněží a jejich proroci.+
27 Stromu říkají: ‚Jsi můj otec‘+
a kameni: ‚Ty jsi mě porodil.‘
A ke mně se obrátili zády, ne tváří.+
Ale když je postihne neštěstí, budou říkat:
‚Povstaň a zachraň nás!‘+
28 Kde jsou tvoji bohové, které sis udělala?+
Ať povstanou, pokud tě v době neštěstí dokážou zachránit.
Vždyť tvých bohů, Judo, je tolik jako tvých měst.+
29 ‚Proč jste se mnou stále ve sporu?
Proč jste se proti mně všichni vzbouřili?‘+ prohlašuje Jehova.
Váš vlastní meč požíral vaše proroky+
jako dravý lev.
31 Vy z této generace, berte v úvahu Jehovovo slovo.
Stal jsem se pro Izrael pustinou
nebo zemí tísnivé tmy?
Proč můj lid řekl ‚Jdeme, kam se nám zachce,
už k tobě nepřijdeme‘?+
32 Může panna zapomenout na své ozdoby,
nevěsta na své svatební šerpy?*
Ale můj vlastní lid na mě už dávno zapomněl.+
33 Jak dobře se vyznáš, ženo, v hledání lásky!
Stala ses zkušenou ve zkaženosti.+
Krev je na všech tvých šatech.
35 ‚Jsem nevinná,‘ tvrdíš,
‚už se na mě určitě nezlobí.‘
Ale já nad tebou vynáším rozsudek
za to, že říkáš: ‚Nezhřešila jsem.‘
36 Proč bereš na lehkou váhu, že jsi tak nestálá?
S nimi neuspěješ.“
3 Říká se: „Pokud muž pošle pryč svou manželku a ona od něj odejde a bude patřit jinému muži, copak se k ní smí ještě někdy vrátit?“
Není ta země už úplně znečištěná?+
„Dopouštěla ses prostituce s mnoha milenci+
a teď by ses ke mně měla vrátit?“ prohlašuje Jehova.
2 „Rozhlédni se po holých kopcích.
Kde jen jsi nebyla znásilněna?
Sedávala jsi kvůli nim u cest
jako nomád* v pustině.
Znečišťuješ zemi
svou prostitucí a zkažeností.+
3 Proto přestaly lijáky+
a ani jarní déšť nepřichází.
Máš nestoudný pohled* prostitutky.
Odmítáš se stydět.+
4 Ale teď ke mně voláš:
‚Můj Otče, ty jsi přítel od mého mládí!+
5 Zůstaneš věčně rozzlobený?
Budeš navždy chovat zášť?‘
Takhle mluvíš,
a přitom pácháš zlo, jak jen můžeš.“+
6 Za dnů krále Josijáše+ mi Jehova řekl: „‚Viděl jsi, co dělala nevěrnice Izrael? Chodila na každou vysokou horu a pod každý zelený strom a tam se dopouštěla prostituce.+ 7 I po tom všem, co udělala, jsem jí říkal, aby se ke mně vrátila,+ ale nevrátila se. A Juda svou zrádnou sestru pozorovala.+ 8 Když jsem to viděl, poslal jsem nevěrnici Izrael pryč a dal jsem jí potvrzení o rozvodu,+ protože cizoložila.+ Ale její zrádná sestra Juda nedostala strach. I ona šla a dopouštěla se prostituce.+ 9 Svou prostituci brala na lehkou váhu, znečišťovala zemi a cizoložila s kameny a se stromy.+ 10 Navzdory tomu všemu se její zrádná sestra Juda ke mně nevrátila celým srdcem, ale jen naoko,‘ prohlašuje Jehova.“
11 Pak mi Jehova řekl: „Ukázalo se, že nevěrnice Izrael má menší vinu* než zrádkyně Juda.+ 12 Jdi a provolávej k severu tato slova:+
‚„Vrať se, odpadlice Izraeli,“ prohlašuje Jehova.‘+ ‚„Nebudu se na vás dívat rozhněvaně,*+ vždyť jsem věrný,“ prohlašuje Jehova.‘ ‚„Nezůstanu rozzlobený věčně. 13 Jen uznej svou vinu, vzbouřila ses proti Jehovovi, svému Bohu. Oddávala ses cizincům* pod každým zeleným stromem, ale můj hlas jsi neposlouchala,“ prohlašuje Jehova.‘“
14 „Vraťte se, odpadlí synové,“ prohlašuje Jehova. „Vždyť vaším pravým pánem* jsem já. A vezmu vás, po jednom z města, po dvou z rodu, a přivedu vás na Sion.+ 15 Dám vám pastýře podle svého srdce+ a budou vás sytit poznáním a pochopením.* 16 V těch dnech vás v zemi přibude a budete plodní,“ prohlašuje Jehova.+ „Už se nebude říkat: ‚Truhla Jehovovy smlouvy!‘ Nepomyslí na ni ani si na ni nevzpomenou, nebude jim chybět ani už nebude znovu udělána. 17 V té době budou Jeruzalém nazývat Jehovovým trůnem.+ Do Jeruzaléma se shromáždí všechny národy, aby chválily Jehovovo jméno,+ a už se nebudou zatvrzele řídit svým špatným srdcem.“
18 „V těch dnech půjdou společně, judský dům po boku izraelského domu,+ a společně vyjdou ze severní země do země, kterou jsem dal jako dědictví vašim předkům.+ 19 Říkal jsem si: ‚Jak rád jsem tě zařadil mezi syny a dal ti krásnou zemi, nejkrásnější dědictví mezi národy!‘*+ A myslel jsem si, že mě budete oslovovat ‚Můj Otče!‘ a že se ode mě neodvrátíte. 20 ‚Ale jako když žena zrádně opustí svého manžela,* tak jste se vy, izraelský dome, zrádně zachovali ke mně,‘+ prohlašuje Jehova.“
21 Na holých kopcích je slyšet křik,
pláč a naléhavé prosby izraelského lidu,
protože pokřivili svou cestu.
Zapomněli na Jehovu, svého Boha.+
22 „Vraťte se, odpadlí synové.
Uzdravím vás z odpadlictví.“+
„Tady jsme! Přišli jsme k tobě,
vždyť ty, Jehovo, jsi náš Bůh.+
23 Ano, ten hluk na kopcích a na horách je klam.+
Záchrana Izraele je opravdu od Jehovy, našeho Boha.+
24 Ale ta ohavná věc* požírala od našeho mládí tvrdou práci našich předků,+
jejich stáda ovcí a dobytka,
jejich syny a jejich dcery.
25 Ulehněme ve své hanbě
a ať nás přikryje naše potupa.
Vždyť jsme hřešili proti Jehovovi, našemu Bohu,+
my i naši otcové od našeho mládí až dodnes,+
a neposlouchali jsme hlas Jehovy, našeho Boha.“
4 „Pokud se vrátíš, Izraeli,“ prohlašuje Jehova,
„pokud se ke mně vrátíš
a odstraníš své odporné modly, abych je neměl na očích,
pak nebudeš uprchlíkem.+
2 A pokud budeš přísahat
‚Jakože Jehova žije!‘ a jednat pravdivě, spravedlivě a správně,
potom jeho prostřednictvím získají národy požehnání
3 Vždyť toto říká Jehova judským mužům a Jeruzalému:
„Zorejte si ornou půdu
a nezasévejte mezi trní.+
5 Oznamte to v Judsku a rozhlaste to v Jeruzalémě.
Křičte a trubte na roh po celé zemi.+
Hlasitě volejte: „Shromážděte se!
Utečme do opevněných měst!+
6 Vztyčte znamení* směrem k Sionu.
Utečte do bezpečí, nezastavujte se!“
Přivádím totiž ze severu neštěstí,+ velkou zkázu.
Vytáhl ze svého místa, aby z tvé země udělal něco děsivého.
Z tvých měst zůstanou jen neobydlené trosky.+
8 Proto se oblečte do pytloviny,+
truchlete* a naříkejte,
protože Jehovův planoucí hněv se od nás neodvrátil.
Kněze zachvátí hrůza a proroci budou ohromeni.“+
10 Pak jsem řekl: „Běda, Svrchovaný pane Jehovo! Opravdu jsi úplně oklamal tento lid+ a Jeruzalém tím, že jsi řekl ‚Budete mít pokoj‘,+ a přitom máme k hrdlu přiložený meč.“*
11 V té době bude tomuto lidu a Jeruzalému řečeno:
„Spalující vítr z holých kopců pustiny
se přižene na moji dceru,* na můj lid,
ne aby převíval nebo čistil zrní.
12 Prudký vítr se odtud žene na můj příkaz.
Teď nad nimi vynesu rozsudek.
13 Podívej se! Přivalí se jako dešťové mraky,
jeho vozy jsou jako vichřice.+
Jeho koně jsou rychlejší než orli.+
Běda nám, jsme ztraceni!
14 Umyj si srdce od špatnosti, Jeruzaléme, abys byl zachráněn.+
Jak dlouho budeš chovat hříšné myšlenky?
15 Vždyť hlas oznamuje zprávu z Danu,+
z efrajimských hor ohlašuje neštěstí.
16 Povězte to národům,
ohlaste to Jeruzalému.“
„Z daleké země přichází hlídky*
a vydávají válečný pokřik proti judským městům.
17 Obkličují Jeruzalém jako ti, kdo střeží pole,+
protože se proti mně vzbouřil,“+ prohlašuje Jehova.
18 „Zaplatíš za své chování a skutky.+
Tvé neštěstí je trpké,
vždyť tvá vzpoura ti pronikla až do srdce.“
19 Muka,* ach, jaká muka!
Srdce* se mi svírá bolestí,
divoce mi buší.
20 Oznamují zkázu za zkázou,
celá země je zpustošená.
Náhle zničili mé stany,
v okamžiku strhli mé stanové látky.+
22 „Vždyť můj lid je bláznivý,+
nevšímá si mě.
Jsou to hloupí synové, nemají porozumění.
Jsou dost chytří* na to, aby dělali špatné věci,
ale jak konat dobro, to nevědí.“
23 Podíval jsem se na zemi a ta byla pustá a prázdná.+
Podíval jsem se do nebes a jejich světlo zmizelo.+
24 Podíval jsem se na hory a ty se chvěly,
kopce se otřásaly.+
25 Rozhlédl jsem se, ale nikde nikdo,
i všichni nebeští ptáci uletěli.+
26 Viděl jsem, že ze země sadů je pustina
a všechna její města jsou zbořená.+
Bylo to od Jehovy,
kvůli jeho planoucímu hněvu.
27 Vždyť toto říká Jehova: „Celá země bude zpustošená,+
ale nezničím ji úplně.
Stane se to, protože jsem promluvil a rozhodl.
Svůj názor nezměním* ani od toho neupustím.+
29 Při zvuku jezdců a lukostřelců
celé město prchá.+
Schovávají se v houštinách
a šplhají na skály.+
Všechna města jsou opuštěná
a nikdo v nich nebydlí.“
30 Co budeš dělat teď, když jsi zpustošená?
Ale krášlila ses marně,+
protože ti, kdo po tobě vášnivě toužili, tě zavrhli
a teď ti usilují o život.+
31 Slyšel jsem totiž křik, jako když je žena v bolestech,
sténání, jako když žena rodí své první dítě,
hlas sionské dcery, která lapá po dechu.
Vztahuje dlaně a volá:+
„Běda mi, jsem vyčerpaná kvůli vrahům!“
5 Procházejte ulicemi Jeruzaléma,
rozhlížejte se a všímejte si,
hledejte na jeho náměstích.
2 I když říkají „Jakože Jehova žije!“,
ve skutečnosti přísahají křivě.+
3 Jehovo, copak tvé oči nepátrají po věrnosti?+
Bil jsi je, ale nic to s nimi neudělalo.*
Ničil jsi je, ale nedali se poučit.+
4 Ale řekl jsem si: „Jsou to jen prostí lidé.
Jednají hloupě, protože neznají Jehovovu cestu,
požadavky svého Boha.
5 Půjdu k významným lidem a promluvím s nimi,
vždyť oni musí znát Jehovovu cestu,
požadavky svého Boha.+
Ale všichni do jednoho zlomili jho*
a zpřetrhali pouta.“
6 Proto na ně útočí lev z lesa,
pustoší je vlk z pouštních plání,
levhart číhá u jejich měst.
Každý, kdo z nich vyjde, je roztrhán na kusy.
Jejich provinění je totiž hodně,
mnohokrát byli nevěrní.+
7 Jak ti to můžu odpustit?
Tvoji synové mě opustili
a přísahají při tom, co není Bohem.+
Dával jsem jim všechno, co potřebovali,
ale oni cizoložili
a houfně chodili do domu prostitutky.
8 Jsou jako bujní, rozpálení hřebci,
každý řehtá po manželce svého bližního.+
9 „Neměl bych je za to volat k odpovědnosti?“ prohlašuje Jehova.
„Neměl bych se takovému národu pomstít?“+
10 „Vtrhněte na jeho vinice a ničte je,
ale nezničte je úplně.+
Odstraňte výhonky,
protože ty Jehovovi nepatří.
11 Vždyť izraelský i judský dům
mě naprosto zradily,“ prohlašuje Jehova.+
12 „Zapřeli Jehovu a říkají:
Žádné neštěstí nás nepostihne,
nezažijeme meč ani hlad.‘+
13 Proroci mluví do větru,
slovo od Boha v nich není.
Ať pominou jako jejich prázdné řeči.“
14 A tak Jehova, Bůh vojsk, říká toto:
„Protože říkají takové věci,
ze svého slova udělám v tvých ústech oheň+
a tento lid je dřevem,
které ten oheň pohltí.“+
15 „Přivádím na vás národ zdaleka, izraelský dome,“+ prohlašuje Jehova.
„Je to národ prastarý.
16 Jejich toulec je jako otevřený hrob,
všichni jsou to válečníci.
17 Pohltí tvou úrodu a tvůj chléb.+
Pohltí tvé syny a dcery.
Pohltí tvá stáda ovcí a dobytka.
Pohltí tvé vinice a fíkovníky.
Zničí mečem tvá opevněná města, na která spoléháš.“
18 „Ale ani v těch dnech,“ prohlašuje Jehova, „vás úplně nevyhladím.+ 19 A když se zeptají: ‚Proč nám to všechno Jehova, náš Bůh, udělal?‘, odpovíš jim: ‚Tak jako jste mě opustili a sloužili jste ve své zemi cizímu bohu, tak budete sloužit cizincům v zemi, která není vaše.‘“+
20 Oznamte to v Jákobově domě
a ohlaste to v Judsku:
21 „Poslouchej, hloupý a nerozumný lide:*+
22 ‚Vy se mě nebojíte?‘ prohlašuje Jehova.
‚Neměli byste se přede mnou třást?
Vždyť já jsem dal písek jako hranici moři,
jako trvalé nařízení, které nemůže překročit.
I když jeho vlny doráží, nic nezmůžou,
i když burácí, nepřekročí ji.+
23 Ale tento lid má zatvrzelé a vzpurné srdce,
odbočili a jdou si vlastní cestou.+
24 A neříkají si v srdci:
„Bojme se Jehovy, našeho Boha,
toho, kdo dává déšť v pravý čas,
podzimní déšť i jarní déšť,
toho, kdo nám dohlíží na týdny určené ke žni.“+
25 Kvůli vašim proviněním nic z toho nepřišlo,
vaše hříchy vás připravily o to, co je dobré.+
26 V mém lidu jsou totiž ničemové.
Číhají jako přikrčení ptáčníci.
Kladou smrtonosnou past,
chytají lidi.
27 Jako je klec plná ptáků,
tak jsou jejich domy plné podvodu.+
Proto získali moc a bohatství.
28 Ztučněli, kůži mají hladkou.
Překypují zlem.
Neujímají se soudního sporu sirotků,+
jde jim jen o vlastní prospěch.
Upírají spravedlnost chudým.‘“+
29 „Neměl bych je za to volat k odpovědnosti?“ prohlašuje Jehova.
„Neměl bych se takovému národu pomstít?
30 V zemi se děje něco strašného a otřesného:
31 Proroci prorokují lži+
a kněží využívají svou moc, aby vládli nad druhými.
A můj lid to takhle miluje.+
Ale co uděláte, až přijde konec?“
6 Utečte do bezpečí, synové Benjamína, pryč z Jeruzaléma!
Ze severu se totiž blíží neštěstí, velká zkáza.+
2 Sionská dcera je jako krásná a zhýčkaná žena.+
3 Přijdou k ní pastýři se svými stády.
4 „Připravte se na válku* proti ní!
Vstaňte a zaútočme v poledne!“
„Běda nám, vždyť den se chýlí ke konci,
večerní stíny se prodlužují!“
5 „Vstaňte a zaútočme v noci
a zničme její opevněné věže!“+
6 Vždyť toto říká Jehova, Bůh vojsk:
„Pokácejte stromy a navršte proti Jeruzalému obléhací násep.+
Je to město, které musí být voláno k odpovědnosti,
je plné útlaku.+
Ozývá se v něm násilí a ničení,+
stále mám před sebou nemoci a rány.
8 Nech se napravit, Jeruzaléme, jinak se od tebe s odporem odvrátím,+
udělám z tebe zpustošenou, neobydlenou zemi.“+
9 Toto říká Jehova, Bůh vojsk:
„Důkladně vysbírají ty, kdo zůstanou z Izraele, jako poslední hrozny z révy.
Znovu vztáhni ruku jako česač hroznů.“
10 „Ke komu mám mluvit, koho mám varovat?
Kdo bude poslouchat?
Mají zacpané uši,* takže nejsou schopni dávat pozor.+
Jehovovo slovo je jim k smíchu,+
nelíbí se jim.
11 Jsem plný Jehovova hněvu
a unavený z toho, jak ho potlačuji.“+
„Vylij ho na dítě na ulici,+
na skupinky mladých mužů.
12 Jejich domy připadnou jiným,
i jejich pole a manželky.+
Vztáhnu totiž ruku na obyvatele země,“ prohlašuje Jehova.
13 „Vždyť všichni, od nejmenšího po největšího, usilují o nepoctivý zisk,+
od proroka po kněze všichni podvádí.+
14 A snaží se lehkovážně* uzdravit zhroucení* mého lidu. Říkají:
‚Je mír! Je mír!‘,
i když žádný mír není.+
15 Stydí se za odporné věci, které dělají?
Vůbec ne!
Ani se stydět neumí.+
Proto padnou mezi ty, kdo padli.
Až je budu trestat, klopýtnou,“ říká Jehova.
16 Toto říká Jehova:
„Zastavte se na rozcestích a rozhlédněte se.
Ale oni říkají: „Nepůjdeme.“+
17 „A ustanovil jsem vám strážné,+ kteří říkali:
‚Dávejte pozor na zvuk rohu!‘“+
Ale oni řekli: „Nebudeme dávat pozor.“+
18 „Proto slyšte, národy!
Shromáždění, poznej,
co se jim stane.
19 Naslouchej, země!
Přivádím na tento lid neštěstí,+
je to ovoce jejich zlých úmyslů.
Nevěnovali pozornost mým slovům
a zavrhli můj zákon.“*
20 „K čemu mi to je, že přinášíte kadidlovou pryskyřici ze Sáby*
a vonný puškvorec z daleké země?
Vaše zápalné oběti nepřijímám,
vaše oběti mi nedělají radost.“+
21 A tak Jehova říká toto:
„Kladu tomuto lidu překážky
a klopýtnou o ně,
otcové i synové,
soused i jeho přítel,
a všichni zahynou.“+
22 Toto říká Jehova:
„Ze severní země přichází lid,
z nejodlehlejších končin země povstane velký národ.+
23 Popadnou luk a oštěp.
Jsou krutí a nebudou mít slitování.
Jejich hlas bude burácet jako moře,
jedou na koních.+
Táhnou proti tobě v bojovém šiku jako jeden muž, sionská dcero.“
24 Slyšeli jsme o něm zprávu.
Ruce nám ochably.+
Zmocnila se nás úzkost,
bolesti, jaké má rodící žena.+
25 Nevycházej na pole
a nechoď po cestě.
Vždyť nepřítel má meč,
všude kolem je hrůza.
26 Moje dcero, můj lide,
obleč se do pytloviny+ a válej se v popelu.
27 „Udělal jsem tě* ve svém lidu zkoušečem kovů,
tím, kdo důkladně zkoumá,
abys pozoroval a prozkoumal jejich jednání.
Všichni jsou zkažení.
29 Už i měchy ohořely,
ale z ohně vychází jen olovo.
30 Nazvou je zavrženým stříbrem,
protože Jehova je zavrhl.“+
7 Jehova řekl Jeremjášovi toto: 2 „Postav se do brány Jehovova domu a tam oznam toto poselství: ‚Slyšte Jehovovo slovo, všichni Judejci, kteří vcházíte do těchto bran, abyste se poklonili Jehovovi. 3 Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: „Napravte své cesty a své skutky, a já vás nechám bydlet na tomto místě.+ 4 Nedůvěřujte lživým řečem a neříkejte: ‚Toto je* Jehovův chrám, Jehovův chrám, Jehovův chrám!‘+ 5 Pokud totiž napravíte své cesty a své skutky, pokud budete spravedlivě rozsuzovat muže a jeho bližního,+ 6 pokud nebudete utlačovat cizince, kteří se mezi vámi usadili, ani sirotky* a vdovy,+ pokud nebudete na tomto místě prolévat nevinnou krev a pokud nebudete ke své škodě chodit za jinými bohy,+ 7 pak vás nechám bydlet na tomto místě, v zemi, kterou jsem dal navždy* vašim předkům.“‘“
8 „Ale vy důvěřujete lživým řečem+ – to vám nijak neprospěje. 9 Myslíte si, že můžete krást,+ vraždit, cizoložit, křivě přísahat,+ přinášet oběti* Baalovi+ a chodit za jinými bohy, které jste neznali, 10 a pak přijít a postavit se přede mnou v tomto domě, který nese mé jméno, a říkat ‚Budeme zachráněni‘, přestože děláte všechny tyto odporné věci? 11 Stal se tento dům, který nese mé jméno, ve vašich očích lupičskou jeskyní?+ Ale já to vidím,“ prohlašuje Jehova.
12 „‚Jen jděte do Šila,+ na místo, které jsem na začátku vybral, aby tam přebývalo mé jméno,+ a podívejte se, co jsem s ním udělal kvůli špatnosti svého izraelského lidu.+ 13 Ale vy jste pořád dělali všechny tyhle věci,‘ prohlašuje Jehova, ‚a i když jsem k vám znovu a znovu mluvil,* nenaslouchali jste.+ Volal jsem vás, ale nereagovali jste.+ 14 A tak s domem, který nese mé jméno+ a ve který důvěřujete,+ a s tímto místem, které jsem dal vám a vašim předkům, udělám to samé, co jsem udělal se Šilem.+ 15 Odvrhnu vás od sebe, tak jako jsem odvrhl všechny vaše bratry, všechny potomky Efrajima.‘+
16 Ty se za tento lid nemodli. Nepros za ně ani za ně nevyslovuj modlitbu ani se za ně nepřimlouvej,+ protože ti nebudu naslouchat.+ 17 Nevidíš, co dělají v judských městech a na ulicích Jeruzaléma? 18 Synové sbírají dřevo, otcové rozdělávají oheň a manželky zadělávají těsto na obětní koláče pro Královnu nebes*+ a vylévají tekuté oběti jiným bohům, aby mě provokovali.+ 19 ‚Ale ubližují* tím mně?‘ prohlašuje Jehova. ‚Neubližují spíš sami sobě, ke své vlastní hanbě?‘+ 20 A tak Svrchovaný pán Jehova říká toto: ‚Můj hněv a můj vztek se vylijí na toto místo,+ na lidi i na zvířata, na stromy v poli i na úrodu země. Můj hněv bude hořet a nebude uhašen.‘+
21 Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: ‚Jen přidejte ke svým obětem zápalné oběti a jezte jejich maso!+ 22 Vždyť v den, kdy jsem vyvedl vaše předky z Egypta, jsem jim neříkal ani nepřikázal nic o zápalných nebo jiných obětech.+ 23 Ale přikázal jsem jim toto: „Poslouchejte můj hlas, a budu vaším Bohem a vy budete mým lidem.+ Budete se ve všem držet cesty, kterou vám přikážu, a pak se vám dobře povede.“‘+ 24 Ale oni nenaslouchali a nevěnovali pozornost.*+ Žili si po svém,* zatvrzele se řídili svým špatným srdcem+ a šli zpátky, ne dopředu. 25 Je to tak ode dne, kdy vaši předkové vyšli z Egypta, až dodnes.+ Proto jsem k vám posílal všechny své proroky, posílal jsem je každý den, znovu a znovu.*+ 26 Ale odmítali mi naslouchat a nevěnovali mi pozornost.*+ Byli zatvrzelí* a jednali hůř než jejich předkové!
27 I když k nim budeš mluvit všechna tato slova,+ nebudou ti naslouchat. I když je budeš volat, nebudou reagovat. 28 A řekneš jim: ‚Tento národ neposlouchal hlas Jehovy, svého Boha, a nedal se poučit. Věrnost zahynula a ani slůvkem se o ní nezmiňují.‘*+
29 Ostříhej si své nestříhané vlasy* a zahoď je a na holých kopcích zpívej žalozpěv,* protože Jehova zavrhl a opustí tuto generaci, která ho dohnala k zuřivosti. 30 ‚Vždyť Judejci dělali to, co je špatné v mých očích,‘ prohlašuje Jehova. ‚Postavili své odporné modly do domu, který nese mé jméno, aby ho poskvrnili.+ 31 Vystavěli výšiny Tofet v údolí Hinnomova syna,*+ aby tam pálili své syny a dcery v ohni,+ něco, co jsem nepřikázal a na co jsem nikdy ani nepomyslel.‘*+
32 ‚Proto přichází dny,‘ prohlašuje Jehova, ‚kdy se to místo už nebude nazývat Tofet nebo údolí Hinnomova syna,* ale údolí Zabíjení. V Tofetu budou pohřbívat, až už nebude kam.+ 33 A mrtvoly tohoto lidu budou potravou pro nebeské ptáky a pozemská zvířata a nikdo je neodežene.+ 34 V judských městech a na ulicích Jeruzaléma umlčím jásot a radování, hlas ženicha a hlas nevěsty.+ Z této země totiž zůstanou jen trosky.‘“+
8 „V té době,“ prohlašuje Jehova, „vynesou z hrobů kosti judských králů a knížat, kosti kněží, kosti proroků a kosti obyvatel Jeruzaléma. 2 Rozházejí je před sluncem a měsícem a celým nebeským vojskem, které milovali a kterým sloužili, které následovali a vyhledávali a kterým se klaněli.+ Nebudou sesbírány ani pohřbeny. Budou jako hnůj na povrchu země.“+
3 „A ti, kdo z tohoto zkaženého rodu zůstanou a přežijí, si budou na všech místech, kam je rozeženu, volit raději smrt než život,“ prohlašuje Jehova, Bůh vojsk.
4 „A řekneš jim: ‚Toto říká Jehova:
„Když padnou, znamená to, že už nevstanou?
Kdyby se obrátil zpět jeden, neobrátí se i druhý?
5 Proč je mi tento lid, Jeruzalém, tak vytrvale nevěrný?
Drží se podvodu,
odmítají se obrátit.+
6 Pozorně jsem naslouchal, ale to, co říkali, nebylo správné.
Nikdo nelitoval zla, které spáchal, a neptal se: ‚Co jsem to udělal?‘+
Jako kůň, který se řítí do bitvy, tak se každý vrací na cestu, po které jde většina.
7 I čáp na nebi zná svá období,*
hrdlička, rorýs a drozd* dodržují čas svého příletu,*
ale můj lid nerozpoznal čas Jehovova soudu.“‘+
8 ‚Jak můžete říkat „Jsme moudří a máme Jehovův zákon“?*
Vždyť lživé rydlo*+ písařů* píše jenom lži.
9 Moudří jsou zahanbeni.+
Zděsili se a budou chyceni.
Zavrhli Jehovovo slovo,
tak jak můžou být moudří?
10 Proto dám jejich manželky jiným mužům,
jejich pole jiným vlastníkům.+
Vždyť všichni, od nejmenšího po největšího, usilují o nepoctivý zisk,+
od proroka po kněze všichni podvádí.+
11 Snaží se lehkovážně* uzdravit zhroucení* mé dcery, mého lidu. Říkají:
„Je mír! Je mír!“,
i když žádný mír není.+
12 Stydí se za odporné věci, které dělají?
Vůbec ne!
Ani se stydět neumí.+
Proto padnou mezi ty, kdo padli.
Až je budu trestat, klopýtnou,‘+ říká Jehova.
13 ‚Posbírám je a skoncuji s nimi,‘ prohlašuje Jehova.
‚Na révě nezůstane jediný hrozen, na fíkovníku jediný fík a listí uschne.
O to, co jsem jim dal, přijdou.‘“
14 „Proč tady sedíme?
Shromážděme se a pojďme do opevněných měst,+ ať zahyneme tam.
Vždyť Jehova, náš Bůh, nás usmrtí.
Dává nám pít otrávenou vodu,+
protože jsme proti Jehovovi hřešili.
15 Doufali jsme v mír, ale nepřišlo nic dobrého,
v čas uzdravení, ale přišla hrůza!+
16 Z Danu je slyšet frkání koní nepřítele.
Řehtáním jeho hřebců
se otřásá celá země.
Přicházejí a pohlcují zemi a všechno v ní,
město i jeho obyvatele.“
17 „Posílám mezi vás hady,
jedovaté hady, na které nepůsobí zaklínání,
a uštknou vás,“ prohlašuje Jehova.
18 Můj zármutek je nevyléčitelný,
mé srdce je nemocné.
19 Z daleké země je slyšet,
jak moje dcera, můj lid, volá o pomoc:
„Copak není Jehova na Sionu?
Copak tam není jeho král?“
„Proč jen mě provokovali svými vytesanými modlami,
bezcennými cizími bohy?“
20 „Je po žních, léto skončilo,
ale my jsme nebyli zachráněni!“
22 Copak není v Gileadu žádný balzám?*+
Proč se moje dcera, můj lid, neuzdravila?+
9 Kdyby tak má hlava byla studnou,
mé oči pramenem slz!+
Ve dne v noci bych oplakával
zabité ze svého lidu.
2 Kdybych tak měl v pustině místo, kde nocuje pocestný!
3 Napínají svůj jazyk jako luk,
v zemi vládne lež, ne věrnost.+
„Postupují od jednoho zla k druhému
a mě neberou na vědomí,“+ prohlašuje Jehova.
4 „Každý si dejte pozor na svého bližního,
nedůvěřujte ani svému bratrovi.
5 Každý podvádí svého bližního,
nikdo nemluví pravdu.
Naučili svůj jazyk mluvit lež.+
Vysilují se pácháním zla.
6 Žiješ uprostřed podvodu.
Kvůli svému podvádění mě odmítli poznat,“ prohlašuje Jehova.
7 A tak Jehova, Bůh vojsk, říká toto:
„Budu je tavit a zkoušet.+
Vždyť co jiného můžu dělat se svou dcerou, svým lidem?
8 Jejich jazyk je smrtonosný šíp, mluví podvod.
S bližním mluví pokojně,
ale ve svém nitru chystají léčku.“*
9 „Neměl bych je za to volat k odpovědnosti?“ prohlašuje Jehova.
„Neměl bych se takovému národu pomstít?+
10 Budu plakat a naříkat nad horami,
zazpívám žalozpěv* nad pastvinami v pustině.
Byly totiž spáleny, takže jimi nikdo neprochází
a není tam slyšet hlas stád.
Ptáci odletěli a zvířata utekla, jsou pryč.+
12 Kdo je dost moudrý, aby to pochopil?
Komu Jehova řekl, aby to oznámil?
Proč je země zničená?
Proč je spálená jako pustina,
kterou nikdo neprochází?“
13 Jehova odpověděl: „Protože zavrhli můj zákon,* který jsem jim předložil, neřídili se jím a neposlouchali můj hlas. 14 Zatvrzele se řídili vlastním srdcem+ a chodili za Baaly, jak je to naučili jejich otcové.+ 15 A tak Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, říká toto: ‚Nakrmím tento lid pelyňkem a dám jim pít otrávenou vodu.+ 16 Rozeženu je mezi národy, které neznali oni ani jejich otcové,+ a pošlu za nimi meč, dokud je nevyhladím.‘+
17 Toto říká Jehova, Bůh vojsk:
‚Zachovejte se rozumně
a zavolejte zpěvačky žalozpěvů,*+
pošlete pro schopné ženy, ať přijdou,
18 ať si pospíší a začnou nad námi naříkat,
ať nám z očí tečou slzy proudem,
ať nám stékají zpod víček.+
19 Vždyť ze Sionu je slyšet nářek:+
„Jaká zkáza nás postihla!
Jaká hanba!
Museli jsme opustit zemi a oni zbořili naše domy.“+
20 Vyslechněte si, ženy, Jehovovo slovo,
ať vaše ucho přijme slovo z jeho úst.
21 Vždyť našimi okny vešla smrt,
vstoupila do našich opevněných věží,
aby nám vzala děti z ulic
a mladé muže z náměstí.‘+
22 Řekni: ‚Toto prohlašuje Jehova:
„Mrtvoly lidí budou padat jako hnůj na povrch pole,
jako řádka posečeného obilí za žencem
a nikdo je nebude sbírat.“‘“+
23 Toto říká Jehova:
„Ať se moudrý muž nechlubí svou moudrostí,+
ať se silák nechlubí svou silou
ani boháč svým bohatstvím.“+
24 „Ale ten, kdo se chlubí, ať se chlubí tím,
že má pochopení a že mě zná,+
že já jsem Jehova, ten, kdo projevuje věrnou lásku a vykonává právo a spravedlnost na zemi.+
V těchto věcech mám totiž potěšení,“+ prohlašuje Jehova.
25 „Přichází dny,“ prohlašuje Jehova, „kdy budu volat k odpovědnosti každého obřezaného, a přece neobřezaného,+ 26 Egypťany,+ Judejce,+ Edomity,+ Ammonity,+ Moabce+ a všechny, kdo mají na spáncích ostříhané vlasy a bydlí v pustině.+ Vždyť všechny ty národy jsou neobřezané a celý Izrael má neobřezané srdce.“+
10 Poslouchejte, izraelský dome, co mluví Jehova proti vám. 2 Toto říká Jehova:
3 Vždyť zvyky národů jsou jen klam.*
5 Takové modly jsou jako strašák v okurkovém poli, neumí mluvit.+
Je potřeba je nosit, protože samy neudělají ani krok.+
Neboj se jich, vždyť nemůžou nijak ublížit,
ale ani neudělají nic dobrého.“+
6 Nikdo není jako ty, Jehovo.+
Jsi velký a tvé jméno je velké a mocné.
7 Kdo by se tě nebál, Králi národů?+ Je to vhodné,
protože mezi všemi moudrými z národů a ve všech jejich královstvích
není nikdo jako ty.+
9 Tepané stříbro se dováží z Taršiše+ a zlato z Ufazu.
Jsou dílem řemeslníka, zhotovené rukama kovotepce,
jejich oblečení je z modré příze a červenofialové vlny.
Všechny jsou výtvorem zručných lidí.
Kvůli jeho rozhořčení se bude třást země+
a žádný národ neobstojí před jeho hněvem.
11* Řekněte jim tohle:
„Bohové, kteří neudělali nebesa a zemi,
ti ze země a zpod těchto nebes zmizí.“+
12 To on stvořil zemi svou mocí,
svou moudrostí založil úrodnou zemi+
a svým porozuměním roztáhl nebesa.+
13 Když se ozve jeho hlas,
vody v nebesích hučí.+
14 Všichni jednají nerozumně a bez poznání.
15 Jsou jen klam,* jsou k smíchu.+
Až přijde den zúčtování, zaniknou.
16 Ten, který je Jákobovým podílem, není jako ony,
vždyť on je Tvůrcem všeho
a Izrael je jeho holí, jeho dědictvím.+
Jehova, Bůh vojsk, je jeho jméno.+
17 Seber ze země svůj ranec,
ty, která jsi v obležení.
18 Jehova totiž říká:
19 Běda mi kvůli mému zhroucení!*+
Moje zranění je nevyléčitelné.
Řekla jsem: „Je to moje nemoc a musím ji snášet.
20 Můj stan je zpustošený a mé stanové šňůry jsou všechny zpřetrhané.+
Moji synové ode mě odešli a už tu nejsou.+
Není tu nikdo, kdo by mi stan znovu postavil a upevnil stanové látky.
Proto nejednali s pochopením
a všechna stáda se jim rozprchla.“+
22 Poslouchej! Přichází zpráva!
23 Dobře vím, Jehovo, že není na člověku, aby si určoval cestu.
Ten, kdo jde, ani nedokáže řídit své kroky.+
25 Vylij svůj vztek na národy, které tě přehlíží,+
a na kmeny, které nevzývají tvé jméno.
11 Jehova řekl Jeremjášovi toto: 2 „Slyšte slova této smlouvy!
Oznam* je judským mužům a obyvatelům Jeruzaléma. 3 Řekni jim: ‚Toto říká Jehova, Bůh Izraele: „Prokletý je ten, kdo neposlouchá slova této smlouvy,+ 4 kterou jsem přikázal dodržovat vašim předkům v den, kdy jsem je vyvedl z Egypta,+ z tavicí pece,+ a řekl jsem: ‚Poslouchejte můj hlas a dělejte všechno, co vám přikazuji. Budete mým lidem a já budu vaším Bohem,+ 5 abych mohl splnit přísahu, kterou jsem dal vašim praotcům, že jim dám zemi, která oplývá mlékem a medem,+ jak je tomu dnes.‘“‘“
Odpověděl jsem: „Amen,* Jehovo.“
6 Pak mi Jehova řekl: „Vyhlas v judských městech a na ulicích Jeruzaléma všechna tato slova: ‚Slyšte slova této smlouvy a jednejte podle nich. 7 Vážně jsem napomínal vaše předky v den, kdy jsem je vyvedl z Egypta, a napomínal jsem je znovu a znovu* až dodnes: „Poslouchejte můj hlas.“+ 8 Ale oni nenaslouchali a nevěnovali pozornost.* Každý se zatvrzele řídil svým špatným srdcem.+ A tak jsem na ně přivedl všechno, o čem se mluvilo v té smlouvě, kterou jsem jim přikázal dodržovat a podle které odmítali jednat.‘“
9 Potom mi Jehova řekl: „Judští muži a obyvatelé Jeruzaléma se proti mně spikli. 10 Vrátili se k proviněním svých dávných předků, kteří odmítli poslouchat má slova.+ I oni chodí za jinými bohy a slouží jim.+ Izraelský dům i judský dům porušují mou smlouvu, kterou jsem uzavřel s jejich předky.+ 11 A tak Jehova říká toto: ‚Přivedu na ně neštěstí,+ před kterým nedokážou utéct. Až ke mně budou volat o pomoc, nebudu jim naslouchat.+ 12 Judská města a obyvatelé Jeruzaléma půjdou k bohům, kterým přinášejí oběti,* a budou k nim volat o pomoc,+ ale ti je v době neštěstí rozhodně nezachrání. 13 Vždyť tvých bohů, Judo, je tolik jako tvých měst a té ohavné věci* jste postavili tolik oltářů, kolik je ulic v Jeruzalémě, oltářů pro oběti Baalovi.‘+
14 Ty* se za tento lid nemodli. Nepros za ně ani za ně nevyslovuj modlitbu,+ protože až ke mně budou volat kvůli svému neštěstí, nebudu naslouchat.
15 Jakým právem je můj milovaný lid v mém domě,
když tolik z nich provádí své špatné úmysly?
Odvrátí snad svatým masem* neštěstí, které na tebe* přijde?
Budeš v té době jásat?
16 Jehova tě kdysi nazval bujným olivovníkem,
jehož krásou bylo dobré ovoce.
Za velkého rachotu tě podpálil
a olámali ti větve.
17 Jehova, Bůh vojsk, který tě zasadil,+ oznámil, že tě postihne neštěstí za všechno zlo izraelského a judského domu, protože ho* provokovali, když obětovali Baalovi.“+
18 Jehova mě s tím seznámil, abych o tom věděl.
Tehdy jsi mi ukázal, co dělají.
19 Byl jsem jako krotký beránek vedený na porážku.
Nevěděl jsem, že na mě něco chystají:+
„Zničme strom i s jeho ovocem,
odstraňme ho ze země živých,
aby se na jeho jméno už nevzpomínalo.“
Dej, ať vidím, jak se jim pomstíš,
vždyť tobě jsem svěřil svůj právní spor.
21 A tak toto Jehova říká o mužích z Anatotu,+ kteří ti usilují o život a říkají: „Neprorokuj v Jehovově jménu,+ jinak zemřeš naší rukou.“ 22 A tak toto říká Jehova, Bůh vojsk: „Budu je volat k odpovědnosti. Mladí muži zemřou mečem+ a jejich synové a dcery pomřou hladem.+ 23 Nezůstane z nich ani jeden, protože v roce, kdy je budu volat k odpovědnosti, přivedu na muže z Anatotu+ neštěstí.“
12 Jehovo, jsi spravedlivý,+ když si ti stěžuji,
když s tebou mluvím o věcech práva.
Ale proč se ničemům daří+
a proč si zrádci žijí bezstarostně?
2 Zasadil jsi je a oni zakořenili,
rostou a nesou ovoce.
Často tě mají v ústech, ale jejich nejskrytějším myšlenkám* jsi vzdálený.+
3 Ale ty, Jehovo, mě dobře znáš,+ vidíš mě.
Prozkoumal jsi mé srdce a víš, že je s tebou.+
Odděl je jako ovce na porážku,
postav je stranou pro den zabíjení.
4 Jak dlouho bude země usychat
a vadnout zeleň na všech polích?+
Kvůli zlu těch, kdo v ní bydlí,
zmizela zvířata i ptáci.
Vždyť říkají: „On nevidí, co se s námi stane.“
5 Když tě unavuje běžet s pěšími,
jak potom budeš závodit s koňmi?+
V pokojné zemi se možná cítíš bezpečně,
ale jak si poradíš v houštinách podél Jordánu?
6 Vždyť i tvoji bratři a domácnost tvého otce
se k tobě zachovali zrádně.+
Hlasitě na tebe křičeli.
Nevěř jim,
ani když s tebou mluví hezky.
7 „Opustil jsem svůj dům,+ zanechal jsem své dědictví.+
Svůj milovaný lid jsem vydal do rukou nepřátel.+
8 Mé dědictví se pro mě stalo jakoby lvem v lese.
Řve na mě,
a tak jsem ho začal nenávidět.
9 Mé dědictví je pro mě jako různobarevný* dravý pták.
Obklopují ho jiní draví ptáci a útočí na něj.+
Pojďte, shromážděte se, všechna divoká zvířata,
pojďte se nažrat.+
Můj drahocenný podíl obrátili v bezútěšnou pustinu.
Celá země je zpustošená,
ale nikdo si to nebere k srdci.+
12 Po všech stezkách vyšlapaných pustinou přišli ničitelé.
Vždyť Jehovův meč požírá z jednoho konce země na druhý.+
Nikdo* nemá klid.
13 Zaseli pšenici, ale sklidili trní.+
Nadřeli se, ale nic z toho neměli.
Za svou úrodu se budou stydět
kvůli Jehovovu planoucímu hněvu.“
14 Toto říká Jehova: „Pokud jde o všechny moje ničemné sousedy, kteří sahají na dědictví, které jsem dal svému lidu Izraeli,+ vytrhnu je z jejich země+ a judský dům vytrhnu z jejich středu. 15 Ale potom co je vytrhnu, se nad nimi znovu slituji a vrátím každého k jeho dědictví a do jeho země.“
16 „A pokud se opravdu naučí cestám mého lidu a budou přísahat při mém jménu ‚Jakože Jehova žije!‘, tak jako učili můj lid přísahat při Baalovi, pak dostanou místo uprostřed mého lidu. 17 Ale pokud odmítnou poslouchat, takový národ vytrhnu, vytrhnu ho a zničím,“ prohlašuje Jehova.+
13 Jehova mi řekl toto: „Jdi a kup si lněný pás. Uvaž si ho přes boky, ale nenamáčej ho do vody.“ 2 A tak jsem si koupil pás, jak mi Jehova řekl, a uvázal jsem si ho přes boky. 3 Jehova ke mně promluvil podruhé: 4 „Vezmi pás, který sis koupil a který nosíš, vstaň a jdi k Eufratu a tam ho schovej ve skalní rozsedlině.“ 5 Šel jsem tedy a schoval ho u Eufratu, jak mi Jehova přikázal.
6 O mnoho dnů později mi ale Jehova řekl: „Vstaň, jdi k Eufratu a vezmi odtamtud pás, který jsem ti tam přikázal schovat.“ 7 A tak jsem šel k Eufratu a pás jsem vykopal. Když jsem ho vzal z místa, kde jsem ho schoval, zjistil jsem, že je zničený. Byl úplně k ničemu.
8 Potom ke mně Jehova promluvil: 9 „Jehova říká toto: ‚Stejně tak zničím pýchu Judska a nesmírnou pýchu Jeruzaléma.+ 10 Tento zlý lid, který odmítá poslouchat má slova,+ který se zatvrzele řídí vlastním srdcem+ a který stále chodí za jinými bohy, slouží jim a klaní se jim, dopadne přesně jako tento pás, který je úplně k ničemu.‘ 11 ‚Vždyť jako lne pás k bokům muže, tak jsem způsobil, že celý izraelský dům i celý judský dům přilnuly ke mně,‘ prohlašuje Jehova, ‚aby byli mým lidem,+ jménem, chválou a ozdobou. Ale oni neposlouchali.‘+
12 Předej jim také tuto zprávu: ‚Jehova, Bůh Izraele, říká toto: „Každý velký džbán se plní vínem.“‘ A oni ti odpoví: ‚Copak nevíme, že každý velký džbán se plní vínem?‘ 13 Pak jim řekni: ‚Jehova říká toto: „Všechny obyvatele této země, krále, kteří sedí na Davidově trůnu, kněze a proroky a všechny obyvatele Jeruzaléma naplním opilostí.+ 14 A roztříštím je jednoho o druhého, otce i syny,“ prohlašuje Jehova.+ „Neprojevím soucit a nepocítím lítost, nesmiluji se nad nimi. Nic mi nezabrání je zničit.“‘+
15 Poslouchejte, dávejte pozor.
Nebuďte pyšní, vždyť promluvil Jehova.
16 Vzdejte slávu Jehovovi, svému Bohu,
dřív než způsobí tmu,
dřív než vaše nohy za šera klopýtnou na horách.
17 A pokud odmítnete naslouchat,
budu kvůli vaší pýše potají plakat.
19 Města na jihu jsou uzavřená,* nemá je kdo otevřít.
Celé Judsko bylo vzato do vyhnanství, byli odvedeni úplně všichni.+
20 Zvedni* oči a podívej se na ty, kdo přichází ze severu.+
Kde je stádo, které ti bylo svěřeno, tvé krásné ovce?+
21 Co řekneš, až tě přijdou potrestat ti,
které jsi měl od začátku za své blízké přátele?+
Nezachvátí tě bolesti, jaké má rodící žena?+
22 A když si v srdci řekneš: ‚Proč mě tyhle věci postihly?‘,+
tak věz, že je to kvůli tvému velkému provinění.
Proto ti svlékli šaty+ a na tvých patách se dopouštěli násilí.
23 Dokáže Kušita* změnit svou kůži nebo levhart své skvrny?+
Pokud ano, pak vy dokážete konat dobro,
vy, kdo jste vycvičení v páchání zla.
24 Rozptýlím vás tedy jako slámu, kterou odnáší pouštní vítr.+
25 To je tvůj* úděl, podíl, který jsem ti vyměřil,“ prohlašuje Jehova,
26 Proto ti zvednu šaty přes obličej
a bude vidět tvoje hanba,+
27 tvá nevěra*+ a chtivé řehtání,
tvá oplzlá* prostituce.
Na kopcích i na polích
jsem viděl tvé odporné chování.+
Běda ti, Jeruzaléme!
Jak dlouho ještě budeš nečistý?“+
14 Toto řekl Jehova Jeremjášovi ohledně sucha:+
3 Jejich páni posílají své sluhy* pro vodu.
Ti chodí k vodním jámám,* ale vodu nenachází,
vrací se s prázdnými nádobami.
Jsou zahanbení a zklamaní
a zahalují si hlavu.
5 I laň v polích opouští mládě, které právě porodila,
protože nikde není tráva.
6 Divocí osli stojí na holých kopcích
a větří jako šakali,
oči jim slábnou, protože nikde není zeleň.+
7 I když naše provinění svědčí proti nám,
Jehovo, jednej kvůli svému jménu.+
Vždyť jsme byli mnohokrát nevěrní+
a hřešili jsme proti tobě.
8 Ty, naděje Izraele, jeho zachránce+ v dobách tísně,
proč jsi v zemi jako cizinec,
jako pocestný, který se zastavil jen na noc?
9 Proč jsi jako bezradný muž,
jako silák, který nedokáže zachránit?
Neopouštěj nás!
10 Toto říká Jehova o tomto lidu: „Rádi se toulají,+ svým nohám dávají volnost.+ Proto z nich Jehova nemá radost.+ Teď si připomene jejich provinění a bude je volat k odpovědnosti za jejich hříchy.“+
11 Potom mi Jehova řekl: „Nemodli se za tento lid, za to, aby se mu dobře dařilo.+ 12 Když se postí, nenaslouchám jejich úpěnlivým prosbám,+ a když obětují zápalné a obilné oběti, nemám z nich radost.+ Skoncuji s nimi mečem, hladem a morem.“+
13 „Ach, Svrchovaný pane Jehovo!“ zvolal jsem. „Proroci jim ale říkají: ‚Neuvidíte meč ani nebudete hladovět, ale dám vám na tomto místě pravý mír.‘“+
14 Jehova mi pak řekl: „Proroci prorokují v mém jménu lži.+ Neposlal jsem je, nic jsem jim nepřikázal ani jsem k nim nemluvil.+ To, co vám prorokují, je lživé vidění, bezcenná věštba a podvod jejich srdce.+ 15 A tak Jehova říká toto: ‚Proroci, kteří prorokují v mém jménu, i když jsem je neposlal, a kteří říkají, že se v této zemi nevyskytne meč ani hlad, ti zahynou mečem a hladem.+ 16 A lidé, kterým prorokují, budou kvůli hladu a meči vyvrženi na ulice Jeruzaléma a nebude je mít kdo pohřbít+ – je, jejich manželky, jejich syny ani jejich dcery. Vyliji na ně neštěstí, jaké si zaslouží.‘+
17 Řekni jim toto:
‚Ať mi ve dne v noci tečou slzy proudem, ať nepřestávají,+
vždyť panenská dcera, můj lid, byla úplně rozdrcena a zničena,+
její zranění je velmi těžké.
Prorok i kněz odešli do země, kterou neznají.‘“+
19 Copak jsi úplně zavrhl Judu nebo se ti zhnusil Sion?+
Proč jsi nás udeřil, takže už se neuzdravíme?+
Doufali jsme v mír, ale nepřišlo nic dobrého,
v čas uzdravení, ale přišla hrůza!+
21 Kvůli svému jménu nás nezavrhuj,+
neopovrhuj svým slavným trůnem.
Pamatuj na svou smlouvu s námi a neruš ji.+
22 Dokáže nějaká z bezcenných model národů seslat déšť?
Může nebe dávat liják samo od sebe?
Není to jen v tvé moci, Jehovo, náš Bože?+
V tebe doufáme,
protože to všechno děláš jen ty.
15 Potom mi Jehova řekl: „I kdyby přede mnou stáli Mojžíš a Samuel,+ neprojevil bych tomuto lidu přízeň. Odežeň je ode mě, ať jdou. 2 A když se tě zeptají: ‚Kam máme jít?‘, odpověz jim: ‚Toto říká Jehova:
„Kdo je určený pro smrtelnou nemoc, ke smrtelné nemoci!
Kdo pro meč, k meči!+
Kdo pro hlad, k hladu!
A kdo pro zajetí, do zajetí!“‘+
3 ‚Ustanovím nad nimi čtyři pohromy,‘*+ prohlašuje Jehova, ‚meč, aby zabíjel, psy, aby odvlékali, a nebeské ptáky a pozemská zvířata, aby žrali a ničili.+ 4 Za to, co dělal v Jeruzalémě judský král Manasse,+ syn Ezekjáše, z nich udělám něco děsivého pro všechna království na zemi.+
5 Kdo s tebou bude mít soucit, Jeruzaléme,
kdo tě bude litovat
a kdo se zastaví, aby se zeptal, jak se ti daří?‘
Proto na tebe vztáhnu ruku a zničím tě.+
Už mě unavilo pořád se nad tebou slitovávat.
7 Ve městech* země je převěji jako obilí.
Připravím je o děti.+
Zničím svůj lid,
protože odmítají opustit své cesty.+
8 Jejich vdov bude víc než mořského písku.
V poledne na ně přivedu ničitele, na matky i mladé muže.
Náhle je zachvátím úzkostí a hrůzou.
9 Žena, která porodila sedm dětí, je vysílená,
lapá po dechu.
Její slunce zapadlo, zatímco je ještě den,
a to ji zahanbilo a pokořilo.‘*
‚A těch pár, co jich zbude,
vydám meči jejich nepřátel,‘ prohlašuje Jehova.“+
10 Běda mi, má matko, že jsi mě porodila,+
muže vystaveného hádkám a sporům s celou zemí.
Nic jsem nepůjčil a nic mi nepůjčili,
a přesto mě všichni proklínají.
11 Jehova řekl: „Určitě tě budu podporovat.
V době neštěstí, v době tísně
se tě před nepřítelem určitě zastanu.
12 Dokáže někdo rozlámat železo,
železo ze severu, a měď?
13 Tvůj majetek a tvé poklady vydám jako kořist,+
bezplatně, za všechny tvé hříchy spáchané na celém tvém území.
14 Vydám je tvým nepřátelům
a ti je odnesou do země, kterou neznáš.+
Můj hněv zažehl oheň,
který plane proti vám.“+
15 Jehovo, ty víš, jak na tom jsem,
pamatuj na mě a všimni si mě.
Pomsti se za mě mým pronásledovatelům.+
Nedovol, abych přišel o život* proto, že s nimi máš trpělivost.*
Víš, že kvůli tobě snáším hanbu.+
16 Dostala se ke mně tvá slova a já jsem je snědl.+
Tvé slovo mě naplnilo jásotem, mé srdce radostí,
vždyť se nade mnou vzývá tvé jméno, Jehovo, Bože vojsk.
17 Nevysedávám s těmi, kdo žijí jen pro zábavu, a nejásám.+
18 Proč je má bolest trvalá a mé zranění nevyléčitelné?
Nechce se zahojit.
Budeš pro mě jako klamný pramen,
na který se nedá spolehnout?
19 A tak Jehova říká toto:
„Pokud se ke mně vrátíš, znovu ti projevím přízeň
a budeš mi dál sloužit.*
Pokud oddělíš cenné od bezcenného,
staneš se mými ústy.*
Oni se budou muset obrátit k tobě,
ale ty se neobrátíš k nim.“
20 „Udělám tě pro tento lid pevnou měděnou hradbou.+
Budou proti tobě bojovat,
ale nezvítězí nad tebou,+
protože jsem s tebou a zachráním tě a osvobodím,“ prohlašuje Jehova.
21 „Osvobodím tě z rukou ničemů,
z rukou krutých lidí tě vyplatím.“
16 A Jehova ke mně promluvil znovu: 2 „Neber si žádnou manželku a neměj na tomto místě syny ani dcery. 3 Vždyť toto říká Jehova o synech a dcerách, kteří se tady rodí, o matkách, které je rodí, a o otcích, kteří je plodí v této zemi: 4 ‚Zemřou na smrtelné nemoci,+ ale nikdo pro ně nebude truchlit ani je nepohřbí. Budou jako hnůj na povrchu země.+ Zahynou mečem a hladem+ a jejich mrtvoly budou potravou pro nebeské ptáky a pozemská zvířata.‘
5 Jehova totiž říká toto:
‚Nevcházej do domu, kde se koná smuteční hostina,
a nechoď oplakávat a projevovat soustrast.‘+
‚Vždyť jsem tomuto lidu odebral svůj pokoj,‘ prohlašuje Jehova,
‚i svou věrnou lásku a milosrdenství.+
6 Významní i nevýznamní v této zemi zemřou.
7 Nikdo truchlícím nepodá jídlo,
aby je utěšil,
ani jim nedá napít z poháru, aby zmírnil jejich žal
nad ztrátou otce nebo matky.
8 A nevcházej ani do domu hostiny,
abys tam poseděl u jídla a pití.‘
9 Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, totiž říká toto: ‚Na tomto místě, za vašich dnů a před vašima očima umlčím jásot a radování, hlas ženicha a hlas nevěsty.‘+
10 Až jim řekneš všechna tato slova, zeptají se tě: ‚Proč Jehova říká, že nás postihne všechno to velké neštěstí? Čím jsme se provinili? Jaký hřích jsme spáchali proti Jehovovi, našemu Bohu?‘+ 11 Odpověz jim: ‚„Protože mě vaši předkové opustili,“+ prohlašuje Jehova, „a chodili za jinými bohy, sloužili jim a klaněli se jim.+ Opustili mě a nedodržovali můj zákon.+ 12 A vy se chováte mnohem hůř než vaši předkové.+ Neposloucháte mě a každý z vás se řídí svým zatvrzelým a špatným srdcem.+ 13 A tak vás vyvrhnu z této země do země, kterou jste neznali vy ani vaši předkové,+ a tam budete muset ve dne v noci sloužit jiným bohům,+ protože vám neprojevím přízeň.“‘
14 ‚Přichází však dny,‘ prohlašuje Jehova, ‚kdy už se nebude říkat: „Jakože žije Jehova, který vyvedl izraelský lid z Egypta!“,+ 15 ale: „Jakože žije Jehova, který vyvedl izraelský lid ze severní země a ze všech zemí, kam je rozehnal!“ Přivedu je zpátky do země, kterou jsem dal jejich předkům.‘+
16 ‚Posílám pro mnoho rybářů,‘ prohlašuje Jehova,
‚a vyloví je.
Potom pošlu pro mnoho lovců
a pochytají je na každé hoře a na každém kopci
a ve skalních rozsedlinách.
17 Mé oči totiž sledují všechno, co dělají.*
Neskryjí se přede mnou
ani jejich provinění není skryté před mýma očima.
18 Nejdřív jim v plné míře odplatím za jejich provinění a hřích,+
protože znesvětili mou zemi svými odpornými neživými modlami*
a naplnili mé dědictví svými ohavnostmi.‘“+
19 Jehovo, má sílo a má pevnosti,
mé útočiště v den tísně,+
k tobě přijdou národy z konců země
a řeknou: „Naši předkové zdědili naprostý klam,
marnost a bezcenné, neužitečné věci.“+
20 Může si člověk udělat bohy?
Vždyť to žádní bohové nejsou!+
21 „A tak jim ukážu,
tentokrát jim ukážu svou sílu a moc
a poznají, že mé jméno je Jehova.“
17 „Hřích Judy je zapsaný železným rydlem,
diamantovým hrotem je vyrytý na tabulku jejich srdce
a na rohy* jejich oltářů.
2 I jejich synové pamatují na tyto oltáře a posvátné kůly*+
vedle zeleného stromu, na vysokých kopcích,+
3 na horách v otevřené krajině.
Tvůj majetek, všechny tvé poklady, vydám jako kořist,+
tvé výšiny vydám jako kořist za hříchy spáchané na celém tvém území.+
4 Z vlastní vůle se vzdáš dědictví, které jsem ti dal.+
A nechám tě sloužit tvým nepřátelům v zemi, kterou neznáš,+
Bude hořet navždy.“
5 Toto říká Jehova:
6 Bude jako osamocený strom na poušti,
nezažije nic dobrého.
Bude přebývat na vyprahlých místech v pustině,
v solné krajině, kde se nedá žít.
8 Bude jako strom zasazený u vod,
který vysílá kořeny k vodnímu toku.
Až přijde žár, ani si toho nevšimne,
jeho listí bude stále zelené.+
A v roce sucha nebude mít obavy
ani nepřestane nést ovoce.
9 Srdce je zrádnější* než cokoli jiného a je schopné všeho.*+
Kdo se v něm vyzná?
10 Já, Jehova, zkoumám srdce+
a prozkoumávám nejskrytější myšlenky,*
abych dal každému podle jeho cest,
podle ovoce jeho skutků.+
11 Jako koroptev sedící na vejcích, která nenakladla,
V polovině života ho bohatství opustí
a nakonec se ukáže, že byl hloupý.“
12 Slavný trůn, od začátku vyvýšený,
je místem naší svatyně.+
13 Jehovo, naděje Izraele,
všichni, kdo tě opouští, budou zahanbeni.
14 Uzdrav mě, Jehovo, a budu uzdraven,
zachraň mě, a budu zachráněn.+
Tobě patří má chvála.
15 Jsou takoví, kteří mi říkají:
„Kde je Jehovovo slovo?+
Ať se splní!“
16 Ale já jsem se nestáhl, dál jsem pastýřem, který tě následuje,
a netoužil jsem po dni neštěstí.
Víš o všem, co jsem kdy říkal,
všechno se to odehrálo před tvou tváří.
17 Nedovol, abych se děsil,
jsi mé útočiště v den neštěstí.
18 Ať jsou moji pronásledovatelé zahanbeni,+
ale já ať zahanben nejsem.
Ať jsou zděšení,
ale já ať zděšený nejsem.
19 Toto mi řekl Jehova: „Jdi a postav se do brány synů lidu, kterou vchází a vychází judští králové, a do všech bran Jeruzaléma.+ 20 Řekni jim: ‚Slyšte Jehovovo slovo, judští králové, všichni Judejci a všichni obyvatelé Jeruzaléma, kteří vcházíte těmito branami. 21 Toto říká Jehova: „Dávejte si pozor a nenoste v sabatní den žádný náklad ani ho nepřinášejte branami Jeruzaléma.+ 22 V sabatní den nevynášejte žádný náklad ze svých domovů a nedělejte žádnou práci.+ Považujte sabatní den za posvátný, jak jsem přikázal vašim předkům.+ 23 Ale oni nenaslouchali a nevěnovali pozornost,* zatvrzele odmítali* poslouchat a dát se poučit.“‘+
24 ‚„Pokud mě ale budete přesně poslouchat,“ prohlašuje Jehova, „a nebudete v sabatní den přinášet náklad branami tohoto města a budete sabatní den považovat za posvátný, takže v něm nebudete dělat žádnou práci,+ 25 pak budou branami tohoto města vcházet králové a knížata sedící na Davidově trůnu.+ Pojedou na voze a na koních, oni a jejich knížata, judští muži a obyvatelé Jeruzaléma.+ A toto město bude navždy obydlené. 26 A budou přicházet lidé z judských měst, z okolí Jeruzaléma, z Benjamínovy země,+ z nížiny,+ z hornatého kraje a z Negebu* a budou přinášet do Jehovova domu zápalné a jiné oběti,+ obilné oběti,+ kadidlovou pryskyřici a oběti díkůvzdání.+
27 Ale pokud mě neposlechnete a nebudete sabatní den považovat za posvátný a budete nosit náklad a přinášet ho v sabatní den branami Jeruzaléma, podpálím jeho brány a oheň pohltí opevněné věže Jeruzaléma+ a nikdo ho neuhasí.“‘“+
18 Jehova řekl Jeremjášovi toto: 2 „Vstaň a sejdi k hrnčířovu domu.+ Tam k tobě promluvím.“
3 Sešel jsem tedy k hrnčířovu domu a on právě pracoval na hrnčířských kruzích. 4 Ale nádoba, kterou dělal z hlíny, se mu pod rukama zkazila. A tak ji předělal na jinou nádobu, jak uznal za dobré.*
5 Pak ke mně Jehova promluvil: 6 „‚Copak s vámi nemůžu udělat to, co udělal tento hrnčíř, izraelský dome?‘ prohlašuje Jehova. ‚Jste v mých rukou jako hlína v rukou hrnčíře, izraelský dome.+ 7 Kdykoli prohlásím, že nějaký národ nebo království vykořením, strhnu a zničím,+ 8 a ten národ přestane páchat zlo, které jsem odsoudil, změním své rozhodnutí* a nezpůsobím neštěstí, které jsem na něj chtěl přivést.+ 9 A kdykoli prohlásím, že nějaký národ nebo království vybuduji a zasadím, 10 a ten národ bude dělat, co je špatné v mých očích, a nebude poslouchat můj hlas, změním své rozhodnutí* a neprokážu mu dobro, které jsem pro něj zamýšlel.‘
11 Teď prosím řekni judským mužům a obyvatelům Jeruzaléma: ‚Toto říká Jehova: „Chystám* proti vám neštěstí a vymýšlím proti vám plán. Opusťte prosím své špatné cesty a napravte své cesty a jednání.“‘“+
12 Ale oni řekli: „Marná snaha!+ Budeme žít tak, jak sami uznáme za dobré, a každý z nás se bude řídit svým zatvrzelým a špatným srdcem.“+
13 A tak Jehova říká toto:
„Zeptejte se prosím mezi národy,
jestli už někdo slyšel něco takového.
Izraelská panna spáchala opravdu hroznou věc.+
14 Copak ze skalnatých svahů Libanonu zmizí sníh?
Vyschnou jeho chladné vody tekoucí zdaleka?
15 Ale můj lid na mě zapomněl.+
Přináší oběti* něčemu bezcennému,+
a proto lidé klopýtají na svých cestách, dávných stezkách,+
a schází na boční cesty, hrbolaté a neupravené.*
Každý, kdo půjde kolem, se zhrozí a potřese hlavou.+
17 Rozeženu je před nepřítelem jako východní vítr.
V den jejich pohromy se k nim otočím zády, a ne tváří.“+
18 A řekli: „Pojďte, vymyslíme proti Jeremjášovi nějaký plán.+ Vždyť naši kněží nás nepřestanou učit zákon,* moudří muži nám dál budou radit a proroci oznamovat slovo. Obviňme ho z něčeho* a neposlouchejme, co říká.“
19 Věnuj mi pozornost, Jehovo,
poslouchej, co říkají moji odpůrci.
20 Mělo by se dobré oplácet zlým?
Vždyť vykopali jámu, aby mě připravili o život.+
Vzpomeň si, jak jsem před tebou stál a mluvil o nich dobré,
abych od nich odvrátil tvůj hněv.
21 Proto jejich syny vydej hladu
a předej je moci meče.+
Ať jejich manželky přijdou o děti a ovdoví.+
Ať jejich muže zabije smrtelná nemoc,
jejich mladé muže ať v bitvě srazí meč.+
22 Z jejich domů ať je slyšet křik,
až na ně náhle přivedeš nájezdníky.
Vždyť vykopali jámu, aby mě chytili,
a mým nohám nastražili pasti.+
23 Ale ty, Jehovo,
dobře víš, co všechno proti mně vymysleli, aby mě zabili.+
Nepřikrývej jejich provinění
a nevymazávej jejich hřích.
19 Toto řekl Jehova: „Jdi a kup si od hrnčíře hliněný džbán.+ Vezmi několik starších z lidu a několik starších z kněží 2 a vyjdi do údolí Hinnomova syna,+ ke vchodu do brány Střepů. Tam ohlas má slova. 3 Řekneš: ‚Slyšte Jehovovo slovo, judští králové a obyvatelé Jeruzaléma. Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, říká toto:
„Přivedu na tohle místo takové neštěstí, že to otřese* každým, kdo o tom uslyší. 4 Udělám to proto, že mě opustili+ a změnili tohle místo k nepoznání.+ Přináší na něm oběti jiným bohům, které předtím neznali oni ani jejich předkové ani judští králové, a naplnili tohle místo krví nevinných.+ 5 Vystavěli Baalovy výšiny, aby tam pálili své syny v ohni jako zápalné oběti Baalovi,+ něco, co jsem nepřikázal ani o tom nemluvil a na co jsem nikdy ani nepomyslel.“‘*+
6 ‚„Proto přichází dny,“ prohlašuje Jehova, „kdy se to místo už nebude nazývat Tofet nebo údolí Hinnomova syna, ale údolí Zabíjení.+ 7 Na tomhle místě zmařím plány Judska a Jeruzaléma a způsobím, že padnou mečem svých nepřátel, rukou těch, kdo jim usilují o život. A jejich mrtvoly dám za potravu nebeským ptákům a pozemským zvířatům.+ 8 Z tohoto města udělám něco děsivého a terč posměchu.* Každý, kdo půjde kolem, se zhrozí a při pohledu na všechny jeho rány hvízdne.+ 9 Způsobím, že budou jíst maso svých synů a dcer a každý bude jíst maso svého bližního. Budou totiž v obležení a budou zoufalí, až je sevřou nepřátelé, kteří jim usilují o život.“‘+
10 Pak před očima mužů, kteří půjdou s tebou, rozbij ten džbán 11 a řekni jim: ‚Jehova, Bůh vojsk, říká toto: „Rozbiji tento lid a toto město, jako když někdo rozbije hliněnou nádobu, takže se už nedá opravit. A v Tofetu budou pohřbívat mrtvé, až už nebude, kam je pohřbít.“‘+
12 ‚To udělám tomuto místu a jeho obyvatelům,‘ prohlašuje Jehova, ‚a toto město se bude podobat Tofetu. 13 Jeruzalémské domy a domy judských králů budou nečisté jako tohle místo, jako Tofet+ – všechny domy, na jejichž střechách přinášeli oběti celému nebeskému vojsku+ a kde vylévali tekuté oběti jiným bohům.‘“+
14 Když se Jeremjáš vrátil z Tofetu, kam ho Jehova poslal prorokovat, postavil se na nádvoří Jehovova domu a řekl všemu lidu: 15 „Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: ‚Na tohle město a na všechna okolní města přivádím všechno neštěstí, o kterém jsem vzhledem k němu mluvil, protože zatvrzele odmítali* poslouchat má slova.‘“+
20 Když Jeremjáš prorokoval tyto věci, poslouchal ho Pašchur, syn Immera, kněz, který byl také hlavním pověřencem v Jehovově domě. 2 Pašchur potom proroka Jeremjáše udeřil a dal ho do klády,+ která byla u Horní Benjamínovy brány vedoucí k Jehovovu domu. 3 Když ho Pašchur příští den z klády pustil, Jeremjáš mu řekl:
„Jehova už tě nenazývá Pašchur, ale Hrůza všude kolem.+ 4 Jehova totiž říká toto: ‚Udělám z tebe něco, z čeho budeš mít hrůzu ty i tvoji přátelé. Padnou mečem svých nepřátel a ty se na to budeš dívat.+ A celé Judsko vydám do rukou babylonského krále. Některé odvede do vyhnanství v Babyloně a jiné usmrtí mečem.+ 5 Všechno bohatství tohoto města, všechen jeho majetek, všechny jeho cenné věci a všechny poklady judských králů dám do rukou jejich nepřátel.+ Vydrancují to a odvezou jako kořist do Babylonu.+ 6 A ty, Pašchure, půjdeš do zajetí a s tebou všichni, kdo žijí v tvém domě. Odejdeš do Babylonu a tam zemřeš. Tam budeš pohřben ty i všichni tvoji přátelé, protože jsi jim prorokoval lži.‘“+
7 Oklamal jsi mě, Jehovo, byl jsem oklamán.
Byl jsi silnější než já a přemohl jsi mě.+
Celý den jsem terčem posměchu,
každý se mi směje.+
8 Kdykoli promluvím, musím křičet a ohlašovat:
„Násilí a zkáza!“
Kvůli Jehovovu slovu mě celý den urážejí a pošklebují se mi.+
9 A tak jsem si řekl: „Už se o něm ani nezmíním
a nebudu už mluvit jeho jménem.“+
Ale jeho slovo hořelo v mém srdci jako oheň, jako oheň uzavřený v mých kostech.
Unavilo mě ho v sobě zadržovat,
už jsem to dál nesnesl.+
10 Slyšel jsem totiž spoustu zlých řečí.
Obklopila mě hrůza.+
„Obviňte ho! Pojďme ho obvinit!“
Všichni, kdo mi přáli pokoj, čekali na můj pád:+
„Snad udělá nějakou hloupou chybu
a my ho přemůžeme a pomstíme se mu.“
11 Ale Jehova byl se mnou jako obávaný válečník.+
Proto ti, kdo mě pronásledují, padnou a nepřemůžou mě.+
Sklidí velkou hanbu, protože ničeho nedosáhnou.
Na jejich věčné pokoření se nezapomene.+
12 Ale ty, Jehovo, Bože vojsk, zkoumáš toho, kdo jedná správně,
13 Zpívejte Jehovovi! Chvalte Jehovu!
Vždyť osvobodil chudého z rukou těch, kdo páchají zlo.
14 Ať je prokletý den, kdy jsem se narodil!
Ať den, kdy mě matka porodila, není požehnaný!+
15 Ať je prokletý muž, který přinesl mému otci zprávu:
„Narodil se ti syn, máš chlapce!“
a tím ho velmi potěšil.
16 Ať je ten muž jako města, která Jehova bez milosti zničil.
Ať ráno slyší křik a v poledne poplašný signál.
17 Proč mě neusmrtil už v lůně?
Matka by mi byla hrobem
a její lůno by zůstalo navždy těhotné.+
18 Proč jsem jen vyšel z lůna?
Abych viděl trápení a zármutek
a můj život skončil v hanbě?+
21 Jehova promluvil k Jeremjášovi, když k němu král Sedekjáš+ poslal Pašchura,+ syna Malkijáše, a kněze Sefanjáše,+ syna Maasejáše, s žádostí: 2 „Zeptej se na nás prosím Jehovy, protože proti nám vede válku babylonský král Nebukadnecar.*+ Snad pro nás Jehova udělá jeden ze svých úžasných skutků a ten král od nás odtáhne.“+
3 Jeremjáš jim řekl: „Vzkažte Sedekjášovi: 4 ‚Toto říká Jehova, Bůh Izraele: „Válečné zbraně, které máte v rukou a kterými bojujete s babylonským králem+ a Chaldejci, kteří jsou za hradbami a obléhají vás, obrátím proti vám. A shromáždím je doprostřed tohoto města. 5 A já sám budu proti vám bojovat+ vztaženou rukou a silnou paží, s hněvem, vztekem a velkým rozhořčením.+ 6 Pobiji obyvatele tohoto města – lidi i zvířata. Pomřou na strašný mor.“‘+
7 ‚„Potom,“ prohlašuje Jehova, „vydám judského krále Sedekjáše, jeho sluhy a lid tohoto města – ty, kdo přežijí mor, meč i hlad – do rukou babylonského krále Nebukadnecara,* do rukou nepřátel, kteří jim usilují o život.+ Pobije je mečem. Zničí je bez lítosti, bez soucitu a bez milosti.“‘+
8 A tomuto lidu řekni: ‚Toto říká Jehova: „Předkládám vám cestu života a cestu smrti. 9 Ti, kdo v tomto městě zůstanou, zemřou mečem, hladem a morem. Ale kdo vyjde a vzdá se Chaldejcům, kteří vás obléhají, zůstane naživu a svůj život získá jako kořist.“‘*+
10 ‚„Rozhodl jsem se totiž přivést na toto město* neštěstí, a ne dobré věci,“+ prohlašuje Jehova. „Padne do rukou babylonského krále+ a ten ho vypálí.“+
11 Pro domácnost judského krále: Slyšte Jehovovo slovo. 12 Davidův dome, toto říká Jehova:
„Každé ráno prosazujte spravedlnost
a osvobozujte okrádaného z rukou podvodníka,+
jinak můj hněv vzplane jako oheň+
a nebude ho mít kdo uhasit,
protože vaše skutky jsou zlé.“‘+
13 ‚Jsem proti tobě, obyvatelko údolí,*
skálo na rovině,‘ prohlašuje Jehova.
‚Vás, kdo říkáte: „Kdo proti nám sestoupí?
A kdo vpadne do našich obydlí?“,
14 vás potrestám,
jak si za své skutky zasloužíte,‘+ prohlašuje Jehova.
‚Zapálím váš les
a ten stráví všechno kolem.‘“+
22 Toto říká Jehova: „Sejdi do domu* judského krále a předej tam toto poselství. 2 Řekni: ‚Slyš Jehovovo slovo, judský králi, který sedíš na Davidově trůnu, ty a s tebou tvoji sluhové a lid, ti, kdo vchází těmito branami. 3 Toto říká Jehova: „Prosazujte právo a spravedlnost. Osvobozujte okrádaného z rukou podvodníka. Nezacházejte špatně s cizincem, který žije mezi vámi, a neubližujte dítěti bez otce* ani vdově.+ A neprolévejte na tomto místě nevinnou krev.+ 4 Pokud budete tato slova pečlivě dodržovat, budou branami tohoto domu vcházet králové sedící na Davidově trůnu.+ Pojedou na vozech a na koních, oni a jejich sluhové a jejich lid.“‘+
5 ‚Ale když neposlechnete tato slova, přísahám sám při sobě,‘ prohlašuje Jehova, ‚že se z tohoto domu stane zpustošené místo.‘+
6 Jehova říká o domě judského krále toto:
‚Jsi pro mě jako Gilead,
jako vrchol Libanonu.
Ale udělám z tebe pustinu,
ani jedno z tvých měst nebude obýváno.+
Podetnou tvoje nejkrásnější cedry
a nahází je do ohně.+
8 A lidé z mnoha národů budou procházet kolem tohoto města a říkat jeden druhému: „Proč to Jehova tomuto velkému městu udělal?“+ 9 A budou odpovídat: „Protože opustili smlouvu Jehovy, svého Boha, a klaněli se jiným bohům a sloužili jim.“‘+
10 Neplačte pro mrtvého krále,
netruchlete pro něj.
Usedavě plačte pro toho, kdo odchází,
protože se už nevrátí a neuvidí rodnou zemi.
11 O judském králi Šallumovi,*+ synovi Josijáše, který vládne místo svého otce Josijáše+ a který odešel z tohoto místa, totiž Jehova říká: ‚Už se sem nevrátí. 12 Zemře na místě, kam ho odvedli do vyhnanství, a tuto zemi už neuvidí.‘+
13 Běda tomu, kdo si staví palác* nepoctivostí
a své horní místnosti bezprávím,
kdo svého bližního nutí pracovat zadarmo
a nedává mu mzdu,+
14 tomu, kdo říká: ‚Postavím si prostorný palác*
s velkými horními místnostmi.
Udělám v něm okna
a stěny obložím cedrem a vymaluji rumělkou.‘*
15 Myslíš si, že budeš dál vládnout, protože používáš víc cedru než ostatní?
16 Zastával se práv trpících a chudých,
takže bylo dobře.
‚Není z toho vidět, že mě znal?‘ prohlašuje Jehova.
17 ‚Ale tvé oči a srdce jsou zaměřené jen na nepoctivý zisk,
na prolévání nevinné krve
a na podvody a vydírání.‘
18 A tak Jehova říká o judském králi Jehojakimovi,+ synovi Josijáše, toto:
‚Nebudou pro něj truchlit a říkat jeden druhému:
„Ach, můj bratře! Ach, má sestro!“
Nebudou pro něj truchlit:
„Ach, pane! Ach, jeho veličenstvo!“
20 Vystup na Libanon a křič,
v Bašanu hlasitě volej
a křič z Abarimu,+
protože všichni tvoji vášniví milenci jsou rozdrceni.+
21 Mluvil jsem k tobě, když ses cítila v bezpečí.
Ale řekla jsi: ‚Nebudu poslouchat.‘+
Tak ses chovala už od mládí,
neposlouchala jsi mě.+
V té době budeš kvůli všemu svému neštěstí zahanbena a pokořena.
23 Ty, která bydlíš v Libanonu+
a máš hnízdo mezi cedry,+
jak jen budeš vzdychat, až na tebe přijdou křeče,
bolesti, jaké má rodící žena!“+
24 „‚Jakože žiji,‘ prohlašuje Jehova, ‚i kdybys byl pečetním prstenem na mé pravé ruce, judský králi Konjáši,*+ synu Jehojakima,+ stáhl bych tě odtamtud! 25 Vydám tě do rukou těch, kdo ti usilují o život, do rukou těch, kterých se bojíš, do rukou babylonského krále Nebukadnecara* a do rukou Chaldejců.+ 26 Tebe i tvou matku, která tě porodila, vyvrhnu do jiné země, kde jste se nenarodili, a tam zemřete. 27 A do země, po které toužíte, se nikdy nevrátíte.+
28 Copak je tento muž, Konjáš, jen bezcennou, rozbitou nádobou,
hrncem, který nikdo nechce?
Proč mají být on a jeho potomci svrženi
a hozeni do země, kterou neznají?‘+
29 Země, země, země, slyš Jehovovo slovo.
30 Toto říká Jehova:
‚Zapište toho muže jako bezdětného,
jako muže, který nebude mít za svého života* úspěch,
protože nikomu z jeho potomků se nepodaří zasednout
na Davidově trůnu a znovu vládnout v Judsku.‘“+
23 „Běda pastýřům, kteří ničí a rozhánějí ovce, o které se starám!“ prohlašuje Jehova.+
2 A tak Jehova, Bůh Izraele, říká proti pastýřům, kteří pasou můj lid, toto: „Rozehnali jste mé ovce, rozháněli jste je a nevšímali si jich.“+
„Proto si kvůli vašim zlým skutkům všimnu já vás,“ prohlašuje Jehova.
3 „Pak shromáždím zbytek svých ovcí ze všech zemí, do kterých jsem je rozehnal,+ a přivedu je zpátky na jejich pastvinu+ a budou plodné a rozmnoží se.+ 4 A ustanovím nad nimi pastýře, kteří je opravdu budou pást.+ Už se nebudou bát ani děsit a ani jedna nebude chybět,“ prohlašuje Jehova.
5 „Přichází dny,“ prohlašuje Jehova, „kdy vzbudím Davidovi spravedlivý výhonek.*+ A král bude vládnout,+ jednat s pochopením a prosazovat v zemi právo a spravedlnost.+ 6 V jeho dnech bude Juda zachráněn+ a Izrael bude bydlet v bezpečí.+ A toto je jméno, kterým ho budou nazývat: Jehova je naše spravedlnost.“+
7 „Přichází však dny,“ prohlašuje Jehova, „kdy už se nebude říkat: ‚Jakože žije Jehova, který vyvedl izraelský lid z Egypta!‘,+ 8 ale: ‚Jakože žije Jehova, který vyvedl potomky izraelského domu ze severní země a ze všech zemí, kam je rozehnal, a přivedl je zpátky.‘ A budou bydlet ve své zemi.“+
9 O prorocích:
Moje srdce je zdrcené,
třesou se mi všechny kosti.
Jsem jako opilý,
jako muž přemožený vínem,
kvůli Jehovovi a kvůli jeho svatým slovům.
Jdou po cestě zla a zneužívají svou moc.
11 „Prorok i kněz jsou znečištění.*+
Jejich špatnost jsem našel i ve vlastním domě,“+ prohlašuje Jehova.
12 „A tak bude jejich cesta kluzká a temná,+
někdo do nich strčí a spadnou.
V roce zúčtování
na ně totiž přivedu neštěstí,“ prohlašuje Jehova.
13 „U samařských+ proroků jsem viděl něco odporného:
K prorokování je podněcuje Baal
a svádějí můj lid Izrael ze správné cesty.
14 A u jeruzalémských proroků jsem viděl hrozné věci:
Dopouští se cizoložství+ a žijí ve lži,+
podporují* ty, kdo páchají zlo,
a neodvrací se od své špatnosti.
15 A tak Jehova, Bůh vojsk, říká proti prorokům toto:
„Nakrmím je pelyňkem
a dám jim pít otrávenou vodu.+
Vždyť od jeruzalémských proroků se odpadlictví rozšířilo po celé zemi.“
16 Toto říká Jehova, Bůh vojsk:
„Nenaslouchejte slovům proroků, kteří vám prorokují.+
Klamou vás.*
17 Znovu a znovu říkají těm, kdo ke mně nemají úctu:
‚Jehova řekl: „Budete mít pokoj.“‘+
A každému, kdo se řídí svým zatvrzelým srdcem, říkají:
‚Nepřijde na vás žádné neštěstí.‘+
18 Vždyť kdo stál v Jehovově důvěrném kruhu,
aby viděl a slyšel jeho slovo?
Kdo věnoval pozornost jeho slovu a slyšel ho?
19 Strhne se vichřice Jehovova hněvu,
bude jako vířící vichr, vírem se snese na hlavu ničemů.+
20 Jehova svůj hněv neodvrátí,
dokud nevykoná a neuskuteční úmysly svého srdce.
Na konci dnů to jasně pochopíte.
21 Neposlal jsem ty proroky, a přesto běželi.
Nemluvil jsem k nim, a přesto prorokovali.+
22 Kdyby stáli v mém důvěrném kruhu,
oznámili by mému lidu má slova
a odvrátili by je od jejich špatné cesty a zlých skutků.“+
23 „Jsem Bohem, jen když jsem blízko,“ prohlašuje Jehova, „a když jsem daleko, už Bohem nejsem?“
24 „Může se někdo schovat ve skrýši, kde ho neuvidím?“+ prohlašuje Jehova.
„Nenaplňuji snad nebesa a zemi?“+ prohlašuje Jehova.
25 „Slyšel jsem, co říkají proroci, kteří v mém jménu prorokují lži: ‚Měl jsem sen! Měl jsem sen!‘+ 26 Jak dlouho to budou mít proroci v srdci, to prorokování lží? Prorokují podvod svého srdce.+ 27 Prostřednictvím snů, které si vzájemně vypráví, chtějí dosáhnout toho, aby můj lid zapomněl na mé jméno, tak jako jejich otcové zapomněli na mé jméno kvůli Baalovi.+ 28 Prorok, který má sen, ať ten sen vypráví, ale ten, kdo má mé slovo, ať předává mé slovo pravdivě.“
„Co má sláma společného s obilím?“ prohlašuje Jehova.
29 „Není mé slovo jako oheň,“+ prohlašuje Jehova, „a jako kovářské kladivo, které rozbíjí skálu?“+
30 „Proto jsem proti těm prorokům,“ prohlašuje Jehova, „kteří jeden druhému kradou má slova.“+
31 „Jsem proti těm prorokům,“ prohlašuje Jehova, „kteří používají svůj jazyk, aby říkali: ‚On prohlašuje!‘“+
32 „Jsem proti prorokům lživých snů,“ prohlašuje Jehova, „kteří je vypráví a svádí můj lid ze správné cesty svými lžemi a vychloubáním.“+
„Já jsem je ale neposlal ani jsem jim nic nepřikázal. Vůbec tomuto lidu neprospějí,“+ prohlašuje Jehova.
33 „Když se tě tento lid nebo prorok nebo kněz zeptá: ‚Jaké je Jehovovo břemeno?‘,* odpověz jim: ‚„Vy jste to břemeno! A já vás odvrhnu,“+ prohlašuje Jehova.‘ 34 Proroka, kněze nebo kohokoli z lidu, kdo říká: ‚Toto je Jehovovo břemeno!‘,* potrestám i s jeho domácností. 35 Každý z vás se ptá svého bližního a svého bratra: ‚Co Jehova odpověděl? A co Jehova říkal?‘ 36 Ale o Jehovově břemeni* už se nezmiňujte, protože pro každého je břemenem* jeho vlastní slovo. Překrucujete slova živého Boha, Jehovy, Boha vojsk, našeho Boha.
37 Toto řekneš prorokovi: ‚Co ti Jehova odpověděl? A co Jehova říkal? 38 A pokud budete dál říkat: „Jehovovo břemeno“,* Jehova říká toto: „Protože říkáte: ‚Toto slovo je Jehovovo břemeno‘,* i když jsem vám řekl: ‚Neříkejte už: „Jehovovo břemeno!“‘,* 39 zvednu vás a odhodím od sebe, vás i vaše město, které jsem dal vám a vašim předkům. 40 A uvalím na vás věčnou hanbu a věčné pokoření, na které se nezapomene.“‘“+
24 Potom co babylonský král Nebukadnecar* odvedl z Jeruzaléma do vyhnanství judského krále Jekonjáše,*+ syna Jehojakima,+ spolu s judskými knížaty, řemeslníky a kováři* a přivedl je do Babylonu,+ mi Jehova ukázal dva koše fíků postavené před Jehovovým chrámem. 2 V jednom koši byly velmi dobré fíky, jako bývají rané fíky, a ve druhém koši byly velmi špatné fíky, tak špatné, že se nedaly jíst.
3 Pak se mě Jehova zeptal: „Co vidíš, Jeremjáši?“ Odpověděl jsem: „Fíky. Ty dobré jsou velmi dobré, ale ty špatné jsou velmi špatné, tak špatné, že se nedají jíst.“+
4 Potom ke mně Jehova promluvil: 5 „Toto říká Jehova, Bůh Izraele: ‚Jako na tyto dobré fíky, tak se budu příznivě dívat na judské vyhnance, které jsem poslal z tohoto místa do země Chaldejců. 6 Budu na ně dohlížet, aby se jim dobře dařilo, a přivedu je zpátky do této země.+ Vybuduji je a nestrhnu, zasadím je a nevykořením.+ 7 A dám jim takové srdce, aby mě znali, aby věděli, že já jsem Jehova.+ Budou mým lidem a já budu jejich Bohem,+ protože se ke mně vrátí celým srdcem.+
8 Ale jako se špatnými fíky, které jsou tak špatné, že se nedají jíst,‘+ říká Jehova, ‚tak naložím s judským králem Sedekjášem,+ jeho knížaty, zbývajícími obyvateli Jeruzaléma, kteří zůstali v této zemi, i s těmi, kteří bydlí v Egyptě.+ 9 Přivedu na ně neštěstí a udělám z nich něco děsivého pro všechna království na zemi.+ Na všech místech, kam je rozeženu,+ je vystavím pohaně a posměchu a lidé se o nich budou zmiňovat v příslovích a při proklínání.+ 10 A pošlu na ně meč,+ hlad a mor,+ dokud nevymřou ze země, kterou jsem dal jim a jejich předkům.‘“
25 Ve čtvrtém roce vlády judského krále Jehojakima,+ syna Josijáše, což byl první rok vlády babylonského krále Nebukadnecara,* Bůh promluvil k Jeremjášovi o celém judském lidu. 2 Prorok Jeremjáš řekl o celém* judském lidu a o všech obyvatelích Jeruzaléma toto:
3 „Od 13. roku vlády judského krále Josijáše,+ syna Amona, až dodnes, už 23 let, ke mně mluví Jehova a já znovu a znovu mluvím* k vám, ale vy nenasloucháte.+ 4 Jehova k vám posílal všechny své proroky, posílal je znovu a znovu,* ale nenaslouchali jste ani jste nevěnovali pozornost,* abyste slyšeli.+ 5 Říkali vám: ‚Odvraťte se prosím každý od svých zlých cest a od svých zlých skutků.+ Pak budete dlouho bydlet v zemi, kterou Jehova už dávno dal vám a vašim předkům. 6 Nechoďte za jinými bohy, neslužte jim a neklaňte se jim, abyste mě neprovokovali výtvory svých rukou. Jinak na vás přivedu neštěstí.‘
7 ‚Ale nenaslouchali jste mi,‘ prohlašuje Jehova. ‚K vlastní zkáze jste mě provokovali výtvory svých rukou.‘+
8 A tak Jehova, Bůh vojsk, říká toto: ‚„Protože jste neposlouchali má slova, 9 posílám pro kmeny ze severu,“+ prohlašuje Jehova, „posílám pro babylonského krále Nebukadnecara,* svého sluhu,+ a přivedu je proti této zemi+ a jejím obyvatelům a proti všem okolním národům.+ Zničím je* a udělám z nich něco děsivého a terč posměchu* a věčné rozvaliny. 10 Umlčím v nich jásot a radování,+ hlas ženicha a hlas nevěsty,+ zvuk mlýnku a světlo lampy. 11 Z celé této země zůstanou jen trosky, stane se z ní něco děsivého a tyto národy budou muset sloužit babylonskému králi 70 let.“‘+
12 ‚Ale až se naplní 70 let,+ budu babylonského krále i ten národ volat k odpovědnosti* za jejich provinění,‘+ prohlašuje Jehova, ‚a ze země Chaldejců navždy udělám neobydlenou pustinu.+ 13 Přivedu na tu zemi všechna slova, která jsem proti ní mluvil, všechno, co je napsáno v této knize, to, co Jeremjáš prorokoval proti všem národům. 14 Mnoho národů a velcí králové+ je totiž zotročí+ a já jim odplatím za jejich skutky a za díla jejich rukou.‘“+
15 Jehova, Bůh Izraele, mi řekl: „Vezmi z mé ruky tento pohár vína vzteku a dej z něho pít všem národům, ke kterým tě posílám. 16 Budou pít a potácet se a chovat se pomateně, protože mezi ně posílám meč.“+
17 A tak jsem vzal pohár z Jehovovy ruky a dal jsem pít všem národům, ke kterým mě Jehova poslal:+ 18 nejdřív Jeruzalému a judským městům,+ jeho králům a knížatům, abych z nich udělal trosky, něco děsivého, něco, čemu se lidé budou posmívat* a o čem se budou zmiňovat při proklínání,+ jak už se to děje dnes. 19 Potom jsem dal pít faraonovi, egyptskému králi, a jeho sluhům, jeho knížatům, všemu jeho lidu+ 20 a všem cizincům žijícím mezi nimi, všem králům země Uc, všem králům země Filištínů+ – Aškalonu,+ Gaze, Ekronu a těm zbývajícím v Ašdodu, 21 pak Edomu,+ Moabu+ a Ammonitům,+ 22 všem tyrským králům, všem sidonským králům+ a všem králům ostrova v moři, 23 Dedanu,+ Temě, Buzu a všem, kdo mají na spáncích ostříhané vlasy,+ 24 všem králům Arabů+ a všem králům různých obyvatel pustiny, 25 všem zimrijským králům, všem elamským králům+ a všem médským králům,+ 26 všem králům severu, blízkým i vzdáleným, jednomu po druhém, a všem ostatním královstvím světa, která jsou na povrchu země. A po nich bude pít král Šešaku.*+
27 „Řekni jim: ‚Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: „Pijte a opijte se a zvracejte a padněte tak, že už nebudete schopní vstát,+ protože mezi vás posílám meč.“‘ 28 A pokud si odmítnou vzít z tvé ruky pohár a pít, řekni jim: ‚Toto říká Jehova, Bůh vojsk: „Musíte pít! 29 Když totiž přivádím neštěstí nejdřív na město, které nese mé jméno,+ proč bych měl vás nechat bez trestu?“‘+
‚Neujdete trestu, vždyť povolávám meč proti všem obyvatelům země,‘ prohlašuje Jehova, Bůh vojsk.
30 A ty jim prorokuj všechna tato slova a řekni jim:
‚Jehova zařve z výše,
z jeho svatého příbytku se ozve jeho hlas.
Hlasitě zařve proti místu svého pobývání,
bude jásat jako ti, kdo šlapou ve vinném lisu,
vítězoslavně zpívat nad všemi obyvateli země.‘
31 ‚Hluk se bude rozléhat až do nejvzdálenějších končin země,
protože Jehova má spor s národy.
32 Toto říká Jehova, Bůh vojsk:
33 A ti, které Jehova pobije, budou ten den ležet od jednoho konce země po druhý. Nebude se pro ně truchlit, nikdo je neposbírá ani nepohřbí. Budou jako hnůj na povrchu země.‘
34 Naříkejte, pastýři, a křičte!
Válejte se v prachu, vy vznešení ze stáda,
protože přišel čas, kdy budete pobiti a rozehnáni.
Padnete a rozbijete se jako vzácná nádoba!
35 Pastýři nemají kam utéct
a pro vznešené ze stáda není úniku.
36 Poslouchejte! Křik pastýřů
a nářek vznešených ze stáda.
Jehova pustoší jejich pastviny.
37 Pokojné příbytky zůstaly bez života
kvůli Jehovovu planoucímu hněvu.
38 Vyšel ze svého doupěte jako mladý lev*+
a jejich země se stala něčím děsivým
kvůli krutému meči
a jeho planoucímu hněvu.“
26 Na začátku vlády judského krále Jehojakima,+ syna Josijáše, Jehova promluvil: 2 „Toto říká Jehova: ‚Postav se na nádvoří Jehovova domu a mluv ke všem* lidem z judských měst, kteří přichází uctívat* do Jehovova domu. Řekni jim všechno, co ti přikážu. Neuber ani slovo. 3 Snad budou naslouchat a každý se odvrátí od své zlé cesty a já změním své rozhodnutí* a nezpůsobím neštěstí, které na ně chci přivést za jejich zlé skutky.+ 4 Řekni jim: „Toto říká Jehova: ‚Pokud mi nebudete naslouchat a řídit se mým zákonem,* který jsem vám předložil, 5 a pokud nebudete naslouchat slovům mých proroků, které k vám znovu a znovu posílám,* ale kterým nenasloucháte,+ 6 pak s tímto domem udělám to, co jsem udělal se Šilem,+ a o tomto městě se budou při proklínání zmiňovat všechny národy na zemi.‘“‘“+
7 Kněží, proroci a všechen lid slyšeli Jeremjáše, jak říká ta slova v Jehovově domě.+ 8 Když Jeremjáš řekl všechno, co mu Jehova přikázal oznámit všemu lidu, kněží, proroci a všechen lid se ho chopili a řekli: „Zemřeš! 9 Proč jsi v Jehovově jménu prorokoval, že tenhle dům dopadne jako Šilo a tohle město bude zpustošeno a zůstane neobydlené?“ A všechen lid se v Jehovově domě shromáždil kolem Jeremjáše.
10 Když tato slova slyšela judská knížata, vyšla z králova domu* do Jehovova domu a posadila se u vchodu do Jehovovy nové brány.+ 11 Kněží a proroci řekli knížatům a všemu lidu: „Tenhle muž si zaslouží trest smrti,+ protože prorokoval proti tomuhle městu, jak jste slyšeli na vlastní uši.“+
12 Jeremjáš řekl všem knížatům a všemu lidu: „Byl to Jehova, kdo mě poslal, abych proti tomuto domu a proti tomuto městu prorokoval všechno, co jste slyšeli.+ 13 Proto teď napravte své cesty a jednání a poslouchejte hlas Jehovy, svého Boha, a Jehova změní své rozhodnutí* a nezpůsobí vám neštěstí, o kterém mluvil.+ 14 Já jsem ve vašich rukou, udělejte se mnou, co je ve vašich očích dobré a správné. 15 Jen si uvědomte, že když mě zabijete, tak vy, toto město i jeho obyvatelé ponesete vinu za prolití nevinné krve, protože mě k vám opravdu poslal Jehova, abych vám řekl všechna ta slova.“
16 Knížata a všechen lid pak řekli kněžím a prorokům: „Tento muž si nezaslouží trest smrti, vždyť k nám mluvil ve jménu Jehovy, našeho Boha.“
17 Vstali i někteří starší země a promluvili k celému shromážděnému lidu: 18 „Za dnů judského krále Ezekjáše+ prorokoval Micheáš+ z Morešetu a řekl všemu judskému lidu: ‚Toto říká Jehova, Bůh vojsk:
„Sion bude zorán jako pole.
19 Usmrtil ho snad judský král Ezekjáš a všichni Judejci? Ne, bál se Jehovy a prosil Jehovu o přízeň,* takže Jehova změnil své rozhodnutí* a nezpůsobil jim neštěstí, o kterém mluvil.+ Přivádíme tedy na sebe velké neštěstí.
20 V Jehovově jménu prorokoval ještě jiný muž – Urijáš, syn Šemajáše z Kirjat-jearimu.+ Prorokoval proti tomuto městu a proti této zemi to samé co Jeremjáš. 21 Když král Jehojakim,+ všichni jeho silní válečníci a všechna knížata slyšeli jeho slova, král ho chtěl dát zabít.+ Jakmile se to Urijáš doslechl, dostal strach a utekl do Egypta. 22 Král Jehojakim pak poslal do Egypta Akborova syna Elnatana+ a s ním další muže. 23 Přivedli Urijáše z Egypta a vzali ho ke králi Jehojakimovi, který ho pak zabil mečem+ a jeho mrtvé tělo hodil na hřbitov obyčejných lidí.“
24 Jeremjáše ale podporoval Šafanův+ syn Achikam,+ takže nebyl vydán lidu, který ho chtěl usmrtit.+
27 Na začátku vlády judského krále Jehojakima, syna Josijáše, Jehova promluvil k Jeremjášovi. 2 „Toto mi řekl Jehova: ‚Udělej si popruhy a jha a dej si je na šíji. 3 Potom je pošli edomskému králi,+ moabskému králi,+ ammonskému králi,+ tyrskému králi+ a sidonskému králi.+ Pošli je prostřednictvím poslů, kteří přišli do Jeruzaléma k judskému králi Sedekjášovi. 4 Přikaž jim, aby svým pánům řekli:
„Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele. Řekněte svým pánům: 5 ‚To já jsem svou velkou mocí a vztaženou paží udělal zemi i lidi a zvířata, která jsou na povrchu země, a dávám ji, komu chci.*+ 6 A teď jsem dal všechny tyto země do rukou babylonského krále Nebukadnecara,+ svého sluhy, a dal jsem mu i divoká zvířata, aby mu sloužila. 7 Všechny národy budou sloužit jemu, jeho synovi a jeho vnukovi, dokud nepřijde čas pro jeho zemi,+ kdy ho zotročí mnoho národů a velcí králové.‘+
8 ‚Pokud nějaký národ nebo království odmítne sloužit babylonskému králi Nebukadnecarovi a odmítne vložit šíji do jha babylonského krále, budu ten národ trestat mečem,+ hladem a morem, dokud s nimi jeho rukou neskoncuji,‘ prohlašuje Jehova.
9 ‚Proto neposlouchejte své proroky, věštce, ty, kdo mají sny, ty, kdo se zabývají magií, a kouzelníky, kteří vám říkají: „Nebudete sloužit babylonskému králi.“ 10 Prorokují vám lži, a pokud je budete poslouchat, budete odvedeni daleko od své země. Rozeženu vás a zahynete.
11 Ale národu, který vloží šíji do jha babylonského krále a bude mu sloužit, dovolím, aby zůstal* ve své zemi,‘ prohlašuje Jehova, ‚aby ji obdělával a bydlel v ní.‘“‘“
12 To samé jsem říkal i judskému králi Sedekjášovi:+ „Vložte šíji do jha babylonského krále a služte jemu a jeho lidu, a zůstanete naživu.+ 13 Proč bys měl ty a tvůj lid umírat mečem,+ hladem+ a morem,+ jak to Jehova řekl o národu, který babylonskému králi sloužit nebude? 14 Neposlouchejte slova proroků, kteří vám říkají: ‚Nebudete sloužit babylonskému králi‘,+ protože vám prorokují lži.+
15 ‚Neposlal jsem je totiž,‘ prohlašuje Jehova. ‚Prorokují v mém jménu lži, a pokud je budete poslouchat, rozeženu vás a zahynete vy i proroci, kteří vám prorokují.‘“+
16 A kněžím a všemu tomuto lidu jsem řekl: „Toto říká Jehova: ‚Neposlouchejte slova svých proroků, kteří vám prorokují: „Náčiní Jehovova domu se z Babylonu velmi brzy vrátí!“+ Prorokují vám lži.+ 17 Neposlouchejte je. Služte babylonskému králi, a zůstanete naživu.+ Proč by se z tohoto města měly stát trosky? 18 Pokud jsou opravdu proroky a pokud mluví Jehovovo slovo, ať prosím naléhavě žádají Jehovu, Boha vojsk, aby do Babylonu nebylo odneseno náčiní, které ještě zbývá v Jehovově domě, v domě* judského krále a v Jeruzalémě.‘
19 Poslouchejte, co Jehova, Bůh vojsk, říká o sloupech,+ Moři,*+ vozících+ a zbytku náčiní, které ještě zůstalo v tomto městě, 20 které babylonský král Nebukadnecar nevzal, když z Jeruzaléma odvedl do vyhnanství v Babyloně judského krále Jekonjáše, syna Jehojakima, a všechny urozené z Judska a Jeruzaléma.+ 21 Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, o náčiní, které zůstalo v Jehovově domě, v domě* judského krále a v Jeruzalémě: 22 ‚„Bude odneseno do Babylonu+ a tam zůstane až do dne, kdy na něj obrátím pozornost,“ prohlašuje Jehova. „Pak ho přinesu zpátky a vrátím ho na toto místo.“‘“+
28 V tom samém roce, na začátku vlády judského krále Sedekjáše,+ ve čtvrtém roce, v pátém měsíci, mi prorok Chananjáš z Gibeonu,+ syn Azzura, řekl v Jehovově domě před kněžími a vším lidem: 2 „Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: ‚Zlomím jho babylonského krále.+ 3 Do dvou let* přinesu zpátky na toto místo všechno náčiní Jehovova domu, které odsud babylonský král Nebukadnecar vzal a odnesl do Babylonu.‘“+ 4 „‚A přivedu zpátky na toto místo i judského krále Jekonjáše,+ syna Jehojakima,+ a všechny judské vyhnance, kteří odešli do Babylonu,‘+ prohlašuje Jehova, ‚protože zlomím jho babylonského krále.‘“
5 Pak prorok Jeremjáš odpověděl proroku Chananjášovi před kněžími a vším lidem, který stál v Jehovově domě. 6 Prorok Jeremjáš řekl: „Amen!* Kéž to Jehova udělá! Kéž Jehova splní to, co jsi prorokoval, a vrátí náčiní Jehovova domu a všechny vyhnance z Babylonu zpátky na toto místo! 7 Ale poslechni si prosím poselství, které teď řeknu tobě a všemu lidu. 8 Proroci, kteří tu byli dávno přede mnou a před tebou, prorokovali mnoha zemím a velkým královstvím válku, neštěstí a mor. 9 Pokud prorok předpovídá mír, bude se vědět, že ho opravdu poslal Jehova teprve potom, co se slova toho proroka splní.“
10 Nato prorok Chananjáš vzal proroku Jeremjášovi ze šíje jho a zlomil ho.+ 11 Chananjáš pak před vším lidem řekl: „Toto říká Jehova: ‚Takhle do dvou let zlomím jho babylonského krále Nebukadnecara, které je na šíji všech národů.‘“+ A prorok Jeremjáš odešel.
12 Potom co prorok Chananjáš zlomil jho, které měl na šíji prorok Jeremjáš, Jehova promluvil k Jeremjášovi: 13 „Jdi a řekni Chananjášovi: ‚Toto říká Jehova: „Jho ze dřeva+ jsi zlomil, ale místo něj uděláš jho ze železa.“ 14 Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, totiž říká toto: „Položím železné jho na šíji všech těchto národů, aby sloužily babylonskému králi Nebukadnecarovi, a budou mu sloužit.+ Dám mu i divoká zvířata.“‘“+
15 Prorok Jeremjáš pak proroku Chananjášovi+ řekl: „Poslouchej prosím, Chananjáši! Jehova tě neposlal a kvůli tobě tento lid věří lži.+ 16 A tak Jehova říká toto: ‚Odstraním tě z povrchu země. Tento rok zemřeš, protože jsi naváděl ke vzpouře proti Jehovovi.‘“+
17 Prorok Chananjáš tedy v tom roce zemřel, v sedmém měsíci.
29 Toto jsou slova dopisu, který prorok Jeremjáš poslal z Jeruzaléma zbývajícím starším mezi vyhnanci, kněžím, prorokům a všemu lidu, které Nebukadnecar odvedl z Jeruzaléma do vyhnanství v Babyloně. 2 Bylo to potom, co z Jeruzaléma odešel král Jekonjáš,+ královna matka,*+ dvorní úředníci, judská a jeruzalémská knížata, řemeslníci a kováři.*+ 3 Dopis poslal po Šafanovu+ synu Elasovi a Chilkijášovu synu Gemarjášovi, které judský král Sedekjáš+ vyslal do Babylonu k babylonskému králi Nebukadnecarovi. Stálo v něm:
4 „Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, říká všem vyhnancům, které jsem dal odvést z Jeruzaléma do vyhnanství v Babyloně, toto: 5 ‚Stavte domy a bydlete v nich. Vysazujte zahrady a jezte jejich ovoce. 6 Berte si manželky a mějte syny a dcery. Vybírejte manželky pro své syny a vdávejte své dcery, aby také měly syny a dcery. Ať vás tam přibude a neubývá. 7 Usilujte o pokoj města, kam jsem vás poslal do vyhnanství, a modlete se za něj k Jehovovi, protože na jeho pokoji závisí váš pokoj.+ 8 Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, totiž říká toto: „Nenechte se oklamat vašimi proroky a věštci,+ kteří jsou mezi vámi, a nevšímejte si snů, které se jim zdají. 9 ‚Prorokují vám v mém jménu lži. Neposlal jsem je,‘+ prohlašuje Jehova.“‘
10 Jehova totiž říká toto: ‚Až se naplní 70 let v Babyloně, obrátím k vám svou pozornost.+ Splním svůj slib a přivedu vás zpátky na toto místo.‘+
11 ‚Vždyť já dobře vím, co pro vás chci udělat,‘ prohlašuje Jehova. ‚Chci pro vás pokoj, a ne neštěstí,+ chci vám dát budoucnost a naději.+ 12 Budete mě volat, budete přicházet a modlit se ke mně a já vám budu naslouchat.‘+
13 ‚Budete mě hledat a najdete mě,+ protože mě budete hledat celým srdcem.+ 14 Dám se vám najít,‘+ prohlašuje Jehova. ‚A přivedu vás zpátky ze zajetí a sesbírám vás ze všech národů a míst, kam jsem vás rozehnal,‘+ prohlašuje Jehova. ‚Přivedu vás zpátky na místo, odkud jsem vás dal odvést do vyhnanství.‘+
15 Ale vy říkáte: ‚Jehova pro nás povolal proroky v Babyloně.‘
16 Toto říká Jehova o králi, který sedí na Davidově trůnu,+ a o všech lidech, kteří bydlí v tomto městě – o vašich bratrech, kteří s vámi neodešli do vyhnanství: 17 ‚Toto říká Jehova, Bůh vojsk: „Posílám na ně meč, hlad a mor+ a udělám z nich něco jako shnilé* fíky, které jsou tak špatné, že se nedají jíst.“‘+
18 ‚A budu je pronásledovat mečem,+ hladem a morem a udělám z nich něco děsivého pro všechna království na zemi+ a něco, co se bude zmiňovat při proklínání. Budou vzbuzovat úžas, budou terčem posměchu*+ a budou haněni mezi všemi národy, kam je rozeženu,+ 19 protože nenaslouchali mým slovům, která jsem jim předával prostřednictvím svých proroků,‘ prohlašuje Jehova, ‚posílal jsem je znovu a znovu.‘*+
‚Ale vy jste nenaslouchali,‘+ prohlašuje Jehova.
20 Proto slyšte Jehovovo slovo, všichni vyhnanci, které jsem poslal z Jeruzaléma do Babylonu. 21 Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, o Kolajášovu synu Achabovi a Maasejášovu synu Sedekjášovi, kteří vám v mém jménu prorokují lži:+ ‚Vydávám je do rukou babylonského krále Nebukadnecara* a ten je před vašima očima zabije. 22 To, co se jim stane, dá vzniknout kletbě, kterou budou používat všichni judští vyhnanci v Babyloně. Bude se říkat: „Ať ti Jehova udělá to, co Sedekjášovi a Achabovi, které babylonský král pražil v ohni!“ 23 Jednali totiž v Izraeli hanebně,+ když cizoložili s manželkami svých bližních a mluvili v mém jménu lži, které jsem jim nepřikázal.+
„Já o tom vím a jsem toho svědkem,“+ prohlašuje Jehova.‘“
24 „A Šemajášovi+ z Nechelamu řekni: 25 ‚Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: „Poslal jsi svým jménem dopisy všemu lidu, který je v Jeruzalémě, knězi Sefanjášovi,+ synovi Maasejáše, a všem ostatním kněžím se slovy: 26 ‚Jehova tě udělal knězem místo kněze Jehojady, abys byl dozorcem Jehovova domu a dohlédl na každého šílence, který se vydává za proroka, a dal ho do klády a na pranýř.*+ 27 Proč jsi tedy nepokáral Jeremjáše z Anatotu,+ který se u vás vydává za proroka?+ 28 Dokonce k nám do Babylonu poslal vzkaz: „Bude to trvat dlouho! Stavte domy a bydlete v nich. Vysazujte zahrady a jezte jejich ovoce...“‘“‘“+
29 Když kněz Sefanjáš+ přečetl ten dopis proroku Jeremjášovi, 30 promluvil k Jeremjášovi Jehova: 31 „Vzkaž všem vyhnancům: ‚Toto říká Jehova o Šemajášovi z Nechelamu: „Protože vám Šemajáš prorokoval, i když jsem ho neposlal, a snažil se vás přimět, abyste věřili lžím,+ 32 Jehova říká toto: ‚Obracím svou pozornost na Šemajáše z Nechelamu a na jeho potomky. Nikdo z jeho rodiny nepřežije s tímto lidem. Neuvidí, co dobrého pro svůj lid udělám,‘ prohlašuje Jehova, ‚protože naváděl ke vzpouře proti Jehovovi.‘“‘“
30 Jehova promluvil k Jeremjášovi: 2 „Toto říká Jehova, Bůh Izraele: ‚Všechna slova, která k tobě mluvím, zapiš do knihy. 3 Vždyť „přichází dny,“ prohlašuje Jehova, „kdy shromáždím zajatce ze svého lidu, z Izraele a Judska,“+ říká Jehova, „a přivedu je zpátky do země, kterou jsem dal jejich předkům, a budou ji znovu vlastnit.“‘“+
4 Toto jsou slova, která Jehova mluvil k Izraeli a Judsku.
5 Toto říká Jehova:
„Slyšeli jsme výkřiky hrůzy,
není tu pokoj, ale strach.
6 Zeptejte se prosím, jestli může muž rodit.
Proč všechny obličeje zbledly?
Ale bude z něho zachráněn.“
8 „A ten den,“ prohlašuje Jehova, Bůh vojsk, „zlomím jho na jejich šíji a jejich popruhy* roztrhnu. Cizí lidé* je už nebudou zotročovat. 9 Budou sloužit Jehovovi, svému Bohu, a Davidovi, svému králi, kterého jim ustanovím.“+
10 „Neboj se, můj služebníku Jákobe,“ prohlašuje Jehova,
„neděs se, Izraeli.+
Zachráním tě z daleké země,
i tvé potomky ze země, kde jsou v zajetí.+
Jákob se vrátí a bude žít v klidu a nerušeně,
nikdo jim nebude nahánět strach.“+
11 „Vždyť jsem s tebou,“ prohlašuje Jehova, „a zachráním tě.
12 Jehova totiž říká toto:
„Na tvé zhroucení není léčba,+
tvé zranění je nevyléčitelné.
13 Ve tvém sporu se tě nikdo nezastane,
tvůj vřed se nedá vyléčit.
Není možné tě uzdravit.
14 Všichni tvoji vášniví milenci na tebe zapomněli,+
už tě nehledají.
Udeřil jsem tě totiž jako nepřítel,+
potrestal jsem tě jako někdo krutý,
protože tvá vina je velká a tvých hříchů je mnoho.+
15 Máš důvod kvůli svému zhroucení naříkat?
Tvá bolest je nevyléčitelná!
Udělal jsem ti to
kvůli tvé velké vině a mnoha hříchům.+
Ti, kdo tě plení, budou vypleněni
a všechny, kdo tě drancují, vydám k drancování.“+
17 „Uzdravím tě a vyléčím tvá zranění,“+ prohlašuje Jehova,
„i když tě zavrhli a nazvali tě:
‚Sion, který nikdo nehledá.‘“+
18 Toto říká Jehova:
„Shromáždím zajatce z Jákobových stanů+
a slituji se nad jeho příbytky.
Město bude znovu postaveno na svém pahorku+
a opevněná věž bude stát na svém místě.
19 Bude od nich znít píseň díků a smích.+
20 Jejich synům se bude dařit jako kdysi
a jejich shromáždění bude přede mnou upevněno.+
Vypořádám se se všemi jejich utlačovateli.+
21 Vzejde z nich jejich vznešený,
z jejich středu vyjde jejich vládce.
Dovolím mu, aby přišel blíž, a on se ke mně přiblíží.“
„Vždyť kdo by se jinak odvážil* ke mně přiblížit?“ prohlašuje Jehova.
22 „Budete mým lidem+ a já budu vaším Bohem.“+
23 Strhne se vichřice Jehovova hněvu,+
prudký vichr, který se vírem snese na hlavu ničemů.
24 Jehovův planoucí hněv se neodvrátí,
dokud nevykoná a neuskuteční úmysly svého srdce.+
Na konci dnů to pochopíte.+
31 „V té době,“ prohlašuje Jehova, „budu Bohem všech izraelských rodin a ony budou mým lidem.“+
2 Toto říká Jehova:
„Lid, který přežil meč, získal přízeň v pustině,
když Izrael kráčel ke svému místu odpočinku.“
3 Zdálky se mi objevil Jehova a řekl:
„Zamiloval jsem si tě věčnou láskou.
Proto jsem tě k sobě věrnou láskou přitáhl.*+
4 Znovu tě vybuduji a budeš vybudována.+
5 Znovu budeš sázet vinice na samařských horách.+
Ti, kdo je zasadí, se budou těšit z jejich plodů.+
6 Přijde totiž den, kdy strážní v efrajimských horách zvolají:
‚Vstaňte a pojďme na Sion, k Jehovovi, našemu Bohu.‘“+
7 Jehova totiž říká toto:
„Radujte se a volejte k Jákobovi.
Křičte radostí, protože jste v čele národů.+
Ohlašujte to, vzdávejte chválu a říkejte:
‚Jehovo, zachraň svůj lid, zbývající z Izraele.‘+
Bude mezi nimi slepý i chromý,+
těhotná žena i rodička, všichni spolu.
Vrátí se sem jako velký sbor.+
9 Půjdou s pláčem,+
budou úpěnlivě prosit o přízeň a já je povedu.
Vždyť jsem pro Izrael otcem a Efrajim je můj prvorozený.“+
10 Slyšte Jehovovo slovo, národy,
a ohlašujte ho na dalekých ostrovech:+
„Ten, kdo Izrael rozehnal, ho shromáždí.
Bude ho střežit jako pastýř své stádo.+
12 Přijdou a budou na sionském vrchu radostně křičet.+
13 „V té době bude panna radostí tancovat
a také mladí muži společně se starci.+
15 „Toto říká Jehova:
‚V Ramě+ je slyšet křik, nářek a hořký pláč.
To Ráchel oplakává své syny.*+
Odmítá se nechat utěšit,
protože její synové už nejsou.‘“+
16 Toto říká Jehova:
„‚Přestaň plakat a zadrž slzy,
protože za to, co jsi vykonala, dostaneš odměnu,‘ prohlašuje Jehova,
‚oni se ze země nepřítele vrátí.‘+
18 „Jasně jsem slyšel Efrajimovo vzdychání:
‚Napravoval jsi mě a já jsem se napravil,
jako tele, které nebylo zvyklé na jho.
Přiveď mě zpátky a já se ochotně vrátím,
vždyť jsi Jehova, můj Bůh.
19 Když jsem se totiž vrátil, měl jsem výčitky,+
když jsem pochopil, v zármutku jsem se udeřil do stehna.
Styděl jsem se a cítil se pokořený,+
snášel jsem pohanu za hříchy svého mládí.‘“
20 „Copak pro mě Efrajim není drahým synem, milovaným dítětem?+
I když tak často mluvím proti němu, stále na něj myslím.
Proto se kvůli němu rozbouřily mé city.*+
Určitě se nad ním slituji,“ prohlašuje Jehova.+
21 „Postav si označení na cestě,
rozmísti ukazatele.+
Soustřeď se na silnici, na cestu, po které půjdeš.+
Vrať se, izraelská panno, vrať se do svých měst.
22 Jak dlouho budeš váhat, nevěrná dcero?
Vždyť Jehova tvoří na zemi něco nového:
Žena se bude ucházet o muže.“
23 Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: „Až přivedu zpátky zajatce, bude se v Judsku a jeho městech znovu říkat: ‚Kéž ti Jehova žehná, obydlí spravedlnosti,+ svatá horo.‘+ 24 V Judsku budou spolu bydlet obyvatelé měst, rolníci i ti, kdo vodí stáda.+ 25 Unaveného občerstvím a každého, kdo chřadne, posílím.“+
26 Nato jsem se probudil a otevřel oči, můj spánek byl příjemný.
27 „Přichází dny,“ prohlašuje Jehova, „kdy oseji izraelský i judský dům semenem* člověka a semenem dobytka.“+
28 „A jako jsem hledal příležitosti, abych je vytrhával, bořil, strhával, ničil a škodil jim,+ tak budu hledat příležitosti, abych stavěl a sázel,“+ prohlašuje Jehova. 29 „V té době se už nebude říkat: ‚Otcové jedli nezralé hrozny, ale zuby trnuly* synům.‘+ 30 Každý totiž zemře za své vlastní provinění. Kdo bude jíst nezralé hrozny, tomu budou trnout zuby.“
31 „Přichází dny,“ prohlašuje Jehova, „kdy s izraelským domem a s judským domem uzavřu novou smlouvu.+ 32 Nebude to taková smlouva, jakou jsem uzavřel s jejich předky v den, kdy jsem je vzal za ruku a vyvedl z Egypta,+ ‚má smlouva, kterou porušili,+ i když jsem byl jejich pravým pánem,‘* prohlašuje Jehova.“
33 „Toto je smlouva, kterou s izraelským domem uzavřu po těch dnech,“ prohlašuje Jehova. „Vložím svůj zákon do jejich nitra+ a napíšu jim ho do srdce.+ Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.“+
34 „Nikdo už nebude poučovat svého bližního a svého bratra slovy: ‚Poznej Jehovu!‘+ Budou mě totiž znát všichni, od nejmenšího po největšího,“+ prohlašuje Jehova. „Odpustím jim jejich provinění a na jejich hřích už nebudu vzpomínat.“+
35 Toto říká Jehova,
ten, kdo dává slunce, aby bylo světlo ve dne,
a zákony* měsíce a hvězd, aby bylo světlo v noci,
ten, kdo vzdouvá moře, až jeho vlny burácí,
ten, jehož jméno je Jehova, Bůh vojsk:+
36 „‚Pokud někdy přestanou platit tyto předpisy,‘ prohlašuje Jehova,
‚pak i potomci Izraele přestanou být národem, který je vždy přede mnou.‘“+
37 Toto říká Jehova: „‚Pokud by se dala změřit nebesa nahoře a prozkoumat základy země dole, pak bych mohl zavrhnout celé Izraelovo potomstvo za všechno, co udělali,‘ prohlašuje Jehova.“+
38 „Přichází dny,“ prohlašuje Jehova, „kdy bude pro Jehovu znovu postaveno město,+ od Chananelovy věže+ po Nárožní bránu.+ 39 Měřicí šňůra+ vyjde přímo k pahorku Gareb a stočí se ke Goa. 40 A celé údolí* mrtvol a popela* a všechny terasy až po údolí Kidron,+ k rohu Koňské brány+ na východě, budou pro Jehovu svaté.+ Už nikdy nebudou vyvráceny ani zbořeny.“
32 Jehova promluvil k Jeremjášovi v 10. roce vlády judského krále Sedekjáše, tedy v 18. roce vlády Nebukadnecara.*+ 2 Vojska babylonského krále tehdy obléhala Jeruzalém a prorok Jeremjáš byl uvězněn na nádvoří Stráže+ v domě* judského krále. 3 Uvěznil ho judský král Sedekjáš, který mu vyčítal:+ „Co to prorokuješ? Říkáš: ‚Toto říká Jehova: „Dám tohle město do rukou babylonského krále a on ho dobude.+ 4 Ani judský král Sedekjáš Chaldejcům neunikne. Určitě bude vydán do rukou babylonského krále a bude s ním mluvit tváří v tvář, uvidí ho na vlastní oči.“‘+ 5 ‚Vezme Sedekjáše do Babylonu, kde zůstane, dokud na něj neobrátím pozornost,‘ prohlašuje Jehova. ‚I když proti Chaldejcům bojujete, neuspějete.‘“+
6 Jeremjáš řekl: „Jehova ke mně promluvil: 7 ‚Přijde k tobě Chanamel, syn tvého strýce* Šalluma, a řekne: „Kup si moje pole v Anatotu,+ protože máš přednostní právo na jeho vykoupení.“‘“+
8 A přesně jak Jehova řekl, přišel za mnou na nádvoří Stráže Chanamel, syn mého strýce, a řekl mi: „Kup prosím moje pole v Anatotu v Benjamínově zemi. Máš totiž právo ho vykoupit a získat do vlastnictví. Kup si ho.“ Tehdy jsem si uvědomil, že to bylo podle Jehovova slova.
9 A tak jsem od Chanamela, syna svého strýce, koupil pole v Anatotu. Navážil jsem mu peníze,+ sedm šekelů* a deset kousků stříbra. 10 Pak jsem sepsal smlouvu,+ zapečetil ji, přizval jsem svědky+ a navážil peníze na vahách. 11 Vzal jsem kupní smlouvu, tu zapečetěnou podle zákona a právních předpisů i tu nezapečetěnou, 12 a dal jsem kupní smlouvu Barukovi,+ synovi Nerijáše,+ syna Machsejáše. Udělal jsem to v přítomnosti Chanamela, syna mého strýce, svědků, kteří se na kupní smlouvu podepsali, a všech Židů, kteří seděli na nádvoří Stráže.+
13 A přikázal jsem v jejich přítomnosti Barukovi: 14 „Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: ‚Vezmi tyto smlouvy, tu zapečetěnou kupní smlouvu i tu nezapečetěnou, a ulož je do hliněné nádoby, aby se dlouho zachovaly.‘ 15 Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, totiž říká toto: ‚V této zemi se znovu budou kupovat domy, pole a vinice.‘“+
16 Potom co jsem dal kupní smlouvu Barukovi, synovi Nerijáše, jsem se modlil k Jehovovi: 17 „Ach, Svrchovaný pane Jehovo! Ty jsi svou velkou mocí a vztaženou paží udělal nebesa a zemi.+ Nic pro tebe není příliš obtížné, 18 pro toho, kdo projevuje věrnou lásku tisícům, ale odplácí za provinění otců jejich synům,*+ pro pravého Boha, velkého a silného, jehož jméno je Jehova, Bůh vojsk. 19 Jsi velký v záměrech* a mocný ve skutcích,+ tvoje oči pozorují všechny cesty lidí,+ abys dal každému podle jeho cest a podle toho, co dělá.+ 20 Vykonal jsi v Egyptě znamení a zázraky, které jsou známé až do tohoto dne, a tak sis v Izraeli a mezi všemi lidmi udělal jméno,+ které je známé až dodnes. 21 A vyvedl jsi svůj lid Izrael z Egypta se znameními a zázraky, silnou rukou a vztaženou paží a se strašlivými činy.+
22 Potom jsi jim dal tuto zemi, o které jsi přísahal jejich praotcům,+ že jim ji dáš, zemi, která oplývá mlékem a medem.+ 23 Vešli do ní a zmocnili se jí, ale neposlouchali tvůj hlas a neřídili se tvým zákonem. Nedělali nic z toho, co jsi jim přikázal, takže jsi na ně přivedl všechno tohle neštěstí.+ 24 Přišli muži a navršili obléhací náspy, aby dobyli město.+ A kvůli meči,+ hladu a moru+ město určitě padne do rukou Chaldejců, kteří proti němu bojují. Všechno, co jsi řekl, se stalo, jak sám vidíš. 25 Ale ty, Svrchovaný pane Jehovo, jsi mi řekl: ‚Kup si za peníze pole a přizvi svědky‘, i když město bude vydáno do rukou Chaldejců.“
26 Nato Jehova k Jeremjášovi promluvil: 27 „Já jsem Jehova, Bůh celého lidstva.* Je pro mě nějaká věc příliš obtížná? 28 A tak Jehova říká: ‚Vydávám toto město do rukou Chaldejců a do rukou babylonského krále Nebukadnecara* a on ho dobude.+ 29 Chaldejci, kteří proti tomuto městu bojují, do něho vejdou a podpálí ho.+ Vypálí ho i s domy, na jejichž střechách lidé přinášeli oběti Baalovi a vylévali tekuté oběti jiným bohům, aby mě provokovali.‘+
30 ‚Izraelité a Judejci totiž od svého mládí dělají jen to, co je špatné v mých očích.+ Izraelité mě stále provokují svými skutky,‘ prohlašuje Jehova. 31 ‚Tohle město ve mně vyvolává jen hněv a vztek ode dne, kdy ho postavili, až dodnes,+ takže ho od sebe* odstraním.+ 32 Odstraním ho za všechno to zlo, které Izraelité a Judejci páchali, aby mě provokovali – oni, jejich králové,+ jejich knížata,+ jejich kněží, jejich proroci+ a judští muži a obyvatelé Jeruzaléma. 33 Obraceli se ke mně zády, ne tváří.+ I když jsem se je snažil znovu a znovu poučovat,* nikdo z nich nenaslouchal a nenechal se ukáznit.+ 34 A své odporné modly dávali do domu, který nese mé jméno, a tak ho poskvrnili.+ 35 V údolí Hinnomova syna*+ navíc vystavěli Baalovy výšiny, aby tam své syny a dcery obětovali v ohni* Molekovi.+ Něco takového jsem jim nepřikázal+ ani jsem nikdy nepomyslel na to,* aby dělali takovou odpornou věc a sváděli tím Judu k hříchu.‘
36 A tak toto říká Jehova, Bůh Izraele, o tomto městě, o kterém říkáte, že bude vydáno do rukou babylonského krále mečem, hladem a morem: 37 ‚Shromáždím je ze všech zemí, do kterých je rozeženu ve svém hněvu, vzteku a velkém rozhořčení,+ a přivedu je zpátky na toto místo a budou bydlet v bezpečí.+ 38 Budou mým lidem a já budu jejich Bohem.+ 39 Dám jim jedno srdce+ a jednu cestu, aby se mě vždycky báli a aby se dobře dařilo jim i jejich dětem.+ 40 A uzavřu s nimi věčnou smlouvu,+ že jim nepřestanu prokazovat dobro.+ Vložím jim do srdce bázeň přede mnou, aby se ode mě neodvrátili.+ 41 Budu nad nimi jásat a prokazovat jim dobro+ a pevně je zasadím v této zemi.+ Udělám to celým svým srdcem a celou svou duší.‘“*
42 „Jehova říká toto: ‚Tak jako jsem na tento lid přivedl všechno to velké neštěstí, tak na ně přivedu všechno to dobré,* co jim slibuji.+ 43 V této zemi se znovu budou kupovat pole,+ i když říkáte: „Je to pustina bez lidí a zvířat, je vydaná do rukou Chaldejců.“‘
44 ‚Lidé budou za peníze kupovat pole, budou psát a pečetit kupní smlouvy a budou zvát svědky v Benjamínově zemi,+ v okolí Jeruzaléma, v judských městech,+ v městech hornatého kraje, v městech nížiny+ a v městech na jihu, protože přivedu zajatce zpátky,‘+ prohlašuje Jehova.“
33 Zatímco byl Jeremjáš ještě uvězněný na nádvoří Stráže,+ Jehova k němu promluvil podruhé: 2 „Toto říká Jehova, Tvůrce země, Jehova, který ji vytvořil a upevnil, Jehova je jeho jméno: 3 ‚Volej ke mně a já ti odpovím, oznámím ti velké a nepochopitelné věci, které neznáš.‘“+
4 „Toto říká Jehova, Bůh Izraele, o domech tohoto města a domech judských králů, které byly zbořeny na obranu před obléhacími náspy a mečem,+ 5 a o těch, kteří přichází bojovat proti Chaldejcům, aby naplnili tato místa svými mrtvolami, o těch, které pobíjím ve svém hněvu a vzteku, o těch, jejichž zlo způsobilo, že jsem před tímto městem skryl svou tvář: 6 ‚Přinesu městu zotavení a zdraví,+ uzdravím lid a dám mu hojnost pokoje a bezpečí.*+ 7 Přivedu zpátky judské a izraelské zajatce+ a vybuduji je stejně jako na začátku.+ 8 Očistím je od veškeré viny za hříchy, které proti mně spáchali,+ a odpustím jim veškerou vinu za hříchy a provinění proti mně.+ 9 A toto město se stane mojí slávou, jásotem, chválou a krásou před všemi národy na zemi, které uslyší o veškerém dobru, které svému lidu prokážu.+ A budou se děsit a třást+ kvůli veškerému dobru a pokoji, kterým ho zahrnu.‘“+
10 „Toto říká Jehova: ‚Na tomto místě, o kterém budete říkat, že je to pustina bez lidí a dobytka, v judských městech a na ulicích Jeruzaléma, které jsou pusté, bez lidí, bez obyvatel a bez dobytka, bude znovu slyšet 11 jásot a radování,+ hlas ženicha a hlas nevěsty, hlas těch, kdo říkají: „Vzdávejte díky Jehovovi, Bohu vojsk, protože Jehova je dobrý+ a jeho věrná láska trvá navěky!“‘+
‚Lidé budou do Jehovova domu přinášet oběti díkůvzdání,+ protože přivedu zajatce zpátky do jejich země a bude to jako na začátku,‘ říká Jehova.“
12 „Toto říká Jehova, Bůh vojsk: ‚V této pustině bez lidí a dobytka a ve všech jejích městech budou znovu pastviny, kde budou pastýři nechávat odpočinout svá stáda.‘+
13 ‚Ve městech hornatého kraje, ve městech nížiny, ve městech na jihu, v Benjamínově zemi, v okolí Jeruzaléma+ a v judských městech+ budou stáda ovcí a koz znovu procházet pod rukama toho, kdo je počítá,‘ říká Jehova.“
14 „‚Přichází dny,‘ prohlašuje Jehova, ‚kdy splním to dobré, co jsem slíbil ohledně izraelského a judského domu.+ 15 V těch dnech a v té době nechám Davidovi vyrašit spravedlivý výhonek,*+ který bude v zemi prosazovat právo a spravedlnost.+ 16 V těch dnech bude Juda zachráněn+ a Jeruzalém bude bydlet v bezpečí.+ A bude nazýván: Jehova je naše spravedlnost.‘“+
17 „Vždyť toto říká Jehova: ‚Na trůnu izraelského domu bude vždy sedět muž z Davidova rodu.+ 18 A mezi levitskými kněžími bude vždy muž, který bude přede mnou přinášet zápalné a jiné oběti a pálit obilné oběti.‘“
19 A Jehova promluvil k Jeremjášovi znovu: 20 „Toto říká Jehova: ‚Kdybyste mohli zrušit moji smlouvu ohledně dne a moji smlouvu ohledně noci, takže by den a noc nenastaly ve správný čas,+ 21 jen v tom případě by mohla být zrušena moje smlouva s mým služebníkem Davidem,+ takže by neměl syna, který by kraloval na jeho trůnu,+ a stejně tak moje smlouva s levitskými kněžími, mými služebníky.+ 22 Jako se nedá spočítat nebeské vojsko ani změřit mořský písek, tak rozmnožím potomky* svého služebníka Davida a Levity, kteří mi slouží.‘“
23 A Jehova promluvil k Jeremjášovi znovu: 24 „Všiml sis, že tento lid říká ‚Jehova zavrhne ty dva rody, které vyvolil‘? S mým lidem zacházejí neuctivě a už ho nepovažují za národ.
25 Toto říká Jehova: ‚Jako jsem ustanovil svou smlouvu ohledně dne a noci,+ zákony* nebe a země,+ 26 tak nikdy nezavrhnu potomky* Jákoba a svého služebníka Davida. Z jeho potomků* budu vždy vybírat vládce nad potomky* Abrahama, Izáka a Jákoba. Přivedu totiž zajatce zpátky+ a slituji se nad nimi.‘“+
34 V době, kdy babylonský král Nebukadnecar* a celé jeho vojsko, všechna království země pod jeho nadvládou a všechny národy bojovali proti Jeruzalému a všem jeho městům, Jehova promluvil k Jeremjášovi:+
2 „Toto říká Jehova, Bůh Izraele: ‚Jdi a mluv k judskému králi Sedekjášovi+ a řekni mu: „Toto říká Jehova: ‚Vydávám toto město do rukou babylonského krále a on ho vypálí.+ 3 Ani ty mu neunikneš. Určitě tě chytnou a vydají do jeho rukou.+ Uvidíš babylonského krále na vlastní oči a on s tebou bude mluvit tváří v tvář. A půjdeš do Babylonu.‘+ 4 Ale vyslechni si Jehovovo slovo, judský králi Sedekjáši: ‚Jehova o tobě říká toto: „Nezemřeš mečem. 5 Zemřeš v pokoji+ a budou za tebe obřadně pálit kadidlo tak jako za tvé otce, dřívější krále, kteří byli před tebou, a budou pro tebe truchlit ‚Ach, pane!‘, protože ‚tak jsem řekl,‘ prohlašuje Jehova.“‘“‘“
6 Prorok Jeremjáš pak všechna tato slova oznámil v Jeruzalémě judskému králi Sedekjášovi, 7 když vojska babylonského krále bojovala proti Jeruzalému a proti všem zbývajícím judským městům,+ proti Lakiši+ a Azece.+ To byla totiž jediná opevněná města, která z judských měst zůstala.
8 Jehova promluvil k Jeremjášovi potom, co král Sedekjáš uzavřel smlouvu se vším lidem v Jeruzalémě, aby vyhlásil svobodu.+ 9 Každý měl propustit své hebrejské otroky a své hebrejské otrokyně, nikdo už neměl držet v otroctví svého židovského bratra. 10 Poslechla všechna knížata i všechen lid. Připojili se ke smlouvě, že každý propustí své otroky a otrokyně a už je nebude držet v otroctví. Poslechli a nechali je odejít. 11 Později ale otroky a otrokyně, kterým dali svobodu, přivedli zpátky a znovu si je zotročili. 12 A tak Jehova promluvil k Jeremjášovi. Jehova mu řekl:
13 „Toto říká Jehova, Bůh Izraele: ‚V den, kdy jsem vaše předky vyvedl z Egypta, kde byli v otroctví,+ jsem s nimi uzavřel smlouvu.+ Řekl jsem: 14 „Po sedmi letech ať každý z vás propustí svého hebrejského bratra, kterého si koupil. Ať ti šest let slouží a potom ho propustíš na svobodu.“+ Ale vaši předkové mi nenaslouchali ani mi nevěnovali pozornost.* 15 Nedávno* jste se obrátili a udělali to, co je v mých očích správné – vyhlásili jste svobodu svým bližním a uzavřeli jste přede mnou smlouvu v domě, který nese mé jméno. 16 Ale potom jste se znovu obrátili a znesvětili mé jméno+ tím, že jste přivedli zpátky své otroky a otrokyně, které jste propustili, jak si přáli, a znovu jste je zotročili.‘
17 A tak Jehova říká toto: ‚Vy jste mě neposlechli a nevyhlásili jste svobodu, každý svému bratrovi a svému bližnímu.+ Proto teď vzhledem k vám vyhlašuji svobodu meči, moru a hladu,‘+ prohlašuje Jehova, ‚a udělám z vás něco děsivého pro všechna království na zemi.+ 18 A toto se stane mužům, kteří porušili mou smlouvu – nesplnili slova smlouvy, kterou přede mnou uzavřeli, když rozpůlili tele a prošli mezi jeho polovinami+ – 19 tedy judským knížatům, jeruzalémským knížatům, dvorním úředníkům, kněžím a všemu lidu země, kteří prošli mezi polovinami telete: 20 Vydám je do rukou nepřátel a těch, kdo jim usilují o život, a jejich mrtvoly budou potravou pro nebeské ptáky a pozemská zvířata.+ 21 A judského krále Sedekjáše a jeho knížata vydám do rukou nepřátel, do rukou těch, kdo jim usilují o život, do rukou vojsk babylonského krále,+ která se teď od vás stahují.‘+
22 ‚Vydám rozkaz,‘ prohlašuje Jehova, ‚a přivedu je zpátky k tomuto městu a budou proti němu bojovat a dobudou ho a vypálí.+ A z judských měst udělám neobydlenou pustinu.‘“+
35 Jehova promluvil k Jeremjášovi za dnů judského krále Jehojakima,+ syna Josijáše: 2 „Jdi k rodině Rekabovců,+ promluv s nimi a přiveď je do jedné z jídelen* Jehovova domu a nabídni jim víno.“
3 Vzal jsem tedy Jaazanjáše, syna Jeremjáše, syna Chabaccinjáše, jeho bratry, všechny jeho syny a celou rodinu Rekabovců 4 do Jehovova domu. Přivedl jsem je do jídelny synů Chanana, syna Jigdaljáše, muže pravého Boha. Byla vedle jídelny knížat, která byla nad jídelnou vrátného Maasejáše, syna Šalluma. 5 Potom jsem před muže z rodiny Rekabovců postavil poháry a číše plné vína a řekl jsem: „Napijte se vína.“
6 Oni ale řekli: „Nebudeme pít víno, protože Jehonadab,*+ syn našeho předka Rekaba, nám dal tento příkaz: ‚Nikdy nepijte víno, vy ani vaši synové. 7 Nestavějte si domy, nesejte semeno a nevysazujte vinice ani je nevlastněte. Bydlete stále ve stanech, abyste mohli dlouho žít v zemi, kde jste se usadili jako cizinci.‘ 8 Posloucháme tedy Jehonadaba, syna našeho předka Rekaba, ve všem, co nám přikázal, takže nikdy nepijeme víno – my, naše manželky, naši synové ani naše dcery. 9 Nestavíme si domy k bydlení a nemáme ani vinice, ani pole, ani semeno k setbě. 10 Stále bydlíme ve stanech a posloucháme všechno, co nám přikázal náš předek Jehonadab.* 11 Ale když proti této zemi přitáhl babylonský král Nebukadnecar,*+ řekli jsme si: ‚Pojďme do Jeruzaléma, abychom byli v bezpečí před vojsky Chaldejců a Syřanů.‘ Proto teď žijeme v Jeruzalémě.“
12 A Jehova promluvil k Jeremjášovi: 13 „Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: ‚Jdi a řekni judským mužům a obyvatelům Jeruzaléma: „Copak jsem vás opakovaně nevybízel, abyste poslouchali má slova?“+ prohlašuje Jehova. 14 „Rekabův syn Jehonadab přikázal svým potomkům, aby nepili víno, a oni se toho drží a nepijí ho až dodnes. Poslouchají tak příkaz svého předka.+ Ale já jsem k vám mluvil znovu a znovu,* a vy jste mě neposlouchali.+ 15 Posílal jsem k vám všechny své proroky, posílal jsem je znovu a znovu*+ a říkal: ‚Odvraťte se prosím každý od svých zlých cest+ a dělejte, co je správné! Nechoďte za jinými bohy a neslužte jim. Pak budete dál bydlet v zemi, kterou jsem dal vám a vašim předkům.‘+ Ale nevěnovali jste mi pozornost* a nenaslouchali jste mi. 16 Potomci Rekabova syna Jehonadaba dodržovali příkaz, který jim dal jejich předek.+ Mě ale tento lid neposlouchá.“‘“
17 „A tak Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, říká toto: ‚Přivádím na Judsko a na všechny obyvatele Jeruzaléma všechno neštěstí, před kterým jsem je varoval.+ Mluvil jsem k nim, ale nenaslouchali, a volal jsem je, ale nereagovali.‘“+
18 A domácnosti Rekabovců Jeremjáš řekl: „Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: ‚Protože jste poslouchali příkaz svého předka Jehonadaba a stále dodržujete všechny jeho příkazy a děláte přesně to, co vám přikázal, 19 Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, říká toto: „Jehonadab,* syn Rekaba, bude mít vždy potomka, který mi bude sloužit.“‘“
36 Ve čtvrtém roce vlády judského krále Jehojakima,+ syna Josijáše, promluvil Jehova k Jeremjášovi: 2 „Vezmi si svitek* a napiš do něj všechna slova, která jsem k tobě mluvil proti Izraeli a Judsku+ a všem národům+ od prvního dne, kdy jsem k tobě promluvil za Josijášových dnů, až dodnes.+ 3 Až ti z judského domu uslyší o všem neštěstí, které se na ně chystám přivést, snad se odvrátí od svých zlých cest a já jim budu moct odpustit jejich provinění a hřích.“+
4 Jeremjáš pak zavolal Baruka,+ syna Nerijáše, a nadiktoval mu všechna slova, která k němu Jehova mluvil. A Baruk je zapsal do svitku.*+ 5 Potom Jeremjáš Barukovi nařídil: „Já mám zakázáno vcházet do Jehovova domu. 6 Proto tam jdi ty a přečti nahlas ze svitku Jehovova slova, která jsem ti nadiktoval. Přečti je v Jehovově domě v den půstu, aby je slyšeli ti, kdo tam budou. Přečti je všem lidem z Judska, kteří přichází ze svých měst. 7 Snad se budou k Jehovovi modlit o přízeň a každý z nich se odvrátí od svých zlých cest. Jehova totiž tomuto lidu pohrozil velkým hněvem a vztekem.“
8 A tak Baruk, syn Nerijáše, udělal všechno, co mu prorok Jeremjáš nařídil. V Jehovově domě předčítal Jehovova slova ze svitku.*+
9 V pátém roce vlády judského krále Jehojakima,+ syna Josijáše, v devátém měsíci, vyhlásil všechen lid v Jeruzalémě a všechen lid, který do Jeruzaléma přišel z judských měst, půst před Jehovou.+ 10 Tehdy Baruk předčítal ze svitku* Jeremjášova slova všemu lidu v Jehovově domě. Četl je v místnosti* Gemarjáše,+ syna opisovače* Šafana,+ na horním nádvoří u vchodu do nové brány Jehovova domu.+
11 Když Mikajáš, syn Gemarjáše, syna Šafana, slyšel všechna Jehovova slova ze svitku,* 12 sešel do králova domu,* do místnosti tajemníka, kde seděla všechna knížata:* tajemník Elišama,+ Šemajášův syn Delajáš, Akborův+ syn Elnatan,+ Šafanův syn Gemarjáš, Chananjášův syn Sedekjáš a všechna ostatní knížata. 13 Mikajáš jim oznámil všechna slova, která slyšel, když Baruk lidu předčítal ze svitku.*
14 Potom všechna knížata poslala k Barukovi Jehudiho, syna Netanjáše, syna Šelemjáše, syna Kušiho, aby mu řekl: „Vezmi ten svitek, ze kterého jsi předčítal lidu, a přijď!“ Baruk, syn Nerijáše, tedy vzal do ruky svitek a přišel k nim. 15 Řekli mu: „Posaď se prosím a přečti nám to.“ A tak jim to Baruk přečetl.
16 Když si všechna ta slova vyslechli, vyděšeně se na sebe podívali a řekli Barukovi: „Musíme to všechno oznámit králi.“ 17 A zeptali se ho: „Řekni nám prosím, jak jsi všechna ta slova napsal? Nadiktoval ti to Jeremjáš?“ 18 Baruk jim odpověděl: „Ano, všechna ta slova mi diktoval on a já jsem je psal inkoustem do svitku.“* 19 Knížata Barukovi řekla: „Jděte se ukrýt, ty i Jeremjáš, ať nikdo neví, kde jste.“+
20 Uložili svitek v místnosti tajemníka Elišamy a vešli na nádvoří ke králi a oznámili mu všechno, co slyšeli.
21 Král tedy poslal Jehudiho+ pro svitek. Ten ho přinesl z místnosti tajemníka Elišamy a začal z něj číst králi a všem knížatům, která u krále byla. 22 Král seděl v zimním domě.* Bylo to v devátém měsíci* a před ním stála nádoba, ve které hořel oheň. 23 Pokaždé když Jehudi přečetl tři nebo čtyři sloupce, král ten kus odřízl tajemníkovým nožem a hodil do ohně, který hořel v nádobě. Nakonec celý svitek skončil v ohni. 24 Vůbec neměli strach. Král ani nikdo z jeho sluhů, kteří všechna ta slova slyšeli, si neroztrhli oděv. 25 I když Elnatan,+ Delajáš+ a Gemarjáš+ na krále naléhali, aby svitek nepálil, neposlouchal je. 26 Král navíc přikázal Jerachmeelovi, synovi krále, Serajášovi, synovi Azriela, a Šelemjášovi, synovi Abdeela, aby tajemníka Baruka a proroka Jeremjáše zatkli, ale Jehova je skrýval.+
27 Potom co král spálil svitek se slovy, která Jeremjáš Barukovi nadiktoval, Jehova k Jeremjášovi promluvil znovu:+ 28 „Vezmi si jiný svitek a napiš do něj všechna slova, která byla v prvním svitku, v tom, který judský král Jehojakim spálil.+ 29 A o judském králi Jehojakimovi řekni: ‚Toto říká Jehova: „Spálil jsi tento svitek a řekl jsi: ‚Proč jsi do něj napsal, že babylonský král určitě přijde a zničí tuto zemi, takže zůstane bez lidí a zvířat?‘+ 30 A tak Jehova říká o judském králi Jehojakimovi toto: ‚Nikdo z jeho potomků nebude sedět na Davidově trůnu+ a jeho mrtvola bude vystavena žáru dne a mrazu noci.+ 31 Budu jeho, jeho potomky* i jeho sluhy volat k odpovědnosti za jejich provinění. Přivedu na ně, na obyvatele Jeruzaléma a na judské muže všechno neštěstí, o kterém jsem vzhledem k nim mluvil,+ ale nenaslouchali.‘“‘“+
32 Jeremjáš tedy vzal jiný svitek a dal ho tajemníku Barukovi, synovi Nerijáše,+ a nadiktoval mu všechna slova svitku,* který judský král Jehojakim spálil.+ A bylo k nim přidáno mnoho dalších podobných slov.
37 A místo Konjáše,* syna Jehojakima, začal vládnout král Sedekjáš,+ syn Josijáše. Za krále v judské zemi ho dosadil babylonský král Nebukadnecar.*+ 2 Ale ani on, ani jeho sluhové, ani lid té země nenaslouchali slovům, která Jehova mluvil prostřednictvím proroka Jeremjáše.
3 Král Sedekjáš poslal k proroku Jeremjášovi Jehukala,+ syna Šelemjáše, a kněze Sefanjáše,+ syna Maasejáše, aby mu řekli: „Modli se za nás prosím k Jehovovi, našemu Bohu.“ 4 Jeremjáš ještě nebyl ve vězení, a tak se volně pohyboval mezi lidmi.+ 5 Mezitím z Egypta vytáhlo faraonovo vojsko,+ a když se o tom doslechli Chaldejci, kteří obléhali Jeruzalém, tak od města odtáhli.+ 6 Tehdy Jehova promluvil k proroku Jeremjášovi: 7 „Toto říká Jehova, Bůh Izraele: ‚Toto řekněte judskému králi, který vás ke mně poslal, abyste se mě dotázali: „Faraonovo vojsko, které vám jde na pomoc, se bude muset vrátit do své země, do Egypta.+ 8 A Chaldejci přitáhnou znovu a budou proti tomuto městu bojovat, dobudou ho a vypálí.“+ 9 Toto říká Jehova: „Neklamte sami sebe, neříkejte si: ‚Chaldejci od nás určitě odejdou‘, protože neodejdou. 10 I kdybyste porazili celé vojsko Chaldejců, kteří s vámi bojují, a zůstali by jim jenom ranění muži, ti všichni by vyšli ze svých stanů a toto město by vypálili.“‘“+
11 Když chaldejské vojsko odtáhlo kvůli faraonovu vojsku od Jeruzaléma,+ 12 Jeremjáš se vydal z Jeruzaléma do Benjamínovy země,+ aby převzal svůj podíl mezi svým lidem. 13 Ale když se dostal k Benjamínově bráně, zadržel ho velitel stráže, který se jmenoval Jirijáš, syn Šelemjáše, syna Chananjáše, a obvinil ho: „Chceš přeběhnout k Chaldejcům!“ 14 Jeremjáš řekl: „To není pravda! Nechci přeběhnout k Chaldejcům.“ Ale Jirijáš ho neposlouchal, zatkl ho a přivedl ke knížatům. 15 Knížata se na Jeremjáše rozzuřila,+ zbila ho a uvěznila*+ v domě tajemníka Jehonatana, protože z jeho domu udělali vězení. 16 Jeremjáše uvrhli do kobky,* do klenutých místností, a zůstal tam mnoho dnů.
17 Potom pro něj poslal král Sedekjáš a tajně se ho ve svém domě* vyptával:+ „Máš nějaké slovo od Jehovy?“ „Ano,“ řekl Jeremjáš a pokračoval: „Budeš vydán do rukou babylonského krále!“+
18 Jeremjáš také králi Sedekjášovi řekl: „Čím jsem zhřešil proti tobě, proti tvým sluhům a proti tomuto lidu, že jste mě uvrhli do vězení? 19 Kde jsou teď vaši proroci, kteří vám prorokovali ‚Babylonský král proti vám a proti této zemi nepřijde‘?+ 20 Teď mě prosím vyslechni, můj pane a králi. Vyhov prosím mé žádosti o přízeň. Neposílej mě zpátky do domu tajemníka Jehonatana,+ jinak tam zemřu.“+ 21 Král Sedekjáš tedy přikázal, aby Jeremjáše dali do vazby na nádvoří Stráže.+ Každý den mu dávali kulatý chléb z ulice pekařů,+ dokud všechen chléb ve městě nedošel.+ A Jeremjáš zůstal na nádvoří Stráže.
38 Šefatjáš, syn Mattana, Gedaljáš, syn Pašchura, Jukal,+ syn Šelemjáše, a Pašchur,+ syn Malkijáše, slyšeli, co Jeremjáš říkal všemu lidu: 2 „Toto říká Jehova: ‚Kdo zůstane v tomto městě, zemře mečem, hladem a morem.+ Ale kdo se vzdá* Chaldejcům, zůstane naživu. Svůj život získá jako kořist* a bude žít.‘+ 3 Toto říká Jehova: ‚Toto město bude určitě vydáno vojsku babylonského krále a on ho dobude.‘“+
4 Knížata řekla králi: „Dej prosím toho muže usmrtit.+ Vždyť tím, co říká, oslabuje morálku* vojáků, kteří ve městě zůstali, i všeho lidu. Ten muž neusiluje o pokoj tohoto lidu, ale o jeho neštěstí.“ 5 Král Sedekjáš odpověděl: „Je ve vašich rukou, vždyť král nemůže udělat nic, aby vás zastavil.“
6 A tak Jeremjáše vzali a hodili ho do nádrže na vodu,* která patřila královu synu Malkijášovi a byla na nádvoří Stráže.+ Spustili ho dolů po provazech. V nádrži nebyla voda, jen bahno, a Jeremjáš začal do bahna zapadat.
7 O tom, že dali Jeremjáše do nádrže na vodu, se doslechl Etiopan Ebed-melek,+ eunuch,* který sloužil v králově domě.* Král právě seděl v Benjamínově bráně,+ 8 a tak Ebed-melek vyšel z králova domu* a promluvil k němu: 9 „Můj pane a králi, ti muži udělali proroku Jeremjášovi něco zlého! Hodili ho do nádrže a on tam zemře hladem. Vždyť ve městě už není žádný chleba.“+
10 Král pak Etiopanu Ebed-melekovi přikázal: „Vezmi si odsud 30 mužů a vytáhni proroka Jeremjáše z té nádrže, dřív než zemře.“ 11 A tak s sebou Ebed-melek vzal muže a šel do králova domu* do prostoru pod pokladnicí+ a vzal odtamtud staré hadry a opotřebované kusy látek a spustil je po provazech Jeremjášovi do nádrže. 12 Pak mu Etiopan Ebed-melek řekl: „Vlož si prosím ty hadry a kusy látek pod provazy do podpaží.“ Jeremjáš to udělal 13 a oni ho za ty provazy vytáhli a dostali ho z nádrže ven. A Jeremjáš zůstal na nádvoří Stráže.+
14 Král Sedekjáš pak poslal pro proroka Jeremjáše, aby za ním přišel ke třetímu vchodu v Jehovově domě. A král Jeremjášovi řekl: „Chci se tě na něco zeptat. Nic přede mnou netaj.“ 15 Jeremjáš Sedekjášovi odpověděl: „Když ti to řeknu, určitě mě dáš zabít. A když ti poradím, neposlechneš mě.“ 16 Král Sedekjáš tedy Jeremjášovi tajně přísahal: „Jakože žije Jehova, který nám dal život, nedám tě zabít a nevydám tě do rukou mužů, kteří ti usilují o život.“
17 Jeremjáš na to Sedekjášovi řekl: „Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: ‚Pokud se vzdáš* knížatům babylonského krále, zachráníš si život a toto město nebude vypáleno. Zachráníš si život ty i tvoje domácnost.+ 18 Pokud se ale knížatům babylonského krále nevzdáš,* toto město bude vydáno do rukou Chaldejců a oni ho vypálí.+ A ani ty jim neunikneš.‘“+
19 Král Sedekjáš Jeremjášovi řekl: „Bojím se Židů, kteří přeběhli k Chaldejcům. Kdybych jim byl vydán do rukou, zacházeli by se mnou krutě.“ 20 Ale Jeremjáš řekl: „Nebudeš jim vydán. Poslechni prosím Jehovův hlas v tom, co ti říkám, a bude se ti dobře dařit a budeš dál žít. 21 Ale pokud se odmítneš vzdát,* Jehova mi odhalil toto: 22 Všechny ženy, které zůstaly v domě* judského krále, budou odvedeny ke knížatům babylonského krále+ a budou říkat:
‚Muži, kterým jsi důvěřoval,* tě oklamali a přemohli.+
Nechali tvé nohy zapadnout do bahna
a teď se stáhli a odvrátili se od tebe.‘
23 A všechny tvé manželky a tvé syny odvedou k Chaldejcům a ani ty jim neunikneš. Zmocní se tě babylonský král+ a toto město bude kvůli tobě vypáleno.“+
24 Sedekjáš na to Jeremjášovi řekl: „Ať se o těchhle věcech nikdo nedozví, jinak zemřeš. 25 A pokud se knížata doslechnou, že jsem s tebou mluvil, a přijdou za tebou a budou se tě vyptávat: ‚Řekni nám prosím, co jsi řekl králi. Nic před námi netaj, a nedáme tě zabít.+ Co ti říkal král?‘, 26 odpověz jim: ‚Žádal jsem krále, aby mě neposílal zpátky do Jehonatanova domu, abych tam nezemřel.‘“+
27 Když za nějakou dobu přišla k Jeremjášovi všechna knížata a vyptávala se ho, řekl jim všechno, co mu přikázal král. A tak mu už nic dalšího neřekli, protože ten rozhovor nikdo neslyšel. 28 Až do dne, kdy byl Jeruzalém dobyt, zůstal Jeremjáš na nádvoří Stráže.+ V době, kdy byl Jeruzalém dobyt, tam pořád ještě byl.+
39 V devátém roce vlády judského krále Sedekjáše, v desátém měsíci, přitáhl babylonský král Nebukadnecar* s celým svým vojskem k Jeruzalému a oblehl ho.+
2 V 11. roce Sedekjášovy vlády, devátý den čtvrtého měsíce, prolomili hradby města.+ 3 A všechna knížata babylonského krále do něj vešla a posadila se v Prostřední bráně.+ Byli tam samgar* Nergal-šarecer, rabsaris* Nebo-sarsekim,* rabmag* Nergal-šarecer a všechna ostatní knížata babylonského krále.
4 Když je judský král Sedekjáš a všichni vojáci uviděli, dali se na útěk.+ Odešli v noci z města přes královu zahradu branou mezi dvěma hradbami a utíkali směrem k Arabě.+ 5 Ale chaldejské vojsko je pronásledovalo a dostihlo Sedekjáše na jerišských pláních.+ Zajali ho a odvedli k babylonskému králi Nebukadnecarovi* do Ribly+ v chamatské zemi,+ kde nad ním král vynesl rozsudek. 6 Babylonský král dal v Rible zabít Sedekjášovy syny před jeho očima a dal zabít i všechny urozené z Judska.+ 7 Potom Sedekjáše oslepil, spoutal ho měděnými okovy a odvedl do Babylonu.+
8 Chaldejci vypálili královský dům* i domy lidu+ a strhli jeruzalémské hradby.+ 9 Ty, kdo zůstali ve městě, zběhy, kteří přešli k Chaldejcům, a všechen ostatní lid odvedl velitel stráže Nebuzaradan+ do vyhnanství v Babyloně.
10 Ale některé z nejchudších lidí, kteří vůbec nic neměli, nechal velitel stráže Nebuzaradan v Judsku. Také jim ten den dal vinice a pole, aby na nich pracovali.*+
11 Ohledně Jeremjáše dal babylonský král Nebukadnecar* veliteli stráže Nebuzaradanovi tento příkaz: 12 „Vezmi ho a postarej se o něj. Neubližuj mu a udělej pro něj všechno, o co tě požádá.“+
13 A tak velitel stráže Nebuzaradan, rabsaris* Nebušazban, rabmag* Nergal-šarecer a všichni přední muži babylonského krále poslali 14 pro Jeremjáše a dali ho přivést z nádvoří Stráže.+ Předali ho Gedaljášovi,+ synovi Achikama,+ syna Šafana,+ aby ho odvedl do svého domu. Jeremjáš tedy žil mezi svým lidem.
15 Ještě když byl Jeremjáš uvězněný na nádvoří Stráže,+ Jehova k němu promluvil: 16 „Jdi a řekni Etiopanu Ebed-melekovi:+ ‚Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: „Splním to, co jsem řekl o tomto městě – přivedu na něj neštěstí, a ne dobré věci. Ten den uvidíš, jak se to stane.“‘
17 ‚Ale tebe ten den osvobodím,‘ prohlašuje Jehova, ‚a nebudeš vydán do rukou mužů, kterých se bojíš.‘
18 ‚Určitě tě zachráním a nepadneš mečem. Získáš svůj život jako kořist,*+ protože jsi mi důvěřoval,‘+ prohlašuje Jehova.“
40 Jehova promluvil k Jeremjášovi potom, co ho velitel stráže Nebuzaradan+ propustil a nechal odejít z Ramy.+ Přivedl ho tam v poutech se všemi jeruzalémskými a judskými vyhnanci, které odváděli do Babylonu. 2 Velitel stráže vzal Jeremjáše a řekl mu: „Jehova, tvůj Bůh, předpověděl, že tohle místo postihne toto neštěstí, 3 a Jehova ho způsobil, tak jak řekl, protože jste proti Jehovovi hřešili a neposlouchali jste jeho hlas. Proto se vám to stalo.+ 4 Dnes ti sundávám z rukou pouta. Pokud chceš jít se mnou do Babylonu, pojď a já se o tebe postarám. Ale pokud se mnou do Babylonu nechceš jít, nechoď. Podívej se, leží před tebou celá země. Jdi, kamkoli se rozhodneš.“+
5 Když Jeremjáš ještě váhal, jestli se vrátit, Nebuzaradan mu řekl: „Vrať se ke Gedaljášovi,+ synovi Achikama,+ syna Šafana,+ kterého babylonský král dosadil nad judskými městy, a zůstaň s ním mezi svým lidem. Nebo jdi, kamkoli se rozhodneš.“
Potom mu velitel stráže dal nějaké jídlo a dar a propustil ho. 6 A tak Jeremjáš odešel ke Gedaljášovi, synovi Achikama, do Micpy+ a bydlel mezi lidem, který zůstal v zemi.
7 Po nějaké době se všichni vojenští velitelé, kteří byli se svými muži roztroušení po zemi, doslechli, že babylonský král dosadil Gedaljáše, syna Achikama, nad zemí a že ho ustanovil nad muži, ženami a dětmi z chudého lidu země, kteří nebyli odvedeni do Babylonu.+ 8 Přišli tedy za Gedaljášem do Micpy.+ Byli to Išmael,+ syn Netanjáše, Jochanan+ a Jonatan, synové Kareacha, Serajáš, syn Tanchumeta, synové Netofana Efaie a Jezanjáš,+ syn Maakaťana, všichni se svými muži. 9 Gedaljáš, syn Achikama, syna Šafana, jim a jejich mužům přísahal: „Nebojte se sloužit Chaldejcům. Když zůstanete v této zemi a budete sloužit babylonskému králi, povede se vám dobře.+ 10 Já zůstanu v Micpě a budu vás zastupovat* před Chaldejci, kteří k nám přijdou. Ale vy sklízejte víno, letní ovoce a olej a ukládejte si to do nádob a usaďte se ve městech, která jste zabrali.“+
11 O tom, že babylonský král nechal v Judsku zbytek lidu a že nad nimi dosadil Gedaljáše, syna Achikama, syna Šafana, se doslechli také všichni Židé, kteří byli v Moabu, Ammonu a Edomu i ve všech ostatních zemích. 12 A tak se všichni Židé začali vracet ze všech míst, do kterých byli rozehnáni, a přicházeli do judské země, ke Gedaljášovi do Micpy. A sklidili obrovské množství vína a letního ovoce.
13 Jochanan, syn Kareacha, a všichni vojenští velitelé, kteří byli roztroušení po zemi, přišli za Gedaljášem do Micpy. 14 Řekli mu: „Víš, že ammonský král+ Baalis poslal Išmaela, syna Netanjáše, aby tě zabil?“+ Ale Achikamův syn Gedaljáš jim nevěřil.
15 Jochanan, syn Kareacha, pak v Micpě tajně řekl Gedaljášovi: „Dovol mi jít a usmrtit Netanjášova syna Išmaela. Nikdo se to nedozví. Proč by tě měl zabít? Proč by měli být všichni Judejci, kteří se k tobě shromáždili, rozptýleni a zbytek z Judy zahynout?“ 16 Ale Gedaljáš,+ syn Achikama, řekl Jochananovi, synovi Kareacha: „Nedělej to! To, co o Išmaelovi říkáš, je lež.“
41 Išmael,+ syn Netanjáše, syna Elišamy, který byl z královského rodu* a jedním z králových předních mužů, přišel v sedmém měsíci spolu s deseti muži do Micpy+ ke Gedaljášovi, synovi Achikama. Když v Micpě společně jedli, 2 Išmael, syn Netanjáše, a těch deset mužů, kteří byli s ním, vstali a Gedaljáše, syna Achikama, syna Šafana, zabili mečem. Išmael tedy usmrtil toho, koho babylonský král dosadil nad zemí. 3 Zabil i všechny Židy, kteří byli s Gedaljášem v Micpě, a také chaldejské vojáky, kteří tam byli.
4 Druhý den potom, co byl Gedaljáš zabit, když o tom ještě nikdo nevěděl, 5 přišlo ze Šekemu,+ Šila+ a Samaří+ 80 mužů s oholenými vousy, roztrženými oděvy a řeznými ranami na těle.+ Měli s sebou obilné oběti a kadidlovou pryskyřici,+ které nesli do Jehovova domu. 6 Išmael, syn Netanjáše, jim z Micpy vyšel vstříc a cestou plakal. Když se s nimi setkal, řekl jim: „Pojďte ke Gedaljášovi, synovi Achikama.“ 7 Ale když přišli do města, Išmael, syn Netanjáše, je se svými muži pobil a naházel do nádrže na vodu.*
8 Bylo tam však deset mužů, kteří Išmaelovi řekli: „Nezabíjej nás! Máme v polích schované zásoby pšenice, ječmene, oleje a medu.“ A tak je ušetřil a nezabil je jako jejich bratry. 9 Išmael naházel mrtvoly všech mužů, které zabil, do velké nádrže, kterou udělal král Asa kvůli izraelskému králi Baašovi.+ To byla ta nádrž, kterou Išmael, syn Netanjáše, naplnil zabitými muži.
10 Išmael pak zajal všechen zbývající lid v Micpě+ – královy dcery a všechen lid, který zůstal v Micpě a který velitel stráže Nebuzaradan svěřil Gedaljášovi,+ synovi Achikama. Išmael, syn Netanjáše, je zajal a zamířil na území Ammonitů.+
11 Když se Jochanan,+ syn Kareacha, a všichni vojenští velitelé, kteří byli s ním, doslechli o všem zlu, které spáchal Išmael, syn Netanjáše, 12 vzali všechny své muže a vyrazili proti němu do boje. Zastihli ho u velkých vod* v Gibeonu.
13 Když všechen lid, který byl s Išmaelem, uviděl Jochanana, syna Kareacha, a s ním všechny vojenské velitele, zaradovali se. 14 Pak se všechen lid, který Išmael vedl z Micpy+ jako zajatce, otočil a šel k Jochananovi, synovi Kareacha. 15 Ale Išmael, syn Netanjáše, a osm z jeho mužů Jochananovi unikli a odešli k Ammonitům.
16 Kareachův syn Jochanan a všichni vojenští velitelé, kteří byli s ním, vzali zbytek lidu z Micpy, který osvobodili od Netanjášova syna Išmaela potom, co zabil Achikamova syna Gedaljáše,+ a odvedli ty muže, vojáky, ženy, děti a dvorní úředníky z Gibeonu. 17 Cestou se zastavili v Kimhamově ubytovacím místě u Betléma.+ Měli v úmyslu pokračovat do Egypta+ – 18 kvůli Chaldejcům. Báli se jich, protože Netanjášův syn Išmael zabil Achikamova syna Gedaljáše, kterého babylonský král dosadil nad zemí.+
42 Potom všichni vojenští velitelé, Jochanan,+ syn Kareacha, Jezanjáš, syn Hošajáše, a všechen lid, od nejmenšího po největšího, přišli za 2 prorokem Jeremjášem a řekli mu: „Vyslyš prosím naši prosbu a modli se za nás k Jehovovi, svému Bohu, za všechny tyhle zbývající. Vždyť nás bylo mnoho a zůstalo nás jen pár,+ jak sám vidíš. 3 Ať nám Jehova, tvůj Bůh, řekne, kterou cestou máme jít a co máme dělat.“
4 Prorok Jeremjáš jim odpověděl: „Dobře, budu se modlit k Jehovovi, vašemu Bohu, jak o to prosíte, a řeknu vám všechno, co vám Jehova odpoví. Nezatajím před vámi ani slovo.“
5 Oni Jeremjášovi řekli: „Ať je Jehova pravým a věrným svědkem proti nám, pokud neuděláme přesně to, co nám Jehova, tvůj Bůh, po tobě vzkáže. 6 Ať se nám to bude líbit, nebo ne, poslechneme hlas Jehovy, našeho Boha, ke kterému tě posíláme. Protože když poslechneme hlas Jehovy, našeho Boha, bude se nám dobře dařit.“
7 Po deseti dnech Jehova k Jeremjášovi promluvil. 8 Zavolal tedy Jochanana, syna Kareacha, všechny vojenské velitele, kteří byli s ním, a všechen lid, od nejmenšího po největšího,+ 9 a řekl jim: „Toto říká Jehova, Bůh Izraele, ke kterému jste mě poslali, abych mu předložil vaši prosbu: 10 ‚Pokud opravdu zůstanete v této zemi, pak vás vybuduji a nestrhnu, zasadím vás a nevykořením. Bude mi totiž líto, že jsem na vás přivedl neštěstí.+ 11 Nebojte se babylonského krále, ze kterého máte strach.‘+
‚Nebojte se ho,‘ prohlašuje Jehova, ‚vždyť jsem s vámi, zachráním vás a osvobodím z jeho rukou. 12 A projevím vám milosrdenství+ a on se nad vámi smiluje a vrátí vás do vaší země.
13 Ale pokud řeknete: „Ne, nezůstaneme v této zemi!“, pokud neposlechnete hlas Jehovy, svého Boha, 14 a řeknete: „Ne, půjdeme do Egypta,+ kde neuvidíme válku, neuslyšíme zvuk rohu a nebudeme hladovět, tam budeme žít“, 15 pak slyšte Jehovovo slovo, vy zbývající z Judy. Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: „Pokud jste opravdu rozhodnutí jít do Egypta a usadit se tam,* 16 ten meč, kterého se bojíte, vás v Egyptě dostihne a ten hlad, kterého se bojíte, za vámi přijde do Egypta. A zemřete tam.+ 17 Všichni muži, kteří jsou rozhodnutí jít do Egypta a usadit se tam, zemřou mečem, hladem a morem. Nikdo z nich nepřežije a neunikne neštěstí, které na ně přivedu.“‘
18 Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, totiž říká toto: ‚Jako se můj hněv a můj vztek vylily na obyvatele Jeruzaléma,+ tak se můj vztek vylije na vás, pokud půjdete do Egypta. Budete kletbou, něčím děsivým, zlořečením a pohanou+ a tohle místo už nikdy neuvidíte.‘
19 Jehova mluvil proti vám, vy zbývající z Judy. Nechoďte do Egypta. Uvědomte si, že jsem vás dnes varoval, 20 že vaše chyba vás bude stát život. Poslali jste mě totiž k Jehovovi, svému Bohu, a řekli: ‚Modli se za nás k Jehovovi, našemu Bohu, a oznam nám všechno, co Jehova, náš Bůh, řekne, a my to uděláme.‘+ 21 Dnes jsem vám to oznámil, ale vy neposlechnete hlas Jehovy, svého Boha, a neuděláte nic z toho, co vám po mně vzkázal.+ 22 Proto vězte, že na místě, kam si přejete jít a usadit se, zemřete mečem, hladem a morem.“+
43 Když Jeremjáš všemu lidu oznámil všechno, co řekl Jehova, jejich Bůh, každé slovo, se kterým ho Jehova, jejich Bůh, za nimi poslal, 2 Azarjáš, syn Hošajáše, Jochanan,+ syn Kareacha, a všichni troufalí muži řekli Jeremjášovi: „To, co říkáš, je lež! Jehova, náš Bůh, tě neposlal, abys nám řekl: ‚Nechoďte do Egypta a neusazujte se tam.‘ 3 Štve tě proti nám Nerijášův syn Baruk.+ Chce, abychom padli do rukou Chaldejců a oni nás pobili nebo vzali do vyhnanství v Babyloně.“+
4 A tak Jochanan, syn Kareacha, ani nikdo z vojenských velitelů a ze všeho lidu neposlechli Jehovův hlas, že mají zůstat v Judsku. 5 Jochanan, syn Kareacha, a všichni vojenští velitelé s sebou vzali všechny zbývající z Judy, kteří se ze všech národů, kam byli rozehnáni, vrátili, aby se usadili v Judsku.+ 6 Vzali muže, ženy, děti, královy dcery a každého, koho velitel stráže Nebuzaradan+ nechal u Gedaljáše,+ syna Achikama,+ syna Šafana,+ a také proroka Jeremjáše a Nerijášova syna Baruka. 7 Neposlechli Jehovův hlas a šli do Egypta. Došli až do Tachpanchesu.+
8 V Tachpanchesu Jehova promluvil k Jeremjášovi: 9 „Vezmi velké kameny a před očima židovských mužů je schovej do malty v cihlové terase, která je u vchodu do faraonova paláce* v Tachpanchesu. 10 Pak jim řekni: ‚Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: „Posílám pro babylonského krále Nebukadnecara,* svého sluhu,+ a jeho trůn umístím přímo nad těmi kameny, které jsem schoval, a on nad nimi roztáhne svůj královský stan.+ 11 Přitáhne a zaútočí na Egypt.+ Kdo je určený pro smrtelnou nemoc, zemře na smrtelnou nemoc, kdo je určený pro zajetí, půjde do zajetí, a kdo je určený pro meč, padne mečem.+ 12 Zapálím chrámy* egyptských bohů+ a on je spálí a jejich bohy odvede do zajetí. Zahalí se do egyptské země, jako se pastýř halí do svého oděvu, a odejde odtamtud v pokoji.* 13 Rozbije sloupy* Bet-šemeše,* který je v Egyptě, a chrámy* egyptských bohů vypálí.“‘“
44 Poselství, které Jeremjáš dostal pro všechny Židy, kteří žili v Egyptě,+ pro ty žijící v Migdolu,+ Tachpanchesu,+ Nofu*+ a v zemi Patros:+ 2 „Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: ‚Viděli jste všechno to neštěstí, které jsem přivedl na Jeruzalém+ a na všechna judská města. Dnes jsou z nich neobydlené trosky.+ 3 Je to kvůli zlým věcem, které dělali. Provokovali mě, když chodili přinášet oběti+ a sloužit jiným bohům, které předtím neznali oni ani vy ani vaši předkové.+ 4 Posílal jsem k vám všechny své proroky, posílal jsem je znovu a znovu* a říkal: „Nedělejte prosím tuhle odpornou věc, kterou nenávidím.“+ 5 Ale nenaslouchali a nevěnovali jste pozornost* – neodvrátili se od svého zla a nepřestali přinášet oběti jiným bohům.+ 6 A tak se vylil můj vztek a můj hněv a hořely v judských městech a na ulicích Jeruzaléma, takže se z nich staly trosky a pustina, jakými jsou dnes.‘+
7 A teď Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, říká toto: ‚Proč si působíte tak velké neštěstí? Chcete, aby všichni muži, ženy, děti a kojenci z Judy zahynuli a nezůstal z vás ani zbytek? 8 Proč mě v Egyptě, kam jste přišli bydlet, provokujete svými skutky a přinášíte oběti jiným bohům? Zahynete a všechny národy na zemi se o vás budou zmiňovat při proklínání a budou vás hanět.+ 9 Copak jste zapomněli na špatné skutky svých předků, na špatné skutky judských králů+ a na špatné skutky jejich manželek+ a také na vlastní špatné skutky a na špatné skutky svých manželek,+ kterých jste se dopouštěli v Judsku a na ulicích Jeruzaléma? 10 Až dodnes jste se nepokořili,* nemáte přede mnou bázeň+ ani se neřídíte mým zákonem a nařízeními, které jsem dal vám a vašim předkům.‘+
11 A tak Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, říká toto: ‚Rozhodl jsem se přivést na vás neštěstí a zničit celého Judu. 12 Vezmu zbývající z Judy, kteří se rozhodli jít do Egypta a usadit se tam, a všichni v Egyptě zahynou.+ Padnou mečem a zemřou hladem, od nejmenšího po největšího zemřou mečem a hladem. A budou kletbou, něčím děsivým, zlořečením a pohanou.+ 13 Potrestám ty, kdo bydlí v Egyptě, stejně jako jsem potrestal Jeruzalém, mečem, hladem a morem.+ 14 A zbývající z Judy, kteří odešli a usadili se v Egyptě, neuniknou a nepřežijí a nevrátí se do Judska. Budou toužit po tom, aby se mohli vrátit a bydlet tam, ale kromě pár uprchlíků se nikdo nevrátí.‘“
15 Všichni muži, kteří věděli, že jejich manželky přinášely oběti jiným bohům, a všechny manželky, které tam stály, ta velká skupina, a všechen lid, který žil v Egyptě,+ v Patru,+ Jeremjášovi odpověděli: 16 „Nebudeme poslouchat to, co nám v Jehovově jménu říkáš. 17 Naopak, budeme dělat všechno, co jsme řekli my. Budeme přinášet oběti Královně nebes* a vylévat jí tekuté oběti,+ tak jak jsme to my, naši předkové, naši králové a naše knížata dělali v judských městech a na ulicích Jeruzaléma. V té době jsme měli dost chleba, dařilo se nám dobře a nezažívali jsme žádné neštěstí. 18 Od té doby, co jsme přestali přinášet oběti Královně nebes* a vylévat jí tekuté oběti, máme všeho nedostatek a umíráme mečem a hladem.“
19 A ženy dodaly: „Když jsme přinášely oběti Královně nebes* a vylévaly jí tekuté oběti, copak jsme vyráběly obětní koláče, které měly její podobu, a vylévaly jí tekuté oběti bez souhlasu svých manželů?“
20 Jeremjáš na to řekl všemu lidu, mužům a jejich manželkám a všem lidem, kteří s ním mluvili: 21 „Jehova si pamatoval ty oběti, které jste vy, vaši předkové, vaši králové, vaše knížata a lid země přinášeli v judských městech a na ulicích Jeruzaléma.+ Nezapomněl na ně!* 22 Nakonec už Jehova nemohl dál snášet vaše zlé skutky a odporné věci, které jste dělali, a z vaší země se stalo zpustošené a neobydlené místo, něco děsivého a něco, o čem se lidé zmiňují při proklínání, jak je tomu dnes.+ 23 To proto, že jste přinášeli tyhle oběti a hřešili jste proti Jehovovi tím, že jste neposlouchali Jehovův hlas a neřídili se jeho zákonem, nařízeními a připomínkami – kvůli tomu vás postihlo to neštěstí, které trvá až dodnes.“+
24 Jeremjáš dál řekl všemu lidu a všem ženám: „Slyšte Jehovovo slovo, všichni Judejci, kteří jste v Egyptě. 25 Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele: ‚Vy a vaše manželky jste splnili to, o čem jste mluvili. Řekli jste: „Splníme své sliby, že budeme přinášet oběti Královně nebes* a vylévat jí tekuté oběti.“+ Nepochybuji, ženy, že své sliby splníte a uskutečníte.‘
26 Proto slyšte Jehovovo slovo, všichni Judejci, kteří žijete v Egyptě: ‚„Přísahám při svém velkém jménu,“ říká Jehova, „že nikdo z Judejců v celém Egyptě už nebude v přísaze vyslovovat mé jméno+ a říkat: ‚Jakože žije Svrchovaný pán Jehova!‘+ 27 Hledám příležitost, abych na ně přivedl neštěstí, a ne dobré věci.+ Všichni Judejci, kteří jsou v Egyptě, budou umírat mečem a hladem, dokud nevymřou.+ 28 Jenom několik jich meči unikne a vrátí se z Egypta do Judska.+ Potom všichni zbývající z Judy, kteří přišli a usadili se v Egyptě, poznají, čí slovo se splnilo, jestli moje, nebo jejich.“‘“
29 „‚A dávám vám znamení, že vás na tomto místě potrestám,‘ prohlašuje Jehova. ‚Podle něj poznáte, že se má slova o vašem neštěstí určitě splní. 30 Toto říká Jehova: „Faraona Chofru, egyptského krále, vydám do rukou jeho nepřátel, kteří mu usilují o život, tak jako jsem vydal judského krále Sedekjáše do rukou babylonského krále Nebukadnecara,* jeho nepřítele, který mu usiloval o život.“‘“+
45 Ve čtvrtém roce vlády judského krále Jehojakima,+ syna Josijáše, v době, kdy Nerijášův syn Baruk+ zapisoval do knihy to, co mu diktoval prorok Jeremjáš,+ předal Jeremjáš Barukovi tato slova:
2 „Toto říká Jehova, Bůh Izraele, o tobě, Baruku: 3 ‚Říkáš: „Běda mi, Jehova k mé bolesti přidal smutek! Už jsem ze svého vzdychání unavený a nenacházím klid.“‘
4 Řekni mu: ‚Toto říká Jehova: „Co jsem vybudoval, to bořím, a co jsem zasadil, vytrhávám i s kořeny – celou zemi.+ 5 Ale ty pro sebe hledáš* velké věci. Přestaň s tím.“‘
‚Přivádím totiž neštěstí na všechny lidi,‘*+ prohlašuje Jehova, ‚ale tobě dám tvůj život jako kořist,* ať půjdeš kamkoli.‘“+
46 Toto řekl Jehova proroku Jeremjášovi o národech:+ 2 Pro Egypt,+ o vojsku egyptského krále, faraona Neka,+ který byl u řeky Eufrat a kterého u Karkemiše ve čtvrtém roce vlády judského krále Jehojakima,+ syna Josijáše, porazil babylonský král Nebukadnecar:*
3 „Připravte si malé* i velké štíty
a vyrazte do bitvy.
4 Zapřáhněte koně a nasedněte, jezdci!
Seřaďte se a nasaďte si přilby.
Vyleštěte kopí a oblečte si pancíře.
5 ‚Co to vidím? Jsou zděšení
a ustupují, jejich bojovníci jsou poraženi.
V panice utíkají, ani se neohlédnou,
všude kolem je hrůza,‘ prohlašuje Jehova.
6 ‚Rychlí neutečou, bojovníci neuniknou.
Na severu, na břehu Eufratu,
klopýtli a padli.‘+
7 Kdo se to zvedá jako Nil,
jako vody rozbouřených řek?
Zničím město i ty, kdo v něm bydlí.‘
9 Kupředu, koně!
Jeďte šíleně, vozy!
10 Je to den Svrchovaného pána, Jehovy, Boha vojsk, den pomsty, kdy se pomstí na svých nepřátelích. Meč bude požírat a nasytí se a dosyta se napije jejich krve, protože Svrchovaný pán, Jehova, Bůh vojsk, připravuje oběť* v severní zemi u řeky Eufrat.+
11 Vystup do Gileadu a přines si balzám,+
panenská egyptská dcero.
Marně sis nahromadila léky,
není možné tě uzdravit.+
12 Národy slyšely o tvém zneuctění+
a tvůj křik naplnil zemi.
Válečník zakopává o válečníka
a oba padají.“
13 Toto řekl Jehova proroku Jeremjášovi o tom, že babylonský král Nebukadnecar* přitáhne, aby porazil Egypt:+
Řekněte: ‚Zaujměte postavení a připravte se,
protože všude kolem vás bude požírat meč.
15 Proč byli tvoji siláci smeteni?
Nedokázali se ubránit,
protože je k zemi srazil Jehova.
16 Mnozí klopýtají a padají.
Říkají jeden druhému:
„Vstaň! Vraťme se ke svému lidu, do rodné země,
pryč od krutého meče.“‘
17 Prohlásili tam:
18 ‚Jakože žiji,‘ prohlašuje král, jehož jméno je Jehova, Bůh vojsk,
‚přijde* a bude jako Tabor+ mezi horami
a jako Karmel+ u moře.
19 Připrav si zavazadlo do vyhnanství,
dcero obývající Egypt.
20 Egypt je jako pěkná jalovice,
ale od severu ji napadnou ovádi.
21 I žoldnéři v jejím středu jsou jako vykrmená telata,
ale i oni se obrátili a společně utekli.
22 ‚Vydává zvuk jako plazící se had,
vždyť její nepřátelé přichází s celou svou silou,
jdou na ni se sekerami jako dřevorubci.*
23 Pokácejí její les,‘ prohlašuje Jehova, ‚i když se zdál neproniknutelný.
Je jich totiž víc než sarančat, je jich bezpočtu.
24 Egyptská dcera bude zahanbena,
bude vydána do rukou národa ze severu.‘+
25 Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, říká: ‚Obracím svou pozornost k Amonovi+ z No,*+ k faraonovi, k Egyptu, k jeho bohům+ a k jeho králům, ano, k faraonovi a všem, kdo na něj spoléhají.‘+
26 ‚A vydám je do rukou těch, kdo jim usilují o život, do rukou babylonského krále Nebukadnecara*+ a jeho sluhů. Ale později bude Egypt obývaný jako v dávných dobách,‘ prohlašuje Jehova.+
27 ‚A ty, můj služebníku Jákobe, se neboj,
neděs se, Izraeli.+
Jákob se vrátí a bude žít v klidu a nerušeně,
nikdo jim nebude nahánět strach.+
28 A tak se neboj, můj služebníku Jákobe,‘ prohlašuje Jehova, ‚vždyť jsem s tebou.
47 Toto řekl Jehova proroku Jeremjášovi o Filištínech+ před tím, než faraon porazil Gazu. 2 Toto říká Jehova:
„Od severu se valí vody.
Stane se z nich rozvodněný tok
a zaplaví tu zemi a všechno, co je v ní,
město i ty, kdo v něm bydlí.
Lidé budou křičet
a všichni obyvatelé té země budou naříkat.
3 Až se bude rozléhat dusot kopyt hřebců,
hrčení válečných vozů
a rachot kol nepřítele,
otcové se ani neotočí, aby pomohli svým synům,
ruce jim bezmocně klesnou.
4 Přichází totiž den, kdy budou všichni Filištíni zničeni.+
Tyros+ a Sidon+ ten den přijdou o posledního spojence.
Vy zbývající z jejich nížiny,
jak dlouho si na sobě budete dělat řezné rány?+
6 Ach, Jehovův meči,+
jak dlouho budeš neklidný?
Vrať se do pochvy.
Přestaň už a mlč.
7 Jak může být v klidu,
když mu dal rozkaz Jehova?
Proti Aškalonu a mořskému pobřeží,+
tam ho poslal.“
48 Pro Moab.+ Toto říká Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele:
„Běda Nebu,+ protože je zničené!
2 Moab už nikdo nechválí.
V Chešbonu+ zosnovali jeho pád:
‚Pojďme a zničme ho, ať už není národem.‘
I ty mlč, Madmene,
protože tě následuje meč.
3 Z Choronajimu je slyšet křik,+
ničení a velká zkáza.
4 Moab byl rozvrácen,
jeho maličcí křičí.
5 Cestou nahoru do Luchitu lidé pláčou
a cestou dolů z Choronajimu slyší zoufalý nářek nad zkázou.+
6 Utíkejte, zachraňte si život!
Buďte jako jalovec v pustině.
7 Protože spoléháš na to, čeho jsi dosáhl, a na své poklady,
budeš také dobyt.
Kemoš+ půjde do vyhnanství
a jeho kněží a knížata s ním.
8 Ničitel vejde do každého města,
ani jedno neunikne.+
9 Označte cestu pro Moab,
aby mohl utéct, až z něj zůstanou jen trosky.
Jeho města se stanou něčím děsivým,
nikdo v nich nebude bydlet.+
10 Prokletý je ten, kdo poslání od Jehovy plní nedbale!
Prokletý je ten, kdo svým mečem neprolévá krev!
11 Moabci žili od mládí nerušeně,
jako víno usazené na své sedlině.
Nikdo je nepřelil z jedné nádoby do jiné,
nikdy neodešli do vyhnanství.
A tak jejich chuť zůstala stejná
a jejich vůně se nezměnila.
12 ‚Proto přichází dny,‘ prohlašuje Jehova, ‚kdy k nim pošlu lidi, aby je převrátili. Převrátí je a vyprázdní jejich nádoby a jejich velké džbány rozbijí na kusy. 13 A Moabci se budou stydět za Kemoše, tak jako se izraelský dům stydí za Betel, na který se spoléhali.+
14 Jak si troufáte říkat „Jsme silní válečníci připravení do boje“?‘+
15 ‚Moab byl zničen,
vtrhli do jeho měst,+
pobili výkvět jeho mladých mužů,‘+
prohlašuje král, jehož jméno je Jehova, Bůh vojsk.+
16 Pohroma přijde na Moabce brzy,
jejich pád se rychle blíží.+
17 Všichni kolem jim budou muset projevovat účast,
všichni, kdo znají jejich jméno.
Řekněte jim: ‚Takový mocný prut, a byl zlomen, ta krásná hůl!‘
18 Vzdej se své slávy
a seď o žízni,* dcero obývající Dibon,+
protože proti tobě přišel ničitel Moabu
a zničí tvá opevněná místa.+
19 Zastav se u cesty a sleduj, obyvatelko Aroeru.+
Zeptej se muže, který prchá, a ženy, která je na útěku: ‚Co se stalo?‘
20 Moab je zahanbený a zděšený.
Naříkej a křič.
Ohlaste podél Arnonu,+ že Moab byl zničen.
21 Nad rovinatou zemí* byl vykonán rozsudek,+ nad Cholonem, Jahacem+ a Mefaatem,+ 22 nad Dibonem,+ Nebem+ a Bet-diblatajimem, 23 nad Kirjatajimem,+ Bet-gamulem a Bet-meonem,+ 24 nad Kerijotem,+ Bocrou a nad ostatními moabskými městy, vzdálenými i blízkými.
25 ‚Moab byl zbaven síly,*
jeho paže byla zlomena,‘ prohlašuje Jehova.
26 ‚Opijte ho,+ vždyť se povyšoval nad Jehovu.+
Moab se válí ve svých zvratcích
a je terčem posměchu.
27 Copak pro tebe nebyl terčem posměchu Izrael?+
Copak ho chytili mezi zloději,
že jsi nad ním potřásal hlavou a mluvil proti němu?
28 Opusťte města a žijte ve skalách, obyvatelé Moabu,
buďte jako holubice, která hnízdí ve stěnách rokle.‘“
29 „Slyšeli jsme o Moabově pýše – je velmi domýšlivý –
o jeho aroganci, pýše, domýšlivosti a povýšeném srdci.“+
30 „‚Vím, jak je vzteklý,‘ prohlašuje Jehova,
‚ale jeho řeči vyjdou naprázdno.
Neudělá nic.
Tvé vzkvétající výhonky překročily moře.
Dosáhly až k moři, k Jazeru.
Na tvé letní ovoce a úrodu vína
se vrhl ničitel.+
33 Ze sadu a z moabské země
se vytratil jásot a radování.+
Zastavil jsem tok vína z lisů.
Nikdo nebude šlapat víno s radostnými výkřiky.
Budou křičet, ale ne radostí.‘“+
Vyschnou i vody Nimrim.
35 Skoncuji v Moabu s těmi,‘ prohlašuje Jehova,
‚kdo přináší oběti na výšině
a kdo obětují svému bohu.
36 Mé srdce bude pro Moab naříkat* jako flétna,*+
mé srdce bude naříkat* jako flétna* pro muže z Kir-cheresu,
přijde totiž o všechno bohatství, které získal.
37 Každá hlava je oholená+
a každý vous ostříhaný.
38 „‚Na všech moabských střechách
a na všech jeho náměstích
je slyšet jenom nářek.
Rozbil jsem totiž Moab
jako nepotřebnou nádobu,‘ prohlašuje Jehova.
39 ‚Zmocnil se ho děs! Naříkejte!
Moab se v hanbě obrátil zády!
Moab se stal terčem posměchu,
něčím děsivým pro všechny kolem sebe.‘“
40 „Jehova totiž říká toto:
41 Města budou dobyta
a jeho pevnosti obsazeny.
Ten den bude srdce moabských válečníků sevřené
jako srdce ženy, která rodí.‘“
43 Čeká tě hrůza, jáma a past,
obyvateli Moabu,‘ prohlašuje Jehova.
44 ‚Kdo bude utíkat před hrůzou, spadne do jámy,
a kdo vyleze z jámy, chytí se do pasti.‘
‚Přijde totiž rok, kdy Moab potrestám,‘ prohlašuje Jehova.
45 ‚Vysílení uprchlíci stojí ve stínu Chešbonu.
Ale z Chešbonu vyšlehne oheň
a ze Sichonu plamen.+
Pohltí Moabovo čelo
a lebku synů válečné vřavy.‘+
46 ‚Běda ti, Moabe!
Kemošův+ lid zahynul.
Vždyť tvé syny odvedli do zajetí
a tvé dcery do vyhnanství.+
47 Ale na konci dnů moabské zajatce shromáždím,‘ prohlašuje Jehova.
‚Tady končí rozsudek nad Moabem.‘“+
49 Pro Ammonity.+ Toto říká Jehova:
„Nemá snad Izrael žádné syny?
Nemá žádného dědice?
2 „‚Proto přichází dny,‘ prohlašuje Jehova,
Stane se z ní hromada trosek
a okolní vesnice* budou vypáleny.‘
‚Izrael zabere zemi těch, kteří zabrali tu jeho,‘+ říká Jehova.
3 ‚Naříkej, Chešbone, vždyť Aj je zničen!
Křičte, vesnice kolem Rabby!
Oblečte se do pytloviny,
naříkejte a toulejte se mezi kamennými ohradami.*
Malkam totiž půjde do vyhnanství
a jeho kněží a knížata s ním.+
4 Proč se chlubíš údolími,*
svou úrodnou nížinou, nevěrná dcero,
která spoléháš na své poklady
a říkáš: „Kdo proti mně přitáhne?“‘“
5 „‚Přivádím na tebe hrůzu,‘ prohlašuje Svrchovaný pán, Jehova, Bůh vojsk,
‚hrůzu ze všech, kdo jsou kolem tebe.
Budete rozehnáni do všech stran
a ty, kdo utečou, nikdo neshromáždí.‘“
6 „‚Ale po nějaké době zajaté Ammonity shromáždím,‘ prohlašuje Jehova.“
7 Pro Edom. Toto říká Jehova, Bůh vojsk:
„Copak už v Temanu+ není žádná moudrost?
Zahynuly dobré rady rozumných?
Copak jejich moudrost shnila?
8 Obraťte se a utíkejte!
Ukryjte se hluboko v údolí, obyvatelé Dedanu!+
Vždyť na Ezaua přivedu pohromu,
až přijde čas, kdy k němu obrátím pozornost.
9 Kdyby k tobě přišli sběrači hroznů,
nenechali by paběrky?
Kdyby v noci přišli zloději,
způsobili by jen tolik zkázy, kolik by chtěli.+
10 Ale já Ezaua svléknu donaha.
Odhalím jeho skrýše,
aby se neměl kam schovat.
12 Jehova totiž říká toto: „Pokud musí pohár hněvu pít ti, kdo nebyli odsouzeni, měl bys ty zůstat bez trestu? Nezůstaneš bez trestu, budeš ho pít.“+
13 „Přísahal jsem totiž sám při sobě,“ prohlašuje Jehova, „že z Bocry se stane něco děsivého+ a haněného, zpustošené místo a kletba. A ze všech jejích měst se stanou věčné rozvaliny.“+
14 Slyšel jsem zprávu od Jehovy,
mezi národy byl vyslán posel, který říká:
„Shromážděte se a pojďte proti němu,
připravte se do boje.“+
15 „Udělal jsem tě nevýznamným mezi národy,
lidé tebou opovrhují.+
16 Oklamala tě hrůza, kterou šíříš,
tvé troufalé srdce,
tebe, který se ukrýváš ve skalách
a obsadil jsi vrcholky hor.
I když si stavíš hnízdo tak vysoko jako orel,
svrhnu tě odtamtud dolů,“ prohlašuje Jehova.
17 „A z Edomu se stane něco děsivého.+ Každý, kdo půjde kolem, se zhrozí a při pohledu na všechny jeho rány hvízdne. 18 Jako když byla zničena Sodoma a Gomora a sousední města,“+ říká Jehova, „ani tam nebude nikdo bydlet a žádný člověk se tam neusadí.+
19 Někdo vtrhne na bezpečné pastviny jako lev+ z houštin podél Jordánu a v okamžiku je* vyženu z jejich země. A ustanovím nad ní toho, koho vyvolím. Vždyť kdo je jako já a kdo mě předvolá k soudu? Který pastýř může přede mnou obstát?+ 20 Slyšte proto, jak Jehova rozhodl o Edomu a co zamýšlí proti obyvatelům Temanu:+
Zpustoší kvůli nim jejich pastviny
a jehňátka ze stáda budou odvlečena.+
21 Rachotem jejich pádu se třese země.
Všude je křik!
Je to slyšet až u Rudého moře.+
Ten den bude srdce edomských válečníků sevřené
jako srdce ženy, která rodí.“
23 Pro Damašek:+
„Chamat+ a Arpad jsou zahanbeny,
protože slyšely špatnou zprávu.
Roztřásly se strachem,
jsou jako neklidné moře, které se nedá utišit.
24 Damašek ztratil odvahu.
Dal se na útěk, ale zachvátila ho panika.
Zmocnila se ho úzkost a bolesti,
jaké má rodící žena.
25 Proč to slavné město neopustili,
to město jásotu?
26 Vždyť jeho mladí muži padnou na jeho náměstích
a všichni vojáci ten den zahynou,“ prohlašuje Jehova, Bůh vojsk.
27 „Podpálím damašské hradby
a ten oheň pohltí Ben-hadadovy opevněné věže.“+
28 Pro Kedar+ a chacorská království, která porazil babylonský král Nebukadnecar.* Toto říká Jehova:
„Povstaňte, vytáhněte do Kedaru
a zničte syny Východu.
29 Poberou jim stany i stáda ovcí,
stanové látky a všechen majetek.
Odvedou i jejich velbloudy
a budou na ně křičet: ‚Všude kolem je hrůza!‘“
30 „Prchejte, utečte daleko!
Ukryjte se hluboko v údolí, obyvatelé Chacoru,“ prohlašuje Jehova.
„Vždyť babylonský král Nebukadnecar* má proti vám strategii,
vymyslel proti vám plán.“
31 „Povstaňte, vytáhněte proti národu, který žije v klidu,
který bydlí v bezpečí!“ prohlašuje Jehova.
„Nemá brány ani závory, žije osamoceně.
32 Jejich velbloudi se stanou kořistí
a jejich velká stáda budou vydrancována.
Rozeženu je do všech stran,*
ty, kdo si stříhají vlasy na spáncích,+
a ze všech směrů na ně přivedu pohromu,“ prohlašuje Jehova.
33 „Chacor se stane doupětem šakalů,
věčnou pustinou.
Nebude tam nikdo bydlet,
žádný člověk se tam neusadí.“
34 Toto je poselství o Elamu,+ které dostal prorok Jeremjáš od Jehovy na začátku vlády judského krále Sedekjáše:+ 35 „Toto říká Jehova, Bůh vojsk: ‚Lámu luk Elamu,+ zdroj* jejich síly. 36 Přivedu na Elam čtyři větry ze čtyř konců nebes a do všech těch větrů je rozptýlím. Nebude žádný národ, ke kterému by nepřišli vyhnanci z Elamu.‘“
37 „Naženu Elamitům strach z jejich nepřátel, kteří jim usilují o život, a přivedu na ně neštěstí, svůj planoucí hněv,“ prohlašuje Jehova. „A pošlu za nimi meč, dokud je nevyhladím.“
38 „Postavím si v Elamu trůn+ a odstraním odtamtud krále a knížata,“ prohlašuje Jehova.
39 „Ale na konci dnů elamské zajatce shromáždím,“ prohlašuje Jehova.
50 O Babyloně,+ o zemi Chaldejců, Jehova prostřednictvím proroka Jeremjáše řekl:
2 „Oznamte to mezi národy, ohlašujte to.
Vztyčte znamení* a ohlašujte to.
Nic netajte!
Řekněte: ‚Babylon byl dobyt.+
Bel byl zahanben.+
Merodak se zděsil.
Jeho sochy byly zahanbeny.
Jeho odporné modly* se zděsily.‘
3 Přitáhl proti němu totiž národ ze severu.+
Dělá z jeho země něco děsivého,
nikdo tam už nebydlí.
Lidé i zvířata se dali na útěk,
zmizeli.“
4 „V těch dnech a v té době,“ prohlašuje Jehova, „přijdou Izraelité spolu s Judejci.+ Půjdou s pláčem+ a společně budou hledat Jehovu, svého Boha.+ 5 Budou se ptát na cestu k Sionu, tvář budou mít obrácenou tím směrem+ a budou říkat: ‚Pojďte a připojme se k Jehovovi věčnou smlouvou, na kterou se nezapomene.‘+ 6 Můj lid je stádo ztracených ovcí.+ Jejich pastýři je svedli z cesty.+ Odvedli je na hory, nechali je bloudit po horách a kopcích a ony zapomněly na své místo odpočinku. 7 Všichni, kdo je našli, je požírali.+ Jejich nepřátelé říkali: ‚Jsme nevinní, oni přece hřešili proti Jehovovi, proti obydlí spravedlnosti a naději svých předků, Jehovovi.‘“
9 Svolávám a přivádím totiž proti Babylonu
shromáždění velkých národů ze severní země.+
Přitáhnou proti němu v bojovém šiku
a dobudou ho.
Jejich šípy jsou jako šípy válečníka,
který připravuje rodiče o děti.+
Neminou svůj cíl.
10 Chaldea se stane kořistí.+
Všichni její plenitelé se nasytí,“+ prohlašuje Jehova.
Hrabali jste jako jalovice v trávě
a řehtali jste jako hřebci.
12 Vaše matka byla zahanbena,+
ta, která vás porodila, byla zklamána.
Podívejte, je poslední z národů,
je z ní vyprahlá pustina a poušť.+
Každý, kdo kolem Babylonu půjde, se zhrozí
a při pohledu na všechny jeho rány hvízdne.+
14 Sešikujte se proti Babylonu ze všech stran,
vy všichni, kdo ohýbáte* luk.
15 Ze všech stran proti němu vydejte válečný pokřik.
Vzdal se,
jeho sloupy padly, jeho hradby jsou stržené.+
Je to Jehovova pomsta.+
Pomstěte se mu,
udělejte mu to, co dělal on.+
Kvůli krutému meči se každý vrátí ke svému lidu,
každý uteče do své země.+
17 Izraelité jsou rozehnané ovce.+ Rozehnali je lvi.+ Nejdřív je pohltil asyrský král+ a potom babylonský král Nebukadnecar* ohlodal jejich kosti.+ 18 Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, proto říká: ‚S babylonským králem a jeho zemí se vypořádám stejně, jako jsem se vypořádal s asyrským králem.+ 19 A přivedu Izrael zpátky na jeho pastvinu+ a bude se pást na Karmelu a Bašanu+ a nasytí se na efrajimských+ a gileadských+ horách.‘“
20 „V těch dnech a v té době,“ prohlašuje Jehova,
„se bude pátrat po Izraelově vině,
ale žádná nebude,
ani hříchy Judy nebudou nalezeny,
protože odpustím těm, které jsem nechal žít.“+
21 „Vytáhni proti zemi Meratajim a proti obyvatelům Pekodu.+
Pobij je a úplně je znič,“* prohlašuje Jehova,
„udělej všechno, co jsem ti přikázal.
22 V zemi je válečný hluk,
velká zkáza.
23 To kovářské kladivo drtící celou zemi bylo podťato a zlomeno!+
Babylon se stal mezi národy něčím děsivým!+
24 Nastražil jsem na tebe past a ty ses chytil, Babylone,
ani jsi to nevěděl.
Našli tě a chytili,+
vždyť jsi odporoval Jehovovi.
25 Jehova otevřel svou zbrojnici
a vynáší zbraně svého hněvu.+
Svrchovaný pán, Jehova, Bůh vojsk,
má totiž v zemi Chaldejců práci.
26 Přitáhněte proti němu z dalekých míst.+
Otevřete jeho sýpky,+
navršte ho jako hromady obilí.
27 Pobijte všechny jeho mladé býky.+
Ať sejdou na porážku.
Běda jim, vždyť přišel jejich den,
čas zúčtování!
28 Je slyšet ty, kdo prchají,
ty, kdo unikají z babylonské země,
aby na Sionu oznámili pomstu Jehovy, našeho Boha,
pomstu za jeho chrám.+
Utábořte se všude kolem něj, ať nikdo neunikne.
Vždyť jednal povýšeně proti Jehovovi,
proti Svatému Izraele.+
30 A tak jeho mladí muži padnou na jeho náměstích+
a všichni jeho vojáci ten den zahynou,“* prohlašuje Jehova.
31 „Jsem proti tobě,+ troufalče,“+ prohlašuje Svrchovaný pán, Jehova, Bůh vojsk,
„vždyť tvůj den musí přijít, čas, kdy tě budu volat k odpovědnosti.
32 Troufalče, zakopneš a padneš
a nikdo tě nezvedne.+
Podpálím tvá města
a oheň pohltí všechno kolem tebe.“
33 Toto říká Jehova, Bůh vojsk:
„Izraelité a Judejci jsou utlačovaní.
35 „Meč proti Chaldejcům,“ prohlašuje Jehova,
„proti obyvatelům Babylonu, proti jeho knížatům a jeho moudrým mužům.+
36 Meč proti mluvkům,* a budou jednat hloupě.
Meč proti jeho válečníkům, a oni se vyděsí.+
37 Meč proti jejich koním a válečným vozům
a proti všem cizincům mezi nimi,
a budou vystrašení jako ženy.+
Meč proti jeho pokladům, a budou vydrancovány.+
38 Běda jeho vodám, budou vysušeny,+
protože je to země vytesaných model+
a kvůli svým strašlivým viděním se chovají jako šílenci.
39 Proto tam budou žít pouštní zvířata a vyjící šelmy,
budou v něm bydlet pštrosi.+
Už nikdy nebude obýván,
po všechny generace nebude obydlený.“+
40 „Jako když Bůh zničil Sodomu a Gomoru+ a sousední města,“+ prohlašuje Jehova, „ani tam nebude nikdo bydlet a žádný člověk se tam neusadí.+
42 Drží v ruce luk a oštěp.+
Jsou krutí a nebudou mít slitování.+
Když jedou na koních,
hučí jako rozbouřené moře.+
Sešikovali se proti tobě jako jeden muž, babylonská dcero.+
Zmocnila se ho úzkost,
bolesti, jaké má rodící žena.
44 Někdo vtrhne na bezpečné pastviny jako lev z houštin podél Jordánu a v okamžiku je vyženu z jejich země. A ustanovím nad ní toho, koho vyvolím.+ Vždyť kdo je jako já a kdo mě předvolá k soudu? Který pastýř může přede mnou obstát?+ 45 Slyšte proto, jak Jehova rozhodl o Babyloně+ a co zamýšlí proti zemi Chaldejců:
Zpustoší kvůli nim jejich pastviny
a jehňátka ze stáda budou odvlečena.+
46 Rachotem při dobytí Babylonu se zatřese země
a mezi národy se bude ozývat křik.“+
51 Toto říká Jehova:
2 Pošlu do Babylonu převívače
a ti ho převějí a vyprázdní jeho zemi.
V den neštěstí proti němu přijdou ze všech stran.+
3 Ať lukostřelec neohýbá* svůj luk
a nikdo, kdo má na sobě pancíř, ať nevstává.
4 V zemi Chaldejců budou padat zabití,
probodnutí na jeho ulicích.+
5 Vždyť Izrael a Juda nejsou vdovami po svém Bohu, po Jehovovi, Bohu vojsk.+
Z pohledu Izraelova Svatého je jejich země* plná viny.
6 Utečte ze středu Babylonu
a zachraňte si život.+
Ať nezahynete kvůli jeho provinění.
Vždyť toto je čas Jehovovy pomsty,
odplácí mu za to, co dělal.+
7 Babylon byl zlatý pohár v Jehovově ruce
a opíjel celou zemi.
8 Náhle však Babylon padl, je rozdrcen.+
Naříkejte nad ním!+
Vezměte balzám na jeho bolest a možná se ho podaří uzdravit.“
9 „Snažili jsme se Babylon uzdravit, ale neuzdravil se.
Opusťte ho a pojďme každý do své země.+
Vždyť jeho provinění, za která je souzen, dosáhla až k nebesům,
jsou vysoko jako oblaka.+
10 Jehova nám zjednal spravedlnost.+
Pojďte, vyprávějme na Sionu, co vykonal Jehova, náš Bůh.“+
11 „Vyleštěte šípy,+ chopte se kulatých štítů.*
Je to Jehovova pomsta, pomsta za jeho chrám.
12 Vztyčte znamení*+ k útoku proti babylonským hradbám.
Posilte stráže, rozestavte hlídky,
připravte zálohy.
Vždyť Jehova má strategii
a to, co ohlásil proti obyvatelům Babylonu, provede.“+
13 „Ženo, která přebýváš na mnoha vodách+
a máš spoustu pokladů,+
přišel tvůj konec, míra tvého nepoctivého zisku se naplnila.+
14 Jehova, Bůh vojsk, přísahal sám při sobě:
‚Naplním tě lidmi a bude jich jako sarančat
a budou nad tebou vítězoslavně křičet.‘+
15 To on stvořil zemi svou mocí,
svou moudrostí založil úrodnou zemi+
a svým porozuměním roztáhl nebesa.+
16 Když se ozve jeho hlas,
vody v nebesích hučí.
17 Všichni jednají nerozumně a bez poznání.
18 Jsou jen klam,*+ jsou k smíchu.
Až přijde den zúčtování, zaniknou.
19 Ten, který je Jákobovým podílem, není jako ony,
vždyť on je Tvůrcem všeho,
Jehova, Bůh vojsk, je jeho jméno.“+
20 „Ty jsi můj kyj, válečná zbraň,
tebou totiž roztříštím národy.
Tebou zničím království.
21 Tebou roztříštím koně i jezdce,
tebou roztříštím válečný vůz i vozataje.
22 Tebou roztříštím muže i ženu,
tebou roztříštím starce i chlapce,
tebou roztříštím mladého muže i pannu.
23 Tebou roztříštím pastýře i jeho stádo,
tebou roztříštím rolníka i jeho spřežení,
tebou roztříštím místodržitele i zastupující vládce.
24 A odplatím Babylonu a všem obyvatelům Chaldeje za všechno zlo,
které spáchali na Sionu před vašima očima,“+ prohlašuje Jehova.
Vztáhnu na tebe ruku a svalím tě ze skal
a udělám z tebe vyhořelou horu.“
26 „Lidé z tebe nevezmou úhelný ani základní kámen,
protože budeš navždy zpustošený,“+ prohlašuje Jehova.
Pověřte proti němu verbíře.
Přiveďte koně jako ježatá sarančata.
28 Povolejte* proti němu národy,
krále Médie,+ její místodržitele a všechny její zastupující vládce
a všechny země, nad kterými vládnou.
29 A země se bude třást a chvět,
protože se uskuteční Jehovův záměr s Babylonem.
Udělá z babylonské země něco děsivého, neobydlenou zemi.+
30 Babylonští válečníci přestali bojovat,
sedí ve svých pevnostech,
síly je opustily,+
jsou jako ženy.+
Jeho domy byly zapáleny,
jeho závory byly zlomeny.+
31 Jeden běžec potkává jiného běžce
a jeden posel jiného posla,
aby podali zprávu babylonskému králi, že jeho město bylo dobyto ze všech stran,+
32 že brody byly obsazeny,+
papyrové čluny byly spáleny
a vojáci jsou vyděšení.“
33 Jehova, Bůh vojsk, Bůh Izraele, totiž říká toto:
„Babylonská dcera je jako mlat,
je čas, aby byla ušlapána.
Už brzy na ni přijde čas žně.“
Odložil mě jako prázdnou nádobu.
Spolkl mě jako velký had,+
naplnil si břicho mými dobrými věcmi.
Odplavil mě.
35 ‚Ať násilí, které bylo spácháno na mně a na mém těle, přijde na Babylon!‘ říká obyvatelka Sionu.+
‚Má krev ať přijde na obyvatele Chaldeje!‘ říká Jeruzalém.“
36 A tak Jehova říká toto:
Vysuším jeho moře i jeho studny.+
37 Z Babylonu se stanou kupy kamení,+
doupě šakalů,+
něco děsivého a terč posměchu,*
nikdo tam nebude bydlet.+
38 Všichni budou řvát jako mladí lvi,*
budou mručet jako lvíčata.“
39 „Až se rozvášní, připravím jim hostinu a opiji je,
aby se rozjařili.+
Pak usnou trvalým spánkem,
ze kterého se neprobudí,“+ prohlašuje Jehova.
40 „Odvedu je na porážku jako beránky,
jako berany a kozly.“
Babylon se stal mezi národy něčím děsivým!
42 Babylon byl zaplaven mořem,
přikrylo ho množství vln.
43 Jeho města budou něčím děsivým, vyprahlou zemí a pouští,
zemí, kde nikdo nebude bydlet a kudy žádný člověk nebude procházet.+
Už k němu nebudou proudit národy.
Babylonské hradby padnou.+
45 Vyjděte z jeho středu, můj lide!+
Zachraňte si život+ před Jehovovým planoucím hněvem!+
46 Nemějte strach, nebojte se zprávy, která bude slyšet v zemi.
V jednom roce přijde jedna zpráva
a v dalším roce další zpráva –
o násilí v zemi a o tom, že je vládce proti vládci.
47 Proto přichází dny,
kdy obrátím svou pozornost k vytesaným modlám Babylonu.
Celá jeho země bude zahanbena
a všichni jeho pobití padnou uprostřed něj.+
48 Nebesa a země a všechno, co je v nich,
budou kvůli Babylonu radostně křičet,+
protože ze severu na něj přijdou ničitelé,“+ prohlašuje Jehova.
49 „Babylon způsobil nejen to, že padli izraelští zabití,+
v Babyloně padli také zabití z celé země.
50 Vy, kdo jste unikli meči, jděte dál, nezastavujte se!+
Vy, kdo jste daleko, vzpomeňte si na Jehovu
a myslete na Jeruzalém.“+
51 „Jsme zahanbeni, protože slyšíme posměšky.
52 „Proto přichází dny,“ prohlašuje Jehova,
„kdy obrátím pozornost k jeho vytesaným modlám
a po celé zemi budou sténat ranění.“+
53 „I kdyby Babylon vystoupil do nebes,+
i kdyby opevnil své nepřístupné pevnosti,
přece na něj pošlu ničitele,“+ prohlašuje Jehova.
55 Jehova totiž ničí Babylon,
umlčí jeho velký hluk.
Vlny útočníků budou burácet jako mnoho vod,
bude slyšet jejich hlas.
56 Vždyť na Babylon přijde ničitel.+
Určitě jim odplatí.+
57 Opiji jeho knížata a jeho moudré muže,+
jeho místodržitele, zastupující vládce a válečníky
a usnou trvalým spánkem,
ze kterého se neprobudí,“+ prohlašuje král, jehož jméno je Jehova, Bůh vojsk.
58 Toto říká Jehova, Bůh vojsk:
„I když jsou hradby Babylonu široké, budou srovnány se zemí,+
i když jsou jeho brány vysoké, budou podpáleny.
Národy se budou dřít zbytečně,
jejich námahu pohltí oheň.“+
59 Když šel Serajáš, syn Nerijáše,+ syna Machsejáše, s judským králem Sedekjášem ve čtvrtém roce jeho vlády do Babylonu, dal mu prorok Jeremjáš následující příkaz. Serajáš byl ubytovacím důstojníkem. 60 Všechno neštěstí, které mělo přijít na Babylon, Jeremjáš zapsal do jedné knihy – všechna tato slova napsaná proti Babylonu. 61 A řekl Serajášovi: „Až přijdeš do Babylonu, přečti nahlas všechna tato slova. 62 Potom řekni: ‚Jehovo, ty jsi o tomto místě řekl, že bude zničeno a nikdo v něm nebude bydlet, člověk ani zvíře, a že bude navždy zpustošené.‘+ 63 Až tuto knihu dočteš, přivaž k ní kámen a hoď ji do Eufratu. 64 Pak řekni: ‚Tak klesne Babylon a už nikdy nepovstane+ kvůli neštěstí, které na něj přivádím. Jeho obyvatelé se unaví.‘“+
Tady končí Jeremjášova slova.
52 Sedekjášovi+ bylo 21 let, když se stal králem, a vládl v Jeruzalémě 11 let. Jeho matka se jmenovala Chamutal+ a byla dcerou Jeremjáše z Libny. 2 Sedekjáš dělal to, co je špatné v Jehovových očích, přesně jako Jehojakim.+ 3 To všechno se v Jeruzalémě a v Judsku stalo proto, že se na ně Jehova rozzlobil, až je od sebe nakonec odvrhl.+ Časem se Sedekjáš proti babylonskému králi vzbouřil.+ 4 V devátém roce Sedekjášovy vlády, desátý den desátého měsíce, přitáhl babylonský král Nebukadnecar* s celým svým vojskem proti Jeruzalému. Utábořili se u něj a postavili kolem něj obléhací val.+ 5 Obléhání města trvalo až do 11. roku vlády krále Sedekjáše.
6 Devátý den čtvrtého měsíce,+ kdy ve městě panoval krutý hladomor a lidé neměli co jíst,+ 7 byly městské hradby prolomeny. Všichni vojáci v noci utekli z města branou mezi dvěma hradbami u královy zahrady, i když Chaldejci byli všude kolem města. A utíkali směrem k Arabě.+ 8 Ale chaldejské vojsko začalo krále Sedekjáše pronásledovat+ a na jerišských pláních ho dostihlo. Všichni jeho vojáci od něj utekli. 9 Chaldejci krále zajali, přivedli ho k babylonskému králi do Ribly v chamatské zemi a ten nad ním vynesl rozsudek. 10 A babylonský král pobil Sedekjášovi před očima jeho syny. V Rible pobil také všechna judská knížata. 11 Potom babylonský král Sedekjáše oslepil,+ spoutal ho měděnými okovy, odvedl ho do Babylonu a až do jeho smrti ho držel ve vězení.
12 Desátý den pátého měsíce, v 19. roce vlády babylonského krále Nebukadnecara,* přišel do Jeruzaléma velitel stráže Nebuzaradan, služebník babylonského krále.+ 13 Vypálil Jehovův dům,+ králův dům* a všechny domy v Jeruzalémě. Také vypálil všechny velké domy. 14 Chaldejské vojsko v čele s velitelem stráže pak strhlo hradby kolem Jeruzaléma.+
15 Některé chudé lidi a ty, kdo zůstali ve městě, odvedl velitel stráže Nebuzaradan do vyhnanství. Odvedl také zběhy, kteří přešli k babylonskému králi, a zbytek zručných řemeslníků.+ 16 Některé z nejchudších lidí ale v zemi nechal, aby pracovali na vinicích a obdělávali pole.+
17 Měděné sloupy+ Jehovova domu a vozíky+ a měděné Moře,+ které byly v Jehovově domě, Chaldejci rozbili a všechnu měď odnesli do Babylonu.+ 18 Odnesli také nádoby na popel, lopatky, kratiknoty, misky,+ poháry+ a další měděné náčiní používané při službě v chrámu. 19 Velitel stráže vzal i nádrže,+ nádoby na oheň, misky, nádoby na popel, svícny,+ poháry a misky z ryzího zlata a stříbra.+ 20 Mědi z těch dvou sloupů, z Moře, z 12 měděných býků+ pod ním a z vozíků, které pro Jehovův dům udělal král Šalomoun, bylo tolik, že ji ani nešlo zvážit.
21 Každý sloup byl vysoký 18 loket* a měl obvod 12 loket.*+ Byl dutý a tloušťka jeho stěny byla čtyři prsty.* 22 Měl měděnou hlavici, která byla vysoká pět loket.+ Z mědi bylo i síťoví a granátová jablka kolem hlavice. Druhý sloup vypadal stejně, včetně granátových jablek. 23 Po stranách bylo 96 granátových jablek, celkem bylo kolem síťoví 100 granátových jablek.+
24 Velitel stráže odvedl předního kněze Serajáše,+ druhého kněze Sefanjáše+ a tři vrátné.+ 25 Z města odvedl také jednoho dvorního úředníka, který velel vojákům, sedm králových rádců, tajemníka velitele vojska, který lid povolával k vojenské službě, a 60 mužů z obyčejných lidí, kteří ve městě ještě zůstali. 26 Velitel stráže Nebuzaradan je vzal a odvedl k babylonskému králi do Ribly. 27 Ten je v Rible v chamatské zemi pobil.+ A tak byli obyvatelé Judska odvedeni ze své země do vyhnanství.+
28 Toto je počet lidí, které vzal Nebukadnecar* do vyhnanství: V sedmém roce své vlády odvedl 3 023 Židů.+
29 V 18. roce Nebukadnecarovy* vlády+ bylo z Jeruzaléma odvedeno 832 lidí.
30 Ve 23. roce Nebukadnecarovy* vlády vzal velitel stráže Nebuzaradan do vyhnanství 745 Židů.+
Celkem odešlo do vyhnanství 4 600 lidí.
31 Ve 37. roce vyhnanství judského krále Jehojakina,+ 25. den 12. měsíce, babylonský král Evil-merodak (v roce, kdy se stal králem) propustil* judského krále Jehojakina a vyvedl ho z vězení.+ 32 Jednal s ním laskavě a jeho trůn vyvýšil nad trůny ostatních králů, kteří s ním byli v Babyloně. 33 Jehojakin svlékl vězeňský oděv a jedl u krále po všechny dny svého života. 34 Až do dne své smrti, do konce svého života, dostával od babylonského krále každý den pravidelný příděl jídla.
Možná znamená „Jehova vyvyšuje“.
Nebo „vyvolil“.
Dosl. „než jsi vyšel z lůna“.
Nebo „oddělil“.
Nebo „mladý“.
Dosl. „probouzejícího se“.
Dosl. „na který se fouká“, což naznačuje, že se pod ním rozfoukává oheň.
Dosl. „přepásej si boky“.
Nebo „projevovala věrnou lásku“.
Nebo „ostrovům“.
Nebo „vytesali“, pravděpodobně do skály.
Nebo „cisterny“.
Nebo „mladí lvi s hřívou“.
Nebo „Memfidy“.
Tj. jednoho z ramen Nilu.
Tj. Eufratu.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „alkálií“.
Nebo „mýdlem“.
Dosl. „v jejím měsíci“.
Nebo „cizích bohů“.
Nebo „ozdobné stuhy“.
Tj. v hanbě a zármutku.
Dosl. „Arab“.
Dosl. „čelo“.
Nebo „je spravedlivější“.
Dosl. „nenechám na vás dopadnout svůj obličej“.
Nebo „cizím bohům“.
Nebo možná „vaším manželem“.
Nebo „pást s poznáním a pochopením“.
Dosl. „vojsk národů“.
Dosl. „druha“.
Nebo „ohavný bůh“.
Tj. Jehovou.
Nebo „signální tyč“.
Nebo „bijte se do prsou“.
Dosl. „srdce“.
Nebo „k naší duši dosáhl meč“.
Poetická personifikace, která možná vyjadřuje lítost nebo soucit.
Dosl. „pozorovatelé“, tj. ti, kdo pozorují město, aby určili, kdy zaútočit.
Dosl. „má střeva“.
Dosl. „stěny srdce“.
Nebo možná „válečný pokřik“.
Nebo „signální tyč“.
Nebo „moudří“.
Nebo „nepocítím lítost“.
Nebo „očními stíny“.
Dosl. „nezeslábli“.
Vztahuje se na podřízenost Bohu.
Nebo možná: „On neexistuje.“
Dosl. „hloupý lide bez srdce“.
Dosl. „posvěťte válku“.
Nebo „cisterna“.
Nebo „chladnou“.
Nebo „chladnou“.
Dosl. „jejich ucho je neobřezané“.
Dosl. „s těmi, kdo jsou plní dnů“.
Nebo „povrchně“.
Nebo „zlomeninu“.
Nebo „poučení“.
Nebo „Šeby“.
Tj. Jeremjáše.
Dosl. „ony jsou“, vztahuje se na všechny budovy chrámového komplexu.
Nebo „děti bez otce“.
Nebo „od věků na věky“.
Nebo „obětní dým“.
Dosl. „mluvil, brzy vstával a mluvil“.
Titul bohyně uctívané odpadlými Izraelity, možná šlo o bohyni plodnosti.
Nebo „provokují“.
Dosl. „nenaklonili své ucho“.
Nebo „chodili podle vlastních rad“.
Dosl. „každý den jsem brzy vstával a posílal“.
Dosl. „nenaklonili své ucho“.
Dosl. „zatvrdili svou šíji“.
Dosl. „je odříznuta od jejich úst“.
Nebo „vlasy svého zasvěcení“.
Nebo „smuteční píseň“.
Viz heslo Gehenna ve Slovníčku pojmů.
Nebo „co mi nikdy nevstoupilo do srdce“.
Viz heslo Gehenna ve Slovníčku pojmů.
Nebo „stanovené časy“.
Nebo možná „jeřáb“.
Nebo „migrace“.
Nebo „poučení“.
Nebo „pero“.
Nebo „tajemníků“.
Nebo „povrchně“.
Nebo „zlomeninu“.
Nebo „vonná hojivá mast“.
Nebo „léčitel“.
Dosl. „číhají“.
Nebo „smuteční píseň“.
Nebo „poučení“.
Nebo „smutečních písní“.
Nebo „smuteční píseň“.
Nebo „marnost“.
Nebo „sekáčem“.
Nebo „marnost“.
Původně byl 11. verš napsán aramejsky.
Nebo „páry“.
Nebo možná „pro déšť dělá stavidla“.
Nebo „lité sochy“.
Nebo „dech“.
Nebo „marnost“.
Nebo „vystřelím z praku“.
Nebo „zlomenině“.
Patrně příkaz daný Jeremjášovi.
Nebo „tak se staň“.
Dosl. „brzy jsem vstával a napomínal je“.
Dosl. „nenaklonili své ucho“.
Nebo „obětní dým“.
Nebo „tomu ohavnému bohu“.
Tj. Jeremjáši.
Tj. oběťmi přinášenými v chrámu.
Tj. Judo.
Dosl. „mě“.
Nebo „nejhlubší city“, dosl. „ledviny“.
Nebo „nejhlubším citům“, dosl. „ledvinám“.
Nebo „strakatý“.
Nebo možná „truchlí“.
Dosl. „žádné tělo“.
Nebo „paní“.
Nebo „obležená“.
Tato slova jsou možná určená Jeruzalému.
Nebo „Etiopan“.
Vztahuje se na Jeruzalém.
Nebo „cizoložství“.
Nebo „nestoudná“.
Nebo „své malé“.
Nebo „k příkopům, cisternám“.
Nebo možná „čtyři druhy trestu“, dosl. „čtyři rodiny“.
Nebo možná „odcházíš ode mě“.
Dosl. „branách“.
Nebo možná „zastydělo se a bylo v rozpacích“.
Dosl. „neodnímej mě“.
Nebo „že jsi pomalý k hněvu“.
Nebo „odsuzujícím poselstvím“.
Dosl. „přede mnou stát“.
Nebo „mluvčím“.
Pohanské smuteční zvyky, které patrně dodržovali odpadlí Izraelité.
Dosl. „všechny jejich cesty“.
Dosl. „mrtvolami svých odporných věcí“.
Tj. výčnělky v podobě zvířecího rohu.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo možná „vždyť jste byli v mém hněvu zažehnuti jako oheň“.
Nebo „silný muž“.
Dosl. „činí tělo svou paží“.
Nebo „silný muž“.
Nebo „lstivější“.
Nebo „je zoufalé, je nebezpečné“, nebo možná „je nevyléčitelné“.
Nebo „nejhlubší city“, dosl. „ledviny“.
Nebo „neprávem, nespravedlivě“.
Dosl. „ode mě“, patrně se vztahuje na Jehovu.
Nebo „od tebe odpadají“.
Nebo „znič je dvakrát“.
Dosl. „nenaklonili své ucho“.
Dosl. „zatvrdili svou šíji“.
Nebo „z jihu“.
Dosl. „jak to bylo v hrnčířových očích správné udělat“.
Nebo „pocítím lítost“.
Nebo „pocítím lítost“.
Dosl. „utvářím“.
Nebo „obětní dým“.
Nebo „nesypané“.
Dosl. „něčím, nad čím se hvízdne“.
Nebo „poučovat“.
Dosl. „udeřme ho jazykem“.
Dosl. „že z toho budou brnět uši“.
Nebo „co mi nikdy nevstoupilo do srdce“.
Dosl. „něco, nad čím se hvízdne“.
Dosl. „zatvrdili svou šíji“.
Nebo „nejhlubší city“, dosl. „ledviny“.
Dosl. „Nebukadrecar“, což je jiná podoba jeho jména.
Dosl. „Nebukadrecara“.
Nebo „a zachrání si život“.
Dosl. „zaměřil jsem svůj obličej proti tomuto městu k“.
Nebo „nížiny“.
Nebo „paláce“.
Nebo „sirotkovi“.
Dosl. „posvětím“.
Také zvaném Jehoachaz.
Dosl. „dům“.
Dosl. „dům“.
Nebo „načerveno“.
Dosl. „bude pást“.
Také zvaný Jehojakin a Jekonjáš.
Dosl. „Nebukadrecara“.
Dosl. „dnů“.
Nebo „dědice“.
Nebo „odpadli“.
Dosl. „posilují ruce“.
Nebo: „Naplňují vás falešnými nadějemi.“
Dosl. „srdce“.
Nebo „tíživé poselství“. Hebr. slovo má dvojí význam: „závažné Boží prohlášení“ nebo „něco zatěžujícího“.
Nebo „tíživé poselství“.
Nebo „tíživém poselství“.
Nebo „tíživým poselstvím“.
Nebo „tíživé poselství“.
Nebo „tíživé poselství“.
Nebo „tíživé poselství“.
Dosl. „Nebukadrecar“.
Také zvaného Jehojakin a Konjáš.
Nebo možná „staviteli opevnění“.
Dosl. „Nebukadrecara“.
Nebo „celému“.
Dosl. „mluvím, brzy vstávám a mluvím“.
Dosl. „brzy vstával a posílal“.
Dosl. „nenaklonili své ucho“.
Dosl. „Nebukadrecara“.
Nebo „zasvětím je zničení“. Viz heslo Zasvětit zničení ve Slovníčku pojmů.
Dosl. „něco, nad čím se hvízdne“.
Nebo „potrestám“.
Dosl. „něco, nad čím se hvízdne“.
Zdá se, že je to šifrovaný název Bábelu (Babylonu).
Dosl. „všechno tělo“.
Nebo „mladý lev s hřívou“.
Nebo „o všech“.
Nebo „klanět se“.
Nebo „pocítím lítost“.
Nebo „poučením“.
Dosl. „posílám, brzy vstávám a posílám“.
Nebo „paláce“.
Nebo „pocítí lítost“.
Nebo „chrámová hora“.
Nebo „obměkčoval Jehovův obličej“.
Nebo „pocítil lítost“.
Dosl. „komu je to správné v mých očích“.
Dosl. „odpočíval“.
Nebo „paláci“.
Tj. měděném Moři, které bylo v chrámu.
Nebo „paláci“.
Dosl. „let dnů“.
Nebo: „Tak se staň!“
Nebo „paní“.
Nebo možná „stavitelé opevnění“.
Nebo možná „prasklé“.
Dosl. „něčím, nad čím se hvízdne“.
Dosl. „brzy jsem vstával a posílal“.
Dosl. „Nebukadrecara“.
Nebo „a do železného obojku“.
Nebo „bedra“.
Dosl. „velký“.
Dosl. „pouta“.
Nebo „cizinci“.
Nebo „usměrňovat“.
Nebo možná „vážení“.
Dosl. „dal své srdce do zástavy“.
Nebo „ti projevoval věrnou lásku“.
Nebo „v tanci těch, kdo se smějí“.
Nebo „říčním údolím, vádí“.
Nebo „vyžádá si“.
Nebo „dobré věci od Jehovy“.
Dosl. „tučností“.
Nebo „děti“.
Dosl. „střeva“.
Nebo „potomstvem“.
Dosl. „otupěly“.
Nebo možná „jejich manželem“.
Nebo „ustanovení“.
Nebo „nížina“.
Nebo „mastného popela“, tj. popela nasáklého tukem z obětí.
Dosl. „Nebukadrecara“.
Nebo „paláci“.
Tj. strýce z otcovy strany.
Šekel odpovídal 11,4 g. Viz příloha B14.
Dosl. „do náruče synů“.
Dosl. „radě“.
Dosl. „všeho těla“.
Dosl. „Nebukadrecara“.
Dosl. „svého obličeje“.
Dosl. „jsem je poučoval, brzy vstával a poučoval“.
Viz heslo Gehenna ve Slovníčku pojmů.
Dosl. „nechávali projít ohněm“.
Nebo „ani mi nikdy nevstoupilo do srdce“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „všechnu dobrotu“.
Nebo „pravdy“.
Nebo „dědice“.
Dosl. „semeno“.
Nebo „ustanovení“.
Dosl. „semeno“.
Dosl. „semene“.
Dosl. „semenem“.
Dosl. „Nebukadrecar“.
Dosl. „nenaklonili své ucho“.
Dosl. „dnes“.
Nebo „místností“.
Dosl. „Jonadab“, zkrácený tvar jména Jehonadab.
Dosl. „Jonadab“, zkrácený tvar jména Jehonadab.
Dosl. „Nebukadrecar“.
Dosl. „mluvil, brzy vstával a mluvil“.
Dosl. „brzy jsem vstával a posílal“.
Dosl. „nenaklonili jste své ucho“.
Dosl. „Jonadab“, zkrácený tvar jména Jehonadab.
Dosl. „svitek knihy“.
Dosl. „svitku knihy“.
Nebo „knihy“.
Nebo „knihy“.
Nebo „jídelně“.
Nebo „písaře“.
Nebo „knihy“.
Nebo „paláce“.
Nebo „dvorní úředníci“.
Nebo „knihy“.
Nebo „knihy“.
Nebo „v zimní části paláce“.
Trval od půlky listopadu do půlky prosince. Viz příloha B15.
Dosl. „semeno“.
Nebo „knihy“.
Také zvaného Jehojakin a Jekonjáš.
Dosl. „Nebukadrecar“.
Dosl. „dala do domu okovů“.
Dosl. „do domu nádrže na vodu“.
Nebo „paláci“.
Dosl. „vyjde k“.
Nebo „zachrání si život“.
Dosl. „ruce“.
Nebo „cisterny“.
Nebo „dvorní úředník“.
Nebo „paláci“.
Nebo „paláce“.
Nebo „paláce“.
Dosl. „vyjdeš ke“.
Dosl. „nevyjdeš k [nim]“.
Dosl. „vyjít“.
Nebo „paláci“.
Nebo „kteří s tebou byli v míru“.
Dosl. „Nebukadrecar“.
Zjevně jde o titul.
Nebo „hlavní dvorní úředník“.
Nebo podle jiného dělení slov hebr. textu „Nergal-šarecer, Samgar-nebo, Sarsekim, rabsaris“.
Nebo „vrchní kouzelník (astrolog)“.
Dosl. „Nebukadrecarovi“.
Nebo „palác“.
Nebo možná „a nucené práce“.
Dosl. „Nebukadrecar“.
Nebo „hlavní dvorní úředník“.
Nebo „vrchní kouzelník (astrolog)“.
Nebo „zachráníš si život“.
Dosl. „abych stál“.
Dosl. „ze semene království“.
Nebo „cisterny“.
Nebo možná „velkého rybníka“.
Nebo „a na chvíli se tam usadit“.
Dosl. „domu“.
Dosl. „Nebukadrecara“.
Dosl. „domy“.
Nebo „bez újmy“.
Nebo „obelisky“.
Nebo „domu (chrámu) slunce“, tj. Heliopole.
Dosl. „domy“.
Nebo „Memfidě“.
Dosl. „brzy jsem vstával a posílal“.
Dosl. „nenaklonili jste své ucho“.
Nebo „necítili zdrcení“.
Titul bohyně uctívané odpadlými Izraelity, možná šlo o bohyni plodnosti.
Titul bohyně uctívané odpadlými Izraelity, možná šlo o bohyni plodnosti.
Titul bohyně uctívané odpadlými Izraelity, možná šlo o bohyni plodnosti.
Nebo: „Vstoupilo mu to do srdce!“
Titul bohyně uctívané odpadlými Izraelity, možná šlo o bohyni plodnosti.
Dosl. „Nebukadrecara“.
Nebo „usiluješ o, očekáváš“.
Dosl. „všechno tělo“.
Nebo „zachráním život“.
Dosl. „Nebukadrecar“.
Malé štíty obvykle nosili lukostřelci.
Dosl. „sešlapují“.
Nebo „zabíjení“.
Dosl. „Nebukadrecar“.
Nebo „Memfidě“.
Dosl. „stanovený čas“.
Tj. dobyvatel Egypta.
Nebo „Memfidy“.
Nebo možná „stane se pustinou“.
Nebo „sběrači dřeva“.
Tj. Théb.
Dosl. „Nebukadrecara“.
Dosl. „semeno“.
Nebo „usměrňovat“.
Tj. Kréty.
Tj. její obyvatelé si oholí hlavu na znamení smutku a hanby.
Nebo „bezpečná výšina“.
Nebo „nížina“.
Nebo „náhorní plošina“.
Nebo možná „na vyprahlé zemi“.
Nebo „náhorní plošinou“.
Dosl. „rohu“.
Nebo „bouřit“.
Tj. jako flétna, na kterou se hrály smuteční melodie při pohřbu.
Nebo „bouřit“.
Tj. jako flétna, na kterou se hrály smuteční melodie při pohřbu.
Nebo možná „válečný pokřik“.
Nebo „závislá městečka“, dosl. „dcery“.
Nebo „ohradami pro ovce“.
Nebo „nížinami“.
Nebo „děti bez otce“.
Pravděpodobně se vztahuje na Edomity.
Dosl. „Nebukadrecar“.
Dosl. „Nebukadrecar“.
Dosl. „do každého větru“.
Dosl. „počátek“.
Nebo „signální tyč“.
Hebr. výraz možná souvisí se slovem „výkaly“ a vyjadřuje opovržení.
Dosl. „sešlapujete“.
Dosl. „odřízněte“.
Dosl. „Nebukadrecar“.
Nebo „a zasvěť je zničení“.
Nebo „zasvěťte ho zničení“.
Dosl. „sešlapují“.
Dosl. „budou umlčeni“.
Nebo „falešným prorokům“.
Zdá se, že je to šifrovaný název Chaldeje.
Dosl. „nesešlapuje“.
Nebo „zasvěťte zničení“.
Tj. země Chaldejců.
Nebo možná „naplňte toulce“.
Dosl. „vzbudil ducha“.
Nebo „signální tyč“.
Nebo „páry“.
Nebo možná „pro déšť dělá stavidla“.
Nebo „lité sochy“.
Nebo „dech“.
Nebo „marnost“.
Nebo možná „i hole svého dědictví“.
Nebo „signální tyč“.
Dosl. „posvěťte“.
Dosl. „posvěťte“.
Dosl. „Nebukadrecar“.
Dosl. „a něco, nad čím se hvízdne“.
Nebo „mladí lvi s hřívou“.
Zdá se, že je to šifrovaný název Bábelu (Babylonu).
Nebo „cizí lidé“.
Dosl. „Nebukadrecar“.
Dosl. „Nebukadrecara“.
Nebo „palác“.
Loket odpovídal 44,5 cm. Viz příloha B14.
Nebo „a k jeho obepnutí byla potřeba dvanáctiloketní měřicí šňůra“.
Prst odpovídal 1,85 cm. Viz příloha B14.
Dosl. „Nebukadrecar“.
Dosl. „Nebukadrecarovy“.
Dosl. „Nebukadrecarovy“.
Dosl. „pozvedl hlavu“.