MICHEÁŠ
1 Za dnů judských králů Jotama,+ Achaze+ a Ezekjáše+ Jehova promluvil k Micheášovi*+ z Morešetu. Dal mu vidění o Samaří a Jeruzalémě.
2 „Slyšte, všechny národy,
pozorně poslouchej, země i všechno, co tě naplňuje!
Ať je Svrchovaný pán Jehova svědkem proti vám+ –
Jehova ve svém svatém chrámu.
3 Jehova totiž vychází ze svého místa,
sestoupí a bude šlapat po výšinách země.
Budou jako vosk u ohně,
jako vody tekoucí po strmém svahu.
5 To všechno se stane kvůli Jákobově vzpouře,
kvůli hříchům izraelského domu.+
Kdo stojí za Jákobovou vzpourou?
Není to Samaří?+
A kdo stojí za judskými výšinami?+
Není to Jeruzalém?
6 Proměním Samaří v hromadu trosek na poli,
v místo k sázení vinic.
Jeho kameny svrhnu* do údolí
a odkryji jeho základy.
7 Všechny jeho vytesané modly budou rozdrceny+
a všechny dary, za které se dávalo najímat,* budou spáleny v ohni.+
Zničím všechny jeho modly.
Nahromadilo je totiž za peníze vydělané prostitucí
a znovu se stanou mzdou za prostituci.“
Budu naříkat jako šakali
a truchlit jako pštrosi.
9 Vždyť jeho rána se nedá vyléčit.+
10 „Nerozhlašujte to v Gatu,
vůbec neplačte.
V Bet-afře* se válej v prachu.
11 Obyvatelé* Šafiru, vydejte se na cestu v nahotě a hanbě.
Obyvatelé* Caananu nevyšli z města.
V Bet-ecelu se bude ozývat nářek a už nebude vaším útočištěm.
12 Obyvatelé* Marotu očekávali dobré,
ale od Jehovy sestoupilo k jeruzalémské bráně to, co je špatné.
13 Zapřáhněte koně do vozu, obyvatelé* Lakiše.+
To vy jste svedli k hříchu sionskou dceru.
V tobě, sionská dcero, se našla vzpoura Izraele.+
14 Proto dáš dary na rozloučenou Morešet-gatu.
Akzibské+ domy zklamaly izraelské krále.
15 Obyvatelé* Mareši,+ přivedu na vás dobyvatele.*+
Sláva Izraele dojde až do Adullamu.+
16 Ohol si hlavu, ostříhej si vlasy kvůli svým milovaným dětem.
Udělej si lysinu, jakou má sup,
protože je od tebe odvedli do vyhnanství.“+
2 „Běda těm, kdo plánují to, co škodí,
těm, kdo na svém lůžku vymýšlí špatnosti!
Za úsvitu to pak uskuteční,
protože jsou toho schopní.+
2 Když zatouží po polích, zmocní se jich,+
když zatouží po domech, vezmou si je.
Okradou člověka o jeho dům,+
připraví ho o jeho dědictví.
3 Jehova proto říká:
‚Chystám proti vám* neštěstí,+ kterému neuniknete.*+
Už nebudete chodit povýšeně,+ protože nastanou těžké časy.+
4 Ten den o vás lidé budou pronášet přísloví
a budou nad vámi hořce plakat.+
Řeknou: „Jsme úplně zničeni!+
Způsobil, že se podíl našeho lidu dostal do cizích rukou – bere nám ho!+
Naše pole dává nevěrnému.“
5 Proto nebudeš mít nikoho, kdo by natáhl měřicí šňůru
a kdo by v Jehovově sboru přidělil půdu.
6 „Přestaňte kázat!“ prohlašují,
„o takových věcech se nemá kázat.
Žádná hanba nás nepostihne!“
7 Tak vy říkáte, Jákobův dome:
„Ztratil snad Jehova trpělivost?*
Copak jedná takhle?“
Nepřináší má slova dobro těm, kdo dělají, co je správné?
8 Můj vlastní lid ale nedávno povstal jako nepřítel.
Lidem, kteří prochází okolo bez obav jako ti, kdo se vrací z války,
strháváte drahocenné ozdoby i s oděvem.*
9 Ženy mého lidu vyháníte z jejich příjemných domovů,
jejich děti navždy připravujete o to nádherné, co jsem jim dal.
10 Vstaňte a jděte, protože tohle už není vaše země a váš domov.
Kvůli nečistotě+ přišlo zničení, bolestné zničení.+
11 Kdyby se někdo hnal za větrem a podvodem a lhal by:
„Budu vám kázat o víně a jiném alkoholu“,
to by byl ten pravý kazatel pro tento lid!+
12 Rozhodně vás všechny shromáždím, Jákobe,
rozhodně sesbírám zbývající z Izraele.+
Sjednotím je a budou jako ovce v ohradě,
jako stádo na pastvině.+
Bude to tam hlučet lidmi.‘+
13 Před nimi půjde ten, kdo razí cestu,
a oni pak projdou branou a vyjdou ven.+
Jejich král půjde před nimi
a Jehova bude v jejich čele.“+
3 Řekl jsem: „Slyšte prosím, představitelé Jákoba
a velitelé izraelského domu.+
Neměli byste znát právo?
2 Vy ale nenávidíte dobro+ a milujete zlo.+
Stahujete můj lid z kůže a odtrháváte jim maso od kostí.+
3 Požíráte maso mého lidu,+
sdíráte z nich kůži.
Drtíte jim kosti a sekáte je na kusy+
jako to, co se dává do hrnce, jako maso do kotle.
4 V té době budete volat k Jehovovi o pomoc,
ale on vám neodpoví.
5 Proroci klamou můj lid.+
Když mají co kousat,* prohlašují: ‚Mír!‘+
Ale tomu, kdo jim nedá nic do úst, vyhlásí* válku.
Proto Jehova těmto prorokům říká:
6 ‚Dolehne na vás noc,+ nedostanete žádné vidění.+
Zahalí vás tma, nebudete věštit.
Nad proroky zapadne slunce,
den se nad nimi zatmí.+
7 Vizionáři se budou stydět,+
věštci budou zklamaní.
Všichni si zahanbeně zakryjí ústa,*
protože od Boha nedostanou žádnou odpověď.‘“
8 Ale mě Jehovův duch naplnil silou,
spravedlností a odvahou,
abych Jákobovi řekl o jeho vzpouře a Izraeli o jeho hříchu.
9 Slyšte prosím, představitelé Jákobova domu
a velitelé izraelského domu,+
kteří pohrdáte spravedlností a křivíte všechno, co je rovné,+
10 kteří budujete Sion krveproléváním a Jeruzalém bezprávím.+
Přesto se spoléhají* na Jehovu a říkají:
„Není Jehova s námi?+
Nic zlého nás nepostihne.“+
12 Proto bude kvůli vám
Sion zorán jako pole.
4 Na konci dnů*
A budou k ní proudit národy.+
2 Mnoho národů půjde a řekne:
„Pojďte, vystupme na Jehovovu horu,
k domu Jákobova Boha.+
Bude nás učit o svých cestách
a my budeme chodit po jeho stezkách.“
Vždyť ze Sionu vyjde zákon*
a Jehovovo slovo z Jeruzaléma.
Překovají své meče v radlice
a svá kopí ve vinařské nože.+
Národ nepozvedne meč proti národu
ani se už nebudou učit bojovat.+
5 Každý národ bude žít v souladu se jménem* svého boha,
ale my budeme po celou věčnost žít v souladu se jménem* Jehovy, našeho Boha.+
6 „Ten den,“ prohlašuje Jehova,
„shromáždím lid,* který kulhal,
a sesbírám ty rozehnané+
i ty, se kterými jsem zacházel drsně.
Jehova nad nimi bude kralovat na hoře Sion
odteď až navěky.
8 A ty, věži stáda,
pahorku sionské dcery,+
k tobě přijde, ano, vrátí se první* vláda,+
království jeruzalémské dcery.+
9 Proč tak křičíš?
10 Svíjej se a sténej, sionská dcero,
jako žena, která rodí,
protože odejdeš z města a budeš bydlet na poli.
Tam tě Jehova vykoupí z rukou tvých nepřátel.+
11 Shromáždí se proti tobě mnoho národů
a řeknou: ‚Ať je Sion znečištěn
a ať to můžeme sledovat na vlastní oči!‘
12 Neznají ale Jehovovy myšlenky,
nechápou jeho úmysl.*
Sesbírá je totiž jako řádku posečeného obilí na mlat.
13 Vstaň a mlať, sionská dcero.+
Jejich nepoctivý zisk zasvětíš Jehovovi,
jejich bohatství pravému Pánovi celé země.“+
5 „Děláš si řezné rány,
dcero vystavená útoku.
Jsme v obležení.+
Soudce Izraele bijí prutem do tváře.+
Přesto mi z tebe vyjde ten, který bude vládnout v Izraeli+
a jehož původ je v dávných časech, ve vzdálené minulosti.
3 Bůh svůj lid opustí
až do doby, kdy ta, která má rodit, porodí.
Pak se zbytek jeho bratrů vrátí k izraelskému lidu.
4 Vstane a bude je pást se silou od Jehovy,+
ve vznešeném jménu Jehovy, svého Boha.
5 A nastolí mír.+
Když do naší země vpadne Asyřan a bude šlapat po našich opevněných věžích,+
povoláme proti němu sedm pastýřů, ano, osm knížat* z lidstva.
Až Asyřan vpadne do naší země a bude šlapat po našem území,
on nás od něj osvobodí.+
7 Zbývající z Jákoba budou mezi mnoha národy
jako rosa od Jehovy,
jako déšť svlažující zeleň,
který nedoufá v člověka
ani nečeká na lidské syny.
8 Zbývající z Jákoba budou mezi národy,
uprostřed mnohých národů,
jako lev mezi lesní zvěří,
jako mladý lev* mezi stády ovcí,
který prochází, vrhá se na kořist a trhá ji na kusy,
a není nikdo, kdo by ji zachránil.
9 Vítězoslavně pozvedneš ruku nad svými protivníky
a všichni tvoji nepřátelé budou vyhlazeni.“
10 „Ten den,“ prohlašuje Jehova,
„odstraním z tvého středu tvé koně a zničím tvé válečné vozy.
11 Zničím města ve tvé zemi
a zbořím všechny tvé pevnosti.
13 Odstraním z tvého středu tvé vytesané modly a tvé sloupy
a ty už se nebudeš klanět svým výtvorům.+
15 V hněvu a vzteku se pomstím
národům, které mě neposlouchají.“
6 Slyšte prosím, co říká Jehova.
Vstaň, předlož svůj soudní spor horám
a ať pahorky slyší tvůj hlas.+
2 Slyšte, hory, Jehovův soudní spor,
vy pevné základy země.+
Vždyť Jehova vede spor se svým lidem,
bude se soudit s Izraelem.+
3 „Můj lide, co jsem ti udělal?
Čím jsem tě unavil?+
Svědči proti mně.
Poslal jsem před tebou Mojžíše, Árona a Miriam.+
6 S čím předstoupím před Jehovu?
S čím se pokloním Bohu ve výšinách?
Mám před něj předstoupit se zápalnými oběťmi,
s ročními telaty?+
7 Potěší Jehovu tisíce beranů,
desetitisíce potoků oleje?+
Mám dát za své provinění svého prvorozeného syna,
vlastní dítě za svůj hřích?+
8 Pověděl ti, člověče, co je dobré.
A co od tebe Jehova očekává?*
9 Jehovův hlas volá k městu
(moudří lidé se budou bát tvého jména):
Věnujte pozornost trestu* a tomu, kdo ho stanovil.+
10 Má ještě ničema ve svém domě poklady získané ničemnými skutky
a to odporné ošizené efa?*
12 Boháči v tom městě neustále páchají násilí
a jeho obyvatelé jsou lháři,+
v ústech mají podvodný jazyk.+
13 „Proto tě udeřím a zraním,+
zničím tě za tvoje hříchy.
14 Budeš jíst, ale nenasytíš se,
tvůj žaludek zůstane prázdný.+
Co si dáš stranou, neodneseš do bezpečí,
a co do bezpečí odneseš, to vydám meči.
15 Budeš sít, ale nebudeš sklízet.
Budeš lisovat* olivy, ale olejem se nenatřeš.
Budeš lisovat hrozny, ale víno pít nebudeš.+
16 Dodržuješ totiž Omriho příkazy a všechny zvyky Achabova domu+
a řídíš se jejich radami.
Národy tebou budou pohrdat.“+
7 Běda mi! Jsem jako člověk,
který po tom, co už bylo sklizeno letní ovoce
a sebrány poslední hrozny po vinobraní,
nenachází žádný hrozen vína, který by mohl sníst,
žádný raný fík, po kterém touží.
2 Věrný vymizel ze země,
mezi lidmi není nikdo čestný.+
Všichni číhají, aby mohli prolévat krev.+
Každý loví svého bratra, chytá ho do sítě.
3 Jejich ruce obratně páchají zlo.+
Společně spřádají intriky.*
4 Nejlepší z nich je jako trní,
nejčestnější z nich je horší než trnitý plot.
Ale přijde den, o kterém mluvili jejich* strážní – den zúčtování.+
Zachvátí je panika.+
5 Nevěřte svému bližnímu,
nedůvěřujte blízkému příteli.+
Dej si pozor, co říkáš té, která ti leží v náruči.
Člověk má nepřátele ve vlastní rodině.*+
7 Já ale budu vyhlížet Jehovu.+
Budu trpělivě čekat na Boha, svého zachránce.+
Můj Bůh mě uslyší.+
8 Neraduj se nade mnou, můj nepříteli.*
I když jsem padl, vstanu.
I když bydlím ve tmě, Jehova bude mým světlem.
9 Zhřešil jsem proti Jehovovi,
a proto budu snášet jeho hněv,+
dokud se neujme mého sporu a nezjedná mi právo.
Vyvede mě na světlo
a já uvidím, jak je spravedlivý.*
10 Uvidí to i můj nepřítel.
Hanba pokryje toho, kdo mi říkal:
„Kde je Jehova, tvůj Bůh?“+
Na vlastní oči spatřím,
jak bude můj nepřítel pošlapán jako bláto na ulicích.
11 Bude to den, kdy se budou stavět tvé hradby.
Ten den se rozšíří tvé hranice.*
12 Ten den k tobě přijdou
až z Asýrie a z egyptských měst,
z území od Egypta až k Řece,*
z území od moře k moři a od hory k hoře.+
13 Země zpustne kvůli svým obyvatelům,
kvůli tomu, co dělali.*
14 Pas svou holí svůj lid – ovce, které jsou tvým dědictvím,+
ovce, které žily samy v lese, uprostřed sadu.
Ať se pasou v Bašanu a Gileadu+ jako za dávných dnů.
15 „Jako za dnů, kdy jste vycházeli z Egypta,
vám ukážu podivuhodné věci.+
16 Národy to uvidí a přes všechnu svou moc se zastydí.+
Položí si ruku na ústa,
uši jim ohluchnou.
17 Budou lízat prach jako hadi,+
jako plazi roztřeseně vylezou ze svých úkrytů.
18 Kdo je Bůh jako ty?
Odpouštíš provinění a promíjíš přestupky+ těch, kdo zbývají z tvého dědictví.+
Nezůstaneš navždy rozzlobený,
protože rád projevuješ věrnou lásku.+
19 Znovu se nad námi slituješ,+ zvítězíš* nad našimi proviněními.
Všechny naše hříchy vhodíš do hlubin moře.+
20 Projevíš věrnost Jákobovi,
věrnou lásku Abrahamovi,
tak jak jsi přísahal našim praotcům od dávných dnů.+
Zkrácený tvar jména Michael (znamená „kdo je jako Bůh?“) nebo Mikajáš (znamená „kdo je jako Jehova?“)
Nebo „nížiny“.
Dosl. „vysypu“.
Nebo „všechna mzda za jeho prostituci“.
Nebo „v domě Afry“.
Dosl. „obyvatelko“.
Dosl. „obyvatelka“.
Dosl. „obyvatelka“.
Dosl. „obyvatelko“.
Dosl. „obyvatelko“.
Nebo „vyvlastňovatele“.
Dosl. „proti tomuto rodu“.
Dosl. „ze kterého nevytáhnete krk“.
Dosl.: „Je Jehovův duch krátký?“
Nebo možná „z oděvu“.
Nebo „když koušou“.
Dosl. „posvětí“.
Nebo „knír“.
Nebo „stříbro“.
Nebo „tvrdí, že se spoléhají“.
Nebo „chrámová hora“.
Nebo „v posledních dnech“.
Nebo „poučení“.
Nebo „napraví záležitosti“.
Nebo „bydlet“.
Dosl. „mluvila ústa“.
Viz Slovníček pojmů.
Dosl. „chodit ve jménu“.
Dosl. „chodit ve jménu“.
Dosl. „tu“.
Nebo „dřívější“.
Nebo „radu“.
Nebo „rody“, dosl. „tisíce“.
Nebo „vůdců“.
Nebo „mladý lev s hřívou“.
Dosl. „z tvé ruky“.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo „žádá zpět“.
Nebo „byl spravedlivý, nestranný“.
Nebo „byl laskavý a věrný ve své lásce“, dosl. „miloval věrnou lásku“.
Nebo „skromně“.
Dosl. „prutu“.
Viz příloha B14.
Nebo „nevinný“.
Dosl. „šlapat“.
Dosl. „něčím, nad čím se hvízdne“.
Dosl.: „Splétají to.“
Dosl. „tví“.
Nebo „domácnosti“.
Hebr. slovo přeložené jako „nepřítel“ je v ženském rodě.
Viz Slovníček pojmů.
Nebo možná „bude výnos daleko“.
Tj. Eufratu.
Dosl. „kvůli plodům jejich skutků“.
Dosl. „tě“.
Nebo „pošlapeš, podmaníš“.