PRVNÍ KORINŤANŮM

1 Já, Pavel, z Boží vůle povolaný za apoštola+ Krista Ježíše, píšu spolu s naším bratrem Sosthenem 2 Božímu sboru, který je v Korintu+ – vám, kdo jste byli posvěceni v jednotě s Kristem Ježíšem+ a povoláni za svaté – a také všem, kdo na kterémkoli místě vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista,+ svého i našeho Pána:

3 Přeji vám nezaslouženou laskavost a pokoj od Boha, našeho Otce, a Pána Ježíše Krista.

4 Vždy za vás děkuji svému Bohu, když myslím na Boží nezaslouženou laskavost, která vám byla dána v Kristu Ježíši. 5 V jednotě s ním jste totiž byli obohaceni ve všem, ve schopnosti kázat slovo a veškerém poznání,+ 6 protože se svědectví o Kristu+ mezi vámi upevnilo. 7 Takže zatímco dychtivě čekáte na zjevení našeho Pána Ježíše Krista,+ nechybí vám žádný dar. 8 Bůh vás bude upevňovat až do konce, abyste v den našeho Pána Ježíše Krista+ nemohli být z ničeho obviněni. 9 Bůh, který vás povolal ke společenství se svým Synem, naším Pánem Ježíšem Kristem, je věrný.+

10 Vybízím vás, bratři, ve jménu našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni byli jednotní v tom, co říkáte, a abyste nebyli rozdělení,+ ale úplně sjednocení stejnou myslí a stejným způsobem myšlení.+ 11 Někteří z domácnosti Chloé mi totiž sdělili, moji bratři, že jsou mezi vámi rozkoly. 12 Mám na mysli to, že někteří říkáte: „Patřím Pavlovi“, jiní: „Já Apollovi“,+ další: „Já Kéfovi“* a ještě další: „Já Kristu.“ 13 Je Kristus rozdělený? Byl snad za vás přibit na kůl Pavel? Nebo jste byli pokřtěni v Pavlově jménu? 14 Děkuji Bohu, že jsem nepokřtil nikoho z vás kromě Krispa+ a Gaia,+ 15 takže nikdo nemůže říct, že jste byli pokřtěni v mém jménu. 16 Je pravda, že jsem pokřtil také Stefanovu domácnost.+ Pokud jde o ostatní, nevím, jestli jsem pokřtil ještě někoho. 17 Kristus mě totiž neposlal křtít, ale oznamovat dobrou zprávu,+ a to ne moudrou* řečí, aby se Kristův mučednický kůl* nestal zbytečným.

18 Vždyť řeč o mučednickém kůlu* je hloupost pro ty, kdo hynou,+ ale pro nás, kdo jsme zachraňováni, je to projev Boží moci.+ 19 Je totiž napsáno: „Moudrost moudrých zničím a inteligenci intelektuálů zavrhnu.“*+ 20 Kde je moudrý? Kde je znalec Zákona? Kde je debatér tohoto systému?* Copak Bůh neudělal z moudrosti tohoto světa hloupost? 21 Protože svět svou moudrostí+ Boha nepoznal,+ Bůh ve své moudrosti uznal za dobré skrze hloupost+ toho, co je kázáno, zachránit ty, kdo věří.

22 Židé totiž žádají zázraky*+ a Řekové hledají moudrost, 23 ale my kážeme Krista přibitého na kůl – pro Židy kámen úrazu a pro národy hloupost.+ 24 Ale pro ty, kdo jsou povolaní, pro Židy i Řeky, je Kristus Boží moc a Boží moudrost.+ 25 Vždyť Boží hloupá věc je moudřejší než lidé a Boží slabá věc je silnější než lidé.+

26 Vidíte sami na sobě, bratři, že Bůh nepovolal mnoho moudrých z lidského hlediska*+ ani mnoho mocných ani mnoho urozených,*+ 27 ale vyvolil hloupé věci světa, aby zahanbil moudré lidi, vyvolil slabé věci světa, aby zahanbil silné věci,+ 28 a vyvolil bezvýznamné věci světa a přehlížené věci, věci, které nejsou, aby zničil věci, které jsou,+ 29 aby se tak před Bohem nikdo* nemohl chlubit. 30 Ale díky němu jste v jednotě s Kristem Ježíšem, který se pro nás stal Boží moudrostí a umožnil nám získat schválení od Boha*+ a také posvěcení+ a propuštění na základě výkupného.+ 31 A proto, jak je napsáno: „Kdo se chlubí, ať se chlubí v Jehovovi.“*+

2 Bratři, když jsem k vám tedy přišel oznamovat Boží posvátné tajemství,+ nesnažil jsem se na vás zapůsobit svou řečí+ nebo moudrostí. 2 Rozhodl jsem se totiž nezaměřovat vaši pozornost na nic jiného než na Ježíše Krista, a to přibitého na kůl.+ 3 Přišel jsem k vám ve slabosti, se strachem a velkým chvěním. 4 A když jsem mluvil a kázal, nebylo to s přesvědčivými slovy moudrosti, ale s projevem ducha a moci,+ 5 aby vaše víra nebyla založená na lidské moudrosti, ale na Boží moci.

6 Mezi zralými lidmi mluvíme o moudrosti,+ ale ne o moudrosti tohoto systému* ani o moudrosti vládců v tomto systému, kteří budou zničeni.+ 7 Mluvíme o Boží moudrosti patrné v posvátném tajemství,+ o utajené moudrosti, kterou Bůh před věky* předem určil pro naši slávu. 8 Tuto moudrost nepoznal nikdo z vládců v tomto systému,*+ protože kdyby ji poznali, nepřibili by na kůl slavného Pána. 9 Jak je napsáno: „Oko nevidělo a ucho neslyšelo ani do lidského srdce nevstoupilo to, co Bůh připravil pro ty, kdo ho milují.“+ 10 Nám to ale Bůh zjevil+ prostřednictvím svého ducha,+ protože duch zkoumá všechno, i hluboké Boží věci.+

11 Vždyť kdo z lidí ví, co je v člověku, kromě jeho vlastního ducha? Stejně tak nikdo nezná Boží věci kromě Božího ducha. 12 My jsme však nepřijali ducha světa, ale ducha, který je od Boha,+ abychom znali věci, které nám Bůh laskavě dal. 13 O těchto věcech také mluvíme, a to ne slovy, kterým vyučuje lidská moudrost,+ ale slovy, kterým vyučuje duch.+ Duchovní záležitosti vysvětlujeme* duchovními slovy.

14 Neduchovní* člověk nepřijímá věci Božího ducha, protože jsou pro něj hloupostí, a nemůže je pochopit, protože se musí posuzovat duchovně. 15 Duchovní člověk však posuzuje všechno,+ ale sám není posuzován žádným člověkem. 16 Vždyť „kdo poznal Jehovovu* mysl, aby ho mohl poučovat“?+ My ale máme Kristovu mysl.+

3 A tak jsem s vámi nemohl mluvit jako s duchovními lidmi,+ bratři, ale jako s tělesnými lidmi, jako s nemluvňaty+ v Kristu. 2 Krmil jsem vás mlékem, ne hutným jídlem, protože jste ještě nebyli dost silní. Vlastně nejste dost silní ani teď,+ 3 protože jste pořád ještě tělesní.+ Copak nejste tělesní a nechováte se jako ostatní lidé, když je mezi vámi žárlivost a rozepře?+ 4 Když totiž jeden říká: „Patřím Pavlovi“ a jiný: „Já Apollovi“,+ nejste jako všichni ostatní?

5 Kdo je tedy Apollos? A kdo je Pavel? Služebníci,+ jejichž prostřednictvím jste uvěřili a kteří vykonali práci, kterou jim dal Pán. 6 Já jsem sázel,+ Apollos zaléval,+ ale Bůh dával vzrůst. 7 Ten, kdo sází, ani ten, kdo zalévá, tedy nejsou nic, ale důležitý je Bůh, který dává vzrůst.+ 8 Ten, kdo sází, a ten, kdo zalévá, mají stejný cíl,* ale každý dostane odměnu podle své práce.+ 9 Jsme tedy Boží spolupracovníci a vy jste Boží pole, Boží stavba.+

10 Podle nezasloužené laskavosti, kterou mi Bůh projevil, jsem jako zkušený stavitel* položil základ,+ ale staví na něm někdo jiný. Ať každý dává pozor, jak na něm staví. 11 Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který je položen, a tím je Ježíš Kristus.+ 12 Ať už někdo na tom základu staví ze zlata, stříbra nebo drahokamů, ze dřeva, sena nebo slámy, 13 přijde den, kdy se ukáže, jaké je jeho dílo. Oheň totiž odhalí všechno+ a ukáže, kdo jak stavěl. 14 Když něčí dílo postavené na tomto základu vydrží, ten člověk získá odměnu. 15 Když něčí dílo shoří, ten člověk utrpí ztrátu. On sám bude zachráněn, ale bude to, jako by unikl z ohně.

16 Nevíte, že jste Boží chrám+ a že ve vás přebývá Boží duch?+ 17 Pokud někdo ničí Boží chrám, Bůh zničí jeho. Boží chrám je totiž svatý a ten chrám jste vy.+

18 Ať nikdo neklame sám sebe: Pokud si někdo z vás myslí, že je moudrý v tomto systému,* ať se stane hlupákem, a pak bude opravdu moudrý. 19 Vždyť moudrost tohoto světa je v Božích očích hloupostí. Je přece napsáno: „Chytá moudré na jejich vlastní vychytralost.“+ 20 A také: „Jehova* ví, že úvahy moudrých jsou marné.“+ 21 Ať se tedy nikdo nechlubí lidmi. Vždyť všechno patří vám – 22 ať Pavel, nebo Apollos, nebo Kéfas,*+ nebo svět, nebo život, nebo smrt, nebo věci současné, nebo věci budoucí – všechno patří vám. 23 Vy zase patříte Kristu+ a Kristus patří Bohu.

4 Ať nás lidé považují za Kristovy služebníky* a za správce Božích posvátných tajemství.+ 2 A od správců se očekává, že se prokážou jako věrní. 3 Není pro mě až tak důležité, že mě posuzujete vy nebo lidský soud. Vlastně se neposuzuji ani já sám. 4 Neuvědomuji si, že bych udělal něco špatného, ale to ještě nedokazuje, že jednám správně.* Ten, kdo mě posuzuje,* je Jehova.*+ 5 Proto nic nesuďte+ předčasně, dokud nepřijde Pán. Ten vynese na světlo tajné věci tmy a odhalí úmysly srdce. Potom každý dostane od Boha chválu, jakou si zaslouží.+

6 Bratři, tyto věci jsem vztáhl* na sebe a na Apolla+ pro vaše dobro, abyste se na nás naučili pravidlo: „Nejděte nad to, co je napsáno.“ Díky tomu nebudete upřednostňovat jednoho před druhým a nadouvat se při tom pýchou.+ 7 Vždyť čím se lišíš od ostatních? Máš něco, co jsi nedostal?+ A pokud jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nedostal?

8 Už máte všechno, co jste chtěli? Už jste zbohatli? Už jste začali kralovat+ bez nás? Kéž byste už začali kralovat, abychom s vámi mohli kralovat i my.+ 9 Zdá se mi, že nás, apoštoly, Bůh postavil na scénu jako poslední, jako ty odsouzené k smrti.+ Stali jsme se totiž divadelním představením pro svět,+ anděly i lidi. 10 My jsme kvůli Kristu hloupí,+ ale vy jste v Kristu rozumní. My jsme slabí, ale vy jste silní. Vás si lidé váží, ale námi pohrdají. 11 Až doteď trpíme hladem+ a žízní,+ nemáme co na sebe,* bijí nás,*+ nemáme domov 12 a tvrdě pracujeme vlastníma rukama.+ Když nás lidé uráží, žehnáme jim.+ Když nás pronásledují, trpělivě to snášíme.+ 13 Když nás pomlouvají, mluvíme s nimi mírně.*+ Až doteď nás považují za smetí světa, odpad všeho.

14 Nepíšu to, abych vás zahanbil, ale abych vás napomenul jako své milované děti. 15 I kdybyste totiž měli v Kristu 10 000 vychovatelů,* určitě nemáte mnoho otců, protože v Kristu Ježíši jsem se stal vaším otcem já, když jsem vám přinesl dobrou zprávu.+ 16 Vybízím vás tedy, abyste mě napodobovali.+ 17 Proto k vám posílám Timotea, který je mým milovaným a věrným dítětem v Pánu. Připomene vám moje metody* ve službě Kristu Ježíši,+ které vyučuji všude v každém sboru.

18 Někteří jsou nadutí pýchou, jako kdybych k vám snad neměl přijít. 19 Ale brzy k vám přijdu, pokud bude Jehova* chtít, a nebudou mě zajímat řeči těch, kdo jsou nadutí pýchou, ale jejich moc.* 20 Boží království totiž není založené na řečech, ale na moci. 21 Co chcete? Abych k vám přišel s holí,+ nebo s láskou a v duchu mírnosti?

5 Slyšel jsem, že je mezi vámi sexuální nemravnost,*+ a to taková nemravnost,* jaká není ani mezi národy* – nějaký muž žije s* manželkou svého otce.+ 2 A vy jste na to pyšní? Neměli byste spíš truchlit+ a muže, který se tohoto skutku dopustil, vyloučit ze svého středu?+ 3 I když nejsem fyzicky přítomný, jsem přítomný duchem a už jsem odsoudil muže, který to udělal, jako bych byl s vámi. 4 Když se sejdete ve jménu našeho Pána Ježíše s vědomím, že jsem v duchu s vámi spolu s mocí našeho Pána Ježíše, 5 musíte takového muže vydat Satanovi+ ke zničení těla, aby byl duch zachráněn v Pánově dni.+

6 Vaše chlubení není správné. Nevíte, že trocha kvasu prokvasí celé těsto?+ 7 Odstraňte starý kvas, abyste byli novým těstem, protože máte být bez kvasu. Vždyť Kristus, náš pesachový beránek,+ byl obětován.+ 8 Slavme tedy svátek+ s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy, ne se starým kvasem nebo s kvasem špatnosti a zkaženosti.

9 Ve svém dopise jsem vám napsal, abyste se nestýkali s lidmi, kteří se dopouští sexuální nemravnosti.* 10 Neznamená to úplně se vyhýbat nemravným lidem* v tomto světě+ nebo chamtivcům nebo vyděračům nebo modlářům. Jinak byste museli ze světa vyjít.+ 11 Ale teď vám píšu, abyste se přestali stýkat+ s každým, kdo je známý jako bratr, a přitom se dopouští sexuální nemravnosti* nebo je chamtivec,+ modlář, uráží* druhé, je opilec+ nebo vyděrač.+ S takovým člověkem ani nejezte. 12 Proč bych měl soudit ty venku?* Nesoudíte ty uvnitř, 13 zatímco Bůh soudí ty venku?+ „Odstraňte toho ničemu ze svého středu.“+

6 Když má někdo z vás s druhým spor,+ jak to, že se odvažuje jít k soudu před nevěřící, a ne před svaté? 2 Copak nevíte, že svatí budou soudit svět?+ A když máte soudit svět, nejste schopní soudit maličkosti? 3 Nevíte, že budeme soudit anděly?+ Tak proč ne běžné věci tohoto života? 4 Pokud tedy potřebujete rozsoudit běžné věci tohoto života,+ jak to, že za soudce dosazujete lidi, kteří pro sbor nic neznamenají? 5 Říkám to, abyste se zastyděli. To mezi vámi není ani jeden moudrý muž, který by byl schopný rozsoudit své bratry? 6 Ale bratr jde s bratrem k soudu, a to před nevěřící!

7 Už to, že mezi sebou máte soudní spory, je pro vás prohra. Proč si radši nenecháte ukřivdit?+ Proč se radši nenecháte ošidit? 8 Místo toho křivdíte svým bratrům a šidíte je!

9 Copak nevíte, že lidé, kteří dělají špatné věci,* nezdědí Boží království?+ Nenechte se oklamat. Ti, kdo se dopouští sexuální nemravnosti,*+ modláři,+ cizoložníci,+ muži, kteří se podvolují homosexuálním stykům,*+ muži, kteří mají homosexuální styky,*+ 10 zloději, chamtivci,+ opilci,+ ti, kdo uráží* druhé, ani vyděrači nezdědí Boží království.+ 11 Někteří z vás takoví byli. Ale byli jste umyti,+ posvěceni+ a prohlášeni za bezúhonné*+ ve jménu Pána Ježíše Krista a duchem našeho Boha.

12 Všechno smím, ale ne všechno je prospěšné.+ Všechno smím, ale ničím se nenechám ovládat. 13 Jídlo je pro žaludek a žaludek pro jídlo, ale Bůh zničí oboje.+ Tělo není pro sexuální nemravnost,* ale pro Pána+ a Pán je pro tělo. 14 Ale Bůh vzkřísil Pána+ a svou mocí+ vzkřísí ze smrti i nás.+

15 Nevíte, že vaše těla jsou částmi Kristova těla?+ Mám snad vzít části Kristova těla a spojit je s tělem prostitutky? To nikdy! 16 Copak nevíte, že kdo je spojený s prostitutkou, je s ní jedno tělo? Vždyť Bůh říká: „Ti dva budou jedno tělo.“+ 17 Ale kdo je spojený s Pánem, je s ním jeden duch.+ 18 Utíkejte před sexuální nemravností!*+ Každý jiný hřích, kterého se člověk dopustí, se netýká jeho těla, ale kdo se dopouští sexuální nemravnosti, hřeší proti vlastnímu tělu.+ 19 Copak nevíte, že vaše tělo je chrámem+ svatého ducha, který je ve vás a kterého máte od Boha?+ Navíc nepatříte sami sobě,+ 20 protože jste byli koupeni za vysokou cenu.+ Ve svém těle+ tedy oslavujte Boha.+

7 A teď k tomu, o čem jste psali. Pro člověka je lepší, když se nedotýká ženy.* 2 Ale protože je rozšířená sexuální nemravnost,* ať má každý muž svou manželku+ a každá žena svého manžela.+ 3 Ať manžel dává své manželce, co jí patří, a ať manželka jedná stejně se svým manželem.+ 4 Manželka nevládne nad svým tělem, ale její manžel. Stejně tak manžel nevládne nad svým tělem, ale jeho manželka. 5 Nepřipravujte o to jeden druhého, jedině po vzájemné domluvě na určenou dobu, abyste mohli věnovat čas modlitbě. Pak buďte znovu spolu, aby vás Satan nepokoušel kvůli tomu, že nemáte sebeovládání. 6 Ale berte moje slova jako svolení, ne jako příkaz. 7 Přál bych si, aby byli všichni jako já. Každý má však od Boha svůj vlastní dar,+ někdo to má tak a někdo jinak.

8 Svobodným a vdovám říkám, že je pro ně lepší, když zůstanou jako já.+ 9 Pokud ale nemají sebeovládání, ať vstoupí do manželství. Je totiž lepší vstoupit do manželství než hořet touhou.+

10 Lidem v manželství dávám pokyny, tedy ne já, ale Pán: Ať manželka neodchází od svého manžela.+ 11 Kdyby přesto odešla, ať zůstane nevdaná nebo ať se usmíří se svým manželem. A manžel ať neopouští svou manželku.+

12 Ostatním říkám já, ne Pán:+ Pokud má nějaký bratr nevěřící manželku a ona je ochotná s ním žít, ať ji neopouští. 13 A pokud má žena nevěřícího manžela a on je ochotný s ní žít, ať ho neopouští. 14 Vždyť nevěřící manžel je posvěcen díky své manželce a nevěřící manželka je posvěcena díky bratrovi. Jinak by vaše děti byly nečisté, ale teď jsou svaté. 15 Pokud se ale nevěřící rozhodne odejít, ať odejde. Bratr nebo sestra nejsou v takovém případě vázaní. Bůh vás povolal k pokoji.+ 16 Manželko, jak víš, že nezachráníš svého manžela?+ Manželi, jak víš, že nezachráníš svou manželku?

17 Ať každý zůstane tak, jak mu Jehova* přidělil, jak ho Bůh povolal.+ Takové nařízení dávám ve všech sborech. 18 Byl někdo povolán obřezaný?+ Ať zůstane obřezaný. Byl někdo povolán neobřezaný? Ať se nedává obřezat.+ 19 Být obřezaný nic neznamená ani být neobřezaný nic neznamená.+ Důležité je dodržovat Boží přikázání.+ 20 Ať každý zůstane v takovém stavu, v jakém byl povolán.+ 21 Byl jsi povolán jako otrok? Nedělej si s tím starosti.+ Pokud máš ale příležitost stát se svobodným, využij to. 22 Vždyť ten, kdo byl povolán v Pánu jako otrok, získává svobodu*+ a patří Pánu. Podobně ten, kdo byl povolán jako svobodný, je Kristův otrok. 23 Byli jste koupeni za vysokou cenu,+ nebuďte už otroky lidí. 24 Bratři, ať každý zůstane před Bohem v takovém stavu, v jakém byl povolán.

25 O pannách a panicích* nemám od Pána žádný příkaz. Ale předkládám svůj názor+ jako ten, kdo je věrný, protože mu Pán projevil milosrdenství. 26 Myslím si, že je pro člověka nejlepší, aby vzhledem k současné obtížné situaci zůstal tak, jak je. 27 Jsi vázaný k manželce? Nehledej uvolnění.+ Jsi bez manželky? Nehledej manželku. 28 Ale i kdyby ses oženil, nezhřešil bys. Kdyby panna nebo panic vstoupili do manželství, nezhřešili by. Ale ti, kdo to udělají, budou mít trápení.* A toho se vás snažím ušetřit.

29 Kromě toho, bratři, říkám, že zbývá už jen málo času.+ Odteď ať jsou ti, kdo mají manželku, jako by žádnou neměli, 30 a ti, kdo pláčou, jako by neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo kupují, jako by nic nevlastnili, 31 a ti, kdo využívají věci ve světě, ať je nevyužívají naplno. Vždyť scéna tohoto světa se mění. 32 Chci, abyste neměli starosti. Neženatý muž se stará o Pánovy věci, protože chce získat Pánovo schválení. 33 Ale ženatý muž se stará o věci světa,+ protože chce získat schválení své manželky, 34 a je rozdělený. A neprovdaná žena stejně jako panna se stará o Pánovy věci,+ aby její tělo i duch byly svaté. Ale vdaná žena se stará o věci světa, protože chce získat schválení svého manžela. 35 Říkám vám to k vašemu prospěchu. Nechci vás omezovat,* ale vybídnout k tomu, co je vhodné, a k tomu, abyste oddaně sloužili Pánu bez rozptylování.

36 Pokud si ale někdo myslí, že se chová nesprávně, když zůstává svobodný,* a pokud je za rozkvětem mládí, ať udělá, co chce, nehřeší. Ať takoví lidé vstoupí do manželství.+ 37 Ale pokud je někdo pevný ve svém srdci a nemá potřebu vstoupit do manželství, má pod kontrolou svou vůli a rozhodl se v srdci, že zůstane svobodný,* dělá dobře.+ 38 A tak ten, kdo vstoupí* do manželství, udělá dobře, ale kdo nevstoupí do manželství, udělá lépe.+

39 Manželka je vázaná ke svému manželovi, dokud její manžel žije.+ Kdyby zemřel,* může se vdát, za koho chce, ale jen v Pánu.+ 40 Podle mého názoru ale bude šťastnější, když zůstane tak, jak je. Jsem si jistý, že i já mám Božího ducha.

8 Pokud jde o jídlo obětované modlám,+ víme, že všichni máme poznání.+ Poznání vede k pýše, ale láska buduje.+ 2 Pokud si někdo myslí, že něco zná, ještě to nezná tak, jak by měl. 3 Ale když někdo miluje Boha, Bůh ho zná.

4 Co se týká jedení jídla obětovaného modlám, víme, že modla není vůbec nic+ a že není žádný jiný Bůh kromě jednoho.+ 5 I když existují takzvaní bohové – ať v nebi, nebo na zemi+ – a je pravda, že je mnoho „bohů“ a mnoho „pánů“, 6 pro nás je jeden Bůh,+ Otec,+ ze kterého je všechno a pro kterého žijeme,+ a jeden Pán, Ježíš Kristus, skrze kterého je všechno+ a skrze kterého žijeme.

7 Ale ne všichni mají toto poznání.+ Někteří dřív uctívali modly, a proto jedí takové jídlo jako něco obětovaného modle+ a jejich svědomí se poskvrňuje, protože je slabé.+ 8 Ale jídlo nás k Bohu nepřiblíží.+ Když nejíme, nejsme na tom hůř, a když jíme, nejsme na tom líp.+ 9 Dávejte si však pozor, aby vaše právo si vybrat nebylo kamenem úrazu pro ty, kdo jsou slabí.+ 10 Když totiž ten, kdo má slabé svědomí, uvidí tebe, který máš poznání, jak jíš v modlářském chrámu, neovlivní to jeho svědomí natolik, že bude jíst jídlo obětované modlám? 11 A tak tvé poznání ničí toho, kdo je slabý, tvého bratra, za kterého zemřel Kristus.+ 12 Když takhle hřešíte proti svým bratrům a zraňujete jejich slabé svědomí,+ hřešíte proti Kristu. 13 Pokud tedy jídlo pohoršuje mého bratra, už nikdy nebudu jíst maso, abych svého bratra nepohoršoval.+

9 Nejsem snad svobodný? Nejsem apoštol? Neviděl jsem Ježíše, našeho Pána?+ Nejste mým dílem v Pánu? 2 I když nejsem apoštolem pro jiné, pro vás rozhodně jsem! Jste totiž pečetí, která potvrzuje můj apoštolát v Pánu.

3 Toto je moje obhajoba před těmi, kdo mě soudí: 4 Nemáme snad právo na jídlo a pití? 5 Nemáme snad právo být doprovázeni věřící manželkou,*+ stejně jako ostatní apoštolové a také Pánovi bratři+ a Kéfas?*+ 6 Nebo jenom Barnabáš+ a já musíme pracovat, abychom se uživili? 7 Který voják kdy sloužil na vlastní náklady? Kdo sází vinici a nejí její ovoce?+ A kdo pase stádo a nepije jeho mléko?

8 Je to, co říkám, jen lidský pohled? Neříká to snad i Zákon? 9 V Mojžíšově zákoně se píše: „Nenasadíš býkovi náhubek, když mlátí obilí.“+ Jsou to býci, o které se Bůh stará? 10 Nebo to říká kvůli nám? Bylo to napsáno kvůli nám, protože ten, kdo orá, i ten, kdo mlátí, by to měli dělat s nadějí, že něco dostanou.

11 Zaseli jsme u vás duchovní věci. Je to snad příliš sklidit od vás hmotnou podporu?+ 12 Pokud mají vůči vám toto právo jiní, nemáme ho tím spíš my? Přesto to právo nevyužíváme,+ ale všechno snášíme, abychom dobré zprávě o Kristu nekladli žádnou překážku.+ 13 Nevíte, že ti, kdo vykonávají svatou službu, jedí věci z chrámu a ti, kdo slouží u oltáře, z něj dostávají podíl?+ 14 Stejně tak i Pán přikázal, aby ti, kdo oznamují dobrou zprávu, z dobré zprávy žili.+

15 Nic z toho jsem ale nevyužil.+ Nepíšu to, abyste to teď pro mě dělali, protože bych radši zemřel, než se nechal připravit o tento důvod k chlubení.+ 16 Když oznamuji dobrou zprávu, nemám důvod se chlubit – je to moje povinnost. Běda mi, kdybych dobrou zprávu neoznamoval!+ 17 Pokud to dělám ochotně, mám odměnu. Pokud to dělám proti své vůli, i tak je mi svěřeno správcovství.+ 18 Co je tedy má odměna? Že můžu oznamovat dobrou zprávu bezplatně a nezneužívám své právo spojené s kázáním dobré zprávy.

19 I když jsem svobodný od všech, udělal jsem ze sebe otroka všech, abych získal co nejvíc lidí. 20 Pro Židy jsem se stal Židem, abych získal Židy.+ Pro ty pod Zákonem jsem jako pod Zákonem (i když nejsem pod Zákonem), abych získal ty pod Zákonem.+ 21 Pro ty bez Zákona jsem jako bez Zákona (i když nejsem bez zákona vůči Bohu, protože jsem pod zákonem vůči Kristu+), abych získal ty bez Zákona. 22 Pro slabé jsem se stal slabým, abych získal slabé.+ Pro lidi všeho druhu jsem se stal vším, abych všemi možnými způsoby některé zachránil. 23 Ale všechno dělám kvůli dobré zprávě, abych se o ni mohl podělit s jinými.+

24 Copak nevíte, že v závodě běží všichni běžci, ale jen jeden dostane cenu? Běžte tak, abyste ji získali.+ 25 Každý, kdo závodí,* se ovládá ve všem. Oni to dělají proto, aby získali pomíjivou korunu,+ ale my korunu, která nepomíjí.+ 26 Neběžím tedy bezcílně.+ Mířím svými ranami tak, abych nebil do vzduchu. 27 Tluču* do svého těla+ a vedu ho jako otroka, abych potom, co jsem kázal jiným, sám nepřišel o schválení.*

10 Chci, abyste věděli, bratři, že všichni naši předkové byli pod oblakem,+ všichni prošli mořem,+ 2 všichni byli pokřtěni v Mojžíše, když pod oblakem prošli mořem, 3 všichni jedli stejný duchovní pokrm+ 4 a všichni pili stejný duchovní nápoj.+ Pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a ta skála představovala* Krista.+ 5 Většina z nich ale neměla Boží schválení a byli pobiti v pustině.+

6 Tyto události jsou pro nás varovnými příklady, abychom netoužili po špatných věcech, jako po nich toužili oni.+ 7 Nebuďte modláři, jako byli někteří z nich. Je o nich napsáno: „Lid se posadil, jedl a pil. Pak vstali a začali se bavit.“+ 8 Nedopouštějme se sexuální nemravnosti,* jako se jí dopustili někteří z nich, takže jich za jediný den zemřelo 23 000.+ 9 Nezkoušejme Jehovu,*+ jako ho zkoušeli někteří z nich, takže je zabili hadi.+ 10 Ani nereptejme, jako reptali někteří z nich,+ takže je zabil ničitel.+ 11 Tyto události jsou varovnými příklady a byly zapsány pro nás,+ koho zastihly konce systémů.*

12 Kdo si tedy myslí, že stojí, ať si dá pozor, aby nepadl.+ 13 Nezažíváte jiné zkoušky,* než s jakými se lidé běžně setkávají.+ Ale Bůh je věrný a nedovolí, abyste byli zkoušeni nad to, co můžete zvládnout.+ Ukáže vám východisko, abyste zkoušku dokázali snést.+

14 Proto, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím!+ 15 Mluvím k vám jako k rozumným lidem. Posuďte sami, co říkám. 16 Když pijeme pohár požehnání, za který děkujeme Bohu,* nepodílíme se na Kristově krvi?+ Když jíme chléb, který lámeme, nepodílíme se na Kristově těle?+ 17 I když je nás mnoho, jsme jedno tělo,+ protože je jeden chléb. Všichni totiž jíme z toho jednoho chleba.

18 Podívejte se na tělesný Izrael: Copak ti, kdo jedí oběti, se na tom nepodílejí s oltářem?+ 19 Co tím chci říct? Že to, co je obětované modle, něco znamená? Nebo že modla něco znamená? 20 Ne. Chci tím říct, že to, co obětují národy, obětují démonům, ne Bohu.+ A já nechci, abyste se na čemkoli podíleli s démony.+ 21 Nemůžete pít Jehovův* pohár i pohár démonů. Nemůžete jíst z „Jehovova* stolu“+ i ze stolu démonů. 22 Nebo chceme „Jehovu* dohnat k žárlivosti“?+ Jsme snad silnější než on?

23 Všechno je dovolené, ale ne všechno je prospěšné. Všechno je dovolené, ale ne všechno buduje.+ 24 Ať nikomu nejde o vlastní prospěch, ale o to, co je dobré pro druhé.+

25 Jezte všechno, co se prodává na masném trhu, a na nic se neptejte kvůli svému svědomí. 26 Vždyť „Jehovovi* patří země a všechno, co je na ní“.+ 27 Když vás pozve někdo nevěřící a vy chcete jít, jezte všechno, co vám nabídnou, a na nic se neptejte kvůli svému svědomí. 28 Ale kdyby vám někdo řekl: „To bylo obětované modlám“, nejezte to kvůli tomu, kdo vám to řekl, a kvůli svědomí.+ 29 Nemám na mysli tvoje svědomí, ale svědomí toho druhého. Proč mám svoji svobodu využívat tak, že mě bude svědomí někoho jiného odsuzovat?+ 30 Pokud jím a děkuji za to Bohu, proč o mně mají mluvit urážlivě kvůli tomu, za co vzdávám díky?+

31 Ať tedy jíte, nebo pijete, nebo děláte cokoli jiného, všechno dělejte k Boží slávě.+ 32 Nebuďte kamenem úrazu pro Židy ani pro Řeky ani pro Boží sbor.+ 33 Já se také snažím ve všem vyjít vstříc všem lidem a nejde mi o vlastní prospěch,+ ale o to, co je dobré pro mnohé, aby mohli být zachráněni.+

11 Napodobujte mě, jako já napodobuji Krista.+

2 Chválím vás za to, že na mě ve všem pamatujete a držíte se věcí,* které jsem vám předal. 3 Ale chci, abyste věděli, že hlavou každého muže je Kristus,+ hlavou ženy je muž+ a hlavou Krista je Bůh.+ 4 Každý muž, který se modlí nebo prorokuje s pokrytou hlavou, dělá ostudu své hlavě. 5 A každá žena, která se modlí nebo prorokuje+ s nepokrytou hlavou, dělá ostudu své hlavě, protože je to stejné, jako kdyby měla oholenou hlavu. 6 Pokud si totiž žena nepokrývá hlavu, ať se rovnou ostříhá. Ale pokud je pro ženu potupné, aby měla ostříhanou nebo oholenou hlavu, ať si ji pokrývá.

7 Muž by si neměl pokrývat hlavu, protože je Božím obrazem+ a slávou, ale žena je mužovou slávou. 8 Muž totiž není z ženy, ale žena z muže.+ 9 Kromě toho muž nebyl stvořen kvůli ženě, ale žena kvůli muži.+ 10 Proto by žena měla mít na hlavě znamení podřízenosti, a to i kvůli andělům.+

11 Ale v Pánu není žena bez muže ani muž bez ženy. 12 Vždyť jako je žena z muže,+ tak je muž prostřednictvím ženy, ale všechno je z Boha.+ 13 Posuďte sami: Je vhodné, aby se žena modlila k Bohu s nepokrytou hlavou? 14 Neučí vás sama příroda, že dlouhé vlasy jsou pro muže hanbou, 15 ale pro ženu jsou dlouhé vlasy slávou? Vlasy jsou jí totiž dány místo pokrývky hlavy. 16 Pokud ale někdo chce bojovat za jiný zvyk, my ani Boží sbory žádný jiný nemáme.

17 Dávám vám tyto pokyny, ale nemůžu vás pochválit, protože to, že se scházíte, je vám spíš ke škodě než k užitku. 18 Především jsem se doslechl, že když se ve sboru sejdete, máte mezi sebou rozkoly. Do určité míry tomu věřím. 19 A budou mezi vámi i sekty,+ aby se ukázalo, kdo z vás je schválený.

20 Když se společně scházíte, není to ve skutečnosti kvůli tomu, abyste jedli Pánovu večeři.+ 21 Než totiž začnete jíst, každý si dá předem vlastní večeři. Jeden je pak hladový, druhý opilý. 22 Copak nemáte domy, kde se můžete najíst a napít? Nebo snad pohrdáte Božím sborem a zahanbujete ty, kdo nic nemají? Co vám mám říct? Měl bych vás pochválit? Za to vás nechválím.

23 Předal jsem vám totiž to, co jsem dostal od Pána: Tu noc,+ kdy měl být Pán Ježíš zrazen, vzal chléb, 24 a když vzdal díky, rozlámal ho a řekl: „To znamená mé tělo,+ které je dáno za vás. Dělejte to na mou památku.“+ 25 Stejně to po večeři udělal i s pohárem+ a řekl: „Tento pohár znamená novou smlouvu+ uvedenou v platnost mou krví.+ Kdykoli ho budete pít, dělejte to na mou památku.“+ 26 Kdykoli totiž jíte tento chléb a pijete tento pohár, oznamujete Pánovu smrt, dokud on nepřijde.

27 Kdo tedy jí chléb nebo pije Pánův pohár, když toho není hoden, proviní se proti tělu a krvi Pána. 28 Ať se člověk nejdřív prozkoumá,+ aby se ujistil, že je hoden jíst z chleba a pít z poháru, a pak ať to udělá. 29 Kdo totiž jí a pije, a přitom si neuvědomuje význam toho těla, jí a pije rozsudek nad sebou. 30 Proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných a hodně z vás je mrtvých.*+ 31 Kdybychom se prozkoumali, nebyli bychom souzeni. 32 Ale když jsme souzeni, Jehova* nás ukázňuje,+ abychom nebyli odsouzeni se světem.+ 33 Moji bratři, když se tedy sejdete, abyste jedli to jídlo, čekejte jeden na druhého. 34 Pokud má někdo hlad, ať se nají doma, abyste se nescházeli k odsouzení.+ Ostatní záležitosti dám do pořádku, až přijdu.

12 Pokud jde o duchovní dary,+ bratři, nechci, abyste byli v nevědomosti. 2 Víte, že když jste byli lidmi z národů,* nechali jste se ovlivnit a svést k uctívání němých model+ a šli jste za nimi, kamkoli vás vedly. 3 Proto chci, abyste věděli, že nikdo pod působením Božího ducha neříká: „Ježíš je prokletý!“ a nikdo nemůže říct: „Ježíš je Pán!“, pokud na něj nepůsobí svatý duch.+

4 Jsou různé dary, ale je jeden duch,+ 5 jsou různé služby,+ ale je jeden Pán 6 a jsou různé činnosti,* ale Bůh, který všechny ve všech působí, je jeden.+ 7 Každý dostává projev ducha k prospěšnému účelu.+ 8 Jeden dostává prostřednictvím ducha řeč* moudrosti, jiný prostřednictvím toho samého ducha řeč poznání, 9 jiný dostává tím samým duchem víru,+ jiný tímto duchem dar uzdravování,+ 10 ještě jiný působení zázraků,*+ jiný prorokování, jiný rozlišování inspirovaných výroků,+ jiný různé jazyky+ a jiný překlad jazyků.+ 11 Ale všechno to působí ten samý duch a každému přiděluje dary, jak chce.

12 Vždyť jako tělo je jedno, ale má mnoho částí a všechny části toho těla, i když je jich hodně, tvoří jedno tělo,+ tak je to i s Kristem. 13 Všichni jsme totiž byli pokřtěni jedním duchem, abychom vytvořili jedno tělo – ať Židé, nebo Řekové, ať otroci, nebo svobodní – a všichni jsme dostali napít jednoho ducha.

14 Tělo přece není tvořené jednou částí, ale mnoha.+ 15 Kdyby noha řekla: „Nejsem ruka, a proto nepatřím k tělu“, neznamená to, že není částí těla. 16 A kdyby ucho řeklo: „Nejsem oko, a proto nepatřím k tělu“, neznamená to, že není částí těla. 17 Kdyby celé tělo bylo okem, kde by byl sluch? Kdyby celé bylo uchem, kde by byl čich? 18 Ale Bůh umístil do těla všechny jeho části tak, jak se mu líbilo.

19 Kdyby všechny části byly stejné, co by to bylo za tělo? 20 Je ale mnoho různých částí, a přesto jedno tělo. 21 Oko nemůže říct ruce: „Nepotřebuji tě“ ani hlava nohám: „Nepotřebuji vás.“ 22 Spíš je to tak, že části těla, které se zdají být slabší, jsou nezbytné 23 a těm částem těla, které považujeme za méně čestné, věnujeme větší pozornost.+ A proto se víc staráme o své méně přitažlivé části, 24 zatímco naše přitažlivé části takovou péči nepotřebují. Bůh složil tělo tak, že větší čest dal té části, která jí měla nedostatek, 25 aby tělo nebylo rozdělené a jeho části o sebe navzájem pečovaly.+ 26 Když jedna část těla trpí, všechny ostatní části trpí s ní.+ A když je nějaká část oslavována, všechny ostatní části se radují s ní.+

27 Vy jste Kristovým tělem+ a každý z vás je jeho částí.+ 28 Bůh ve sboru ustanovil za prvé apoštoly,+ za druhé proroky,+ za třetí učitele,+ pak zázraky,*+ potom dary uzdravování,+ pomoc druhým, schopnost vést,+ mluvení různými jazyky.+ 29 Jsou snad všichni apoštolové? Jsou snad všichni proroci? Jsou snad všichni učitelé? Dělají snad všichni zázraky?* 30 Mají snad všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky?+ Jsou snad všichni překladatelé?*+ 31 Usilujte* o větší dary.+ A teď vám ukážu cestu, která všechno převyšuje.+

13 Kdybych mluvil lidskými i andělskými jazyky, ale neměl lásku, byl bych jako dunící kov nebo řinčící činel. 2 Kdybych měl dar prorokování a rozuměl všem posvátným tajemstvím a všemu poznání+ a kdybych měl tolik víry, že bych dokázal přemisťovat* hory, ale neměl lásku, nebyl bych nic.*+ 3 A kdybych dal celý svůj majetek, abych nasytil druhé,+ a kdybych obětoval svůj život, abych se mohl chlubit, ale neměl lásku,+ nebylo by mi to k ničemu.

4 Láska+ je trpělivá+ a laskavá.+ Láska nezávidí,*+ nechlubí se, nepovyšuje se,+ 5 nechová se neslušně,*+ není sobecká,*+ nedá se vyprovokovat,+ nepočítá urážky.*+ 6 Neraduje se ze špatných věcí,+ ale raduje se z pravdy. 7 Všechno snáší,+ všemu věří,+ ve vše doufá,+ ve všem vytrvává.+

8 Láska nikdy neselhává.* Ale dary prorokování zaniknou, jazyky* přestanou a poznání skončí. 9 Máme totiž částečné poznání+ a částečně prorokujeme, 10 ale až přijde to, co je úplné, zanikne to, co je částečné. 11 Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, posuzoval jsem věci jako dítě, ale když jsem se stal mužem, zbavil jsem se dětských rysů. 12 Teď totiž vidíme pomocí kovového zrcadla v mlhavých obrysech,* ale potom to bude tváří v tvář. Teď mám částečné poznání, ale potom budu mít přesné* poznání, tak jako Bůh přesně zná mě. 13 Zůstanou však tyto tři: víra, naděje a láska. Ale největší z nich je láska.+

14 Usilujte o lásku, a přesto se horlivě snažte o duchovní dary, především o to, abyste prorokovali.+ 2 Kdo totiž mluví nějakým jazykem, nemluví k lidem, ale k Bohu, protože i když pod působením ducha říká posvátná tajemství,+ nikdo tomu nerozumí.+ 3 Ale ten, kdo prorokuje, svými slovy posiluje,* povzbuzuje a utěšuje druhé. 4 Kdo mluví nějakým jazykem, posiluje* sám sebe, ale kdo prorokuje, posiluje* sbor. 5 Chtěl bych, abyste všichni mluvili jazyky,+ ale byl bych radši, kdybyste prorokovali.+ Ten, kdo prorokuje, je totiž užitečnější než ten, kdo mluví jazyky, ledaže by překládal,* aby sbor mohl být posilován.* 6 Bratři, kdybych k vám přišel a mluvil jazyky, k čemu by vám to bylo dobré? Byl bych vám užitečný, jedině kdybych vám předal zjevení,+ poznání,+ proroctví nebo učení.

7 Je to jako s neživými věcmi, které vydávají zvuk, například s flétnou nebo harfou. Pokud nezazní různé tóny, jak se pozná, co se na flétnu nebo harfu hraje? 8 Pokud trubka nezazní zřetelně, kdo se připraví k bitvě? 9 Podobně vy, když nebudete používat srozumitelnou řeč, jak budou lidé vědět, co bylo řečeno? Budete mluvit do větru. 10 Na světě je mnoho různých jazyků a žádný z nich není bez významu. 11 Pokud tedy nerozumím tomu, co mi člověk, který mluví jiným jazykem, říká, jsem pro něj cizincem. A ten, kdo mluví, je cizincem pro mě. 12 A podobné je to s vámi. Vzhledem k tomu, že velmi toužíte po darech ducha, snažte se oplývat dary, které posílí* sbor.+

13 Ať se tedy ten, kdo mluví nějakým jazykem, modlí, aby mohl svá slova překládat.*+ 14 Když se totiž modlím v nějakém jazyce, je to můj dar ducha, který se modlí, ale má mysl je neplodná. 15 Co se tedy má dělat? Budu se modlit s darem ducha, ale také se budu modlit se svou myslí. Budu zpívat chvály s darem ducha, ale také budu zpívat chvály se svou myslí. 16 Kdybys totiž předkládal chvály s darem ducha, ale obyčejný člověk mezi vámi by nevěděl, co říkáš, jak by na tvé vzdávání díků mohl říct „amen“? 17 Sice vzdáváš díky hezkým způsobem, ale druhého to neposílí.* 18 Děkuji Bohu, že mluvím více jazyky než vy všichni. 19 Ale ve sboru bych radši promluvil pět srozumitelných slov,* abych poučil* i druhé, než deset tisíc slov nějakým jazykem.+

20 Bratři, nepřemýšlejte jako malé děti,+ ale buďte jako malé děti, pokud jde o špatnost.+ Přemýšlejte jako dospělí lidé.+ 21 V Zákoně se píše: „‚K tomuto lidu budu mluvit jazyky a rty cizinců, ale ani tak mě nebudou poslouchat,‘ říká Jehova.“*+ 22 Jazyky tedy nejsou znamením pro věřící, ale pro nevěřící,+ zatímco prorokování není pro nevěřící, ale pro věřící. 23 Když se celý sbor sejde a všichni budou mluvit jazyky, ale vejdou obyčejní lidé nebo nevěřící, neřeknou, že jste přišli o rozum? 24 Ale když budete všichni prorokovat a vejde nevěřící nebo obyčejný člověk, to, co uslyší, ho pokárá a důkladně prozkoumá. 25 Vyjde najevo, co se skrývá v jeho srdci, a tak padne tváří k zemi, bude uctívat Boha a prohlásí: „Bůh je opravdu mezi vámi.“+

26 Co se tedy má dělat, bratři? Když se sejdete, jeden zpívá žalmy, jiný vyučuje, jiný má zjevení, jiný mluví nějakým jazykem a ještě jiný překládá.+ Ať všechno slouží k posílení* sboru. 27 Když někdo mluví nějakým jazykem, ať mluví dva nebo nanejvýš tři z vás, a to po sobě, a ať někdo překládá.*+ 28 Pokud tam ale není překladatel,* ať ve sboru mlčí a mluví k sobě a k Bohu. 29 Ať mluví dva nebo tři proroci+ a ať ostatní posuzují, co to znamená. 30 Ale když někdo jiný, kdo tam sedí, dostane zjevení, ať ten první mlčí. 31 Vždyť můžete jeden po druhém prorokovat všichni, aby se všichni mohli učit a povzbudit.+ 32 Proroci mají svůj dar ducha ovládat. 33 Bůh totiž není Bohem nepořádku, ale pokoje.+

Jako ve všech sborech svatých, 34 ať ženy ve sborech mlčí, protože jim není dovoleno mluvit.+ Ať se podřizují,+ jak to říká i Zákon. 35 Pokud něčemu nerozumí, ať se zeptají doma svého manžela, protože je potupné, aby žena mluvila ve sboru.

36 Pochází snad Boží slovo od vás? Nebo se snad dostalo jenom k vám?

37 Pokud si někdo myslí, že je prorok nebo že má dar ducha, musí uznat, že to, co vám píšu, jsou příkazy od Pána. 38 Ale pokud to někdo neuznává, sám nebude uznán.* 39 Moji bratři, horlivě se tedy snažte prorokovat,+ ale nikomu nezakazujte mluvit jazyky.+ 40 Ale ať se všechno děje slušně a má to řád.*+

15 Bratři, připomínám vám dobrou zprávu, kterou jsem vám oznámil,+ kterou jste přijali a za kterou si také stojíte. 2 Pokud se dobré zprávy, kterou jsem vám oznámil, budete pevně držet, budete zachráněni. Jinak jste uvěřili zbytečně.

3 Jako jednu z nejdůležitějších věcí jsem vám předal to, co jsem i já přijal, že Kristus podle Písma zemřel za naše hříchy,+ 4 že byl pohřben+ a třetí den+ podle Písma+ vzkříšen+ 5 a že se objevil Kéfovi*+ a potom těm dvanácti.+ 6 Pak se objevil víc než 500 bratrů najednou.+ Někteří už zemřeli,* ale většina z nich je tu stále s námi. 7 Potom se objevil Jakubovi,+ pak všem apoštolům+ 8 a poslednímu ze všech se objevil mně,+ jakoby předčasně narozenému.

9 Jsem totiž nejposlednější z apoštolů a ani si nezasloužím být nazýván apoštolem, protože jsem pronásledoval Boží sbor.+ 10 Ale díky Boží nezasloužené laskavosti jsem to, co jsem. A nezaslouženou laskavost mi Bůh neprokázal zbytečně, protože jsem tvrdě pracoval víc než oni všichni – vlastně ne já, ale Boží nezasloužená laskavost, která je se mnou. 11 Ať už jsem to já, nebo oni, o tom kážeme a tomu jste uvěřili.

12 Když se tedy o Kristu káže, že byl vzkříšen z mrtvých,+ jak to, že někteří z vás říkají, že vzkříšení mrtvých není? 13 Pokud vzkříšení opravdu není, pak nebyl vzkříšen ani Kristus. 14 A pokud Kristus nebyl vzkříšen, naše kázání je zbytečné a zbytečná je i vaše víra. 15 Navíc jsme falešnými Božími svědky,+ protože svědčíme proti Bohu, že vzkřísil Krista,+ kterého vlastně nevzkřísil, pokud mrtví opravdu nejsou kříšeni. 16 Pokud mrtví nejsou kříšeni, ani Kristus nebyl vzkříšen. 17 A pokud Kristus nebyl vzkříšen, vaše víra je k ničemu – zůstáváte ve svých hříších.+ 18 A také ti, kdo zemřeli* jako Kristovi následovníci, zemřeli navždy.+ 19 Pokud v Krista doufáme jen v tomto životě, jsme ti největší chudáci ze všech.

20 Ale Kristus byl vzkříšen z mrtvých, a to jako první* z těch, kdo zemřeli.*+ 21 Protože smrt přišla prostřednictvím člověka,+ přišlo prostřednictvím člověka také vzkříšení mrtvých.+ 22 Stejně jako kvůli Adamovi všichni umírají,+ tak díky Kristu všichni ožijí.+ 23 Ale každý ve správném pořadí: Kristus jako první,*+ potom během Kristovy přítomnosti+ ti, kdo mu patří.+ 24 Potom bude konec, až předá Království svému Bohu a Otci, když předtím zničí všechny vlády a všechny moci i síly.+ 25 Musí totiž kralovat, dokud mu Bůh nepoloží všechny nepřátele pod nohy.+ 26 Jako poslední nepřítel bude zničena smrt.+ 27 Vždyť Bůh „mu všechno podřídil pod nohy“.+ Ale když říká, že mu všechno bylo podřízeno,+ je zřejmé, že to nezahrnuje toho, kdo mu všechno podřídil.+ 28 A až mu bude podřízeno všechno, potom se i sám Syn podřídí tomu, kdo mu všechno podřídil.+ Tak bude Bůh pro každého vším.+

29 Pokud mrtví vůbec nejsou kříšeni, co budou dělat ti, kdo jsou křtěni proto, aby byli mrtví?+ Proč by se křtili, aby byli takoví? 30 A proč pořád* podstupujeme nebezpečí?+ 31 Denně čelím smrti. Je to stejně jisté jako to, že nad vámi jásám, bratři, které mám v Kristu Ježíši, našem Pánu. 32 Pokud jsem jako jiní lidé* bojoval s divokými zvířaty v Efezu,+ k čemu je mi to dobré? Pokud mrtví nejsou kříšeni, „jezme a pijme, protože zítra zemřeme“.+ 33 Nenechte se oklamat. Špatná společnost kazí dobré zvyky.*+ 34 Vzpamatujte se a dělejte, co je správné, nehřešte. Někteří z vás totiž neznají Boha. Říkám to, abyste se zastyděli.

35 Někdo ale řekne: „Jak budou mrtví vzkříšeni? V jakém těle vstanou?“+ 36 Ty nerozumný! Co zaséváš, neožije, pokud to nejdřív nezemře. 37 A to, co zaséváš, není tělo, které dál poroste, ale jen zrno, ať zrno pšenice, nebo čehokoli jiného. 38 Ale Bůh mu dává tělo, jaké chce, každému semeni dává jeho vlastní tělo. 39 Všechna těla nejsou stejná – jedno tělo mají lidé, jiné má dobytek, jiné ptáci a jiné ryby. 40 A jsou nebeská těla+ a pozemská těla.+ Jiná je sláva nebeských těl a jiná pozemských. 41 Jiná je sláva slunce, jiná je sláva měsíce+ a jiná je sláva hvězd. I hvězda se od hvězdy liší slávou.

42 Tak je to i se vzkříšením mrtvých. Tělo je zaseto v porušenosti, vzkříšeno v neporušenosti.+ 43 Zaseto je v hanbě, vzkříšeno ve slávě.+ Zaseto je ve slabosti, vzkříšeno v síle.+ 44 Zaseto je hmotné tělo, vzkříšeno je duchovní. Když existuje hmotné tělo, existuje i duchovní. 45 Je napsáno: „První člověk Adam se stal živou bytostí.“*+ Poslední Adam se stal životodárným duchem.+ 46 Ale to, co je duchovní, není první. První je to, co je hmotné, a potom je to duchovní. 47 První člověk je ze země a udělaný z prachu,+ druhý člověk je z nebe.+ 48 Ti udělaní z prachu jsou jako ten udělaný z prachu a ti v nebi jako ten, který přišel z nebe.+ 49 A stejně jako jsme obrazem toho udělaného z prachu,+ budeme obrazem toho, který přišel z nebe.+

50 Ale říkám vám, bratři, že tělo a krev nemůžou zdědit Boží království ani porušenost nezdědí neporušenost. 51 Teď vám řeknu posvátné tajemství: Všichni nebudeme spát ve smrti, ale všichni budeme přeměněni,+ 52 ve chvíli, v okamžiku, během poslední trubky. Zazní trubka+ a mrtví budou vzkříšeni neporušitelní a my budeme přeměněni. 53 Co je totiž porušitelné, musí obléct neporušenost,+ a co je smrtelné, musí obléct nesmrtelnost.+ 54 Ale až to, co je porušitelné, obleče neporušenost a to, co je smrtelné, obleče nesmrtelnost, stane se to, co je napsáno: „Smrt je pohlcena navždy.“+ 55 „Smrti, kde je tvé vítězství? Smrti, kde je tvé žihadlo?“+ 56 To žihadlo, které působí smrt, je hřích+ a hříchu dává sílu Zákon.+ 57 Ale díky patří Bohu, který nám dává vítězství prostřednictvím našeho Pána Ježíše Krista!+

58 Proto, moji milovaní bratři, buďte pevní,+ nepohnutelní, vždy mějte hodně práce+ v Pánově díle, protože víte, že vaše tvrdá práce pro Pána není zbytečná.+

16 A pokud jde o sbírku pro svaté,+ můžete se řídit pokyny, které jsem dal galatským sborům. 2 Ať si každý z vás dá podle svých možností vždy první den v týdnu něco stranou, aby se nemusely konat sbírky, až přijdu. 3 Až se k vám dostanu, pošlu ty, které doporučíte ve svých dopisech,+ aby váš dar odnesli do Jeruzaléma. 4 A pokud bude vhodné, abych šel také, půjdou tam se mnou.

5 Přijdu k vám, až projdu Makedonií. Půjdu totiž přes Makedonii+ 6 a snad s vámi nějaký čas zůstanu, nebo u vás dokonce strávím zimu. Pak mě budete moct doprovodit část cesty tam, kam půjdu. 7 Nechci vás vidět teď, protože by to bylo jen letmo při cestě. Ale doufám, že se u vás nějakou dobu zdržím,+ když to Jehova* dovolí. 8 Zůstanu v Efezu+ až do Letnic, 9 protože se mi otevřely velké dveře k činnosti.+ Je ale mnoho odpůrců.

10 Pokud přijde Timoteus,+ postarejte se, aby se mezi vámi nemusel ničeho obávat, protože se věnuje Jehovovu* dílu+ stejně jako já. 11 Ať se na něj tedy nikdo nedívá svrchu. V pokoji ho vypravte na cestu, aby mohl přijít ke mně, protože na něj s bratry čekám.

12 Co se týká našeho bratra Apolla,+ naléhavě jsem ho vybízel, aby k vám s bratry přišel. Neměl v plánu přijít teď, ale určitě přijde, až bude moct.

13 Buďte bdělí,+ stůjte pevně ve víře,+ buďte odvážní*+ a silní.+ 14 Všechno, co děláte, dělejte s láskou.+

15 Víte, že jako první* z Achaie uvěřila Stefanova domácnost a že se oddali službě svatým. Proto vás, bratři, vybízím: 16 Podřizujte se takovým lidem a také všem, kdo spolupracují a velmi se namáhají.+ 17 Mám radost, že přišel Stefanas,+ Fortunatus a Achaikus, protože mi vynahradili to, že tady nejste. 18 Jsou občerstvením pro mě* i pro vás. Takových lidí si važte.

19 Pozdravují vás asijské sbory. Aquila a Priska vám posílají srdečné křesťanské pozdravy spolu se sborem, který se schází v jejich domě.+ 20 Zdraví vás všichni bratři. Pozdravte se navzájem svatým polibkem.

21 Zde je můj, Pavlův, vlastnoručně psaný pozdrav.

22 Pokud někdo nemiluje Pána, ať je prokletý. Přijď, náš Pane! 23 Ať je s vámi nezasloužená laskavost Pána Ježíše. 24 Ať je má láska s vámi všemi, kdo jste v jednotě s Kristem Ježíšem.