GALAŤANŮM

1 Já, Pavel, apoštol ustanovený ne lidmi ani prostřednictvím člověka, ale prostřednictvím Ježíše Krista+ a Boha, Otce,+ který ho vzkřísil z mrtvých, 2 píšu spolu se všemi bratry, kteří jsou se mnou, sborům v Galácii:

3 Přeji vám nezaslouženou laskavost a pokoj od Boha, našeho Otce, a Pána Ježíše Krista. 4 Ten dal sám sebe za naše hříchy,+ aby nás vysvobodil ze současného zkaženého systému,*+ v souladu s vůlí našeho Boha a Otce,+ 5 kterému patří sláva po celou věčnost. Amen.

6 Divím se, že se od toho, kdo vás povolal Kristovou nezaslouženou laskavostí, tak rychle odvracíte* k jiné dobré zprávě.+ 7 Žádná jiná dobrá zpráva sice není, ale jsou tu jistí lidé, kteří se vás snaží znepokojit+ a chtějí překroutit dobrou zprávu o Kristu. 8 Ale i kdyby vám snad někdo z nás nebo anděl z nebe oznamoval jako dobrou zprávu něco jiného než to, co jsme vám oznámili, ať je proklet. 9 A to, co už jsme řekli, říkám znovu: Pokud vám někdo oznamuje jako dobrou zprávu něco jiného než to, co jste přijali, ať je proklet.

10 Pokouším se teď získat přízeň lidí, nebo Boha? Snažím se snad líbit lidem? Kdybych se ještě i teď chtěl zalíbit lidem, nebyl bych Kristův otrok. 11 Bratři, chci vám říct, že dobrá zpráva, kterou jsem vám oznamoval, nepochází od lidí.+ 12 Vždyť jsem ji nedostal od člověka ani jsem se ji od člověka nenaučil, ale zjevil mi ji Ježíš Kristus.

13 Určitě jste slyšeli, jak jsem se choval v době, kdy jsem ještě vyznával judaismus+ – jak krutě* jsem pronásledoval Boží sbor a ničil ho.+ 14 V judaismu jsem vynikal nad mnoha vrstevníky ze svého národa a daleko víc jsem horlil pro tradice svých otců.+ 15 Ale když Bůh, kterému vděčím za své narození* a který mě povolal svou nezaslouženou laskavostí,+ uznal za dobré 16 zjevit svého Syna mým prostřednictvím, abych dobrou zprávu o něm oznamoval národům,+ nešel jsem se hned radit s nějakým člověkem.* 17 Ani jsem nešel do Jeruzaléma za těmi, kdo byli apoštoly dřív než já, ale odešel jsem do Arábie a pak jsem se vrátil do Damašku.+

18 O tři roky později jsem se vydal do Jeruzaléma+ navštívit Kéfa*+ a zůstal jsem u něj 15 dnů. 19 Z ostatních apoštolů jsem ale viděl jen Jakuba,+ Pánova bratra. 20 Bůh je mi svědkem, že to, co vám píšu, není lež.

21 Potom jsem odešel do krajů Sýrie a Kilikie.+ 22 Ale sbory v Judeji, které jsou v jednotě s Kristem, mě osobně neznaly. 23 Jen slýchaly: „Ten, který nás dřív pronásledoval,+ teď oznamuje dobrou zprávu o víře, kterou předtím ničil.“+ 24 A oslavovaly kvůli mně Boha.

2 Potom jsem se po 14 letech znovu vydal do Jeruzaléma s Barnabášem+ a vzal jsem s sebou i Tita.+ 2 Šel jsem tam na základě zjevení. Soukromě jsem se setkal s váženými bratry a předložil jim dobrou zprávu, kterou kážu mezi národy, abych se ujistil, že neběžím nebo jsem neběžel nadarmo. 3 A ani Tita,+ který byl se mnou, nikdo nenutil dát se obřezat,+ přestože byl Řek. 4 Tato otázka vyvstala kvůli falešným bratrům, kteří nenápadně vnikli do sboru.+ Vkradli se, aby slídili po svobodě,+ kterou máme jako následovníci Krista Ježíše, a aby nás úplně zotročili.+ 5 Ani na chvíli* jsme jim ale neustoupili+ a nepodřídili se jim, aby vám zůstala zachovaná pravda dobré zprávy.

6 Ale ti, kdo jsou považováni za důležité+ – na tom, kým byli, mi nezáleží, protože Bůh nedá na vnější zdání – ti vážení muži mi nedoporučili nic nového. 7 Naopak, když viděli, že mi byla svěřena dobrá zpráva pro neobřezané,+ tak jako Petrovi byla svěřena dobrá zpráva pro obřezané 8 (protože ten, kdo dal Petrovi moc potřebnou k tomu, aby byl apoštolem pro obřezané, dal moc i mně, abych byl apoštolem pro lidi z jiných národů),+ 9 a když poznali nezaslouženou laskavost, která mi byla projevena,+ Jakub,+ Kéfas* a Jan, kteří byli považováni za sloupy, podali Barnabášovi a mně+ pravici na znamení souhlasu,* že my půjdeme k lidem z jiných národů a oni k obřezaným. 10 Poprosili nás jen, abychom pamatovali na chudé, a o to jsem se také snažil.+

11 Když ale Kéfas*+ přišel do Antiochie,+ otevřeně jsem se proti němu postavil, protože to, co dělal, bylo jednoznačně špatné.* 12 Než totiž přišli někteří lidé od Jakuba,+ jídával s lidmi z jiných národů.+ Ale po jejich příchodu s tím přestal a začal si od nich držet odstup, protože se bál zastánců obřízky.*+ 13 Spolu s ním se začali přetvařovat* i ostatní Židé, takže se jejich přetvářkou* dal strhnout i Barnabáš. 14 Když jsem viděl, že nejednají v souladu s pravdou dobré zprávy,+ přede všemi jsem řekl Kéfovi:* „Pokud ty, i když jsi Žid, žiješ jako lidé z jiných národů, a ne jako Židé, jak to, že lidi z jiných národů nutíš, aby žili podle židovských zvyků?“+

15 My, kdo jsme od narození Židé, a ne hříšníci z jiných národů, 16 víme, že člověk není prohlášen za bezúhonného* na základě skutků Zákona, ale pouze prostřednictvím víry+ v Ježíše Krista.+ A tak jsme uvěřili v Krista Ježíše, abychom byli prohlášeni za bezúhonné* díky víře v Krista, a ne na základě skutků Zákona. Na základě skutků Zákona totiž nebude za bezúhonného* prohlášen nikdo.*+ 17 Pokud jsme ale považováni za hříšníky i my, kdo se snažíme o to, abychom byli prohlášeni za bezúhonné* prostřednictvím Krista, znamená to, že je Kristus služebníkem hříchu?* Rozhodně ne! 18 Kdybych znovu stavěl to, co jsem kdysi zbořil, stal bych se provinilcem. 19 Vždyť prostřednictvím Zákona jsem vzhledem k Zákonu zemřel,+ abych ožil vzhledem k Bohu. 20 Jsem přibitý na kůlu spolu s Kristem.+ Už nežiji já,+ ale žije ve mně Kristus. A život, který teď žiji v těle, žiji v souladu s vírou v Božího Syna,+ který mě miloval a obětoval se za mě.+ 21 Neodmítám* Boží nezaslouženou laskavost.+ Pokud totiž člověk může být považován za bezúhonného* na základě Zákona, potom Kristus zemřel zbytečně.+

3 Vy nerozumní Galaťané! Kdo vás tak oklamal+ – vás, kterým byl jasně vykreslen Ježíš Kristus přibitý na kůl?+ 2 Chci se vás zeptat* jen na jedno: Dostali jste ducha na základě skutků Zákona, nebo díky víře v to, co jste slyšeli?+ 3 To jste tak nerozumní? Na začátku jste se nechali vést duchem,* a teď chcete dojít do cíle pomocí lidského smýšlení?*+ 4 Vytrpěli jste to všechno zbytečně? Věřím, že to nebylo zbytečně. 5 A tak ten, kdo vám dává ducha a vykonává mezi vámi zázraky,*+ dělá to díky vašim skutkům Zákona, nebo díky vaší víře v to, co jste slyšeli? 6 Je to jako s Abrahamem. Ten „uvěřil Jehovovi,* a byl proto považován za bezúhonného“.*+

7 Dobře víte, že Abrahamovými syny jsou ti, kdo mají víru.+ 8 Písmo, které už dávno poukazovalo na to, že Bůh prohlásí lidi z jiných národů za bezúhonné* prostřednictvím jejich víry, Abrahamovi předem oznámilo dobrou zprávu slovy: „Prostřednictvím tebe budou požehnány všechny národy.“+ 9 Ti, kdo mají víru, proto dostávají požehnání stejně jako Abraham, který měl víru.+

10 Všichni, kdo se spoléhají na skutky Zákona, jsou pod kletbou, protože je napsáno: „Prokletý je každý, kdo se neřídí vším, co se píše ve svitku Zákona.“+ 11 Navíc je zřejmé, že Bůh nikoho neprohlásí za bezúhonného* na základě Zákona,+ protože „bezúhonný* bude žít díky své víře“.+ 12 Zákon nevyžaduje víru, ale říká: „Kdo podle těchto věcí jedná, bude díky nim žít.“+ 13 Kristus nás vykoupil+ z kletby Zákona tím, že na sebe vzal kletbu místo nás. Je totiž napsáno: „Prokletý je každý, kdo je pověšený na kůlu.“+ 14 Bylo to proto, aby prostřednictvím Krista Ježíše získaly Abrahamovo požehnání i národy+ a abychom díky své víře dostali slíbeného ducha.+

15 Bratři, uvedu vám příklad ze života: Když se nějaká smlouva stane platnou, nikdo ji neruší ani k ní nic nepřidává, přestože ji učinil platnou jen nějaký člověk. 16 Sliby byly dány Abrahamovi a jeho potomstvu.*+ Písmo neříká: „A tvým potomkům“,* jako by jich bylo mnoho, ale říká: „A tvému potomstvu“,* čímž je myšlen jeden potomek, kterým je Kristus.+ 17 Také říkám: Zákon, který začal existovat o 430 let později,+ nezrušil platnost smlouvy, kterou předtím Bůh uzavřel, a tedy ani ten slib. 18 Pokud je dědictví na základě Zákona, už to není na základě slibu. Ale Bůh ho Abrahamovi laskavě dal prostřednictvím slibu.+

19 K čemu je tedy Zákon? Byl přidán, aby odhaloval provinění,+ dokud nepřijde potomstvo,*+ kterému byl dán slib, a byl předán anděly+ rukou prostředníka.+ 20 Prostředník ale není potřeba, pokud je strana jen jedna. A Bůh je jen jeden. 21 Je tedy Zákon proti Božím slibům? Rozhodně ne! Vždyť kdyby lidé dostali nějaký zákon, který by mohl dát život, člověk by mohl být prohlášen za bezúhonného* na základě zákona. 22 Ale Písmo předalo všechny do zajetí hříchu, aby slib založený na víře v Ježíše Krista dostali ti, kdo v něj věří.

23 Před příchodem víry nás ale Zákon střežil, byli jsme pod jeho dozorem a očekávali jsme víru, která měla být zjevena.+ 24 Zákon se tedy stal naším vychovatelem vedoucím ke Kristu,+ abychom byli prohlášeni za bezúhonné* prostřednictvím víry.+ 25 Ale když teď přišla víra,+ už nad sebou nemáme vychovatele.+

26 Všichni jste totiž prostřednictvím své víry v Krista Ježíše Božími syny.+ 27 Vždyť vy všichni, kdo jste byli pokřtěni v Krista, jste se stali podobnými Kristu.*+ 28 Není už rozdíl mezi Židem a Řekem,+ otrokem a svobodným,+ mužem a ženou,+ protože jste všichni jedno, v jednotě s Kristem Ježíšem.+ 29 A pokud patříte Kristu, jste Abrahamovým potomstvem,*+ dědici+ podle slibu.+

4 Říkám, že dokud je dědic dítětem, v ničem se neliší od otroka, přestože je pánem všeho. 2 Až do dne, který předem stanovil jeho otec, podléhá poručníkům a správcům. 3 Podobně i nás, když jsme byli dětmi, zotročovaly základní principy tohoto světa.+ 4 Ale když se naplnil stanovený čas, Bůh poslal svého Syna, který se narodil z ženy+ a byl pod Zákonem,+ 5 aby vykoupil ty pod Zákonem,+ a my tak mohli být přijati za syny.+

6 A protože jste synové, Bůh poslal ducha+ svého Syna do našeho srdce+ a ten volá: „Abba,* Otče!“+ 7 Už tedy nejsi otrokem, ale synem. A pokud jsi synem, Bůh tě také ustanovil dědicem.+

8 Když jste neznali Boha, byli jste otroky těch, kdo ve skutečnosti nejsou bohové. 9 Ale teď Boha znáte, nebo spíš Bůh zná vás. Proč se tedy znovu obracíte k těm bezmocným+ a ubohým základním principům a chcete jim zase otročit?+ 10 Puntičkářsky zachováváte dny, měsíce,+ období a roky. 11 Bojím se o vás. Zdá se totiž, že mé snahy vám pomoct byly zbytečné.

12 Bratři, prosím vás, buďte jako já, protože i já jsem býval jako vy.+ Nijak jste mi neublížili. 13 Víte, že když jsem vám poprvé oznamoval dobrou zprávu, dala mi k tomu příležitost má nemoc. 14 A i když pro vás byl můj stav zkouškou, nechovali jste se ke mně s pohrdáním ani s odporem.* Přijali jste mě jako Božího anděla, jako Krista Ježíše. 15 Kam se poděla vaše radost? Jsem si jistý, že kdyby to tehdy bylo možné, vydloubli byste si oči a dali mi je.+ 16 Stal jsem se tedy vaším nepřítelem, protože vám říkám pravdu? 17 Ti lidé se vás všemožně snaží získat na svou stranu, ale ne z dobrých pohnutek. Chtějí vás ode mě vzdálit, abyste se stali jejich horlivými následovníky. 18 Když se vás někdo snaží získat z dobrých pohnutek, je to v pořádku – a mělo by to tak být vždycky, nejen když jsem u vás. 19 Moje děťátka,+ znovu kvůli vám prožívám porodní bolesti, dokud se ve vás nevytvoří Kristus. 20 Přál bych si být teď u vás a mluvit jinak, protože si s vámi nevím rady.

21 Povězte mi, vy, kdo chcete být pod Zákonem: Neslyšíte, co Zákon říká? 22 Například je napsáno, že Abraham měl dva syny. Jednoho mu porodila služka+ a druhého svobodná žena.+ 23 Syn služky se narodil běžným způsobem,*+ ale ten druhý, syn svobodné, se narodil na základě slibu.+ 24 Má to symbolický význam: Ty ženy představují dvě smlouvy. První smlouva je z hory Sinaj+ a rodí děti do otroctví – to je Hagar. 25 Hagar představuje Sinaj,+ horu v Arábii, a odpovídá dnešnímu Jeruzalému, protože ten je se svými dětmi v otroctví. 26 Ale Jeruzalém nahoře je svobodný a on je naše matka.

27 Je totiž napsáno: „Raduj se, neplodná, která nerodíš. Radostně volej, ty, která nemáš porodní bolesti. Vždyť opuštěná žena má víc dětí než ta, která má manžela.“+ 28 Bratři, tak jako Izák jste dětmi slibu.+ 29 Ale stejně jako ten, kdo se narodil běžným způsobem,* tehdy pronásledoval toho, kdo se narodil prostřednictvím ducha,+ tak je to i teď.+ 30 Co ale říká Písmo? „Vyžeň tu služku a jejího syna! Syn té služky rozhodně nebude dědicem se synem svobodné.“+ 31 Bratři, nejsme tedy dětmi služky, ale svobodné.

5 Pro takovou svobodu nás Kristus osvobodil. Proto se jí držte+ a nedejte se znovu zapřáhnout do jha otroctví.+

2 Já, Pavel, vám říkám, že pokud se dáte obřezat, Kristus vám nijak neprospěje.+ 3 Každému, kdo se dá obřezat, znovu připomínám, že má povinnost dodržovat celý Zákon.+ 4 Vy, kdo se snažíte být prohlášeni za bezúhonné* prostřednictvím Zákona,+ jste odděleni od Krista. Vzdálili jste se od jeho nezasloužené laskavosti. 5 My prostřednictvím ducha s nadějí toužebně čekáme na výsledek našeho prohlášení za bezúhonné* na základě víry. 6 V souvislosti s Kristem Ježíšem totiž není důležité, jestli je někdo obřezaný, nebo ne.+ Důležitá je víra, která působí prostřednictvím lásky.

7 Běželi jste dobře.+ Kdo vám zabránil poslouchat pravdu? 8 K tomu vás nepřesvědčil ten, kdo vás povolává. 9 Trocha kvasu prokvasí celé těsto.+ 10 Jsem přesvědčený, že vy, kdo jste v jednotě s Pánem,+ se mnou budete souhlasit. Ale ten, kdo vás znepokojuje,+ ať je to kdokoli, dostane zasloužený trest. 11 Bratři, pokud doteď kážu obřízku, proč jsem potom pronásledován? Vždyť v takovém případě by mučednický kůl*+ nikoho nepohoršoval. 12 Ať se ti, kdo se vás snaží zneklidnit, rovnou vykleští!*

13 Bratři, byli jste povoláni ke svobodě. Neberte ale tuto svobodu jako příležitost k uspokojování tělesných tužeb+ a z lásky si navzájem služte.+ 14 Vždyť celý Zákon je naplněn* v jediném přikázání: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.“+ 15 Pokud ale jeden druhého koušete a požíráte,+ dejte si pozor, abyste se navzájem nezničili.+

16 Říkám: Žijte v souladu s duchem,*+ a nepodlehnete žádné tělesné touze.+ 17 Vždyť tělo je se svými touhami proti duchu a duch je proti tělu. Stojí proti sobě, takže neděláte to, co byste chtěli.+ 18 A navíc, pokud vás vede duch, nejste pod Zákonem.

19 Skutky těla jsou jasně patrné. Je to sexuální nemravnost,*+ nečistota, nestoudné chování,*+ 20 modlářství, spiritismus,*+ nepřátelství, spory, žárlivost, výbuchy hněvu, neshody, rozkoly, sektářství, 21 závist, opilství,+ divoké večírky* a podobně.+ Tak jako jsem vás varoval předtím, varuji vás i teď, že ti, kdo takové věci dělají, nezdědí Boží království.+

22 Ale ovoce ducha je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota,+ víra, 23 mírnost a sebeovládání.+ Proti takovým věcem není žádný zákon. 24 Ti, kdo patří Kristu Ježíši, přibili na kůl tělo s jeho vášněmi a touhami.+

25 Pokud žijeme duchem, dál se duchem nechme vést.+ 26 Nebuďme samolibí,+ neprovokujme jeden druhého k soupeření+ a nezáviďme si.

6 Bratři, pokud se někdo nevědomky vydá špatným směrem, snažte se ho vy, kdo jste duchovně zralí, s mírností+ přivést zpátky na správnou cestu. Každý ale dávej pozor sám na sebe,+ aby ses i ty nedostal do pokušení.+ 2 Noste břemena jedni druhých+ a tak naplníte Kristův zákon.+ 3 Pokud si totiž o sobě někdo myslí, že je něco, a přitom není nic,+ klame sám sebe. 4 Ať každý zkoumá své vlastní skutky.+ Potom bude jeho radost vyplývat z toho, co dělá on sám, a ne ze srovnání s někým jiným.+ 5 Každý totiž ponese svůj vlastní náklad.*+

6 Ať se ten, kdo je vyučován* Božímu slovu, dělí o všechno dobré s tím, kdo vyučuje.*+

7 Nenechte se oklamat: Bohu se nelze posmívat. Co člověk zasévá, to také sklidí.+ 8 Kdo totiž zasévá s ohledem na své tělo, sklidí od svého těla zkázu,* ale kdo zasévá s ohledem na ducha, sklidí od ducha věčný život.+ 9 Nepolevujme tedy v konání dobra, protože když se nevzdáme,* budeme v patřičný čas sklízet.+ 10 Pokud k tomu máme příležitost,* konejme dobro všem, ale především našim příbuzným ve víře.

11 Podívejte se, jak velkým písmem jsem vám vlastní rukou napsal tento dopis.

12 Všichni, kdo vás nutí dát se obřezat, chtějí udělat dojem na lidi.* Nutí vás k tomu jen proto, aby se vyhnuli pronásledování pro Kristův mučednický kůl.* 13 Vždyť ti, kdo se dávají obřezat, sami Zákon nedodržují.+ Obřízku po vás chtějí proto, aby se mohli chlubit vaším tělem. 14 Já se ale nechci chlubit ničím, kromě mučednického kůlu* našeho Pána Ježíše Krista,+ jehož prostřednictvím pro mě zemřel* svět a já pro svět. 15 Nezáleží na tom, jestli je někdo obřezaný, nebo ne.+ Důležité je být novým stvořením.+ 16 Nad všemi, kdo se tímto pravidlem řídí, tedy nad Božím Izraelem,+ ať je pokoj a milosrdenství.

17 Ať už mi nikdo nedělá těžkosti. Vždyť na svém těle nosím vypálená znamení Ježíšova otroka.+

18 Bratři, ať je nezasloužená laskavost našeho Pána Ježíše Krista s duchem, kterého projevujete. Amen.