PRVNÍ TESALONIČANŮM

1 Já, Pavel, spolu se Silvanem*+ a Timoteem,+ píšu sboru Tesaloničanů, který je v jednotě s Bohem, Otcem, a Pánem Ježíšem Kristem:

Přeji vám nezaslouženou laskavost a pokoj.

2 Vždy děkujeme Bohu, když se o vás všech zmiňujeme ve svých modlitbách,+ 3 protože máme před naším Bohem a Otcem stále na paměti vaši práci, kterou děláte z víry a lásky, a to, jak vytrváváte díky naději+ v našeho Pána Ježíše Krista. 4 Víme, Bohem milovaní bratři, že si vás Bůh vyvolil, 5 protože dobrá zpráva, kterou jsme vám kázali, nebyla jen slova, ale byla doprovázená působením svatého ducha, předkládaná s pevným přesvědčením a měla na vás silný vliv. Vždyť víte, jakými lidmi jsme se kvůli vám stali, když jsme byli u vás. 6 A vy jste začali napodobovat nás+ i Pána,+ když jste navzdory mnoha těžkostem+ přijali slovo s radostí, kterou dává svatý duch. 7 Stali jste se tak vzorem pro všechny věřící v Makedonii a v Achaii.

8 Vždyť díky vám zaznělo Jehovovo* slovo nejen v Makedonii a Achaii, ale o vaší víře v Boha slyšeli lidé na všech místech,+ takže my už nemusíme nic říkat. 9 Lidé totiž sami vypráví o tom, jak jsme k vám poprvé přišli a jak jste se odvrátili od svých model,+ abyste se stali otroky živého a pravého Boha 10 a očekávali z nebes jeho Syna,+ kterého vzkřísil z mrtvých, Ježíše, který nás zachraňuje před přicházejícím hněvem.+

2 Sami přece víte, bratři, že naše návštěva u vás nebyla bezvýsledná.+ 2 I když jsme předtím ve Filipech, jak víte, trpěli a snášeli potupu,+ s pomocí našeho Boha jsme sebrali odvahu a řekli vám Boží dobrou zprávu+ navzdory velkému odporu.* 3 Vždyť povzbuzení, které vám předáváme, nevychází z mylných názorů ani z nečistých pohnutek ani se vás nesnažíme oklamat, 4 ale mluvíme tak proto, že nás Bůh schválil a svěřil nám dobrou zprávu. Neděláme to, abychom se zalíbili lidem, ale Bohu, který zkoumá naše srdce.+

5 Jak víte, nikdy jsme nikomu nelichotili ani nás nepoháněla chamtivost,+ kvůli které bychom se museli přetvařovat – Bůh je svědek! 6 Neusilujeme o slávu od lidí, ani od vás, ani od jiných, i když bychom vás jako Kristovi apoštolové mohli zatížit velkými výdaji.+ 7 Naopak, byli jsme k vám jemní, jako když kojící matka něžně pečuje* o své děti. 8 Tolik jsme vás milovali, že jsme byli rozhodnutí* předat vám nejen Boží dobrou zprávu, ale také sami sebe.+ Tak moc jsme si vás zamilovali.+

9 Bratři, určitě si pamatujete naši usilovnou práci a námahu. Když jsme vám kázali Boží dobrou zprávu, pracovali jsme ve dne v noci, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž.+ 10 Vy i Bůh jste svědky, jak věrně, čestně* a bezúhonně jsme se k vám věřícím chovali. 11 Dobře víte, že jsme vás vybízeli, utěšovali a přesvědčovali,+ tak jako otec+ své děti, 12 abyste dál vedli život hodný Boha,+ který vás povolává do svého království+ a slávy.+

13 Proto neustále děkujeme Bohu,+ že když jste od nás slyšeli Boží slovo, nepřijali jste ho jako lidské slovo, ale jako to, čím opravdu je, jako Boží slovo. A toto slovo působí ve vás věřících. 14 Vy, bratři, totiž napodobujete Boží sbory v Judeji, které jsou v jednotě s Kristem Ježíšem, protože jste vytrpěli od svých krajanů+ to samé, co oni trpí od Židů, 15 kteří dokonce zabili Pána Ježíše+ a proroky a nás pronásledovali.+ Ti se nelíbí Bohu a škodí všem lidem, 16 protože nám brání mluvit s lidmi z jiných národů a pomoct jim tak k záchraně.+ Tím stále naplňují míru svých hříchů. Ale nakonec na ně přichází jeho hněv.+

17 Bratři, když jsme od vás byli odloučení,* přestože jen nakrátko (a jen fyzicky, ne v srdci), velmi jsme toužili osobně vás vidět* a udělali jsme pro to všechno, co bylo v našich silách. 18 Proto jsme k vám chtěli přijít – a já, Pavel, jsem se o to pokusil ne jednou, ale dvakrát – ale Satan nám zkřížil cestu. 19 Vždyť co je naší nadějí nebo radostí nebo korunou, na kterou budeme hrdí před naším Pánem Ježíšem během jeho přítomnosti? Nejste to vy?+ 20 Ano, vy jste naší slávou a radostí.

3 Když jsme to už nemohli vydržet, rozhodli jsme se, že bude lepší zůstat v Aténách,+ 2 a poslali jsme k vám Timotea,+ našeho bratra a Božího služebníka,* který oznamuje dobrou zprávu o Kristu, aby vás upevnil* a povzbudil ve víře, 3 aby nikdo kvůli těm těžkostem nezakolísal.* Vždyť víte, že se jim nemůžeme vyhnout.*+ 4 Když jsme byli s vámi, předem jsme vám říkali, že nás čekají těžkosti, a ty také přišly, jak víte.+ 5 Proto když jsem to už nemohl vydržet, poslal jsem ho, abych se dozvěděl, jestli jste věrní.+ Mohlo se totiž stát, že vás Pokušitel+ nějak pokoušel a naše namáhavá práce vyšla naprázdno.

6 Teď od vás Timoteus přišel+ a přinesl nám dobrou zprávu o vaší věrnosti a lásce i o tom, že na nás vždycky rádi vzpomínáte a toužíte nás vidět stejně jako my vás. 7 Když jsme o vás a vaší věrnosti slyšeli, bratři, velmi nás to v naší tísni* a trápení povzbudilo.+ 8 Když teď víme, že pevně stojíte v Pánu, úplně jsme ožili.* 9 Jak se můžeme Bohu odvděčit za všechnu tu radost, kterou z vás před naším Bohem máme? 10 Ve dne v noci také co nejúpěnlivěji prosíme, abychom vás* mohli vidět a doplnit to, co chybí vaší víře.+

11 Ať nám teď sám Bůh, náš Otec, a náš Pán Ježíš umožní k vám přijít. 12 A ať vám Pán pomůže, abyste rostli, ano, abyste se rozhojnili v lásce jeden k druhému+ i ke všem, stejně jako milujeme my vás, 13 a aby tak byla vaše srdce pevná, bezúhonná a svatá před naším Bohem+ a Otcem během přítomnosti našeho Pána Ježíše+ se všemi jeho svatými.

4 Bratři, učili jsme vás, jak žít tak, abyste se líbili Bohu,+ což také děláte, a teď vás prosíme a vybízíme jménem Pána Ježíše, abyste to dělali ještě ve větší míře. 2 Víte přece, jaké pokyny* jsme vám dali prostřednictvím Pána Ježíše.

3 Vždyť Boží vůlí je, abyste byli svatí+ a vyhýbali se sexuální nemravnosti.*+ 4 Každý z vás by měl vědět, jak ovládat své tělo,*+ aby zůstal svatý+ a hodný úcty, 5 ne se chtivě oddávat sexuální vášni+ jako národy, které neznají Boha.+ 6 Nikdo by neměl překračovat meze a škodit v této věci svému bratrovi, protože za to všechno Jehova* trestá, jak jsme vám už dřív řekli a důrazně vás varovali. 7 Bůh nás totiž nepovolal k nečistotě, ale ke svatosti.+ 8 Kdo tedy přehlíží tato varování, nepřehlíží člověka, ale Boha,+ který vám dává svého svatého ducha.+

9 O bratrské lásce+ vám nemusíme psát, protože jste sami vyučováni Bohem, abyste milovali jeden druhého.+ 10 A vy to děláte – milujete všechny bratry v celé Makedonii. Ale vybízíme vás, bratři, abyste to dělali ještě ve větší míře. 11 Mějte za cíl žít pokojně,+ starat se o své záležitosti+ a pracovat vlastníma rukama,+ jak jsme vám přikázali, 12 aby lidé mimo sbor viděli, že žijete slušně,+ a aby vám nic nechybělo.

13 Také nechceme, bratři, abyste byli v nevědomosti o těch, kdo zemřeli,*+ abyste nemuseli truchlit jako ostatní, kteří nemají naději.+ 14 Vždyť pokud věříme, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých,+ věříme také, že Bůh vzkřísí ty, kdo zemřeli* v jednotě s Ježíšem, aby byli s ním.+ 15 Na základě Jehovova* slova vám totiž říkáme, že my živí, kteří přežijeme do Pánovy přítomnosti, rozhodně nepředejdeme ty, kdo zemřeli,* 16 protože sám Pán sestoupí z nebe s přikazujícím zvoláním, s hlasem archanděla+ a s Boží trubkou a ti, kdo jsou mrtví v jednotě s Kristem, vstanou nejdřív.+ 17 Potom my živí, kteří přežijeme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích,+ abychom se ve vzduchu setkali s Pánem.+ A tak budeme s Pánem navždy.+ 18 Povzbuzujte se tedy navzájem těmito slovy.

5 O časech a obdobích, bratři, vám není potřeba nic psát. 2 Vždyť sami dobře víte, že Jehovův* den+ přijde jako zloděj v noci.+ 3 Až lidé řeknou: „Mír a bezpečnost!“, pak na ně hned přijde náhlé zničení+ jako porodní bolesti na těhotnou ženu a rozhodně neuniknou. 4 Ale vy, bratři, nejste ve tmě, aby vás ten den překvapil, jako denní světlo překvapí zloděje. 5 Všichni jste synové světla a synové dne.+ Nepatříme noci ani tmě.+

6 Proto nespěme jako ostatní,+ ale buďme bdělí+ a uvažujme střízlivě.+ 7 Ti, kdo spí, totiž spí v noci a ti, kdo se opíjejí, jsou opilí v noci.+ 8 Ale my, kdo patříme dni, uvažujme střízlivě a oblečme si pancíř víry a lásky a jako přilbu naději na záchranu.+ 9 Vždyť Bůh nás nevybral, abychom pocítili jeho hněv, ale abychom byli zachráněni+ prostřednictvím našeho Pána Ježíše Krista. 10 Ten za nás zemřel,+ abychom žili společně s ním, ať bdíme, nebo spíme.*+ 11 Povzbuzujte* se tedy navzájem a jeden druhého posilujte,*+ jak to ostatně děláte.

12 Prosíme vás, bratři, abyste měli úctu k těm, kdo mezi vámi tvrdě pracují, vedou vás v Pánu a napomínají vás, 13 a abyste si jich kvůli jejich práci mimořádně vážili a milovali je.+ Chovejte se k sobě pokojně.+ 14 A vybízíme vás, bratři, abyste varovali* neukázněné,*+ utěšovali sklíčené,* podporovali slabé a se všemi měli trpělivost.+ 15 Dohlédněte, aby nikdo nikomu neoplácel zlo zlem,+ ale vždy se snažte dělat jeden pro druhého i pro všechny ostatní to, co je dobré.+

16 Vždy se radujte.+ 17 Neustále se modlete.+ 18 Za všechno děkujte.+ To je Boží vůle vzhledem k vám, kdo jste následovníci Krista Ježíše. 19 Neuhašujte oheň ducha.+ 20 Nepohrdejte proroctvími.+ 21 Všechno zkoumejte+ a toho, co je dobré, se držte. 22 Vyhýbejte se špatnosti v jakékoli podobě.+

23 Ať vás sám Bůh pokoje úplně posvětí. A ať jsou váš duch, duše* a tělo zachovány bezúhonné a v každém ohledu zdravé během přítomnosti našeho Pána Ježíše Krista.+ 24 Ten, kdo vás povolává, je věrný a určitě to tak udělá.

25 Bratři, modlete se za nás.+

26 Pozdravte všechny bratry svatým polibkem.

27 Ve jménu Pána vám ukládám povinnost, aby byl tento dopis přečten všem bratrům.+

28 Ať je s vámi nezasloužená laskavost našeho Pána Ježíše Krista.