JAKUBŮV DOPIS

1 Já, Jakub,+ otrok Boha a Pána Ježíše Krista, posílám pozdravy 12 rozptýleným kmenům.

2 Považujte to jen za radost, moji bratři, když vás potkávají různé zkoušky,+ 3 protože víte, že vaše vyzkoušená víra vede k vytrvalosti.+ 4 A dovolte, ať vytrvalost dokončí své dílo, abyste byli úplní a v každém ohledu zdraví a nic vám nechybělo.+

5 Pokud někomu z vás chybí moudrost, ať prosí Boha,+ a dostane ji.+ Bůh totiž všem dává štědře a bez výčitek.*+ 6 Ale ať prosí s vírou+ a vůbec nepochybuje,+ protože ten, kdo pochybuje, je jako mořská vlna, kterou žene vítr a zmítá jí sem a tam. 7 Takový člověk by neměl čekat, že od Jehovy* něco dostane. 8 Je nerozhodný+ a nestálý ve všem, co dělá.

9 Ať se bratr v nízkém postavení raduje* ze svého vyvýšení+ 10 a bohatý z toho, že se jeho postavení snížilo.+ Bohatý člověk totiž zanikne jako polní květ. 11 Když vyjde slunce, rostliny v jeho žáru uvadnou, jejich květy opadají a jejich krása zanikne. Stejně dopadne bohatý člověk – uvadne na své životní cestě.+

12 Šťastný je ten, kdo vytrvává ve zkoušce,+ protože když získá schválení, dostane korunu života,+ kterou Jehova* slíbil těm, kdo ho milují.+ 13 Když někdo prochází zkouškou, ať neříká: „Zkouší mě Bůh.“ Vždyť Boha nikdo nemůže pokoušet ke zlému ani on sám nikoho ke zlému nepokouší. 14 Ale každý je pokoušen tím, že ho láká a svádí* jeho vlastní touha.+ 15 Když se pak touha stane plodnou,* porodí hřích. A když se hřích uskuteční, vede ke smrti.+

16 Nenechte se oklamat, moji milovaní bratři. 17 Všechno dobré, co dostáváme, a každý dokonalý dar přichází shora,+ od Otce nebeských světel,+ který se nemění jako pohybující se stín.*+ 18 Protože to bylo jeho vůlí, přivedl nás k životu slovem pravdy,+ abychom byli jakoby prvními plody z jeho tvorů.+

19 Pamatujte, moji milovaní bratři: Každý člověk má být připravený naslouchat a nemá spěchat s mluvením+ ani s hněvem.+ 20 Lidský hněv totiž nevede k tomu, co je správné v Božích očích.+ 21 Zbavte se proto veškeré nečistoty a jakékoli stopy po špatnosti*+ a s mírností si nechte vštěpovat slovo, které vás může zachránit.

22 Podle toho slova ale také jednejte,+ nebuďte jen posluchači. To byste obelhávali sami sebe. 23 Pokud totiž někdo to slovo slyší, ale nejedná podle něj,+ podobá se člověku, který se dívá do zrcadla na svůj obličej – 24 dívá se na sebe, pak odejde a okamžitě zapomene, jak vypadá. 25 Kdo se ale zadívá do dokonalého zákona,+ který přináší svobodu, a kdo se ho drží, ten není zapomnětlivým posluchačem, ale tím, kdo jedná. A člověk, který to dělá, bude šťastný.+

26 Pokud si někdo myslí, že uctívá Boha,* ale nedrží svůj jazyk na uzdě,+ klame své srdce a jeho uctívání je zbytečné. 27 Uctívání,* které náš Bůh a Otec považuje za čisté a neposkvrněné, znamená starat se o sirotky+ a vdovy+ v jejich trápení+ a nenechat se znečistit světem.+

2 Moji bratři, jak je možné, že věříte v našeho slavného Pána Ježíše Krista, a přitom někomu nadržujete?+ 2 Dejme tomu, že na vaše shromáždění přijde člověk se zlatými prsteny a v nádherném oblečení a přijde tam i někdo chudý ve špinavém oblečení. 3 Pokud věnujete pozornost tomu v nádherném oblečení a řeknete mu: „Ty se posaď tady na čestném místě“, ale chudému řeknete: „Ty zůstaň stát“ nebo „Posaď se u mých nohou“,*+ 4 neděláte mezi sebou rozdíly?+ Nejednáte jako soudci, kteří vynáší ničemné rozsudky?+

5 Poslouchejte, moji milovaní bratři: Nevyvolil Bůh ty, kdo jsou z pohledu světa chudí, aby byli bohatí ve víře+ a zdědili Království, které slíbil těm, kdo ho milují?+ 6 Vy se ale k chudým chováte pohrdavě. Copak vás bohatí neutlačují+ a nevláčí po soudech? 7 Copak se nerouhají vznešenému jménu, které nesete? 8 Pokud dodržujete královský zákon zapsaný v Písmu: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe“,+ děláte dobře. 9 Pokud ale někomu nadržujete,+ dopouštíte se hříchu a tento zákon vás usvědčuje* jako provinilce.+

10 Když totiž někdo dodržuje celý Zákon, ale jedno přikázání poruší, provinil se proti všem.+ 11 Vždyť ten, kdo řekl: „Nezcizoložíš“,+ řekl také: „Nezavraždíš.“+ Pokud tedy necizoložíš, ale vraždíš, porušuješ Zákon. 12 Mluvte a jednejte jako ti, kdo budou souzeni podle zákona svobodného lidu.*+ 13 Kdo totiž není milosrdný, bude souzen bez milosrdenství.+ Milosrdenství vítězí nad soudem.

14 Moji bratři, k čemu je dobré, když někdo říká, že má víru, ale nemá skutky?+ Může ho snad taková víra zachránit?+ 15 Pokud bratr nebo sestra nemají co na sebe* ani nemají dost jídla na ten den 16 a někdo z vás jim řekne: „Jděte v pokoji, zahřejte se a dosyta se najezte“, ale nedáte jim, co potřebují k životu, k čemu je to dobré?+ 17 Stejně tak i víra bez skutků je mrtvá.+

18 Někdo ale řekne: „Ty máš víru a já mám skutky. Ukaž mi svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru svými skutky.“ 19 Věříš přece, že je jeden Bůh. A děláš dobře. Ale i démoni tomu věří, a třesou se strachy.+ 20 Chceš důkaz, ty nerozumný člověče, že víra bez skutků je k ničemu? 21 Nebyl náš otec Abraham prohlášen za bezúhonného* na základě skutků, když svého syna Izáka obětoval na oltáři?+ 22 Vidíš, že jeho víra byla doprovázená skutky a že ji jeho skutky zdokonalily.+ 23 Splnila se tak slova z Písma: „Abraham uvěřil Jehovovi,* a byl proto považován za bezúhonného.“*+ A byl nazván Jehovovým* přítelem.+

24 Vidíte, že člověk bude prohlášen za bezúhonného* na základě skutků, a ne na základě samotné víry. 25 Nebyla i prostitutka Raab prohlášena za bezúhonnou* na základě skutků, když k sobě domů přijala zvědy* a poslala je pryč jinudy?+ 26 Ano, jako je tělo bez ducha* mrtvé,+ tak je i víra bez skutků mrtvá.+

3 Ne každý z vás by měl být učitelem, moji bratři, protože víte, že budeme souzeni přísněji.+ 2 Všichni totiž často chybujeme.*+ Pokud někdo nechybuje ve svých slovech, je to dokonalý člověk, který dokáže držet na uzdě i celé tělo. 3 Když dáme koním do huby uzdu, aby nás poslouchali, ovládáme tím celé jejich tělo. 4 A podívejte se na lodě – i když jsou tak velké a žene je prudký vítr, kormidelník je vede tam, kam si přeje, pomocí malého kormidla.

5 Stejně i jazyk je malá část těla, a přesto se tolik vychloubá! Sami víte, jak malý oheň stačí, aby zapálil velký les. 6 Také jazyk je oheň.+ Ze všech částí našeho těla právě jazyk představuje svět špatnosti, protože znečišťuje celé tělo,+ spaluje život člověka* a je rozpalován gehennou.* 7 Všechny druhy divokých zvířat, ptáků, plazů* a mořských tvorů lidé dokážou zkrotit a také to dělají. 8 Ale jazyk nedokáže zkrotit nikdo z lidí. Je neovladatelný a ubližuje, je plný smrtonosného jedu.+ 9 Chválíme jím našeho Otce Jehovu,* a přitom jím proklínáme lidi, kteří byli stvořeni „podle Boží podoby“.+ 10 Ze stejných úst vychází žehnání i proklínání.

Tak by to být nemělo, moji bratři.+ 11 Copak z jednoho pramene vyvěrá sladká i hořká voda? 12 Moji bratři, může snad fíkovník rodit olivy nebo réva fíky?+ Tak ani ze slaného pramene nemůže vytékat sladká voda.

13 Kdo z vás je moudrý a rozumný? Ať to prokáže svým dobrým chováním – tím, že jedná s mírností, která je projevem moudrosti. 14 Pokud ale ve svém srdci máte hořkou žárlivost+ a svárlivost,*+ nevychloubejte se+ a nelžete proti pravdě. 15 To není moudrost přicházející shora. Je pozemská,+ živočišná, démonská. 16 Vždyť kde je žárlivost a svárlivost,* tam je neklid a kdejaká špatnost.+

17 Ale moudrost shora je především čistá,+ také pokojná,+ rozumná,+ připravená uposlechnout, plná milosrdenství a dobrých skutků,*+ nestranná,+ nepokrytecká.+ 18 Když ti, kdo působí pokoj,+ rozsévají v pokojných podmínkách,+ sklidí* dobré ovoce.*

4 Co je příčinou bojů a hádek mezi vámi? Nejsou to snad vaše sobecké* touhy, které ve vás válčí?+ 2 Toužíte, a přesto nemáte. Vraždíte a jste chtiví, a přesto nemůžete získat. Hádáte se a bojujete.+ Nemáte, protože neprosíte. 3 A když prosíte, stejně nedostáváte. Prosíte totiž se špatnou pohnutkou – abyste uspokojili své sobecké* touhy.

4 Vy nevěrní,* nevíte, že přátelství se světem znamená nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Boha.+ 5 Nebo si myslíte, že Písmo bezdůvodně říká „Duch, který je v nás, po něčem stále závistivě touží“?+ 6 Ale nezasloužená laskavost, kterou Bůh projevuje, je silnější. Písmo proto říká: „Bůh se staví proti pyšným,+ ale pokorným projevuje nezaslouženou laskavost.“+

7 Podřiďte se tedy Bohu,+ ale vzepřete se Ďáblovi,+ a uteče od vás.+ 8 Přibližte se k Bohu, a on se přiblíží k vám.+ Umyjte si ruce, hříšníci,+ a očistěte své srdce,+ vy nerozhodní. 9 Buďte ztrápení, truchlete a plačte.+ Ať se váš smích změní v nářek a vaše radost ve smutek. 10 Pokořte se před Jehovou,*+ a on vás vyvýší.+

11 Bratři, přestaňte mluvit jeden proti druhému.+ Kdo mluví proti bratrovi nebo ho soudí, mluví proti zákonu a soudí zákon. A pokud soudíš zákon, nejednáš podle něj a stáváš se soudcem. 12 Zákonodárce a Soudce je ale pouze jeden+ – ten, kdo dokáže zachránit i zničit.+ Kdo jsi ty, že soudíš svého bližního?+

13 Poslouchejte, vy, kdo říkáte: „Dnes nebo zítra odcestujeme do tamtoho města, strávíme tam rok, budeme obchodovat a něco si vyděláme.“+ 14 Vždyť ani nevíte, jaký bude váš život zítra!+ Jste totiž mlha, která se na chvilku objeví a pak zmizí.+ 15 Spíš byste měli říct: „Pokud bude Jehova* chtít,+ budeme žít a uděláme to či ono.“ 16 Vy jste ale pyšní a vychloubáte se. Všechno takové vychloubání je špatné. 17 Pokud někdo ví, co je správné, ale nedělá to, hřeší.+

5 Poslouchejte, boháči: Plačte a naříkejte kvůli pohromám, které vás postihnou.+ 2 Vaše bohatství shnilo a oblečení vám sežrali moli.+ 3 Vaše zlato a stříbro zrezivělo a ta rez bude svědčit proti vám a pohltí vaše tělo. To, co jste nastřádali, bude v posledních dnech jako oheň.+ 4 Je slyšet, jak křičí mzda, kterou jste nevyplatili dělníkům sklízejícím úrodu na vašich polích. A volání ženců o pomoc dolehlo k uším Jehovy,* Boha vojsk.*+ 5 Žili jste na zemi v přepychu a oddávali se požitkům. Vykrmili jste své srdce pro den porážky.+ 6 Odsoudili jste nevinného* a zavraždili ho. Nestaví se proti vám?

7 Bratři, buďte trpěliví až do Pánovy přítomnosti.+ Rolník trpělivě čeká na drahocennou úrodu, dokud nepřijde časný déšť a pozdní déšť.+ 8 I vy buďte trpěliví+ a posilněte své srdce, protože Pánova přítomnost se přiblížila.+

9 Nestěžujte si* jeden na druhého, bratři, abyste nebyli odsouzeni.+ Podívejte se, Soudce stojí přede dveřmi. 10 Bratři, v tom, jak snášet zlo+ a být trpěliví,+ si vezměte příklad z proroků, kteří mluvili v Jehovově* jménu.+ 11 Považujeme za šťastné* ty, kdo vytrvali.+ Slyšeli jste o Jobově vytrvalosti+ a víte, jak to s ním díky Jehovovi* dopadlo.+ Ukázalo se, že Jehova* je velmi soucitný* a milosrdný.+

12 Především přestaňte přísahat, moji bratři. Nepřísahejte při nebi, při zemi ani při ničem jiném. Ale ať vaše „ano“ znamená ano a vaše „ne“ ne,+ abyste nebyli odsouzeni.

13 Prožívá někdo z vás těžkosti? Ať se modlí.+ Má někdo dobrou náladu? Ať zpívá žalmy.+ 14 Je někdo z vás nemocný? Ať k sobě zavolá starší+ sboru a ti ať se za něj modlí a potírají ho olejem+ v Jehovově* jménu. 15 Modlitba pronesená s vírou uzdraví nemocného* a Jehova* ho pozvedne. A pokud hřešil, bude mu odpuštěno.

16 Proto vyznávejte své hříchy+ jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Úpěnlivá prosba bezúhonného* člověka má velkou sílu.*+ 17 Elijáš byl člověk jako my,* ale když se naléhavě modlil, aby nepršelo, tak na zem nepršelo tři roky a šest měsíců.+ 18 Potom se modlil znovu, a nebe dalo déšť a země přinesla úrodu.+

19 Moji bratři, pokud je někdo z vás odveden od pravdy a někdo jiný ho přivede zpátky, 20 pamatujte, že kdo hříšníka odvrátí od jeho špatné cesty,+ zachrání ho* před smrtí a přikryje množství jeho hříchů.+