ZJEVENÍ JANOVI

1 Zjevení,* které Bůh dal+ Ježíši Kristu, aby ukázal svým otrokům,+ co se má brzy stát. A Ježíš poslal svého anděla a jeho prostřednictvím předal toto zjevení v symbolických obrazech* Božímu* otroku Janovi.+ 2 Ten svědčil o Božích slovech a o svědectví Ježíše Krista – o všem, co viděl. 3 Šťastný je ten, kdo nahlas čte slova tohoto proroctví, a ti, kdo slyší a zachovávají to, co je v něm napsáno.+ Vždyť stanovený čas je blízko.

4 Já, Jan, píšu sedmi sborům+ v provincii Asie.

Přeji vám nezaslouženou laskavost a pokoj od toho, který je, který byl a který přichází,+ od sedmi duchů,+ kteří jsou před jeho trůnem, 5 a od Ježíše Krista, Věrného svědka,+ prvorozeného z mrtvých+ a vládce králů země.+

Tomu, který nás miluje,+ který nás svou krví osvobodil od našich hříchů+ 6 a který z nás udělal krále+ a kněze+ pro svého Boha a Otce – jemu patří sláva a moc navždy. Amen.

7 Podívejte! Přichází s oblaky+ a uvidí ho každý, i ti, kdo ho probodli. Všechny národy* na zemi se kvůli němu budou v nářku bít do prsou.+ Ano, amen.

8 „Já jsem Alfa a Omega,“*+ říká Bůh Jehova,* „ten, který je, který byl a který přichází, Všemohoucí.“+

9 Já, Jan, váš bratr a ten, kdo se s vámi jako Ježíšův následovník podílí na utrpení,+ království+ a vytrvalosti,+ jsem byl poslán na ostrov Patmos, protože jsem mluvil o Bohu a svědčil o Ježíšovi. 10 Pod působením ducha* jsem se ocitl v Pánově dni a uslyšel jsem za sebou silný hlas připomínající zvuk trubky, 11 který řekl: „To, co vidíš, zapiš do svitku a pošli sedmi sborům – do Efezu,+ Smyrny,+ Pergamu,+ Thyatiry,+ Sard,+ Filadelfie+ a Laodiceje.“+

12 Obrátil jsem se, abych se podíval, kdo se mnou mluví. Když jsem to udělal, uviděl jsem sedm zlatých svícnů+ 13 a uprostřed svícnů někoho podobného synu člověka.+ Měl na sobě dlouhé roucho a přes prsa měl zlatý pás. 14 Hlavu a vlasy měl bílé jako bílou vlnu, jako sníh, a oči měl jako plamen ohně.+ 15 Jeho nohy zářily jako čistá měď+ rozžhavená v peci a jeho hlas zněl jako hukot mnoha vod. 16 V pravé ruce měl sedm hvězd+ a z úst mu vycházel ostrý, dlouhý dvojsečný meč.+ Jeho obličej byl jako slunce zářící v plné síle.+ 17 Když jsem ho uviděl, padl jsem mu k nohám jako mrtvý.

Položil na mě pravou ruku a řekl: „Neboj se. Já jsem První+ a Poslední.+ 18 Jsem živý.+ Zemřel jsem,+ ale teď žiji a budu žít po celou věčnost.+ Mám klíče od smrti a hrobu.*+ 19 Proto zapiš, co jsi viděl, co je teď a co se stane potom. 20 Toto je význam posvátného tajemství sedmi hvězd, které jsi viděl v mé pravé ruce, a sedmi zlatých svícnů: Sedm hvězd představuje anděly sedmi sborů a sedm svícnů představuje těch sedm sborů.+

2 Andělovi+ sboru v Efezu+ napiš: Toto říká ten, který drží v pravé ruce sedm hvězd a prochází se mezi sedmi zlatými svícny:+ 2 ‚Znám tvé skutky, tvou namáhavou práci a vytrvalost. A vím, že nemůžeš snést špatné lidi a že jsi vyzkoušel ty, kdo říkají, že jsou apoštolové,+ ale nejsou, a zjistil jsi, že to jsou lháři. 3 Jsi vytrvalý, hodně jsi toho kvůli mému jménu+ vydržel a nepodlehl jsi únavě.+ 4 Mám ti ale za zlé, že jsi ztratil lásku, kterou jsi měl na začátku.

5 Proto si vzpomeň, o co jsi přišel,* čiň pokání+ a dělej to, co jsi dělal dřív. Pokud nebudeš činit pokání, přijdu k tobě a odstraním tvůj svícen+ z jeho místa.+ 6 K dobru se ti ale dá připsat to, že nenávidíš skutky Mikulášovy sekty,+ které nenávidím i já. 7 Kdo má uši, ať poslouchá, co duch říká sborům:+ Tomu, kdo zvítězí,+ dám možnost jíst ovoce ze stromu života,+ který je v Božím ráji.‘

8 Andělovi sboru ve Smyrně napiš: Toto říká První a Poslední,+ který zemřel a zase ožil:+ 9 ‚Vím o tvém utrpení a chudobě, ale jsi bohatý.+ Také vím o urážkách od těch, kdo o sobě říkají, že jsou Židé. Ve skutečnosti jimi ale nejsou – jsou Satanovou synagogou.+ 10 Neboj se toho, co máš vytrpět.+ Ďábel uvrhne některé z vás do vězení, abyste byli důkladně vyzkoušeni, a budete trpět deset dnů. Zůstaň věrný až do smrti, a já ti dám korunu života.+ 11 Kdo má uši, ať poslouchá,+ co duch říká sborům: Kdo zvítězí,+ tomu neublíží druhá smrt.‘+

12 Andělovi sboru v Pergamu napiš: Toto říká ten, který má ostrý, dlouhý dvojsečný meč:+ 13 ‚Vím, že bydlíš tam, kde je Satanův trůn. A přesto se pevně držíš mého jména+ a nezapřel jsi svou víru ve mě+ ani v době, kdy mezi vámi – tam, kde bydlí Satan – zabili+ mého věrného svědka+ Antipa.

14 Ale mám proti tobě několik věcí: Máš mezi sebou ty, kdo se drží učení Baláma,+ který učil Balaka+ svádět* Izraelity, aby jedli maso obětované modlám a dopouštěli se sexuální nemravnosti.*+ 15 A máš tam i ty, kdo se drží učení Mikulášovy sekty.+ 16 Proto čiň pokání. Pokud to neuděláš, brzy k tobě přijdu a budu proti nim bojovat dlouhým mečem svých úst.+

17 Kdo má uši, ať poslouchá, co duch říká sborům:+ Tomu, kdo zvítězí,+ dám něco ze skryté many+ a dám mu bílý oblázek. Na oblázku bude napsané nové jméno, které nezná nikdo kromě toho, kdo ho dostává.‘

18 Andělovi sboru v Thyatiře+ napiš: Toto říká Boží Syn, který má oči jako plamen ohně+ a nohy jako čistou měď:+ 19 ‚Znám tvé skutky i tvou lásku, víru, službu a vytrvalost a vím, že tvých nedávných skutků je víc než těch dřívějších.

20 Mám ti ale za zlé, že snášíš tu ženu Jezábel,+ která o sobě říká, že je prorokyně, a učí a svádí mé otroky, aby se dopouštěli sexuální nemravnosti*+ a jedli maso obětované modlám. 21 Dal jsem jí čas, aby činila pokání, ale ona nechce činit pokání ze své sexuální nemravnosti.* 22 Postihnu ji vážnou nemocí a těm, kdo s ní cizoloží, způsobím velké utrpení, pokud nebudou činit pokání ze skutků, jaké páchala ona. 23 Její děti zabiji smrtelnou chorobou, takže všechny sbory poznají, že zkoumám srdce i nejskrytější myšlenky.* Každému z vás odplatím podle jeho skutků.+

24 Ale vám ostatním v Thyatiře, kdo se neřídíte tímto učením a kdo jste nepoznali takzvané hluboké Satanovy věci,+ říkám: Další břemeno na vás nevkládám. 25 Jen se pevně držte toho, co máte, dokud nepřijdu.+ 26 Tomu, kdo zvítězí a bude až do konce konat mé skutky, dám moc nad národy.+ 27 Bude je pást železnou holí+ a budou rozbity na kusy jako hliněné nádoby. Tuto moc jsem i já dostal od svého Otce. 28 A dám mu jitřní hvězdu.+ 29 Kdo má uši, ať poslouchá, co duch říká sborům.‘

3 Andělovi sboru v Sardech napiš: Toto říká ten, který má sedm Božích duchů+ a sedm hvězd:+ ‚Znám tvé skutky. Máš pověst,* že jsi živý, ale jsi mrtvý.+ 2 Probuď se+ a upevni to zbývající, co je na pokraji smrti, protože jsem zjistil, že neděláš všechno, co od tebe můj Bůh očekává. 3 Proto si připomínej, co jsi přijal a co jsi slyšel. Drž se toho a čiň pokání.+ Pokud se neprobudíš, přijdu jako zloděj+ a ty vůbec nebudeš vědět, kterou hodinu to bude.+

4 Máš ale v Sardech několik lidí,* kteří si neposkvrnili oděv.+ Ti se mnou budou chodit v bílém oděvu,+ protože si to zaslouží. 5 Ten, kdo zvítězí,+ tedy bude nosit bílý oděv.+ Nikdy jeho jméno nevymažu z knihy života+ a k jeho jménu se přihlásím před svým Otcem a před jeho anděly.+ 6 Kdo má uši, ať poslouchá, co duch říká sborům.‘

7 Andělovi sboru ve Filadelfii napiš: Toto říká ten, který je svatý+ a pravý,+ který má Davidův klíč+ a otevírá tak, že nikdo nezavře, a zavírá tak, že nikdo neotevře: 8 ‚Znám tvé skutky. Otevřel jsem před tebou dveře,+ které nikdo nemůže zavřít. Vím, že i když máš jen trochu sil, zachoval jsi má slova a nezapřel jsi mé jméno. 9 Ty ze Satanovy synagogy, lháře, kteří o sobě říkají, že jsou Židé, ale nejsou,+ přinutím, aby přišli a poklonili se* u tvých nohou a aby poznali, že jsem si tě zamiloval. 10 Protože jsi zachoval slovo o mé vytrvalosti,*+ já tě zachovám v bezpečí v hodině zkoušky,+ která přijde na celou zemi, aby byli obyvatelé země vyzkoušeni. 11 Přijdu brzy.+ Pevně se drž toho, co máš, aby ti nikdo nevzal korunu.+

12 Kdo zvítězí, toho udělám sloupem v chrámu svého Boha a už z něj nikdy neodejde. Napíšu na něj jméno svého Boha,+ jméno města svého Boha – Nového Jeruzaléma,+ který sestupuje z nebe od mého Boha – a také své nové jméno.+ 13 Kdo má uši, ať poslouchá, co duch říká sborům.‘

14 Andělovi sboru v Laodiceji+ napiš: Toto říká Amen,+ věrný a pravý+ svědek,+ počátek Božího stvoření:+ 15 ‚Znám tvé skutky – nejsi ani studený, ani horký. Kéž bys byl studený nebo horký! 16 Protože jsi ale vlažný, ani horký,+ ani studený,+ vyplivnu tě ze svých úst. 17 Říkáš: „Jsem bohatý,+ zbohatl jsem a vůbec nic nepotřebuji“, ale neuvědomuješ si, že jsi ubohý, politováníhodný, chudý, slepý a nahý. 18 Proto ti radím: Kup si ode mě zlato přečištěné ohněm, abys zbohatl, bílý oděv, aby ses oblékl a skryl hanbu své nahoty,+ a oční mast, kterou by sis vetřel do očí,+ abys viděl.+

19 Všechny, které mám rád, kárám a ukázňuji.+ Proto buď horlivý a čiň pokání.+ 20 Stojím u dveří a klepu. Pokud někdo uslyší můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou. 21 Tomu, kdo zvítězí,+ dovolím, aby se se mnou posadil na můj trůn,+ tak jako jsem já zvítězil a posadil se+ se svým Otcem na jeho trůn. 22 Kdo má uši, ať poslouchá, co duch říká sborům.‘“

4 Pak jsem se podíval a uviděl jsem v nebi otevřené dveře. První hlas, který jsem slyšel, zněl jako zvuk trubky a řekl mi: „Pojď sem nahoru a já ti ukážu, co se má stát.“ 2 Vtom na mě začal působit Boží duch. V nebi jsem uviděl trůn a na trůnu někdo seděl.+ 3 Ten, který na něm seděl, zářil jako jaspis+ a sardit* a kolem trůnu byla duha podobná smaragdu.+

4 Kolem trůnu bylo 24 dalších trůnů a na nich jsem viděl sedět 24 starších+ v bílých oděvech, kteří měli na hlavách zlaté koruny. 5 Z trůnu vycházely blesky,+ hlasy a hromy+ a před trůnem hořelo sedm ohnivých lamp, které představují sedm Božích duchů.+ 6 Před trůnem bylo něco jako skleněné moře+ podobné křišťálu.

Uprostřed trůnu* a kolem něj byli čtyři živí tvorové,+ kteří byli vpředu i vzadu plní očí. 7 První živý tvor se podobal lvu,+ druhý živý tvor se podobal mladému býkovi,+ třetí živý tvor+ měl obličej podobný lidskému a čtvrtý živý tvor+ se podobal letícímu orlu.+ 8 Každý z těch čtyř živých tvorů měl šest křídel, která byla kolem dokola a vespod plná očí.+ Dnem i nocí bez přestání volají: „Svatý, svatý, svatý je Bůh Jehova,*+ Všemohoucí, který byl, který je a který přichází.“+

9 Když ti živí tvorové vzdávají slávu, čest a díky tomu, který sedí na trůnu a který žije po celou věčnost,+ 10 těch 24 starších+ padá na kolena před tím, který sedí na trůnu, a uctívají toho, který žije po celou věčnost. Vrhají své koruny před trůn a volají: 11 „Jehovo,* náš Bože, zasloužíš si slávu,+ čest+ a moc,+ protože jsi stvořil všechny věci+ a z tvé vůle začaly existovat a byly stvořeny.“

5 V pravé ruce toho, který seděl na trůnu,+ jsem uviděl svitek popsaný z obou stran* a zapečetěný sedmi pečetěmi. 2 A viděl jsem mocného anděla, který hlasitě volal: „Kdo je hoden otevřít svitek a rozlomit jeho pečeti?“ 3 Ale nikdo v nebi, na zemi ani pod zemí nemohl ten svitek otevřít a podívat se do něj. 4 Usedavě jsem se rozplakal, protože se nenašel nikdo, kdo by byl hoden svitek otevřít a podívat se do něj. 5 Ale jeden ze starších mi řekl: „Neplač. Lev z kmene Juda,+ Davidův kořen,+ zvítězil,+ a tak může otevřít svitek a rozlomit jeho sedm pečetí.“

6 V blízkosti* trůnu, uprostřed čtyř živých tvorů a starších,+ jsem viděl stát beránka,+ který vypadal jako zabitý.+ Měl sedm rohů a sedm očí. Ty oči představují sedm Božích duchů+ vyslaných do celé země. 7 Přišel a vzal svitek z pravé ruky toho, který seděl na trůnu.+ 8 Když ho vzal, čtyři živí tvorové a 24 starších+ padlo před Beránkem na kolena. Každý z nich měl harfu a měli také zlaté misky plné kadidla. (Kadidlo představuje modlitby svatých.)+ 9 A zpívali novou píseň:+ „Jsi hoden vzít svitek a rozlomit jeho pečeti, protože jsi byl zabit a svou krví jsi koupil Bohu lidi+ z každého kmene, jazyka, lidu a národa.+ 10 Udělal jsi z nich krále+ a kněze pro našeho Boha+ a budou kralovat+ nad zemí.“

11 Kolem trůnu, živých tvorů a starších jsem potom viděl mnoho andělů a slyšel jsem jejich hlas. Byly jich myriády myriád* a tisíce tisíců.+ 12 A volali silným hlasem: „Beránek, který byl zabit,+ si zaslouží moc, bohatství, moudrost, sílu, čest, slávu a požehnání.“+

13 Všechny tvory v nebi, na zemi, pod zemí+ i na moři, ty všechny jsem slyšel volat: „Tomu, který sedí na trůnu,+ a Beránkovi+ patří požehnání, čest,+ sláva a moc po celou věčnost.“+ 14 Čtyři živí tvorové říkali: „Amen!“ A starší padli na kolena a uctívali Boha.

6 Potom jsem viděl, jak Beránek+ rozlomil jednu z těch sedmi pečetí,+ a slyšel jsem jednoho ze čtyř živých tvorů,+ jak zvolal hromovým hlasem: „Pojď!“ 2 Vtom jsem uviděl bílého koně+ a ten, kdo na něm seděl, měl luk. Byla mu dána koruna+ a vyjel vítězně a aby své vítězství dovršil.+

3 Když rozlomil druhou pečeť, slyšel jsem druhého živého tvora,+ jak zvolal: „Pojď!“ 4 Nato vyšel jiný, ohnivě červený kůň. Tomu, kdo na něm seděl, bylo dovoleno odejmout ze země mír, aby se lidé navzájem zabíjeli. A dostal velký meč.+

5 Když rozlomil třetí pečeť,+ slyšel jsem třetího živého tvora,+ jak zvolal: „Pojď!“ Vtom jsem uviděl černého koně a ten, kdo na něm seděl, měl v ruce váhy. 6 A slyšel jsem něco jako hlas uprostřed těch čtyř živých tvorů, jak říká: „Litr* pšenice za denár*+ a tři litry ječmene za denár. A neplýtvej olivovým olejem a vínem.“*+

7 Když rozlomil čtvrtou pečeť, slyšel jsem hlas čtvrtého živého tvora,+ jak zvolal: „Pojď!“ 8 Vtom jsem uviděl bledého koně a ten, kdo na něm seděl, se jmenoval Smrt. A následoval ho Hrob.* Dostali moc nad čtvrtinou země, aby zabíjeli dlouhým mečem, hladem,+ smrtelnou nemocí a divokými zvířaty.+

9 Když rozlomil pátou pečeť, uviděl jsem pod oltářem+ duše*+ těch, kdo byli zabiti kvůli Božímu slovu a kvůli svědectví, které vydávali.+ 10 Silným hlasem volaly: „Svrchovaný pane, svatý a pravý,+ kdy už budeš soudit ty, kdo žijí na zemi, a pomstíš naši krev?“+ 11 A každý z nich dostal bílé roucho+ a bylo jim řečeno, aby ještě chvilku počkali, dokud se nenaplní počet jejich spoluotroků a bratrů, kteří mají být stejně jako oni zabiti.+

12 Když rozlomil šestou pečeť, viděl jsem, že nastalo velké zemětřesení. Slunce zčernalo jako tmavá pytlovina,* celý měsíc jakoby zkrvavěl+ 13 a nebeské hvězdy padaly na zem, jako když fíkovník pod nárazy silného větru shazuje své nezralé fíky. 14 Nebe se svinulo jako svitek+ a zmizelo. Všechny hory a ostrovy se pohnuly ze svého místa.+ 15 Králové země, vysocí úředníci, vojenští velitelé, bohatí, mocní, každý otrok i každý svobodný se schovali v jeskyních a skalnatých horách.+ 16 A říkají horám a skalám: „Padněte na nás+ a skryjte nás před tváří toho, který sedí na trůnu,+ a před Beránkovým+ hněvem, 17 protože přišel velký den jejich hněvu+ – a kdo může obstát?“+

7 Potom jsem viděl čtyři anděly, jak stojí ve čtyřech rozích země a pevně drží čtyři zemské větry, aby nevál vítr na zem, na moře ani na žádný strom. 2 A uviděl jsem jiného anděla, který vystupoval od východu slunce a měl pečetidlo živého Boha. Silným hlasem volal na ty čtyři anděly, kterým bylo dovoleno škodit zemi a moři: 3 „Neškoďte zemi, moři ani stromům, dokud otrokům našeho Boha nedáme pečeť+ na čelo.“+

4 Pak jsem slyšel počet těch, kdo byli zapečetěni – ze všech izraelských kmenů+ jich bylo zapečetěno 144 000.+

9 Potom jsem uviděl velký zástup, který nikdo nedokázal sečíst, ze všech národů, kmenů, lidí a jazyků.+ Stáli před trůnem a před Beránkem, na sobě měli bílá roucha+ a v rukou palmové listy.+ 10 A volali silným hlasem: „Za záchranu vděčíme svému Bohu, který sedí na trůnu,+ a Beránkovi.“+

11 Všichni andělé stáli kolem trůnu, starších+ a čtyř živých tvorů. Padli před trůnem tváří k zemi, uctívali Boha 12 a volali: „Amen! Chvála, sláva, moudrost, díkůvzdání, čest, moc a síla patří našemu Bohu po celou věčnost.+ Amen.“

13 Pak se mě jeden ze starších zeptal: „Kdo jsou ti oblečení v bílých rouchách+ a odkud přišli?“ 14 Odpověděl jsem mu: „To víš ty, můj pane.“ A on mi řekl: „Jsou to ti, kdo vychází z velkého soužení+ a kdo svá roucha vyprali a vybělili v Beránkově krvi.+ 15 Proto jsou před Božím trůnem a dnem i nocí mu slouží* v jeho chrámu. A ten, který sedí na trůnu,+ nad nimi roztáhne svůj stan.+ 16 Nebudou už mít hlad ani žízeň a nebude je spalovat slunce ani vysušující žár.+ 17 Beránek,+ který je u* trůnu, je totiž bude pást+ a povede je k pramenům vod života.+ A Bůh jim z očí setře každou slzu.“+

8 Když rozlomil+ sedmou pečeť,+ v nebi asi na půl hodiny nastalo ticho. 2 Potom jsem uviděl sedm andělů,+ jak stojí před Bohem, a dostali sedm trubek.

3 A přišel jiný anděl. Měl zlatou kadidelnici a postavil se k oltáři.+ Dostal velké množství kadidla,+ aby ho spolu s modlitbami všech svatých obětoval na zlatém oltáři+ před trůnem. 4 Dým kadidla spolu s modlitbami+ svatých stoupal z andělovy ruky před Boha. 5 Vtom vzal anděl kadidelnici, naplnil ji ohněm z oltáře a oheň vrhl na zem. A nastaly hromy, hlasy, blesky+ a zemětřesení. 6 Těch sedm andělů se sedmi trubkami+ se pak připravilo k troubení.

7 Když zatroubil první anděl, nastalo krupobití a na zem+ byl vržen oheň smíšený s krví. Shořela třetina země, třetina stromů a všechna zelená tráva.+

8 Když zatroubil druhý anděl, něco podobného velké hoře planoucí ohněm bylo vrženo do moře.+ A třetina moře se změnila v krev,+ 9 třetina živých tvorů v moři zahynula+ a třetina lodí byla zničena.

10 Když zatroubil třetí anděl, z nebe spadla velká hvězda hořící jako pochodeň* a dopadla na třetinu řek a na prameny vod.+ 11 Ta hvězda se jmenuje Pelyněk. Třetina vod se změnila v pelyněk a mnoho lidí kvůli těm vodám zemřelo, protože zhořkly.+

12 Když zatroubil čtvrtý anděl, byla zasažena třetina slunce,+ třetina měsíce a třetina hvězd, aby se třetina z nich zatměla+ a aby třetina dne a noci neměla světlo.

13 Potom jsem viděl a slyšel orla, jak letí středem nebe a hlasitě volá: „Běda, běda, běda+ obyvatelům země kvůli troubení zbývajících tří andělů, kteří ještě mají zatroubit!“+

9 Když zatroubil pátý anděl,+ uviděl jsem, jak z nebe na zem spadla hvězda, a dostala klíč od propasti.*+ 2 Potom co ji otevřela, vyvalil se z ní dým jako z velké pece a tím dýmem se zatmělo slunce+ i vzduch. 3 Z dýmu se na zem vyrojily kobylky*+ a dostaly takovou moc, jakou mají pozemští štíři. 4 Bylo jim řečeno, aby neškodily trávě na zemi, žádné zeleni ani žádnému stromu, jenom lidem, kteří nemají na čele Boží pečeť.+

5 Kobylkám bylo dovoleno, aby je trápily pět měsíců, ale nesměly je zabíjet. Ta trýzeň byla taková, jako když člověka bodne štír.+ 6 V těch dnech budou lidé hledat smrt, ale nenajdou ji. Budou si přát zemřít, ale smrt od nich uteče.

7 Kobylky se podobaly koním připraveným do boje.+ Na hlavě měly něco jako zlatou korunu a jejich obličej byl jako lidský. 8 Vlasy měly jako ženy a zuby jako lvi.+ 9 Měly pancíř jako ze železa a zvuk jejich křídel byl jako rachot válečných vozů, které jsou tažené koňmi a řítí se do bitvy.+ 10 Měly ocas s ostnem jako štíři a v tom ocasu byla jejich moc ubližovat lidem pět měsíců.+ 11 Mají nad sebou krále, anděla propasti.+ Hebrejsky se jmenuje Abaddon* a řecky Apollyon.*

12 První běda pominula. Po ní přichází ještě dvě.+

13 Když zatroubil šestý anděl,+ uslyšel jsem z rohů* zlatého oltáře,+ který je před Bohem, nějaký hlas, 14 jak říká šestému andělovi s trubkou: „Rozvaž ty čtyři anděly, kteří jsou svázaní u velké řeky Eufratu.“+ 15 A ti čtyři andělé, kteří byli připravení k té hodině, dni, měsíci a roku, byli rozvázáni, aby zabili třetinu lidí.

16 Vojsko tvořily dvě myriády myriád* jezdců – slyšel jsem jejich počet. 17 Koně a jezdci, které jsem ve vidění spatřil, vypadali takto: Měli ohnivě červené, hyacintově modré a sírově žluté pancíře. Hlavy koní byly jako hlavy lvů+ a z tlamy jim vycházel oheň, dým a síra. 18 Těmito třemi ranami – ohněm, dýmem a sírou, které jim vycházely z tlamy – byla zabita třetina lidí. 19 Moc těch koní je v jejich tlamách a ocasech. Jejich ocasy se totiž podobají hadům a mají hlavy. A těmi ocasy škodí.

20 Ostatní lidé, kteří nebyli zabiti těmito ranami, přesto nečinili pokání za to, co svýma rukama vytvořili. Nepřestali uctívat démony a modly ze zlata, stříbra, mědi, kamene a dřeva, které nemohou vidět, slyšet ani chodit.+ 21 A nečinili pokání ani ze svých vražd, ze svých spiritistických zvyků, ze své sexuální nemravnosti* a ze svých krádeží.

10 Potom jsem viděl jiného mocného anděla, jak sestupuje z nebe. Byl oblečený* do oblaku, na hlavě měl duhu, jeho obličej byl jako slunce+ a jeho nohy byly jako ohnivé sloupy. 2 V ruce měl rozvinutý malý svitek. Pravou nohou se postavil na moře, levou nohou na zem 3 a vykřikl silným hlasem, jako když řve lev.+ A když vykřikl, zazněly hlasy sedmi hromů.+

4 Když těch sedm hromů promluvilo, už jsem chtěl psát. Pak jsem ale uslyšel hlas z nebe,+ který řekl: „Zapečeť, co řeklo těch sedm hromů, a nezapisuj to.“ 5 Anděl, kterého jsem viděl stát na moři a na zemi, zvedl pravou ruku k nebi 6 a přísahal při tom, který žije po celou věčnost+ a který stvořil nebe a to, co je v něm, zemi a to, co je na ní, i moře a to, co je v něm.+ Řekl: „Čas vypršel. 7 Ve dnech, kdy se bude chystat k troubení sedmý anděl,+ se dovrší posvátné tajemství,+ které Bůh oznámil jako dobrou zprávu svým prorokům.“*+

8 Hlas, který jsem slyšel z nebe,+ ke mně potom promluvil znovu. Řekl mi: „Jdi, vezmi ten rozvinutý svitek z ruky anděla, který stojí na moři a na zemi.“+ 9 Šel jsem tedy k andělovi a požádal ho, aby mi ten malý svitek dal. Odpověděl mi: „Vezmi ho a sněz.+ V žaludku ti zhořkne, ale v tvých ústech bude sladký jako med.“ 10 A tak jsem vzal ten malý svitek z andělovy ruky a snědl jsem ho.+ V mých ústech byl sladký jako med,+ ale když jsem ho snědl, v žaludku mi zhořkl. 11 Pak mi bylo řečeno: „Musíš znovu prorokovat o lidech, národech, jazycích a mnoha králích.“

11 Dostal jsem rákos podobný prutu*+ a bylo mi řečeno: „Vstaň a změř svatyni Božího chrámu, oltář a ty, kdo v ní uctívají. 2 Ale nádvoří, které je mimo chrámovou svatyni, vynech. Neměř ho, protože bylo dáno národům a ty budou pošlapávat svaté město+ 42 měsíců.+ 3 Pošlu své dva svědky, aby oblečeni do pytloviny prorokovali 1 260 dnů.“ 4 Ti jsou znázorněni dvěma olivovníky+ a dvěma svícny+ a stojí před Pánem země.+

5 Kdyby jim chtěl někdo ublížit, z úst jim vyšlehne oheň a jejich nepřátele pohltí. Tak musí být usmrcen každý, kdo by jim chtěl ublížit. 6 Mají moc zavřít nebe,+ aby ve dnech jejich prorokování nepršelo,+ a mají moc proměnit vody v krev+ a zasáhnout zemi jakoukoli ranou, kdykoli chtějí.

7 Až dokončí své prorokování, divoké zvíře, které vystupuje z propasti, s nimi bude bojovat, zvítězí nad nimi a zabije je.+ 8 Jejich těla zůstanou ležet na hlavní ulici velkého města, které se obrazně nazývá Sodoma a Egypt a ve kterém byl také přibit na kůl jejich Pán. 9 Mnozí z lidí, kmenů, jazyků a národů se na jejich těla budou tři a půl dne+ dívat a nedovolí, aby byla uložena do hrobky. 10 Obyvatelé země se nad nimi budou radovat a budou oslavovat a navzájem si posílat dary, protože je ti dva proroci trápili.

11 Ale když uplynulo tři a půl dne, vstoupil do nich duch života od Boha,+ oni se postavili na nohy a ti, kdo je uviděli, dostali velký strach. 12 Vtom slyšeli silný hlas z nebe, který jim řekl: „Pojďte sem nahoru.“ A tak v oblaku vystoupili do nebe a jejich nepřátelé je viděli.* 13 V tu hodinu nastalo velké zemětřesení a desetina města se zřítila. Při zemětřesení zahynulo 7 000 lidí a ostatní se zděsili a vzdali slávu nebeskému Bohu.

14 Druhá běda+ pominula. Ta třetí rychle přichází.

15 Když zatroubil sedmý anděl,+ v nebi zazněly silné hlasy, které řekly: „Vláda nad světem teď patří našemu Pánu+ a jeho Kristu+ a bude kralovat po celou věčnost.“+

16 A těch 24 starších,+ kteří seděli před Bohem na svých trůnech, padlo tváří k zemi, uctívali Boha 17 a řekli: „Děkujeme ti, Bože Jehovo,* Všemohoucí, který jsi a který jsi byl,+ protože ses ujal své velké moci a začal jsi kralovat.+ 18 Ale národy se rozzlobily a přišel tvůj hněv a nadešel stanovený čas soudit mrtvé, odměnit+ tvé proroky,*+ svaté a ty, kdo se bojí tvého jména, malé i velké, a zničit ty, kdo ničí zemi.“+

19 V nebi se otevřela svatyně Božího chrámu a byla v ní vidět truhla jeho smlouvy.+ A nastaly blesky, hlasy, hromy, zemětřesení a velké krupobití.

12 Potom bylo v nebi vidět velké znamení – žena+ oblečená sluncem, která měla pod nohama měsíc a na hlavě korunu z 12 hvězd. 2 Byla těhotná a křičela ve svých porodních bolestech, protože začínala rodit.

3 V nebi bylo vidět i jiné znamení – velký, ohnivě červený drak,+ který měl sedm hlav a deset rohů a na hlavách sedm diadémů.* 4 Jeho ocas táhne třetinu nebeských hvězd+ a svrhl je na zem.+ A drak se postavil před ženu,+ která měla porodit, aby její dítě pohltil, jakmile ho porodí.

5 Porodila syna,+ chlapce, který má pást všechny národy železnou holí.+ Její dítě pak bylo rychle vzato* k Bohu a k jeho trůnu. 6 A žena utekla do pustiny, kde jí Bůh připravil místo, aby ji tam živili 1 260 dnů.+

7 V nebi vypukla válka: Michael*+ a jeho andělé bojovali s drakem. Drak a jeho andělé také bojovali, 8 ale nezvítězili* a už pro ně v nebi nebylo místo. 9 Velký drak+ byl proto svržen, ten prahad,+ který se nazývá Ďábel+ a Satan+ a který svádí celý svět.*+ Byl svržen na zem+ a jeho andělé byli svrženi s ním. 10 Potom jsem v nebi uslyšel silný hlas, který zvolal:

„Teď přišla záchrana,+ moc a království našeho Boha+ a pravomoc jeho Krista, protože byl svržen žalobce našich bratrů, který je dnem i nocí obviňuje před naším Bohem!+ 11 Ale oni nad ním zvítězili+ díky Beránkově krvi+ a díky slovům svého svědectví+ a nelpěli na svém životě*+ ani tváří v tvář smrti. 12 Proto se radujte, nebesa a vy, kdo v nich přebýváte! Ale běda zemi a moři!+ Sestoupil k vám totiž Ďábel a má velký hněv, protože ví, že mu zbývá málo času.“+

13 Když drak viděl, že byl svržen na zem,+ začal pronásledovat ženu,+ která porodila toho chlapce. 14 Žena ale dostala dvě křídla velkého orla,+ aby mohla odletět na své místo do pustiny. Tam, daleko od hada,+ má být živena čas, časy a půl času.*+

15 Had za ženou vychrlil ze své tlamy vodu jako řeku, aby se v ní utopila. 16 Ale ženě přišla na pomoc země. Otevřela ústa a pohltila řeku, kterou drak vychrlil ze své tlamy. 17 Drak se tedy na ženu rozzuřil a odešel válčit se zbývajícími z jejího potomstva,*+ kteří dodržují Boží přikázání a plní úkol svědčit o Ježíšovi.+

13 A nehybně stál* na mořském písku.

Vtom jsem uviděl, jak z moře+ vystupuje divoké zvíře+ s deseti rohy a sedmi hlavami. Na rozích mělo deset diadémů* a na hlavách jména urážející Boha.* 2 Divoké zvíře, které jsem viděl, se podobalo levhartovi, ale nohy mělo jako medvěd a tlamu jako lev. Drak+ mu dal svou sílu, svůj trůn a velkou pravomoc.+

3 Jedna z jeho hlav vypadala jako smrtelně zraněná, ale ta smrtelná rána se zahojila+ a celá země divoké zvíře s obdivem následovala. 4 Uctívali draka, protože dal divokému zvířeti jeho pravomoc, a uctívali i divoké zvíře a říkali: „Kdo je jako to divoké zvíře a kdo s ním může bojovat?“ 5 Byla mu dána tlama, která pronáší pyšná a rouhavá slova, a dostalo pravomoc působit 42 měsíců.+ 6 Otevřelo tlamu, aby se rouhalo Bohu+ a uráželo jeho jméno a jeho příbytek – ty, kdo přebývají v nebi.+ 7 Bylo mu dovoleno válčit se svatými a zvítězit nad nimi.+ Dostalo pravomoc nad každým kmenem, lidem, jazykem a národem. 8 Všichni obyvatelé země ho budou uctívat. Od založení světa nebylo jméno žádného z nich zapsáno do svitku života+ Beránka, který byl zabit.+

9 Kdo má uši, ať poslouchá.+ 10 Kdo má jít do zajetí, půjde do zajetí. Kdo zabije mečem,* bude zabit mečem.+ Od svatých+ to vyžaduje vytrvalost+ a víru.+

11 Potom jsem uviděl, jak ze země vystupuje jiné divoké zvíře. Mělo dva rohy jako beránek, ale mluvilo jako drak.+ 12 Má všechnu pravomoc toho prvního divokého zvířete+ a uplatňuje ji před jeho očima. Nutí zemi a její obyvatele, aby uctívali první divoké zvíře, jehož smrtelná rána se zahojila.+ 13 Dělá velké zázraky* – dokonce působí, že před zraky lidí sestupuje z nebe na zem oheň.

14 Těmi zázraky,* které mu bylo dovoleno dělat před očima divokého zvířete, svádí obyvatele země. Říká obyvatelům země, aby tomu divokému zvířeti, které mělo ránu od meče, ale uzdravilo se,+ postavili sochu.*+ 15 A bylo mu dovoleno vdechnout soše divokého zvířete život,* aby mohla mluvit a dát zabít všechny, kdo ji odmítají uctívat.

16 Nutí všechny lidi – malé i velké, bohaté i chudé, svobodné i otroky – přijmout označení na pravou ruku nebo na čelo,+ 17 aby nikdo nemohl kupovat ani prodávat, jenom ten, kdo má to označení: jméno+ divokého zvířete nebo číslo jeho jména.+ 18 Tady je zapotřebí moudrost: Kdo má pochopení, ať spočítá číslo divokého zvířete, protože je to číslo člověka.* A to číslo je 666.+

14 Potom jsem viděl, jak na hoře Sion+ stojí Beránek+ a s ním 144 000+ těch, kdo mají na čele napsané jeho jméno a jméno jeho Otce.+ 2 Slyšel jsem zvuk z nebe, který připomínal hukot mnoha vod a burácení silného hromu. Zvuk, který jsem slyšel, zněl, jako když se zpěváci doprovází na harfy. 3 Před trůnem a před čtyřmi živými tvory+ a staršími+ zpívají jakoby novou píseň.+ Tu píseň se nemohl naučit nikdo kromě těch 144 000+ koupených ze země. 4 Jsou to ti, kdo se neposkvrnili se ženami, jsou panenští.+ Následují Beránka, ať jde kamkoli.+ Ti byli koupeni+ z lidstva jako první plody+ Bohu a Beránkovi 5 a v jejich ústech se nenašla lež, jsou bez vady.+

6 A viděl jsem jiného anděla, jak letí středem nebe.* Měl věčnou dobrou zprávu, aby ji oznamoval obyvatelům země – každému národu, kmeni, jazyku a lidu.+ 7 Volal silným hlasem: „Bojte se Boha a oslavujte ho, protože přišla hodina jeho soudu.+ Proto uctívejte toho, který stvořil nebe, zemi, moře+ i prameny vod.“

8 Za ním letěl druhý anděl a volal: „Padl! Velký Babylon+ padl+ – ten, který dával všem národům pít své víno touhy* po sexuální nemravnosti!“*+

9 Za nimi letěl třetí anděl a silným hlasem volal: „Pokud někdo uctívá divoké zvíře+ a jeho sochu* a přijímá označení na čelo nebo na ruku,+ 10 bude také pít z neředěného vína Božího hněvu, které je nalité v poháru jeho vzteku,+ a bude trýzněn ohněm a sírou+ před očima svatých andělů a před očima Beránka. 11 Dým jejich trýzně* bude stoupat po celou věčnost.+ Ti, kdo uctívají divoké zvíře a jeho sochu,* a ti, kdo přijímají označení jeho jména,+ nebudou mít odpočinek ve dne ani v noci. 12 Od svatých, kteří se drží Božích přikázání a víry+ v Ježíše,* to vyžaduje vytrvalost.“+

13 Potom jsem slyšel hlas z nebe, který řekl: „Napiš: Šťastní jsou ti, kdo odteď umírají v jednotě s Pánem.+ Ano, říká duch, ať si odpočinou od své namáhavé práce, protože jejich skutky je provází.“

14 Pak jsem uviděl bílý oblak a na něm seděl někdo podobný synu člověka.+ Na hlavě měl zlatou korunu a v ruce ostrý srp.

15 Vtom z chrámové svatyně vyšel jiný anděl a silným hlasem zavolal na toho, který seděl na oblaku: „Vezmi srp a sklízej, protože přišla hodina sklizně. Úroda země dozrála.“+ 16 A ten, který seděl na oblaku, vrhl svůj srp na zem, a země byla sklizena.

17 Z chrámové svatyně v nebi vyšel další anděl. Také on měl ostrý srp.

18 Od oltáře pak vyšel ještě jiný anděl a měl moc nad ohněm. Zavolal silným hlasem na toho, který měl ostrý srp: „Vezmi svůj ostrý srp a skliď hrozny révy země, protože její plody uzrály.“+ 19 A anděl vrhl svůj srp na zem, sklidil révu země a hodil ji do velkého vinného lisu Božího hněvu.+ 20 Lisování probíhalo za městem a z lisu vytékala krev, která dosahovala až po uzdy koní na vzdálenost 1 600 stadií.*

15 Potom jsem v nebi viděl další znamení, velké a podivuhodné – sedm andělů,+ kteří přinášeli sedm ran. Ty jsou poslední, protože jimi se dovrší Boží hněv.+

2 A viděl jsem něco jako skleněné moře+ smíšené s ohněm a u něj stáli ti, kdo zvítězili+ nad divokým zvířetem, nad jeho sochou*+ a nad číslem jeho jména.+ Měli Boží harfy 3 a zpívali píseň Mojžíše,+ Božího otroka, a píseň Beránka:+

„Velká a podivuhodná jsou tvá díla,+ Bože Jehovo,* Všemohoucí.+ Spravedlivé* a spolehlivé jsou tvé cesty,+ Králi věčnosti.+ 4 Kdo by se tě, Jehovo,* nebál a neoslavoval tvé jméno? Vždyť ty jediný jsi věrný.+ Všechny národy přijdou a budou se ti klanět,*+ protože se prokázalo, že soudíš spravedlivě.“

5 Potom jsem viděl, jak se v nebi otevřela svatyně stanu svědectví+ 6 a ze svatyně vyšlo těch sedm andělů se sedmi ranami.+ Byli oblečeni do čistého, zářivého lněného oděvu a přes prsa měli zlatý pás. 7 Jeden ze čtyř živých tvorů podal těm sedmi andělům sedm zlatých misek plných hněvu Boha,+ který žije po celou věčnost. 8 A svatyně se naplnila dýmem kvůli Boží slávě+ a jeho moci a nikdo do ní nemohl vstoupit, dokud neskončilo sedm ran+ těch sedmi andělů.

16 Potom jsem slyšel, jak silný hlas ze svatyně+ říká těm sedmi andělům: „Jděte a vylijte na zem sedm misek Božího hněvu.“+

2 První šel a vylil svou misku na zem.+ A lidi, kteří měli označení divokého zvířete+ a kteří uctívali jeho sochu,*+ postihly bolestivé a zhoubné vředy.+

3 Druhý vylil svou misku do moře.+ A změnilo se v krev+ jako z mrtvého člověka. Všechno v moři+ zahynulo, každý živý tvor.*

4 Třetí vylil svou misku do řek a pramenů vod.+ A změnily se v krev.+ 5 Pak jsem slyšel, jak anděl, který měl moc nad vodami, říká: „Ty, který jsi a který jsi byl,+ náš věrný Bože,+ jsi spravedlivý, protože jsi vynesl tyto rozsudky.+ 6 Prolévali krev svatých a proroků,+ a proto jsi jim dal pít krev.+ Zaslouží si to.“+ 7 A slyšel jsem, jak oltář řekl: „Ano, Bože Jehovo,* Všemohoucí,+ tvé rozsudky* jsou správné a spravedlivé.“+

8 Čtvrtý vylil svou misku na slunce.+ A slunce dostalo moc spalovat lidi ohněm. 9 Lidi spaloval velký žár, ale oni se přesto rouhali jménu Boha, který má moc nad těmito ranami. Nečinili pokání a nevzdali mu slávu.

10 Pátý vylil svou misku na trůn divokého zvířete. A v jeho království nastala tma+ a lidé se bolestí kousali do jazyka. 11 Nečinili ale pokání ze svých skutků a kvůli svým bolestem a vředům se rouhali nebeskému Bohu.

12 Šestý vylil svou misku na velkou řeku Eufrat.+ A voda v ní vyschla,+ aby byla připravena cesta králům+ od východu slunce.

13 Potom jsem viděl, jak z tlamy draka,+ z tlamy divokého zvířete a z úst falešného proroka vychází tři nečisté inspirované výroky,* které vypadaly jako žáby. 14 Tyto výroky jsou inspirované démony, dělají zázraky*+ a vychází ke králům celého světa,* aby je shromáždily k válce,+ která vypukne ve velkém dni Všemohoucího Boha.+

15 „Přicházím jako zloděj.+ Šťastný je ten, kdo bdí+ a střeží si svůj oděv, aby nechodil nahý a aby lidé neviděli jeho hanbu.“+

16 A shromáždily je na místo, které se hebrejsky nazývá Armagedon.*+

17 Sedmý vylil svou misku na vzduch. A ze svatyně zazněl od trůnu silný hlas,+ který řekl: „Stalo se!“ 18 Nastaly blesky, hlasy, hromy a velké zemětřesení, k jakému nedošlo od doby, co jsou lidé na zemi+ – tak rozsáhlé a tak velké to zemětřesení bylo. 19 Velké město+ se rozpadlo na tři části a města národů se zřítila. A Bůh si vzpomněl na Velký Babylon+ a dal mu pohár vína svého velkého hněvu.+ 20 Všechny ostrovy utekly a hory zmizely.+ 21 Z nebe padaly na lidi velké kroupy+ a každá vážila asi talent.* Lidé se kvůli tomu krupobití+ rouhali Bohu, protože ta rána byla neobyčejně velká.

17 Potom přišel jeden ze sedmi andělů, kteří měli sedm misek,+ a řekl mi: „Pojď, ukážu ti, jak bude vykonán rozsudek nad velkou prostitutkou, která sedí na mnoha vodách.+ 2 Králové země se s ní dopouštěli sexuální nemravnosti*+ a vínem její nemravnosti* se opíjeli obyvatelé země.“+

3 V síle ducha mě pak přenesl do pustiny. Tam jsem uviděl ženu, jak sedí na červeně zbarveném divokém zvířeti. Zvíře bylo plné jmen urážejících Boha* a mělo sedm hlav a deset rohů. 4 Žena byla oblečená do purpuru+ a šarlatu a byla ozdobená zlatem, drahokamy a perlami.+ V ruce měla zlatý pohár, který byl plný ohavností a nečistot její sexuální nemravnosti.* 5 Na čele měla napsané záhadné jméno: „Velký Babylon, matka prostitutek+ a ohavností země.“+ 6 A viděl jsem, že ta žena je opilá krví svatých a krví Ježíšových svědků.+

Když jsem ji uviděl, zmocnil se mě úžas. 7 Anděl se mě zeptal: „Proč se divíš? Odhalím ti tajemství té ženy+ a divokého zvířete, které ji nese a které má sedm hlav a deset rohů:+ 8 Divoké zvíře, které jsi viděl, bylo, ale není. Má ale vystoupit z propasti+ a být zničeno. A obyvatelé země, jejichž jména nebyla od založení světa zapsána do svitku života,+ budou žasnout, až uvidí, že divoké zvíře bylo, potom nebylo, ale znovu se objevilo.

9 Tady je zapotřebí moudrá mysl:* Sedm hlav+ představuje sedm hor, na kterých ta žena sedí. 10 Představují sedm králů: Pět jich padlo, jeden je a ten další ještě nepřišel. Ale až přijde, bude moct zůstat jen na krátkou chvíli. 11 A divoké zvíře, které bylo, ale není,+ je osmým králem. Pochází z těch sedmi a bude zničeno.

12 Deset rohů, které jsi viděl, představuje deset králů, kteří ještě nedostali království, ale na jednu hodinu dostanou moc kralovat s divokým zvířetem. 13 Ti mají společný úmysl, a proto dávají svou sílu a moc divokému zvířeti. 14 Budou bojovat proti Beránkovi,+ ale Beránek nad nimi zvítězí,+ protože je Pán pánů a Král králů.+ Spolu s ním zvítězí ti povolaní, vyvolení a věrní.“+

15 Řekl mi: „Vody, které jsi viděl a na kterých sedí ta prostitutka, představují lidi, zástupy, národy a jazyky.+ 16 Těch deset rohů,+ které jsi viděl, a divoké zvíře+ budou prostitutku+ nenávidět, o všechno ji oberou a zanechají ji nahou. Sežerou její maso a spálí ji ohněm.+ 17 Bůh je totiž podnítil,* aby uskutečnily jeho úmysl,+ tedy svůj společný úmysl, a daly svou královskou moc divokému zvířeti,+ dokud se nesplní Boží slova. 18 Ta žena,+ kterou jsi viděl, představuje velké město, které vládne nad králi země.“

18 Potom jsem viděl jiného anděla, jak sestupuje z nebe. Měl velkou moc a jeho sláva ozářila zemi. 2 Zvolal silným hlasem: „Padl! Velký Babylon padl+ a stal se sídlem démonů a místem, kde se ukrývá každý nečistý duch* a každý nečistý a nenáviděný pták!+ 3 Všechny národy se staly obětí jeho vína touhy* po sexuální nemravnosti.*+ Králové země se s ním dopouštěli nemravnosti+ a obchodníci* země zbohatli díky jeho nestoudnému přepychu.“

4 Pak jsem slyšel jiný hlas z nebe, který volal: „Vyjděte z něho, můj lide,+ abyste neměli podíl na jeho hříších a nedostali část z jeho ran!+ 5 Jeho hříchy se totiž nahromadily až do nebe+ a Bůh si připomněl jeho ničemné skutky.*+ 6 Udělejte mu to, co on dělal jiným,+ a za jeho jednání mu odplaťte dvojnásobně.+ Do poháru,+ ve kterém míchal nápoj, mu namíchejte dvojnásobné množství.+ 7 Do jaké míry se sám oslavoval a žil v nestoudném přepychu, do té míry mu dejte trýzeň a truchlení. Vždyť si v srdci říká: ‚Vládnu jako královna, nejsem vdova a nikdy nebudu truchlit.‘+ 8 Proto na něj v jediném dni dopadnou jeho rány – smrt, truchlení a hlad. Bude spálen ohněm,+ protože Bůh Jehova,* který ho soudil, je silný.+

9 Až králové země, kteří se s ním dopouštěli sexuální nemravnosti* a žili s ním v nestoudném přepychu, uvidí dým z jeho požáru, budou nad ním plakat a bít se do prsou. 10 Ze strachu z jeho trýzně budou stát opodál a naříkat: ‚Běda, běda, Babylone, ty velké a mocné město!+ V jediné hodině byl nad tebou vykonán rozsudek.‘

11 Budou nad ním plakat a truchlit také obchodníci země, protože už nikdo nebude kupovat všechno jejich zboží: 12 všechno to zlato, stříbro, drahokamy, perly, jemné plátno, purpur, hedvábí a šarlat, všechno zboží z vonného dřeva a nejrůznější předměty ze slonoviny, vzácného dřeva, mědi, železa a mramoru 13 ani skořici, indické koření, kadidlo, vonný olej, kadidlovou pryskyřici, víno, olivový olej, jemnou mouku, pšenici, dobytek, ovce, koně, vozy, otroky a lidské životy. 14 Přišlo jsi o dobré věci,* po kterých jsi toužilo. Všechny tvé lahůdky a nádherné věci zmizely – jsou navždy pryč.

15 Obchodníci, kteří tyto věci prodávali a kteří díky němu zbohatli, budou ze strachu z jeho trýzně stát opodál a budou plakat, truchlit 16 a naříkat: ‚Běda, běda, velké město, oblečené do jemného plátna, purpuru a šarlatu a bohatě zkrášlené zlatými ozdobami, drahokamy a perlami,+ 17 protože v jediné hodině bylo zničeno tak velké bohatství!‘

A každý kapitán lodi, každý mořeplavec, námořníci a všichni, které živí moře, budou stát opodál, 18 a až uvidí dým z jeho požáru, budou křičet: ‚Které město se podobá tomu velkému městu?‘ 19 Budou si na hlavu sypat prach, křičet, plakat a truchlit. Budou naříkat: ‚Běda, běda, velké město, ve kterém všichni majitelé lodí zbohatli díky jeho blahobytu! Vždyť bylo zničeno v jediné hodině.‘+

20 Raduj se nad ním, nebe,+ a také vy, svatí,+ apoštolové a proroci, protože Bůh nad ním za vás vykonal rozsudek!“+

21 Vtom jeden mocný anděl zvedl kámen podobný velkému mlýnskému kameni, hodil ho do moře a zvolal: „Tak rychle bude svržen Babylon, to velké město, a už se nikdy neobjeví.+ 22 Už nikdy v tobě nebudou slyšet zpěváci hrající na harfu ani hudebníci, flétnisté a trubači. Už se v tobě nenajde žádný řemeslník a už v tobě nebude slyšet zvuk mlýnského kamene. 23 Už v tobě nikdy nebude zářit světlo lampy a už v tobě nebude slyšet hlas ženicha a nevěsty. Tvoji obchodníci totiž patřili k nejvlivnějším lidem na zemi a tvými spiritistickými zvyky+ byly sváděny všechny národy. 24 Našla se v něm krev proroků, svatých+ a všech, kdo byli pobiti na zemi.“+

19 Potom jsem uslyšel silný hlas jakoby velkého zástupu v nebi. Zvolali: „Chvalte Jah!*+ Záchrana, sláva a moc patří našemu Bohu, 2 protože jeho rozsudky jsou správné a spravedlivé.+ Vykonal totiž rozsudek nad velkou prostitutkou, která zkazila zemi svou sexuální nemravností,* a pomstil krev svých otroků, kterou měla na rukou.“*+ 3 Pak zvolali podruhé: „Chvalte Jah!*+ Dým z ní stoupá po celou věčnost.“+

4 Nato těch 24 starších+ a čtyři živí tvorové+ padli na kolena, uctívali Boha, který sedí na trůnu, a volali: „Amen! Chvalte Jah!“*+

5 A od trůnu zazněl hlas: „Chvalte našeho Boha, všichni jeho otroci,+ kteří se ho bojíte, malí i velcí.“+

6 Potom jsem uslyšel něco, co znělo jako hlas velkého zástupu, jako hukot mnoha vod a jako burácení silných hromů. Zvolali: „Chvalte Jah,*+ protože Jehova,* náš Bůh, Všemohoucí,+ začal kralovat!+ 7 Radujme se a jásejme a vzdejme mu slávu, protože přišel čas Beránkovy svatby a jeho nevěsta se připravila. 8 Směla se obléct do čistého, zářivého oděvu z jemného plátna. Jemné plátno totiž představuje správné* skutky svatých.“+

9 Anděl mi řekl: „Napiš: Šťastní jsou ti, kdo jsou pozvaní na Beránkovu svatební hostinu.“+ A dodal: „To jsou pravdivá Boží slova.“ 10 Nato jsem mu padl k nohám, abych ho uctíval. Ale on mi řekl: „Pozor, nedělej to!+ Jsem jen spoluotrok tvůj a tvých bratrů, kteří svědčí o Ježíšovi.+ Uctívej Boha!+ Účelem proroctví je totiž svědčit o Ježíšovi.“+

11 Pak jsem uviděl otevřené nebe a bílého koně.+ Ten, kdo na něm seděl, se jmenuje Věrný+ a Pravý.+ Soudí spravedlivě a vede spravedlivou válku.+ 12 Oči má jako plamen ohně+ a na hlavě mnoho diadémů.* Má napsané jméno, které nezná nikdo kromě něj. 13 Je oblečený do oděvu postříkaného krví a jeho jméno je Boží Slovo.+ 14 Za ním jela na bílých koních nebeská vojska v bílých, čistých oděvech z jemného plátna. 15 Z úst mu vychází ostrý, dlouhý meč,+ aby jím pobíjel národy, a bude je pást železnou holí.+ Šlape ve vinném lisu velkého hněvu Všemohoucího Boha.+ 16 Na svém oděvu, na stehně, má napsané toto jméno: Král králů a Pán pánů.+

17 Potom jsem viděl anděla, jak stojí ve slunci, a silným hlasem zavolal na všechny ptáky, kteří létají uprostřed nebe:* „Pojďte, shromážděte se k velké Boží hostině,+ 18 abyste jedli maso králů, vojenských velitelů, silných mužů,+ koní i jejich jezdců+ – maso všech, svobodných i otroků, malých i velkých.“

19 A viděl jsem divoké zvíře a krále země s jejich vojsky shromážděné do boje proti tomu, který seděl na koni, a proti jeho vojsku.+ 20 Divoké zvíře bylo chyceno a s ním i falešný prorok,+ který před ním dělal zázraky* a sváděl jimi ty, kdo přijali označení divokého zvířete,+ a ty, kdo uctívají jeho sochu.*+ Oba byli zaživa hozeni do ohnivého jezera, které hoří sírou.+ 21 Ostatní byli pobiti dlouhým mečem vycházejícím z úst toho, který seděl na koni.+ A všichni ptáci se nasytili jejich masem.+

20 Potom jsem viděl, jak z nebe sestupuje anděl, který měl v ruce klíč od propasti+ a velký řetěz. 2 Zmocnil se draka,+ toho prahada,+ který je Ďábel+ a Satan,+ a spoutal ho na 1 000 let. 3 Uvrhl ho do propasti,+ zavřel ji a zapečetil ji nad ním, aby už nesváděl národy, dokud těch 1 000 let neskončí. Pak musí být na krátký čas propuštěn.+

4 Viděl jsem trůny a ti, kdo se na ně posadili, dostali pravomoc soudit. Viděl jsem duše* těch, kdo byli popraveni* za to, že svědčili o Ježíšovi, a za to, že mluvili o Bohu. Byli to ti, kdo neuctívali divoké zvíře ani jeho sochu* a nepřijali označení na čelo ani na ruku.+ A ožili a kralovali s Kristem+ 1 000 let. 5 (Ostatní mrtví+ neožili, dokud těch 1 000 let neskončilo.) To je první vzkříšení.+ 6 Šťastný a svatý je každý, kdo má podíl na prvním vzkříšení+ – nad těmi druhá smrt+ nemá moc.+ Budou kněží+ Boha a Krista a budou s ním kralovat těch 1 000 let.+

7 Jakmile těch 1 000 let skončí, Satan bude propuštěn ze svého vězení. 8 Vyjde, aby sváděl národy, které jsou ve čtyřech rozích země, Goga a Magoga, a aby je shromáždil k válce. Bude jich jako mořského písku. 9 Procházeli celou zemí a obklíčili tábor svatých a milované město. Z nebe ale sestoupil oheň a pohltil je.+ 10 A Ďábel, který je sváděl, byl hozen do jezera ohně a síry, kde už bylo divoké zvíře+ a falešný prorok.+ Tam budou trýzněni* dnem i nocí po celou věčnost.

11 Potom jsem uviděl velký bílý trůn a toho, který na něm seděl.+ Země a nebe od něj utekly+ a nenašlo se pro ně místo. 12 Viděl jsem, jak před trůnem stojí mrtví, velcí i malí, a byly otevřeny svitky. Pak byl otevřen další svitek, svitek života.+ A mrtví byli souzeni za své skutky na základě toho, co bylo napsáno ve svitcích.+ 13 Moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, a také smrt a hrob* vydaly mrtvé, kteří v nich byli, a každý byl souzen podle svých skutků.+ 14 Smrt a hrob* byly hozeny do ohnivého jezera.+ Ohnivé jezero+ představuje druhou smrt.+ 15 A kdo nebyl zapsaný v knize života,+ byl hozen do ohnivého jezera.+

21 Potom jsem viděl nové nebe a novou zemi.+ Dřívější nebe a dřívější země totiž pominuly+ a moře+ už není. 2 Viděl jsem také svaté město, Nový Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha,+ připravený jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha.+ 3 Nato jsem slyšel silný hlas od trůnu, jak říká: „Podívej, Boží stan* je s lidmi. Bůh s nimi bude bydlet a oni budou jeho lidem. Sám Bůh bude s nimi.+ 4 Setře jim z očí každou slzu+ a smrt už nebude+ a nebude už ani truchlení, ani křik, ani bolest.+ Dřívější věci pominuly.“

5 Ten, který seděl na trůnu,+ řekl: „Podívej, všechno tvořím nové.“+ A dodal: „Zapiš to, protože ta slova jsou spolehlivá* a pravdivá.“ 6 Řekl mi: „Splnila se! Já jsem Alfa a Omega,* počátek a konec.+ Každému, kdo žízní, dám zdarma pít z pramene vody života.+ 7 Kdo zvítězí, získá toto dědictví. Budu jeho Bohem a on bude mým synem. 8 Ale zbabělci, lidé bez víry,+ ti, kdo jsou nečistí a odporní, vrazi,+ ti, kdo se dopouští sexuální nemravnosti,*+ ti, kdo se zabývají spiritismem, modláři a všichni lháři+ budou hozeni do jezera, které hoří ohněm a sírou.+ To představuje druhou smrt.“+

9 Potom přišel jeden ze sedmi andělů, kteří měli sedm misek naplněných posledními sedmi ranami,+ a řekl mi: „Pojď, ukážu ti nevěstu, Beránkovu manželku.“+ 10 V síle ducha mě pak přenesl na velkou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha+ 11 a září Boží slávou.+ Svým jasem se podobalo nejvzácnějšímu kameni – jaspisu zářícímu jako čistý křišťál.+ 12 Mělo mohutné a vysoké hradby s 12 branami, u kterých stálo 12 andělů. Na branách byla napsaná jména 12 izraelských kmenů. 13 Tři brány byly na východě, tři na severu, tři na jihu a tři na západě.+ 14 Hradby města měly 12 základních kamenů a na nich jména 12 Beránkových apoštolů.+

15 Ten, který se mnou mluvil, držel zlatý měřicí rákos, aby změřil město, jeho brány a jeho hradby.+ 16 Město je postavené do čtverce, jeho délka je stejná jako jeho šířka. Když město rákosem změřil, zjistil, že jeho délka, šířka i výška jsou stejné – 12 000 stadií.* 17 Změřil i jeho hradby a bylo to 144 lokte* podle lidské a zároveň andělské míry. 18 Hradby byly postavené z jaspisu+ a město bylo z ryzího zlata podobného čistému sklu. 19 Základy městských hradeb zdobily nejrůznější drahokamy: První základní kámen byl jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, 20 pátý sardonyx, šestý sardit, sedmý chryzolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chryzopras, jedenáctý hyacint a dvanáctý ametyst. 21 A 12 bran bylo tvořených 12 perlami – každá brána byla z jedné perly. Hlavní ulice města byla z ryzího zlata, které bylo čisté jako průhledné sklo.

22 Chrám jsem v něm neviděl, protože jeho chrámem je Všemohoucí Bůh Jehova*+ a Beránek. 23 A město nepotřebuje, aby mu svítilo slunce nebo měsíc, protože je osvětlené Boží slávou+ a jeho lampou je Beránek.+ 24 V jeho světle budou chodit národy+ a králové země do něj vnesou svou slávu. 25 Jeho brány se nebudou přes den vůbec zavírat a noc tam nebude.+ 26 A vnesou do něj slávu a čest národů.+ 27 Rozhodně do něj ale nevstoupí nic poskvrněného ani nikdo, kdo páchá ohavnosti a podvádí.+ Vstoupí do něj jen ti, kdo jsou zapsaní v Beránkově svitku života.+

22 Potom mi ukázal řeku s vodou života,+ čistou jako křišťál. Tekla od Božího a Beránkova+ trůnu 2 středem hlavní ulice toho města. Po obou stranách řeky rostly stromy života, které přinášely úrodu dvanáctkrát ročně – rodily každý měsíc. A jejich listí sloužilo k uzdravování národů.+

3 Na městě už nebude žádná kletba. Bude v něm Boží a Beránkův trůn+ a jeho otroci mu budou sloužit.* 4 Uvidí jeho obličej+ a na čele budou mít jeho jméno.+ 5 Už tam nebude noc.+ Nebudou potřebovat světlo lampy ani sluneční světlo, protože je bude osvětlovat Bůh Jehova.*+ A budou kralovat po celou věčnost.+

6 Řekl mi: „Tato slova jsou spolehlivá* a pravdivá.+ Jehova,* Bůh, který inspiroval proroky,+ poslal svého anděla, aby svým otrokům ukázal, co se má brzy stát. 7 Přijdu brzy.+ Šťastný je ten, kdo se řídí prorockými slovy tohoto svitku.“+

8 Já, Jan, jsem to všechno slyšel a viděl. A když jsem to slyšel a viděl, padl jsem k nohám anděla, který mi to ukázal, a chtěl jsem ho uctívat. 9 Ale on mi řekl: „Pozor, nedělej to! Jsem jen spoluotrok tvůj, tvých bratrů, kteří jsou proroky, a těch, kdo se řídí slovy tohoto svitku. Uctívej Boha!“+

10 Pak mi řekl: „Nezapečeťuj prorocká slova tohoto svitku, protože stanovený čas je blízko. 11 Špatný člověk ať dál jedná špatně a nečistý ať se dál znečišťuje. Ale dobrý* člověk ať dál jedná správně* a svatý ať se dál posvěcuje.

12 ‚Přijdu brzy a se mnou i odměna, kterou dávám. Každému odplatím podle jeho skutků.+ 13 Já jsem Alfa a Omega,*+ ten první a ten poslední, počátek a konec. 14 Šťastní jsou ti, kdo perou svá roucha,+ aby měli právo jíst ovoce ze stromů života+ a aby mohli branami+ vstoupit do města. 15 Venku jsou psi,* ti, kdo se zabývají spiritismem, ti, kdo se dopouští sexuální nemravnosti,* vrazi, modláři a všichni, kdo milují lež a sami lžou.‘+

16 ‚Já, Ježíš, jsem poslal svého anděla, aby vám o tom vydal svědectví k užitku sborů. Jsem Davidův kořen i potomek+ a jasná jitřní hvězda.‘“+

17 Duch a nevěsta+ říkají: „Přijď!“ A každý, kdo slyší, ať řekne: „Přijď!“ A každý, kdo má žízeň, ať přijde.+ Každý, kdo si přeje, ať si zdarma vezme vodu života.+

18 „Každému, kdo slyší prorocká slova tohoto svitku, oznamuji: Pokud k nim někdo něco přidá,+ Bůh mu přidá ran, o kterých se v tomto svitku píše.+ 19 A pokud někdo něco ubere z prorockých slov tohoto svitku, Bůh mu odejme podíl na tom, o čem se v tomto svitku píše – nedovolí mu jíst ovoce ze stromů života+ a vstoupit do svatého města.+

20 Ten, kdo o tom vydává svědectví, říká: ‚Ano, přijdu brzy.‘“+

„Amen! Přijď, Pane Ježíši.“

21 Ať je nezasloužená laskavost Pána Ježíše se svatými.