Co to znamená být duchovním člověkem?

1. Jak mnozí bratři a sestry hodnotí duchovní smýšlení?

„DÍKY tomu, že jsem duchovní člověk, jsem šťastnější a lépe zvládám každodenní problémy,“ říká sestra z Kanady. Něco podobného řekl i bratr z Brazílie: „Těch 23 let, co jsme s manželkou spolu, jsme moc šťastní. Je to proto, že se snažíme smýšlet duchovně.“ A bratr z Filipín poznamenal: „To, že jsem duchovní člověk, mi pomáhá mít vnitřní klid a lépe vycházet s bratry, kteří pocházejí z různého prostředí.“

2. Na které tři důležité otázky odpoví tento článek?

² Je jasné, že když člověk smýšlí duchovně, hodně tím získá. Proto tě možná napadne: Taky chci být duchovním člověkem, ale co pro to můžu udělat? Než si na tuto otázku odpovíme, vysvětlíme si, co Bible o duchovně smýšlejících lidech říká. V tomto článku najdeme odpovědi na tři důležité otázky: 1. Co to znamená být duchovním člověkem? 2. Které příklady nám pomůžou udělat v duchovním ohledu pokrok? 3. Jak nám to pomůže, když se budeme snažit získat „Kristovu mysl“?

JAK SE POZNÁ DUCHOVNÍ ČLOVĚK

3. V čem se podle Bible liší tělesný člověk od duchovního?

³ To, jak se pozná duchovní člověk, objasnil apoštol Pavel, když popsal rozdíl mezi duchovním a hmotným neboli tělesným člověkem. (Přečti 1. Korinťanům 2:14–16.) V čem se liší? Tělesný člověk „nepřijímá věci Božího ducha, neboť jsou pro něj pošetilostí; a nemůže je poznat“. Naproti tomu duchovní člověk „zkoumá skutečně všechno“ a má „Kristovu mysl“. Pavel nás povzbuzuje, abychom byli duchovními lidmi. V čem dalším se duchovní a tělesný člověk liší?

4., 5. Co je typické pro tělesného člověka?

⁴ Jak smýšlí tělesný člověk? Přijímá postoj dnešního světa, který se zaměřuje na sobecké touhy. Pavel tento postoj označil jako „ducha, který nyní působí v synech neposlušnosti“. (Ef. 2:2) Tento duch nutí lidi, aby přijali všeobecně rozšířený postoj jít s davem. Výsledkem je, že většina jedná tak, jak to sami považují za správné, a nesnaží se žít podle Božích měřítek. Tělesně smýšlejícímu člověku často hodně záleží na tom, jaké má postavení a kolik má peněz, a také považuje svá práva za důležitější než cokoli jiného.

⁵ Co dalšího charakterizuje tělesného člověka? Může to být jednání, které Bible označuje jako „skutky těla“. (Gal. 5:19–21) O dalších věcech se Pavel zmínil ve svém prvním dopise do Korintu. Patří k nim to, když lidé vyvolávají a podporují neshody, ve sporech se přidávají na něčí stranu, tahají druhé k soudu, dávají najevo nedostatek ocenění pro duchovní vedení a jsou nestřídmí v jídle a pití. Když jsou v pokušení, své slabosti podlehnou. (Přísl. 7:21, 22) Juda napsal, že někteří ve sboru se dostanou až do takového stavu, že už nebudou smýšlet duchovně. (Juda 18, 19)

6. Co je typické pro duchovního člověka?

⁶ Čím se vyznačuje duchovní člověk? Velmi mu záleží na jeho vztahu s Bohem. Nechává se vést svatým duchem a snaží se napodobovat Boha. (Ef. 5:1) To znamená, že se snaží přemýšlet o věcech tak jako on a vidět je z jeho pohledu. Bůh je pro něj skutečný. Oproti tělesně smýšlejícímu člověku si váží Božích měřítek a snaží se jimi řídit ve všech oblastech života. (Žalm 119:33; 143:10) Nezaměřuje se na tělesné touhy, ale rozvíjí „ovoce ducha“. (Gal. 5:22, 23) Abychom si ještě lépe vysvětlili, co to znamená být duchovně smýšlejícím člověkem, uveďme si přirovnání. O někom, kdo vždycky přemýšlí pozitivně, se dá říct, že je to pozitivně smýšlející člověk. Podobně ten, kdo se zaměřuje na duchovní věci, se dá označit jako duchovně smýšlející člověk.

7. Co Bible říká o duchovně smýšlejících lidech?

⁷ V Bibli se o duchovních lidech píše pozitivně. Matouš 5:3 uvádí: „Šťastní jsou ti, kdo si uvědomují svou duchovní potřebu, protože jim patří nebeské království.“ A z Římanům 8:6 je vidět, co dobrého to přináší, když člověk smýšlí duchovně. Píše se tam: „Tělesné smýšlení totiž znamená smrt, ale duchovní smýšlení znamená život a pokoj.“ Když se zaměřujeme na duchovní věci, máme pokojný vztah s Bohem, vnitřní klid a vyhlídku na věčný život.

8. Proč je k tomu, abychom smýšleli duchovně, zapotřebí velké úsilí?

⁸ Žijeme ale v nebezpečném prostředí. Jsme obklopení lidmi, kteří smýšlejí tělesně, a tak musíme tvrdě pracovat na tom, abychom byli duchovně smýšlejícími lidmi a takovými i zůstali. Když člověk ztrácí Boží pohled na věci, vytváří se v jeho mysli morální vakuum a to rychle vyplní znečištěný „vzduch“ tohoto světa. Co nám může pomoct, aby se nám to nestalo? A jak můžeme duchovně zesílit?

DOBRÉ PŘÍKLADY

9. a) Co nám může pomoct, abychom duchovně zesílili? b) O kterých příkladech budeme mluvit?

⁹ Tak jako se dítě učí od rodičů a napodobuje jejich dobrý příklad, tak se i my učíme od těch, kdo mají blízký vztah s Jehovou, a napodobujeme jejich příklad. To, co dělat nemáme, zase vidíme z varovných příkladů. (1. Kor. 3:1–4) Na stránkách Bible můžeme číst o těch i o těch. Protože je ale naším cílem duchovně zesílit, podívejme se na několik příkladů, které můžeme napodobovat. Budeme mluvit o Jákobovi, Marii a Ježíšovi.

10. Jak dal Jákob najevo, že je duchovním člověkem?

¹⁰ Prvním příkladem je Jákob. Podobně jako to platí o většině z nás, i on měl těžký život. Musel snášet svého bratra Esaua, který smýšlel tělesně a chtěl ho zabít. Kromě toho musel jednat se zrádným tchánem, který ho několikrát ošidil. I když ale žil mezi tělesně smýšlejícími lidmi, byl duchovním člověkem. Věřil, že Bůh splní slib daný Abrahamovi, a v životě se zaměřoval na to, aby se staral o svoji rodinu, která měla sehrát klíčovou úlohu při splnění Jehovova záměru. (1. Mojž. 28:10–15) Z Jákobových slov i jednání bylo vidět, že pamatuje na Boží měřítka a vůli. Když měl například strach z Esaua, řekl Bohu: „Pokorně tě prosím, osvoboď mě. ... Ty jsi řekl: ‚Bezesporu s tebou budu jednat dobře a učiním tvé semeno jako zrnka mořského písku.‘“ (1. Mojž. 32:6–12) Jákob zkrátka věřil, že Jehova splní sliby, které dal jemu a jeho předkům, a dokázal to tím, jak žil.

11. Proč můžeme říct, že Marie byla duchovním člověkem?

¹¹ Teď budeme chvíli mluvit o Marii. Proč ji Jehova vybral, aby se stala Ježíšovou matkou? Bezpochyby proto, že smýšlela duchovně. Jak to víme? Je to vidět například z toho, jak nádherně chválila Jehovu na návštěvě u svých příbuzných Zecharjáše a Alžběty. (Přečti Lukáše 1:46–55.) Z jejího vyjádření bylo zřejmé, že hluboce miluje Boží Slovo a že velmi dobře zná Hebrejská písma. (1. Mojž. 30:13; 1. Sam. 2:1–10; Mal. 3:12) Stojí také za zmínku, že i když byli s Josefem svoji teprve krátce, neměli spolu před Ježíšovým narozením pohlavní styky. Poznáváme z toho, že oběma víc záleželo na tom, aby splnili úkol od Jehovy, než aby uspokojovali své touhy. (Mat. 1:25) Jak plynul čas, Marie si pozorně všímala toho, co se v Ježíšově životě děje, a věnovala pozornost jeho moudrým výrokům. Bible říká, že si navíc „uchovávala všechna ta slova v srdci“. (Luk. 2:51) Nepochybně se zajímala o Boží sliby týkající se Mesiáše. Můžeme napodobit Marii v tom, že se vždycky budeme snažit dělat to, co po nás chce Jehova?

12. a) V čem byl Ježíš takový jako jeho Otec? b) Jak můžeme Ježíše napodobovat? (Viz úvodní obrázek.)

¹² Kdo je ale ze všech lidí, kteří kdy žili, tím nejlepším příkladem duchovního člověka? Je to samozřejmě Ježíš. Během svého života a služby ukázal, že chce napodobovat svého Otce, Jehovu. Přemýšlel a jednal tak jako on a měl i stejné pocity. Konal jeho vůli a měl úctu k jeho měřítkům. (Jan 8:29; 14:9; 15:10) Všimni si například, jak prorok Izajáš popsal Jehovův soucit, a porovnej to s tím, co Marek ve svém evangeliu napsal o Ježíšových pocitech. (Přečti Izajáše 63:9; Marka 6:34.) Jsme stejně jako Ježíš vždycky připravení soucítit s těmi, kdo potřebují pomoc? Kromě toho se Ježíš věnoval hlavně tomu, aby kázal dobrou zprávu a učil lidi o Jehovovi. (Luk. 4:43) Duchovní člověk je soucitný a snaží se druhým pomáhat.

13., 14. a) Co se můžeme naučit od duchovně smýšlejících lidí z dnešní doby? b) Uveď příklad někoho, kdo smýšlí duchovně.

¹³ I dnes je hodně bratrů a sester, kteří se snaží napodobovat Ježíšovu osobnost. Možná sis všiml jejich nadšení pro službu, výjimečné pohostinnosti, soucitu nebo jiných krásných vlastností. Tak jako my musí bojovat se svými slabostmi a nedokonalými sklony a přitom se snaží pracovat na nádherných vlastnostech. Rachel z Brazílie říká: „Bavilo mě oblékat se podle poslední módy, takže jsem nevypadala zrovna slušně. Když jsem ale poznala Jehovu, dala jsem si za cíl být duchovním člověkem. Udělat změny nebylo jednoduché, ale jsem teď šťastnější a našla jsem skutečný smysl života.“

¹⁴ Reylene z Filipín měla jiný problém. I když znala Jehovu, rozhodla se, že získá vyšší vzdělání a najde si dobrou práci. Říká: „Moje duchovní cíle šly stranou. Časem jsem si ale začala uvědomovat, že mi v životě něco chybí, něco mnohem důležitějšího než práce. Zaměřila jsem se proto na službu Jehovovi.“ Reylene je dnes krásným příkladem člověka, který důvěřuje Jehovovu slibu v Matoušovi 6:33, 34. Říká: „Vůbec nepochybuju o tom, že se o mě Jehova postará!“ Možná máš ve sboru podobné příklady. Chceš je napodobovat a následovat tak Krista? (1. Kor. 11:1; 2. Tes. 3:7)

SNAŽ SE MÍT „KRISTOVU MYSL“

15. Co bychom měli dělat, abychom byli jako Kristus?

¹⁵ Jak můžeme napodobovat Krista? První dopis Korinťanům 2:16 říká, že bychom měli mít „Kristovu mysl“. A slova v Římanům 15:5 nám připomínají, abychom rozvíjeli „stejný myšlenkový postoj, jako měl Kristus Ježíš“. Napodobovat Krista tedy pro nás znamená nejdřív poznat vzorec jeho myšlení a celou jeho osobnost a pak jít v jeho stopách. Ježíšovi záleželo na jeho vztahu s Bohem víc než na čemkoli jiném. A tak když se snažíme být jako on, máme bližší vztah s Jehovou. Právě proto je velmi důležité naučit se smýšlet stejně jako Ježíš.

16. Jak můžeme získat „Kristovu mysl“?

¹⁶ Jak to můžeme dělat? Ježíšovi učedníci byli očitými svědky jeho zázraků, naslouchali tomu, jak vyučuje, a viděli, jak se chová k nejrůznějším lidem a jak uplatňuje zásady od Boha. Řekli: „Jsme svědkové všeho, co dělal.“ (Sk. 10:39) My Ježíše přímo pozorovat nemůžeme. Jehova nám ale laskavě poskytl evangelia, díky kterým nám Ježíšova osobnost může ožít před očima. Tím, že si biblické knihy Matouš, Marek, Lukáš a Jan čteme a rozjímáme o tom, lépe poznáváme, jak Ježíš uvažoval. To nám pomáhá, abychom „věrně následovali jeho šlépěje“ a smýšleli stejně jako on. (1. Petra 2:21; 4:1)

17. Jak nám pomůže, když budeme smýšlet jako Kristus?

¹⁷ Jak nám to, že budeme smýšlet jako Kristus, může pomáhat? Podobně jako výživné jídlo posiluje naše tělo, tak přemýšlení o tom, jak uvažoval Kristus, nás posiluje po duchovní stránce. Postupně poznáváme, jak by v nejrůznějších situacích jednal. To nám pomáhá rozhodovat se tak, že z toho má Jehova radost a my máme čisté svědomí. Nejsou to snad pádné důvody k tomu, abychom reagovali na vybídku „oblékněte si Pána Ježíše Krista“? (Řím. 13:14)

18. Co ses dozvěděl z úvahy o duchovním člověku?

¹⁸ Uvažovali jsme o tom, co to znamená být duchovním člověkem. Naučili jsme se něco od lidí, kteří se ve svém životě nechali vést Božím duchem. A nakonec jsme se dozvěděli, jak nám to, že máme „Kristovu mysl“, pomáhá duchovně sílit. Jsou ale ještě další otázky, o kterých bychom měli v souvislosti s duchovním smýšlením uvažovat. Například: Jak můžeme zjistit, jak silní jsme po duchovní stránce? Co nám pomůže být duchovně ještě silnější? A jak duchovní smýšlení ovlivňuje náš každodenní život? Tyto otázky nám pomůže zodpovědět příští článek.