Služ Jehovovi – Bohu, který dává svobodu

1., 2. a) Proč lidé v době apoštola Pavla řešili otázku otroctví a svobody? b) Kde podle Pavla lidé najdou skutečnou svobodu?

KŘESŤANÉ v prvním století žili v Římské říši, kde lidé byli pyšní na svůj právní systém, zákony a svobodu. Tato říše by ale nedosáhla své slávy a neměla by takovou moc, kdyby nebylo otroků, kteří dělali většinu tvrdé práce. V jednom období otroci tvořili asi 30 procent obyvatelstva. Není pochyb, že otroctví a svoboda byly mezi běžnými lidmi, včetně křesťanů, horká témata.

² Apoštol Pavel psal o svobodě často. Cílem jeho služby ale nebylo udělat společenskou nebo politickou reformu, po které tehdy tolik lidí toužilo. Svobodu nehledal u nějakého lidského vládce nebo lidské instituce, ale spolu s dalšími křesťany se namáhal, aby lidem pomohl poznat dobrou zprávu o Božím království a přiblížil jim výjimečnou hodnotu Kristovy výkupní oběti. Svým spoluvěřícím řekl, u koho najdou skutečnou svobodu. Napsal: „Jehova je Duch; a kde je Jehovův duch, tam je svoboda.“ (2. Kor. 3:17)

3. O čem Pavel mluvil předtím, než řekl to, co čteme ve 2. Korinťanům 3:17?

³ Ve druhém dopise Korinťanům Pavel zmínil, co se stalo Mojžíšovi, když sestoupil z hory Sinaj, kde byl v přítomnosti Jehovova anděla. Z jeho obličeje vyzařovaly paprsky světla! Když ho Izraelité uviděli, dostali strach, a tak si obličej zakryl závojem. (2. Mojž. 34:29, 30, 33; 2. Kor. 3:7, 13) Pavel pokračoval: „Ale když nastane obrácení k Jehovovi, závoj je odňat.“ (2. Kor. 3:16) Co tím myslel?

4. Co musíme dělat, abychom měli svobodu, která pochází od Jehovy?

⁴ Minule jsme se dozvěděli, že jedině Jehova, stvořitel všech věcí, má absolutní svobodu. Je tedy logické, že svoboda je v jeho přítomnosti a tam, kde je jeho duch. Pavel ale řekl, že pokud chceme tuto svobodu mít, musíme se k Jehovovi obrátit. To znamená, že s ním musíme mít blízký vztah. Když byli Izraelité v pustině, viděli věci jenom z lidského pohledu, ne z Jehovova. Bylo to, jako by měli mysl a srdce zakryté závojem. Nově nabytou svobodu chtěli využívat k uspokojování svých tělesných tužeb. (Hebr. 3:8–10)

5. a) Jakou svobodu dává Jehovův duch? b) Jak víme, že svobodu od Jehovy může mít i otrok nebo vězeň? c) Na které otázky si teď odpovíme?

⁵ Svoboda, kterou dává Jehovův duch, je něco víc než osvobození z doslovného otroctví. Tento duch dává mnohem větší svobodu, než jakou by nám mohli dát lidé. Může nás osvobodit z otroctví hříchu a smrti a z otroctví falešného náboženství a jeho zvyků. (Řím. 6:23; 8:2) Je to opravdu úžasná svoboda! Může ji mít dokonce i otrok nebo vězeň. (1. Mojž. 39:20–23) Bylo to tak například v případě bratra Ericha Frosta a bratra Horsta Henschela, kteří byli kvůli své víře dlouhá léta ve vězení. Na jejich vyprávění se můžeš podívat v aplikaci JW Library Sign Language. (Videa najdeš pod MULTIMÉDIA > INTERVIEW A VYPRÁVĚNÍ.) Zamysleme se teď nad dvěma otázkami: Jak můžeme dávat najevo, že si své svobody velmi vážíme? A jak můžeme svoji svobodu využívat moudře?

VAŽ SI SVOBODY OD BOHA

6. Z čeho je vidět, že si Izraelité svobody od Jehovy vůbec nevážili?

⁶ Když dostaneme nějaký vzácný dar, chceme dárci vyjádřit vděčnost. Jehova Izraelity osvobodil z otroctví v Egyptě, ale oni si toho vůbec nevážili. Během několika měsíců začali toužit po jídle a pití, které tam měli, a stěžovali si na mannu, kterou jim Jehova v pustině poskytoval. Dokonce se do Egypta chtěli vrátit! Jenom si to představ: Ryby, okurky, vodní melouny, pór, cibule a česnek pro ně měly větší hodnotu než to, že mohli svobodně uctívat pravého Boha. Není divu, že se na ně Jehova velmi rozhněval. (4. Mojž. 11:5, 6, 10; 14:3, 4) Můžeme se z toho hodně naučit.

7. a) Jak dal Pavel najevo, že žije v souladu se svou radou zapsanou v 2. Korinťanům 6:1? b) Jak můžeme Pavlův postoj napodobovat?

⁷ Apoštol Pavel všechny křesťany vybídl, aby si nepřestali vážit svobody, kterou jim Jehova prostřednictvím svého Syna laskavě dal. (Přečti 2. Korinťanům 6:1.) Vzpomeň si, jak bídně se Pavel cítil a jak ho trápilo svědomí kvůli tomu, že byl otrokem hříchu a smrti. Přesto s vděčností prohlásil: „Díky Bohu prostřednictvím Ježíše Krista, našeho Pána!“ Proč to řekl? Vysvětlil to: „Zákon toho ducha, který dává život ve spojení s Kristem Ježíšem, tě totiž osvobodil od zákona hříchu a smrti.“ (Řím. 7:24, 25; 8:2) Jak můžeme Pavlův postoj napodobovat? To, že nás Jehova osvobodil ze zajetí hříchu a smrti, bychom nikdy neměli považovat za samozřejmé. Díky výkupní oběti můžeme našemu Bohu sloužit s čistým svědomím a nacházet v tom opravdovou radost. (Žalm 40:8)

8. Před čím apoštol Petr varoval?

⁸ Kromě toho, že bychom za naši vzácnou svobodu měli Jehovovi vyjadřovat vděčnost, měli bychom si také dávat pozor, abychom ji nikdy nezneužívali. Apoštol Petr nás varoval, abychom ji nikdy nepoužívali jako výmluvu pro přiživování svých tělesných tužeb. (Přečti 1. Petra 2:16.) Toto varování nám připomíná, co se stalo Izraelitům v pustině. Stejné nebezpečí hrozí i nám, a je dokonce ještě větší. V takových oblastech, jako je oblékání, vzhled, jídlo, pití, odpočinek nebo zábava, nabízí Satan a jeho svět spoustu lákavých možností. Tvůrci reklam často používají atraktivní lidi s cílem přesvědčit nás, že si musíme koupit věci, které ve skutečnosti nepotřebujeme. Chytit se do této pasti je tak snadné!

9. S jakými nebezpečími se setkáváme?

⁹ Petrova rada se vztahuje také na závažnější stránky života, jako jsou vzdělání, zaměstnání nebo životní cíle. Například mladí lidé jsou dnes ve škole pod obrovským tlakem, aby do studia dali všechno a dostali se na vysokou školu. Den co den se setkávají s názorem, že vyšší vzdělání otevírá dveře k dobře placené práci, a často jsou jim předkládány statistiky, které poukazují na propast mezi příjmy absolventů vysokých škol a těch, kdo mají jenom středoškolské vzdělání. Mladí lidé stojí před rozhodnutími, která můžou zásadně ovlivnit celý jejich život, a to, co jim nabízí tento svět, je může hodně lákat. Na co by měli oni i jejich rodiče pamatovat?

10. Na co musíme pamatovat, když se rozhodujeme v osobních záležitostech?

¹⁰ Někdo si možná myslí, že v osobních záležitostech se může rozhodovat podle toho, co se mu líbí a co mu dovoluje svědomí. Je sice pravda, že v otázkách vzdělání a zaměstnání se můžeme svobodně rozhodovat, ale musíme pamatovat, že naše svoboda je relativní a že každé naše rozhodnutí s sebou nese následky. Proto Pavel také řekl: „‚Všechno je dovoleno‘, ale ne všechno prospívá. ‚Všechno je dovoleno‘, ale ne všechno buduje.“ (1. Kor. 10:23, Český studijní překlad) Vidíme z toho, že i když se v osobních záležitostech můžeme rozhodovat svobodně, měli bychom vzít v úvahu i mnohem důležitější faktory, než jsou naše preference.

SVOBODU VYUŽÍVEJ MOUDŘE

11. Proč nás Jehova osvobodil z otroctví hříchu a smrti?

¹¹ Když nás Petr varoval před zneužíváním svobody, vyzdvihl také její účel. Vybídl nás, abychom ji využívali „jako Boží otroci“. Jehova nás tedy prostřednictvím Ježíše osvobodil z otroctví hříchu a smrti proto, abychom svůj život mohli zasvětit službě jemu.

12. V čem jsou nám příkladem Noe a jeho rodina?

¹² Co nám pomůže, abychom svoji svobodu nezneužívali a nestali se tak znovu otroky cílů a tužeb, které propaguje tento svět? Nejlepší způsob je věnovat co nejvíc svého času a energie službě Jehovovi. (Gal. 5:16) Zamysli se například nad Noemem a jeho rodinou. Žili v násilném a nemorálním světě. Přesto se nenechali ovlivnit touhami a životním stylem lidí kolem nich. Jak to dokázali? Rozhodli se, že budou naplno dělat to, čím je Jehova pověřil – stavět archu, shromažďovat zásoby jídla pro sebe a zvířata a oznamovat druhým varovné poselství. „Noe přistoupil k tomu, aby učinil podle všeho, co mu Bůh přikázal. Učinil to právě tak.“ (1. Mojž. 6:22) Jak to dopadlo? Noe a jeho rodina přežili konec tehdejšího světa. (Hebr. 11:7)

13. Čím nás Jehova pověřil?

¹³ Čím Jehova pověřil nás? Jako Ježíšovi učedníci víme, že jsme od Boha dostali pokyn kázat. (Přečti Lukáše 4:18, 19.) Satan hodně lidí zaslepil, a tak si neuvědomují, že jsou otroky falešného náboženství, hmotných věcí a společenského systému. (2. Kor. 4:4) Vážíme si toho, že podobně jako Ježíš můžeme lidem pomáhat, aby poznali Jehovu a uctívali ho. (Mat. 28:19, 20) Není to ale snadné. V některých zemích se lidé o Boha nezajímají, a někteří se dokonce rozčílí, když s nimi o Bohu chceme mluvit. Protože nám ale Jehova dal pokyn kázat, měli bychom si položit otázku: Můžu svoji svobodu využívat k tomu, abych Jehovovi sloužil víc?

14., 15. Co se hodně bratrů a sester rozhodlo udělat? (Viz úvodní obrázek.)

¹⁴ Je povzbuzující vidět, že si mnozí uvědomují, v jak naléhavé době žijeme, a zjednodušují si život, aby mohli Jehovovi sloužit celodobě. (1. Kor. 9:19, 23) Někteří slouží v místě, kde žijí, jiní se stěhují tam, kde je potřeba víc zvěstovatelů. V posledních pěti letech začalo s průkopnickou službou přes 250 000 bratrů a sester, a tak je teď víc než 1 100 000 pravidelných průkopníků. Je nádherné, že svoji svobodu využívají tímto způsobem! (Žalm 110:3)

¹⁵ Co těmto bratrům a sestrám pomohlo, aby svoji svobodu využili moudře? Uveďme si příklad Johna a Judith, kteří posledních 30 let sloužili v mnoha zemích. Vzpomínají si, že když se v roce 1977 začala pořádat průkopnická škola, kladl se důraz na to, aby studenti byli ochotní přestěhovat se a sloužit tam, kde bylo málo zvěstovatelů. John a Judith nechtěli tento cíl ztratit ze zřetele, a tak John mnohokrát změnil práci, aby si udrželi jednoduchý způsob života. Když přijeli do nějaké cizí země, modlili se a spoléhali na Jehovu, a to jim pomáhalo překonávat překážky jako například cizí jazyk, odlišnou kulturu a jiné podnebí. Jak je tyto roky služby ovlivnily? John říká: „Cítil jsem, že jsem zabraný do té nejlepší činnosti, jaké jsem se kdy věnoval. Jehova se pro mě stal skutečnějším než dřív – byl jako laskavý Otec. Opravdu jsem pochopil, co znamenají slova z Jakuba 4:8: ‚Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám.‘ Věděl jsem, že jsem nalezl to, co jsem hledal – smysluplný život.“

16. Jak tisíce bratrů a sester moudře využilo svoji svobodu?

¹⁶ Ne každý může Jehovovi sloužit celodobě tolik let jako John a Judith. Hodně bratrů a sester se ale chopilo příležitosti pracovat jako dobrovolníci na stavebních projektech. Například 27 000 jich přijelo pomoct se stavbou světového ústředí ve Warwicku – někteří na dva týdny, jiní na několik měsíců a ještě jiní na rok nebo déle. Aby tam mnozí z nich mohli pracovat, dali všechno stranou. Jsou krásným příkladem v tom, jak využívat svobodu od Boha k jeho chvále.

17. Jaká úžasná budoucnost čeká ty, kdo teď svobodu od Boha využívají moudře?

¹⁷ Jsme vděční, že jsme poznali Jehovu a máme svobodu, která vyplývá z toho, že ho uctíváme. Kéž je z našich rozhodnutí vidět, že si této svobody velmi vážíme! Místo abychom ji zneužívali, využívejme ji ke službě Jehovovi, jak to jenom jde. Když to budeme dělat, můžeme se těšit, že zažijeme splnění Jehovova prorockého slibu: „Tvorstvo bude osvobozeno ze zotročení porušeností a bude mít slavnou svobodu Božích dětí.“ (Řím. 8:21)