„Nenech ruce odpočinout“

1., 2. Jak se slova z Kazatele 11:6 vztahují na kázání dobré zprávy?

V NĚKTERÝCH zemích lidé reagují na dobrou zprávu s nadšením. Je to přesně to, na co čekali! Jinde se o Boha nebo o Bibli zas tak nezajímají. Jak je to tam, kde žiješ ty? Ať už je reakce jakákoli, Jehova očekává, že budeme kázat dál, dokud neřekne, že to stačí.

² Jehova už rozhodl, kdy se přestane kázat a kdy „přijde konec“. (Mat. 24:14, 36) Jak můžeme do té doby jednat podle slov „nenech ruce odpočinout“?b (Přečti Kazatele 11:6.)

3. Co se dozvíme z tohoto článku?

³ Předchozí článek rozebíral čtyři věci, díky kterým se můžeme stát dobrými „rybáři lidí“. (Mat. 4:19) Tento článek nám ukáže, jak v kázání nepolevovat, ať už jsou naše okolnosti jakékoli. Dozvíme se, proč je důležité 1. zůstat zaměření na službu, 2. být trpěliví a 3. udržovat si pevnou víru.

ZŮSTAŇ ZAMĚŘENÝ NA SLUŽBU

4. Proč musíme zůstat zaměření na práci, kterou nám Jehova svěřil?

⁴ Ježíš předpověděl události a poměry, kterými se budou vyznačovat poslední dny a mohly by jeho následovníky rozptylovat od kázání. Své učedníky vybízel: „Buďte bdělí.“ (Mat. 24:42) Dnes by nás mohly rozptylovat podobné věci, kvůli kterým lidé nereagovali na varování v Noemových dnech. (Mat. 24:37–39; 2. Petra 2:5) Proto chceme zůstat zaměření na práci, kterou nám Jehova svěřil.

5. Jaký rozsah má mít podle Skutků 1:8 kazatelská činnost?

⁵ Kázání dobré zprávy si dnes zaslouží naši plnou pozornost. Ježíš předpověděl, že se tato činnost bude vykonávat v mnohem větším měřítku a bude pokračovat dlouho po jeho smrti. (Jan 14:12) Potom co zemřel, se někteří jeho učedníci vrátili k rybolovu. Po svém vzkříšení před zraky několika z nich udělal zázrak a oni vylovili spoustu ryb. Tuto příležitost využil, aby jim zdůraznil, že práce rybářů lidí je důležitější než cokoli jiného. (Jan 21:15–17) Krátce před tím, než odešel do nebe, řekl svým učedníkům, že kazatelská činnost, kterou začal, se rozšíří daleko za hranice Izraele. (Přečti Skutky 1:6–8.) Po mnoha letech dal apoštolu Janovi vidění, aby mu ukázal, co se bude dít „v Pánově dni“.c Kromě jiných věcí viděl Jan něco mimořádného: Pod vedením andělů se „věčná dobrá zpráva“ oznamovala „každému národu, kmeni, jazyku a lidu“. (Zjev. 1:10; 14:6) Je jasné, že si Jehova přeje, abychom se na této ohromné činnosti podíleli, dokud neskončí.

6. Co nám může pomoct, abychom zůstali zaměření na službu?

⁶ K tomu, abychom zůstali zaměření na službu, nám pomůže, když se zamyslíme, jakými různými způsoby nás Jehova podporuje. Například nám dává spoustu duchovního pokrmu v podobě tištěných a elektronických publikací, audio a video nahrávek a broadcastingu. Je až neuvěřitelné, že informace na našich webových stránkách jsou k dispozici ve více než 1 000 jazycích! (Mat. 24:45–47) V dnešním politicky, nábožensky a ekonomicky rozděleném světě je přes osm milionů Božích služebníků sjednoceno do jedné velké celosvětové rodiny. Například v pátek 19. dubna 2019 svědkové po celém světě sledovali rozbor biblického verše. Ten večer se 20 919 041 lidí zúčastnilo Památné slavnosti. Je pro nás velká čest vidět tento novodobý zázrak a být jeho součástí. Když se nad tím zamyslíme, motivuje nás to, abychom byli stále zaměření na službu.

7. Jak nám Ježíšův příklad pomáhá zůstat zaměření na službu?

⁷ Další věc, která nám může pomoct zaměřovat se na službu, je mít před očima Ježíšův příklad. Od kázání se nenechal ničím odradit. (Jan 18:37) Satan mu nabídl „všechna království světa a jejich slávu“ a lidé ho chtěli udělat králem. Ani jedno ho nelákalo. (Mat. 4:8, 9; Jan 6:15) Netoužil po bohatství ani se nenechal odradit silným odporem. (Luk. 9:58; Jan 8:59) Když se dostaneme do situací, kdy je zkoušena naše víra, vzpomeňme si na radu apoštola Pavla. Vybídl nás, abychom Ježíšův příklad následovali. Díky tomu se neunavíme ani nevzdáme. (Hebr. 12:3)

BUĎ TRPĚLIVÝ

8. Co je trpělivost a proč je teď zvlášť důležitá?

⁸ Trpělivost je schopnost klidně čekat, než se situace změní. Trpěliví musíme být, když vyhlížíme konec něčeho nepříjemného nebo když očekáváme to, po čem už dlouho toužíme. Prorok Habakuk si hodně přál, aby skončilo násilí v Judsku. (Hab. 1:2) Ježíšovi učedníci doufali, že se Království „objeví okamžitě“ a vysvobodí je z římského útlaku. (Luk. 19:11) A my se nemůžeme dočkat dne, kdy Boží království odstraní všechno zlo a nastolí nový spravedlivý svět. (2. Petra 3:13) Musíme být ale trpěliví a čekat na dobu, kterou určil Jehova. Zamysleme se teď nad několika způsoby, jak nás učí být trpěliví.

9. Z čeho je vidět, že Jehova je trpělivý?

⁹ Dokonalým vzorem trpělivosti je Jehova. Dal Noemovi dost času, aby postavil archu a „kázal o tom, co je správné“. (2. Petra 2:5; 1. Petra 3:20) Naslouchal Abrahamovi, který se ho opakovaně ptal, jestli chce opravdu zničit zkažené obyvatele Sodomy a Gomory. (1. Mojž. 18:20–33) Celá staletí měl neobyčejnou trpělivost s nevěrným izraelským národem. (Neh. 9:30, 31) Důkazy jeho trpělivosti vidíme i dnes, když všem lidem dává čas, aby „dospěli k pokání“. (2. Petra 3:9; Jan 6:44; 1. Tim. 2:3, 4) Jehovův příklad nám pomáhá, abychom byli trpěliví i my a nepolevovali v kázání a vyučování. V trpělivosti nás školí taky pomocí jednoho přirovnání.

10. Čeho si můžeme všimnout na rolníkovi, o kterém se píše v Jakubovi 5:7, 8?

¹⁰ Přečti Jakuba 5:7, 8. Trpělivost se můžeme naučit od rolníka, který čeká na úrodu. Je pravda, že některé rostliny rostou rychle. Ale většina z nich, hlavně ty, které nesou plody, potřebují mnohem víc času. Vegetační období v Izraeli trvalo asi půl roku. Rolník začal osévat své pole potom, co přišel podzimní déšť, a sklízel až po jarním dešti. (Mar. 4:28) Chceme být stejně trpěliví jako on. Není to ale vždycky lehké.

11. Jak nám ve službě pomůže, když budeme trpěliví?

¹¹ Nedokonalí lidé chtějí vidět výsledky své práce hned. Nicméně pokud chceme sklízet úrodu, musíme se o svou zahradu neustále starat – musíme rýt, sázet, plít a zalévat. Když někomu pomáháme stát se Kristovým učedníkem, taky to vyžaduje vytrvalé úsilí. Nějakou dobu trvá, než z jeho srdce vykořeníme předsudky a nepřátelství. Trpělivost nám pomůže neklesat na mysli, když se setkáme s překážkami. A potřebujeme ji i v případě, že někdo reaguje pozitivně. Duchovní růst takového člověka nemůžeme urychlit. Někdy i Ježíšovým učedníkům trvalo, než pochopili, co je učil. (Jan 14:9) Pamatujme na to, že můžeme sázet a zalévat, ale je to Bůh, kdo dává vzrůst. (1. Kor. 3:6)

12. Jak můžeme projevovat trpělivost při vydávání svědectví nevěřícím příbuzným?

¹² Zkouškou naší trpělivosti by mohlo být vydávání svědectví nevěřícím příbuzným. Můžou nám pomoct slova z Kazatele 3:1, 7, kde se píše, že je „čas mlčet a čas mluvit“. Svědectvím beze slov může být naše dobré chování, ale vždycky vyhlížíme po příležitostech, kdy o pravdě mluvit. (1. Petra 3:1, 2) Měli bychom kázat a vyučovat s nadšením a zároveň mít trpělivost se všemi lidmi, včetně našich příbuzných.

13., 14. Jaké příklady trpělivosti můžeme napodobovat?

¹³ Příkladem trpělivosti jsou pro nás věrní Boží služebníci z biblických dob i ze současnosti. Habakuk si moc přál, aby skončily špatné poměry, ale s jistotou prohlásil: „Budu stát na stráži.“ (Hab. 2:1) Apoštol Pavel ze srdce toužil po tom, aby dokončil svou službu a získal nebeskou odměnu. Přesto byl trpělivý a odhodlaný dál „důkladně oznamovat dobrou zprávu“. (Sk. 20:24)

¹⁴ Uveďme si teď příklad ze současnosti. Jedni manželé, kteří absolvovali školu Gilead, byli přiděleni do země, kde je málo svědků a kde se většina lidí nehlásí ke křesťanství. Moc lidí s nimi studovat Bibli nechtělo. Naopak jejich spolužáci z Gileadu, kteří sloužili v jiných zemích, jim nadšeně psali o tom, kolik mají krásných biblických studií. I když se služba manželů nesetkávala s velkou odezvou, trpělivě v ní pokračovali. Po osmi letech kázání ve zdánlivě neproduktivním obvodu měli radost, že se jeden člověk, se kterým studovali Bibli, dal pokřtít. Co mají tito věrní Boží služebníci z biblických dob a ze současnosti společného? Nepřestali být horliví ani nenechali ruce odpočinout a Jehova je za jejich trpělivost odměnil. Buďme rozhodnutí napodobovat ty, „kdo díky víře a trpělivosti zdědí sliby“! (Hebr. 6:10–12)

UDRŽUJ SI PEVNOU VÍRU

15. Jak spolu souvisí víra a naše odhodlání kázat?

¹⁵ Dobré zprávě pevně věříme, a proto o ní chceme mluvit s co nejvíce lidmi. Nepochybujeme o tom, že se splní sliby zapsané v Božím Slově. (Žalm 119:42; Iz. 40:8) Na vlastní oči vidíme, jak se splňují biblická proroctví. Jsme svědky toho, jak lidé mění svůj život, když začnou uplatňovat rady z Bible. Díky těmto skutečnostem jsme naprosto přesvědčení, že dobrá zpráva o Království je to, co každý potřebuje slyšet.

16. Jak nám v souladu se Žalmem 46:1–3 pomáhá víra v Jehovu a v Ježíše, abychom byli odhodlaní kázat?

¹⁶ Věříme taky Jehovovi, od kterého dobrá zpráva pochází, a Ježíšovi, kterého dosadil na trůn ve svém království. (Jan 14:1) Ať už se nám stane cokoli, Jehova bude vždycky naším útočištěm a silou. (Přečti Žalm 46:1–3.) Navíc jsme si jistí, že Ježíš řídí kazatelskou činnost z nebe a používá k tomu sílu a moc od Jehovy. (Mat. 28:18–20)

17. Jak je z uvedeného zážitku vidět, že bychom měli v kázání pokračovat?

¹⁷ Díky víře jsme si jistější, že Jehova naši snahu odmění. Někdy to udělá způsobem, jaký bychom nečekali. (Kaz. 11:6) Například každý den projdou kolem našich stojanů s publikacemi tisíce lidí. Je takový způsob služby účinný? Rozhodně ano! V Naší službě Království z listopadu 2014 byla zmínka o vysokoškolačce, která chtěla napsat esej o svědcích Jehovových. Nemohla najít žádný sál Království, ale v areálu univerzity uviděla stolek s publikacemi, kde získala nějaké podklady pro svou práci. Dnes je z ní pokřtěná sestra a slouží jako pravidelná průkopnice. Takové zážitky nás motivují, abychom v kázání pokračovali. Je z nich totiž vidět, že pořád existují lidé, kteří potřebují slyšet dobrou zprávu o Království.

NENECH RUCE ODPOČINOUT

18. Proč si můžeme být jistí, že kázání o Království skončí podle Jehovova plánu?

¹⁸ Můžeme si být jistí, že kázání o Království nepotrvá déle, než bude nutné. Zamysli se nad tím, co se stalo za Noemova života. Ukázalo se, že Jehova vždycky dělá věci v ten nejlepší čas. To, kdy začne potopa, stanovil asi 120 let předem. O několik desetiletí později pověřil Noema, aby postavil archu. Noe na tom tvrdě pracoval možná 40 nebo 50 let, než přišla potopa. Do chvíle, než mu Jehova řekl, aby do archy přivedl zvířata, neustále varoval lidi, ale nikdo mu nenaslouchal. Pak, v ten pravý čas, „za ním [Jehova] zavřel dveře“. (1. Mojž. 6:3; 7:1, 2, 16)

19. Na co se můžeme těšit, když nenecháme ruce odpočinout?

¹⁹ Jehova už brzo ukončí kazatelskou činnost, „zavře dveře“ za Satanovým světem a nastolí nový spravedlivý svět. Do té doby buďme jako Noe, Habakuk a jiní, kteří nenechali ruce odpočinout. Zůstaňme zaměření na službu, buďme trpěliví a udržujme si pevnou víru v Jehovu a jeho sliby.