Naděje na vzkříšení je spolehlivá

1., 2. Jakou nádhernou naději mají Jehovovi služebníci?

NADĚJE je velmi důležitá. Někteří lidé doufají, že budou mít spokojené manželství a zdravé děti. Jiní doufají, že se vyléčí z nějaké vážné nemoci. Po těchto věcech možná toužíme i my křesťané. Ale naděje, která je pro nás nejcennější, jde ještě dál. Doufáme, že budeme žít věčně a že se zase setkáme s našimi blízkými, kteří zemřeli.

² Apoštol Pavel napsal: „Mám naději v Bohu, že budou vzkříšeni lidé dobří i špatní.“ (Sk. 24:15, ppč.) Pavel nebyl první, kdo mluvil o naději na vzkříšení. Mluvil o ní i patriarcha Job. Byl si jistý, že na něj Bůh nezapomene a vrátí mu život. (Job 14:7–10, 12–15)

3. Proč stojí za to studovat 15. kapitolu 1. Korinťanům?

³ „Vzkříšení mrtvých“ patří k „počátečnímu učení“ křesťanské víry, tedy k jejím „základům“. (Hebr. 6:1, 2) Námětu vzkříšení se Pavel hodně věnoval v 1. Korinťanům 15. kapitole. To, co tam napsal, muselo křesťany v prvním století opravdu povzbudit. A bez ohledu na to, jak dlouho už ve vzkříšení věříme, může studium této kapitoly povzbudit i nás a může upevnit naši naději.

4. Co je základem naší naděje na vzkříšení?

⁴ Vzkříšení Ježíše Krista je základem naší naděje, že budou vzkříšeni i naši blízcí, kteří zemřeli. Jeho vzkříšení bylo součástí „dobré zprávy“, kterou Pavel oznámil Korinťanům. (1. Kor. 15:1, 2) Dokonce řekl, že kdyby křesťan v Ježíšovo vzkříšení nevěřil, jeho víra by byla k ničemu. (1. Kor. 15:17) Víra v to, že Ježíš byl vzkříšen, je tedy základem naší naděje.

5., 6. Proč je pro nás důležité to, o čem se píše v 1. Korinťanům 15:3, 4?

⁵ Když apoštol Pavel vysvětloval nauku o vzkříšení, začal těmito třemi fakty: 1. Kristus „zemřel za naše hříchy“, 2. „byl pohřben“ a 3. „třetí den [byl] podle Písma vzkříšen“. (Přečti 1. Korinťanům 15:3, 4.)

⁶ Proč je pro nás důležité, že Ježíš zemřel, byl pohřben a potom vzkříšen? Prorok Izajáš předpověděl, že Mesiáš bude „vyrván ze země živých“ a dostane „hrob mezi ničemy“. To ale nebylo všechno. Izajáš dodal, že Mesiáš ponese „hřích mnohých“. To se splnilo, když dal Ježíš svůj život jako výkupné. (Iz. 53:8, 9, 12; Mat. 20:28; Řím. 5:8) Skutečnost, že Ježíš zemřel, byl pohřben a vzkříšen, je tedy pevným základem naší naděje, že budeme osvobozeni od hříchu a smrti a zase se setkáme s našimi blízkými, kteří zemřeli.

SVĚDECTVÍ MNOHA LIDÍ

7., 8. Jak si křesťané můžou být jistí, že byl Ježíš vzkříšen?

⁷ Vzhledem k tomu, že naše naděje na vzkříšení souvisí se vzkříšením Ježíše, musíme být přesvědčení, že se to opravdu stalo. Jak si můžeme být jistí, že Jehova Ježíše vzkřísil?

⁸ Ježíšovo vzkříšení potvrdilo mnoho očitých svědků. (1. Kor. 15:5–7) Prvním, o kom se Pavel zmínil, byl apoštol Petr (Kéfas). To, že Petr vzkříšeného Ježíše opravdu viděl, potvrdili i další učedníci. (Luk. 24:33, 34) Ježíš se po svém vzkříšení objevil také „těm dvanácti“, tedy apoštolům. „Pak se objevil víc než 500 bratrů najednou.“ Možná to bylo při radostném setkání v Galileji, o kterém se píše v Matoušovi 28:16–20. Kromě toho se „objevil Jakubovi“. Zřejmě šlo o Ježíšova nevlastního bratra, který předtím nevěřil, že Ježíš je Mesiáš. (Jan 7:5) Když ale vzkříšeného Ježíše viděl, přesvědčilo ho to. V roce 55 n. l., kdy Pavel psal svůj dopis, mnozí z těch očitých svědků ještě žili. Takže každý, kdo o Ježíšově vzkříšení pochyboval, si to u těchto důvěryhodných svědků mohl ověřit.

9. Jak je ze Skutků 9:3–5 vidět, že i Pavel mohl dosvědčit Ježíšovo vzkříšení?

⁹ Později se Ježíš objevil i samotnému Pavlovi. (1. Kor. 15:8) Když Pavel (Saul) cestoval do Damašku, dostal vidění Ježíše v nebi a slyšel jeho hlas. (Přečti Skutky 9:3–5.) Pavlův zážitek byl dalším důkazem, že Ježíšovo vzkříšení není výmysl. (Sk. 26:12–15)

10. Z čeho je vidět, že byl Pavel o Ježíšově vzkříšení přesvědčený?

¹⁰ Pavlovo svědectví mohlo na některé lidi zvlášť zapůsobit, protože se o něm vědělo, že dřív křesťany pronásledoval. Když se ale přesvědčil, že byl Ježíš vzkříšen, ze všech sil se o tom snažil přesvědčit druhé. Nezastavilo ho v tom ani bití, věznění nebo ztroskotání lodi. (1. Kor. 15:9–11; 2. Kor. 11:23–27) Byl si Ježíšovým vzkříšením tak jistý, že o něm mluvil, i když mu za to hrozila smrt. Není pro tebe svědectví křesťanů z prvního století přesvědčivým důkazem, že Ježíš byl vzkříšen? A neposiluje to tvoji víru, že ke vzkříšení dojde i v budoucnosti?

PAVEL VYVRACÍ MYLNÉ NÁZORY

11. Proč mohli mít někteří křesťané v Korintu na vzkříšení nesprávné názory?

¹¹ Někteří křesťané v řeckém městě Korintu měli na vzkříšení nesprávné názory. Dokonce se mezi nimi našli i takoví, kteří tvrdili, že žádné „vzkříšení mrtvých není“. Proč si to mysleli? (1. Kor. 15:12) Filozofové v jiném řeckém městě, v Aténách, se představě, že byl Ježíš vzkříšen, vysmívali. Jejich myšlenky mohly ovlivnit i některé lidi v Korintu, včetně křesťanů. (Sk. 17:18, 31, 32) Jiní si možná představovali, že vzkříšení je jenom něco obrazného. Mysleli si, že člověk je „mrtvý“ kvůli svým hříchům, ale když se stane křesťanem a hříchy jsou mu odpuštěny, tak „ožije“. Ať už si mysleli cokoli, tím, že popírali vzkříšení, byla jejich víra zbytečná. Pokud Bůh Ježíše nevzkřísil, nebylo zaplaceno žádné výkupné a nikomu nebyly odpuštěny hříchy. A tak ti, kdo nevěřili ve vzkříšení, neměli žádnou skutečnou naději. (1. Kor. 15:13–19; Hebr. 9:12, 14)

12. V čem se podle 1. Petra 3:18, 22 Ježíšovo vzkříšení lišilo od těch předchozích?

¹² Pavel se osobně přesvědčil, že „Kristus byl vzkříšen z mrtvých“. Řekl o něm, že byl „první z těch, kdo zemřeli“. Jak to myslel? Ježíšovo vzkříšení bylo lepší než všechna předchozí. Lidé, kteří byli vzkříšeni před ním, totiž časem zase zemřeli. Ježíš byl ale první, kdo byl vzkříšen jako duchovní bytost, a byl první z lidí, kdo šel do nebe. (1. Kor. 15:20; Sk. 26:23; přečti 1. Petra 3:18, 22)

TI, KDO „OŽIJÍ“

13. Na jaký rozdíl mezi Adamem a Ježíšem Pavel poukázal?

¹³ Jak můžou díky smrti jednoho člověka získat život miliony lidí? Pavel dává na tuto otázku logickou odpověď. Poukazuje na rozdíl mezi tím, co lidstvu způsobil Adam, a tím, co je možné díky Kristu. O Adamovi Pavel napsal: „Smrt přišla prostřednictvím člověka.“ Když Adam zhřešil, sebe i své potomky odsoudil k smrti. Tragické následky jeho neposlušnosti cítíme až dodnes. Ale díky tomu, že Bůh vzkřísil svého Syna, máme úžasnou vyhlídku. Pavel o Ježíšovi napsal: „Prostřednictvím člověka [přišlo] také vzkříšení mrtvých.“ A vysvětlil: „Stejně jako kvůli Adamovi všichni umírají, tak díky Kristu všichni ožijí.“ (1. Kor. 15:21, 22)

14. Bude Adam vzkříšen? Vysvětli to.

¹⁴ O kom Pavel mluvil, když řekl, že „kvůli Adamovi všichni umírají“? Mluvil o Adamových potomcích, kteří od něj zdědili hřích a nedokonalost, a proto jsou odsouzeni k smrti. (Řím. 5:12) Mezi těmi, kdo „ožijí“, Adam nebude. Kristova oběť se na něj nevztahuje, protože Adam byl dokonalý člověk, který svévolně neposlechl Boha. Dopadlo to s ním stejně, jako to dopadne s těmi, které „Syn člověka“ posoudí jako „kozly“ a kteří „odejdou do věčného zničení“. (Mat. 25:31–33, 46; Hebr. 5:9)

15. Kdo patří mezi „všechny“, kdo „ožijí“?

¹⁵ Pavel také napsal, že „díky Kristu všichni ožijí“. (1. Kor. 15:22) Kdo mezi ně patří? Křesťané v Korintu, kterým Pavel svůj dopis adresoval, byli pomazaní a měli být vzkříšeni k životu v nebi. Byli „posvěceni v jednotě s Kristem Ježíšem a povoláni za svaté“. Dál se Pavel zmínil o těch, „kdo zemřeli jako Kristovi následovníci“. (1. Kor. 1:2; 15:18; 2. Kor. 5:17) V jiném inspirovaném dopise napsal, že ti, kdo jsou „s [Ježíšem] sjednoceni, když [umírají] stejnou smrtí jako on“, s ním budou „sjednoceni, až [budou] vzkříšeni stejně jako on“. (Řím. 6:3–5) Ježíš byl vzkříšen jako duchovní bytost a odešel do nebe. Stejné to bude se všemi, kdo jsou „v jednotě s Kristem“, tedy se všemi pomazanými křesťany.

16. Co Pavel naznačil tím, že nazval Ježíše „prvním“?

¹⁶ Pavel napsal, že Kristus byl vzkříšen jako „první [dosl. „první plod“] z těch, kdo zemřeli“. Jiní lidé jako například Lazar žili po svém vzkříšení dál na zemi. Ale Ježíš byl první, kdo byl vzkříšen jako duchovní osoba a dostal věčný život. Dá se přirovnat k prvním plodům z úrody, které Izraelité obětovali Bohu. Tím, že Pavel nazval Ježíše „prvním“, také naznačil, že později budou do nebe vzkříšeni i další. Měli to být apoštolové a jiní pomazaní křesťané. Ve stanoveném čase měli být stejně jako Ježíš vzkříšeni k životu v nebi.

17. Kdy měli pomazaní křesťané získat svou nebeskou odměnu?

¹⁷ V době, kdy psal Pavel Korinťanům, kříšení pomazaných do nebe ještě nezačalo. Pavel ukázal, že se to stane až v budoucnosti, když napsal: „Každý ve správném pořadí: Kristus jako první, potom během Kristovy přítomnosti ti, kdo mu patří.“(1. Kor. 15:23; 1. Tes. 4:15, 16) Apoštolové a další pomazaní křesťané tedy na svou nebeskou odměnu museli čekat až do Kristovy přítomnosti, která probíhá právě teď.

TVOJE NADĚJE SE SPLNÍ!

18. a) Z čeho je vidět, že po vzkříšení do nebe bude následovat ještě nějaké jiné? b) K čemu podle 1. Korinťanům 15:24–26 dojde v nebi?

¹⁸ Bible říká, že Pavla a další křesťany s nebeskou nadějí čekalo „dřívější vzkříšení z mrtvých“. (Filip. 3:11) Z toho vyplývá, že bude následovat ještě nějaké jiné. Právě v toto vzkříšení doufal Job. (Job 14:15) „Ti, kdo ... patří [Kristu]“ s ním budou v nebi, až odstraní všechny vlády, moci i síly. A „jako poslední nepřítel bude zničena smrt“. Je jasné, že ti, kdo jsou vzkříšeni do nebe, už nikdy nezemřou. Ale co všichni ti věrní křesťané, kteří nemají naději, že budou žít s Kristem v nebi? (Přečti 1. Korinťanům 15:24–26.)

19. Na co se můžou těšit ti, kdo nemají naději na život v nebi?

¹⁹ Ti, kdo nemají naději na život v nebi, se můžou těšit na to, o čem mluvil Pavel: „Důvěřuji Bohu, že budou vzkříšeni lidé dobří i špatní.“ (Sk. 24:15) Vzhledem k tomu, že špatní lidé nemůžou jít do nebe, musí se tato slova vztahovat na vzkříšení, ke kterému dojde na zemi.

20. Co upevňuje tvoji naději na vzkříšení?

²⁰ Je tedy naprosto jisté, že vzkříšení nastane! Ti, kdo budou vzkříšeni k životu na zemi, se budou moct těšit na to, že tady budou žít věčně. Na tento slib se můžeš spolehnout a může pro tebe být útěchou. Víš totiž, že tvoji blízcí, kteří zemřeli, mají naději, že budou vzkříšeni, až Kristus a jeho spoluvládci „budou ... kralovat těch 1 000 let“. (Zjev. 20:6) A i ty máš spolehlivou naději, že kdybys zemřel dřív, než se tato vláda ujme moci, budeš vzkříšen. Tato „naděje nevede ke zklamání“. (Řím. 5:5) Může ti ve službě Bohu dodávat sílu a radost. Ale jak si ukážeme v příštím článku, z 15. kapitoly 1. Korinťanům se toho můžeme naučit ještě víc.