Proroctví na smrtelné posteli. Co se z něho učíme? (1. část)

1., 2. Co Jákob udělal na konci svého života a proč? (Viz taky obrázek.)

JE TO už nějakých 17 let, co se věrný Jehovův služebník Jákob i s celou svojí domácností přestěhoval z Kanaánu do Egypta. (1. Mojž. 47:28) Určitě měl obrovskou radost, že se setkal se svým milovaným synem Josefem a že je celá rodina zase pohromadě. Teď ale cítí, že už nebude žít dlouho. A tak k sobě svolá všechny svoje syny, aby jim řekl něco důležitého. (1. Mojž. 49:28)

² V těch dobách bylo zvykem, že když muž, který byl hlavou rodiny, umíral, svolal rodinu k sobě, aby jim dal ještě nějaké pokyny. (Iz. 38:1) Taky mohl určit, kdo bude po jeho smrti rodinu vést.

3. Proč bylo to, co se Jákob chystal říct svým synům, tak důležité? (1. Mojžíšova 49:1, 2)

³ Přečti 1. Mojžíšovu 49:1, 2. Tohle setkání bylo ale výjimečné. Jákob byl totiž prorok. A Jehova ho při téhle příležitosti inspiroval, aby předpověděl, co důležitého se v budoucnosti stane Jákobovým synům a jejich potomkům. Proto se o Jákobových slovech někdy mluví jako o proroctví proneseném na smrtelné posteli.

4. Co si rozebereme v tomhle článku? (Viz taky rámeček „Jákobova rodina“.)

⁴ Tenhle článek bude o tom, co Jákob řekl svým čtyřem synům: Rubenovi, Simeonovi, Levimu a Judovi. V příštím článku se podíváme na to, co řekl svým dalším osmi synům. Dozvíme se, že to, co Jákob předpověděl, se netýkalo jenom jich, ale taky jejich potomků, ze kterých se později stal izraelský národ. Zamyslíme se nad izraelskou historií a uvidíme, jak se Jákobova slova splnila. Taky se z nich naučíme, co můžeme dělat, aby z nás měl náš nebeský Otec radost.

RUBEN

5. Co možná Ruben čekal, že dostane?

⁵ Jako prvního Jákob oslovuje Rubena. Říká mu: „Ty jsi můj prvorozený.“ (1. Mojž. 49:3) Proto Ruben nejspíš počítá s tím, že z otcova dědictví dostane dvakrát víc než jeho bratři. Taky možná čeká, že se po otcově smrti stane hlavou rodiny a že tohle právo budou dědit jeho potomci.

6. Proč Ruben nedostal dědictví, které patřilo prvorozenému synovi? (1. Mojžíšova 49:3, 4)

⁶ Dědictví, které patřilo prvorozenému synovi, ale Ruben nedostal. (1. Par. 5:1) Jak to? Nějakou dobu po tom, co zemřela Jákobova milovaná manželka Ráchel, se totiž vyspal s Bilhou. Byla to Ráchelina služka a zároveň Jákobova vedlejší manželka. (1. Mojž. 35:19, 22) Proč to Ruben udělal? Možná prostě neovládl svoje touhy. Ale mohlo to mít i jiný důvod. Ruben byl synem Jákobovy manželky Ley. A tak možná chtěl, aby Jákob Bilhou pohrdal a měl jeho maminku Leu radši. Ať už to bylo jakkoli, Jehovovi ani Jákobovi se to vůbec nelíbilo. (Přečti 1. Mojžíšovu 49:3, 4.)

7. Jak to dopadlo s Rubenem a jeho potomky? (Viz taky rámeček „Jákobovo proroctví na smrtelné posteli“.)

⁷ Jákob Rubenovi řekl: „Už vynikat nebudeš.“ A to se splnilo. Není žádný záznam o tom, že by se někdo z Rubenových potomků stal králem, knězem nebo prorokem. Jákob se ale svého syna Rubena nezřekl. Z jeho potomků se stal plnohodnotný kmen. (Jozue 12:6) V jiných situacích Ruben ukázal, že má i hezké vlastnosti. (1. Mojž. 37:20–22; 42:37) A v Bibli se nikde nepíše o tom, že by se sexuální nemravnosti ještě někdy dopustil.

8. Co se učíme z Rubenova příběhu?

⁸ Co se z toho učíme? Je důležité bojovat proti nesprávným touhám a vyhýbat se jakékoli sexuální nemravnosti. Když tě láká udělat něco špatného, zastav se a přemýšlej, jak by to ublížilo Jehovovi, tvojí rodině a dalším. Pamatuj taky, že „co člověk zasévá, to také sklidí“. (Gal. 6:7) Z Rubenova příběhu je ale vidět i něco dalšího – to, jak je Jehova milosrdný. Jehova nás sice nechrání před následky špatného jednání, ale když se snažíme dělat to, co je správné, podpoří nás v tom.

SIMEON A LEVI

9. Proč se Jákob na Simeona a Leviho zlobil? (1. Mojžíšova 49:5–7)

⁹ Přečti 1. Mojžíšovu 49:5–7. Další, ke komu Jákob promlouvá, jsou Simeon a Levi. Ale z toho, co jim říká, je vidět, že z nich vůbec nemá radost. Před mnoha lety jejich sestru Dinu znásilnil Kananejec, který se jmenoval Šekem. Je pochopitelné, že to všechny Jákobovy syny rozzlobilo, ale Simeon a Levi svoji zlost nedokázali ovládnout. Šekemským mužům slíbili, že když se nechají obřezat, uzavřou s nimi mír. Ale byla to lest. Když měli ti muži ještě velké bolesti, Simeon a Levi „vzali meče, vešli do nic netušícího města a všechny muže pozabíjeli“. (1. Mojž. 34:25–29)

10. Jak se splnilo to, co Jákob řekl Simeonovi a Levimu? (Viz taky rámeček „Jákobovo proroctví na smrtelné posteli“.)

¹⁰ Z toho, co Simeon a Levi udělali, byl Jákob nesmírně zklamaný. Předpověděl, že jejich dědictví bude rozptýlené v různých částech Izraele. Splnilo se to o víc než 200 let později, když Izraelité vstoupili do Zaslíbené země. Kmen Simeon zdědil izolovaná území uvnitř kmene Juda. (Jozue 19:1) A kmen Levi dostal 48 měst rozptýlených po celém Izraeli. (Jozue 21:41)

11. Co dobrého udělaly kmeny Simeon a Levi?

¹¹ Potomci Simeona a Leviho chyby svých předků neopakovali. Kmen Levi ukázal, že si hluboce váží čistého uctívání Jehovy. Když Jehova předával Mojžíšovi Zákon na hoře Sinaj, začalo mezitím hodně Izraelitů uctívat zlaté tele. Levité se k nim ale nepřidali. Naopak, postavili se na stranu Mojžíše a pomohli mu modlářství odstranit. (2. Mojž. 32:26–29) Jehova jim pak svěřil vzácný úkol – měli tu čest sloužit jako kněží. (2. Mojž. 40:12–15; 4. Mojž. 3:11, 12) A co Simeonovi potomci? Když Izraelité dobývali Zaslíbenou zemi, statečně pomohli kmeni Juda bojovat proti Kananejcům. (Soud. 1:3, 17)

12. Co se učíme z příběhu Simeona a Leviho?

¹² Co se z toho učíme? Nikdy se nenech ovládnout vztekem. Když se k tobě nebo k někomu, koho máš rád, někdo nechová hezky, je přirozené, že tě to naštve. (Žalm 4:4) Ale pamatuj, že když se neovládneme a řekneme nebo uděláme něco, čím toho druhého zraníme, Jehovovi se to nelíbí. (Jak. 1:20) Když se ve sboru nebo mimo něj setkáme s nějakou nespravedlností a dokážeme na ni reagovat tak, jak nám radí Bible, vyhneme se tomu, že bychom někomu ublížili. (Řím. 12:17, 19; 1. Petra 3:9) Dokonce i když tvoji rodiče dělají věci, se kterými Jehova nesouhlasí, nemusíš jít v jejich stopách. Nemysli si, že jsi ztracený případ a že Jehova to s tebou vzdal. Když se budeš snažit dělat to, co je správné, podpoří tě a odmění.

JUDA

13. Proč mohl mít Juda strach, když na něho přišla řada?

¹³ Další je na řadě Juda. Možná má strach, když slyšel, co Jákob řekl jeho starším bratrům. Koneckonců taky udělal pár vážných chyb. Podle všeho se přidal ke svým bratrům, když drancovali Šekem. (1. Mojž. 34:27) Taky s nimi prodal Josefa do otroctví a společně pak svého otce oklamali. (1. Mojž. 37:31–33) A později se vyspal se svojí snachou Tamar, která předstírala, že je prostitutka. (1. Mojž. 38:15–18)

14. Co řekl Jákob Judovi a co dobrého o Judovi víme? (1. Mojžíšova 49:8, 9)

¹⁴ Jákob ale Judu jenom pochválil a předpověděl, že jeho i jeho rodinu čekají samé dobré věci. (Přečti 1. Mojžíšovu 49:8, 9.) Judovi hodně záleželo na jeho zestárlém tatínkovi. A taky měl soucit se svým nejmladším bratrem Benjamínem. (1. Mojž. 44:18, 30–34)

15. Co dobrého čekalo kmen Juda?

¹⁵ Jákob předpověděl, že Juda bude mít mezi svými bratry vůdčí postavení. Ale než se tahle slova splnila, chvíli to trvalo. Když za nějakých 200 let Izraelité vyšli z Egypta a putovali pustinou, kmen Juda šel jako první. (4. Mojž. 10:14) O několik desítek let později tenhle kmen začal s dobýváním Zaslíbené země. (Soud. 1:1, 2) A David byl první z mnoha králů, kteří z tohohle kmene pocházeli. To ale není všechno.

16. Jak se splnilo proroctví z 1. Mojžíšovy 49:10? (Viz taky rámeček „Jákobovo proroctví na smrtelné posteli“.)

¹⁶ Jákob taky řekl, že z kmene Juda bude pocházet vládce celého lidstva, který bude vládnout navždy. (Přečti 1. Mojžíšovu 49:10 a ppč.) Tímhle vládcem je Ježíš Kristus, kterého Jákob nazval Šilo. Anděl o Ježíšovi řekl, že „Bůh Jehova mu dá trůn jeho otce Davida“. (Luk. 1:32, 33) A o Ježíšovi se taky píše, že je „Lev z kmene Juda“. (Zjev. 5:5)

17. Když víme, jak se Jehova dívá na druhé, jak ho v tom můžeme napodobit?

¹⁷ Co se z toho učíme? Juda sice udělal pár vážných chyb, ale Jehova ho i tak odměnil. Jeho bratři si možná říkali, co na něm vidí. Ať už to bylo jakkoli, Jehova na něm viděl něco dobrého. Jak ho můžeme napodobit? Když nějaký bratr nebo sestra dostanou důležitý úkol, to první, na co si možná vzpomeneme, jsou jejich chyby. A říkáme si, proč zrovna oni. Ale pamatuj, že Jehova má toho člověka rád a líbí se mu, jaký je. Hledá v druhých to dobré a my bychom se měli snažit o to samé.

18. Proč je důležité být trpěliví?

¹⁸ Co dalšího se z Judova příběhu můžeme naučit? Že musíme být trpěliví. Víme, že Jehova vždycky splní svoje sliby, ale ne vždycky to udělá takovým způsobem nebo tak rychle, jak bychom si představovali. Judovi potomci se do čela národa taky nedostali hned. Ale věrně podporovali ty, které tím Jehova pověřil, třeba Mojžíše z kmene Levi, Jozua z kmene Efrajim nebo krále Saula z kmene Benjamín. I my bychom měli věrně podporovat ty, které Jehova používá dnes. (Hebr. 6:12)

19. Co se z Jákobova proroctví učíme o Jehovovi?

¹⁹ Co jsme se zatím naučili z první části Jákobova proroctví? Je jasné, že Jehova „se na věci dívá jinak než člověk“. (1. Sam. 16:7) Má se svými služebníky velkou trpělivost a odpouští jim. I když ho určitě nepotěší, když uděláme něco špatného, zároveň od nás nečeká dokonalost. A Jehova může odměnit dokonce i ty, kdo udělali vážné chyby, pokud se kají a snaží se jednat správně. V dalším článku se podíváme na to, co Jákob řekl svým zbývajícím osmi synům.