Úterý 22. července
Radujme se i tehdy, když máme těžkosti. (Řím. 5:3)
S těžkostmi musí počítat všichni, kdo následují Krista. Vem si, co zažil apoštol Pavel. Křesťanům v Tesalonice napsal: „Když jsme byli s vámi, předem jsme vám říkali, že nás čekají těžkosti, a ty také přišly.“ (1. Tes. 3:4) A Korinťanům napsal: „Chceme, bratři, abyste věděli, čím jsme si prošli… Vůbec jsme si nebyli jistí svým životem.“ (2. Kor. 1:8; 11:23–27) I dnes můžou křesťané čekat různé těžkosti. (2. Tim. 3:12) Uvěřil jsi v Ježíše a následuješ ho, ale přátelé a příbuzní jsou na tebe zlí? Máš to těžké v práci, protože se snažíš být ve všem poctivý? (Hebr. 13:18) Dělá ti problémy vláda, protože o svojí naději mluvíš s druhými? Bez ohledu na to, co zažíváme, nám Pavel říká, že bychom se měli radovat. w23.12 51:9-10
Středa 23. července
Přivedli jste mě do neštěstí. (1. Mojž. 34:30)
Jákoba v životě potkalo hodně problémů. Jeho dva synové, Simeon a Levi, pošpinili jméno svojí rodiny i jméno Jehovy. Navíc jeho milovaná Ráchel zemřela při porodu jejich druhého syna. A kvůli hladomoru se musel ve stáří přestěhovat do Egypta. (1. Mojž. 35:16–19; 37:28; 45:9–11, 28) I přes to všechno Jákob nikdy neztratil víru v Jehovu a v jeho sliby. A on mu za to žehnal. Jehova mu dal velké bohatství. A představ si, jak mu musel být vděčný, když se znovu setkal s Josefem, o kterém si myslel, že už je dávno mrtvý. Všechny těžké situace v životě zvládl jenom díky tomu, že Jehova byl jeho blízký přítel. (1. Mojž. 30:43; 32:9, 10; 46:28–30) A blízký vztah k Jehovovi pomůže i nám, když se nám do cesty postaví nečekané překážky. w23.04 17:6-7
Čtvrtek 24. července
Jehova je můj pastýř. Nic mi nebude chybět. (Žalm 23:1)
David v téhle písni mluví o tom, jak ho Jehova miluje a jak se o něho něžně stará. Vůbec o tom nepochybuje. Nazývá ho svým Pastýřem a popisuje, jak blízký vztah spolu mají. David se cítil bezpečně, když se nechal Jehovou vést, a úplně se na něho spoléhal. Věděl, že ho Jehovova láska bude provázet celý život. Kde tu jistotu vzal? David to takhle cítil, protože mu Jehova vždycky dal to, co potřebuje. Taky věděl, že Jehova je jeho přítel a že má jeho schválení. Proto byl přesvědčený, že ať už ho v budoucnu potká cokoli, bude se o něho ve všech ohledech starat i dál. Byl si jeho láskou a péčí tak jistý, že mu to pomáhalo překonat jakýkoli strach a být šťastný a spokojený. (Žalm 16:11) w24.01 4:12-13