2. Mojžíšova
8 Jehova potom řekl Mojžíšovi: „Jdi k faraonovi a řekni mu: ‚Toto říká Jehova: „Propusť můj lid, aby mi mohl sloužit.+ 2 Pokud je odmítneš propustit, zamořím celé tvé území žábami.+ 3 Nil se bude hemžit žábami. Vylezou a vniknou do tvého paláce, do tvé ložnice, na tvé lůžko a do domů tvých sluhů. Polezou po tvých lidech, do tvých pecí a do tvých díží.*+ 4 Žáby polezou po tobě, po tvých lidech a po všech tvých sluzích.“‘“
5 Později Jehova řekl Mojžíšovi: „Řekni Áronovi: ‚Vezmi svou hůl a napřáhni ruku nad řeky, nilské kanály a močály a přiveď na Egypt žáby.‘“ 6 A tak Áron napřáhl ruku nad egyptské vody a žáby začaly vylézat a pokryly egyptskou zemi. 7 Kněží, kteří se zabývali magií, ale udělali pomocí tajného umění to samé. I oni přivedli na Egypt žáby.+ 8 Faraon pak zavolal Mojžíše a Árona a řekl: „Proste Jehovu, aby mě a můj lid těch žab zbavil,+ a já propustím váš lid, aby mohl přinést oběti Jehovovi.“ 9 Mojžíš faraonovi řekl: „Ty sám rozhodni, kdy mám prosit za tebe, tvé sluhy, tvůj lid a tvé domy, aby žáby zmizely. Zůstanou jenom v Nilu.“ 10 „Zítra,“ odpověděl faraon. Mojžíš tedy řekl: „Stane se, jak říkáš, abys poznal, že nikdo není jako Jehova, náš Bůh.+ 11 Žáby zmizí od tebe, z tvých domů, od tvých sluhů a tvého lidu a zůstanou jenom v Nilu.“+
12 Mojžíš a Áron odešli od faraona a Mojžíš prosil Jehovu, aby odstranil žáby, které na faraona přivedl.+ 13 Jehova vyslyšel Mojžíšovu prosbu a žáby v domech, na dvorech a na polích uhynuly. 14 Egypťané je shrabovali na velké hromady a v celé zemi to začalo páchnout. 15 Když faraon viděl, že přišla úleva, zatvrdil své srdce+ a odmítl poslechnout, přesně jak Jehova řekl.
16 Jehova řekl Mojžíšovi: „Řekni Áronovi: ‚Napřáhni hůl a udeř do prachu na zemi a v celém Egyptě se z něho stanou komáři.‘“ 17 A udělali to. Áron vzal hůl, napřáhl ruku, udeřil do prachu na zemi a lidi i zvířata napadli komáři. Ze všeho prachu v celém Egyptě se stali komáři.+ 18 Kněží, kteří se zabývali magií, se pomocí tajného umění pokusili udělat to samé,+ ale vytvořit komáry nedokázali. A komáři trápili lidi i zvířata. 19 Kněží tedy řekli faraonovi: „Je to prst Boží!“+ Ale faraonovo srdce zůstalo zatvrzelé a neposlechl je, přesně jak Jehova řekl.
20 Jehova potom řekl Mojžíšovi: „Vstaň brzy ráno, a až půjde faraon k řece, postav se před něj a řekni mu: ‚Toto říká Jehova: „Propusť můj lid, aby mi mohl sloužit. 21 Když ho nepropustíš, sešlu na tebe, na tvé sluhy, na tvůj lid a do tvých domů ovády.* A domy Egypťanů budou plné ovádů, kteří pokryjí celou jejich zemi. 22 Ale se zemí Gošen, kde žije můj lid, to v ten den udělám jinak. Tam ovádi nebudou,+ abys poznal, že já, Jehova, jsem v této zemi.+ 23 A udělám rozdíl mezi mým lidem a tvým lidem. To znamení se stane zítra.“‘“
24 A Jehova to udělal. Obrovské roje ovádů vnikly do faraonova paláce, do domů jeho sluhů a do celého Egypta.+ Ovádi zpustošili celou zemi.+ 25 Faraon zavolal Mojžíše a Árona a řekl: „Jděte a přineste oběti svému Bohu, ale tady v této zemi.“ 26 Mojžíš namítl: „To nemůžeme udělat, protože kdyby Egypťané viděli, jaké oběti přinášíme našemu Bohu Jehovovi, pobouřilo by je to.+ Kdybychom před jejich očima přinášeli takové oběti, nekamenovali by nás? 27 Půjdeme na tři dny* do pustiny a tam budeme obětovat Jehovovi, svému Bohu, jak nám přikázal.“+
28 Faraon řekl: „Propustím vás, abyste mohli svému Bohu Jehovovi obětovat v pustině. Ale nesmíte jít tak daleko. A pros za mě.“+ 29 Mojžíš řekl: „Až od tebe odejdu, budu prosit Jehovu a zítra ovádi zmizí z faraonova paláce a z domů jeho sluhů a jeho lidu. Ale ať si s námi faraon zase nezahrává tím, že by odmítl propustit lid, aby mohl obětovat Jehovovi.“+ 30 Pak Mojžíš odešel od faraona a prosil Jehovu.+ 31 Jehova tedy Mojžíšovu prosbu vyslyšel a ovádi zmizeli z faraonova paláce a z domů jeho sluhů a jeho lidu. Nezůstal ani jeden. 32 Faraon ale znovu zatvrdil své srdce a lid nepropustil.