1. Samuelova

24 Jakmile se Saul vrátil z tažení proti Filištínům, dostal zprávu: „David je v pustině En-gedi.“+

2 Saul tedy vzal 3 000 mužů vybraných z celého Izraele a šel Davida a jeho muže hledat na skály kozorožců. 3 Když dorazil ke kamenným ohradám pro ovce postaveným podél cesty, vešel do nedaleké jeskyně, aby vykonal potřebu.* V zadní části té jeskyně ale seděl David a jeho muži.+ 4 Ti Davidovi řekli: „Toto je den, kdy ti Jehova říká: ‚Vydávám ti tvého nepřítele do rukou+ a můžeš mu udělat, cokoli uznáš za dobré.‘“ David tedy vstal a potají uřízl okraj Saulova pláště bez rukávů. 5 Když ale David okraj Saulova pláště uřízl, začalo ho trápit svědomí.*+ 6 Řekl svým mužům: „Z úcty k Jehovovi je pro mě nepředstavitelné, že bych svému pánovi, Jehovovu pomazanému, udělal něco takového – že bych na něj vztáhl ruku. Vždyť je to Jehovův pomazaný.“+ 7 Těmito slovy David své muže zadržel* a nedovolil jim Saula napadnout. Saul tedy z jeskyně odešel a pokračoval v cestě.

8 Potom vyšel z jeskyně i David a zavolal na Saula: „Můj pane, králi!“+ Když se Saul ohlédl, David padl na kolena a poklonil se až k zemi. 9 Pak se Saula zeptal: „Proč nasloucháš těm, kdo říkají ‚David se ti snaží ublížit‘?+ 10 Dnes na vlastní oči vidíš, že mi tě Jehova v této jeskyni vydal do rukou. Když mi ale radili, abych tě zabil,+ slitoval jsem se nad tebou a řekl jsem: ‚Nevztáhnu ruku na svého pána. Je to Jehovův pomazaný.‘+ 11 Podívej se, můj otče, v ruce mám okraj tvého pláště bez rukávů. Uřízl jsem ti totiž okraj pláště, ale nezabil jsem tě. Jasně teď vidíš, že ti nechci ublížit ani se bouřit a že jsem proti tobě nezhřešil.+ A ty mě přitom pronásleduješ a chceš mě připravit o život.+ 12 Ať nás Jehova rozsoudí+ a ať se ti Jehova pomstí za to, jak se mnou jednáš,+ ale já na tebe ruku nevztáhnu.+ 13 ‚Zlo pochází od zlých,‘ říká staré přísloví. Já na tebe ruku nevztáhnu. 14 Za kým se izraelský král vydal? Koho pronásleduješ? Mrtvého psa? Pouhou blechu?+ 15 Ať je Jehova soudcem. Rozsoudí nás, prozkoumá tu záležitost a ujme se mého sporu.+ Posoudí mě a vysvobodí mě z tvých rukou.“

16 Když David domluvil, Saul se zeptal: „Je to tvůj hlas, můj synu Davide?“+ A začal hlasitě plakat. 17 Řekl Davidovi: „Jsi lepší než já, protože jsi se mnou jednal dobře, ale já jsem ti oplácel zlem.+ 18 Dnes jsi mi řekl, co dobrého jsi udělal. Jehova mě vydal do tvých rukou, ale ty jsi mě nezabil.+ 19 Když někdo narazí na svého nepřítele, nechá ho jen tak odejít? Jehova tě odmění+ za to, co jsi pro mě dnes udělal. 20 Teď už vím, že určitě budeš kralovat+ a že izraelské království zůstane ve tvých rukou. 21 Proto mi přísahej při Jehovovi,+ že po mé smrti nevyhladíš mé potomky* a nevymažeš mé jméno z domu mého otce.“+ 22 David tedy Saulovi přísahal. Potom se Saul vrátil domů+ a David a jeho muži odešli do úkrytu.+